Veřejnými zaměstnanci jsou podle návrhu osnovy zaměstnanci státní, učitelé škol národních, všichni zaměstnanci samosprávní i zaměstnanci ústavů, na nichž je samospráva finančně zainteresována, t. j. úředníci spořitelen, okresních záložen, zaměstnanci elektráren a pod., dále zaměstnanci všech pojišťovacích ústavů s nucenými příspěvky, obvodní lékaři i zaměstnanci peněžních ústavů státem sanovaných a podporovaných.

První význačnou stránkou chystané osnovy tedy je, že rozšiřuje bezohledný a vyděračský útok nejen na statisíce státních zaměstnanců, nýbrž ještě na další statisíce zaměstnanců veřejných i soukromých.

2. Osnova navrhuje dalekosáhlé vyvlastňování bez náhrady a bezohledné rušení zákonně nabytých práv. Podle "Národního osvobození" ze dne 12. listopadu t. r. osnova praví: "Pracovní příjmy zaměstnanců podniků a ústavů, které jsou podporovány z veřejných prostředků, nebo na nichž jsou veřejnoprávní svazky kapitálově účastněny, musejí býti sníženy jako u veř. zaměstnanců, ať jsou zaručeny třebas kolektivními smlouvami. Závaznost smluv se osnovou ruší."

Navržená osnova zde prostě bezohledně říká: Útok na platy veřejných zaměstnanců musí býti proveden v celé šíři a za každou cenu. Všecky právně nabyté nároky, závazky, všecky kolektivní smlouvy a pod. pozbývají platnosti v té chvíli, kdy je třeba na účet pracujících prováděti sanaci bankrotu nejen kapitalistického státu, nýbrž i celé kapitalistické společnosti.

3. Vláda má býti zmocněna, aby měnila a stanovila nové výplatní termíny; to znamená, že služné i pensijní požitky státních zaměstnanců a pensistů může vláda vypláceti v libovolných intervalech: 14denně, týdně, může je vypláceti ne na začátku, nýbrž na konci měsíce, může případně část služného nebo i celé služné zůstati zaměstnancům dlužna.

4. Pozoruhodné je, že platnost a účinnost zákona není omezena žádnou určitou lhůtou, a nemá býti proto útok provedený na státní zaměstnance jen dočasný, nýbrž má býti trvalý.

5. Osnova navrhuje zkrácení služného tam, kde jsou manžel a manželka zaměstnáni ve státních službách, zakazuje vedlejší zaměstnání pensistům, zkracuje pense, vyplácené pensistům v cizině žijícím, a navrhuje řadu jiných zhoršení.

Naproti tomu nechává osnova dále v platnosti trojí služné ministrů, předsedů a místopředsedů posl. sněmovny, senátu a pod. Charakteristickou známkou osnovy také je, že z pensí páterů jsou navrhovány výjimečně menší srážky než z pensí jiných státních zaměstnanců.

Co jsem tu uvedl, jest jen část z těch nadělení a útoků, které osnova ministerstva financí žádá, aby byly uzákoněny a provedeny. Pokládáme za nutno v této chvíli upozorniti všechny zaměstnance státní, samosprávné i soukromé na falešnou hru, kterou s nimi od počátku hrají všechny vládní strany i odborové organisace těchto vládních stran.

Upozorňujeme znovu, aby si všichni zaměstnanci všimli, co vládní strany a co odborové organisace těchto stran prohlašovaly v září o Traplově návrhu na snížení státně-zaměstnaneckých platů a jak se chovají dneska. Bylo-li jejich rozhořčování nad úmyslem snížiti platy státních zaměstnanců veskrze falešné, vypočítané jen na upokojení a oklamání státních zaměstnanců, jest a bude také úplně falešné jejich rozhořčování se nad chystanou osnovou o úsporných opatřeních personálních.

Je charakteristické, že žádný z t. zv. odborářských poslanců vládní koalice dosud neinformoval o úmyslech vlády široké vrstvy veřejných zaměstnanců, nealarmoval je k boji, ačkoliv osnova je pánům Kleinovi, Bergmannovi, Pechmanové, Brodeckému, B. Procházkovi a jiným dávno známa. Státní, samosprávní i soukromí zaměstnanci si musí uvědomiti, že mají býti podvedeni tak, jako byli již podvedeni nesčíslněkráte.

Kapitalistické hospodářství se ocitá v bankrotu a s ním bankrotuje samozřejmě i státní hospodářství kapitalistické Československé republiky. Schodky bankrotářského hospodářství státního jsou daleko větší, než je vláda přiznává.

1. Příjem v řádném rozpočtu na r. 1933 odhaduje se v Traplově plánu na 8.027 mil. Kč, ve skutečnosti bude však při dosavadním způsobu hospodaření cca o 1 miliardu Kč menší.

2. Schodek v řádném rozpočtu státní správy odhaduje se na 1.150 mil. Kč.

3. Schodek v mimořádném rozpočtu odhaduje se na 630 mil. Kč.

4. Nemluví se dosud o státních podnicích, kde schodek r. 1931 činil 700 mil. Kč, takže r. 1933 možno očekávati schodek nejméně 850 mil. Kč.

5. Schodek fondů, silničního, vodohospodářského a vodocestného, byl již r. 1931 847 mil. Kč, takže r. 1933 bude činiti nejméně 900 mil. Kč.

6. Pokladniční schodek r. 1932 bude činiti nejméně 1.500 mil. Kč.

Dohromady by tedy činily všecky schodky cca 5.430 mil. Kč. Podle vládního prohlášení budou úsporami a drobnými daněmi kryty schodky uvedené pod odst. 2 a 3. Schodek v odst. 6 uvedený má býti kryt zápůjčkou.

Chybí tudíž 2.150 mil. Kč, o kterých se prozatím nemluví a jejichž krytí teprve později přijde na řadu. Proto se z vládních míst volá: "Dnes jsme na jedné lodi!" Včera toto poplašné volání ozývalo se i z rozhlasu, když mluvil pan president.

Podobenství o jedné lodi je správné. Jsme na jedné lodi. Ale tak, jako na každé lodi, jsou i na této státní lodi ohromné třídní rozdíly v cestujících. Jsou cestující v salonech I. třídy a cestující v podpalubí. Zatím co ti v podpalubí trpí nedostatkem, v salonech I. třídy se tančí a křepčí.

Přetížená loď se nyní rozkymácela a topí se. Je nutno ji zachraňovat, odlehčit jí, shazovat přítěž. Na čí účet má býti tato loď zachráněna? Na účet cestujících I. třídy, či na účet cestujících v podpalubí?

Ti, kteří tancují a křepčí, nepřestávají tancovati, ale volají do podpalubí: "Jste na jedné lodi, zachraňte ji!" A podpalubí, hladové a otrhané, má shazovati poslední své rance, má obětovati poslední kusy oděvu, aby se lodi ulehčilo, zatím co panstvo dále chrání a udržuje svoje nacpaná zavazadla.

Jaké vyhlídky do budoucna má tu podpalubí, když na svůj účet zachrání loď i s kapitalistickým panstvem a jeho zavazadly? Státní loď dostane se snad na chvíli do klidnějších vod, ale to neznamená žádnou výhodu pro pracující masy. Panstvo bude dále tančiti a užívati, ale vyhladovělé, o poslední svršky i cáry oděvu připravené podpalubí bude dále umírati zimou, podvýživou a tyfem.

Vy všichni, státní, samosprávní a soukromí zaměstnanci, cestující na jedné lodi, kteří jste se bláhově domnívali, že můžete svůj osud spojit s osudem kapitalistického státu, že jeho prosperita je vaší prosperitou, jste na omylu. Jste v podpalubí, váš osud není spjat s osudem cestujících I. třídy, není spjat s osudem kapitalistů, je spjat s osudem dělníků.

Každý četník, který v zájmu kapitalistů chrání stávkokaze u Podhajských, Waltrů a Štěpánků, každý policajt, který na Václavském náměstí bije pendrekem do hladových nezaměstnaných demonstrantů, každý soudce, který tyto demonstranty posílá do kriminálu, bije zároveň do svých vlastních třídních zájmů, hájí klid a pořádek najedených, aby sám sobě a své rodině připravoval existenční neklid.

Státní, samosprávní i soukromí zaměstnanci musí si uvědomit, že tam, kde jde o záchranu kapitalistických zisků, sanování kapitalistických bankrotů a udržení práva na kapitalistické vykořisťování, půjde vládní kapitalistická třída a její sociálfašističtí pomahači bezohledně proti existenčním zájmům i nejlepších státních služebníků. Budou je soustavně existenčně zbídačovat, aby mohli ti, kteří obsadili I. třídy a salony, dále rozmařile žíti. Otázka odražení útoků na existenci státních zaměstnanců všech kategorií, otázka znemožnění chystané vládní osnovy, skrývající nejbezohlednější útok na všechny veřejné zaměstnance, ať státní, samosprávné či soukromé, neleží v tom, bude-li se třeba s nejvyššími pány v republice konferovati a smlouvati, jak vám to říká fašistická Exekutiva a odborové organisace vládních stran. Otázka leží v tom, zdali široké masy veřejných zaměstnanců všech kategorií dají najevo, že nejsou ochotny ani s odporem přijmouti zbidačování svých existencí, nýbrž že jsou ochotny proti zbidačovacím úmyslům vlády i kapitalistických kruhů organisovati rozhodný boj.

Je nutno, aby veřejní zaměstnanci všech kategorií se znovu shromáždili na veřejných protestních projevech, aby zvolili jednotné obranné výbory z vlastního středu, aby se srazili do jednotné fronty a sáhli k jediným účinným zbraním dělnického třídního boje, které platí pro veřejné zaměstnance stejně jako pro dělníky: k demonstracím, k pasivním resistencím a případně i ke stávkám. (Tak jest!)

Lidská společnost čím dále tím více se rozděluje pod nárazy kapitalistické krise. Třída proti třídě. Kapitalisté na jedné a pracující na druhé straně. Veřejní zaměstnanci se musí také rozhodnouti, půjdou-li zachraňovat na účet své vlastní bídy starou, neschopnou, zkomírající společnost kapitalistickou, anebo půjdou-li v jednotné frontě společně bojovat s třídou budoucnosti, s nesporným vítězem všech příštích sociálních srážek, s proletariátem proti kapitalismu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Koudelka.

Posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Smutné události, odehravší se v těchto dnech na Slovensku, jsou mně popudem, abych promluvil o hlubších příčinách tohoto a jemu podobných zjevů.

Dříve však chtěl bych odmítnouti paušální nájezdy kolegy předešlého řečníka na čsl. soc. demokratickou stranu dělnickou (Výkřiky posl. Zápotockého.) ve věci chystaného snížení platů veřejných zaměstnanců. Kol. Zápotocký prohlásil zde v závěru své řeči, že se ujímá všech kategorií veřejných zaměstnanců tímto chystaným opatřením ohrožených, volá je k pasivní resistenci, k demonstracím a ke stávce. Tedy i nejvyšší kategorie naší byrokracie. Upozorňuji jen na ten historický fakt: Když se komunisté dostali v Rusku k moci, vyházeli bez milosti všecek administrativní aparát staré říše do posledního může - a nebylo by tomu patrně jinak ani zde v Československu, kdyby komunistická strana... (Výkřiky komunistických poslanců.) Kdyby v Československu dostala se komunistická strana k moci, vyhází do posledního muže administrativní aparát Československé republiky, tedy všechny ty, jichž se tady p. kol. Zápotocký tak vřele ujímá. (Výkřiky posl. Zápotockého. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Slavná sněmovno! V Polomce na Slovensku... (Výkřiky posl. Srby a Zápotockého.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Koudelka (pokračuje): V Polomce na Slovensku tekla krev. Státní policejní moc zasáhla tam k obraně autority zákona a výsledkem toho byli mrtví a prolití drahocenné krve. Jen s hlubokým pohnutím každý lidský cítící člověk může čísti zprávy tohoto obsahu. Odmítáme řešení konfliktu prostého obyvatelstva se zákonem tímto způsobem. Žádáme přísné vyšetření příčin nešťastného případu v Polomce a prosíme vládu velmi naléhavě, aby učinila všechna vhodná opatření, aby k takovýmto smutným případům u nás nedocházelo. (Výkřiky posl. K. Procházky.) Kdyby to bylo kolego v Rusku, tak již v té nešťastné obci byla dnes vojenská trestní expedice. Vy, kteří schvalujete administrativu ruskou, která má nejméně úcty k lidskému životu a k lidské krvi, jste nejméně oprávněni, abyste tančili kankán nad takovýmito smutnými případy, kterých my co nejvíce litujeme, odsuzujeme, a přejeme si, abych jich v naší státní administrativě nebylo.

Tento případ upozorňuje nás na velmi vážný problém hospodářský a finanční, který se mění ve vážný sociální zjev našeho veřejného života, na otázku předlužení zemědělských usedlostí, kterou pokládáme za nejdůležitější otázku zemědělské politiky vůbec. Když nedávno v zemědělském výboru posl. sněmovny vykládal svůj program nejbližších opatření zemědělské politiky tehdejší ministr zemědělství, Bohumír Bradáč, bylo mu řečeno s naší strany, že teď není naléhavějšího problému v zemědělské politice nad ten - zachovati zemědělcům střechu nad hlavou, ochrániti je před důsledky hluboko pokleslého výnosu, zmenšení či úplného vyschnutí pramenů důchodu před hrozícími hromadnými exekucemi, které se stávají pravou metlou, hotovou tragikou našeho venkovského života.

Pokles výnosu zemědělského podnikání lze odhadnouti na 50%. Ve východní části naší republiky, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jsou tyto poměry mnohem horší. Drobní a střední zemědělci zvyšovali svůj důchod zaměstnáním v jiných podnicích průmyslu, obchodu, dopravy. Celková hospodářská krise dala vyschnouti těmto pramenům vedlejších jejich důchodů. Finanční plán, kalkulace těchto drobných podnikatelů, počítajících jednak s normálním výnosem jejich zemědělského podnikání a s důchody z vedlejší činnosti, v důsledku celkové hospodářské krise byly úplně zruinovány. Nastává hromadné předlužení venkovských drobných a středních zemědělských usedlostí, insolvence, která jde až do katastrofálních důsledků.

Předlužení zemědělských usedlostí je dnes obecným zjevem. Pokles, hluboký pokles jejich hodnoty způsobuje nejvážnější obavy u věřitelů. Věřitelé snaží se dostati zapůjčené kapitály. Jsou exekuce pro nepatrné částky, poněvadž ohrožení věřitelé snaží se jeden druhého předstihnouti v jistotě pro svou pohledávku. Nastává panika na našem venkově. Panika v kruzích dlužníků stejně jako v kruzích věřitelů.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou poměry nejhorší, ale ani v bohatých oblastech zemědělských v historických zemích není jistoty dlužníků a jistoty věřitelů. Dochází k hromadným exekucím na drobný a střední zemědělský majetek. A poněvadž není dostatek kupců, jsou tyto majetky, často jmění nastřádané celými generacemi, prodávány hluboko pod cenou, a není řídký případ, kdy není vůbec kupců, kdy majetek v dražbě hluboko pod cenou nabízený se stává neprodejný.

Jde tu o exekuční vymáhání pohledávek veřejných jako soukromých. Vymáhá-li exekučně svou pohledávku berní úřad nebo veřejná korporace, lze se nadíti jistých ohledů. Ale proti tvrdostem exekučního řízení, kterého používá soukromý věřitel, není vůbec žádné ochrany, není dovolání. Tyto zjevy nejsou teprve z dneška. Dnes jsou horší, než byly před půl rokem a před rokem. Ale my jsme na ně ukazovali zavčas. Již v květnu t. r. vypracovalo ministerstvo spravedlnosti návrh zákona o některých opatřeních ochrany drobných podnikatelů z důvodů hospodářské krise. Mezi těmito opatřeními byla mimo jiné také možnost odkladu exekuce, jímž se mělo umožniti exekvovanému, aby nabyl dechu, hospodářsky se zrestauroval a mohl dostáti svým požadavkům.

Je mně vskutku s podivem, že republikánská strana se postavila proti této osnově zákona a ji zmařila. Myslím, že neprávem, že vlastním důvodem ke zmaření této osnovy nebylo toto, nýbrž jiné opatření v této osnově, opatření za účelem ochrany drobných a středních zemědělců před vykořisťováním příliš

velikým pachtovným. Ale ať či onak, z důvodů velmi nerozumných republikánská strana zmařila opatření tak potřebné, zejména pro východní část naší republiky (Posl. dr Slávik: Vždyť to není pravda!), opatření, které mohlo zabrániti smutné události v Polomce. Lituji, že pan ministr vnitra má za to, že to není pravda. Prosím, ať laskavě vezme na vědomí tyto skutečnosti, že návrh tento uvízl v ministerstvu zemědělství, odkud dodnes jsme to nedostali. (Výkřiky posl. Nejezchleba-Marchy, dr Slávika a Mašaty.) Já bych rád, kdyby nám to zde bylo autorativně z republikánské strany prohlášeno, že souhlasí s tímto opatřením, poněvadž, kdyby to pravda nebyla, tedy bychom toto opatření sem dostali, odhlasovali bychom je a mohli vykonat žádoucí příznivý účinek ve směru hospodářské ochrany a jistoty drobných a středních zemědělců.

Řekl jsem, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou poměry po této stránce nesrovnatelně horší než v historických zemích. Lavina exekucí, exekučních prodejů drobného a středního majetku zemědělského roste neobyčejně povážlivě. Není to stejné, vymění-li se tu ruce. Slyšíme také takový náhled, že je to jedno, ztratí-li jeden zemědělec svoji usedlost a získá-li ji druhý. Vždycky musíme uvážiti, že tu jde o těžké hmotné ztráty, které utrpí ten, kdo se stará, kdo pracoval, kdo šetřil, kdo se dřel, že často běží o ztráty drahého rodinného majetku. Velectění, právě na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde je peněžnictví tak nevyspělé a prostředků peněžních tak málo k disposici, musí buditi tento stav věcí nejvážnější obavy a musíme se obávati, že Polomka nebude poslední, že lid, který nerozumí právnímu řádu, formálnímu právu věřitele exekučně vymáhajícího svoji pohledávku na dlužníku, nebude rozumět tomuto hromadnému přesunu majetku z rukou jedněch do rukou druhých a že dojde ke konfliktu mezi ozbrojenou mocí státní a obyvateli usuzujícími ve své prostotě na nemožnost takových zjevů ve spořádaném státě.

Řešení je neobyčejně těžké, o tom není pochyby. Byly činěny pokusy o řešení v měřítku mezinárodním. V rámci Společnosti národů uvažovalo se o vytvoření zvláštních úvěrních fondů pro země střední a východní Evropy. Kdo by si troufal tvrditi, že v této době nejistoty v splácení už zapůjčených částek, v době, kdy je unikem, kdy státy střední a východní Evropy platí trance svých zahraničních dluhů, byla by proveditelná akce tohoto obsahu, akce o poskytnutí úvěru západními zeměmi Evropy zemím střední a východní Evropy, insolventním ve svém veřejném i soukromém hospodářství. Ani za nejvyšší úrok v této době nelze čekati nové úvěry do těchto zemí. Jak tedy pomoci? Je nepochybné, že odklad exekucí znamená ohrožení pohledávky věřitelovy, a je dále nepochybné, že to znamená další podvázání úvěru, beztak již velmi těžko dosažitelného. Ať tak či onak, problém řešen býti musí, poněvadž se stává nejvážnějším sociálním zjevem v našem veřejném, hospodářském a finančním životě, vedle hromadné nezaměstnanosti dělnictva, kterou trpíme.

V ministerstvu spravedlnosti již v měsíci říjnu byla vypracována osnova zákona, kterým by bylo ulehčeno dlužníkům, postiženým hospodářskou krisí, a kterým by byly odstraněny některé tvrdosti dnešního exekučního řádu, zvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Osnova podstatně zvyšuje nejnižší přípustné podání jak při exekucích na věci movité, tak i nemovité a odstraňuje se předpisy, které umožňují, aby nemovitost byla prodávána i pod zákonným nejnižším podáním. Osnova byla rozeslána dne 19. října a stala se předmětem jednání meziministerského i porad zájemců. Přípravné jednání o osnově bude co nejdříve skončeno a lze doufati, že již příští týden bude osnova předložena zákonodárným sborům.

To je ovšem jiná osnova zákona, než ta, o níž jsem mluvil. Ona byla vypracována již v květnu t. r. a uvázla v meziministerském připomínkovém řízení a neobsahovala pouze tato ustanovení, nýbrž ustanovení další, zejména o ochraně drobných zemědělských pachtýřů.

Jsme rádi, že dochází potvrzení správnosti naší myšlenky, obsažené v tehdejším návrhu, a že konečně kruhy, které tenkráte oponovaly našemu návrhu, přesvědčily se o správnosti tohoto opatření, a těším se, že sem tuto osnovu dostaneme v nejbližších dnech, neboť jenom tím způsobem, reálnou, a věcnou pomocí, bude lze předejíti tak smutným událostem, jakých jsme svědky na slovenské Polomce.

Jenom tolik jsem chtěl uvésti k této události. Opakuji, co jsem v úvodu své řeči řekl, že živě litujeme těchto incidentů, přejeme si přísné jich vyšetření, aby bylo zjištěno, nebyly-li tu překročeny i meze formálních předpisů, a velmi prosíme, aby vláda věcnými opatřeními pečovala, aby lid vydražďováním k takovýmto svépomocným a násilným skutkům nebyl provokován. Jen úsilovným, poctivým, věcným řešením důsledků hospodářské krise lze zachovati klid a pořádek v našem státě. (Výkřiky komunistických poslanců.)

K tomu ovšem je třeba poctivé vůle na všech stranách a zejména na té straně, kde, jak jsme dnes viděli, bylo nejvíce lítosti a rozčilování nad prolitou krví a zmařenými lidskými životy. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Kopecký.

Posl. Kopecký: Byl jsem pověřen, abych tlumočil jménem komunistického parlamentního klubu tento protest, týkající se persekučního postupu: Komunistický klub poslanců protestuje se vší rozhodností zde v plenu poslanecké sněmovny proti tomu, že v senátě byl vydán imunitním výborem k trestnímu stíhání pro § 2 zákona na ochranu republiky senátor soudr. Haken, a to jako člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa, a protestuje proti tomu, že na tomtéž podkladě chystaného je imunitním výborem poslanecké sněmovny vydání 5 komunistických poslanců, soudr. Gottwalda, Zápotockého, dr Sterna, Čižinské a Hrušky. Vznášíme tento svůj protest jménem veškerého revolučního dělnictva. Jestliže dělnictvo bez rozdílu politického přesvědčení v těchto dnech již na desítkách veřejných a závodních schůzí usnáší protesty a jestliže k zpravodaji imunitního výboru posl. Richtrovi a do druhých poslaneckých klubů dostavila se řada deputací, tlumočících protesty dělnictva, kvitujeme to s tohoto místa jako doklad, že dělnictvo pohotově vycítilo, o jaký dalekosáhlý persekuční akt v tomto případě jde, že jde o persekuční útok proti Ústřednímu vedení komunistické strany, o útok, sledující cíl zjednati právní základnu k tomu, aby komunistická strana byla zbavena možnosti legální činnosti, aby celé komunistické hnutí bylo postaveno mimo zákon.

I zahraniční tisk pozastavuje se nad tím, že v Československu se přikročuje k persekuci již i pro politické přesvědčení, pro vyznávání a zastávání určitého politického a ideového programu a že se případem trestního stíhání 5 komunistických poslanců jako komunistů a komunistických vůdců dostává Československo na dráhy, na kterých Pilsudského fašistický režim v Polsku, Mussoliniho diktatura v Italii a Horthyho tyranie v Maďarsku vykonávají formou hromadných politických procesů reakční násilnickou persekuci svých politických odpůrců.

Nic nemůže býti jasnějším dokladem, jak se i čsl. buržoasie cítí slabou a jak jen strach a slabost jí diktují persekuční běsnění, jako je nynější případ trestního stíhání komunistických poslanců, jímž čsl. buržoasie odhazuje masku demokracie a fráse o demokratické svobodě politického přesvědčení a jímž demonstruje, že chce hnáti své odpůrce před soud pro pouhé vyznávání zásady komunismu, na jejímž podkladě stojí 12 let milionová proletářská strana, na jejímž podkladě vyvíjela po 12 let legálně svoji činnost a na jejímž podkladě byli také legálně zvoleni za poslance soudr. Gottwald, Zápotocký, dr Stern, Čižinská a Hruška, proti nimž se má trestní stíhání vésti.

Za podklad k trestnímu stíhání byly vzaty proti jmenovaným parlamentním zástupcům revolučního dělnictva zásady Komunistické internacionály. My k tomu prohlašujeme, že nejen těch 5 členů Ústředního výboru komunistické strany, nýbrž i celá komunistická strana Československa hrdě se hlásí k zásadám komunistické internacionály (Potlesk komunistických poslanců.), založené Vladimírem Leninem, a že hrdě se přiznává, že v duchu zásad komunistické internacionály a pod jejím praporem chce vésti i proletariát Československa k revolučnímu vítězství, poněvadž zásady komunistické internacionály jsou jenom vyjádřením dějinné úlohy dělnické třídy: změniti společenský řád a nastoliti na místě kapitalistického řádu lepší, spravedlivější společenský řád, socialism.

Zásady komunistické internacionály - to jsou zásady, na nichž bylo budováno a na nichž stálo po dlouhá desetiletí třídní dělnické hnutí, jsou to zásady, které měla na svém štítě I. internacionála stejně jako pařížští komunardi a stejně jako II. internacionála v dobách své lepší minulosti, jsou to zásady, na jejichž půdě stála kdysi i čsl. sociální demokracie, dokud nezradila třídní zájmy a třídní cíle proletariátu a nedala se do služeb nepřátel dělnictva, do služeb kapitalistické třídy. Jsou to zásady, které na svůj štít přejala komunistická internacionála jako dědička všech velkých revolučních tradic dělnického hnutí, které vyvrcholilo v říjnové ruské revoluci a ve vybudování Sovětského svazu. My se k těmto zásadám hrdě hlásíme a prohlašujeme, že jejich plnění a respektování je pro nás nejvyšším příkazem a zákonem. Vy to ovšem nazýváte velezradou. Ano, je to velezrada, velezrada na zájmech kapitalistické třídy, na zájmech kapitalistického státu, státu Preissů, Petschků, Weinmannů a Baťů, avšak je to nejúplnější vyznání pro zájmy a cíle dělnictva, pracujícího lidu, nejúplnější vyznání pro tužby všech utlačovaných: osvoboditi se a žíti v lepším společenském pořádku.

Neklamte se, pracující lid dobře ví, proč přikročujete právě v této době k inscenování velezrádných procesů. Pracující lid dobře ví, že pronásledování komunistů a chystané velezrádné procesy proti komunistickým vůdcům souvisí s krisí kapitalismu, s bídou, hladem a útrapami pracujícího lidu. Poněvadž nemáte a nechcete míti chleba pro hladové, práci pro nezaměstnané, poněvadž snižujete životní úroveň všech pracujících vrstev, poněvadž zbidačujete exekucemi zemědělský lid, poněvadž nemůžete a nechcete dáti lidem najíst, dáváte jim střelbu, prach a olovo a také velezrádné procesy. To je vaše státnická moudrost, to je vaše moudrost při řešení krise. (Předsednictví se ujal předseda dr Staněk.) Pracující lid však dobře vystihuje, že vy nevidíte velezradu v tom, že kapitalisté vyhazují statisíce lidí z práce na dlažbu, že lichváři a keťasi řádí, že kapitalisté utíkají s kapitálem do ciziny, že defraudují v miliardových částkách státu daně. Vydřiduchy, lichváře a spekulanty před soud neženete, naopak, tyto lidi chráníte před oprávněným hněvem pracujícího lidu. Velezradu vidíte v tom, že komunistická strana vede boj za chléb a práci, že chce učiniti konec zločinům kapitalistického pořádku. [ ]. A právě tato skutečnost je zárukou, že vaše persekuce je marná, že je zoufalým činem a že obrana proti vaší persekuci bude naopak otázkou, na které si dělnictvo a pracující lid tím více uvědomí, že musí učiniti konec vaší třídní moci, vašemu třídnímu panství.

Je známo, že v Československu je pracující lid citlivější na všechny činy persekučního násilí. On varuje dnes velmi před tím, abyste hnali před soud 5 komunistických poslanců. On vás varuje, abyste se odvážili sahati na legalitu komunistické strany. On prohlašuje, že bude hájiti všemi silami své vůdce a svou stranu, nikoli z nějakých právních důvodů, nýbrž z toho důvodu, že existence komunistické strany je nutnou podmínkou vítězného boje proletariátu za lepší život, za lepší osud, za svobodu a socialismus. Pracující lid žádá a volá, aby bylo zrušeno usnesení imunitního výboru senátu o vydání soudr. Hakena a aby imunitní výbor posl. sněmovny bezodkladně pro vždy zamítl žádost za vydání 5 komunistických poslanců. My zde toto volání a požadavek dělnictva tlumočíme s výstrahou, že přijde den, kdy budeme souditi my. (Potlesk komunistických poslanců.)