Prijatím tohoto znenia §u 6 osnovy vyhovel výbor v podstate pozmeňovaciemu návrhu p. posl. Ostrého i p. posl. dr Keibla. Výbor však pri tomto §e nemohol vyhoveť ďaľšiemu pozmeňovaciemu návrhu p. kol. Ostrého, podľa ktorého nemôže byť vykonávaná dražba na dane v prípadoch, jestli bolo proti prepisu dane podané odvolanie alebo sťažnosť na najvyšší správny súd do rozhodnutia o týchto opravných prostriedkoch, nie preto, že by išlo o návrh so strany opozičnej, ale preto, že podľa stanoviska zástupcov vlády takto osnovaný návrh bol neprijateľný a znamenal by úplnú, veľmi podstatnú zmenu celého systému zákona o priamych daniach, ktorý bol prijatý v dobách, keď p. navrhovateľ bol členom vládnej koalicie. Taktiež nemohol prijať výbor návrh p. posl. Kopeckého k tomuto §u, aby všetky exekúcie daňové a pod. proti osobám, ktorých dôchodok neprevyšuje 24.000, neboly vykonávané, poneváč takéto lineárne riešenie by nevyhovovalo tomu účelu, o ktorý pánom poslancom išlo, poneváč všetky podobné prípady treba posudzovať individuelne. Môže byť väčšie previnenie oproti povinnostiam poplatníckym a danovníckym i u osôb, ktorých dôchodok nedosahuje 24.000 Kč a ktoré práve preto nezasluhujú zvláštnej ochrany.

Zmienil som sa už, že v tejto súvislosti prijal výbor rezolúciu ohľadom spôsobu vykonávania exekúcií uvedenú pod číslom 4 hlavne vzhľadom na exekúcie daňové.

V §e 7 osnovy bolo ustanovenie o trestnom stíhaní pletích pri dražbách. Bolo predovšetkým zdôraznené, že vzhľadom na tento nadpis zákona všetko, čo je uvedené v prvom odstavci tohoto §u, sú pletichy pri dražbách, tedy menovite za pletichy pri dražbách treba považovať i to, čo je uvedené v odst. 1 a v odst. 3, §u 7 osnovy, to je scudzovanie na dražbe kúpených vecí s premršteným ziskom. Tu pleticha pozostáva v tom, že niekto vec, ktorú kúpil na verejnej dražbe s úmyslom, aby ju ďalej scudzil, scudzí v pomerne krátkej dobe priamo či nepriamo so ziskom premršteným. V tom samom je pleticha, poneváč iste nemožno dávať sankciu k tomu, aby účasti na dražbe, menovite slabej účasti na dražbe využili dražobní kupci k tomu, aby tam kúpili veci lacno a potom nedávali ich ďalej s primeraným občianskym ziskom, ale predávali ich ihneď krátko po dražbe so ziskom naprosto neprimeraným a rozhodne premršteným.

Tento odstavec precizoval ústavne-právny výbor tým, že pred slová "v krátkej dobe" dal slovo "pomerne", tedy že tejto pletichy sa dopustí len ten, kto v pomerne krátkej dobe po dražbe scudzí vec s premršteným ziskom.

Ďalej doplnil v tejto súvislosti ústavne-právny výbor § 7 osnovy ustanovením, že čiastka, o ktorú zisk vydražiteľov prevyšuje zisk občiansky, jestli podľa zistenia súdu ide o zisk premrštený, čiastka, ktorú v rozsudku určí trestný súd, nemôže zostať vinníkovi, ale vinník je povinen vrátiť, poťažne odviesť túto čiastku do rozvrhovej podstaty, poneváč je len správné, aby takýmto nedovoleným jednaním dosažený zisk nezostal dražobnému obchodníkovi, abych tak riekol, ale aby bol použitý na sníženie bremena dlžníka, ktorého vec bola takýmto spôsobom získaná a ďalej odpredaná.

Výbor považoval tieto ustanovenia zákona za dôležité a odôvodnené a preto nemohol vyhoveť návrhu pána posl. dr Keibla, aby oddiel tretí a štvrtý, odst. 1 §u 7 osnovy, od slov "v krátkej dobe" až po slová "po verejnej dražbe" boly škrtnuté.

Konečne previedol výbor zmenu v §e 9 vládnej osnovy, a síce za tým účelom, aby zákon sa vzťahoval i na tie prípady, o ktorých exekučné pokračovanie bolo zahájené už pred účinnosťou toho zákona, ale menovite bola určená i dražba, ale v ktorých sa dražba do účinnosti tohoto zákona nekonala. Jde o výnimečné opatrenia v dobe hospodárskej krízy a preto je odôvodnené, aby sa tieto ustanovenia vzťahovaly i na všetky prípady dražieb po účinnosti tohoto zákona, poneváč by bolo iste nespravodlivé, aby podľa väčšieho alebo menšieho zaťaženia súdov, keď dražobné termíny sa dávajú na dlhšiu alebo kratšiu lehotu, od toho záviselo, či niektoré dražby sú z tohoto zákona vyňaté a či nie. Uznal tedy ústavne-právny výbor za odôvodnené vzhľadom na zvláštnu povahu zákona v dnešnej hospodárskej kríze, aby jeho ustanovenie sa vzťahovalo na všetky prípady, kde dražba nebola ešte do jeho účinnosti vykonaná, pri čom ministerstvo spravedlivosti sa postará, aby o obsahu zákona boly upovedomené súdy včas, takže by v dobe jeho účinnosti obsah zákona bol súdom známy a mohlo by byť jeho ustanovenie pri ďaľších dražbách riadne používané.

Toľko, slávna snemovňa, o zmenách, ktoré na vládnej osnove previedol ústavne-právny výbor a o dôvodoch týchto zmien. Na konec svojho referátu mal bych apel na našu verejnosť, ktorá sa zaujíma o veci povahy právnej, menovite i na našu žurnalistiku. Po smutných udalostiach v Polomke, ktoré ovšem neboly vyvolané nedokonalosťou nášho exekučného poriadku, ale nedokonalosťou ľudí, objavily sa v našej žurnalistike rôzné zprávy o právnom stave, platnom na Slovensku, menovite pokiaľ sa týka exekučného práva. Musím zistiť, že veľká časť týchto článkov prezradila, že ich pôvodcovia nemajú o právnom stave, platnom na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, nielen náležitých znalostí, ale ani náležitých informácií, že si predstavovali tento právny stav tak, ako by bol mimoriadne zaostalý a nedokonalý, menovite ako by tento právny stav bol naprosto nedokonalý v srovnaní s právnym stavom, platným v historických zemiach. Je treba zistiť, že exekučný poriadok, platný v historických zemiach a na Slovensku, či o movitostiach či o nemovitostiach, je v podstate shodný, čoho najlepším dôkazom je, ako pomerne malé boly zmeny alebo doplnky, ktoré previedla na exekučnom práve, platnom na Slovensku, z dôvodov unifikačných, práve táto osnova. Je priamo prekvapujúce, jestliže vo vážnom jednom pražskom časopise je možno písať, že ohľadom exekúcie na movitosti platí na Slovensku starý uhorský zákon, ktorý upravuje exekúcie na veci movité a na pohľadávky, kdežto neupravuje exekúcie na nemovité veci. Starý uhorský zákon upravuje exekúcie na nemovitosti v podstate tak ako starý rakúsky zákon, platný v historických zemiach, a pokiaľ ide o exekúcie na nememovité veci, neplatí len z časti starý uhorský zákon, ale platí na Slovensku nová čsl. novela z r. 1928, ktorá v najpodstatnejších častiach upravuje exekučné pokračovanie na movitosti celkom tak unifikačne, ako je to upravené v historických zemiach. Môj apel je odôvodnený tým, že nie je v záujme štátu ani v záujme celkovej reputácie pôsobenia československého zákonodarstva, pokiaľ sa týče Slovenska a Podkarpatskej Rusi, aby náš právny stav podľa zákona - ja zdôrazňujem: právny stav podľa zákona, ja sa nedotýkam toho, akým spôsobom sa v určitých prípadoch trebárs dobré zákony prevádzajú - nebol predstavovaný na Slovensku a Podkarpatskej Rusi domácej i zahraničnej verejnosti horším, než vo skutočnosti je, poneváč v takomto predstavovaní právneho stavu, menovite v odpovedných a autoritatívnych časopisoch, je súčasne obsažená obžaloba všetkých smerodajných činiteľov, menovite vláde a zákonodarným sborom, že ohľadom zdokonalenia právnych pomerov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi po stránke zákonnej nevykonali svoju povinnosť. Tedy prosím, aby sme sa takémuto predstavovaniu našich pomerov vyhýbali tam, kde nie je pre to objektívny podklad a aby sme sa skôr, ako chceme vyličovať právny stav platný na Slovensku a Podkarpatskej Rusi podľa nášho predprevratového alebo poprevratového zákonodárstva, o obsahu tohoto zákonodarstva svedomite a náležite informovali. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 40 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není, návrh můj je přijat.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Jos. Svoboda, Ostrý a Vallo; na straně "pro" p. posl. Wagner.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, kterým je p. posl. Jos. Svoboda.

Posl. Jos. Svoboda: Vážená sněmovno! Události v Polomce, kde za silné četnické asistence měl býti chudé vdově prováděním exekuční dražby skrovný její majetek doslova ukraden ničemnými lichváři, při čemž došlo ke střelbě do bezbranných chudých obyvatel a dva lidské životy byly zmařeny, vyvolaly ve vládnoucích kruzích zmatek. Pan ministr vnitra neodvážil se tentokráte, ač k tomu byl námi vyzván, podati ve sněmovně ústní zprávu. Nejširší veřejnost byla rázem přesvědčena, kde nutno hledat pravého vinníka. A proto ministr spravedlnosti dr Meissner vypracoval vládní návrh zákona, kterému soc. demokratické a také nár. soc. časopisy dělaly barnumskou reklamu, že přijetím tohoto zákona bude zabráněno lichvě a chabrusáctví, že Polomka nebude se vícekráte opakovati. Předložený Meissnerův návrh zákona, kterým se mění a doplňují některé předpisy o exekučním řízení, potvrzuje znovu jen zásadní stanovisko komunistické strany, že měšťácký parlament může produkovat výhradně jen měšťácké zákony, sloužící v nynějším období hospodářské krise a rostoucího úpadku kapitalismu k jeho upevnění a záchraně. Tento Meissnerův zákon o exekučním řízení naše stanovisko znovu potvrzuje. Kdykoliv mluvíte vy, pánové z měšťáckých a socialistických stran, o zájmu pracujících a o pomoci dělnictvu nebo drobným zemědělcům a živnostníkům, máte v prvé řadě na mysli zájmy buržoasie a tím přirozeně také vlastní kapsy.

I tento návrh odůvodňuje se tak, jako by jeho účelem byla zákonná ochrana drobných, malých dlužníků před bohatými lichvářskými věřiteli a chabrusáky. Kdyby tomu skutečně tak bylo, pak bychom se mohli tázati, proč ministerstvo spravedlnosti nepřišlo s návrhem zákona hned s počátkem hospodářské krise a nezabránilo tak hromadnému, bezohlednému vyvlastňování drobných rolnických usedlostí a majetku drobných živnostníků a maloobchodníků? Proč naopak Meissnerovo ministerstvo až dosud po celé 3 roky hospodářské krise mlčky přihlíželo k řádění exekutorů na vesnicích i v městech, kteří na přání nebo i rozkaz lichvářských věřitelů a bank ničili tisíce existencí, přivodili jejich úplné ožebračení a vehnali do zoufalství? A proč až dosud všechny námi podané návrhy o odpisech dlužných daní a zastavení exekucí u domkářů, malorolníků a maloživnostníků byly vládní většinou zamítány nebo leží v šuplíkách předsedů parlamentních výborů? Protože nebylo Polomky. Kdyby nebylo Polomky, případu to, který do nejvyšší míry pobouřil všechno obyvatelstvo a ukázal zároveň, že v Československu, které se vydává za vzor právního a humanního státu, [ ].

Předložený návrh zákona má vzbuditi zdání, že vláda jím hodlá zabrániti všem dalším strašlivým utrpením, která na slovenském lidu byla až dosud páchána, má také utišiti vzrůstající hněv a odpor v širokých vrstvách lidu a vyvolat iluse, že nebude již Polomky, že se exekuce nebudou bezohledně prováděti.

My však prohlašujeme, že jde o klam a že tento zákon naprosto neznemožňuje ožebračování pracujícího lidu, malorolníků, maloživnostníků a domkářů. Dále budou řáditi exekutoři na vesnicích a ve městech, bezohlední lichváři budou se dále obohacovati a vrhati drobné dlužníky do záhuby. Tyto tragické zjevy by mohly býti znemožněny jediné tím, kdyby bylo zákonem vyhlášeno zrušení a zákaz exekucí, vedených zámožnými věřiteli proti drobným dlužníkům. Vždyť i ve fašistickém Rumunsku vláda provedla odklad nucených exekucí, vedených proti zemědělským dlužníkům, na 18 měsíců. Volání statisíců drobných dlužníků u nás po zastavení exekucí je a bude čím dále silnější a mohutnější. Vždyť ostatně vy všichni pánové jste šli do voleb, ať z řad socialistických či měšťáckých, s heslem zastavení exekucí a daňových úlev drobným poplatníkům, převalení daňových břemen na boháče, abyste získali hlasy drobných poplatníků. Také i agrární Staňkova oposice chytala drobné i střední rolníky právě na požadavek zastavení exekucí a odkladu ve vymáhání dlužných daní. Ale toto opatření předložený zákon vůbec neobsahuje a v důvodové zprávě se otevřeně říká, že odklad ani zrušení exekucí u zbídačených dlužníků se nepovoluje.

Potvrzujete tím znovu fakt, že nejde vám o hájení zájmů a soukromého majetku milionů drobných lidí, domkářů, malorolníků a maloživnostníků, kteří často po celý život těžce dřeli, aby si za svízelných podmínek skrovný domek postavili, anebo si skrovnou existenci zajistili, při čemž si ještě z velké části na to vypůjčili na vysoký úrok. Nejde vám o ochranu skrovného majetku domkáře nebo malorolníka, na němž buď zcela nebo do značné míry závisí existence jeho rodiny, rovněž vám nejde o malého živnostníka, který je tísněn a ubíjen velkým podnikatelem, tovární výrobou. Vašim rozhodujícím zájmem je hájení vlastnických práv kapitalistických vykořisťovatelů a lichvářů, [ ].

Po celá léta prováděli jste zbidačující politiku. Stále nová a větší daňová břemena jste na pracující lid převalovali, hnali jste jej do dluhů, ždímali jste z něho vysoké úroky a různým způsobem jste jej vyssávali. Dnes, když vidíte, že hospodářskou krisí stal se neschopným odváděti vám krvavou daň a úroky z dluhů, ženete jeho majetek na buben a dáváte mu žebráckou hůl. Vám není posvátným, jak vy to říkáte, soukromý majeteček milionů drobného pracujícího lidu, [ ]. Tisíce vesnic je dnes přímo zaplavováno exekutory. Berou všechno, nač přijdou, berou dokonce daleko více. Na Roudnicku sebral berní úřad za dluh 1600 Kč dokonce 3000 Kč. Nepomohly protesty, pánové jednoduše prohlásili, že si to ponechávají jako "foršus". K "malorolníkovi" Biňovcovi ani k p. Malypetrovi na Slánsko exekutoři nechodí, a proto o řádění exekutorů pod okny těchto pánů ničeho nevědí, či lépe řečeno, věděti nechtějí.

V červenci letošního roku postihla okres Kralupy, Mělník, Ml. Boleslav katastrofální živelní pohroma. Úroda drobných zemědělců a zelinářů byla v řadě obcí buď krupobitím nebo povodní místy na plných 100% zničena. Za několik týdnů přikvačila stejná katastrofa na Příbramsko a řadu dalších oblastí. Škoda přírodní katastrofou způsobená převyšovala daleko 100 mil. Kč. Byli jste to vy, pánové z lavic agrárních a socialistických, kteří jste v autech objížděli postižené oblasti, zjišťovali škodu, těšili a slibovali okamžitou pomoc a daňové úlevy. Ale dnes, kdy místo finanční pomoci a daňových odpisů posíláte do chalup postižených malorolníků a zelinářů daňové výměry a exekuční rozkazy, za kterými jdou ihned exekutoři, aby jim sebrali ještě to, co kroupy nebo voda nezničily, se v těchto vesnicích ani neukážete. Místo vás však chodí desítky a stovky exekučních výměrů a po nich exekutorů do vesnic. Na Valašsku v obci Hošťálkové, která čítá 300 čísel, dostali na Mikuláše dárek v podobě 240 exekučních rozsudků od "Lidové banky" v Litovli. V obci Horní Bečvě, kde většinou bydlí Vítkováci a horníci, kteří si postavili na dluh baráčky, dnes, kdy jsou bez práce a nemohou platiti, má býti v exekuční dražbě prodáno 152 domků a jejich obyvatelé prostě vyházeni. Exekutoři mají práce tolik, že provádějí exekuce dokonce i v noci. V Dubňanech u Hodonína přišel exekutor v 10 hodin v noci k domkáři a zabavil mu koně a vůz, jediný to jeho prostředek k živobytí. Nic nepomohly protesty exekvovaného, že není dlužen tolik daní, kolik mu berní úřad předepsal. Ale nejen Slovácko, Morava, Podkarpatská Rus a Slovensko, nejen Českomoravská vysočina, Šumava a ostatní horské oblasti jsou přímo zaplavovány exekucemi, nýbrž i v nejbližším okolí Prahy a přímo v Praze pod okny vlády řádí dnes exekutoři [ ]. V obci Tetíně u Berouna 80% obyvatel obdrželo od berního úřadu exekuční výměry a nyní po několik dnů exekutoři od rána do večera chodí od stavení ke stavení a zabavují vše, co jim padne do rukou, dobytek, drůbež, hospodářské stroje atd. Před několika měsíci vpadli exekutoři na pražské tržiště a trhovcům, chudým stánkařům na Vinohradech brali celou jejich denní tržbu, i prstýnky s rukou stahovali.

V důsledku finančního krachu obecního hospodářství jsou exekvovány obce a obecní majetek jedné obce za druhou půjde rychle na buben a dostane se tak do rukou kapitalistických dravců, lichvářů a bank. Všude práce ochabuje, propouští se, ale na berních úřadech pana ministra Trapla jsou zavaleni spoustou práce. Proto také dostane pan ministr Trapl k zdolání této práce novou serii úředníků z ostatních ministerstev, zejména z ministerstva železnic, aby mohli zdolati spoustu tohoto materiálu, to znamená, aby ještě ve větším měřítku zaplaveny byly obce a malí dlužníci spoustou nových exekucí, exekučních výměrů a aby dražby majetku těchto malých lidí přímo pršely. Na Hodonínsku došlo před časem k exekuci obecního majetku, nyní podobný případ se nám hlásí z Buštěhradu u Kladna, kde exekutor hrozí obci zabavením psacích strojů.

Žijeme skutečně v době masového vyvlastňování. [ ].

Po léta strašili jste drobné zemědělce a maloživnostníky komunismem a bolševictvím a říkali jste jim: Bolševici by vás vyvlastnili, chtějí zrušiti soukromé vlastnictví. Při tom čím dále tím více dělili jste se o výsledky jejich práce, abyste je nakonec úplně ožebračili a vyvlastnili. Dnes se malorolníci a drobní živnostníci nebojí bolševiků, nýbrž žádají dříve nenáviděné komunisty o pomoc, poněvadž vědí, že ne bolševici, nýbrž kapitalisté a kapitalistická vláda je připravili o poslední jejich majetek. My jim také pomoci neodepřeme a ukazujeme jim cestu, která jediné vede k záchraně existence malého pracujícího lidu.

Vámi předložený návrh ničeho nezmění na dosavadním stavu: dále se bude exekvovat soukromý majetek chudého domkáře, rolníka a živnostníka, aby nebylo porušeno svaté právo kapitalistů, lichvářů a peněžních ústavů, vykořisťovat a ničit malého člověka, který bude i nadále bezmocnou obětí těchto kapitalistických dravců. Předložený návrh zákona má vzbuditi u širokých vrstev dojem, jako by šlo o radikální změny v dosud platném zákoně, ač jde pouze o celkem nepatrné změny a doplňky velmi pochybné povahy a v některém případě přinese dokonce i zhoršení.

Jaké podstatné změny přináší Meissnerů v návrh? Podle §u 1, odst. 1 nemohou býti zcizeny movité věci za cenu nedosahující aspoň jedné poloviny odhadní ceny - dosud byla 1/3 - a věci nemovité v žádném případě za cenu nižší než 2/3 odhadní ceny. Zde týká se změna jen budov v historických zemích a budov podrobených dani činžovní na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde mohla býti odhadní cena i nižší než 2/3. V praxi však určuje se odhadní cena zpravidla pouze jednou třetinou ceny skutečné a proti této [ ] praxi neustanovuje návrh zákona ničeho.

Vyhlášky o dražbách budou vyvěšeny nyní také v obcích, ale exekuce budou se pravidelně konati daleko od vesnice, u okresního soudu, aby lichváři a chabrusáci nebyli při dražbě rušeni pobouřenými vesničany.

Dosud byl okresní úřad povinen v dohodě s ministerstvem vnitra stanoviti pro Slovensko a Podkarpatskou Rus částku, která byla žalovatelná za prodej alkoholických nápojů v detailním obchodě, a to nejméně 4 Kč a nejvýše 16 Kč, soudním rozhodnutím pak měly býti všechny dřívější pohledávky podobné povahy, které přesahovaly 16 Kč, považovány za vyrovnané. Výše uvedená sazba žalovatelné částky za alkohol měla býti vyvěšena ve výčepní místnosti, a kde tomu tak nebylo, měl býti hostinský pokutován až 50 zlatými. To se v případě Polomky nestalo. Nyní má míti i exekuční soud právo zrušit exekuci, když pohledávka za alkohol byla větší, než bylo stanoveno. Pletichám při exekucích nebude zabráněno ani pokutováním, poněvadž chabrusáci jsou vždy předem domluveni, oni jsou zkartelováni.

V celku nepřináší zákon vůbec žádných podstatných změn. To, co od podaného návrhu miliony drobného pracujícího lidu očekávaly, totiž úplné zastavení exekucí na jejich skrovný majetek, v Meissnerově návrhu nenajdete, a to prý proto, že by peněžní ústavy nemohly povolovati úvěry. I když připustíme tento důvod, který je velmi nedostatečný, protože peněžní ústavy zadluženým hospodářům právě tak jako zadluženým živnostníkům stejně dnes již nepůjčí, táži se: Vedou se snad exekuce jen pro dluhy u soukromých věřitelů nebo také berní úřady exekučně vymáhají dlužné daně? A na tuto otázku zůstáváte, pánové, odpověď dlužni. Můžete snad nanejvýše prohlásiti, že daně se státu platiti musí, abyste měli na militarismus, na četníky, soudy a klerus, na sanaci bank, subvence pro agrární družstva a kapitalistické průmyslové podniky. Budete dále exekvovati domkáře, malorolníky a maloživnostníky pro dlužné daně, protože nemáte odvahu exekvovati takové Larische, Guttmanny, Petschky, Stejskaly, Preissy, Schwarzenbergy, hraběte Pálffyho a řadu takovýchto milionářů, protože byste musili sahati také do svých kapes [ ].

Vy všichni, kteří o sobě tvrdíte, že jste socialisty, zástupci pracujících, kteří nemáte odvahy a také nechcete zameziti exekvování drobného pracujícího lidu, vy, kteří však naproti tomu máte odvahu přenésti další miliardová břemena na pracující, o stamiliony snížiti platy státních zaměstnanců, stamiliony ušetřiti na hladové armádě nezaměstnaných škrtnutím 200 mil. Kč na nezaměstnané v ministerstvu soc. péče a 200 mil. Kč v ministerstvu veř. prací, které měly zmírniti alespoň částečně katastrofální nezaměstnanost, vy, kteří máte odvahu uvaliti celou serii nových daní na bedra pracujících ve výši 1 miliardy Kč a touto deflační politikou přivoditi rychlý růst drahoty při současném útoku na mzdy prováděném za vaší účinné pomoci státem a všemi kapitalisty, vy, kteří každý námi podaný návrh, jehož přijetí by znamenalo opravdovou úlevu pro pracující, prohlašujete za demagogický, vy lokajové buržoasie budete tuto svou zrádnou úlohu hráti potud, pokud ta část pracujícího lidu, která vám dosud věří, vaši zrádnou politiku neprohlédne. Nebude to však dlouho trvati, neboť vlna odporu a nespokojenosti v řadách vašeho odborově i politicky organisovaného členstva se rychle šíří. Všude vám to praská. Ani hrozby členům vyhozením z organisace a také ze zaměstnání, které provádějí sekretáři Hamplova Svazu, což ukazuje jejich úzkou spolupráci se zaměstnavateli, tento rozklad a vandr z vašich organisací nezastaví. Stejně tak rychle poznávají i domkáři a malorolníci, že jejich místo není v řadách velkostatkářů a agrárních zbytkařů. Případ masového hnutí, které se nyní rozvinuje na Vsetínsku, ukazuje, že hnutí drobných zemědělců je živelným, a jejich volání po zastavení exekucí neutišíte klamným Meissnerovým návrhem. I tam všude ozývá se volání po jednotném boji všech zbídačených, po společném postupu s ostatními dělníky a maloživnostníky proti vašemu plánu bídy a hladu a za uskutečněním požadavků, které jsme zde již mnohokráte podali a které byly vámi vždy jednotně zamítnuty.

Volám proto s tohoto místa do řad všech, kterým hrozí zbídačení a úplné ožebračení: Nečekejte pomoci a záchrany od této měšťácko-socialistické vlády! Zabrániti úplnému svému zotročení můžete jen vy sami tím, když poslechnete naší výzvy a půjdete všichni do houfu. Dělníci na každém závodě, všichni vy nezaměstnaní, domkáři, malorolníci a maloživnostníci v obcích a dědinách vytvořte jednotu pracujících a jednotně nastupte boj za své požadavky a za osvobození třídy pracujících! Vy všichni zpevněte řady, zrychlete tempo, ať brzy je i na naší ulici svátek. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Wagner. Dávám mu slovo.

Posl. Wagner (německy): Dámy a pánové! Předložený vládní návrh o exekučním řádu vítáme zcela zvláště my, zemědělci, poněvadž právě zemědělství nejvíce trpí v dnešní době krise exekucemi, které se hromadně provádějí v obcích. V posledních týdnech podali jsme sice právě dalekosáhlý návrh a žádali jsme v něm, aby se u movitých věcí žádala nejmenší nabídka dvě třetiny vyvolávací nebo odhadní ceny, u nemovitých věcí tři čtvrtiny. Toto naše přání nebylo splněno. Přes to však návrh jest velikým zlepšením nynějšího stavu a vítáme jej tedy z celého srdce.

Jestliže v rámci tohoto návrhu zákona chci zde poněkud objasniti poměry, činím tak pro přehmaty v exekučním řízení; právě ve své přímé domovině na jižní Moravě mohl jsem pozorovati, že vlastně exekutor nepřichází do vesnice sám, nýbrž vedle exekutora mohli jsme vždy spatřiti hned také kupce. Zvláště ve znojemském okresu zahnízdil se způsob, že s exekutorem dostavil se zároveň berní úředník ve výslužbě a skoupil veškeré zboží za nejnižší nabídku, poněvadž se z nedostatku peněz jiný kupec nenašel.

Nejen městské obyvatelstvo, nýbrž i úřední činitelé vytýkali zemědělství všeobecně, jako by nadělalo dluhy lehkomyslně. Musím se proti tomu rozhodně postaviti. Prosím, aby se uvážila jedna věc: Jestliže v letech 1925 nebo 1926 prováděli zemědělci investice, nečinili to snad z lehkomyslnosti: tehdejší kalkulace byla správná, byla správná tak dlouho, pokud se ceny udržovaly stabilními, tak dlouho správná, dokud zemědělské plodiny nebyly vydány na pospas jednostrannému poklesu cen. Z tohoto jednostranného poklesu cen vznikl nynější kritický stav v zemědělství. Dnes můžeme říci, že zemědělství jest zatíženo průměrně 70% až 80% provozních dluhů, že však do toho byly pojaty investiční dluhy z lepších let, které se pro pokles cen staly tak tísnivé, že se jich zemědělství nanejvýš pravděpodobně nebude moci vůbec zbaviti, jestliže zemědělské ceny nestoupnou. Snižováním cen, jak to nyní provádí také vláda, se zadlužení neodstraní. Zemědělství může vybřísti z dluhů jen tehdy, budou-li se mu platiti za jeho plodiny opět ony ceny, které se platily tenkráte, když musilo dělati dluhy. Také zde třeba uvážiti jednu věc. Bylo by hrubou chybou, kdyby se tím chtěla věc prostě odbýti a říci, že zemědělství mělo upustiti od veškerých investic pro klesající ceny.

Výslovně zdůrazňuji, že právě v oné době ve všech veřejných korporacích, ve všech školách, ve všech zemědělských kursech se upozorňovalo, že zemědělství musí býti zintensivněno, že se zemědělství musí zmotorisovati, že musí býti opatřeno moderními zařízeními, zkrátka, že se zemědělství musí zracionalisovati. Žádalo se tedy od zemědělství, aby se zmodernisovalo a přizpůsobilo dnešnímu duchu doby. To se bohužel stalo v době, kdy zemědělství mohlo počítati aspoň s poněkud slušnými cenami. Tenkráte mohl každý zemědělec zcela správně říci: Zůstanou-li ceny na této výši, není pochyby, že vybřednu z dluhů, a to v pěti, šesti nebo osmi letech. Dnes při tomto poklesu cen tento předpoklad padl. Dnes není již žádného východiska z přetížení zemědělství, poněvadž nyní nemůže již sehnati ani výrobní náklady. Poklesem cen dospělo zemědělství na pokraj zkázy. Jak lze najíti východisko z těchto zmatených poměrů? Tato úzkostlivá otázka neprojednává se ráda ani na parlamentní půdě.

Chci zde pronésti výrok, který snad nebude příjemný všem uším, který učinil poslední neděle p. dr Engliš při své přednášce ve Vídni:

Nazval potírání krise správným jménem a prohlásil úplně jasně: Bez upuštění od deflace se z dluhů nikdy nedostaneme. Jako druhý prostředek uvedl odpis úroků jako nejlepší možnost řešení, abychom se zbavili předlužení. Domnívám se, že tato otázka není ožehavá pouze v zemědělství, nýbrž že jest palčivá pro všechna odvětví povolání. Zemědělství musilo vlastně v posledních letech prodělati mnohem kritičtější dobu, neboť nesmíme zapomenouti, že, jak jsem se již zmínil, došlo k poklesu cen a tento pokles cen připustil se bez jakékoliv ochrany. U průmyslu to nenastalo. U průmyslu má se věc jinak, neboť tam se ukázaly pouze odbytové potíže. Porovnáme-li průmysl se zemědělstvím, musíme přiznati, že krise byla vlastně způsobena poklesem cen v zemědělství. Také měnové metody v našem státě nebyly snad úplně správné. Pro vývoz našich průmyslových výrobků kalkulovali jsme vlastně jen s cizinou. Ale dnes jest cizina pro nás z velké části ztracena, zahraničního odbytu již nemáme. A to právě v době, kdy třeba věnovati hlavní pozornost přece jen snad domácímu odbytu. Ale u nás se to nestalo, neboť domácí spotřebitel a k tomu ještě největší spotřebitelský stav v zemi, zemědělství bylo u nás ze spotřeby vyloučeno. Tím musila krise zachvátiti i průmysl a také se to stalo. Nízká cena zemědělských výrobků přivedla zemědělce nejen do dluhů, nýbrž znemožnila jim ještě také, aby do zemědělství nově vkládali byť i jen nejnepatrnější hodnoty, neboť zemědělec nevydělá dnes již ani na nejnepatrnější věci do domácnosti a proto každý kupuje pouze to nejnutnější. Ale tyto nejnutnější výdaje náš průmysl neoživí.