Domácí trh onemocněl a průmysl převzal krisi teprve od zemědělství. Ale je-li zemědělství příčinou celé krise ve státu, pak jest nasnadě, aby se pomýšlelo na potírání především u zemědělství. Nestane-li se to, pravděpodobně bude zde zbytečná každá operace a v nejbližší době nepomůže se ani novými daněmi a novým zatížením, nýbrž dožijeme se právě opaku. (Posl. Fritscher [německy]: A zatím nemocný zemřel!) Ano, operace se podařila, pacient umřel.

Nebezpečí jest neobyčejně veliké, zvláště nebudou-li splněny požadavky zemědělství, jichž se dožaduje již od roku 1926. Musí se nejen zabrániti poklesu cen, nýbrž ceny musí se opět zvýšiti, jak byly dříve. Není to ode mne jednostranné, prohlašuji-li, že proti tomuto příliš velikému předlužení zemědělského stavu jest jediná možnost záchrany v opětném zvýšení cen, má-li se zemědělci umožniti, aby plnil své závazky, aby platil dluhy, aby platil úroky a splátky. Myslím, že mohu právem říci, že ani střadatelé nesmějí se cítiti příliš poškozenými. Neboť i oni si uložili pohledávky v době, kdy odpovídaly asi hodnotám let 1925/1926. Myslím, že po těchto kritických dobách sotva někdo si uložil příliš velké hodnoty, a jestliže přece, pak to bylo jen velice málo šťastných lidí; ale dnes vidíme všude pokles, musíme přímo záviděti lidem, kteří v těchto dobách mohli ještě dávati něco stranou. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Chce-li se čeliti krisi a zjednati náprava, může se to státi jen tím, že se ceny zvýší opět na onen stav, jaký byl r. 1925 až 1926. Podaří-li se nám to, podaří se nám také napraviti úpadek v zemědělství a také v jiných stavovských vrstvách. Ale nepodaří-li se nám to, nebo nechcete-li to provésti, musíte nésti odpovědnost za to, co přijde a co dnes nejlépe ještě ani nenazývati jménem.

Zdůrazňuji, abych čelil námitkám, které se snad činí proti zemědělství, jakoby zabředlo do dluhů lehkomyslně, že zemědělství kalkulovalo správně, že zemědělství nevrhlo se do zadlužení lehkomyslně, že svými investicemi opatřilo jen nejnutnější věci, ale že ovšem takovéto investice staly se dnes pro rolnický stav neštěstím. Jeden příklad z mnoha: U nás doma jeden rolník, kterému se snad dařilo nejlépe, vystavěl si roku 1926 stodolu, která ho tenkráte stála 54.000 Kč. V rozhovoru s ním jsem zjistil, že se onen člověk úplně poctivě a čestně snažil, aby se zbavil dluhů. Vyložil mi totiž toto: "Poněvadž moje zemědělství po všechna léta vyneslo ročně 7000 Kč až 8000 Kč přebytku, předpokládal jsem, že mohu spláceti těch 7000 Kč až 8000 Kč. Tak bych byl oněch 54.000 Kč splatil asi v sedmi letech." Tato kalkulace byla správná v roce 1926. Ale nebyla již správná roku 1928. Podotýkám, že tento zemědělec byl výborný a dobře situovaný rolník, ale že dnes nemůže již splátky platiti a že se zadlužil. Nemůže již platiti oněch 6000 Kč až 7000 Kč, a jen aby udržel stav dobytka v pořádku, musí si ještě dlužiti. Při tom při všem postihla nás ještě kritická léta, měli jsme suchá léta, v našem kraji z tohoto sucha řádí ještě ve velkém rozsahu změknutí kostí. Za těchto poměrů musili pak zemědělci častokráte vyprazdňovati stáje za babku a zaplňovati je pak mladým dobytkem. Na všech těchto obchodech prodělali. Tak se také stalo tomuto zemědělci. Je to dobrý, zkušený rolník a přece se s touto stodolou zadlužil a nemůže se z toho již dostati. Dnes nemůže nikdo říci, kdy by se mohl zbaviti při nejlepším hospodářství tohoto dluhu 54.000 Kč. Ale to je jen jeden příklad. Při tom musíme ještě uvážiti, že šlo o dobře situovaného rolníka.

Ale jak je to smutné u drobných rolníků! Drobný rolník mohl dosud sotva uhájiti živobytí, vydělával sotva tolik, že z toho mohl uživiti sebe a svou rodinu. Dnes musí z toho ještě platiti netušená břemena daní a dávek. Musí na sebe bráti stále a stále nová břemena, neboť tyto poslední daně budou přece konec konců přesunuty na celek a tím také na zemědělce. Zemědělství při tom zajde bez záchrany. Není to zveličeno, když prohlašuji, že 70% zemědělství přijde na buben, buď úplně nebo z velké části. Nebudeme míti řádného, zdravého zemědělství a bude po vyrovnanosti mezi venkovem, městem a průmyslem, jíž se vždy náš stát honosil a která snad byla ohromnou výhodou, která se nám záviděla; dnes nám ji již nikdo nezávidí. Dnes nám jí nezávidí ani sousední státy, o kterých se před lety ještě mluvilo, že jim hrozí úpadek. Dnes vidíme v našich sousedních státech rozkvět. Vidíme, že tu a tam dostalo se hospodářství do chodu a právě Rakousko jest po této stránce vzorem. Právě v Rakousku můžeme pozorovati jakýsi rozkvět zemědělství. Rakousko jest dnes v poměru k nám na tom daleko lépe, ceny se tam zlepšily a ze zemědělců stávají se tam opět spotřebitelé průmyslu, tím se opět oživuje průmysl, živnosti a obchod a mají z toho veliký prospěch. Tam vidíme rozkvět. Bohužel u nás zde to tvrdit nemůžeme.

Následky tohoto kritického hospodářství jsou tyto nekonečné exekuce, které se konají každodenně v našich vesnicích, a jejichž výstřelky dohánějí lid k zoufalství. Dnes musíme s politováním konstatovati, že bohužel při vymáhání daní a dávek postupuje se častokráte neslýchaně bezohledně a že se častokráte daně vyměřují nanejvýš lehkomyslně, čehož uvedu jen jeden příklad. U jedné berní správy na jižní Moravě přihodilo se mi asi před třemi týdny, že vedoucí úředník, sám finanční rada, učinil přede mnou výrok, díky Bohu, že také před svědky. Měl zdaniti kovářského mistra, který uvedl, že ze své kovárny má skutečného příjmu pouze 6000 Kč. Nanejvýš rozčilen prohlásil finanční rada: "Hleďte tu lež, ten člověk přiznává zde jen 6000 Kč a má 6 dětí. Myslíte, že z toho může uživiti takovou rodinu?" Řekl jsem mu: "Podle čeho odhadujete příjem? Odhadujete jej podle dětí, nebo podle toho, co mu vynáší jeho práce? Co by ten člověk dělal, kdyby měl 12 dětí a jen 2000 Kč příjmů?" Poněvadž úředník vyměřující daně vidí, že ten člověk má 6 dětí, obviňuje kováře ze lži, že přiznává 6000 Kč důchodu. Nezjišťuje se skutková podstata, nýbrž odhaduje jen podle počtu dětí. Kdo má hodně dětí, musí rovněž také hodně vydělati, taková jest logika našeho vyměřování daní. Jest tragické, že se dějí takovéto věci, které dohánějí lidi k zoufalství. Kovářský mistr rozčilen prostě praštil dveřmi a odešel, což snad bylo to nejlepší. Musím již říci, že trvale si takovéto odhadce nemůžeme prostě dáti líbiti. Těm lidem schází úplné pochopení.

Takové poměry ovšem neobyčejně rozčilují obyvatelstvo na venkově, které jest přímo v zoufalé náladě nad věčnými platebními příkazy, aniž může platiti, a nad většími exekucemi a jejich surovým prováděním. Exekvované předměty prodávají se za babku a vítám, že do zákona byla pojata trestní ustanovení proti tak zvaným řezníkům sedláků. To jest snad na tom to nejcennější. Doufejme, že se příště již nestane, aby si lidé založili novou živnost z nakupování zboží prodaného v exekuci, živnost, které se velmi dobře daří, podobně jako před lety pašerácká společnost s moravským cukrem, který přenášela v batozích do Rakouska a pak opět nazpět, při čemž vydělávala 1.40 Kč na kg. Nynější exekuční řád vede k chaotickým poměrům a ničí právě nejmenší lidi. Kolik existencí bylo tím již zničeno! Jest nutno, aby se lidem poshovělo a aby neodůvodněné exekuce byly zastaveny. Třeba konečně hleděti, aby se hospodářství dostalo do chodu.

Klesajícími cenami se nám neprospěje, jimi nelze přece ani nikdy uhraditi dluhy. Jestliže chceme, aby se zemědělství opět povzneslo, třeba hledati novou cestu a upozorňuji zde na slova našeho bývalého váženého ministra financí dr Engliše, který mluvil o redeflaci aspoň tam, kde pokles cen nabyl příliš velikého rozsahu. Myslím, že v tomto smyslu musím jen zdůrazniti, že exekuční řád, který jest nám dnes předložen, nás těší potud, poněvadž jest aspoň počátkem na cestě ke zlepšení snad se blížícímu. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Ostrý. Dávám mu slovo,

Posl. Ostrý: Slavná sněmovno! Budiž mi dovoleno, abych oposiční vývody předřečníka kol. Wagnera trochu doplnil. (Posl. Kejmar: To není oposičník! On byl vládní!) Jak to vládní? To by člověk skoro nepochopil. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Předloha, kterou projednáváme, domnívám se, je v úzké souvislosti se soudní praksí civilního soudnictví. A tu je nutno podotknouti, že osnova vládní předlohy, kterou mělo býti zavedeno tak zv. moratorium, vyvolala plným právem hotové zděšení. Chtěl bych o tom něco říci. Naše civilní soudnictví je v absolutně desolátním stavu. Tím nemíním činiti výtky nejvyšší státní justiční správě, poněvadž ta řídí se podle okolností a poměrů, ve kterých žijeme. V civilním soudnictví jsou poměry takové, že do dvou roků se nedostane rozsudek ani v těch nejprimitivnějších soudních případech. Když vyšlo na jevo, že k soudcovskému moratoriu má přijíti ještě moratorium zákonné, jest pochopitelno, že to vyvolalo zděšení a že povolané korporace se proti tomu docela ostře ohradily.

Vezměte vývoj takové pohledávky. Uplyne jistě 6 až 8 měsíců, než dojde k žalobě, pak skoro 2 roky trvá soudní spor. Jestliže nebyl vynesen rozsudek in contumaciam, tedy prostě uplynou tři roky, než dostane věřitel do ruky rozsudek. Pak zase uplyne nějaká doba, než se provede exekuce. Byly tedy důvody, aby toto ustanovení do zákona nebylo pojato. Při tom je nutno vysloviti přání, aby při této osnově, kterou právě projednáváme, bylo současně bedlivě přihlíženo, nebylo-li by možno nějakými přesuny nebo opatřeními v našem soudnictví docíliti, aby se dostalo civilní soudnictví do normálních poměrů tak, aby se rozhodování nevleklo léta, než dojde k vynesení rozsudku. Bude to obtížné, chápu to. Vždyť víme, že hmotné postavení soudců neodpovídalo, řekl bych, jejich námaze, anebo jejich studiu a že proto nastal úbytek soudců, odchod soudců ze soudní služby, atd., ale domnívám se přece jen, že bude nutno, aby se tyto poměry napravily, poněvadž tento zákon, neupravíme-li soudnictví, poměry napraviti nemůže. Opakuji, že se tím nedotýkám p. ministra spravedlnosti, poněvadž on sám bojuje s poměry. Chápu to všecko, ale je to nutné, chceme-li, aby k naší justici byla důvěra, a aby již a priori věřitelé neupouštěli od soudního vymáhání svých pohledávek prostě proto, poněvadž vědí předem, že rozsudek, jímž bude přisouzena pohledávka, nebude jim nic platný, poněvadž nebude již možno pro dlouhou dobu sporu nic zachrániti.

Předloha zákona řeší exekuční praksi čili exekuční prodej. A tu bych chtěl rozlišovati. Provádějí se exekuce na základě soudního rozhodnutí, to jest rozsudku, provádějí se však také exekuce a exekuční prodeje, které nevyplývají z právoplatného rozsudku nebo z pravoplatného rozhodnutí. Taková exekuce, která vyplývá z pravoplatného rozsudku soudu, tedy ze soudního rozhodnutí, nalézá přes to, že už má výhody, další výhodu v tom, že se musí - a je to úplně správné - za prodanou ať movitou nebo nemovitou věc dostati aspoň slušná cena. Dříve tomu, bohužel, tak nebylo a v tom směru lze předlohu jenom vítati. Provádějí se však exekuce, které nemají žádného, jak bych tak řekl, zákonného, pravoplatného podkladu. Mluvil jsem o této věci v ústavně-právním výboru, hlavně pokud se týče §u 6 předlohy, a snažil jsem se, abychom v souhlasu s celým zákonem měli také takové zákonné ustanovení, které by čelilo exekučním prodejům a možnostem exekučních prodejů v těch případech, kde ještě takové rozhodnutí nenabylo moci práva. Bohužel, že jsem o tuto záchranu bojoval marně, a jestli jsem dobře slyšel a jsem dobře informován, snad se přece jen dodatečně ta věc v dnešní plenární schůzi napraví, takže po této stránce dlužníci budou snad chráněni.

Při projednávání této osnovy v ústavněprávním výboru byla snesena - a to ne z oposičních stran - řada dokladů, jak se takové exekuce provádějí. Bylo dokonce dokazováno, že na př. někde v Košicích byla prováděna exekuce a že se při ní zlaté snubní prsteny prodávaly za 1.20 Kč. To uváděl vzácný kolega posl. dr Goldstein. Zakládá-li se to na pravdě, pak se tu po mém soudu majetek dlužníkův přímo zahazuje věřiteli. Ať je to stát anebo jiný věřitel, nepřijde na svůj účet za stržené zboží, nic nedostane, ale ten dlužník byl o své zboží přímo okraden. Tedy tomu předejíti měla úprava mého návrhu, jejž jsem k věci podal. Byla zároveň vyslovena řada stížností na provádění exekucí našimi berními správami. Nechci zde ani opakovati, co bylo řečeno v ústavně-právním výboru, poněvadž myslím, že není účelem zákonodárného sboru jitřiti mysl široké veřejnosti, která je tak jako tak už zjitřena do nejvyšší míry.

V Hlučíně bylo berní správou prodáno 13 husí za 110 Kč. Počítáme-li, že výkon spojený s exekucí si vyžádal určitého nákladu, byl majitel připraven o 13 husí a na dlužné daně nebylo zaplaceno nic, poněvadž to pohltilo exekuční vydání. V Orlové prodali koně za 120 Kč. V různých městech se zabaví zboží a odveze. Nemýlím-li se, je v Praze zřízena už taková centrální prodejna berní správy. (Výkřiky posl. Najmana.) Jak mohou tyto věci působiti na širokou veřejnost poplatníků, dovedeme si představit, a což teprve, když k tomu připojíme, za jakých okolností dochází k daňovým předpisům. Ty se dělají tak, že se prostě na přiznání poplatníků nebere zřetel; co říká poplatník, je věc vedlejší, důležité a směrodatné je, jakou fixní myšlenku má o tom kterém poplatníku berní úředník, který daň předpisuje. Zde si stěžoval kol. Wagner, jak se posuzuje poplatník a jeho poplatní schopnost, jeho výdělek. Ne však skutečný výdělek; když má šest dětí, musil prý jistě hodně vydělat. Tedy naši ostravští nezaměstnaní, kteří mají hodně dětí, přes to, že jsou nezaměstnaní, musili podle této logiky hodně vydělat, mohou-li žít. Nejinak je tomu u obchodníků.

Ale, pánové, něco zajímavého. V Mor. Ostravě měl podnik na výrobu kyslíku malér, explodovala tam láhev a stalo se neštěstí, újma na životech a zdraví zaměstnanců. Vznikla z toho žaloba na 4 mil. Kč. Správa podniku nevěděla, jak spor dopadne, a aby podchytila všechny společníky své obchodní společnosti, vytvořila si pro tento případ zvláštní fond, kterým zatížila všechny své členy. Spor dopadl tak, že společnost stálo to jen asi 36.000 Kč a fond vytvořený k tomu účelu zatížením společníků stal se zbytečným. Tedy zrovna tak jako vznikl, tak byl odepsán. Ale berní správa řekla něco jiného: Vy jste zde měli dluh 1 mil. Kč ve formě reservního fondu, ten 1 milion je odepsán, vy jste ten 1 milion vydělali - a předepsala na výdělkové dani, samosprávných přirážkách a dani důchodové 540.000 Kč. Máme-li v zákoně ustanovení, že předpis musí býti zaplacen i v tom případě, byl-li podán rekurs, máme-li tedy v zákoně stanoveno, že rekurs podaný proti předepsané dani nezná odkládacího účinku, je společnost povinna zaplatit 540.000 Kč, ať je vezme kdekoliv, a berní správa má právo je exekuční cestou vymáhat. To může znamenat hospodářské zničení této společnosti, která bude přivedena i na buben. Přes to, že se za půl, za 1 nebo 2 roky řekne: Ta daň byla předepsána neprávem. Poplatník to sice vyhraje, ale poněvadž to musil předem zaplatiti, byl prostě hospodářsky zničen. Tomu předejíti je úkolem zákonodárství.

My máme v našem zákoně o daňové reformě ustanovení o vytýkacím řízení. Kdyby z nejvyšších státních úřadů a míst nebylo zásadně porušováno znění zákonů, kdyby státní úřady při nejmenším alespoň tolik dbaly zákonného ustanovení, jak ho musí dbáti každý jednotlivý poplatník, nemohlo by docházeti k takovým přehmatům, o kterých mluvím. Ale poplatník podá přiznání, zákon předpisuje úřadu: ty musíš provésti - máš-li o tom přiznání pochybnosti - vytýkací řízení, ty si musíš poplatníka zavolat, ty s ním musíš mluvit, ty mu musíš říci, v čem máš pochybnosti, a požádati ho, aby to, co do přiznání dal, také doložil, a teprve, nebude-li moci této výzvě vyhověti, může býti in contumaciam předepsána daň buď výdělková nebo důchodová. Ale na to se nehledí, zde se zákon zásadně porušuje, a kdyby u nás bylo autority, která by chránila zákon, musila by hnáti tyto úřady k odpovědnosti pro rušení zákonů. (Potlesk.) Tak to dále nemůže jíti.

Byla přijata resoluce - je to resoluce druhá a prosím, abyste si jí trochu povšimli - která zní: "Vláda se dále vyzývá, aby urychleně předložila novelu k zákonu o lichvě, a to v tom směru, aby zákon odpovídal potřebám doby."

Pánové, kdybychom měli dnes opravdu proti někomu vydat zákon, který by mluvil o lichvě, pak bychom musili - poněvadž lichva ta, myslím, bývá často drahota především postihnouti toho, kdo tu drahotu způsobuje. A tu drahotu, račte dovoliti, nezpůsobuje nikdo jiný než stát a dnešní vládní většina. (Výborně!) Ona řada daní, která již byla stanovena, ta čerstvá kytice nových a nových daní, zvyšování dnešních daní nasvědčuje, pro boha, že za takových okolností nelze počítati s tím, že by mohlo býti laciněji.

Zdražím-li benzin o 40 hal. na litru, není možno, aby obchodník tu směs prodával laciněji. Musí ji alespoň o těch 40 hal. prodávati dráže. Tedy všecko se žene k tomu, aby na základě daňových ustanovení šly ceny nahoru, a při tom se přijme resoluce, kterou má býti sypán písek do očí veřejnosti. Říká se: vládo, vydej zákon a nařízení proti drahotě a lichvě!

V ústavně-právním výboru jsem podal návrh, který naše strana opakuje v této slavné sněmovně. Jeho znění je toto: Bylo-li proti předepsané dani podáno odvolání, nemůže býti částka vzniklá mezi přiznáním poplatníka a daňovým předpisem vymáhána cestou exekuční, pokud nebyl rekurs pravoplatně vyřízen, event. i u Nejvyššího správního soudu.

Lituji, že tento návrh nebyl v ústavněprávním výboru přijat. Nebyl přijat snad proto, poněvadž tato vládní většina nemá ke státotvorné oposici absolutně žádného poměru. Patrně si nepřeje udržovati přece jakýs takýs kontakt mezi vládní většinou a státotvornou oposicí. Myslím však, že je to ke škodě celého státního hospodaření i vládní většiny a, řekl bych, vládní většiny do budoucnosti.

Nyní na konec bych se chtěl zmíniti ještě o jedné věci. Na stůl poslanců byl rozdán návrh zákona, kterým se doplňuje trestní ustanovení zákona o přímých daních. Velevážení, budeme míti to potěšení v nejkratší době tento návrh zákona projednávati. Věřím, že také ten návrh bude většinou schválen. Jako předzvěst bych chtěl jenom předeslati, že bude-li tento návrh přijat tak, jak jej vláda předložila, bude to zákon, který bude moci vyráběti podvodníky a zločince ve velkém, zvláště uvědomíte-li si to ustanovení o domovních prohlídkách a osobní prohlídce. Prosím, když byl možný takový případ, řekněme případ hejtmana z Kopníku, když byl možný případ paní Skálové a Seidlové, která svým podvodným způsobem zatáhla do své podvodné aféry dokonce advokáta a notáře, když byl svého času možný případ vylákání podvodným způsobem peněz ze Živnobanky v Olomouci, prosím vás, není za takových okolností snadno možné, aby se vyskytli podvodníci, kteří, když to pěkně narafičí, když si napíší dopis, kterým se budou legitimovati jako berní exekutor nebo berní vykonavatel, budou moci na základě tohoto zákona prohlížeti byt majíce při tom možnost úplného vyrabování bytů? Je k tomu potřeba za takovýchto okolností velkého umění, přijíti někam na vesnici a tam se legitimovati příslušným dopisem? Bude to nějaké velké podvodnické umění, když se poměry takhle vytvoří? Kdypak to bylo, aby se tak libovolně mohly konati prohlídky?

Nedivím se, že na tom vládním návrhu stkví se nezapomenutelný podpis ministra dr Trapla, ale lituji jen, že je tam ještě také druhý podpis, a to ministra spravedlnosti dr Meissnera. Domnívám se, že tento návrh zákona vyšel od někoho, kdo má fixní myšlenku, že může u nás provésti docela nějakou finanční revoluci ve prospěch státu. Dovolte, kdo bude chtíti dnes vzíti odpovědnost za ta neštěstí, která se stanou, bude-li odhlasován tento návrh? Zdá se mi, že začínáme opět prožívati éru výroby zákonů ve velkém, a při tom s takovým tempem a urychlením, že nedovedeme ani domysleti důsledků takového zákona.

Nechci vcházeti do merita, to je otázka příštích dnů, až se bude návrh projednávati. Chtěl bych však už dnes předem varovati a poznamenati: pakli nic nevyvolalo u nás pobouření, tedy tento návrh je s to to udělati. Až dosud a také za starého Rakouska, byly osobní a domovní prohlídky konány jen v těch nejnutnějších případech, kde bylo snad podezření z velezrady atd., nebo kde se vyskytl příliš těžký případ, ale teď nám budou běhati a budou se nám šťourati ve skříních a rozhazovati byty, budou moci prohlížeti osoby na ulici (Výkřiky posl. Jiráčka. - Místopředseda Taub zvoní.), budou je moci na ulici šacovati jen proto, že prý se domnívají, že by mohl míti u sebe něco, co by mohl schovávati.

Tedy račte dovoliti, slavná sněmovno a vládní většino, je sice možno dělati zákony na ochranu státních financí, je možno dělati zákony, abychom dostali pořádek do našich státních financí, ale dělati zákony takovéto, je konfusnost, které není rovno, a já se domnívám, že celý ten návrh zákona vyšel z hlavy člověka, který nemá smysl pro hospodářský život, hlavně pak nemá smysl pro hospodářský život dneška, nedovede pochopiti, jak těžkou dobu prožíváme. On si umínil: Já tohle provedu - a svou byrokratickou stereotypní formou předkládá posl. sněmovně a vládě tyto návrhy, poněvadž není myslitelno, že by to vyšlo z vůle celé vlády. Tohle mohlo vyjíti jen z někoho, kdo má pekelnou radost z toho, když je občanstvo trýzněno... (Výkřiky poslanců čsl. živn. obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Ostrý (pokračuje): ... má pekelnou radost z toho, když způsobuje větší neštěstí a má pekelnou radost, že Československá republika bude až do svých základů rozvrácena.

Nehledejme všechno to, co nás rozvrací! Žijeme v těžké době, chraňme se překotnosti, mějme smysl pro to, že musíme tuto těžkou dobu překonati také určitou shovívavostí k poplatnictvu. A ten, kdo tohoto smyslu nemá, bude musiti dáti ruce pryč od řízení tohoto státu! (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Kopeckého a soudr.:

Zákon znějž:

Všechny exekuce vedené proti osobám, jichž roční důchod nepřevyšuje 24.000 Kč, věřiteli, kteří mají vyšší roční příjem než 30.000 Kč, se zastavují a nemohou býti obnoveny.

Další žádosti za povolení exekucí, uvedených v §u 1, nemohou až na další býti povoleny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, jemu odporující. Provedení jeho ukládá se ministru spravedlnosti v dohodě s ostatními ministry."

2. První eventuální pozměňovací návrh posl. Kopeckého a soudr.:

Kdyby náš pozměňovací návrh byl zamítnut, navrhujeme toto znění celého zákona:

Všechny exekuce, vedené proti osobám, jichž roční důchod nepřevyšuje 24.000 Kč, věřiteli, jichž roční důchod přesahuje 30.000 Kč, se až na další odkládají.

Další žádosti za povolení exekucí v §u 1 uvedených nemohou až na další býti povoleny.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a současně pozbývají platnosti všechna jemu odporující ustanovení. Provede ho ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry."

3. Druhý eventuální pozměňovací návrh posl. Kopeckého a soudr.:

Kdyby i náš první eventuální pozměňovací návrh byl zamítnut, navrhujeme toto znění celého zákona:

Soud může dlužníkovi, jehož roční důchod nepřevyšuje 24.000 Kč a který se dostal do hospodářské tísně bez své viny a toliko následkem všeobecných hospodářských poměrů, povoliti odklad exekuce, který věřitel sám povoliti nechce.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, jemu odporující. Provésti jej ukládá se ministru spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry."

4. Eventuální doplňovací návrh posl. Kopeckého a soudr.:

§ 1 budiž doplněn zněním:

"(4) Žádost za povolení exekuce buď zamítnuta nebo exekuce již povolená zrušena na návrh nebo z moci úřední, nepřesahuje-li roční důchod dlužníka 12.000 Kč ročně a roční důchod věřitele převyšuje 30.000 Kč a jestliže pohledávka, pro kterou je exekuce žádána, nedosahuje dvou třetin odhadní ceny věci, na níž má býti exekuce vedena."

5. Doplňovací návrh posl. Tomáška, Sedláčka, inž. Žilky, Hackenberga, Hrušovského, Špačka, dr Hodiny a druhů:

Navrhujeme, aby do §u 3 vložen byl odst. 3 tohoto znění:

"(3) V zemích Slovenské a Podkarpatoruské budiž dražební rok k prodeji movitých věcí ustanoven vždy jen na přihlášení věřitele."

6. Eventuální doplňovací návrh posl. Kopeckého a soudr.:

§ 6 budiž doplněn ustanovením:

"Všechny exekuce proti osobám, jichž roční důchod nepřevyšuje 24.000 Kč vedené pro dlužné daně, obecní přirážky, dávky, a veřejnoprávní poplatky se zastavují a nemohou býti obnoveny."

7. Doplňovací návrh posl. Ostrého a druhů:

K §u 6 budiž připojen druhý odstavec tohoto znění:

"Bylo-li proti předepsané dani podáno odvolání, nemůže býti částka, vzniklá mezi přiznáním poplatníka a daňovým předpisem, vymáhána cestou exekuční, pokud nebyl rekurs pravoplatně vyřízen, včetně i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu."

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. dr Markovičovi.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Nakoľko sa debata zaoberala všeobecnými zjavy hospodárskej krízy, nemôžem ako zpravodaj ústavne-právneho výboru na tieto veci reagovať, poneváč by to bolo mimo rámca prejednávaného predmetu. Pokiaľ v debate boly dotknuté rôzné zjavy, ktoré súvisia s daňovými exekúciami a pokiaľ v tejto súvislosti bol predložený konkrétny návrh, poukazujem na to, čo som v tejto veci už predniesol vo svojej zpráve pred debatou. Ináč mám za to, že rôzné sťažnosti a podnety, ktoré boly v súvislosti s touto materiou prednesené pány rečníkmi ako v pléne poslaneckej snemovne, tak v ústavne-právnom výbore, budú ministerstvu financií, poťažmo vláde podnetom, aby hľadala spôsoby, ktoré by v budúcnosti zabránily, aby podobné zjavy sa neopakovaly.

Nakoľko ide o jednotlivé návrhy, ktoré boly podané, zisťujem, že sú to všetko návrhy, ktoré boly už podané v ústavne-právnom výbore a vo svojej ústnej zpráve som podrobne uviedol dôvody, pre ktoré tieto návrhy v ústavne-právnom výbore nemohly byť prijaté. K týmto dôvodom, pokiaľ sa týka 3 eventuelných návrhov p. posl. Kopeckého a súdr. bych dodal, že podľa týchto návrhov navrhovanými troma §§ má byť nahradený celý zákon, to znamená, že keby tento pozmeňovací návrh bol prijatý, ako bol pp. poslancami predložený, odpadly by všetky ustanovenia, ktorými majú byť zlepšené exekučné poriadky, platné v historických zemiach a na Slovensku, ale menovite by padly všetky ustanovenia, ktoré stíhajú trestné pletichy pri dražbách. (Posl. Štětka: To si troufáte tvrditi jako právník?) Musím to tvrdiť ako právník, poneváč ten návrh sa začína: "Zákon celý znějž: ..."

Navrhujem tedy, aby slávna snemovňa pri zamietnutí všetkých pozmeňovacích návrhov schválila osnovu tak, ako je obsažená vo zpráve výborovej, pri čom odporučujem ku schváleniu návrh poslancov Tomáška, Sedláčka, inž. Žilky, Hackenberga, Hrušovského, Špačka, dr Hodiny a druhov, ktorý je len formálnym odčinením nedopatrenia, ktoré sa dostalo do zprávy výborovej tým, že 3. odstavec §u 3, ktorý bol ústavne-právnym výborom schválený, z nedopatrenia zo zprávy výborovej vypadol. Preto prosím, aby osnova bola schválená vo znení obsaženom vo zpráve výborovej s doplnkom navrhnutým p. posl. Tomáškom a druhy. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Osnova zákona má 9 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Jsou zde pozměňovací návrhy a budeme tedy hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o samostatné osnově, kterou posl. Kopecký a soudr. podali jakožto svůj vlastní návrh.

Nebude-li přijata, hlasovali bychom o druhé samostatné osnově, rovněž o třech paragrafech, kterou posl. Kopecký a soudr. navrhují jakožto první eventuální návrh.

Bude-li také tato zamítnuta, hlasovali bychom o třetí samostatné osnově posl. Kopeckého a soudr., kterou tito - v rozsahu dvou paragrafů - navrhují jakožto druhý návrh eventuální.

Jestliže ani tato osnova nebude přijata, prováděli bychom další hlasování podle jednotlivých paragrafů nebo jejich skupin na podkladě zprávy výborové v tomto pořadí:

Nejprve budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové, poté o doplňovacím návrhu k §u 1 posl. Kopeckého a soudr.

Dále budeme hlasovati o §u 2 podle zprávy výborové.

O §u 3 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Tomáška, Sedláčka, inž. Žilky, Hackenberga, Hrušovského, Špačka, dr Hodiny a druhů; kdyby tato úprava byla zamítnuta, hlasovali bychom o §u 3 podle zprávy výborové.

O §§ 4, 5 a 6 budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Poté budeme hlasovati o doplňovacích návrzích k §u 6, a to nejprve o doplňovacím návrhu posl. Kopeckého a soudr., pak o doplňovacím návrhu posl. Ostrého a druhů.

O §§ 7, 8 a 9, o nadpisu zákona, jakož i úvodní formuli budeme hlasovati ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati podle něho.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo tedy souhlasí se samostatnou osnovou o 3 paragrafech navrženou hlavním návrhem posl. Kopeckého a soudr., prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh jest zamítnut.

Kdo souhlasí s druhou samostatnou osnovou o 3 paragrafech navrženou prvním eventuálním návrhem posl. Kopeckého a soudr., prosím nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s třetí samostatnou osnovou o 2 paragrafech navrženou druhým eventuálním návrhem posl. Kopeckého a soudr., prosím nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Rovněž zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s §em 1 projednávané osnovy ve znění zprávy výborové, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 1 je přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem posl. Kopeckého a soudr. k tomuto paragrafu, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítnut.

Kdo souhlasí s §em 2 ve znění zprávy výborové, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 2 je přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 3 v úpravě návrhu posl. Tomáška, Sedláčka, inž. Žilky, Hackenberga, Hrušovského, Špačka, dr Hodiny a druhů, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 3 jest přijat v uvedené úpravě.

Kdo souhlasí s §§ 4, 5 a 6 podle zprávy výborové, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Paragrafy tyto jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo nyní souhlasí s doplňovacím návrhem k §u 6 posl. Kopeckého a soudr., prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo dále souhlasí s doplňovacím návrhem k §u 6 posl. Ostrého a druhů, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítnut. (Výkřiky posl. Ostrého. - Místopředseda Taub zvoní.)

Kdo souhlasí s §§ 7, 8 a 9, s nadpisem zákona a s úvodní formulí ve znění zprávy výborové, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 7, 8 a 9, nadpis zákona a úvodní jeho formule jsou přijaty podle zprávy výborové.

Tím osnova tato přijata byla ve čtení prvém.

Druhé čtení vykonáme při projednávání dalšího odstavce pořadu, bude-li přiznáno zkrácené jednání podle § u 55 jedn. řádu.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: