Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

223 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bradáč, dr Czech, Černý, dr Hodža, dr Matoušek, dr Meissner, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Místopředseda Špatný (zvoní): Zahajuji 233. schůzi poslanecké sněmovny.

Přikazuji výboru rozpočtovému:

2121. Usnesení senátu N. S. R. Č o vládním návrhu zákona, kterým se pozměňuje zákon ze dne 28. dubna 1932, č. 56 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto usnesení uložena lhůta do 21. t. m. včetně.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená lhůta je přijata.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2101) zákona o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise (tisk 2111).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se sloučilo jednání o této osnově s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odstavec 2, t. j.:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2110) zákona o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1933 [podle §u 35 jedn. řádu].

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že jde o úsporné vedení státního finančního hospodářství.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučení projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem výboru ústavně-právního o odst. 1 pořadu jest p. posl. dr Stránský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Stránský: Slavná sněmovno! V dnešním sezení přistupuje posl. sněmovna Národního shromáždění k projednávání vládní osnovy zákona o úsporné a kontrolní parlamentní komisi.

Když mně odevzdával tento referát (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) kol. dr Černý jakožto úřadující místopředseda ústavně-právního výboru - který byl původně sám tímto referátem pověřen - protože byl přetížen známými pracemi rozpočtové úsporné "sedmy" (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.), přejímal jsem tento referát s pocity hodně smíšenými. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Prosím o klid. (Výkřiky posl. Dvořáka.) Vyzývám p. posl. Dvořáka ke klidu.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): Budete míti, kolegové z komunistické strany, příležitost mluviti v této debatě. Není to parlamentární, není to demokratické, uřvat odpůrce. (Výkřiky posl. Dvořáka. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Vyzývám p. posl. Dvořáka po druhé ke klidu. (Výkřiky posl. Hrušky.)

Volám p. posl. Hrušku k pořádku. (Výkřiky posl. Babela, Vallo, Tylla.)

Volám p. posl. Babela, Vallo, Tylla k pořádku. (Výkřiky posl. Vallo.)

Pana posl. Vallo po druhé napomínám. (Výkřiky posl. Babela.)

Pana posl. Babela napomínám po druhé. (Výkřiky posl. Krosnáře.)

Pana posl. Krosnáře napomínám ke klidu. (Výkřiky posl. J. Svobody.)

Volám p. posl. J. Svobodu k pořádku.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): Je to tedy, opakuji, především pocit radosti, který všichni sdílíme, že naše nová vláda na prahu své činnosti vyhovuje dávnému požadavku veřejného mínění (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.), na druhé straně nemůže však nikdo kritický zároveň.... (Hluk. - Výkřiky posl. Prokeše.).

Místopředseda Špatný (zvoní): Volám p. posl. Prokeše k pořádku. (Výkřiky posl. Hrušky.) Volám p. posl. Hrušku po druhé k pořádku.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje obrácen k posl. dr Sternovi): Pane doktore, nemohl byste v zájmu debaty zjednati klid? Je to demokracie? Vy budete také chtíti mluviti, že ano? (Výkřiky posl. dr Sterna. - Posl. dr Stránský obrácen ke komunistickým poslancům:) Vy jste neslušní až po kořeny vlasů, vy všichni, jeden vedle druhého! (Výkřiky komunistických poslanců.)

Na druhé straně nechceme umlčovati hlasy určitých pochybností a obav, učiníme-li zadost tomuto veřejnému mínění a dosáhneme-li onoho účelu, o který nám všem běží. To nejsou pochybnosti agitační, to není agitační skepse oposice, která se na př. projevuje neurvalým chováním jejích zástupců v tomto parlamentě, to je skepse kritická. (Výkřiky posl. Krumpeho.) Hledáme-li a máme-li nalézti důvody k této skepsi kritické, nikoliv agitační, nenalezneme je v prvním paragrafu projednávané osnovy, nýbrž v jejím paragrafu posledním. Je to onen paragraf, ve kterém se ustanovuje, že se zároveň s tímto zákonem zrušuje zákon z 12. srpna 1921 o úsporné parlamentní komisi.

Slavná sněmovno! Kdo je ten, koho pohřbíváme tímto zákonem? Je to zákon, který byl živ a který se přežil a který, když se byl přežil, ustupuje zákonu dokonalejšímu, nebo je to zákon, který vůbec nebyl živ, zákon mrtvý a povržený, jehož příkazu nebylo dbáno? My jsme podle tohoto dnes zrušeného zákona z r. 1921 měli přece komisi, která byla jako tato dnešní složena z 24 členů posl. sněmovny a senátu, která byla jako tato dnešní volena na základě poměrného volebního zastoupení a jako tato dnešní vybavena rozsáhlými plnými mocemi k vykonávání parlamentní kontrolní moci.

Tato komise tedy již od r. 1921 až do dneška mohla a měla pracovati a zde je důvod oněch obav, které si nesmíme zamlčovati. Zde je důvod oné skepse, kterou musíme překonati, nechceme-li klopýtnout o otázku, kde je záruka, že se nepovede tomu zákonu, který dnes usnášíme tak, jako se vedlo tehdejšímu, otázka tím vážnější, čím podobnější jsou poměry, za kterých r. 1921 byl tento zákon uskutečňován, poměrům dnešním. Potřebujeme si jenom vzpomenouti, že v létě r. 1921 bylo vyslovováno a hrozilo skutečné nebezpečí rozpočtového deficitu 3 1/2 miliardy Kč. Když potom na podzim vláda dr Beneše předkládala rozpočet, předložila jej ještě s deficitem miliardovým a jen proto pouze s miliardovým, poněvadž 2 preliminované miliardy nouzových podpor nebyly do tehdejšího rozpočtu pojaty. To všecko dává důvod k těm pochybnostem, které jsem zde nechtěl zatajovati.

Ale skepse není tvůrčí, ze skepse nelze nic vytvořit, my musíme skepsi překonat. Nepřekonali bychom ji zamhuřováním očí, nýbrž nebojácným kritickým pohledem na příčiny toho, v čem byla chyba, abychom se této chyby vyvarovali. Chyba byla v tom, že se připustil a že se snesl exlegální stav. Nemůžeme se odhodlati dosti všichni, abychom těchto chyb neopakovali. Exlegální stavy jsou nebezpečné stavy.

Slavná sněmovno, máme na př. ještě dluh k ústavě. Je řada prováděcích zákonů, na kterých by se posl. sněmovna měla usnésti a které pořád ještě nebyly uskutečněny. Doufáme, že při agilnosti, kterou nová vláda dává na jevo, bude také v tomto ohledu zjednána náprava a že na př. zákon o odpovědnosti presidenta republiky a členů vlády, po kterém tolik volá veřejné mínění, bude konečně uskutečněn. Ale jestliže již je dost prekerní, že legislativa neusnáší se na zákonech, na kterých se má usnésti, je tím důležitější, aby aspoň zákony, které tu již jsou, byly plněny, aby nebylo žádných exlegálních stavů. Tím si nijak nechci zastírati, že může býti mnohý zákon nepotřebný! Může se státi nepotřebným, může se ukázati, že má určité vady, ale pak je potřebí pěkně pružně ten zákon zrušiti a nahraditi zákonem lepším. Doufejme, jestliže se ukáže, že ta osnova, kterou máme dnes učiniti zákonem, bude míti chyby, že to nebude trvati 10 let, než přistoupíme k opravě těchto chyb. Nesmíme si a - jistě to nikdy není dobře, kdyby si zákonodárce arogoval stanovisko, jako by byl nad zákonem. Zákonodárce je tvůrce zákona, ale jakmile tento zákon se zákonem stal, jest mu podřízen a není již potom jeho pánem. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Mluvím-li o této věci, tedy ne proto, že by zde běželo o rekriminace - ty by neměly žádného smyslu - nýbrž proto, abychom se event. kritikou starého zákona orientovali, jak má vypadati a proč vypadá jinak nový zákon.

Jsme vděčni vládě za to, že svým návrhem učinila konec exlegálnímu stavu, a záleží teď na tom - a já doufám, že se nám to v ústavně-právním výboru podařilo - aby toto zákonodárné dílo, které vláda předložila a které parlament zpracoval, bylo dílo, které se prakticky udrží.

Tato osnova, přiznejme si to, je dítě dnešní krise a representuje dvojí pokus: jednak pokus o přispění k sanaci hospodářské - to je to stanovení úsporné komise, - jednak pokus o sanaci veřejné důvěry - to je ta kontrolní stránka, ta kontrolní funkce osnované a nyní, bohdá, brzy uzákoněné komise.

Formálně musíme tedy přesně rozeznávat tuto dvojí funkci komise. A já bych chtěl jenom krátce naznačiti, jak je ta dvojí funkce v našem zákoně právě rozlišena. Jde zde předně o funkci úspornosti, za druhé o funkci kontroly.

Úspornost je úkol většiny parlamentní. Nemůžeme se spoléhati na to, že oposice bude v této věci většinu podporovat. (Výkřiky komunistických poslanců.) Uzpůsobení státního hospodářství, forma, která se dá státnímu hospodářství, to jest věcí rozvahy většiny. Proto jsme se pranic nerozpakovali utvořiti z této komise užší výbor, který bude nazván výborem úsporným a kontrolním, jehož hlavní funkce však je právě pečovat o úspornost ve státní správě. To je úkol především majoritní. (Posl. dr Peters: To je špatná kontrola!) Já mluvím teď o té prvé funkci, o té druhé budu mluvit ihned, ta je upravena právě v tomto zákoně jinak. A tu přec myslím, že každému, kdo v poslední době sledoval naše veřejné záležitosti, musí býti zřejmo, že tento zákon je sdělán na základě zkušeností, které byly učiněny v rozpočtovém výboru pracemi známé rozpočtové "sedmy".

Proti rozpočtové "sedmě" bylo z oposičních stran také brojeno, ale loyální odpůrce, na příklad p. dr Peters, který mne prve přerušil, si musí vzpomenouti, jak dlouho se domáhal na př. dr Rosche toho, aby vůbec některý parlamentní orgán měl účast při sdělávání rozpočtu, a musí mi přiznati, že teprve pracemi rozpočtové "sedmy" po prvé se stalo, že rozpočet nebyl předložen sněmovně jako hotová věc, nýbrž že parlamentní orgán, třebaže ovšem orgán většiny - ale p. dr Rosche, když tu stížnost pronášel, býval také příslušníkem většiny, a nikde nestojí psáno, že se jím zase nestane - po prvé v této úsporné funkci mohl se zúčastniti. A bylo by, pravím, nevděkem, kdybychom se zdráhali vysloviti celou vděčnost, kterou jsme cítili zejména také k těm členům "sedmy", kteří - to jsme všichni viděli - věnovali úmornou práci právě úspěchu akce (Tak jest!) a úspěchu této akce dosáhli. (Potlesk.)

Je tedy, prosím, v tomto momentu skryto nejvíce naděje, že to, co dosud se stalo jen jaksi fakticky, bude-li to normováno, bude míti trvalý úspěch a že se to stane trvalou, krásnou tradicí našeho parlamentu. (Výborně!) Nedá se upříti, že tato věc znamená značný pokrok ve vývoji našeho parlamentarismu, a já bych k tomu jen chtěl dodati, má-li nová komise v této své úsporné funkci míti možnost konati řádně, co je jí zákonem uloženo, a nedostati se při tom do kompetenčních konfliktů s rozpočtovým výborem, že je nejvýše žádoucí - a byli jsme si toho vědomi, když jsme tento zákon stylisovali - aby vedení rozpočtového výboru bylo identické s vedením naší kontrolní a úsporné parlamentní komise.

Druhá formální funkce, která se této komisi ukládá, je funkce kontrolní. Zde zase si troufám jako referent tvrditi do očí každému příslušníku oposice s dobrým svědomím, že zákon, který zde uskutečňujeme, znamená zlepšení stavu parlamentní kontroly, neboť nehledíc k tomu, že ten zákon, který jsme dosud měli, byl mrtvý, poněvadž ve skutečnosti žádná úsporná a kontrolní komise nefungovala, je ještě po jiné stránce zlepšen. Je omyl, tvrdí-li někdo, že ono ustanovení o menším výboru té komise, ve kterém ovšem pravděpodobně - není to nikde legálně stanoveno - budou jen zástupci většiny, nějak zkracuje právo parlamentní kontroly, neboť právo parlamentní kontroly podle §u 28 je normováno jen tím, že každý výbor, když je mu určitá záležitost sněmovnou přikázána k vyšetření, může užíti §u 28 jedn. řádu k výslechu svědků atd., což potom mohou v příslušném výboru všichni členové navrhnouti. Toto právo zůstává naší komisi nezkráceno. Bude-li jí sněmovnou na základě výsostného práva naší sněmovny nebo senátu přikázáno něco k vyšetření, pak všecko je stejně normováno tak, jako to bylo normováno dosud, a jen na více - to je sur plus - je ještě stanoveno, že na rozdíl od ostatních výborů, které z vlastní iniciativy vyšetřovati nesmějí, tato komise, když jí to navrhne její výbor, i z vlastní iniciativy může konati vyšetřovací akty. Vy jste si snad všimli, paní a pánové, že v původní vládní osnově byl tento výjimečný případ vázán na usnesení kvalifikované většiny dvoutřetinové v této komisi a že při projednávání této osnovy byla tato kvalifikace snížena na nadpoloviční většinu všech členů komise. A tu musím zase konstatovati ke cti tohoto kabinetu, že nekladl žádných překážek, že se naprosto nebránil této změně, čímž dal na jevo, že se nemíní kontrole vyhýbati, že je připraven k odpovědnosti. Tento fakt, že zákon o kontrolní komisi není žádným ztenčením dosavadního kontrolního práva sněmovny, netvrdím snad jen na tribuně sněmovny, kam jsem poslán určitou většinou parlamentní, nýbrž za tímto faktem, za tímto tvrzením stojím se svým svědomím právnickým a se svou autoritou právnickou.

Ale chtěl bych dodati: všechny tyto otázky jsou jenom otázkami formálními, to všechno jest jenom forma. My máme nyní orgán, který normativně může dělati to, co se dělalo před projednáváním rozpočtu na r. 1933, máme nyní orgán, který normativně a permanentně může podjímati se takových akcí, kterých se sporadicky podjala, jak víte, v tomto zasedání většina ustavením známého vyšetřovacího výboru, ale já naprosto nechci zastírati, že to všechno byla jenom norma, to všechno je zatím a bude zatím zákon. Nezáleží tolik na tom, jak vypadají normy, nýbrž na tom, jaký bude duch, jaká bude skutečnost, která se za platnosti tohoto zákona vyvine. A to ovšem nezáleží a nebude záležeti na paragrafech, nýbrž to záleží a bude záležeti na nás všech. (Posl. K. Procházka: Proto k tomu nemáme důvěry!) Je to sice Sisyfovo dílo získati si vaší důvěry, ale my se o to pokusíme. (Veselost.)

Nechci-li se tedy, slavná sněmovno, na tuto otázku dívati jenom s hlediska formálního, je třeba uvědomiti si také v den, kdy uskutečňujeme tento zákon, jaké jsou podmínky úspěchu, o který se snažíme s hlediska ne formálního, nýbrž s hlediska věcného. Já ještě jednou opakuji: i za chatrného zákona je možno uskutečniti skvělé věci a za skvělého zákona může chátrati skutečnost. (Posl. dr Stern: Proto děláte špatné zákony!) Já myslím, že o tom není žádných pochybností, že tento zákon je dobrý zákon. Jak se nám podaří uskutečnit věc in merito, to záleží na nás, ale vy se ovšem budete snažiti, aby se nám nepodařilo nic, neboť vaším heslem je rozvrat. (Výborně!) Chtěl bych jenom krátce říci (Výkřiky.), co se týče hlediska věcného, nikoliv formálního, že zde pokud se týče úspornosti jde o to, abychom si byli vědomi dvojího. My musíme zjednodušiti svoji správu, musíme míti správu racionelní, a jenom tenkráte, když budeme míti správu racionelní, budeme míti také záruku, že budeme moci svoji správu náležitě honorovati. Abychom mohli svoji správu náležitě honorovati, o to se snažíme už dávno a právě v tom jest nedostatek, že se zde nešlo dosti rychle a že se nám nepodařilo udělati ještě to rozhodující.

Není, jak víte, žádná náhoda, že přistupujeme k tomuto zákonodárnému dílu v souvislosti s tou bolestnou operací, ke které se musil odhodlati parlament právě před tím, než přistoupil k projednávání této věci. A tu bych chtěl říci na adresu nejradikálnějších oposičních řad: za debaty bylo zde tolik mluveno o úřednících. Lituji, že nemohu přečísti z Leninovy knihy "Stát a revoluce", jaké bylo Leninovo stanovisko k honorování úředníků a zřízenců. Račte si to, pane kolego (obrácen k posl. dr Sternovi), najíti a nepůjdete s Leninovým dílem agitovat ani mezi úředníky, ani mezi zřízence. (Výborně! - Potlesk.)

Je zde tedy nejprve funkce úspornosti. Hledíme-li na ni věcně, ne formálně, musíme si uvědomiti, že druhým heslem, kterým se zde musíme říditi, je solidarita nás všech, vzájemná solidarita proti každé demagogické licitaci. Ten fakt se nedá shladiti se světa, že mezi jednotlivými politickými skupinami, které v této sněmovně jsou a vždycky budou, budou a zůstanou velké zájmové konflikty. Ty nemůžeme vyhladiti, ale můžeme si uvědomiti, že všechny tyto zájmové konflikty, které zde jsou - ať mezi zemědělstvím a průmyslem nebo mezi tak zv. vlastní výrobou zemědělskou a průmyslovou a mezi prací kancelářskou, ať je to práce veřejných nebo soukromých zaměstnanců - jsou nepatrné proti zájmovému konfliktu, ve kterém jsou na jedné straně všichni doopravdy pracující a doopravdy podnikající lidé a na druhé straně příživníci, ti, kteří chtějí z práce kořistiti. Proto mezi všemi zástupci skutečné práce - a jiní zástupci se do lidového parlamentu nemohou dostati, protože kořistit se, bohužel, může s velkým úspěchem, ale na program kořistění se nelze domáhati důvěry lidových vrstev (Výborně!) - není potřebí žádné demagogické licitace mezi skupinami, které jsou a zůstanou si vědomy, že representují skutečnou práci; a jestli toto vědomí a tradice tohoto vědomí mezi námi poroste, bude to ovzduší, ve kterém výbor i komise budou moci zdárně pracovati. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje):

Druhá funkce, o které chci také krátce promluviti nejen po stránce formální, nýbrž i také po stránce věcné, je funkce kontroly. Doufám, dámy a pánové, že je mezi námi naprostá jednota v tom, že tato funkce kontrolní není méně důležitá než funkce úsporná a že všechno, co by se budovalo na základě úspornosti, budovalo by se na písku, kdybychom nedovedli uplatniti silně a důsledně také tu funkci kontrolní.

Nedejme se, prosím, másti tím, co se někde říká. Boj proti korupci, ano, ale žádné aféry. To zní krásně, ale není to správné, neboť to není ve skutečnosti nic jiného, než jako by se řeklo: zákon proti krádežím, podvodům a zpronevěrám ano, ale žádné soudní přelíčení se zloději a lidmi, kteří podvedli nebo zpronevěřili. Tam, kde je kontrola, vždycky a nezbytně vypukne aféra, jakmile ta kontrola dopadne něco, co veřejný život znečišťuje. Tedy nedělejme tohoto rozdílu a nedomnívejme se, že každá aféra musí hned znamenati také touhu po senzacích. Čím svornější, čím jednotnější bude tento parlament ve svém odhodlání staviti každý zjev tohoto druhu, tím rychleji, klidněji a nehlučněji bude každý jednotlivý přestupek proti tomuto principu odklizen se světa. Nepodceňujme tuto věc, korupce znamená ne ten jednotlivý případ korupce, nýbrž korupce znamená vždycky nebezpečí infekce. Korupce, která nebyla pranýřována, korupce, která nebyla potrestána, se stane bacilem, neboť najde následování, což jsme v historii viděli velmi často. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Končím konstatováním, že také v tomto ohledu záleží všechen úspěch, který můžeme míti, na tom, nebude-li v uznání a provádění tohoto principu mezi námi rozdílu. Není zde prostě věc, která se týká nějakého názoru světového, není zde věc, která se týká politických stran, je zde to staré Havlíčkovské rozdělení na lidi slušné a neslušné. Slušní lidé ve všech politických stranách musejí se vzíti za ruku. (Posl. dr Stern: Klofáč!) Nebojte se, ten bude mezi nimi a vykoná mezi nimi svou povinnost. Pouhým pošpiněním někoho, pouhým slovem snižujete vždycky jen sebe a ne toho, koho chcete špinit. (Potlesk. - Výkřiky posl. dr Sterna.)

Tvrdím tedy, že v tomto ohledu máme co činiti s jednou většinou, ne s nahodilou většinou, která se střídá podle různých vládních konstelací, nýbrž s většinou permanentní, která tu je a která tu, doufám, zůstane vždy, s většinou, která bude rozptýlena po lavicích této sněmovny, s většinou lidí slušných, odhodlaných dbáti, pečovati a prosaditi čistotu veřejného života. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Nebude-li možno, aby se někdo snažil dělati z důvodů politické agitace ze záležitosti tohoto druhu záležitost stranickou, necháme-li v této věci prostě mluviti svůj zdravý cit, který v nás je, budeme cítiti, že ten, kdo se proviní proti zákonům politické počestnosti, nemá mezi námi místa. (Potlesk.) Nepochybuji, že potom takový člověk svorným úsilím nás všech mezi námi nezůstane, a najde-li se přece někdy špatný člověk, který se mezi nás vloudil, zmizí zase k všeobecné radosti, aniž by si toho vůbec někdo dlouho všímal.

Doporučuji, aby osnova zákona, kterou vláda předložila parlamentu, byla přijata. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Zpravodajem o odst. 2 je p. posl. Teplanský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Teplanský: Slávna snemovňa! V záujme zaistenia riadneho chodu štátnej finančnej správy a administrativy je nutné odhlasovať rozpočtové provizorium na dobu dvoch mesiacov. Vládny návrh č. 2110 má zaistiť zatýmné vedenie štátneho hospodárstva, a to na dobu od 1. januára do 28. februára 1933.

Všeobecná hospodárska kríza si vynútila radikálně sníženie tak štátnych príjmov ako výdajov. Vysoká základna štátneho rozpočtu z minulého roku a z minulých rokov pre túto okolnosť nemohla byť dodržovaná. Keď skúmame výdaje v r. 1932, tak vidíme, že tieto činily v štátnom hospodárstve 9.318,708.600 Kč, príjmy 9.323,376.000 Kč. Vládny návrh finančného zákona, ktorý bol Národnému shromaždeniu podaný, vykazuje súhrn výdajov 8.632,537.770 Kč a príjmov 8.634,170.060 Kč, takže, keď porovnáme príjmové a výdajové položky pre r. 1933 s rokom 1932, vidíme, že v rozpočte na r. 1933 máme výdaje menšie o 686,170.830 Kč, príjmy o 689,205.940 Kč. Je naprosto nutné v záujme zaistenia riadneho behu nášho hospodárstva pre rok 1933, aby pevný rámec rozpočtový bol dodržovaný a aby všetky výdaje, ktoré boly vedené v r. 1932 mimo rozpočtu, tvorily dnes pevný rámec rozpočtový, a to preto, abysme koncom r. 1933 zasa neboli prekvapení nejakým mimoriadnym schodkom. Preto v záujme riadneho zaistenia chodu hospodárstva už i v rozpočtovom návrhu pre r. 1933 je pamätované, že investičné položky pre štátné podniky sa opierajú, bych povedal, len o vlastné prostriedky a pre tieto účele sú o mnoho menšie položky investíc zaradených do rozpočtu. Tieto práce, ktorých tuná bolo spomenuté, prevádzala rozpočtová "sedma" a je treba v záujme rovnováhy nášho rozpočtu do podrobností uskutočniť riadny vládny návrh a aby sa stal zákonom, je k tomu treba vhodného času. Štátny rozpočet nemohol byť ústavno-právne do konca roku prejednaný a preto vláda predostiera provizorium, jednak abysme získali dosť času, abysme náš štátny rozpočet na r. 1933 mohli riadne prejednať, a jednak aby určité úsporné opatrenia mohly byť účelne zariadené a Národným shromaždením schválené.

Ja tiež i s tohoto miesta veľmi vítam spoluprácu parlamentu s vládou. Stalo sa to po prvýkráť, že parlament ruku v ruke s vládou chce priviesť do rovnováhy naše národné hospodárstvo. A ja bych si želal s tohoto miesta, keby táto tradícia bola zachovávaná do budúcnosti. Máme mnoho nevyriešených obchodne-politických otázok, s ktorými sa stále stretáme pri tvorení nových obchodných smlúv. Snáď by bolo účelné, keby sa po vzore rozpočtovej "sedmy" vytvorila taká stála pracovná "sedma" pre riešenie národohospodárskych otázok parlamentu. Tým by sa istotne vláde práca veľmi usnadnila.

Prezatým štátné hospodárenie pre r. 1933 bude upravené na základe vládneho návrhu finančného zákona pre r. 1933. Bolo zvykom, že rozpočtové provizorium sa obyčajne dávalo na základe starého rozpočtu priechodne. Terajšia doba nám to znemožnila, a to preto, lebo ako vieme, príjmy a výdaje v rozpočtovom návrhu pre r. 1933 sú o mnoho nižšie a keby sme vláde dali provizorium, aby hospodárila na základe starého rozpočtu, tak bysme tvorili už schodok, ktorý by činil pre 2 mesiace hospodárenia asi 115 mil. Kč. Preto navrhujeme, aby sa provizorium presne pridržiavalo vládneho návrhu finančného zákona pre r. 1933 a aby jednotlivé rubrikové výdaje pre túto dobu neboly za žiadnych okolností prekročené.

Parlament odhlasovaním tohoto provizoria dáva vláde dispozičné právo obhospodárovať po dobu 2 mesiacov asi 1 1/2 miliardy. K úplnému vyrovnaniu rozpočtu na dobu provizoria bude treba prejednať ešte rôzné úsporné osnovy a je isté, že nehrozí tuná s týmto provizoriom nášmu finančnému hospodárstvu žiadné nebezpečie.

Ale musím tuná zdôrazniť, že rovnováha nášho rozpočtu by bola iluzorná, keby vláda nepokračovala v cenovom snižovaní všetkých národohospodárskych potrieb, ako to bolo vo vládnom prehlásení zdôraznené. Mám tuná na zreteli, že keď snižujeme platy úradnícke, keď vidíme, že cenová politika menovite zemedelských produktov je na nízkom stupni, že bude v zápätí treba upraviť kartely, čo vláda aj v prehlásení zdôraznila. Ďalej bude treba upraviť primerané ceny zemedelských produktov a bude treba v záujme zachránenia nášho hospodárstva a rovnováhy rozpočtu upraviť a na pravú mieru priviesť úrokovú mieru.

Ďalej bude treba, čo práve kol. dr Stránský, ktorý referoval v rámci úspornej komisie, zdôrazňoval, previesť reorganizáciu štátnej správy, lebo vieme, že táto nutná potreba nášho štátu bola zdôrazňovaná už prez 4 roky a ku skutkom sme sa nedostali.