Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Langr.

188 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Czech, dr Dérer, dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 268. schůzi poslanecké sněmovny.

Nezbývá mi než učiniti tak se smutným sdělením (Poslanci povstávají.), že v předvečer prvního května, svátku práce, opustil nás, svůj poslanecký klub a své voliče-horníky poslanec Adolf Pohl.

Posl. Pohl narodil se dne 11. března 1875 jako syn dělníka. V patnácti letech stal se horníkem a byl jím celých 18 let. Jeho schopnosti šly však daleko nad toto povolání. Jeho schopnosti řečnické a organisátorské přivedly jej r. 1908 na místo tajemníka odbor. organisace hornické. R. 1915 byl povolán na místo ústředního tajemníka Union der Bergarbeiter, když se byl před tím jako invalida vrátil z ruského zajetí. Na tomto svém místě pracoval na vybudování ústředí koalovaných hornických odborových organisací, hornických revírních rad a hornického pojištění.

R. 1920 stal se poslancem a zůstal jím až do své smrti. Druh a množství práce, kterou bez umdlení po dlouhá desetiletí vykonával, vysvitne nejlépe, když vypočtu některé z funkcí, jež se svědomitostí jemu vlastní zastával: Byl místopředsedou německé Unie hornické, členem exekutivy mezinárodního hornického svazu, členem revírní rady v Mostě, členem uhelné rady při ministerstvu veřejných prací, místopředsedou hospodářské rady při ministerstvu obchodu, členem sociálního ústavu Československé republiky, místopředsedou říšského svazu německých nemocenských pokladen v Československu atd. Již tento neúplný výpočet jeho funkcí mimosněmovních naznačuje, jakým asi směrem se brala činnost posl. Pohla ve sněmovně, kde byl jedním z nejpilnějších členů nejrůznějších výborů. Dlouhá řada jeho návrhů týkala se především jeho nejvlastnějšího oboru, to jest věcí hornických, a to jak výroby samé, tak problémů sociálně-politických, dále řady jiných problémů hospodářských a sociálních, a to nejen vnitřních, nýbrž i mezinárodních. Jako vynikajícího řečníka vysílal jej klub do nejdůležitějších rozprav, zvláště do rozprav o vládních prohlášeních. Byl místopředsedou svého poslaneckého klubu, ve sněmovně pak ve výborech zahraničním, imunitním a inkompatibilitním místopředsedou, ve Stálém výboru zapisovatelem.

Jeho nenávratný odchod je těžkou ztrátou jak pro sněmovnu, tak pro ty, pro něž obzvláště v ní pracoval a uplatňoval svoje veliké znalosti hospodářské, svou zkušenost a svůj talent. Opustil nás v něm vzor poctivého a nejvýš obětavého pracovníka za ideu, kterou si v mládí zamiloval a jíž až do své smrti zůstal věrným.

Děkuji vám, že jste povstáním uctili památku života tak vzácného. (Poslanci usedají.)

dal předseda: na dnešní schůzi posl. dr Buzkovi; na tento týden posl. Kaliňákovi - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Ježek, dr Winter.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru imunitního dne 28. dubna t. r. posl. Hrušovského za posl. Richtera a dne 29. dubna t. r. posl. Richtera za posl. Hrušovského.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr Markoviče za posl. dr Wintra.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru rozpočtového posl. Windirsche za posl. Halkeho; do výboru zemědělského posl. Böhma za posl. dr Hodinu.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisem ze dne 28. dubna 1933, č. 8674, že místopředseda senátu Kahler vzdal se funkce místopředsedy senátu a že ve 213. schůzi senátu dne 27. dubna 1933 byl na jeho místo zvolen místopředsedou sen. Votruba;

přípisy ze dne 5. května t. r., že senát projednal a přijal:

ve 211. a 216. schůzi dne 25. dubna a 5. května 1933 osnovu zákona, ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n. (o zriaďovaní odborných živnostenských spoločenství) (tisk sen. 1024/1933),

ve 214. a 216. schůzi dne 3. a 5. května 1933 osnovy:

zákona o poistnej smluve (tisk 1022 sen.), zákona, ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n. (o zriaďovaní sväzov živnostenských spoločenství) (tisk 1023 sen.).

Dotazy:

posl. Sladkého ministru financí o zatímních předpisech obecních přirážek kamenouhelným závodům Orlová-Lazy v Doubravě na Těšínsku a o definitivních předpisech za minulá léta (č. D 1101-III);

posl. Chmelíka a druhů ministru spravedlnosti o zabavení časopisu "Polední list" (č. D 1103-III);

posl. Vičánka, Stanislava a druhů ministru soc. péče o nesprávném úřadování nemocenské pojišťovny v Uherském Brodě (č. D 1105-III);

posl. dr Daňka a druhů ministru spravedlnosti o Václavu Havlíčkovi, starostovi v Petrově (č. D 1106-III);

posl. Knotka a druhů ministru pošt a telegrafů:

o protizákonném doplnění disciplinární komise u pražského poštovního ředitelství (č. D 1107-III),

o nespravedlivém postupu ministerstva pošt a telegrafů ve věcech osobních úřednictva (č. D 1108-III);

posl. inž. Kalliny:

vládě o nesmírné nouzi v jáchymovském okresu zaviněné hospodářskou krisí (č. D 1100-III),

ministru pro věci zahraniční o nesnázích při vývozu elektrotechnických isolačních hmot do Francie (č. D 1104-III);

posl. Geyera vládě o strašlivém hospodářském stavu města Jáchymova a okresu jáchymovského a o naléhavě nutné státní pomoci nebo o poskytnutí větší částky z půjčky práce (č. D 1102-III);

posl. Fedora ministru vnútra o odškodnovaciej veci Margity Hegyiovej (roz. Beczkóvej), obyvatelky v Lučenci (č. D 1109-III);

posl. Štětky ministru financí o nevrácených přeplacených daních manželů Ant. a Anny Mezerových (č. D 1111-III).

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Sladkého o přiznání jednotného titulu "profesor praxe" všem učitelům cvičných škol bez rozdílu (č. D 1052-III),

min. vnitra na dotaz posl. Chalupníka o nevyřizování protestu proti obecním volbám v obci Solánci, okr. Val. Meziříčí (č. D 1061-III).

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 2248.

Usnesení senátu tisky 2245 až 2247.

Interpelace tisk 2204 (I až XV).

Odpovědi tisk 2238 (I až XIII).

Zápisy o 263. až 267. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2241, 2242, 2244.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 267. schůzi dne 28. dubna t. r. projev ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivý z řeči posl. dr Hassolda.

Předseda (zvoní): Posl. Štětka vznesl na předsedu sněmovny dotaz podle §u 70 jedn. řádu, v němž uvádí, že místopředseda sněmovny Zierhut ve 266. schůzi sněmovny dne 27. dubna 1933 volal k pořádku posl. Gottwalda za určitý výrok na počátku jeho řeči. Ke konci posl. Štětka táže se mimo jiné, jaké kroky je předseda ochoten podniknouti proti místopředsedovi Zierhutovi.

K dotazu posl. Štětky musím upozorniti, že místopředseda Zierhut sice volal posl. Gottwalda k pořádku, ale pro bezprostředně předcházející výrok jiný. Tím dotaz posl. Štětky stává se bezpředmětný i s různými poznámkami a konečnými otázkami.

Připomínám ještě, že předsednictvo, neberouc ani v úvahu volání k pořádku panem místopředsedou Zierhutem, vyloučilo onen projev posl. Gottwalda podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy jako projev hrubě urážlivý, což jen dotvrzuje, že pan místopředseda Zierhut postupoval přesně podle §u 50, odst. 1 jedn. řádu.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1931 (tisk 1972) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 2230).

Zpravodajem jest p. posl. Remeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednal minulého měsíce ve dvou schůzích závěrečný účet státní za r. 1931 spolu s fondem bytovým a dávkou z majetku a uložil mi, abych slavné sněmovně podal o tom zprávu.

Po stránce formální nevykazuje státní závěrečný účet zvláštních podstatných změn. Je sestaven na základě dosavadní soustavy, které bylo užíváno při všech účtech. Pokud jde o účty vlastní státní správy, je použito účetnictví kameralistického; většina podniků pak je vyúčtována v závěrečném účtu účetnictvím dopickým, k čemuž slouží účet rozvážný a účet ze ztráty a zisku.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad je podle zákona povinen předložiti posl. sněmovně účetní závěrku za 18 měsíců po skončení roku, z něhož se účet klade. Tento úřad však v posledních letech předkládá účetní závěrky s mimořádným urychlením. Je to zpravidla o 9 měsíců dříve, nežli je tento úřad povinen, o kteroužto časovou lhůtu dostává se sněmovně závěrky účetní dříve, nežli stanoví zákon.

Toto včasné předkládání účetních závěrek ze státního hospodářství má svou velikou cenu, zejména pro rozpočtový výbor při posuzování rozpočtu pro nejbližší rok. Rozpočtový výbor použil také plně účetní závěrky jako pomůcky srovnávací s úspěchem nepopíratelným, a po této stránce lze tedy jenom s povděkem vzíti na vědomí urychlenou činnost a svědomitou práci nejvyššího účetního kontrolního úřadu, o níž jsem povinen se zde také zmíniti.

Pokud jde o výsledky hospodaření, nese na sobě účetní závěrka za r. 1931 již velmi citelné a patrné stopy hospodářské tísně, ve které jsme. Je to patrno jak z účtu pokladního, tak také z náležitostí na rozpočet, je to patrno z výsledku celkového, a situace hospodářská zobrazuje se také v hospodářství fondovním, které, až na bytové fondy, vykazuje velmi značné schodky.

Účet pokladní sestával především ze zůstatku pokladní hotovosti tak, jak tento byl vykázán koncem roku 1930 částkou 907˙6 mil. Kč, z aktivního salda nedoúčtovaných položek 437˙1 mil. Kč, úhrnem činil tento zůstatek 1344,767.593 Kč. Mimo to na rozpočet činily příjmy preliminované 9.132˙9 mil. Kč a příjmy nepreliminované na základě zákona finančního a na základě jiných zákonů 1.157,965.000 Kč, tedy dohromady příjmy preliminované a nepreliminované na rozpočet 10.290,889.000 Kč.

Dále pak vykazuje účet pokladniční příjmy mimorozpočtové, které činí dohromady 3.251,833.000 Kč. Sestávají jednak z úvěrních operací, které činí přes 2 miliardy, a ze záloh, které činí 1.196 mil. Kč. Dohromady tedy přijalo se pokladním účtem v účetním zůstatku pokladní hotovosti z r. 1930 14.887,490.513 Kč. V úvěrních operacích, které zde činí přes 2 miliardy Kč, je obsažena ovšem průběžná položka 300 mil. Kč, a to jako výtěžek prolongace pokladničních poukázek. Tato položka nachází se na obou stranách, na jedné straně v příjmech, na druhé straně ve výdajích pokladničního účtu.

Výdaje na rozpočet preliminované i nepreliminované činily 12.260,449.000 Kč, výdaje mimo rozpočet, a to úvěrní operace a zálohy, 1.594,259.000 Kč; účet pokladní je uzavřen konečnou hotovostí pokladní, kteráž činí ke 31. prosinci 1931 částku 1.032,781.000 Kč a sestává: z pokladního zbytku v částce 500,199.000 Kč a z aktivního salda nedoúčtovaných položek 532,581.000 Kč. Dohromady to dá opětně částku vykázanou v příjmech, t. j. 14.887,490.513 Kč.

Odpočteme-li od příjmů z úvěrních operací 300 mil. Kč na pokladniční poukázky, které jsou položkou průběžnou, seznáme, že jsme si r. 1931 vypůjčili 1.753,409.260 Kč, a mimo to zmenšily se nám naše pokladní hotovosti o 311,986.007 Kč.

Mimo hotovosti peněžní máme ještě hotovosti v cenných papírech. Pokladní účet sestává ze dvou dílů, t. j. z hotovosti peněžní a z cenných papírů. Příjmy tohoto II. dílu r. 1931 byly tyto: Počáteční pokladní hotovost činila: koncem r. 1930 1.087,219.283 Kč a od toho pasivní saldo nedoúčtovaných položek 363.976 Kč, takže skutečná hotovost cenných papírů tady činila 1.086,855.307 Kč. Příjmy spojené s hospodařením na státní rozpočet činily 110,370.668 Kč; příjmy z hospodaření mimo státní rozpočet činily 2.443,938.446 Kč. Úhrnem 3.641,164.422 Kč.

Výdaje na rozpočet činily 174,841.070 Kč. Výdaje mimorozpočtové 2.424,022.837 Kč. Konečná pokladní hotovost cenných papírů činí 1.042,300.513 Kč, což se rovná zase částce 3.641,164.422 Kč. Také zde zmenšila se pokladní hotovost cenných papírů o 44,918.769 Kč.

Pokladní číslice samy o sobě nemohly by nám podati spolehlivý obraz o výsledcích hospodaření. V kameralistickém účetnictví jest účet pokladní nesporně důležitým faktorem, avšak ani zde není pro výsledek hospodaření rozhodující; v uzávěrkách vedených účetnictvím podvojným anebo americkým se zpravidla účet pokladniční nevede, poněvadž nemá při této soustavě účetnické žádného vlivu na hospodaření; účet pokladní zpravidla jest jenom zásobníkem peněz a ničím jiným při účetnictví dopickém. V kameralistickém účetnictví hraje ovšem účet pokladniční jinou roli, V účetnictví podvojném jsou rozhodnými účet rozvážný a účet ze ztráty a zisku. V pokladním účtu státním jsou vedle položek rozpočtových i položky průběžné, které na výsledku nic nemění. Jsou tam položky na státní dluh, na investice a tyto nejsou roztříděny, takže z tohoto účtu nelze činiti žádné spolehlivé závěry o způsobu a výsledcích hospodaření.

Hospodaření nutno zkoumati podle příjmů a výdajů na rozpočet a to podle náležitostí, to je podle předpisů, ať už jde o příjmy či o výdaje, poněvadž na obou stranách nutno počítati se zbytky, poněvadž nebylo všechno přijato, co podle předpisu přijato býti mělo, a nebylo všechno vyplaceno, co podle závazků vyplaceno býti mělo. A z těch důvodů tedy pokladniční účet sám nevyjadřuje a nemůže vyjadřovati správný výsledek hospodaření, poněvadž vedle toho, co jsem pokladničně přijal nebo vydal, musím také vyúčtovati ještě to, co jsem byl povinen vydat, ale nevydal a tedy zůstal dlužen, a co jsem byl oprávněn přijmout a nepřijal, poněvadž to druzí zůstali dlužni. Tedy rozhodným je zde předpis-náležitost.

Několik slov o účtu správním: "státní výdaje a příjmy na rozpočet." Finančním zákonem ze dne 18. prosince 1930, č. 187 Sb. z. a n., byly na r. 1931 stanoveny čl. I veškeré státní výdaje částkou 9.838,525.200 Kč a naproti tomu státní příjmy částkou 9.843,827.500 Kč. Podle rozpočtu na r. 1931 mělo se tedy hospodářství dotčeného roku končiti přebytkem 5,302.300 Kč. Skutečná náležitost preliminovaných výdajů činila r. 1931 9.763,736.539 Kč (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.), náležitost příjmová pak 9.029,723.250 Kč, to jest o 734,013.289 Kč méně, než bylo rozpočtem očekáváno. Připočítáme-li k tomu ještě částku 5 mil. Kč, které rozpočet vykazoval plus, znamená to, že výsledek hospodaření je proti rozpočtu nepříznivější o 739,315.589 Kč. K tomu však musíme počítati ještě s výdaji nepreliminovanými, které v rozpočtu nejsou; ty činily 2.527,883.308 Kč a příjmy nepreliminované 1.180,672.466 Kč. Rozdíl těchto dvou číslic dá nám 1.347,210.841 Kč, takže připočítáme-li tento rozdíl nepreliminovaných výdajů a příjmů k vykázanému schodku, resultujícímu z hospodaření na rozpočet, dostaneme na r. 1931 schodek 2.086,526.431 Kč. Tento výsledek je však správný toliko účetně, věcně správný není.

Hospodářsky vypadá věc jinak. Sestavíme-li si čísla tak, že vyloučíme položky, které se hospodářství účetního roku netýkají, dojdeme k těmto závěrům: Příjmy pokladní budou dělati: preliminované 9.133 mil. Kč, příjmy mimo rozpočet 3.252 mil. Kč. Celkem budou dělat příjmy pokladní 12.385 mil. Kč.

Výdaje preliminované 9759 mil. Kč, nepreliminované 1343 mil. Kč a mimo rozpočet 1594 mil. Kč, takže zde dostaneme výdaj 12.696 mil. Kč, čili minus 311 mil. proti příjmům.

Od toho nutno odpočítati příjmy a výdaje z úvěrových operací, průběžné příjmy, zálohy, splátky záloh a investice, a to u příjmů 3.252 mil. Kč, u výdajů asi 2.182 mil. Kč. Z těchto dvou číslic dostaneme rozdíl 1.070 mil. Kč. Zbude nám tedy u příjmů 9.133 mil. Kč, u výdajů 10.514 mil. Kč a vykáže nám to minus 1.381 mil. Kč. Od toho však musíme ještě dále odpočítati zálohy drahám na investice u výdajů 178 mil. Kč, takže nakonec vypadá pokladní výsledek tak, že příjmy na rozpočet dělají 9.133 mil. Kč a výdaje 10.336 mil. Kč. To znamená, že pokladničně jsme přijali méně o 1.203 mil. Kč, než jsme vydali.

Na náležitost vypadá účet takto: Příjmy preliminované 9.030 mil. Kč; vydání preliminovaná 9.764 mil. Kč, výdaje nepreliminované 1.347 mil. Kč. Příjmy mimo rozpočet 3.252 mil. Kč a výdaje 1.594 mil. Kč. Dohromady tedy - podle toho způsobu, jak jsem si ta čísla sestavil - dostaneme příjmy na náležitost 12.282 mil. Kč a výdaje 12.705 mil. Kč. Od toho pak musíme odpočítat u příjmů položky jako v předešlém případě, 3.252 mil. Kč, takže nám zbude na náležitost čistých příjmů 9.030 mil. Kč; u výdajů odečteme 2.240 mil. Kč, tedy zbude nám čistého vydání 10.465 mil. Kč. Od výdajů pak ještě musíme vzíti dále zálohy drahám 178 mil. Kč, takže skutečný výdaj bude tu činiti na náležitosti 10.287 mil. Kč a u příjmů 9.030 mil. Kč. Srovnáme-li tedy čísla takto, jak jsem je sestavil, a zařadíme-li položky všech výdajů a příjmů, které mají vliv na výsledek hospodaření, a vyřadíme-li položky, které nemají vlivu na výsledek hospodaření, položky rozvahové, to je důchodné investice státní, investice podnikové a fondovní, zjistíme, že schodek hospodářství státního za r. 1931 podle pokladny, jak jsem to již napřed uvedl, činil okrouhle 1.203 mil. Kč a podle náležitosti 1.257 mil. Kč. Správný schodek je schodek na náležitost, to je 1.257 mil. Kč. To je skutečný schodek hospodářství r. 1931, a nikoli číslo, které nám dá účetní závěra a která proto, poněvadž zařazuje zálohy ponechané podnikům v r. 1925 do výdajů v r. 1931, způsobuje nám schodek přes 2 miliardy Kč.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad zařadil zde do vydání rozpočtových částku 728,099.464 Kč jako nepreliminovaný výdaj, aniž by bylo pro ni právního důvodu ve finančním zákoně. Tato položka byla v r. 1931 státní pokladnou vydána a představuje jenom zúčtování zálohy, která byla ponechána státním podnikům v r. 1925, když tyto podniky byly postaveny na soukromohospodářský podklad hospodaření. Tato čistě účetnická operace zkreslila nám výsledek státního hospodářství, činíc schodek větší, nežli skutečně je. Proto také musil nejvyšší účetní kontrolní úřad, když noviny po předložení účetní uzávěrky přinesly zprávy o výsledku hospodaření roku 1931, ji opravovati. To je důsledek soustavy účetnické. Kdyby státní účet byl sestavován účetnictvím dopickým, nemohlo by se toto nedorozumění přihoditi, z těch jednoduchých důvodů, poněvadž již tehdy by se byla ta částka octla v rozvaze jako pohledávka za podniky a kdyby byla bývala zúčtována nyní, tak se docela nic nestalo, byla by toliko z té rozvahy zmizela a nijak by se to neprojevilo ve výsledku hospodaření v tom směru, aby to mělo nějaký vliv na hospodaření v roce, ve kterém bylo zúčtování provedeno.

Několik slov o příjmech státních. Státní příjmy poklesly v platbě proti rozpočtu o 706 mil. Kč, v náležitosti o 809 mil. Kč. Naproti tomu vzrostly výdaje v platbě o 502 mil. Kč a v náležitosti o 453 mil. Kč, Proti r. 1930 jsou příjmy v platbě menší o 397 mil. Kč, v náležitosti o 238 mil. Kč. Je to zejména úbytek příjmů daňových. Poklesly přímé daně o 312˙3 mil. Kč, daň obratová o 231˙2 mil. Kč. Daně spotřební již také vykázaly r. 1931 pokles o 74˙5 mil. Kč. Saldo státních podniků bylo v odvodu horší o 262˙5 mil. Kč a podíl státu na hospodářství lihovém byl menší také okrouhle asi o 30 mil. Kč. Jen těchto několik položek vykáže nám tedy minus 910˙5 mil. Kč. Tady máme vysvětlení pro horší hospodářský výsledek, nežli jaký byl rozpočtem očekáván.

Nedoplatky daňové a nedoplatky dávek činí k 31. prosinci 1931 podle závěrečného účtu částku 4.669,063.087 Kč. Klesly tedy nedoplatky ty r. 1931 podle závěrky o 50˙6 mil. Kč. V celku bylo však na daních přímých a na dani obratové r. 1931 odepsáno 336 mil. Kč, takže vlastně nedoplatky ty neklesly, nýbrž stouply.

Tato čísla jsou důkazem toho, že finanční administrace se dosud nedostala z krise. Nepřehlížím vlivu poměrů na tuto okolnost, který se samozřejmě projevuje v hospodářství státním, nicméně však finanční administrace se stále ještě nalézá v krisi, ze které se nedostala. Pak musím ještě poznamenati to, že přeplatky daňové jsou odpočítávány od nedoplatků, a důsledek toho je, že v nedoplatcích vykazují se jenom rozdíly těchto dvou čísel. Tím se dosahuje menšího čísla nedoplatků a skutečný jejich stav je zkreslen.

Konečně pak musím upozorniti, že nejde o nedoplatky včetně r. 1931, nýbrž o nedoplatky do konce r. 1930. To je zase důsledek berní reformy. Tedy účetní uzávěra je zpracována za r. 1931, ale nedoplatky, s nimiž počítá, týkají se jenom r. 1930. Nedoplatky r. 1931 v ní započítány nejsou v důsledku zákonných ustanovení. To je také viděti z tabulky, která je připojena k státnímu závěrečnému účtu pro r. 1931, kterýžto rok je bez jakýchkoli číselných záznamů, takže i z toho je vidno, že nedoplatky jsou značně vyšší, než jak je vykazuje účetní závěra.

Několik slov o preliminovaných účinech a o překročení rozpočtu. Podle účetní závěry vykazují účiny preliminované tato čísla:

Při srovnání náležitosti preliminovaných státních výdajů částkou 9.763,736.539 Kč s výdaji rozpočtovými částkou 9.838,525.200 Kč jeví se úspora proti rozpočtu o 74,788.660

Tohoto celkového příznivého výsledku bylo dosaženo přes to, že úvěr kap. 17 - ministerstvo sociální péče - byl v celku překročen o 239,482.737 Kč. Vedle překročení u kap. 17 jsou vykázána ještě překročení úvěrů při kap. 6 - ministerstvo vnitra - o 280.899 Kč, při kap. 7 - ministerstvo spravedlnosti - o 6,137.418 Kč, při kap. 9 - nejvyšší správní soud - o 341.913 Kč a při kap. 10 - ministerstvo školství a nár. osvěty - o 30,606.123 Kč. Z těchto překročení úvěrů celé kapitoly spočívají překročení u ministerstva vnitra, to je kap. 6 v celé vykázané výši a u nejvyššího správního soudu, kap. 9, v částce 180.670 Kč, dále pak u ministerstva školství a nár. osvěty, to je kap. 10, v částce 19,226.880 Kč ve vyšší potřebě na služební platy z titulu resystemisace služebních míst. Pro tuto potřebu byla však úhrada preliminována v kap. 21, tit. 5, § 6, pol. 5 - všeobecná pokladní správa - ve výši 77 milionů Kč, takže tato překročení kapitol byla oprávněna a nepotřebovala zvláštního souhlasu Národního shromáždění; vyšší náklad se vykazuje u příslušných resortů jen z důvodů účetně-technických, ježto není možno skutečnou vyšší potřebu, vzniklou z resystemisace služebních míst, přesně číselně zjistiti a také pro zjišťování osobních výdajů podle resortů je s výhodou, když nejsou rozděleny na více zúčtovacích odvětví.

Zbývající překročení pak, a to u kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti - o 6,137.418 Kč, u kap. 9. Nejvyšší správní soud - ve zbytkové částce 244.491 Kč, u kap. 10. Ministerstvo školství a nár. osvěty - o 11,379.243 Kč, u kap. 17. Ministerstvo soc. péče - o 239,482.737 Kč je třeba považovati za výdaje, které nebylo možno uhraditi úsporami v rozpočtu téže kapitoly a které podle ustanovení čl. XII finančního zákona pro rok 1931 vyžadují souhlasu Národního shromáždění.

Mimo schodku rozpočtového hospodářství 1.203 mil. Kč a záloh pro investice drah 178 mil. Kč, což činí dohromady 1.381 mil. Kč, musila finanční správa státní r. 1931 opatřiti ještě na investice dalších 1.018 mil. Kč, tedy celkem 2.399 mil. Kč. Podniky samy kryly 421 mil. Kč. To činí dohromady nad běžné příjmy 2.820 mil. Kč, které byla nucena státní finanční správa opatřiti ještě nad rozpočtová čísla.

Tato potřeba byla kryta za prvé výtěžkem z investiční půjčky 1.245 mil. Kč, a za druhé pokladními poukázkami částkou 441 mil. Kč, dohromady tedy 1686 mil. Kč. A na zbývající částku užito bylo jednak pokladních hotovostí státních a podnikových a provedeny některé menší úvěrové operace u podniků státních z odpisových fondů.

Položky průběžné, kontokorentní, sestávají nebo - správněji by mělo býti řečeno - měly by sestávati z t. zv. příjmů a výdajů nepůsobivých, čili jinými slovy z položek tvořících jenom pokladní obrat. V kontokorentu je však skryta řada rozmanitých finančních transakcí, které ucházejí zrakům kontroly parlamentní a které po svém konečném zúčtování nejsou jenom položkami průběžnými, nýbrž mají nesporně vliv na výsledek hospodaření.