Nedoúčtovaných aktivních položek z tohoto pokladního hospodářství bylo koncem r. 1931 532,581.011 Kč. Tato částka tvoří součást pokladní hotovosti a je rozdílem zůstatků ke konci r. 1931 nevyrovnaných průběžných výdajů (pohledávek) činících 1.414 mil. Kč. Zde při této příležitosti opravuji chybu ve zprávě výborové, kde vypadlo na str. 5, 3. řádka slůvko "miliony", takže je tam toliko číslice 1414 Kč, a prosím, aby slavná sněmovna tuto opravu vzala současně na vědomí. Jsou zde též nevyrovnané průběžné příjmy částkou 881˙4 mil. Kč. Rozdíl těchto dvou číslic nám pak vykazuje nedoúčtované saldo těchto položek.

Proti stavu koncem roku minulého zvýšily se nedoúčtované aktivní položky o 89,275.006 Kč, kdežto pasivní položky se zmenšily o 6,163.229 Kč; zvýšení stavu aktivních položek spočívá hlavně na vzestupu záloh samosprávným svazkům na přirážky, které dosáhly částky 468,738.067 Kč.

Platy splatné 1. ledna 1932, jež z důvodů technických se účtují již v prosinci předcházejícího roku jako předchozí položky průběžné, činily 468,449.899 Kč; ze zbytku kontokorentních pohledávek 945,578.920 Kč připadá mimo svrchu uvedené zálohy samosprávným svazkům v částce 468,738.067 Kč na zálohy na služné 31,019.462 Kč, na zálohy z vyúčtování se školními fondy 20,627.725 Kč a na položky vzájemného peněžního obratu státních pokladen, to jsou příděly a odvody, 50,340.592 Kč; ve vybývající částce 374,853.071 jsou vedle různých běžných záloh obsaženy ještě značné výdaje, svou povahou působivé, které v prvních letech státního hospodaření byly jakožto zálohy účtovány v kontokorentu a posud nejsou vyúčtovány.

Tato okolnost nutí mne k tomu, abych velmi rozhodně zdůraznil zde přání výboru rozpočtového, aby tyto od převratu se vlekoucí nevyúčtované položky, nalézající se na kontokorentu, byly konečně vyúčtovány a nalezly své místo na oněch etatech, kam podle své povahy patří, poněvadž zdržováním věci potom pak naprosto neprávem zkreslí se hospodaření roku, jehož se tato čísla naprosto netýkají a byla vydána na účet let docela jiných. To je v jistém smyslu nepořádek, který nelze trpět.

Ještě několik slov bych chtěl říci o přesunech úvěrů. Přesuny úvěrů, virementy, vyskytují se nám každým rokem v hospodářství státním. Postup při opatřování rozpočtové úhrady pro výdaje v případech, kdy povolený úvěr nestačil na úhradu potřeby anebo kdy se objevila nutná potřeba úvěrem v rozpočtu neopatřená, byl upraven čl. XI. a XII. finančního zákona stejně jako v dřívějších letech v ten smysl, že úhrada vyšších než preliminovaných nebo rozpočtem neopatřených výdajů úsporami mohla býti provedena jen v rámci téže kapitoly, kdežto k výdajům ve vlastní kapitole úsporami neuhrazeným je třeba souhlasu Národního shromáždění.

Přesunů úvěrových v rámci téže kapitoly projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad r. 1931 celkem 235 případů na úhrnnou částku 66,316.750 Kč, a to na nutné doplnění úvěrů preliminovaných 170 případů v úhrnné částce 45,704.207 Kč a na úhradu výdajů nepreliminovaných 65 případů v úhrnné částce 20,612.543 Kč. Proti roku předchozímu, kdy bylo těchto případů 316 na částku 136,695.939 Kč, se počet projednaných úvěrových přesunů i celková částka podstatně snížily.

Méně přesunů bylo projednáno zejména: při ministerstvu vnitra, při ministerstvu zemědělství a při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností, při ministerstvu veřejných prací, při ministerstvu soc. péče, při odvětví "Odpočivné a zaopatřovací platy" a při ministerstvu financí.

Velký počet přesunů, virementů, ve státním hospodářství a ve veřejném hospodářství vůbec je zpravidla vždycky svědectvím o tom, že se nesprávně rozpočtuje a že položky preliminované nebyly s veškerou péčí a svědomitostí do rozpočtu vloženy. Kdyby tomu tak bylo, nebylo by potřebí přesunů z jedné položky na druhou. A je si proto jen přáti, aby rozpočty byly sdělávány tak, aby pokud možno odpovídaly nejvíce možné skutečnosti.

Je jisto, že v rozpočtu není možno, zejména tam, kde se výdaj neopírá o právní zákonný titul, stanoviti položku ve vydání na korunu. To je samozřejmá věc, nicméně podle zkušeností je přece jen možno se této skutečnosti a možnému výsledku přiblížiti pokud možno nejblíže, aby těchto virementů bylo co možná nejméně.

Pasiva a aktiva na rozpočet. Pasiva na rozpočet se snížila r. 1931 o 1,468.569 Kč a činí dosud 701,368.533 Kč. Aktiva naproti tomu, totiž t. zv. aktiva, nám utěšeně rostou; naproti pasivům na r. 1930 činila aktiva na rozpočet 7.656,997.680 Kč a r. 1931 činí již 9.012,548.910 Kč. Přibylo nám tedy t. zv. aktiv za r. 1931 1.355,551.230 Kč. Tato t. zv. aktiva jsou povahy po většině fiktivní a nejsou žádným mobilním kapitálem. Kdyby stát měl opravdu mobilních 9 miliard Kč aktiv, jistě že by mu v této době přišly velice vhod, ale je nutno se podívat na to, z jakého titulu pozůstávají tato aktiva na rozpočet. Jsou to především zálohy na platy učitelské, které stát poskytuje zemím a které činí samy o sobě 6.7 miliard Kč. Jinak jsou to rozmanité pohledávky více méně také pochybného rázu, které stát sotva bude kdy ve svých pokladnách viděti. Již po několikáté vznáším zde naléhavou žádost, aby vláda zejména t. zv. aktiva, která zde přestavují pohledávky ze záloh na platy učitelské, sprovodila se světa příslušnou předlohou zákona, poněvadž nakonec je jisto, že stát musí tyto zálohy odepsat jako nedobytné, poněvadž dlužník, země, nejsou s to, aby tuto povinnost státu mohly někdy vyrovnat. Stát musí platy učitelské uhraditi z vlastního, a jest tedy potřebí, aby v tom směru vláda pokud možno nejdříve předložila parlamentu příslušnou osnovu zákona, kterou by se tak mohlo státi. Jinak při této příležitosti jsem povinen se zmíniti také o tom, že nepokládám za tak docela správné, i když jest k tomu zmocnění finančního zákona, aby stát jednak poskytoval zálohy, jednak přejímal garancie častokráte za závazky povahy soukromoprávní, které se státem a státními zájmy nemají nic zvlášť společného, a konec konců to dopadne s takovými pohledávkami také tak, že stát je bude muset odepsat, nedostane ani úroky ani kapitál, a proto pokládám za účelné také s tohoto místa říci, že je nutné v tomto směru, i když bylo zde zmocnění finančního zákona, postupovati s největší obezřetností a opatrností.

Několik slov o státním dluhu. Státního dluhu roku 1931 přibylo 2.470,506.475 Kč. Naproti tomu ubylo státního dluhu úplatou v částce 1.170,306.021 Kč, takže státní dluh se skutečně r. 1931 zvýšil o 1.300,200.454 Kč. Na počátku r. 1931 činil státní dluh 33.354,244.258 Kč a na konec r. 1931 činil pak 34.654,444.712 Kč. Srovnáním těchto číslic dojdeme opět k přírůstku za rok 1931 1.300,200.454 Kč. V tom je dluh přechodný, především poukázky pokladniční, které representují položku bezmála 4 miliardy Kč a které jsou, jak jsem to již řekl při rozpočtu, stále Damoklovým mečem pro ministra financí a nepříjemným závazkem pro stát, poněvadž tento dluh je velmi rychle splatný.

Podíly na státních daních a dávkách, t. j. podíl samosprávných svazků a fondů. Náležitost vykazuje r. 1931 číslici 1.869,723.979 Kč. Podle rozpočtu mělo býti přiděleno 1.363,494.100 Kč. Bylo tedy vyplaceno na přídělech o 506,229.879 Kč více. Toto zvýšení vysvětluje se zejména tím, že podle zákonů č. 168 a 169 z r. 1930 o dani z piva zvýšeny byly příděly zemím z výnosu této daně, dále doplatky za léta předešlá a další zálohou na zvýšené učitelské platy v částce 251,886.705 Kč. Zvláštní fond pro konsolidaci přechodného dluhu státního nedostal pochopitelně r. 1931 žádného přídělu, poněvadž nebylo zde příjmů z některých druhů daní, jak jsou vyjmenovány v zákoně finančním, které by byly vynesly o 5% více, než je to rozpočtem stanoveno. Čisté jmění fondu k 31. prosinci 1931 činí 534,455.405 Kč. Jmění to se snížilo o 47,642.509 Kč, a to splátkami na státní dluh a t. zv. státovkový dluh.

Státní podniky jsou kapitolou, o které bych raději nemluvil. K podnikům, které vykazují výsledky hospodaření účtem rozvážným a účtem ztráty a zisku, přibyly r. 1931 také státní lázně. Až na státní lesy a statky budou tedy míti všechny státní podniky východiskové bilance, z nichž je zjevný investovaný kapitál, a proto se dá snadno posouditi podniková výnosnost.

Jinak ovšem jsou výsledky hospodaření podnikového bez nadsázky žalostné. Ze 17 podniků jenom 7 vykazuje zisk, 10 ztrátu; proti rozpočtu jest jejich výsledek o 390 mil. 849.884 Kč horší. Jediným skutečně výnosným podnikem je tabáková režie.

Státním lesům a statkům vytkl jsem již při projednávání rozpočtu nesprávnost bilancování. Jimi vykázaná ztráta 64˙7 mil. Kč je nejméně o 52 mil. Kč větší; nejsou v ní započítány dlužné úroky Státnímu pozemkovému úřadu, činící tuto částku, a mimo to jest ještě 12 mil. Kč úroků sporných, sporných proto, poněvadž je sporná přídělová cena. Bude-li přídělová cena za některé objekty nižší, budou nižší také dlužné úroky, zůstane-li stejná, zůstanou také dlužné úroky ve stejné výši 12 mil. Kč.

Problémem zůstávají pochopitelně i nadále státní dráhy. Podniky, mající rozvažné účty, vykazují hodnotu základních a provozovacích aktiv v částce 28 miliard Kč. Připočítáme-li k tomu hodnotu státních statků a lesů, která činí okrouhle přes 2 miliardy, dostaneme majetkovou hodnotu státních podniků, která se rovná okrouhle 30 miliardám investovaného kapitálu. Všechny tyto podniky dohromady vynesly - počítám podle účtu zisku a ztráty, kde je zisk vykonstruován větší než na rozvaze - 1.263 mil. Kč, z toho tabáková režie sama, která monopolním způsobem vlastně vybírá nepřímou daň, dala 1.225 mil. Kč.

Státní fond pro vodohospodářské meliorace přijal r. 1931 celkem 132,965.081 Kč a vydal 179,795.218 Kč. Hospodářství r. 1931 tedy skončilo ztrátou 46,830.137 Kč. Od toho nutno odpočítati pohledávky zrušeného fondu melioračního v částce 15,827.926, takže fond vykazuje čisté pasivum nekryté 31,002.210 Kč.

Státní vodohospodářský fond při ministerstvu veř. prací přijal r. 1931 celkem 129,164.783 a vydal v témže roce 195,914.793 Kč, takže z hospodaření r. 1931 plyne schodek 66,750.010 Kč. Od toho nutno odpočítati pohledávky zrušeného fondu 11,915.635 Kč, takže nekryté pasivum tohoto fondu činí 54,834.375 Kč. Fond sjednal si r. 1930 výpůjčku u Všeobecného pensijního ústavu v částce 80 mil. Kč a obdržel zálohu 30 mil. Kč, jež budou umořeny postupně z příjmů fondových.

Silniční fond není na tom lépe než tyto dva předešlé. Skutečné příjmy fondu činily r. 1931 241.163.604 Kč a přesahují rozpočtovou částku o 33,163.604 Kč. Skutečné výdaje fondu činily však 795,074.901 Kč a připadlo z nich na zvýšení a doplnění úvěrů rozpočtu ministerstva veř. prací na náklady silniční 52.500.000 Kč, na podpory a příspěvky na zlepšení a zdokonalení nestátních silnic 89.110.650 Kč, na zlepšení resp. úpravu státních silnic 617,452.234 Kč a na výdaje spojené s uzavřením zápůjček, to jsou úroky, kursovní diference atd. 36.012.016 Kč. Jsou proti rozpočtu vyšší o 449.074.901 Kč hlavně náklady na zlepšení státních silnic na vrub přídělu z investiční půjčky. Končí tedy hospodářství silničního fondu r. 1931 schodkem 533.911.297 Kč a s připočtením nekrytého schodku z předcházejících let, který činil 181.621.959 Kč, činí čisté nekryté pasivum fondu 735.533.256 Kč. Tyto fondy jsou tedy vesměs pasivní.

Státní bytový fond, oddělení A pro záruky podle zákona z 22. prosince 1910 a podle zákona z 20. února 1919 vykazuje r. 1931 příjem 3,013.679 Kč, k tomu hotovost z r. 1930 7.679 Kč, dohromady 3,021.358 Kč. Různých výdajů měl fond 12.178 Kč, cenných papírů nakoupil za 2,100.000 Kč, cizích peněz vyplatil 896.380 Kč a konečná hotovost jeho činila koncem r. 1931 12.799 Kč. Úhrnem se to rovná zase příjmu 3,021.358 Kč. Čisté jmění tohoto fondu k 31. prosinci 1931 činí 39,616.323 Kč a je téměř celé uloženo v cenných státních papírech. Jmění fondu se r. 1931 zvětšilo o 2,003.693 Kč.

Státní bytový fond, oddělení B pro přímé půjčky - zase podle zákonů z r. 1910 a 1919 - vykazuje včetně počáteční hotovosti příjem 706.636 Kč. Různých výdajů měl fond 4.031 Kč, cenných papírů koupil za 692.650 Kč, cizích peněz vydal - stejně je má také v příjmech - 2.961 Kč a jeho konečná hotovost koncem r. 1931 činila 6.992 Kč. Dohromady rovná se opět tato číslice číslici příjmové. Jmění fondu koncem r. 1931 činilo 14,121.526 Kč a zvětšilo se r. 1931 o 663.082˙51 Kč. Tyto dva fondy jsou dosud aktivní. Je tedy vidět, že pokud jde o hospodářství malobytové, bylo dosud ještě stále aktivní, fondy na ně nemusily ničím přispívati.

Dávka z majetku a z přírůstku na majetku. Celková náležitost této dávky (předpis po odečtení předpisů z různých důvodů) činila k 31. prosinci 1931 7.708.594.170˙17 Kč. Na tuto povinnost bylo do konce roku 1931 zaplaceno 6.809.396.379˙17 Kč. Platba zde činila 6.852,857.855˙19 Kč, od toho jsou odčítány přeplatky 43.461.476˙02 Kč, takže zbude číslice, kterou jsem právě jmenoval. Nedoplatky na této dávce ke konci r. 1931 jsou vykázány částkou 899.197.791 Kč.

Kontrolní úřad ve své zprávě k této dávce podotýká, že vykázaná náležitost sotva dozná v budoucnosti nějakého podstatného zvýšení, neboť dávka byla až na 3 případy do konce r. 1931 úplně uložena. V příštích letech budou na vzrůst náležitosti působiti hlavně platy Státního pozemkového úřadu podle §u 5 zákona č. 323 z r. 1921 a předpis exekučních poplatků a úroků z prodlení. Naproti tomu jest očekávati snížení náležitosti dávky následkem vyřizování rekursů, jichž je ještě nevyřízeno 1307 případů. Podle celkové rozvahy příjmů a výdajů činil zaúčtovaný výtěžek dávky u Národní banky československé 5.906,436.320˙90 Kč. Zálohy státním pokladním hotovostem činí 582,398.986˙37 Kč.

Tím vyčerpal jsem v hrubých rysech zprávu o podstatných dílech hospodářství státního a jednotlivých fondech. Připomínám slavné sněmovně, že rozpočtový výbor přijal resoluci, ve které se žádá, aby napříště Nejvyšší účetní kontrolní úřad zároveň se státní závěrkou předkládal také výkazy jmění všech fondů státních, kterých je celkem kolem 70 a které nejsou ve státním závěrečném účtu uváděny. Věc dá se po dohodě s Nejvyšším účetním kontrolním úřadem provésti tím způsobem, že se provede nejstručnější zúčtování, takže to nebude působiti ani nějaké zvláštní obtíže technické ani znamenati nějaké nové zatížení finanční. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Končím svou zprávu a navrhuji slavné sněmovně, aby schválila státní závěrečný účet za r. 1931 spolu s bytovým fondem a dávkou z majetku tak, jak jej Nejvyšší účetní kontrolní úřad sestavil a sněmovnám předložil. Jsem však zmocněn rozpočtovým výborem prohlásiti, že výbor, a myslím, že i sněmovna se připojí k tomuto mínění, musí vyžadovati tam, kde jde o překročení rozpočtová, i když překročení je odůvodněno, jak to je u ministerstva sociální péče, kde bylo zjevno již při sdělávání rozpočtu, že povolené úvěry pravděpodobně nestačí s ohledem na valící se hospodářskou krisi a z ní prýštící nezaměstnanost, aby jednotlivé resorty státní správy v takových případech šly si o dodatečné úvěry k parlamentu a aby vláda nepřekročovala rozpočet, poněvadž to odporuje zákonu. Není možno, i když jsou pro to důvody, vydávati náklady, které nebyly ústavním způsobem schváleny. Tuto výtku musím v zastoupení rozpočtového výboru vznésti a s tímto dodatkem doporučuji schválení závěrečného účtu a zároveň navrhuji, aby slavná sněmovna dala souhlas k překročení u kap. 7, 9, 10 a 17 státního rozpočtu. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická byla stanovena 60 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Ke slovu jsou přihlášeni řečníci.

Přerušíme prozatímně projednávání tohoto odstavce, a nebude-li námitek, vyřídíme ještě odst. 3 dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 3 dnešního pořadu, jímž jest: