Úterý 23. května 1933

Přítomni:

Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Langr.

188 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády ministr dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 20 min. odpol.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Mlčochovi, dr Mičurovi, dr Ivankovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Halkemu, Sedláčkovi; na tento týden posl. Stundovi, Rázusovi - pro neodkladné zaměstnání.

Omluvy.

Lékařské vysvědčení předl ožili posl. Bródy, Dubický.

Změny ve výborech.

Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru iniciativního posl. Petrovického za posl. inž. dr Touška; do výboru ústavně-právního posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. dr Ivanku.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru iniciativního posl. Wagnera za posl. Halkeho; do výboru ústavně-právního posl. Zierhuta za posl. dr Bachera; do výboru zdravotnického posl. dr Hodinu za posl. Viereckla.

Nový poslanec.

Ministerstvo vnitra sdělil o přípisem ze dne 15. května 1933, č. 33.3 00/1933-7, že na místo zesnulého posl. Pohla povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Jana Baumgartla z Rotavy, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Došlé spisy.

Dotazy:

posl. Geyera:

ministru soc. péče, že se od válečného poškozence Jos. Hesse z Horního Slavkova č. 51 neprávem žádá vrácení důchodu (č. D 1119-III),

ministru financí o uvolnění pojištěné částky z daňového zájmu (č. D 1124-III);

posl. inž. Kalliny ministru pošt a telegrafů, že bývalému podnikateli poselských jízd Jos. Grundovi z Albeřic, nyní bydlícímu v Lukách č. 66, v okrese žlutickém, nebyla vyplacena provise (č. D 1123-III).

Odpovědi:

min. železnic na dotazy:

posl. inž. Kalliny o zamýšlených opatřeních státní železniční správy na trati místní dráhy Protivec-Bochov (č. D 959-III),

posl. Sladkého o úpravě jízdního řádu dělnických vlaků z Frýštátu do Petrovic u Bohumína a do Svinova-Vítkovic (č. D 1044-III);

min. pošt. a telegrafů na dotaz posl. inž. Kalliny o jednání poštmistra ve Šmídeberku v Čechách, těžce poškozujícím hospodářské zájmy (č. D 1030-III);

min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Kalliny, že Ant. Lohnwasser z Dolního Rychnova u Falknova, který byl odveden dne 2. dubna 1932, nebyl přidělen k náhradní záloze (č. D 10 43-III);

min. soc. péče na dotazy:

posl. Zajíce a druhů o neprávem předepsaných prémiích Okresní nemocenskou pojišťovnou v Chustu (č. D 1045-III),

posl. dr Bachera, aby byly uzavřeny smlouvy o vzájemném započítávání čák v sociálních pojištěních, nabytých v jednotlivých státech (č. D 1003-III);

min. vnitra na dotaz posl. Gläsela a Viereckla, že byla rozpuštěna spolková slavnost Svazu německé venkovské mládeže (č. D 1060-III);

min. financí na dotaz posl. inž. Junga o přehmatu orgánů finanční stráže (č. D 1082-III).

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zpráva tisk 2269.

Interpelace tisk 2255 (I až VII).

Těsnopisecké zprávy o 268. a 269. schůzi posl. sněmovny.

Zápis o 271. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Z iniciativního výboru

ve schůzi konané dne 19. května 1933 přikázány k řádnému projednání návrhy:

Výboru zemědělskému návrh tisk 2242.

Výborům zemědělskému a rozpočtovému návrhy tisky 2234, 2241, 2254, 2258 až 2260.

Výboru soc.-politickému návrhy tisky 2235, 2252.

Výborům techn.-dopravnímu a rozpočtovému návrh tisk 2236.

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému návrh tisk 2244.

Výboru ústavně-právnímu návrhy tisky 2266 a 2267.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 272. schůzi dne 19. května 1933 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Kopeckého.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2248), kterým se prodlužuje platnost asanačních zákonů pro hlavní město Prahu (tisk 2264).

Zpravodajem jest p. posl. dr Nosek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Nosek: Slavná sněmovno! Osnova vládního návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost asanačního zákona pro hlavní město Prahu, jest jenom pokračováním už práva dřívějšího, které počíná v této věci r. 1893, kdy pro t. zv. asanační obvod V. čtvrti v Praze zvláštním zákonem byly stanoveny stavební výhody, osvobození od státních daní s obecními přirážkami na dobu 20 let. Nebylo to ničím zvláštním pro Prahu samou, poněvadž v té době, kdy rušila se fortifikace ať vídeňská nebo krakovská nebo na jiných místech, také v Praze obdobným způsobem poskytovaly se určité daňové výhody stavebníkům na území, které mělo býti v tomto případě ne zbaveno fortifikace, nýbrž moderním způsobem přestavěno místo zdravotně nevyhovujícího Starého města pražského.

Zákon tento byl v účinnosti až do r. 1923, kdy v celku účinnost jeho rozšířena až do 7. dubna 1933. Platnost tedy prošla, neprošly však důvody, pro které by měly býti další výhody ještě poskytovány, a to z toho důvodu, že ještě nejsou všechny staré objekty v V. čtvrti pražské přestavěny. Je pravda, že v posledním období tam byly podniknuty některé stavby, na př. filosofická fakulta, právnická fakulta a nemocnice Milosrdných bratří, ale pokud jde o soukromé stavby, je tam ještě pole dalšímu podnikání otevřeno.

Pokud se týče samého obsahu těchto právních ustanovení, je pochopitelné, že dřívější osvobození na 20 let poskytované poskytuje se ještě nyní. Ale jedna věc je juridicky zajímavá, že se totiž osnova vztahuje na dobu, kdy se skončila účinnost zákona dřívějšího, od 7. dubna letošního roku do dne, kdy počne působit zákon, o kterém mám čest po dávati zprávu. Ovšem jestliže by někdo podnikal stavbu na tomto území podle zákona o stavebním ruchu, který poskytuje osvobození na dobu delší, přísluší mu osvobození podle zákona na dobu delší. Zajímavé je, že se zde poskytuje vedle osvobození od obecních, okresních a zemských přirážek ještě také osvobození od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Celá osnova zákona nikterak nevybočuje z rámce dosavadního práva a mám za povinnost jménem výboru rozpočtového doporučiti plenu posl. sněmovny, aby tuto vládní osnovu bez jakékoliv změny ústavně schválilo. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme tedy ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou po dle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na porad příští schůze.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2265) zákona, kterým se prodlužuje lhůta stanovená v §u 6 odst. 1 zákona o půjčce práce (tisk 2269) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. dr Hodáč. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hodáč: Slavná sněmovno! V zákoně o půjčce práce byly za účelem zvýšení úpisů na tuto půjčku dány určité úlevy ve směru daňovém. Týkaly se jednak slevy na daňových nedoplatcích do výše 25%, jednak možnosti, aby lhůta k opravení daňového přiznání za r. 1932 byla pro dloužena. Obou těchto ustanovení bylo použito.

Pokud se týče daňových nedoplatků, je zajímavé, že na zaplacení těchto nedoplatků bylo do 22. května složeno za 68 mil. Kč, stát. dluhopisů v kursovní hodnotě 48,400.000 Kč a hotově zaplaceno na zakoupení dluhopisů 36 mil. Kč, celkem tedy bylo hotově uhrazeno na zaplacení nedoplatků 84,400.000 Kč, takže na dlužné daně bylo celkem zaplaceno 168,800.000 Kč.

Při zaplacení této částky bylo daňovým dlužníkům odepsáno 25% původního daňového dluhu, t. j. 56,300.000 Kč, takže do 22. května t. r. byly vyrovnány daňové nedoplatky v původní výši 225,100.000 Kč.

Prodloužení této výhody bylo možné vyhláškou ministra financí.

Pokud se týče výhody druhé, bylo jí také užito do značné výše. Podle důvodové zprávy bylo upsáno podle §u 6 154,318.000 Kč. Do 15. května se zvětšil tento úpis na 220,068.100 Kč.

Toto ustanovení dlužno prodloužiti zákonem. Důvody, proč byla tato u stanovení pojata do předlohy, byly po drob ně projednány, když jsme pojednávali o zákonu o půjčce práce, netřeba je tedy opakovati.

Se zřetelem na číslice, které jsem uvedl, doporučuje vám rozpočtový výbor, abyste vládní návrh přijali v nezměněném znění. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Po dle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Zápotocký. Dávám mu slovo.

Posl. Zápotocký: Při projednávání návrhu na prodloužení lhůty k upisování půjčky práce chci se především zmíniti všeobecně, proč se prodlužuje lhůta k upisování t. zv. půjčky práce. Je směšné tvrzení, že se lhůta k upisování půjčky práce prodlužuje na vše obecnou žádost obyvatelstva, neboť po prodloužení upisovací lhůty nikdo nevolal. Navrhované prodloužení lhůty je znamením ne úspěchu [ ] vypsané půjčky práce, poněvadž v ustanovené lhůtě [ ] kapitalisté své kapsy zapiali. Zapiali své kapsy i přes to, že jim vypsaná půjčka práce skýtá řadu výhod a možností dělati dobré kšefty. Je přece známo, že na př. agrární kruhy žádaly, aby se velkým agrárníkům povolilo, aby mohli sice na půjčku práce úpisy slibovati, ale aby nemusili platiti, aby se jim prostě čekalo, ale aby výhody, které půjčka práce kapitalistům skýtá, dostali agrárníci vyplaceny hotově. To přece tvrdí samy vládní strany. "Přítomnost" a dnešní "Právo lidu" tvrdí, že to agrárníci žádali, a koaliční spojenci přece musejí věděti, co kdo žádal, pánové se musejí mezi sebou znáti. Proto předkládaný zákon o prodloužení upisovací lhůty půjčky práce není důkazem úspěchu, jak jsem již řekl, [ ]. Ve druhé části se chci zmíniti o způsobu, jak se upisování půjčky provádí. Sněmovna zamítla návrh komunistického klubu, aby upisování půjčky práce bylo nucené pro bohaté a pro kapitalisty. Koaliční většina se postavila proti návrhu, aby ti, kteří mají možnost upisovati, kteří mají kapitály, byli donuceni upisovati. Zamítli to svorně jak socialističtí poslanci vládní většiny, tak i poslanci buržoasní. Proti kapitalistům se tedy nesmělo a nesmí užíti donucovacích prostředků; ale faktem je, že se donucovacích prostředků používá proti pracujícím vrstvám obyvatelstva, především proti státním zaměstnancům. Státní zaměstnanci jsou terorem nuceni upisovati půjčku práce. O tom by nejlépe mohli mluviti železničáři, jakým způsobem jsou železniční zřízenci a jiné kategorie státních zaměstnanců, zvláště kategorie nižších státních zaměstnanců, donucovány k upisování půjčky práce. A zase bychom mohli vzíti ne komunistický, nýbrž koaliční tisk, tisk socialistických stran, který uvádí spoustu dokladů, jak vysoká byrokracie, jak páni, kteří mají dostatečné platy, se vymykají z upisování půjčky práce, a jak naproti tomu půjčka práce bezohledně se sráží všem nižším kategoriím státních zaměstnanců a zřízenců. K tomu, aby se vynucovala půjčka práce a srážela s bídných platů nižších kategorií státních zaměstnanců, užívá se vhodně připravovaného persekučního zákona o teroru proti státním zaměstnancům a zřízencům. Vrstvy nižších zaměstnanců, které se třesou před možností, že se tento terorisující a persekuční zákon obrátí proti nim, si z obavy nechávají strhovati se své mzdy a upisují. Vysoká byrokracie nemá obavy, že by se tohoto teroristického zákona proti ní užilo, ví, že bude v každém případě chráněna, a proto také na půjčku práce neupisuje. Způsob, jakým se dnes na chudých lidech vynucuje upsání půjčky práce, rovná se způsobu, kterým vynucovalo své válečné půjčky staré Rakousko, když začínalo mlíti z posledního.

V další části chci poukázati, jak, aby se zakrylo fiasko, dělají se uměle úpisy, aby se zvýšila hodnota upsané půjčky práce. Je to především fusování 280 mil. Kč splatných bonů státního dluhu. Těmito 280 mil. Kč byla uměle zvýšena částka upsaná na půjčku práce. Za druhé, je to upisování z fondů sociálních a humanitních ústavů a podobně. To je zase jen umělé zvyšování. Konečně je to upisování půjčky samosprávnými korporacemi, obcemi a podobně. Samospráva, která vězí dnes až po uši ve dluzích, upisuje státní půjčku. To je prostě přelévání vody z jedné nádoby do druhé, při tom se hodnota nepřidělá, naopak ještě se rozbryndá. Nejlepším toho dokladem je příklad upsání půjčky práce městem Prahou. Město Praha upsalo na půjčku práce 80 mil. Kč. Tím okamžikem, kdy upsala Praha 80 mil. na půjčku práce, aby prý nezaměstnaní byli zaměstnáni, propustilo totéž město Praha několik tisíc dělníků, zaměstnaných na nouzových pracích. Proč je propustilo? Protože Praha nemá peněz na nouzové práce. Prosím, upisuje se 80 mil. Kč na půjčku práce, a zároveň se propouštějí všichni dělníci zaměstnaní na nouzových pracích, poněvadž není peněz. Ve velké Praze se počet nezaměstnaných o několik tisíc zvýšil následkem propuštění těchto dělníků. Nyní se říká: Se zahájením nouzových prací se musí počkati do té doby, až město Praha dostane z půjčky práce něco přiděleno od ministerstva financí. Totéž město Praha, které upsalo 80 mil. Kč, žádá, aby ministerstvo mu poskytlo 135 mil. Kč z půjčky práce, aby mohlo prováděti nouzové práce. Upisování půjčky práce tímto způsobem má za následek fakt, že tisíce nezaměstnaných dělníků nejen že dosud práci nedostalo, nýbrž je i nadále o práci připravováno.

Teď čtvrtá otázka. Když se práce nedává, tak se aspoň umělým způsobem snižuje počet nezaměstnaných. K tomu se volí různé prostředky. Především ten, že kapitalisté v dohodě s vládními kruhy snaží se připraviti nezaměstnané dělníky o nárok na podporu v nezaměstnání. Zaměstnavatelé dnes všeobecně přestávají užívati propouštění z práce a střídavých dovolených. Rozdělují nepatrný počet šichet, který dělníci mají odpracovati, tak, aby každý dělník byl aspoň jeden den v týdnu zaměstnán, aby tím způsobem neměl nepřetržitou celotýdenní nezaměstnanost, aby se nemohl ucházeti o podporu v nezaměstnání. Tento útok se provádí na mnoha místech; v poslední době na Kladensku se musili horníci bránit proti tomuto útoku kapitalistů, smluvenému s vládou, poněvadž horníci tam pracují celkem 13 šichet v měsíci, ale důlní společnosti kladenské rozvrhovaly těch 13 šichet tak, aby každý horník pracoval jednu nebo dvě šichty týdně a nemohl tedy nabýti nároku na podporu v nezaměstnání, poněvadž, když by těch 13 šichet odpracoval ve 14 dnech a druhých 14 dní v měsíci zahálel, mohl by se hlásit o podporu. Aby se to nemohlo státi, rozdělují se dnes takto šichty v dohodě s vládními kruhy a v dohodě s kapitalisty.

Na druhé straně se provádí vyřazování dělníků z nároku na podporu podle t. zv. stravovací akce. Spoustě nezaměstnaných upírá se dnes nárok na t. zv. žebračenky. Vydání žebračenek se jim prostě odpírá, a dělník, kterému bylo vydání žebračenky odepřeno, je škrtán ze seznamu nezaměstnaných. Protože nedostává podporu, tak prý není nezaměstnaný. Na základě těchto a ještě jiných praktik vyeskamotoval Státní úřad statistický za poslední dva měsíce snížení počtu nezaměstnaných o 120.000. Vládní žurnalistika z tohoto čísla dnes dělá velký úspěch půjčky práce. Prohlašuje, že o těch 120.000 menší počet nezaměstnaných je důsledek upsané půjčky práce Každý ví, že toto tvrzení je švindlem a že údajům Státního úřadu statistického nemůže se věřit, poněvadž tady, v tomto parlamentě, ministr soc. péče dr Czech při pro jednávání rozpočtu prokázal řadou číslic, že údaje Státního úřadu statistického o počtu nezaměstnaných jsou naprosto nevěrohodné a falešné. Ministr soc. péče jistě musil mrti příslušné doklady, když tvrdil, že údaje Státního úřadu statistického nejsou hodnověrné. A ministr soc. péče tyto doklady také uváděl jak v rozpočtovém výboru, tak také ve výboru soc.-politickém. My tedy musíme poukázati, že toto snižování nezaměstnanosti, vykazované Státním úřadem statistickým, není hodnověrné, že je vypočteno na klamání široké veřejnosti a že mu není možno věřit.

Pátá věc. Rovnováhy celého státního rozpočtu, která zde byla tolik vychvalována vládními stranami, bylo dosaženo z velké části tím, že byly škrtnuty položky na běžné investiční práce, které měly býti zahájeny. Tento nedostatek a toto škrtnutí položek v rozpočtu, aby tak bylo dosaženo rovnováhy, se nyní nahražuje vypsáním půjčky práce a investice mají zaplatiti zaměstnanci, poněvadž, jak jsem již řekl, kapitalisté se z povinnosti upisovati půjčku práce vymykají. Aby se docílilo vymačkání potřebných milionů z chudých pracujících lidí, ze státních zaměstnanců a jiných pracujících vrstev, sahá se i k teroristickým prostředkům. Stát a vláda ve snaze docíliti rovnováhy ve státním rozpočtu a potřebných příjmů sahá k teroristickým opatřením proti dělníkům.

Uvedu jeden zajímavý a názorný příklad z poslední doby. Jsou to státní báňské podniky v Příbrami. V těchto podnicích je zaměstnáno asi 1.430 horníků. 880 z těchto horníků mělo doposavad průměrnou mzdu 40 27 Kč na šichtu. To jsou t. zv. zařadění dělníci. Vedle toho je tam 550 horníků, kteří měli průměrnou mzdu 26.50 Kč na šichtu. Nyní přišla správa báňských podniků s požadavkem, aby prý mzda horníků byla vyrovnána, a to všeobecně na 30 Kč průměrné mzdy. Tedy horníci, kteří požívají průměrné mzdy 40.26 Kč, mají napříště požívati jen 30 Kč průměrné mzdy, což je s nížení v průměru o 14%, ale u některých kategorií horníků až o 40 až 45%. Horníci se proti tomuto snížení mezd postavili, ale státní správa nadiktovala toto snížení od 16. května. 16. května vyvěsila vyhlášky, že se všem horníkům dává 14denní výpověď, a kdo není s nadiktovanou novou sníženou mzdou spokojen, že prostě dále nebude zaměstnáván.

Toto opatření se odůvodňuje tím, že báňské podniky vykazují veliké schodky. Podle rozpočtu vykazovaly báňské podniky r. 1925 skutečně schodek 3,841.000 Kč a r. 1932 vykazovaly už schodek 13,267.000 Kč. Schodek zde tedy vzrostl o 248%. Je zajímavé, co zaviňuje tento schodek. Vezmeme-li mzdy dělnické, vyplacené v Příbrami v báňských podnicích, tedy podle rozpočtu r. 1925 byly preliminovány na 19,800.000 Kč a na r. 1933 je již předepsáno jen 12,113.000 Kč. Tedy mzdy se snížily asi o 7,700.000 Kč. Naproti tomu provozovací náklady po dle rozpočtu, t. j. náklady na hmoty, nářadí a podobné věci, které r. 1925 činily u báňských podniků 11,571.000 Kč, činí r. 1933 30,199.000 Kč. Tedy tyto provozovací náklady stouply o 160%. Mzdy dělníků se snížily, provozovací náklady stouply a také výrob a stoupla za tento čas v báňských podnicích. K tomu jest ještě potřebí podotknouti, že zase politické strany říkají: útok, který se v Příbrami provádí, provádí se vinou vysoké byrokracie. Je potřebí si všimnouti, že při projednávání rozpočtu na r. 1933 nebyl to nikdo jiný než zpravodaj rozpočtového výboru p. posl. Remeš, který doporučoval, aby se v rozpočtu škrtlo na mzdách horníků v Příbrami 1,600.000 Kč, aby tyto mzdy byly pro letošní rok o 1,600.000 Kč sníženy. Remeš to doporučoval a všichni socialističtí poslanci pro to hlasovali, aby byly odbourány mzdy příbramských horníků. Všichni zvedli ruce, aby mzda, která r. 1932 činila ještě 13,720.000 Kč, byla pro letošní rok snížena na 12,113.000 Kč. A když v důsledku toho, co socialističtí poslanci zde v tomto parlamentě odhlasovali, se útok na mzdy příbramských horníků provedl, diví se, že vysoká byrokracie tento útok v praksi provádí a že jsou v Příbrami horníkům snižovány platy až o 45%. Zde je důkaz, že státní podnik a vláda jde zase v popředí útoků na mzdy dělníků.

O co zde jde? Na severu, na Ostravsku a všude jinde připravují kapitalisté útok na mzdy horníků a nové propouštění. Vládní koalice a parlament upravují přijatým rozpočtem tomuto útoku soukromých kapitalistů na mzdy horníků cestu a snižují především mzdy příbramských horníků. Při tom je potřebí poukázati, jak falešné je heslo českých socialistů, které staví před severočeské horníky, když říkají: Chcete-li svoji existenci uhájiti a chcete-li ji uchrániti, musíte s námi se bíti za postátnění severočeských dolů. Státní báňský podnik v Příbrami je státním podnikem. Vládní koalice, čeští socialisté i soc. demokraté podnikli zde útok na mzdy příbramských horníků, schválili základnu k tomuto útoku a na severu říkají horníkům: Kdybyste byli sestátněni, kdybyste byli státním podnikem, tak by se vám tohle příkoří nedělo.

Poukazuji zde na to, že všechny zákony i zákon o státní půjčce mají kapitalistický, protidělnický ráz. Nám se vytýká, že prý jsme proti půjčce. Říkáme: Ne, my jsme nebyli proti půjčce, ale byli jsme proti způsobu upisování t. zv. půjčky práce. Nejde o to, zdali si stát vypůjčuje či nevypůjčuje; jde o to, na koho se náklady této půjčky uvalují a v čí prospěch se půjčky používá. To je pro nás rozhodující. My jsme žádali, aby náklady půjčky se uvrhly na kapitalisty, aby se půjčkou zatížily bohaté kapitalistické kruhy a aby se půjčky použilo ve prospěch pracujících. Naproti tomu vládní koalice šla tou cestou, aby bohatí byli od následků půjčky osvobozeni, naopak, aby půjčka pro každého bohatého, pro každého kapitalistu znamenala kšeft, aby mu dávala řadu výhod, a naproti tomu, aby na základě půjčky práce mohly se snižovati a odbourávati mzdy těch nejbídnějších, nejnižších kategorií státních zaměstnanců, aby se jim mohlo srážeti ze mzdy, aby mohli býti takovýmto novým způsobem zbidačováni.

Vládní heslo a heslo vládní koalice v tomto případě jako při všech zákonech je: brát chudým, osvobozovati a dávati bohatým. V našich návrzích je obsaženo vždycky heslo: vzít bohatým a dát chudým. Proto také návrhy komunistického klubu podávané u příležitosti půjčky práce i u příležitosti rozpočtu žádaly především, aby se exekučně vymáhalo 7 miliard nedoplatků daní, které jsou dlužni velcí kapitalisté. Dělníci, střední vrstvy, živnostníci a malorolníci nejsou dlužni tyto daňové nedoplatky. Dělník musí zaplatiti své daně ještě dříve, než dostane mzdu do ruky. Každému dělníku se daň srazí dříve, než je mu mzda vyplacena; i když nedosáhl tak zvaného existenčního minima, srazí se mu daň napřed. Malý živnostník a malý rolník je neúprosně exekvován a kdyby jeho živnost nebo chalupa měla býti prodána v dražbě, jsou berní úřady a exekutoři neúprosní. Exekvuje se a vydražuje se bez milosti, ale velcí kapitalisté jsou chráněni proti exekuci. Na Petschka, Weinmanna a na takové pány si berní exekutoři netroufají, těm se nic nezabavuje a neexekvuje, naopak, když se jim milionové a desetimilionové nedoplatky daňové nastřádají, odpisují se, slevují a odpouštějí se jim daně. A z toho má zase řada lidí vládním kruhům blízkých své kšefty. Když se nějaká taková aféra nebo aféřička provalí, je nejlépe viděti, kdo za tím stojí, komu vlastně tyto velké daňové nedoplatky prospívají.

My jsme dále žádali, aby bylo vymáháno vrácení ne vyúčtovaných záloh poskytnutých různým kapitalistickým i zábavním společnostem. Tyto nevyúčtované zálohy činí přes 1/2 miliardy Kč. Vládní koalice se opět proti tomu postavila a byl to zase sociální demokrat, zpravodaj rozpočtového výboru posl. Remeš, který posledně s této tribuny při projednávání státní účetní uzávěrky k dovozoval, že není možno na těchto velkých kapitalistech tuto 1/2 miliardu vymáhati, a postavil se proti komunistickému návrhu, on socialista, a vyzýval sněmovnu, aby odmítla tento návrh na vymáhání 1/2 miliardy nedoplatků na těch bohatých, zazobaných, na těch, kteří té 1/2 miliardy z větší části používají pro svou osobní zábavu.

My i nyní při příležitosti projednávání návrhu na prodloužení upisovací lhůty pro půjčku práce podáváme pozměňovací návrh, a to aby první paragraf navrhovaného zákona byl škrtnut a nahrazen tímto paragrafem: "Půjčku práce jsou povinny upsati všechny osoby, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč a které ji až dosud neupsaly. Výši půjčky, kterou budou tito upisovatelé upisovati, určí ministerstvo financí nebo berní správy."

My tedy znovu dovozujeme, že nejsme proti půjčce práce, my žádáme, aby bylo upisováno, aby lidé dostali zaměstnání, ale žádáme, aby k upisování byli donuceni kapitalisté, aby lidé, kteří vlastní nejméně půl milionu, byli nuceni upisovati. A jestliže by vládní koalice skutečně měla nějaký smysl pro spravedlnost a pro zažehnání krise, která postihuje pracující lid, nemohla by se proti tomuto návrhu postaviti, poněvadž co tomu stojí v cestě? Když donucujete ubohého zřízence, který má 700 až 800 Kč měsíčního platu, terorem, aby upsal na půjčku práce, proč není možno donutiti kapitalistu, který má půl milionu korun jmění, aby upsal na půjčku práce? Co vám v tom brání, jaké jsou tu překážky? (Hlasy: To by musili upsat všichni, kteří vládnou!) Ano, to je právě to, že ti, kteří dnes vládnou, jsou spojeni s kapitalistickým rázem tohoto státu, chrání zájem bohatých a mocných a vystupují v každém případě proti zájmům širokých vrstev pracujícího lidu.

V závěru ještě upozorňuji, že považujeme za naprosto nedostatečné a naprosto pochybené heslo, které tu bylo u příležitosti půjčky práce raženo, a to: když lidé chtějí pracovat, nesmějí peníze zahálet. Jde tu především o to, jak docíliti, aby peníze nezahálely, a zjistiti, kde peníze zahálejí. Dosavadní způsob vymáhání půjčky práce jde opětně známou falešnou demokratickou cestou. Vymáháte poslední haléř z rukou chudáka a dáte řadu privilegií, presentů a darů bohatým defraudantům daní, ulejvákům majetku, velkým kapitalistům, čímž poskytnete kapitálu možnost dále vykořisťovat, dále vydírat a dále terorisovat pracující lid. Půjčka práce, jak vy ji provádíte, je živena doslovně tak, jako falešný pohádkový pták tím, co chudému chalupníku a pracujícímu člověku přímo z ruky vyžere. Naše návrhy naproti tomu, říkáte, nejsou prý demokratické. Proč nejsou demokratické? Proto, že neukládají břemen nejširším vrstvám pracujícího lidu, nýbrž obracejí se výhradně proti bohatcům, proti kapitalistům, proti těm, kteří z tohoto státu berou největší užitek, kteří v tomto kapitalistickém státě nejvíce vykořisťují dělný, pracující lid. Proto také náš pozměňovací návrh, který dnes podáváme, není demokratický, nehoví vaší falešné kapitalistické demokracii, poněvadž jeho zásadou je heslo: když chudý lid hladoví, donuťte bohaté, aby platili. (Výborně! - Potlesk komunistických poslanců.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP