Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Taub, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Petrovič.

154 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Místopředseda Špatný (zvoní): Zahajuji 311. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr. Polyák.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal jsem dodatečnou dovolenou posl. Staška na den 14. prosince t. r.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Koudelku za posl. dr Markoviče; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der und der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Wagnera za posl. Zierhuta. Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Jiráčka za posl. Lišku.

Místopředseda Špatný: Ze senátu došla sdělení.

Sněm. tajemník dr Říha (čte): Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 18. prosince 1933, že senát projednal ve 240. schůzi dne 18. prosince 1933 a přijal osnovy: zákona o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, čís. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (k tisku 1160-III sen. 1933),

zákona o zřízení berních správ v zemích Slovenské a Podkarpatoruské (k tisku 1161-III sen. 1933).

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme k projednávání 1. odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a ústavněprávního o vládním návrhu (tisk 2438) zákona, jímž se mění §§ 1 a 2 zákona ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, a §§ 1 a 2 vládního nařízení ze dne 29. července 1933, č. 155 Sb. z. a n., o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců (tisk 2453) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. dr Zadina, za výbor ústavně-právní p. posl. dr Daněk.

Dávám slovo zpravodaji - za výbor ústavně-právní - panu posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Vláda předložila posl. sněmovně návrh zákona, kterým se mají změniti §§ 1 a 2 zákona ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., jímž dočasně se upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, a dále §§ 1 a 2 vlád. nařízení ze dne 29. července 1933, č. 155 Sb. z. a n., o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců.

Zákon, který byl vydán, upravoval výkon exekuce proti zemědělcům. Jím měla býti zamezena až do 31. prosince 1933 dražba proti zemědělcům a vládním nařízením z 29. července mělo býti zabráněno prováděti, resp. vyhlašovati na návrh věřitelů konkursy proti zemědělcům rovněž se lhůtou do 31. prosince 1933.

Účinnost tohoto zákona vyprší za několik dnů. Vládě ovšem šlo a musilo jíti o další úpravu se zřetelem k tomu, že právě v tomto oboru zákonodárství byly značné zkušenosti získány za několik měsíců a že se vedlo jednání za účelem této nové úpravy. Jednání tato dosud skončena nebyla a bylo velmi pravděpodobno, že nebudou moci býti skončena do konce tohoto roku. V důsledku toho přišla vláda s návrhem jiným, zatím provisorním, kterým upravuje se dosavadní zákon jen ve směru prodloužení dosavadních zákonných ustanovení, a to se lhůtou do 28. února 1934. Jinak ve věci samé, v obsahu a rozsahu dosavadních zákonných ustanovení ve vládním návrhu zákona se nic nemění.

Mění se pouze lhůty, a to v §u 1, odst. 1 na místo lhůty do 31. prosince 1933 se stanoví lhůta do 28. února 1934. Stejně také v odst. 2 §u 1 na místo lhůty 1. ledna 1934 stanoví se lhůta 1. březen 1934. V odst. 3 §u 1, pokud se týká vládního nařízení čís. 155/1933, činí se ve lhůtě 31. prosince 1933 změna na lhůtu 28. února 1934. Rovněž v odst. 4 §u 1, pokud se týká otázky vyhlášení konkursu, odkládá se do 28. února 1934. Tedy jenom otázka lhůt se upravuje těmito vládními návrhy zákona, a ústavně-právní výbor, který právě dnes projednával tuto osnovu zákona, schválil ji ve znění vládního návrhu a doporučuje slavné sněmovně ke schválení tak, jak vláda návrh tento předložila. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo druhému p. referentovi, za výbor zemědělský, p. posl. Dubickému - místo p. posl. dr Zadiny.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Zastupuji p. kolegu zpravodaje dr Zadinu a omezím se tedy v odůvodnění vládního návrhu zákona na vývody pokud možno stručné. Při vydání zákona ze dne 15. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., kterým byl odložen výkon exekuce proti zemědělcům až po 31. prosinci 1933, byly sledovány 2 intence: Především snaha, aby bylo znemožněno provádění exekucí v době, kdy zemědělci nemají možnosti placení, aby totiž exekuce byly odloženy na dobu zimní. Kromě toho byl sledován ten úkol, aby do té doby byl připravován zákon, který by přinesl zemědělcům, kteří upadli do těžkého zadlužení v důsledku hospodářské krise, nějakou skutečně positivní pomoc.

V obou směrech se, bohužel, nesplnily tehdejší předpoklady. Tak především nebylo připraveno žádné řešení pro zmírnění těžkého zemědělského zadlužení, kterýžto problém musí býti řešen s největší vážností, aby nová zákonná úprava mohla navázati na tento zákon o odkladu exekučních prodejů. Nutno poukázati též na to, že ani vládní návrh zákona o úvěrově pomoci zemědělství z důvodů hospodářské tísně z r. 1932, který předložila vláda dne 1. července 1932 Národnímu shromáždění, nebyl dosud, bohužel, projednán. Při tom možno konstatovati, že řada států tento problém zemědělského zadlužení velmi účinně řeší, jak zpravodaj p. kol. dr Zadina včera v zemědělském výboru velmi věcně a obšírně zdůvodnil. Jsou to zejména státy Německo, Polsko, Maďarsko, dále Jugoslavie, Rumunsko, Švýcary a ze států zámořských Egypt, Japonsko, Brazilie a Argentina. Také očekávání ohledně zpeněžování zemědělských výrobků částečně zklamalo. Tak především otázka obilnářská nebyla zabezpečena tou měrou, jak se na jaře předpokládalo, nastal ještě větší pokles cen, u okopanin se projevil dosti značný pokles sklizně ve značně snížených cenách. Neúroda píce byla příčinou odprodeje dobytka a v důsledku toho ceny dobytka, zejména vepřů, tak hluboko klesají, jako nikdy před tím. Ve velkém celku kupní síla zemědělců v běžném hospodářském období sotva stačí na úhradu běžných daní a platů, které jak známo zákon nechrání. Rozhodně nutno konstatovati, že kupní síla našich zemědělců se nezlepšila, nýbrž naopak zhoršila, takže nestačí na zaplacení starých dluhů a platů před účinností zákona.

Podle statistiky, kterou sestavilo ministerstvo spravedlnosti toliko z agendy soudní, jeví se výsledky dosavadního zákona takto: případů odložení exekučních prodejů podle §u 1, odst. 1 (zahájených po účinnosti zákona) bylo v agendě soudní: v Čechách 5.659, na Moravě a ve Slezsku 5.193, na Slovensku 2.024 a na Podkarpatské Rusi 965, celkem tudíž 13.841. Případů odložení exekucí podle §u 1, odst. 2 bylo v agendě soudní celkem 11.274. Jestliže se sečtou obě skupiny, jeví se celkový počet případů, a to zároveň s celkovou hodnotou vymáhaných pohledávek: Čechy 9.864 případů s celkovou hodnotou 45,353.903 Kč; Morava a Slezsko 9.419 případů s hodnotou 24,678.522 Kč; Bratislava 4.074 s hodnotou 24,800.440 Kč; Košice 1.854 s hodnotou 3,352.936 Kč. Celkem tudíž bylo u soudu odloženo 25.115 případů s celkovou hodnotou 98,185.807 Kč.

Konkursní řízení bylo odloženo podle §u 2 vládního nařízení č. 155 v případech: Čechy 20, Morava a Slezsko 10, Bratislava 29 a Košice 40, celkem tedy 99. Kromě těchto vyznačených případů odkladů soudních exekucí a konkursů byly též zastaveny velmi četné exekuce v cestě správní pro různé daně a dávky veřejné, jejichž hospodářský dosah byl pro zemědělce rovněž tíživý. (Výkřiky posl. Nejezchleb-Marchy.

Nutno domysliti důsledky, které by nastaly, kdyby zákon čís. 74 a vládní nařízení č. 155 nebyly prodlouženy. Podle exekučních předpisů, jelikož veškeré přípravné exekuční výkony byly provedeny, musily by býti ustanoveny co nejdříve dražby zemědělských nemovitostí a movitostí ve všech uvedených případech. Zemědělec by byl nucen vzhledem k tomu, že dnes nemůže prodati dobytek a hospodářské plodiny, jakož i nemovitosti za cenu normální, postoupiti tyto držitelům za 2/3 ceny podle platných exekučních předpisů. Všichni věřitelé by tím nebyli uspokojeni a ze zemědělce stal by se nezaměstnaný, který nemá nárok ani na pouhou státní podporu v nezaměstnání. Kdyby došlo, slavná sněmovno, k tomuto hromadnému provádění exekučních prodejů zemědělských majetků, a to usedlostí i inventáře, nelze domysliti všechny psychologické, morální i politické důsledky této katastrofy.

Aby se tyto neblahé důsledky odvrátily, je nutno zákon prodloužiti. Kruhy zemědělské, jak zdůraznil zpravodaj tohoto zákona p. kol. dr Zadina, žádají, aby tato legislativní opatření byla prodloužena až do konce r. 1934. Naproti tomu vláda, která byla v zemědělském výboru zastoupena panem ministrem spravedlnosti dr Meissnerem a p. ministrem zemědělství dr Hodžou, odůvodnila, proč navrhla prodloužení účinnosti tohoto zákona pouze na kratší dobu. Byly to jen příčiny parlamentárně-technické. V obšírné debatě ve včerejší schůzi zemědělského výboru bylo jednomyslně konstatováno, že přímo zoufalá situace, která vznikla mimořádným zadlužením zemědělce, je příkazem pro vládu a všechny odpovědné činitele zákonodárné, aby co nejrychleji pronikavým způsobem řešili oddlužení zemědělců, k čemuž odklad exekucí je prvním náběhem.

Pan ministr dr Hodža konstatoval, že ve vládě je jednomyslné přesvědčení o nutnosti řešiti problém tento do všech důsledků. Chceme věřiti, že toto prohlášení bude doloženo v nejbližší době positivním účinem. Zadlužení a bída zemědělského lidu je především problémem sociálním, hospodářským a finančním. Chceme-li udržeti zdravou rovnováhu národního hospodářství, chceme-li zabezpečiti zdravý vývoj celého státu, pak musíme především dbáti, aby jeho základna, to jest zemědělství, byla rentabilní, bylo cenově stabilisované a aby tlak, neobyčejné zadlužení, byl zmírněn podle všech daných prostředků. (Potlesk.)

V zastoupení zpravodaje pana kol. dr Zadiny a v zastoupení zemědělského výboru doporučuji, aby osnova zákona byla poslaneckou sněmovnou schválena beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Ostrý, Josef Svoboda; na straně "pro" pp. posl. Böhm, Škvor, Schweichhart.

Uděluji slovo prvému řečníku, jímž jest p. posl. Ostrý.

Posl. Ostrý: Slavná sněmovno! Nebudu mluviti proti předloženému návrhu zákona, a to proto, poněvadž jsem stanovisko strany k meritu věci vyjádřil při projednávání původní osnovy návrhu zákona. Nemohu však nezmíniti se o některých věcech, které se jeví jako pravý kontrast toho, co zde bylo tak pěkně pro zemědělce řečeno panem zpravodajem. Že máme několik druhů práv v našem státě, to jsme už několikrát dokázali. A dneska myslím, že se podaří opět podati důkaz, že ne všichni občané v tomto státě jsou si rovni před zákonem a že jejich práva nejsou stejně zákony chráněna jako občanů ve státě sobě rovných.

Mám zde podání 4 obcí ministerstvu financí. Je to podání městské rady v Orlové, je to podání městyse Lazy, vládního komisaře obce Poruby u Orlové, obecní rady v Dolní Suché a obecní rady v Prostřední Suché. V tomto podání si zmíněné obce stěžují, že smlouvou o přínosu ze dne 27. února dodatkem smlouvy z 22. března přešly kamenouhelné závody Orlová-Lazy v Doubravě v majetek České obchodní společnosti v Praze s platností od 1. března 1933. V této smlouvě o přínosu přiznány byly daňové a poplatkové úlevy podle §u 3 zákona ze dne 22. října 1930, č. 153 Sb. z. a n., za určitých podmínek, které ovšem stěžovatelům nejsou známy. Jde o t. zv. fusový zákon. Na podání toto nedostalo se zmíněným obcím ještě dodnes odpovědi, což vyplývá z podání členů obecního zastupitelstva v Lazích, soc. demokratického klubu na klub soc. demokratických poslanců Národního shromáždění (posl. sněmovny). V tom podání se praví - cituji - (čte):

"Obce Lazy, Orlová-Dolní a Prostřední Suchá a Poruba u Orlové zaslaly již asi před 3 měsíci presidiu min. rady, ministerstvu financí, úsporné komisi Národního shromáždění a finanční prokuratuře v Brně memorandum, kterým si stěžovaly, že při převodu býv. uhelné společnosti Orlová-Lazy na Českou obchodní společnost v Praze bylo neprávem rozhodnuto, že nejde o novou společnost, a tímto rozhodnutím byla společnost zbavena povinnosti placení daně z převodu a přírůstku hodnoty, čímž byly těžce postiženy obce, na jejichž území se majetek jmenované společnosti nachází. V tomto memorandu stěžovaly si obce dále, že neplacením běžných daní byly uvedeny do naprostého finančního rozkladu. Jmenovaná společnost se nejprve vymlouvala, že nemůže platiti daně, protože jí nebyly vyměřeny, a když konečně za léta 1930 a 1931 byly jí daňové výměry doručeny, neplatí je zase. V uvedených obcích následkem toho nastává takový finanční stav, že nemohou dostáti svým povinnostem, a hrozí nebezpečí, že v nejbližších měsících musejí zastaviti také výplaty měst. zaměstnancům a chudinských podpor."

Pak uvádějí dále ve svém podání: "Majetek společnosti Orlová-Lazy přešel do vlastnictví České obchodní společnosti v Praze kupní smlouvou uzavřenou 27. února 1933 v Praze. Tato kupní smlouva je provázena dodatkem podepsaným dne 20. března 1933 a praví se v něm, že majetek Uhelné společnosti Orlová-Lazy přechází do vlastnictví České obchodní společnosti v Praze dnem 1. března 1933. Jako prodávající strana je v kupní smlouvě uvedena Guttmannská horní a průmyslová společnost, bratří Rudolf Guttmann, dr Vilém Heřman Guttmann, Wolfgang Guttmann a Hans Emil Guttmann. Nabyvatelkou je Česká obchodní společnost podepsaná na kupní smlouvě p. dr Preissem a dr E. Schwarzem."

Přípis, zaslaný poslaneckému klubu čsl. soc. dem. strany dělnické píše dále:"Klub soc. dem. členů obecního zastupitelstva v Lazích dovoluje si Vás upozorniti na všechny tyto okolnosti a prosí o zjištění, že uvedená společnost byla od zaplacení poplatků z převodů a daní z přírůstku hodnoty osvobozena právem. Stalo-li se tak neprávem - a podle našeho názoru ano - pak prosíme, aby Váš poslanecký klub v zájmu postižených hornických obcí podnikl všechno, aby nezaplacené převodní poplatky a daň z přírůstku hodnoty byly dodatečně zaplaceny a aby také obcím, na jejichž území se majetek jmenované společnosti nachází, dostalo se zákonitého podílu podle zákona o obecních přirážkách. Prosíme Vás dále, abyste podnikli všechny kroky, aby uvedená společnost byla konečně donucena k placení běžných daní, které byly jí již vyměřeny. Takové donucení velké uhelné společnosti k placení daní je nanejvýš nutné jednak v zájmu hornických obcí, které bez vlastní viny ocitly se ve finančním rozvratu, jednak také proto, že odpíráním daní státu a tím také přirážek obcím velkou uhelnou společností byl vyvolán právem u drobných poplatníků pocit křivdy, neboť je v zájmu obecné morálky, aby v naší republice, kde v zájmu státu musejí drobní daňoví poplatníci dostáti svým daňovým povinnostem, uplatnil stát své nároky také u podniků největších."

Citoval jsem podání klubu soc. demokratických poslanců úmyslně. Mohl jsem citovati podání, které učinily zmíněné obce, které jsem zde jmenoval. Činím zúmyslně to, že jsem citoval podání klubu soc. demokratických poslanců, abychom mohli prohlásiti, že se s tím úplně ztotožňujeme a že právem je žádáno, aby byla provedena revise na usnesení, že se Česká obchodní společnost, jejímž representantem je p. dr Preiss, zprošťuje dávky z přírůstku hodnoty a z převodu statku. Proč? Pánové při podání a také odůvodnění zproštění vykládají něco o fusovém zákoně. Zde nejde o fusi. Majetek bratří Guttmannů patřil bratřím Guttmannům, bratří Guttmannové smlouvou prodejní za 142 mil. Kč prodali svůj majetek České obchodní společnosti, nabyvatelkou bývalého majetku bratří Guttmannů stává se Česká obchodní společnost, jíž v čele stojí dr Preiss, ředitel Živnobanky. Je tedy úplně správné, když se volá po revisi, a myslím, že v této věci neměla by zůstat poslanecká sněmovna hluchou, měla by se prostě věci uchopiti a pátrati, co je pravdy na tom a z jakých důvodů se zproštění České obchodní společnosti od povinnosti placení převodních poplatků a dávky z přírůstku hodnoty dostalo. Jest až příliš křiklavé, když v žádosti se musí dále žádati, aby společnost dříve bratří Guttmannů zaplatila daně za rok 1930 a 1931. Je až příliš křiklavé, jak benevolentně se vychází takovým lidem vstříc, zatím co malí - což si dovolím dokázati zase ve svém podání - jsou vyháněni ze svého nejskromnějšího majetku.

Pánové, nemám mnoho času a proto musím přejít ke druhé věci a jistě že se zde objeví pravý kontrast toho, co se projevuje vůči velkým. A snad bude to také malou odpovědí panu zpravodaji k tomu, když on tak pěkně horoval pro chránění zemědělců. Opakuji, já jim to přeji, ale je nelidské, že se ponechává pak ostatní občanstvo na pospas libovůli a volnému nakládání v nemenší bídě a nouzi, než v jaké jest zemědělec.

Učinil jsem podání ministerstvu spravedlnosti. Cituji (čte): "Panu dr Meissnerovi, ministru spravedlnosti v Praze.

Slovutný pane ministře! V Mor. Ostravě se stalo toto: V sobotu 9. prosince t. r. přišli do obchodu J. T. - jméno úmyslně vynechávám, poněvadž ožebračení člověka musí býti zatajeno, neboť by ztratil úvěr - exekuční vykonavatelé berního úřadu v Mor. Ostravě. Vyvěsili do výkladu plakát, kterým upozornili, že se v tomto obchodě provádí veřejná dražba svršků a počali exekučně prodávat.

Podle mých informací měl berní úřad jen část zboží zabavenou, nikoliv tedy obchod, ani ne zboží všechno. Prodej zboží konal se celý den. Do obchodu nahrnulo se tolik lidí, že tam nebylo volného místečka a před obchodem stály zástupy těch, kteří se již do místnosti nevešli. Jakákoliv práce v obchodě nebyla možná. Nebylo také přehledu, kdo a co v místnosti dělá, poněvadž tam byla v pravém slova smyslu tlačenice. Na normální obchod nebylo pomyšlení a majitel obchodu také za celý den neutržil ani haléře, ač tam měl značnou část zboží nezabaveného. (Slyšte!) O tom všem jsem se přesvědčil a v tom obchodě jsem byl.

Naskytá se tu právní otázka, nebyl-li zde porušen zákon. A to je také důvod, že se v této záležitosti obracím na Vás jako ministra spravedlnosti. Nebýti této otázky, nedovolil bych si Vás, slovutný pane ministře obtěžovati.

K tomu, že zde zákon byl porušen, vedou mne tyto logické důvody: 1. Podle exekuce, ke které je zmocněn berní úřad, případně berní správa, je možno věřiteli zajistit svršky, případně nemovitosti, ale nikoliv prováděti regulérní exekuci jejich prodejem na místě samém, k čemuž je potřeba rozhodnutí příslušného soudu. Podle informací se tak nestalo.

2. Berní úřad neměl zabaveno všechno zboží. Neměl tedy ani z tohoto důvodu právo používati obchodní místnosti, poněvadž svým výkonem znemožnil volné nakládání majitelem tou částkou zboží, která zabavena nebyla. Jde tedy o skutkovou podstatu rušení držby, poněvadž majitel nemohl ve svém a se svým volně nakládati.

3. Berní úřad neměl zabavenou místnost. Ani tato nebyla jeho majetkem. Majitelem byl a je pan J. T., a přece do místnosti vnikli exekuční vykonavatelé, zařídili se zde úplně po domácku a rušili majitele ve volném nakládání touto místností a jeho zbožím. Je zde tedy skutková podstata vniknutí do cizího majetku, tohoto se dočasně zmocniti, čímž bylo znemožněno majiteli volné nakládání se svým majetkem.

4. Poněvadž činností exekučních vykonavatelů nahrnulo se do obchodu tolik lidí, a před obchodem stály další zástupy, že držitel neměl možnosti volného pohybu, a poněvadž ani zákazníci se do místnosti dostati nemohli, byl majitel obchodu citelně poškozen. Jde zde tedy o skutkovou podstatu poškozování obchodu a omezování osobní svobody.

Používaje ústavního práva jako poslanec prosím velmi zdvořile, aby bylo zahájeno vyšetřování, byl-li zde zákon porušen, a poněvadž jde o úřad, nebylo-li jednáno protizákonně. V případě, že tomu tak je, prosíme, aby bylo učiněno vše, čeho je potřeba k zajištění právní jistoty a ochrany občanstva a postižených. Z důvodů informativních dovoluji si vám sděliti, že jde o obchod, který je 28 roků starý, jehož majitel jest již několik roků nemocen, toho času nalézá se v ústavu pro duševně choré v Opavě. Obchod vede jeho manželka, hlavně však jeho syn, 20letý velmi nadějný hoch. Zboží se prodávalo za tak směšné ceny, že se to rovnalo přímému vyhazování zboží. K tomu nutno přimysliti, že se tak dělo krátce před vánocemi, tedy v době, na kterou se celý rok obchodník těší a v níž skládá celou svou naději. Prosím o vyšetření... atd."

Vážení pánové! Citoval jsem zde dva případy a vracím se k výroku kol. p. referenta. Na jedné straně velká uhelná společnost může léta dlužiti daně, může býti neprávem osvobozena od placení převodů, poněvadž není myslitelno, že by se zde jednalo o fusi. Zákon o fusi byl jenom zneužit v tomto případě. Nejde tedy o fusi, nýbrž o regulérní prodej. Tato společnost jest osvobozena od převodních poplatků, dávky z přírůstku hodnoty, zatím co nám každou babičku na venkově i ve městech, která svůj skrovný majetek prodává, honíte o ty převodní poplatky.

A račte mi dovoliti, mám zde ještě jeden doklad. V Hradci Podolí je hostinský Babinec, který dlužil něco na daních. Byl mu zabaven kulečník, který nutně potřebuje k provozování živnosti, bylo mu zabaveno restaurační piano, restaurační radio a řada jiných věcí. K prodeji tohoto zboží došlo minulé pondělí. Dnes týden ten člověk vyhořel. Byl sice skromně pojištěn, ale pánové, budete žasnout, když uvedu, že jsem zjistil v Opavě na zemském finančním ředitelství, že toto zemské finanční ředitelství by bylo nechalo tuto zbořeninu státi, jenom kdyby se mohlo zmocniti pojistky na výstavbu nebo uvedení toho majetku do původního stavu. Ještě štěstí, že je rozumnější pojišťovna než naše finanční správa, a řekla, že k výplatě tohoto peníze finanční správa nemá žádného podkladu, poněvadž ten peníz musí uvésti shořelý majetek do původního stavu podle pojišťovací smlouvy. Tak daleko se jde. Věci se prodávají, zabaví se pojistka na shořelý dům a dům se nechal zbořeništěm, jenom kdyby se zachránilo 6000 Kč pro erár.

Obuvníkovi v Porubě prodaly se stroje, které potřebuje k provozu živnosti. Nikdo se neohlíží, je-li tento člověk zničen a stane-li se nezaměstnaným a bude-li musiti žádati o podporu v nezaměstnanosti. Stav živnostenský je psancem a nemá ochrany v tomto státě, zatím co druzí si práva mohou přisvojiti, poněvadž jsou jim dána. Je to právní stav ve státě? Což myslíte, že je tohle možno dlouho udržeti, myslíte, že si lidi tento stav nechají dlouho líbiti? Což nemáte ani trochu strachu před lidem? Vždyť lid se vám bouří! Vy vidíte, že se vám bouří dělnické obce, vidíte, že se bouří města, občanstvo, a vy děláte 2 druhy lidí ve státě: jednoho před exekucí chráníte a druhého exekučně honíte a ničíte. (Posl. Dubický: Zemědělec se nemůže vyrovnati!) Běž se vyrovnati za něj ty! Tohle je takový důvod, na který, bohužel, musím říci, že o obchodu nemáš ani nejmenšího ponětí. Víš, co je vyrovnání, bez zajištění placení kvot? To znamená... (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.) Podívejte se, proč se rozčilujete? Vždyť já vám říkám, že vám to přeji, ale žádám totéž právo pro náš lid a vy jim to upíráte. Tedy nerozčilujte se alespoň. Když právo reklamuji pro sebe, tak je musím uznati také druhým. A řekl jsem již, že vám to nezávidím a že nebudu mluviti proti tomu, ale to právo, které má jeden, pro boha, to se musí dáti také druhému. A teď, prosím, kolik je v tom rozumu? Pravda, berní správa řekne: my k exekuci máme právo zákonem. Ano, snad tam je právo zákona, ale kde je rozum? 14 dní před vánocemi do pánského modního obchodu na hlavní třídě poslat berní exekuci, vybrakovat obchod v pravém slova smyslu, zboží vyházet za mizerné ceny! Tím je poškozen nejen ten obchodník, kterému to bylo prodáno (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.), nýbrž tím jsou poškozeni obchodníci všichni v jeho okolí. (Výkřiky posl. Sladkého.) Klobouk Habig, který je v nákupní ceně 95 Kč, se prodal za 15 Kč. Tady máš to vyrovnání. Francouzský klobouk Mossant v nákupu za 130 Kč, prodal se za 15 Kč. Klobouk Borsalino v nákupu za 90 až 95 Kč, prodal se za 15 Kč. Pyjama v nákupní ceně 100 Kč, prodalo se za 20 Kč. Košile v nákupu za 80 Kč, prodala se za 20 až 25 Kč. Takhle se řádilo 14 dní před vánocemi v pánském modním obchodě! Kolik je v tom rozumu či hlouposti? Kdyby si ta berní správa řekla, dobře, pošleme tam do obchodu svého vykonavatele, ať tam těch 14 dní před vánocemi, kdy se v obchodě trží a dělá obrat, sedí, ať večer sebere jenom polovinu tržby, aby ostatek zbyl na placení běžných povinností, tak by jistě za 14 dní byla dostala 20 až 25.000 Kč a obchodník by měl 25.000 Kč. Představte si, hedvábná košile za 20 Kč! Tadyhle ji koupil, šel 10 kroků do kavárny a prodal ji za 50 Kč. Není toto zlodějna? Vy se chcete a máte odvahu proti tomu stavěti anebo bráti snad ještě v ochranu něco, co každý musí nazvat jako zlodějnu? Račte mi dovoliti, nedávejte důvod k rozčilování, poněvadž dnes není doba k tomu, aby se lidé zbytečně rozčilovali, poněvadž je hospodářské poměry, doba a události rozčilují dostatečně samy. (Posl. Nejezchleb-Marcha: My tě nerozčilujem, rozčiluješ se sám!) Ne, já jenom tvrdím, že byste s tímto vyrovnáváním nemuseli ustavičně hausírovat. (Posl. Dubický: Tak to vysvětlete a nemusíte pořád apostrofovat!) Jaké apostrofování?

A teď, prosím, resumé. Teď se čekají daně, obce nemají čím platit. (Posl. Sladký: Za rok 1930 nejsou ještě daně předepsány!) Za rok 1930 nejsou daně ještě zaplaceny, na běžné daně se nic nesplácí. A to je zajímavé: tam mají fusi, při osvobození od převodních poplatků se odvolávají na zákon fusovní. Říkají, nemusíme platiti běžné daně za minulý rok, poněvadž jsme úplně novou společností. (Posl. Sladký: Jak se to hodí do krámu!) Ano, jak se to hodí do krámu a jak daleko má obyčejný poplatník do ministerstva financí a k finanční správě, a jak daleko tam má dr Preiss, na tom záleží. Samozřejmě, zemědělcům se dá moratorium. Opakuji, nepřipusťme, aby se majetek exekuční dražbou znehodnocoval. Chraňme ten majetek, poněvadž tím vlastně, kdyby se to mělo díti ve velkém, se provádí vandalismus. To už není hospodářský stav a právní stav, to je vandalismus. Myslím, že je to docela přiměřený výraz. Podívejte se na tu tasemnici dnešního pořadu. V ústavně-právním výboru dnes již nikdo nemluvil. Proč? Prostě proto, poněvadž je to zbytečné. Je pravda, že je velice těžko i při největší úctě k této vládní většině, kterou máme, a vy víte, že vás máme rádi, ale při největší úctě k vám nemůžeme o některých věcech pomlčeti, poněvadž ty nekřičí, nýbrž řvou. Tam, kde se vyhazuje zboží nepromyšleně, nerozvážně, poškozuje se poplatník, člověk nešťastný, který 3 roky je nemocen a jistě že taková nemoc stojí značné částky. Který syn a která žena nedá na léčení otce peníze? Je samozřejmo, že zůstane snad potom pozadu s placením daní. (Různé výkřiky.) Ty to znáš, milý kamaráde, jak to bylo s tím hostinským v Hradci-Podolí a co je tam dnes, po zrušení té továrny. Vždyť je tam bída s nouzí doma. Takovému hostinskému se vezme všechno, co má a prostě se to za facku prodá. Piano, které před půl druhým rokem stálo 14.500, prodá se za 2.000 Kč. Co bych vám měl ještě říci? To jsou tak strašlivé poměry a příklady, že se domnívám, kdybychom byli v demokratickém státě, že by musil po mně vystoupiti hned na tribunu zde ministr financi a musil by dáti vysvětlení v obou těchto proviněních, která jsem zde pronesl. Když může anglická sněmovna si vyžádati odpověď ministra při mořském hadu, myslím, že tyto věci jsou příliš křiklavé a vyžadují velmi rychlé odpovědi, má-li nastati v občanstvu uklidnění. Nedomnívejte se, že se ty obce na Ostravsku spokojí, když se jim odpověď nedá. Jim se musí odpověděti, podle jakého práva se dostalo Preissově České obchodní společnosti osvobození od dávky z převodu nebo přírůstku hodnoty. Vždyť ti lidé na to čekají. A to nejsou jednotlivci, to jsou obce, na podání jsou razítka. Vždyť to není tak, že by to dělal jednotlivec, zde je veřejný zájem a ten vyžaduje alespoň tolik slušnosti, aby se odpovídalo: Stalo se to právem, podle kterého práva, co se s tou společností stalo, fusovali tam bratří Guttmannové, čili nic? Ale když na smlouvě jsou podepsáni bratří Guttmannové jako prodávající a na druhé straně jako kupující Česká obchodní společnost s podpisem dr Preisse, tedy prosím, zde žádné kličky, žádná výmluva, zde majetek přešel do druhých rukou a musí býti zdaněn dávkou z převodu a dávkou z přírůstku hodnoty - když bude se jednati zde po právu. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.).