2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2690) zákona, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, platnost zákona (tisk 2723) [podle § 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Škvor, za výbor rozpočtový p. posl. Chloupek.

Dávám slovo zpravodaji za výbor soc.-politický, p. posl. Škvorovi.

Zpravodaj posl. Škvor: Slavná sněmovno! Vládní návrh č. 2690, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení č. 112 Sb. z. a n. z 15. června 1934 platnost zákona a který znamená ve skutečnosti druhou novelisaci toho významného zákona o nemocenském a sociálním pojištění, nese s sebou mnoho zajímavých úkazů. Prvním z nich je, že zákonodárství moderního státu, tím více pak státu, který počátek nebo obnovu své samostatnosti státní datuje ode dne skončení světové války, musí býti dostatek pružné a přizpůsobivé, aby nejen udrželo stejné tempo s vývojem hospodářského života, nýbrž aby dokonce tento vývoj předcházelo, aby vedlo a ne aby za poměry a vývojem hospodářských událostí pokulhávalo. (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Taub zvoní.)

Proto stát, který ve svém zákonodárství se ohlíží pouze na vzory cizí, jak vy děláte (obrácen k poslancům strany komunistické), ohlížejíce se především na poměry ve státě jiném, takový stát, který upravuje své zákonodárství podle vzoru cizího a čeká teprve na výsledky, jaké se tam projeví...... (Posl. Dvořák: Podle čeho vy se řídíte?) Podle potřeb národa. Takový stát nežije vlastním legislativním životem, i kdyby byl sebe svobodnější.

Slavná sněmovno! Tento vládní návrh, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení z 15. června letošního roku platnost zákona, má jistě mnoho ustanovení, proti nimž je možno činit námitky. Není jako žádný zákon do té míry dokonalý, aby vyhovoval všestranně tak, aby ani jedna, ani druhá skupina, která je zúčastněna na tomto důležitém zákonu, nemohla proti novelisaci nic namítat.

Musím však zdůraznit s tohoto místa, že i proti té nejdůležitější námitce, která je vyslovována proti způsobu, jakým byl předložen tento vládní návrh a proti způsobu, jakým byla provedena novelisace nemocenského a sociálního pojištění, stojí zde ona mimořádně těžká doba, ony hospodářské poměry, které odmítají všechny ty výtky, které se ozývaly proti tomuto způsobu uzákonění ve výboru soc. politickém a jistě budou se ozývat také v plenu sněmovny. (Posl. Dvořák: Proč nepoužila vláda zmocňovacího zákona proti zaměstnavatelům, kteří dluží půl miliardy na příspěvcích?) To je jiná otázka, která bude řešena při jiné příležitosti.

Při této příležitosti chci zdůrazniti, že tak, jako je třeba, aby správný vůdce měl odvahu dát v sázku svoji popularitu tam, kde jda za prospěchem celku musí obětovat dočasný prospěch třeba dosti početné skupiny, kterou vede, tak také vláda, chtějíc posloužiti veřejnému zájmu a postaviti celé nemocenské, starobní a invalidní pojištění (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Taub zvoní.) na pevný finanční základ, musila najíti odvahu jíti i tak daleko, že v této novelisaci odnímá určité skupině dosavadní nabytá práva a dosavadní výši důchodu. Já s díky kvituji tuto odvahu vlády a odmítám všechny výtky, které se zde dějí, poněvadž jsem nabyl přesvědčení, že při této úpravě byla vláda vedena snahou, aby postupovala co nejspravedlivěji a aby měla stále na zřeteli, že není možno ani v tomto sociálním zákonodárství dávati více, než pojišťovny, o které jde, přijímají.

Celá úprava, kterou provádíme touto novelisací nemocenského, starobního a invalidního pojištění, nese se v mezích nezbytné nutnosti a v mezích příkazu doby.... (Posl. Dvořák: Řekněte to jednoduše, že tím okrádáte pojištěnce! - Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Škvor (pokračuje): Snažím se, abych to řekl jednoduše a zkráceně. Kdybych to řekl dvěma slovy, také bych vás neuspokojil.

Přicházím, abych reagoval na některé výtky, které jsou činěny nejen novelisaci, nýbrž také způsobu, jakým je tento zákon uváděn v život. (Výkřiky posl. Čižinské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Škvor (pokračuje): Namítá se, že zákon této důležitosti měl býti řešen s poskytnutím náležité lhůty (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) zákonodárnému sboru a že při novelisaci nemělo být použito zákona o mimořádné moci nařizovací. Slavná sněmovno, bylo by směšné a řekl bych trestné zároveň, kdybychom v těchto těžkých chvílích, kdy vidíme, že se v zahraničí kácejí trůny demokracie (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.), kdy vidíme, že celé naše národní hospodářství, nevyjímajíc ani toto nemocenské sociální pojištění, se nám topí, se v této době mezi sebou hádali o to, kdo má právo, aby celé to národní hospodářství vytahoval v době, kdy nám téměř tone v důsledcích velké světové krise. Je jisto, že kdyby byly poměry normální, že bychom bezpodmínečně trvali na tom, aby zákony tohoto druhu a významu byly projednávány zde, cestou ústavní, kde by bylo umožněno dříve, než je zákon vydán, působiti k určitým změnám a úpravám, tak aby to vyhovovalo co nejlépe a co nejširšímu okruhu zájemníků o celé sociální pojištění.

Rovněž tak je třeba odmítnouti výtku, že se takovýmto postupem řešení ubližuje demokracii. Je třeba ji odmítnouti již z toho důvodu, že naopak takovýmto postupem zbavujeme demokracii výtky zdlouhavého řešení všech hospodářských problémů a umožňujeme jí provádění takovýchto reforem třeba cestou zmocňovacího zákona, abychom ji převedli přes úskalí, která jí hospodářsky těžká doba nakupila v cestu. (Výkřiky. - Posl. Dvořák: Chcete se hojiti na žebrácích!)

Místopředseda Taub (zvoní): Pros o klid.

Zpravodaj posl. Škvor (pokračuje): Padla-li zde výtka, že se chceme hojiti na žebrácích, musím i tuto výtku odmítnouti, poněvadž touto novelou chceme naopak zabezpečiti po stránce finanční pojištění nemocenské a starobní (Posl. Dvořák: Pro koho?) - pro dělníky! - do té míry, abychom je nenechali zhroutiti se právě v důsledku stálých, ročně se opakujících a vzrůstajících deficitů tohoto hospodaření.

Vláda přistoupila k novelisaci nemocenského a starobního pojištění proto, poněvadž přáli si to po dlouhý čas všichni činitelé, kteří byli zúčastněni na tomto nemocenském, starobním a invalidním pojištění. Žádaly to pojišťovny, které nebyly s to, aby nadále nesly břemena, která jim byla navalena v cestu tím, že ubýval počet pojištěnců, snižovaly se platy a tudíž přeřazovalo se do nižších platových tříd. Žádali o to nositelé pojištění, zaměstnavatelé, poněvadž jsme nemohli nadále zatěžovati výrobu zboží novými a novými dávkami, nechtěli-li jsme ztížiti výrobu zboží a na druhé straně zvyšovati počet nezaměstnaných. Žádal to především zemědělský stav, poněvadž u něho tíha pojištění nemocenského byla největší v důsledku téměř 60%ního poklesu cen zemědělských produktů a v důsledku veliké katastrofy živelní, kterou letos prožíváme a jejíž důsledky poneseme po řadu ještě dalších let. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Musím podotknouti, že žádalo to i dělnictvo, že žádal to i stát, poněvadž již bylo nutno, abychom celé toto zákonodárství postavili jedenkráte na pevný základ právní, na pevný základ zákonný, poněvadž dosavadní prakse soudní ve sporech byla takového druhu, že nám nejvyšší správní soud v mnohých případech vynesl rozhodnutí, které znamenalo, že se nemusí v mnohých případech ani nemocenské pojištění platiti, že tudíž to není činem trestným. Je to rozhodnutí nejvyššího soudu z r. 1933, č. 15.395.

Je nutno, abych zdůraznil, že z těchto všech činitelů zúčastněných na pojištění nejhlasitěji se ozval hlas po novelisaci přímo od nemocenských pojišťoven a pak především také ze zemědělství. Je to přirozené již z toho důvodu, který jsem uvedl, že zemědělství neslo nejtíživěji tato břemena na nemocenském a sociálním pojištění. Abych opodstatnil tento důvod, mohu uvésti, že zemědělec ještě r. 1928 po provedení první novelisace mohl uhraditi náklad pojištění za jednoho zaměstnance - podotýkám, že u zemědělství většinou zaměstnavatel platí plných 100% příspěvků prodejem 2 q žita, a že poměry hospodářské tržní, cenové se do té míry zhoršily, že loňského roku již musel prodati 5 q, čili výnos 1 korce, aby uhradil náklad pojištění za jednoho svého zaměstnance. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) A jsou všeobecné případy, že 80korcový jihočeský sedláček chtěje splniti své povinnosti, ukládané mu zákonem, musí v těchto dobách prodat ročně na úhradu dávek na nemocenské a sociální pojištění 2 pěkné dojnice, které může vypěstovat ne za rok, nýbrž teprve za tři leta. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) Je samozřejmo, že za těchto okolností byli jsme svědky zarážejícího zjevu, že zemědělec pokud mu to bylo možno, nahrazoval sílu dělnickou mrtvým strojem a, třebaže jenom v malých rozměrech, přece jen vysazoval dělnictvo, aby je nahrazoval traktory a jinými pomocnými prostředky. A ještě jiný zjev, který nemáme doposud statisticky zachycen, se nám projevoval v našem hospodářském životě, bylo to ono dělení chalupnického a zemědělského gruntu na takové objekty, kde nebylo potřebí již námezdní síly, kde to bylo přímo výsměchem celému našemu komasačnímu zákonu, ale kdy se dotčení bránili právě tou malou výměrou tomu, aby nemusili zaměstnávat a platiti tato břemena, která dnes za nynější doby veliké zadluženosti zemědělského stavu, nemožnosti úvěru a poklesu tržby byla nesnesitelná.

Proto vláda jsouc si vědoma této těžké situace (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.), v jaké se nalézá zemědělství, novelisovala zákon také v tom směru, aby zde byly přiznány určité úlevy pro zemědělství, které znamenají největší prospěch drobnému a střednímu rolnictvu, poněvadž toto zaměstnává největší kádr zaměstnanců zemědělských.

Nelze popříti, že tato novelisace znamená v některém směru zhoršení nemocenského pojištění resp. dávek, které doposud byly vypláceny, že znamená určité zhoršení, pokud se týče prodloužení doby karenční o 1 den, tedy na stav, jaký jsme měli před rokem 1928. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) Nelze upříti, že je zde určité zhoršení tím, že se zúžil okruh rodinných příslušníků, že se zde dala možnost u finančně zatížených pojišťoven snížiti nemocenské v prvých 14 dnech resp. až v 90 dnech tam, kde prostě finanční poměry příslušné pojišťovny byly takové, že musila zvyšovat stále příspěvky. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Nelze však také neuznati, že na druhé straně vláda se poctivě snažila, aby toto zhoršení v nemocenském pojištění, diktované prostě poměry finančními, bylo vyváženo zase určitým zlepšením na straně pojištění starobního a invalidního v tom směru, že je možno poskytovat dobrovolné dávky, že je možno vysílat manželky a děti pojištěnců do léčebných ústavů, že je možno poskytovat nemocenské rodině pojištěnce, který je léčen v ústavě, ne jen v nemocnici, jak bylo doposud, a to pojištění poloviční, že se zde snížil věk (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.), kdy možno žádati o vdovský důchod z 65 na 60 roků, že zde byla zvýšena ochranná lhůta a konečně že byl zaveden t. zv. věkový příplatek k důchodu starobnímu.

Slavná sněmovno, přihlížíme-li tudíž na jedné straně k nějakému poškození, které zde nastává, a bereme-li na druhé straně v úvahu výhody, vidíme opětně, že byla vláda vedena snahou... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Škvor (pokračuje): ... stejným dílem je dnes krisí postiženo dělnictvo jako ten zaměstnavatel, - aby novelisaci sociálního pojištění provedla takovým způsobem, aby byla zabezpečena existence nemocenských pojišťoven, aby bylo uleveno také zaměstnavatelům, aby se celé naše nemocenské a starobní pojištění dostalo na pevnou základnu a tak mohlo sloužiti pro budoucnost (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) dělníkům tak, jak si všichni přejeme, poněvadž ani my zemědělci nemáme nejmenšího zájmu na tom, abychom nějakým způsobem poškozovali dělnictvo, již proto ne, poněvadž ty dělnické řady (Stálé výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) za dnešních hospodářsky těžkých poměrů u nás budou posledním útočištěm, kam se budou vrhati tisíce a mohu říci desetitisíce zemědělců, které nynější těžká hospodářská doba připravuje o jejich živnost a přímo nahání do řad našich nezaměstnaných. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Vzhledem k tomu, že návrh na novelisaci sociálního pojištění je řešen tak, aby všestranně vyhovoval nejen zaměstnancům, nýbrž i zaměstnavatelům, doporučuji, aby byl přijat podle usnesení soc.-politického výboru. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Chloupkovi.

Zpravodaj posl. Chloupek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor pojednal v dnešní své schůzi o předložené nám osnově zákona tisk č. 2690 a přihlížel hlavně k onomu zatížení (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.), které vyplývá ze státního příspěvku vynaloženého na ulehčení zemědělské výroby a na ulehčení sociálních dávek zemědělskému a lesnímu dělnictvu. Ač s mnoha stran bylo o tom pochybováno, zda tento příplatek je na místě, bylo nakonec všemi po náležitém zdůvodnění věci uznáno, že tento příplatek byl nutný v důsledku neobyčejně těžké krise, která dolehla na zemědělství a která také působila na zaměstnanost dělnictva.

Uvedl jsem zejména tyto okolnosti: Podle úředních dat bylo v pojištění nemocenském v zemědělských nemocenských pojišťovnách pojištěno zemědělského a lesního dělnictva r. 1929 224.504. - (Posl. Dvořák: Jen samé cifry, aby nebyla vidět ta zlodějna!)

Místopředseda Taub (zvoní): Volám pana posl. Dvořáka pro tento výkřik k pořádku.

Zpravodaj posl. Chloupek (pokračuje): V roce 1934 bylo zemědělských dělníků v těchto pojišťovnách 222.680; tedy o pouhých 2000 méně. To je během 6 let zaměstnanost v našem zemědělství a lesnictví. Naproti tomu podíváme-li se na zaměstnanost v průmyslu, živnostech a obchodu, vidíme zcela jiný obraz. Roku 1929 bylo pojištěno v těchto pojišťovnách 2,040.530 dělníků, a r. 1933 již jen pouhých 1,521.000. Tedy, slavná sněmovno, jestliže někdo vytýká, že zemědělské a lesní dělnictvo je snad živlem pasivním a že nemá býti na něj dopláceno, není to správné, poněvadž toto dělnictvo zůstalo ve velkém celku v zaměstnání, přispívá tedy nemocenským pojišťovnám i Ústřední soc. pojišťovně, kdežto u ostatního dělnictva ubylo 25% ze zaměstnání a tím také ze sociálně-pojišťovacích ústavů. A je proto správné a spravedlivé, že se přispělo zemědělské výrobě (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) a zemědělskému a lesnímu dělnictvu zvláštním příspěvkem. Na tom nic nezmění ani pánové z krajní levice, kterým tato okolnost není vhod, poněvadž novelisace se provedla tak, že bylo odlehčeno sociálně nejslabším dělníkům, jimž práva byla zachována (Výkřiky komunistických poslanců.-Místopředseda Taub zvoní.), a nebyli tím poškozeni.

Pokud se týče, slavná sněmovno, vynětí některých kategorií dělnictva sezonního z tohoto pojištění, tu si dovoluji tvrditi, že toto vynětí je nepatrné a v praksi se projeví ve zcela skromné míře už proto, poněvadž dávky a prémie pojišťovací u sociálního pojištění činí nyní u zemědělského dělnictva sezonního 10 až 20 hal. denně, čímž jsme nejlépe pracovali k tomu, abychom neroztříštili a nerozrušili strukturu sociálního pojištění, kterou si přejeme míti u zemědělského a lesního dělnictva pro všechnu budoucnost zachovánu. Na tomto faktu nikdo nic nezmění a jestliže se nám vytýká, že pro zemědělské dělnictvo byly věnovány obnosy, pak chci konstatovati, že daleko větší obnosy jsou věnovány státem na příklad na hornictví. Vytýká-li se u nás, že to přijde k dobru velkostatkům, přijdu k tomu ještě, ale pak v daném případě příspěvky uhlobaronům by byly daleko větší, poněvadž se připlácí měsíčně 5 milionů Kč na daleko menší počet horníků, kdežto zemědělským dělníkům se zde dává 11 mil. Kč měsíčního příspěvku. Ale, prosím, jde zde o jiný důvod. Jestliže my jsme dokázali, že přes velikou krisi v zemědělství neubylo na počtu zemědělského a lesního dělnictva, máme všechny příčiny věřiti, že zlevnění a zmírnění sociálních dávek přivede nám veliké desetitisíce zemědělských a lesních dělníků do zaměstnání právě u středních a malých zemědělců, (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) kteří nebrali mnohdy do práce jen proto, že se báli jednak vysokých dávek sociálně-pojišťovacích a jednak komplikované administrativy s tím spojené. Tak dlužno se dívati na otázku novelisace nemocenského a sociálního pojištění i s hlediska zemědělských a lesních dělníků.

Ráno byly činěny výtky v rozpočtovém výboru jedním z kolegů, že prý celá tato výhoda přijde k dobru velkostatkům. Jak vypadá tento poměr, podíváme-li se na statistiku? Dnes velkostatky nad 100 ha zaujímají v republice Československé pouhých 16% půdy, kdežto 84% veškeré výměry tvoří živnosti vesměs pod 100 ha zemědělské půdy, tedy je viděti, že přijde velká část zlevnění, pokud se týká zaměstnavatelů, k dobru právě střednímu statku a malému rolníkovi, to je plných 84%. To dlužno také s povděkem konstatovati.

Dále, slavná sněmovno, je nutno zaujmouti stanovisko ke koncentraci nemocenského pojištění, jak bylo také různými referenty projevováno přání jak v sociálně-politickém, tak i v rozpočtovém výboru. K tomuto dovolujeme si tvrditi, že je třeba především koncentrace léčby v nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění dlužno vrátiti především léčení a pak teprve dávkovému a jinému systému a proto voláme po koncentraci léčby a vítáme ustanovení v novelisovaném zákoně, resp. ve zmocňovacím vládním nařízení, které povinně zavádí svazy nemocenských pojišťoven, a jsem přesvědčen, že tyto svazy nepovedou snad jen k nějaké administrativní papírové správě, nýbrž že nám dají podklad k vytvoření svazových pokladen krajových, které budou samy prováděti léčbu účinně a racionelně tak, aby léčba byla dokonalá a aby nebyla drahá. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) Tedy podklad, slavná sněmovno, zde máme.

Ke konci prosím, abychom si byli vědomi toho, že bude třeba v nemocenském pojištění přikročiti k dalšímu zjednodušení celé administrativy, poněvadž jestliže co zatěžuje nemocenské pojištění, nebývají to mnohdy tak ona břemena sama o sobě, jako ony předpisy, které mají za následek, že na větších objektech je třeba psáti velmi mnoho, desítky a stovky přihlášek, odhlášek a podobně, což nám zatěžuje nepřímo administrativu a béře mnohým lidem chuť k přijímání lidí do práce, poněvadž se bojí těch velkých komplikací a pod. Tedy z tohoto důvodu bude nutno uvažovati o zjednodušení administrativy a bude nutno včas se na ni připraviti.

Jestliže zde byly výtky, že členové parlamentu neměli dostatek času projednati tuto osnovu, dovoluji si tvrditi, že snad žádná osnova nebyla projednána tak důkladně, jednak odborníky a jednak politiky, a jestliže kol. dr Rosche dopoledne říkal, že se snad dostala z rukou odborníků potom do špatných rukou politiků, dovoluji si skromně uvésti, jak to uvádí důvodová zpráva, že pracovali odborně po dobu mnoha měsíců na předloze páni poslanci dr Winter, dr Suchý, Tučný, Petr, ing. dr Toušek, Siegfried Taub a Jan Platzer. Titíž pánové jednali pak zase jako poslanci, jako členové parlamentu, zde tedy nelze v tom směru nic vytýkati. Jistě by nám bylo milejší, kdyby se byl mohl zákon projednati celý ve výborech a v tomto slavném sboru, ale čas spěchal, bylo nutno provésti novelisaci od 1. července, aby nastal pořádek a rovnováha, hlavně u nemocenských pojišťoven, a proto nebylo možno otáleti. Jistě, že žádný nevítali jsme způsob předložení tohoto vládního návrhu, který je mimořádný, přáli bychom si, aby nebyl pro příště pokud možno nám podáván, ale uznali jsme všichni, že mimořádná doba vyžaduje také mimořádných opatření, a z toho důvodu jsme přirozeně také tuto okolnost omluvili.

Slavná sněmovno, končím své vývody přáním a návrhem, aby slavná sněmovna osnovu zákona schválila a tak zabezpečila jednak aktivitu nositelů nemocenského, starobního a invalidního pojištění, přivodila pořádek a nový duch do celého našeho sociálního opatření, do všech sociálně-pojišťovacích ústavů i do našeho sociálního zákonodárství.

Měl bych ke konci jedno přání a to, abychom mohli dospěti k tomu, aby byly vypsány řádné volby do všech sociálně-pojišťovacích ústavů a pokud není možno je rychle provésti, doporučoval bych, aby se provedly alespoň revise jmenování do nemocenských pojišťoven, poněvadž toto jmenování bylo provedeno posledně před 6 roky a máme již zcela jiné poměry, jak jsem to ukázal na počtu dělnictva a jak se to projevuje ve smýšlení dělnictva s ohledem na poměr k sociálně-pojišťovacím ústavům.

Ještě jednou prosím, aby tato osnova byla slavnou sněmovnou přijata. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Zápotocký, Vávra a Čuřík; na straně "pro" pp. posl. Chmelík a Hatina.

Dávám slovo prvému řečníku zapsanému na straně "proti", p. posl. Zápotockému.

Posl. Zápotocký: Vážená sněmovno! Návrh zákona, který je právě projednáván, je charakteristický. Dalekosáhlé věci, které se tu mají provésti a o kterých sám p. zpravodaj Škvor přiznal, že se jimi odnímají dělníkům nabytá práva a že vláda má odvahu tato nabytá práva dělníkům odnímati... (Posl. Mašata: Právo musí odpovídat skutečnosti!) Ano, právo musí odpovídati skutečnosti, tedy podle vaší skutečnosti, agrárnické skutečnosti, mohou nemocní dělníci hladověti, to je ta skutečnost a proto se jim mohou odnímati nabytá práva.

Tyto dalekosáhlé věci jsou odbyty pěti slovy. Zákon obsahuje pět slov: "Vládní nařízení má platnost zákona". § 1 a dost! Těmito pěti slovy odbýváte osud několika milionů dělnických pojištěnců a několika milionů příslušníků jejich rodin. Těmi pěti slovy je ničena existence milionů dělníků a milionů pracujících lidí. Opatření, která se vládním nařízením činí a která těmito pěti slovy nabývají moci zákona, jsou vůči dělníkům a pracujícím přímo brutální a cynická, proto také, že tak daleko se zasahuje do nabytých dělnických práv, protože tak mnoho se zhoršuje a tak mnoho se odbourává. Na základě těchto nařízení, která vy dnes chcete udělati zákonem, bude se stěhovati bída a hlad do řady dělnických rodin a proto všecko to bylo připravováno úplně potají a za zavřenými dveřmi. Když se tu pan zpravodaj holedbal, že povolaní činitelé celé měsíce na věci pracovali, je potřebí klást otázku, jak byl k rozhodování při těchto věcech povolán ten nejdůležitější činitel, kterého se opatření nejvíce dotýkají - miliony pojištěnců. Obrátili jste se na závodní výbory dělníků i na dělníky v továrnách, na ty, kterých se zhoršení nemocenského pojištění týká? Neobrátili! Pan zpravodaj tu konstatoval a úvod důvodové zprávy to také uvádí, že pracovala komise při Ústř. soc. pojišťovně, jejíž předsedou byl pan posl. dr Lev Wintera přísedícími pan posl. dr Oldřich Suchý, posl. Tučný, Alois Petr, inž. dr Toušek, Siegfried Taub a Johann Platzer. Tedy tito pánové připravovali zhoršení dělnického pojištění, oni jsou tedy jeho prvými původci. Tito pánové snad proto, že jsou funkcionáři některých t. zv. také-dělnických organisací, osobovali si právo mluviti jménem dělníků a jejich jménem navrhovati dalekosáhlé zhoršení, ale před dělnickými členy svých organisací tento fakt tajili. (Posl. Jos. Tůma: Dávno jsme to vysvětlili!) Nevysvětlili jste to, pane poslanče. (Různé výkřiky.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zápotocký (pokračuje): Já ti to dokáži, že jste to nevysvětlili a dělníci vám to teprve řeknou, jestli jste jim vysvětlili, oč skutečně jde. Po této komisi vzala věc do rukou... (Posl. Mikuláš: Proč tedy chcete mluvit jménem t. zv. dělnictva?) Uvidíme, jak budou dělníci mluvit, až jim budou nemocenské pokladny vyplácet menší podpory; to si ještě řekneme, Mikuláši. (Zpravodaj posl. Škvor: Volali jste v tisku do stávky, a žádný nestávkoval!) Že vy z toho máte radost, který jste zástupcem agrární strany a agrárního kapitálu, to je pro mne samozřejmé a já vám to nevyčítám; váš zájem je pochopitelně, aby dělníci nestávkovali, nýbrž aby byli vydíráni a aby kapitalisté mohli z dělníků více těžit. Vy to otevřeně hlásáte, je to váš program hájiti soukromokapitalistický řád, ale ti páni, kteří říkají, že bojují proti kapitalismu a že jsou pro socialismus, ti musí o té věci vědět a u nich je příznačné, že také oni mají radost, že dělníci nestávkovali. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) U nich je příznačné, že se dělníci nepostavili proti kapitalistickému útoku, a z toho důvodu je ze závodů vyhazujete. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín. - Posl. Jos. Tůma: Ty si zaměstnavatelé drží jako svou avantgardu!) To jste neprokázali; vy jste v řadě případů organisovali stávkokazectví a přičinili se, aby komunisté byli ze závodů soustavně vyhazováni. Jdi do Rosic, jak to dopadlo po rosické stávce havířů, kdo byl v Rosicích vyhozen ze závodů: všichni příslušníci komunistické strany a rudých odborů. (Výkřiky posl. Jos. Tůmy.) Ovšem vy, zástupci kapitalistů, křičíte, že je to správné. S vašeho stanoviska je to pochopitelně úplně správné, ale když tito pánové říkají, že je to správné, nebo když říkají, že to není pravda, vědí, že bohopustě lhou. (Výkřiky posl. Jos. Tůmy.)

Otázku zhoršení soc. pojištění dostala pak do práce mimořádná komise při ministerstvu soc. péče, jejímž předsedou byl předseda soc. demokratické strany p. posl. Hampl, aby dělníci věděli, na kterou adresu se mají obrátiti a komu vděčí za to, že budou bráti menší podpory. Když byl v těchto komisích útok na dělníky připraven, převzala to vláda a jejích 7 socialistických ministrů a vydali vládní nařízení, které bylo usneseno 15. června a uveřejněno ve Sbírce zákonů a nařízení 27. června s platností od 1. července. Když bylo toto nařízení vydáno, přišlo se na to, že vláda přestoupila tímto nařízením kompetenci, kterou jí propůjčila sněmovna zmocňovacím zákonem, a že je třeba předložiti věc parlamentu. Od 1. července je tedy nařízení v platnosti, a dnes se dodatečně předkládá parlamentu, aby to odhlasoval, ale nepředkládá se to ve formě zákona, nýbrž prostě ve formě nařízení. Celý zákon, jak jsem to charakterisoval, obsahuje pět slov. Zní to jako rána z revolveru, jako když někdo nenadále přepadne někoho, koho chce obrati, a nechce mu dáti příležitost, aby se mohl brániti a svoji obranu zorganisovati. Docela otevřeně přiznáváme, že dělníci až dosud dostatečně neuposlechli výzev komunistické strany, ale to je důsledek toho, že jste je pořád ukonejšovali a uchlácholovali, že to není pravda, že ke zhoršení nedojde, a když, že zhoršení nebude tak zlé, že ho dělníci nepocítí. Zdůrazňovali jste, dojde-li k nějakému zhoršení, že bude vyváženo dalekosáhlým zlepšením. Tak jste referovali o těchto věcech. (Posl. Jos. Tůma: sek invalidního a starobního pojištění se vylepšuje, mluvili jsme tedy pravdu!) Řekne se, že se úsek starobního a invalidního pojištění vylepšuje, ale jak! Zlepšení, přepočítá-li se v penězích, dělá pár milionů, kdežto to zhoršení desítky a sta miliony. (Posl. Jos. Tůma: To jsme také vysvětlili!) To jste nevysvětlili. Až dělníci poznají, jak katastrofální to zhoršení je, až poznají, jak nepatrné, nicotné je to zlepšení, o kterém bylo mluveno, budou s vámi mluviti znovu. (Různé výkřiky.) Chcete-li se mnou diskutovati o zlepšení nebo zhoršení, ocituji vám výrok jednoho vašeho kolegy, posl. Koudelky z r. 1928, kdy šlo o zhoršení soc. pojištění. V debatě v posl. sněmovně dne 20. září 1928, když se přeli, zdali je to zlepšení nebo zhoršení, říkal na adresu koaličních stran buržoasních v tehdejší panské koalici (čte): "Jenom tím se zákon zlepšuje, jestli ubírá pojištěncům na jejich břemenech a přidává na jejich právech". To bylo vaše ocenění. Tenkráte se zákon zlepšuje, když ubírá pojištěncům na břemenech a přidává na právech. Můžete říci a chcete tvrditi, že, co se dnes provádí, ubírá pojištěncům na břemenech a přidává na právech? Chcete to tvrditi? (Posl. Mikuláš: Neříkáme, že ho zlepšuje!) Již neříkáte, tady jsme, kde jsem chtěl býti. (Posl. Jos. Tůma: Ještě že sám sobě rozumíš, to je důležité!) Ukázalo se, že vy sobě nerozumíte. Před chvílí jste se o něco přeli, od čeho jste teď utekli. To přece každý vidí a každý vám to dosvědčí, že jste utekli od svého prvotního přesvědčení. Kdo si rozumí, Mikuláši, je vidět, že jste si to poplet.