Zmocňovacím zákonem vydané nařízení o nemocenském pojištění chcete teď uzákonit, které nejenom že ubírá dělnická práva pojištěncům, ba přímo ničí ta práva a hrozivě zvyšuje břemena. To je fakt, který nikdy neoddisputujete.

Přecházím k otázce těch zhoršení. Především je to nemocenské pojištění. Podpory se snižují a příspěvky do nemocenských pojišťoven se zvyšují. Chcete zase říkat, že to není pravda? Prosím, čekám na vaše námitky v této věci, budeme diskutovat. Nechce se vám již do toho? (Výkřiky komunistických poslanců. - Posl. dr Slávik: Solovýstup?) Samozřejmě, poněvadž já jsem referentem, ale nic nenamítám proti tomu, aby se páni připojili, aby diskutovali, když se jim ze začátku do toho tak chtělo.

Při tom snižování podpor a zvyšování příspěvků se zavádí do nemocenského pojištění nová zásada, čím bude dělník platit větší příspěvky, že tím menší bude dostávat podpory. Vezměte si § 95 a), který praví (čte): "Nemocenské pojišťovny - kromě nemocenských pojišťoven uvedených v odst. 2 - které vyměřují pojistné vyšší než 4.8% středního denního výdělku, poskytují místo nemocenského uvedeného v §u 95, I, č. 2 po dobu prvých 14 dnů toto denní nemocenské." A nyní se vypočítává: Podle předcházejícího odstavce pojišťovny, které vybírají menší příspěvky než 4.8% platí ve 2. třídě 5 Kč, ve 4. třídě 10 Kč, a v 10. třídě 24 Kč. Ty nemocenské pojišťovny, které vybírají vyšší příspěvek než 4.8%, platí ve 2. třídě 4 Kč, tedy méně o 1 Kč, ve 4. třídě 8 Kč, to je méně o 2 Kč, v 10. třídě 18 Kč, to je méně o 6 Kč. (Posl. Mikuláš: To jsou věci již dávno prodiskutované!) Pro vás jsou prodiskutované, ale pro dělníky v továrnách ne. A další zhoršení. V odst. 3, §u 95 a) se praví (čte): "Vyměřuje-li nemocenská pojišťovna pojistné vyšší než 5.5% středního denního výdělku, prodlužuje se doba, po kterou se vyplácí nemocenské ve výši stanovené v odst. 1, na 90 dnů." V tom prvním odstavci se doba, ve které se vyplácí snížená nemocenská podpora, stanoví na 14 dní, a když se vyměří vyšší příspěvky než 5.5%, prodlužuje se na 90 dní, kdy dělník dostává menší podporu. Vy říkáte zase, že to vlastně není žádné zhoršení. Pan posl. Tučný mi včera v soc.-politickém výboru prohlásil: To je optický klam, když se domníváte, že ten, kdo bude platit vyšší příspěvek, bude prý brát nižší podporu, poněvadž to je vázáno tím, jak je velké procento nemocenských případů u té které pokladny. A samozřejmě, když je větší procento nemocenských případů, musejí dělníci, kteří jsou u té pokladny pojištěni, brát menší nemocenskou podporu. Ve skutečnosti však neberou méně, to by prý byl jen optický klam, kdyby se někdo domníval, že berou méně. Oni přesto dostanou stejně. Pan posl. Tučný chtěl mně a chce také dělníkům namluvit, že je optický klam doznávat, že 18 Kč je méně než 24 Kč. (Posl. Mikuláš: To je fikslování!) Když mluvíš o fikslování, tak zase: Bude brát dělník, když bude platit vyšší příspěvek, jen 18 Kč místo 24 Kč, nebo ne? Bude brát méně nebo ne? Zase mlčíš. (Posl. Mikuláš: Řekněte, co říkal Tučný, ten to jistě takhle neřekl!) Řekl, že je to optický klam.

Pokračuji. Za optický klam tuto věc považují také vaši censoři. Proto jste asi odhlasovali tiskový zákon. Když jsem psal článek, ve kterém jsem kritisoval vládní návrh o sociálním pojištění a napsal jsem: To znamená v praxi zavedení zásady, čím větší příspěvky bude nemocenská pokladna od dělníka vybírat, že tím menší podporu bude mu smět vyplácet - tak ta věc byla konfiskována. Tedy censor se staví také na zásadu, na které stál posl. Tučný, že je optický klam říkat dělníkovi, že 18 je méně než 24. (Výkřiky posl. Mikuláše.) Takových optických klamů budeme tedy patrně míti více po odhlasování novely tiskového zákona.

Mám tu ještě jeden zajímavý příklad. Byla konference dělníků, funkcionářů svazů, sdružených v České obci dělnické a v českém Odborovém sdružení, která jednala o těchto věcech a která odsoudila politiku svých vůdců v této věci. 27. června bylo uveřejněno na př. v "Kovodělníku" usnesení té konference. (Posl. Mikuláš: To znamená, že dělníci jsou informováni o této věci!) Jak jsou informováni! Počkej, nekřič, Mikuláši! Zase se k tomu nebudeš chtít znát a budeš usnesení popírat, nepředbíhej věcem, dokud jsi neslyšel, co budu číst. O konferenci bylo referováno: Na konferenci dostavili se význační funkcionáři reformistických svazů, kteří všichni po předneseném referátě vystoupili s ostrou kritikou proti nedělnické politice vedení svých svazů a zdůrazňovali vzrůst nespokojenosti širokých členských mas, v nichž uzrává politika šturmu proti zrádné politice vůdců. (Posl. Mikuláš: To je optický klam, co píše "Kovodělník".) Já to říkal, abys se nepřekalupíroval. Zase se odvoláváš a zase obracíš na čtyráku. (Posl. Mikuláš: To jsou vaši lidé!) To jsou vaši nespokojení členové. Já jsem říkal, že se k tomu nebudeš chtíti přiznat, ty jsi se znovu k tomu hlásil a nevěděl jsi ještě, o co jde. (Výkřiky.) To byla konference vašich funkcionářů. 27. června to bylo uveřejněno a nebylo to zkonfiskováno, prošlo to úplně klidně. Zatím jste odhlasovali tiskový zákon a 30. června vyšla "Solidarita", náš časopis a tam již to bylo zkonfiskováno. Co se 27. června smělo psát, 30. června již bylo zkonfiskováno. (Posl. Jos. Tůma: Před týdnem tu seděl Štětka a Kopecký a již tu nejsou! Ve světě se poměry mění! - Veselost.) To je také jen důkaz vaší protidělnické politiky. (Posl. Bergman: Kopecký zde mluvil: nebojíme se kriminálu, nebojím se šibenic - a když ho chtěli zavřít, utekl.) Ty myslíš, že vám do kriminálu půjdou dobrovolně? To jsi na strašlivém omylu. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Já čekám, až se vypovídáte, já vás přece nebudu překřikovat.

Snižování podpor v nezaměstnání postihlo většinu zaměstnanců a většinu dělníků. To je viděti nejlépe z toho, že vyšší příspěvky než 4˙8%, které je nutno vybírati, aby mohla býti nižší podpora placena, vybírá dnes z úhrnného počtu 296 pojišťoven 235 pojišťoven, u nichž je pojištěno z celkového počtu 1 milion 887.000 1,609.000 pojištěnců.

Další zhoršení týká se prodloužení karenční lhůty. Podle platného dosud zákona bral onemocnělý dělník podporu vždy třetí den své nemoci, podle dnešního nařízení, které dnes projednáváme, bude brát podporu až čtvrtý den své nemoci, bude tedy zůstávat tři dny bez podpory. Z celkového počtu nemocných je podle statistiky 55% nemocných, kteří nejsou nemocni déle než 4 dni. Těch se týká toto opatření.

Další zhoršení je rozpočítávání výdělku při zaměstnání, které netrvá celý týden, když jsou dělníci vysazováni. Dnes, když dělník nepracuje celý týden, bude zařazován do nižší třídy a bude mu vyplácena menší nemocenská podpora. Jak budou věci vypadati v praksi, o tom uvedu jen dva malé příklady. Dělník, který má denní plat 35 Kč a pracuje v nepřetržitém provozu, je zařazen do desáté mzdové třídy u nemocenské pojišťovny, která do koce r. 1933 vybírala 5% střední denní mzdy na pojišťovacích příspěvcích, t. j. týdně 12.30 Kč, ale od ledna 1934 vybírá 7 1/2% střední

denní mzdy na pojišťovacích příspěvcích, t. j. dělník platí 18.90 Kč týdně příspěvků. V době nemoci pobíral r. 1933 podle svého základního platu třetího dne nemoci 24 Kč, čtvrtého dne 48 Kč a sedmého dne 120 Kč podpory. Nyní, podle vládního nařízení třetího dne své nemoci nedostane žádné podpory, t. j. snížení o 100%, čtvrtého dne své nemoci bude bráti 18 Kč, t. j. o 30 Kč méně, čili o 62 1/2%, sedmého dne dostane 72 Kč, t. j. o 40 Kč méně, čili méně o 40%. To bude u dělníka, který je celý týden zaměstnán. Horší to však bude u dělníka, který nepracuje celý týden. Beru příklad pomocného dělníka s platem 25 Kč denně. Byl zaměstnán až do 1. ledna 1934 nepřetržitě a platil také podle toho celá léta příspěvky do nemocenské pojišťovny a nebyl nemocen. V důsledku omezeného provozu pracuje nyní 4 dny v týdnu. Kdyby byl býval nemocen r. 1933, tak by byl bral třetího dne své nemoci 16 Kč podpory, čtvrtého dne 32 Kč a sedmého dne 80 Kč podpory. Nyní podle vládního nařízení v důsledku toho, že se nemocenské o 1/4 snižuje a že na základě rozpočítání výdělku, protože nepracuje celý týden, bude zařazen do nižší třídy, třetího dne své nemoci nebude bráti nic, tedy snížení o 100%, čtvrtého dne místo 32 Kč bude bráti 7.50 Kč, to je méně o celých 24˙50 Kč, t. j. o 76 1/2%, sedmého dne své nemoci dostane 30 Kč, t. j. o 50 Kč méně, čili o 62 1/2%.

Tak budou v praksi vypadati tyto věci, které zde odbýváte posměšky, o kterých vy chcete tvrditi, že to není žádné veliké zatížení, a o kterých chcete prohlašovati, že s tímto snížením dělníci plně souhlasí a že vy jste jim to dostatečně odůvodnili.

Stejně tak je provedeno snížení podpor v nemoci. Bude provedeno snížení dávek v mateřství a v šestinedělí a to rovnoměrně se snížením nemocenského pojištění. Jaké to bude míti důsledky? Dovedete se vmysliti, jak to bude vypadati v dělnických rodinách, tam, kde v této době krise přijde přesto nějaký ten nekýžený přírůstek rodiny, kde najednou se bude dostávati tak malá podpora ke všem těm těžkostem a svízelům, které v dnešní době dělnické rodiny prožívají? Pro vás to nic neznamená, jestliže dělnická rodina, kde je šestinedělka, kde je matka, která má dítě, najednou místo 30 Kč dostane 7˙50 Kč, vy si řeknete: ti lidé se musejí nějak protlouci, musejí býti nějak živi. Nevídáno, když to novorozeně bude trpěti podvýživou, nevídáno, když bude vyšší úmrtnost dětí, je stejně dost lidí na světě a nezaměstnaných dělníků, tak ať ta chudá pakáž trochu vymře. To je zásada těchto zákonů, které zde navrhujete, to jsou její důsledky. A nad těmi je potřebí se zamysliti a o těch je potřebí mluviti. Žádný z vás se nemůže odvážiti namítati, že to není pravda, že ty cifry, kterými zde operuji, jsou falešné. To jsou cifry skutečné, které jsou vypočítány na základě skutečného stavu, na základě toho, co se bude dnes praktikovat. Jakou odezvu to bude míti v dělnických rodinách, to se teprve uvidí.

A vedle těchto zhoršení přichází řada dalších takových drobných zhoršení a při tom zaměstnavatelům a kapitalistům dáváte dále možnost, aby defraudovali dělnické příspěvky. Sami ve svých statistikách přiznáváte, že obnos zaměstnavateli zdefraudovaných příspěvků nemocenských činí 1/2 miliardy. Nikdo z vás proti té číslici nedělá žádných námitek. Víte, že jsou to vaše oficielní cifry, které uvádíte, že zaměstnavatelům byla dána možnost, aby zdefraudovali 1/2 miliardy nemocenských příspěvků, které vybrali od dělníků a které zaměstnavatelům nepatřily. A zaměstnavatelé, kteří takto 1/2 miliardy zdefraudovali, jsou beztrestní a i do budoucna beztrestní zůstávají, poněvadž, navrhuje-li dnešní osnova nějaké pořádkové pokuty pro zaměstnavatele, který defraudoval a neplatí členské příspěvky, a nenavrhuje-li jiný trest a nic jste na zaměstnavateli nevymohli, tak vám také nezaplatí pořádkovou pokutu. To je docela samozřejmé, poněvadž se žádný jiný trest, žádný výkon práva proti defraudantům dělnických peněz a příspěvků do zákona nedává. V zákoně se říká, kdo dluží, kdo nebude platiti, kdo zdefraudoval, tomu bude vyměřena pořádková pokuta. Jak jsem řekl, nezaplatí pořádkovou pokutu a vy budete ten miliardový obnos zdefraudovaných nezaplacených příspěvků rozmnožovati o nezaplacené pořádkové pokuty.

Tedy operujete se zlepšením soc. pojištění. Soc. pojištění se především do určité míry zhoršuje a to tím, že se vylučují na dobu dvou let t. zv. sezonní zemědělští dělníci. Nebudete chtíti přece tvrditi, vylučují-li se sezonní dělníci ze starobního a invalidního pojištění na dvě léta, že je to pro ně výhodou a že je to zlepšením sociálního a invalidního pojištění. To je zhoršení. Za ostatní zemědělské dělníky, to jest za deputátníky, kteří jsou celý rok zaměstnáni, budou zemědělští zaměstnavatelé platit snížené příspěvky. Tím se ušetří, jak pan zpravodaj uvedl, 45 mil. Kč. 13 mil. Kč ročně zaplatí sociální pojišťovně za agrární zaměstnavatele stát na úhradu zmenšeného příjmu. Ostatní bude muset být hrazeno zmenšováním výdajů sociální pojišťovny a oklešťováním řady práv. Proto je zvýšení a zlepšení, které se navrhuje, nepatrné. My je nepopíráme, my nebudeme říkati, nepostavíme se na stanovisko, že tu nejsou žádné vylepšení; jsou tu některá zlepšení a bylo by nesmyslem, tam kde skutečně zlepšení je, popírati toho zlepšení a říkati, že není. Je postaviti proti sobě cifru, kterou činí toto nadlepšení, a cifru činící zhoršení. Když tohle postavíte vedle sebe, pak zde vyvstane strašlivý nepoměr mezi zlepšením a zhoršením a pak se ukáže, že zhoršení je ohromně dalekosáhlé a že zlepšení je nicotné a nepatrné.

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám pana řečníka, aby skončil, poněvadž jeho řečnická lhůta již uplynula.

Posl. Zápotocký (pokračuje): Tak je potřebí posuzovati věc.

Podáváme pozměňovací návrh k této osnově zákona, který zní (čte):

§ 1 budiž nahrazen zněním:

"(1) Vládní nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., se zrušuje s okamžitou platností.

(2) Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila posl. sněmovně Národního shromáždění republiky Československé k projednání návrh zákona o všeobecném sociálním pojištění zaměstnanců pro případ neschopnosti k práci, vybudovaný na těchto zásadách:

1. Sociální pojištění zaměstnanců musí býti všeobecné a musí zahrnovati všechny námezdně pracující bez výjimky.

2. Sociální pojištění zaměstnanců musí poskytovati léčebnou péči zdarma a zajišťovat podporu neb důchod po celou dobu neschopnosti ku práci bez ohledu na její trvání a ve výši poslední mzdy nebo platu všem pracujícím bez výjimky a krácení.

3. Pojišťovací příspěvky pro zajištění sociálního pojištění zaměstnanců musí platit cele zaměstnavatelé a nesmějí je v žádném případě převalit na zaměstnance.

4. Správu sociálního pojištění musejí bezpodmínečně prováděti a pojištění spravovati volené orgány ze řad pojištěnců, zaměstnanci samými volené, s vyloučením zaměstnavatelů z jakéhokoliv rozhodování."

Nebudu tento náš návrh odůvodňovati, poněvadž mne pan předseda upozorňuje, že řečnická lhůta vypršela. Odůvodním jej v další své řeči, poněvadž se znovu přihlásím ke slovu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní:) Dále má slovo p. posl. Chmelík.

Posl. Chmelík: Slavná sněmovno. Novelisace zákona o starobním a invalidním pojištění, tak jak byla předložena již vládním nařízením, i po bedlivé studii odbornými komisemi, jak zpravodaji bylo odůvodněno, není to, co očekávají pojištěnci a co očekávali i zaměstnavatelé. Je třeba řádné novely. Je nutno provésti definitivní úpravu, jinak bude to znamenati, že i tento zákon neuspokojí ani zaměstnance, ani sociální ústavy, ale nepomůže v této krisi ani zaměstnavatelům. Fakt je, že příprava tohoto zákona a všechny přípravy k novelisaci děly se v určité tajnosti. Ani členům tohoto sboru nedostalo se potřebných informací, a dnes zpravodajové doznali, že všechno se vařilo pod pokličkou v té tajné vládní kuchyni, že ani soc.-politický výbor neměl možnost na tom spolupracovati; jde tedy vlastně o přípravy zákona mimo zákonodárné sbory a jejich pomocné orgány.

Z toho vyplývá také celý vadný postup. Nač bylo třeba tolik důvěrnosti? Proč se zákon neprojednal řádnou cestou a nač ten mimořádný postup? Tady si klademe otázku, když se tolik mluví o demokracii, kde kdo po ní volá, proč docela jinou cestou, která není obvyklá v demokracii, připravoval se tak významný zákon, pracovalo se na tak významném zákoně, jako je novelisace starobního a invalidního pojištění? A jak se ta novela k nám dostala? Cestou vládního nařízení. A nyní vidíte, že toto vládní nařízení nestačí k zákonnému oprávnění, že je pak nutno ve formě dvou paragrafů předložiti nový návrh zákona, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří platnost zákona. Jaký je to způsob, kterým se propůjčuje platnost zákona? Slavná sněmovno, to je neobvyklý způsob, to je něco nového. Proč zákon nebyl předložen sněmovně? V tom, že se dává dodatečně pouze v těch dvou paragrafech, myslíte, že je láska k demokracii? Napřed tomu dáte platnost vládním nařízením a pak to předložíte ve sněmovně, a to, prosím, pouze ve dvou řádcích: "§ 1. Vládní nařízení č. 112/1934 Sb. z. a n. má platnost zákona." Dobře, od kdy má platnost zákona? V §u 2 se praví: "Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1934; provede jej ministr soc. péče v dohodě se zúčastněnými ministry." Dobře, od 1. července, my však ten zákon projednáváme dnes. Jakou bude míti platnost? Bude míti platnost ten zákon, resp. to vládní nařízení od 1. července, či to usnesení dnešní? Od kdy? Tedy vidíte, že jsou zde právní rozpory, a já jsem řekl, že to není žádná láska k demokracii, s kterou slavná koalice předložila sněmovně k projednání tuto osnovu, je to jenom zabezpečení, je to jenom pojištění zákonné platnosti toho, co jste dali cestou zmocňovacího zákona jako vládní nařízení. Není pochyby, že vládní nařízení nemůže míti platnost jako zákon, poněvadž se v tomto zákoně snižují dávky a uvalují se na stát nová břemena. To se nesmí státi zmocňovacím zákonem a proto propůjčujete tomuto vládnímu nařízení platnost zákona.

Řekl jsem, že jsou v tom velké nedostatky. Nepůjdu do merita. Také celá osnova zákona nebyla předložena tou formou, jak jsem řekl, aby soc.-politický výbor měl možnost se k ní vyjádřiti. Buď je to, co jste nám předložili vládním nařízením zákon, anebo to není zákon, jedno z dvojího. Já bych řekl, že máte strach, že by soudy mohly vám to event. zhoupnouti různými rozsudky, že by potom soudy mohly učiniti náležitou čáru přes váš rozpočet a ukázati celé to vládní nařízení ve formě zákona v pravé podstatě, v pravé nahotě, jako se to stalo již při jiných příležitostech.

Dnes odhlasujete dvouřádkový zákon. Jak jsem řekl, činím přímo dotaz na pány zpravodaje, aby vysvětlili, od které doby platí osnova, kterou dnes odhlasujete? Jaký zmatek bude v době od 1. července do dnešního dne?

Vážení pánové a dámy, vidíte, že otázka publikace a nabytí práva není jen tak jednoduchá, a to je také v řadě jiných případů. Dovoláváte se demokracie a sami se jí nedržíte, sami hrubým způsobem porušujete i platné zákony.

Přihlásil jsem se ke slovu také z těch důvodů, abych zejména volal po nových volbách do nemocenských pojišťoven a po unifikaci sociálního pojištění vůbec. Když se podíváme, kolik druhů máme pojištění, jak překrvená je administrativa, vidíme, jaké je to ohromné zatížení nejen pojištěnce, nýbrž i zaměstnavatele. Proto je nejvyšší čas, aby se urychleně přikročilo k řádné novelisaci, jak jsem řekl v úvodu, a rovněž aby se pracovalo na unifikaci všech nositelů pojištění vůbec.

Otázka demokracie je u vás vyjádřena tou ohromnou nechutí k volbám nejen do nemocenských pojišťoven, nýbrž do sociálních ústavů vůbec. Vždyť v některých nemocenských pojišťovnách byly volby před 22, 23 lety. Stejně i do jiných sociálních ústavů, ať do Všeobecného pensijního ústavu, ať do úrazové pojišťovny nebo pod. Vidíte, že všechny tyto sociální ústavy, nositelé pojištění, jsou doménou jen některých politických stran, které samy cítí důsledky tohoto systému. Proto myslíte-li to s tou demokracií upřímně a poctivě, vypište volby do nemocenských pojišťoven, vypište volby do všech sociálních ústavů a tím nejlépe ukážete, máte-li lásku k demokracii a myslíte-li to s demokracií poctivě či ne.

Vážení pánové, ke konci chci si stěžovati do způsobu jednání a nedodržování jednacího řádu. Dopoledne bylo mi odňato slovo, poněvadž prý jsem četl řeč. Ohradil jsem se proti tomu vzhledem k tomu, že jsem řeč nečetl, nýbrž četl jsem citát, kterým jsem chtěl dokumentovati rozpor mezi dvěma řečmi pana ministra dr Beneše. Chtěl jsem citátem z r. 1928 a z r. 1930 dokázati rozpor v tom, jak se dovolává svého optimismu. Vzhledem k tomu, že jsem nepřekročil citát, bylo mi ukvapeně odňato slovo.

Vážení pánové, copak vy sami neporušujete jednací řád? Dopoledne jsem třikráte zjistil, že nebylo přítomno ani 30 poslanců a jednalo se dále. To bylo v rozporu s jednacím řádem. (Posl. Bergman: Váš pan Stříbrný tu nikdy není!) Je nemocen. Ale je přítomno 50% klubu. (Veselost.) [ ]

Vážení pánové, to je porušení jednacího řádu, a stejně je to i při jiných příležitostech. Zdá se, že jednací řád platí jen pro koaliční poslance, i když jej porušují, ovšem, že snaží se uplatniti jej proti oposičním poslancům zdůrazňováním určitých opatření jednacího řádu.

Místopředseda Stivín (zvoní): Volám pana řečníka pro tuto kritiku presidia k pořádku.

Posl. Chmelík (pokračuje): Tím jste ovšem nezvedli úroveň parlamentarismu. Když jste hlasovali o řeči pana ministra dr Beneše, muselo vás 7 komunistů zachrániti, a nebýti toho, neměli jste ani těch 100.

Protestuji proti způsobu, kterým mně bylo odňato slovo. Chci jen konstatovati, že v této sněmovně se nesmí kritisovati zahraniční politika, nesmí se mluviti pravda o p. ministru dr Benešovi. (Posl. Srba: To není pravda!) Já jsem konstatoval, že při kritice politiky p. ministra dr Beneše mně bylo odňato slovo. To je doklad, že se v zákonodárných sborech brání v provádění kritiky a pak ještě censurou se znemožňuje skutečné uplatnění demokracie. Já proti těmto způsobům protestuji. Vidím, že kdo má moc, má také právo. Je jen otázka, na jak dlouho. Vypište volby a uvidíme, budete-li tu moc míti.

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Vávra.

Posl. Vávra: Slavná sněmovno! Projednáváme osnovu zákona, resp. vládní nařízení o nemocenském, invalidním a starobním pojištění. Bylo zde již kritisováno, jakým nedemokratickým způsobem se má toto vládní nařízení státi skutkem. Máme schváliti osnovu zákona, která má jenom dva paragrafy, kdežto novelisace sociálního pojištění má jich skorem 300. Tedy je opravdu prazvláštní způsob, který se zavádí v naší Československé demokratické republice, když zákon tak ohromného dosahu takto provádíme.

Než musíme přece jen říci, že přišla doba, že sociální pojištění má býti novelováno. My s našeho živnostenského stanoviska musíme říci, že novela neodpovídá našim požadavkům, které jsme uplatňovali již od začátku, když se tento zákon projednával. Sociální pojištění v Československé republice je největším břemenem všeho podnikání. Uvážíme-li, že nemocenské pojištění stálo v normálních dobách 900 mil. Kč ročně, že pak jsme přišli se zákonem invalidním a starobním, takže musíme připočítati k této částce 656 mil. Kč, vezmeme-li pensijní pojištění, na kterém také participuje živnostnictvo a obchodnictvo, a máme ročně předpis asi 156 mil. Kč, vezmeme-li úrazové pojištění, které rovněž musí platiti živnostnictvo, v částce ročně asi 250 mil. Kč, připočteme-li ještě náhradní sociální ústavy, na které musíme také střádati a přinášeti ze svých příjmů, musíme nejen my, nýbrž i vy upřímně doznati, že tyto částky dohromady dělají asi 2.300 mil. Kč. (Výkřiky posl. Jos. Tůmy.) Proto v zájmu správného hospodářství v soc. pojištění bylo by nanejvýš účelné a prospěšné nejen podnikatelům, nýbrž i pojištěncům, abychom pojištění, kterých je několik, sloučili, abychom udělali za každou cenu jedno velké pojištění, abychom nemusili platiti tak drahou administrativu ve všech jednotlivých úsecích na účet pojištěnců. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské. - Posl. Slavíček: To chceme také my!)

Vážení pánové! Ale my nemáme jen toto soc. pojištění; musíme připočísti také břemeno, které je na podnikání uvaleno ve státním rozpočtu. Vezměte pojištění státních zaměstnanců, celého toho ohromného aparátu, vezměte pojištění samosprávných zaměstnanců, vezměte chudinství, péči o sirotky a všechna ta sociální opatření, která máme ve státě, v samosprávě zemské, okresní, obecní, všechna jiná dobročinná zařízení, která jsou také sociálními opatřeními, a přijdeme k částce přímo úžasné. Můžeme směle říci, že je to nejméně 5 miliard, které se musejí sehnati. (Posl. dr Goldstein: Je to opatření pro většinu obyvatelstva. Vždyť mladí a staří nepracují! Je to opatření pro velkou většinu živoucích lidí! - Posl. Bergmann: Teď tam chodí málo lidí, a až to zrušíme, nebude tam chodit nikdo! - Místopředseda Stivín zvoní.)

Dovolte, abych vám upřímně a otevřeně řekl, že zásadně nejsme proti pojištění, ale voláme po tom, aby se skutečně za každou cenu co nejvíce šetřilo, aby se v tomto sociálním opatření hospodařilo, abychom z titulu tohoto hospodaření mohli pojištěncům dáti více, než jim ve skutečnosti dáváme. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. živn. obchodnické strany středostavovské.)

Vážená sněmovno! Proč jsme se dostali do té hrozné katastrofy v nemocenském pojištění? (Výkřiky posl. Jiráčka a posl. Jos. Tůmy. - Místopředseda Stivín zvoní.) Na adresu všech, kteří chtějí obhajovati soc. pojištění, říkám, že se stala velká chyba. Je to velký, neodpustitelný hřích, že se nezavedla lepší, poctivější morálka mezi pojištěnci. (Výborně!)

Vážení pánové! Vždyť je to přímo hrozné, čeho se dopouštějí někteří nepoctiví pojištěnci na účet těch poctivých pojištěnců, kteří dlouhá léta platí na nemocenské pojišťovny. (Posl. Jos. Tůma:: Ty nikdo nechrání! Zákon na to pamatuje!) Pane kolego, musíte mně prominout a připustiti, že tyto výtky jsou v dnešní době svrchovaně nutné a potřebné. Za krátkou dobu máte nastřádáno v Ústřední sociální pojišťovně, kde mám také příležitost spolurozhodovati jako člen představenstva a výboru, již skoro 5 miliard! A za 30 roků budeme míti v této Ústřední soc. pojišťovně, v tomto, abych se tak vyjádřil, velkém peněžním ústavu, již částku skoro 20 miliard. (Posl. dr Goldstein: Ale jaké povinnosti máte?) Račte dovolit, pane doktore, o té věci bychom musili příliš dlouho mluviti. Máte zde předlohu, podívejte se na důvodovou zprávu, tam máte určité cifry. Ale říkám vám, že tam to ještě není takové, jak by to ve skutečnosti mělo býti dáno, aby to bylo každému jasné a srozumitelné. Nesmíte zapomínat, pane doktore, že za tu krátkou dobu 8 let jsme nahospodařili v Ústřední soc. pojišťovně značné miliony, protože matematická část nebyla skutečně taková, jaká by měla býti, a platí to, co jsem v začátku sociálního pojištění říkal, že bude-li Ústřední soc. pojišťovna provádět poctivou, správnou a dobrou finanční politiku, že nastřádá takové veliké jmění, že by mohla potom vzíti na svůj účet podporování přestárlých, ona by mohla také zvýšiti invalidní a starobní pojištění, ona by mohla odstraniti také v tomto sociálním pojištění invalidním a starobním ty věci, které jsou v §§ 114 nebo 115, podle kterého ve skutečnosti, má-li dostati vdova důchod, musí míti buď ruku nebo nohu pryč. Jsem pevně přesvědčen, že je sociální nespravedlností, když je to vdova a je jí 60 nebo 65 let, že si plným právem zaslouží, aby dostávala vdovský důchod tak, jak ve skutečnosti zákon předpisuje, a ne čekat, až přijde k úrazu, až přijde o ruku nebo nohu, anebo jakou invaliditu musí ve skutečnosti míti, aby tu nepatrnou částku dostala z invalidního a starobního pojištění.

My jsme za tu krátkou dobu, co máme Československou republiku, nastřádali v sociálních ústavech již značné peníze. Je to odssávání z průmyslového, živnostenského podnikání. A proto je právě nutno, abychom tyto odssáté peníze dávali také tam, kde je jich ve skutečnosti třeba. Vždyť vidíme na příklad, že Ústřední soc. pojišťovna, to mně může pan předseda Ústřední soc. pojišťovny (ukláněje se směrem k posl. Hamplovi), kterého si velmi vážím, potvrditi (Veselost.), že máme 5 miliard, že nemocenská pojišťovna při tom velikém krachu, abych se tak vyjádřil, ještě dnes figuruje reservním fondem asi 250 mil. Úrazová pojišťovna má jmění asi 2 miliardy, pensijní ústav asi 4 miliardy a náhradní ústav má prý okrouhle také asi 2 miliardy. Vážený pan předseda by mně mohl zase říci, zdali to je pravda nebo ne.