Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

230 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Černý, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Krčmář, dr Meissner, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 10 hod. 30 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Böhmovi; na dnešní a zítřejší den posl. Vančovi, Roscherovi, dr Dolanskému.

nemocí posl. dr Rosche.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Schollich, Baumgartl, Szentiványi, dr Matoušek, Macoun.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr Wintra za posl. dr Markoviče.

Klub poslanců "Vereinigter parlament. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru kulturního posl. dr Hodinu za posl. Köhlera; do výboru rozpočtového posl. Windirsche za posl. Platzera; do výboru soc. politického posl. Hellera za posl. Gläsela.

Dotazy:

posl. Dubického ministru soc. péče o volbách do správních orgánů nositelů veřejného pojištění (č. D 1397-III),

posl. Hokkyho ministrom nár. obrany a soc. pečlivosti o poskytovaní podpory Frant. Váradymu, vojenskému invalidovi, bytom v Királyháze (č. D 1393-III),

posl. Jiráčka ministru železnic v záležitosti vydávání "Kapesního kalendáře ČSD." (č. D 1398-III),

posl. Malého ministru vnitra ve věci suspense p. Mikuláše Tirkaniče z úřadu starosty města Královo nad Tisou (č. D 1399-III).

Odpovědi ministra soc. péče na dotazy:

posl. Kleina č. D 1307-III,

posl. Dobránskyho č. D 1273-III,

posl. Hadka č. D 1297-III.

počátkem schůze:

Interpelace tisk 2748 (I až XVII).

Zápis o 343. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 343. a 344. schůzi posl. sněmovny.

přikázal předseda žádost kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 20. října 1934, č. Nt XII 1/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Bílka pro zločin zpronevěry podle §§ 183, 184 tr. z. (č. J 646-III).

Předseda (zvoní): Slovo vyžádal si pan předseda vlády Malypetr. Dávám mu slovo.

Předseda vlády Malypetr: Slavná sněmovno!

Vláda republiky předložila k ústavnímu projednání třetí rozpočet, sestavený podle zásady nejmožnější šetrnosti tak, aby stát vydával jen tolik, kolik může od svého obyvatelstva na příjmech oprávněně očekávati. Bylo-li před rokem řečeno, že rozpočet na r. 1934 byl posledním rozpočtem deflačním, neznamenalo to, že příští rozpočty mohou být opakem toho, nýbrž, že nebudou založeny na dalším tvrdém a těžko snesitelném snižování státních vydání, i když je možno v některých oborech státní a veřejné správy docíliti beze škod osobních i věcných ještě některých ovšem nikoliv příliš velikých - úspor.

Součinnost s parlamentní kontrolní a úspornou komisí měla i v přípravě rozpočtu na budoucí rok dobré výsledky.

Podkladem názoru, že nebude nutno rozpočet na r. 1935 deflačně snižovati, bylo přesvědčení, že našemu hospodářskému životu je nutno i možno opatřiti základní podmínky vzestupného vývoje jak v odbytu vnitrozemském, tak zejména zahraničním, z čehož se dostaví také ve finančním hospodářství státním obrat z dosavadního trvalého poklesu příjmů, dočasná jich ustálenost a po té jako logický důsledek osvěženého hospodářského života - jich vzestup.

Skutečný stav státního finančního hospodářství dokazuje to velmi jasně a není proto ani spravedlivé ani státu prospěšné pro vnitřní i mezinárodní jeho zájmy, tvrdí-li se, že rozpočet na r. 1935 je opět snůškou číslic, které se po ukončení hospodářského roku prokáží jako nevěcné a politickým potřebám vlády přizpůsobené.

Přirovnávání tohoto rozpočtu k rozpočtům minulým a příslušným účetním závěrkám není správné proto, že jsme již překonali dobu trvalého poklesu hospodářského života a tím i hroucení státních příjmů, které bylo hlavní příčinou státního schodku r. 1933.

Účetní výsledky r. 1934 prokáží podstatné zmírnění tohoto poklesu a další léta budou již vykazovati trvalý obrat. (Výkřiky posl. Zápotockého.)

Nechci v ničem předcházeti projednávání státního rozpočtu a jakékoliv jeho věcné kritice, na jedno však musím poukázati. Pokládám za neobyčejně škodlivé matení veřejnosti, žádá-li se po vládě co největší šetrnost v hospodářství státním, zároveň však také zvýšení osobních nákladů, které by nutně vzniklo odstraněním dosavadních úspor a vzrostlo pak ještě více přijímáním nových sil do veřejné služby, o něž se v zájmu mladých nezaměstnaných absolventů škol usiluje.

Při tom měly by se oba tyto požadavky uskutečniti bez nového zatížení poplatnictva a při snížení některých výrobu zatěžujících daní a dávek, tedy při zmenšeném státním příjmu.

Vláda prohlásila opětovně, že sáhla k úsporám na osobních nákladech jen z naprosté a železné nutnosti a že zmírnění tohoto tíživého opatření provede, jakmile to skutečné poměry jen poněkud dovolí. O zaměstnání většího počtu mladých lidí ve veřejné službě chce se vláda postarati zavedením přípravné služby aspirantské (Výkřiky posl. Zápotockého. - Předseda zvoní.), po krátkou dobu bezplatné, se zabezpečením definitivního přijetí po prokázané schopnosti, ovšem v mezích skutečné potřeby těch kterých oborů veřejné nebo podnikové správy.

Poněkud strohý výklad a provádění tohoto opatření vzbudilo ve veřejnosti mnoho kritiky, která z valné části byla založena na neoprávněném sevšeobecňování některých vadných použití těchto předpisů a usnesení vládních. Tříměsíční bezplatnost této přípravné služby zavedena byla nikoli proto, že před válkou byla všeobecně platná - ovšem na dobu až několikaletou - nýbrž proto, že nastupující mladá síla potřebuje při sebelepší theoretické přípravě (Výkřiky posl. Zápotockého.) a dobré vůli určité doby k naučení praktického výkonu té které služby. Je tomu tak i ve všech jiných oborech práce a podnikání a doba přípravná je pak tím delší, čím rozsáhlejší nebo odpovědnější je to nebo ono zvolené povolání.

Při snaze o zmírňování nezaměstnanosti inteligence nelze však přehlížeti skutečnost, že nebude nikde a nikdy možno, aby do veřejné služby pojati byli všichni, kdo se o to ucházejí nebo při vstupu do studií s tím již napřed počítají. Bude proto nutno při školním vzdělání směřovati více a více k činnosti v praktickém životě hospodářském a k samostatné podnikavosti. (Výkřiky posl. Zápotockého.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Předseda vlády Malypetr (pokračuje): Nezaměstnanost mladých je ovšem jen částí tíživé nezaměstnanosti vůbec, a to nejen u nás, právě tak jako hospodářská krise není jen naším, nýbrž světovým problémem. (Výkřiky posl. Vallo.) I když není jednotného názoru o jejích příčinách, je potřebno znovu upozorniti na dvě nesporně velmi důležité a všeobecně zjevné.

Ve výrobě průmyslové jest to stále stupňovaný pokrok techniky výrobní, který na jedné straně umožnil neobyčejné zvýšení výroby a na druhé straně velmi zmenšil potřebu lidských pracovních sil (Výkřiky posl. Zápotockého. - Předseda zvoní.). V zemědělství se tento technický pokrok neprojevil takovou měrou. Světová nadvýroba vznikla tu především neobyčejně zvětšeným rozsahem osevních ploch a zvýšenými kvantitativními výnosy.

Jakmile v několika letech po válce byly nahraženy nedostatky výrobků zemědělských, průmyslových i řemeslných, dostavily se následky přebytků nově a nově vyráběných, které v zemědělství vedly ke světovému zhroucení cen a v ostatní výrobě k jejímu obmezování a propouštění zaměstnanců. (Výkřiky posl. Zápotockého.)

Nákupní schopnost nejpočetnějších vrstev obyvatelstva - napřed zemědělců a po nich dělníků - klesla takovou měrou, že způsobila další obmezování odbytu a tím zvětšovala opět nezaměstnanost.

Toto smršťování hospodářského života mělo ovšem důsledně za následek pokles příjmové hladiny vždy dalších a dalších vrstev obyvatelstva a tak se příslovečný bludný kruh více a více uzavíral.

Podle hospodářské povahy jednotlivých států jevily se účinky toho sice různě, ale vedly všude ke snaze, aby se spotřebovaly především výrobky domácí a z ciziny dováželo jen to nejnutnější.

Tím po vypjaté hospodářské konjunktuře v letech 1928 a 1929 nastává prudký pokles mezinárodního obchodu, který nejlépe prokazuje těchto několik číslic uvedených v milionech zlatých dolarů: R. 1929 činil světový vývoz 33.040 milionů, r. 1933 jen 11.699 milionů, v Evropě samé r. 1929 16.056 milionů a r. 1933 jen 5.918 milionů;z toho v naší republice r. 1929 606.4 milionů a r. 1933 173.8 milionů dolarů ve zlatě. (Výkřiky posl. Vallo.)

Poklesem zahraničního obchodu, stoupající nezaměstnaností a krisí jednotlivých výrobních oborů ať zemědělských nebo průmyslových a živnostenských oslabovala se i daňová nosnost celého národního hospodářství.

Bylo proto nutno stůj co stůj nastoupiti bolestnou cestu, na níž i veřejné rozpočty se musely snižovati, aby jejich rozměr byl přizpůsoben snížené nosnosti oslabeného hospodářství.

Krise zachvátila převážně země agrární, neušetřila zemí průmyslových, postihla intensivně veliké a staré státy a nevyhnula se státům malým. Zachvátila zámoří i evropský kontinent. Některé země trpěly o něco dříve, jiné později, některé o něco více, jiné o něco méně. V celku však lze říci, že bolestným účinkům hospodářského sestupu se nevyhnul žádný ze států, jež mají větší význam pro evropský nebo světový obchod. Na světové povaze krise let 1929-33 nemění mnoho ani skutečnost, že různé země na ní také různě reagovaly a že v každé z nich vedle společných světových znaků a příčin se projevovaly ještě také zvláštní příčiny vnitřní, jež průběhu krise v různých státech dávají zvláštní místní zabarvení. Každý stát má jistě svůj vývoj, jímž se liší od ostatních. Tento vývoj je podmíněný jednak zvláštností jeho hospodářského složení, odlišností dějinného vývoje, růzností povahy a skladby obyvatelstva, technické a kulturní vyspělosti a řadou jiných složek. Proti těmto a jiným činitelům, jež způsobují odlišnost vývoje a také různost hospodářského stavu jednotlivých států, stojí zahraniční obchod jako spojující páska, jež přenáší vlny konjunktury anebo deprese z jedné země do druhé, ale také jako důkaz osudového společenství, jež navzájem svazuje národní hospodářství celého světa.

Je jasné, že státy, jež s velkou částí svého hospodářství se účastnily zahraničního obchodu, pocítily světový úpadek jeho rychleji a silněji, nežli státy s málo vyvinutým zahraničním obchodem. Proto také vidíme, že v uvedené periodě let 1929-1933 ztráty Československa na zahraničním obchodě jsou úměrné ba dokonce poměrně o něco větší než poměrné ztráty zahraničního obchodu světa a Evropy. Tak tomu bylo do r. 1933, kdy jsme dosáhli nejnižšího bodu. Rok 1934 přinesl v tomto směru obrat. I když nechceme na základě příznivých výsledků jeho dosavadního průběhu usuzovati definitivně o budoucím vývoji, přece nás dosavadní data z r. 1934 opravňují k tomu, abychom tento prokázaný příznivý obrat konstatovali. Po řadu let před tím byl československý vývoz i dovoz rok od roku nižší. Teprve v r. 1934 jest číslice zahraničního obchodu vyšší než v r. 1933. I srovnání s vývojem Evropy ukazuje obrat. Tak na př. vývoz Evropy v prvých 7 měsících t. r. činí 3.138.45 milionů zlatých dolarů, tedy další asi 5%ní pokles proti r. 1933, kdy činil 3.319.23 milionů zlatých dolarů. Naproti tomu vývoz Československa v téže době prvých sedmi měsíců r. 1934 vykazuje vzestup ve zlatých dolarech o bezmála 5%. (Výkřiky posl. Zápotockého. - Předseda zvoní.) Činí v této době 97.10 milionů zlatých dolarů, proti 92.79 milionů zlatých dolarů v téže době r. 1933. Počítáno v československých korunách činí tento vzestup vývozu přes 20%, neboť dosáhl 3.764.07 mil. Kč proti loňským 3.131.82 mil. Kč. Prvých 9 měsíců letošního roku vykazují číslice ještě příznivější; vždyť celkový vývoz za 5.114 mil. Kč převyšuje loňský vývoz za 4.125 mil. Kč ve stejném období o 989 mil. Kč, tedy skoro o celou miliardu. Vzestup proti loňsku činí 23.9%. Potěšitelné je, že také vývoz hotových výrobků, v nichž je obsaženo mnoho mezd a platů, vykazuje proti loňsku vzestup. Za období leden až září bylo jich vyvezeno: 1933 za 2.877.932 mil. Kč, 1934 za 3.636.239 mil. Kč tedy r. 1934 více o 758.307 mil. Kč, t. j. vzestup asi o 26%.

Je potřeba zmíniti se při tom o dvojím významu vývozu, který má také vliv na dvojí způsob srovnávání. Vývoz má význam platebně bilanční, protože vývozem platíme dovoz. V tomto směru je jistě nutno za účelem srovnávacím vývozní čísla přepočítávati na zlatou hodnotu, když během roku se změnila hodnota československé koruny. Vývoz má však také význam pro vnitřní hospodářství, pro jeho oživení a pro zaměstnanost vývozních oborů. Chceme-li v tomto směru srovnávati význam letošního vývozu s vývozem dřívějších let, nemusíme přepočítávati na zlato, protože cenová úroveň od devalvace u nás nestoupla. Nestoupla zvlášť větší řada důležitých kalkulačních složek, obsažených ve vývozním zboží jako na př. platy, mzdy, tarify, většina hmot domácího původu atd. Proto můžeme vzestup vývozu, jak jej vyjadřuje vyšší jeho hodnota v Kč považovati zhruba za vzestup reálný. (Výkřiky posl. Vallo.) Vždyť z kalkulačních složek vývozního zboží stouply poněkud jedině hmoty dovážené a placené v cizích devisách.

Průběh dosavadní části r. 1934 ukazuje, že Československo již nepatří k nejdražším zemím, jak tomu bylo před devalvací. Tím byla odstraněna vnitřní cenová příčina našich dřívějších vývozních obtíží. Je přirozené, že to nemohlo míti vliv na všechny ostatní příčiny těchto obtíží, které tkví mimo nás, jako na př. stále stoupající uzavírání zahraničních trhů ať zvyšovanými cly, nebo zmenšovanými dovozními kontingenty nebo dovozními zákazy. Zahraniční obchod musí i nadále bojovati i s jinými těžkými překážkami, z nichž na př. platební neschopnost resp. obtíže transferu u některých odběratelů patří k nejvážnějším. Zamrzlé pohledávky na clearingových účtech ukazují názorně tyto překážky.

Zlepšená cenová soutěživost hospodářství se ukazuje i na vývoji cizineckého ruchu, který také proti loňsku se vyvíjel značně příznivěji.

Vyšší číslice zahraničního obchodu projevují se reálně i ve zlepšených statistikách dopravy, kde jde o počet přistavených vagonů, tedy o hodnoty, jež jsou nezávislé na vyšší anebo nižší hodnotě měny.

Uvedl jsem tyto číselné doklady proto, aby znovu a jasně byl podán důkaz, že naše měnové opatření bylo pro náš zahraniční obchod prospěšné a nemělo škodlivých účinků (Výborně! - Hluk. - Předseda zvoní.), jimiž bylo naše obyvatelstvo tolik a vytrvale strašeno. (Zcela správně! - Potlesk.) Proto také nemuselo býti příčinou politických změn, jež z něho byly vyvozovány. (Tak jest! - Výkřiky posl. Zápotockého.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Předseda vlády Malypetr (pokračuje): Zlepšení vývozu a z něho plynoucí vyšší zaměstnanost řady podniků neprojevuje se ovšem plně a ihned ve statistice sociální. Neukazuje se všude takový pokles nezaměstnanosti, jaký by byl úměrný zlepšené statistice zahraničního obchodu. (Výkřiky posl. Kubače.) Je tomu tak i proto, že v předcházející době silnější krise mnohé podniky byly nuceny pracovati jen velmi omezeně. Příliv nových objednávek projevuje se nejdříve větší zaměstnaností zaměstnanců před tím zaměstnaných. Teprve později projevuje se zvýšená zaměstnanost podniku též přijímáním nových sil a tím i zmenšováním celkové nezaměstnanosti.

Zlepšení, jež nastává r. 1934 ve výrobě, je možno doložiti i některými výrobními statistikami. Tak na př. vykazuje výroba některých základních hmot tato čísla: Surové železo v lednu až září 1933 372.824 tun, 1934 453.159 tun, tedy vzestup o 80.335 tun čili přes 21%. Surová ocel v lednu až září 1933 574.184 tun, v lednu až září 1934 736.020 tun, tedy vzestup o 161.836 tun, t. j. přes 28%. Výroba kamenouhelného koksu v lednu až září 1933 924.640 tun, v lednu až září 1934 1,000.580 tun, vzestup o 75.940 tun, t. j. o 8%. Kamenné uhlí v lednu až září 1933 7,611.278 tun, v lednu až září 1934 7,685.540 tun, tedy vzestup o 74.262 tun (+ 1%). (Výkřiky posl. Zápotockého. - Předseda zvoní.) Hnědé uhlí v lednu až září 1933 10,752.368 tun, v lednu až září 1934 10,885.826 tun, tedy více o 133.458 tun, t. j. o 1 1/3%). (Výkřiky posl. Vallo.)

Zlepšení, jež nastalo r. 1934, nesmí nás ovšem ukolébati v bezstarostnost; musí naopak býti pobídkou k dalšímu houževnatému úsilí a k soustavné péči o příznivý rozvoj československého zahraničního obchodu.

Prožíváme postupně velkou změnu ve složení vývozu. Nemůžeme počítati, že je možno si zachovati v neztenčené míře průmyslový vývoz v běžném obchodním zboží v takových množstvích jako dříve, vidíme-li, jak v našich odbytištích, hlavně ve střední Evropě, vzrůstá samostatná výroba tohoto druhu zboží. Musíme míti dosti pružnosti a průbojnosti, abychom se dovedli přizpůsobiti změnám zahraničních trhů. V tom směru musí býti naší snahou, abychom vývozem kvalitního zboží si postupně nahrazovali ztráty, jež utrpělo zdejší hospodářství v položkách běžného průmyslového vývozu. To je a bude úkolem pionýrů československého zahraničního obchodu. Mluvím o pionýrech zahraničního obchodu proto, aby bylo jasno, že nikde v hospodářství a tedy ani při vývoji zahraničního obchodu nesmíme se spoléhati na nějaký výměnný mechanismus anebo jenom na působení úřadů a institucí, nýbrž že i zde se dobře osvědčuje odvážná a odpovědná činnost jednotlivců. (Potlesk.)

Podobně jako pro kolonisaci je i pro zahraniční obchod třeba odvážných i rozvážných lidí, kteří se nebojí jíti jinými nežli starými, vyšlapanými cestami, kteří se nebojí risika a tím přispívají k rozšíření trhů pro naši výrobu a ku zvýšení celkového národního důchodu. (Výkřiky posl. Zápotockého. - Předseda zvoní.)

Tak jako je nezbytný přechod ke kvalitnímu vývozu, tak bude nezbytný i přechod teritoriálně, t. j. musí býti naší snahou, abychom ve větší míře než dosud zakotvili také na vzdálenějších a volných trzích na př. v zámoří tak, aby československé vývozní zboží také přímým stykem se vzdálenou cizinou si dobývalo většího a většího odbytu. Vláda jest si vědoma základní důležitosti vývozu průmyslového i zemědělského zboží i výrobků řemeslných a chce mu v mezích možnosti napomáhati. Exportní ústav, o jehož ustavení bylo v těchto dnech rozhodnuto, má býti jedním z takových nástrojů, jimiž se má vývoz účinně podporovati.

K tomu také budou směřovati snahy o rozšiřování a upevňování obchodních smluv. Nemůžeme ovšem odstraniti sami všecky těžké překážky mezinárodní výměny zboží, jež se ve světě nakupily. Proto tím důležitější bude, abychom vlastní nepohotovostí nepřispívali k dalšímu zhoršování situace. Místům, kde vývozní možnosti jsou přímo závislé na našem vlastním dovozu, musíme věnovati zvýšenou pozornost. Bude proto zvláště nutné, abychom včas, záměrně a účelně se dohodli o rozdělení dovozu těch statků, o nichž beztak bezpečně víme, že je v běžném hospodářském roce nutně musíme dovézti, protože domácí výroba v nich nestačí spotřebě.

Péče o vývoz má veliký význam i pro vnitřní trh. Zkušenosti posledních let jasně ukázaly, že pokles vývozu přispěl v mnohých oborech značnou měrou i ke zvýšené soutěži, protože mnohé vývozní podniky si na domácím trhu nahrazovaly ztráty zahraničního odbytu.

Chceme-li odpomoci této tísni, jakož i tísni pracovního trhu, jehož řádná úprava stává se potřebnou, musí soustavná péče o vnitřní trh organicky doplňovati péči o vývoz. Jinak bychom nemohli úspěšně čeliti nezaměstnanosti, této metle dnešní doby, jež tvoří s tísní agrární hlavní středisko všeobecné krise a vyžaduje zvýšené pozornosti a houževnatého úsilí všech odpovědných lidí. Zmírnění nezaměstnanosti je proto naléhavou naší snahou. Při tom zvláštní pozornosti vyžaduje otázka mladých nezaměstnaných, kteří nemohli ještě vstoupiti do praktického života.

Péče o domácí trh má pomoci těm odvětvím pracovním, jež přes dílčí oživení vývozu dosud nejvíce trpí. Jsou to hlavně pracovní síly zaměstnané v oborech investičních, jež trpí dosavadní stagnací stavebního ruchu. Jednou z příčin této stagnace je také napětí na kapitálovém trhu, jež jsme dosud prožívali. (Výkřiky posl. Dubického. - Předseda zvoní.)

Proto záměrná péče o uvolnění peněžního a kapitálového trhu je také jedním z předpokladů zvýšené stavební a investiční činnosti, kterou tlumí zejména nedostatek dlouhodobého hypotečního úvěru.

Pan ministr financí ve svém výkladu k předloženému rozpočtu zabýval se těmito poměry důkladně a velmi výstižně jak s ohledem na zájmy a možnosti státu, tak i veřejné samosprávy, jejíž ozdravění je nejnaléhavějším úkolem a potřebou této doby.

Chci proto jen připojiti, že pro příznivý vývoj peněžního trhu i pro hospodářský život má velmi značný význam soustavná péče o právní a finanční jistotu. V tomto směru nutno úzkostlivě dbáti toho, aby nebyla právní jistota a zákony porušovány nikým. Platný zákon musí býti nejvyšším rozkazem nejen pro občany státu, nýbrž i pro úřady. Proto bude zvláštní naší snahou, aby také rozhodování úřadů vždy a všude a důsledně souhlasilo se smyslem platného zákona. (Výborně!) Každý odklon od zákona, i kdyby třebas byl míněn v okamžitý prospěch státu, nakonec mu přináší škodu, protože podrývá důvěru v právní řád a bezpečnost. (Tak jest!)

I když těmito opatřeními se podaří zmírniti nezaměstnanost, je nutno přihlížeti k jejímu nestejnému krajovému rozdělení a zvláště a účinně zasahovati tam, kde je poměrně největší a časově nejdelší.

Jedním z prostředků zmenšujících nezaměstnanost jest lepší rozdělení práce zkrácením pracovní doby ve vhodných oborech podnikání. Jednání o tom nevedlo dosud k příznivému výsledku, ačkoli v mnohých jiných státech se tak již stalo. Soudím, že je tu možno i nutno přikročiti od slov k činům a nežádati toho jen od státu se současnými výčitkami vládě, že se nestará o zmenšování nezaměstnanosti a nemá hospodářského plánu. (Výkřiky posl. Vallo. - Předseda zvoní.) Velké průmyslové podnikání, které racionalisací výroby způsobilo ve značné míře vzestup nezaměstnanosti, je povinno spolu starati se o její zmírňování a společně hledati k tomu vhodné prostředky a cesty.

Nelze ztrnule setrvávati na dřívějších způsobech a formách podnikání a nelze již vystačiti s kdysi osvědčeným a známým "laisser faire, laisser passer". Nemá-li soukromé hospodářství dostati se do výrobní i odbytové anarchie, musí se přizpůsobiti jak regulací výroby, tak i jejího odbytu. Stane-li se tak účelnou výrobní a distribuční samosprávou, na niž by stát dozíral a odstraňoval její event. škodlivé výstřelky, bude to nejvítanějším prostředkem k odstraňování jinak nezadržitelných hospodářských zmatků.

Vláda je ochotna při tom účinně spolupůsobiti a pokusí se o to napřed v hornictví, kde chce v jednání s podnikateli i zaměstnanci přivoditi takový stav výroby a spotřeby, aby došlo k plnému zaměstnání na přiměřeném počtu uhelných dolů tak, aby zmenšením všeobecné režie mohlo dojíti k podstatnějšímu snížení cen uhlí než dosud, při čemž bude třeba postarati se o převedení přebytečných zaměstnanců do jiného trvalého povolání. (Výkřiky posl. Zápotockého.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Předseda vlády Malypetr (pokračuje): Tíha všeobecných nepružných nákladů výrobních je značnou překážkou pro jinak odůvodnitelné snížení prodejních cen a to překážkou tím větší, čím je menší celková zaměstnanost podniku. Vykonaným šetřením kartelové komise bylo na to poukázáno především ve výrobě cukru, kde by podle tohoto šetření mohlo dojíti k významnějšímu snížení cen, kdyby zrušen byl značný počet dosud pracujících cukrovarů jak surováren, tak rafinerií. Šetření této komise v jiných oborech skartelované výroby není dosud plně skončeno; podobá se však pravdě, že bude míti příznivější výsledek zejména tehdy, provedou-li se potřebné a vhodné změny v příslušných zákonech.

Tato tíha všeobecných nákladů výrobních doléhá však i tam, kde nebyl zmenšen rozsah (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) výroby a kde bylo vyráběno a pracováno se zřejmými ztrátami. Tento stav nastal ve výrobě zemědělské celého světa a způsobil těžké zadlužení zemědělství v takovém rozsahu, že většina států uznala za nutné zabývati se tímto problémem a požadavkem zemědělců o pomoc při oddlužování. Je proto přirozeno, že také naše státní správa i zákonodárství vykoná tu vše, co bude potřebno i možno, aniž by zůstala nepovšimnutou tíseň úvěrového a úrokového zatížení i jiných oborů výroby a zaměstnání.

Shrnu-li vše, co tuto bylo o hospodářských našich i světových poměrech řečeno, do stručného výpočtu nejnaléhavějších potřeb našeho národního hospodářství, mohu jen opakovati to, co jsem řekl v rozpočtových výborech našeho Národního shromáždění loňského roku a co je nakonec hospodářským plánem nejen naší republiky, nýbrž i jiných států. Jest to péče o zvětšení nákupní schopnosti obyvatelstva na našem domácím trhu, a to jednak zvýšením rentability výrobního podnikání a práce všeho druhu, jednak opatřováním práce pro zmenšování nezaměstnanosti při přiměřených mzdách a platech - dále rozmnožení odbytu na zahraničních trzích, jakož i zlevnění nákladů výrobních zejména levným a dosažitelným úvěrem a postupným zmírňováním veřejných břemen. (Potlesk.)

V jedné z těchto tří základních potřeb dosáhli jsme částečného a nepopiratelného úspěchu, jak je zřejmo z uvedených výsledků našeho vývozu. K úlevám ve výrobních nákladech dospějeme slibným vývojem peněžního a kapitálového trhu, opřeným o důvěru ve finanční a právní jistotu a ve skutečnost, že hospodářský život náš se dále již nesmršťuje, nýbrž - byť zvolna, ale důsledně - zlepšuje.

K trvalé rentabilitě podnikání můžeme dospěti, jak již bylo řečeno, přiměřenou a organicky prováděnou regulací výroby i spotřeby, především výrobní a distribuční samosprávou, která nebude sice zvlášť snadná, ale je přes to uskutečnitelná. Na této cestě a za pomoci účelného a finančně zabezpečeného veřejného podnikání docílíme také zmenšování nezaměstnanosti a zlepšení celkové úrovně mezd a platů.

Je právem a povinností všech lidí dobré vůle, aby na podrobnostech toho všeho radou i skutkem spolupracovali. Pouhá kritika a tvrzení, že to neb ono je špatné, je nadmíru snadná, nemusí-li se říci, jak by to mohlo být lepší. Nezpůsobí se tím však v ničem nejmenší nápravy a přispívá jen ke tvoření nespravedlivých úsudků a odsuzování také tím, že zamlčuje a zakrývá tíhu okolností a zjevů, které jsou mimo dosah našich možností.

K těm patří především mezinárodní neklid politický.

Naše republika snažila se vždy o zabezpečení mírového soužití se všemi národy a státy v plném souladu se svými spojenci a přáteli a bude tak činiti i v budoucnosti svojí zahraniční politikou. Při tom neopomeneme učiniti vše, čeho je potřeba k bezpečné obraně proti každému, kdo by násilím chtěl ohroziti celistvost nebo i samostatnost tohoto státu. (Výborně! - Potlesk.)

V politice vnitřní potřebujeme toho stejně a máme pro to více možností, poněvadž klidný politický vývoj záleží především na nás samých.

Zkušenosti odjinud poučují nás přímo názorně o škodlivosti (Výkřiky poslanců komunistických. - Předseda zvoní.) politické rozvášněnosti a o potřebě rozvážné a rozumné politiky, dbající především všeobecných zájmů státních a vyrovnávající spravedlnosti při odlišných zájmech hospodářských, kulturních i sociálních. Je pochopitelno, že při tom je rozhodování jak ve vládě, tak v zákonodárství obtížnější a zdlouhavější a že proto také jest snadno této skutečnosti zneužívati proti vládnoucí majoritě, i když kritikové a někdy i posměváčkové sami po dost dlouhou dobu v této soustavě politické a hospodářské spolupráce stran byli zúčastněni. (Výborně! - Potlesk.)

Pokládáme zásadu této společné práce za nejúčelnější a nejbezpečnější uskutečňování demokracie a nejlepší ochranu a zabezpečení republiky. (Výkřiky posl. Zápotockého.)