Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne ..........................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákonně:

§ 1.

V den před volbou od dvacáté hodiny a v den volby až do uplynutí dvou hodin po konečné hodině volby v úřední vyhlášce stanovené jest zakázáno při volbách do Národního.shromáždění, do zemských, okresních a obecních zastupitelstev čepovati, podávati a prodávati nápoje alkohol obsahující.

Nekonají-li se volby v obci, zákaz pro ni neplatí.

§ 2.

Ustanovení §u 29. zák. ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., §u 32 zák. ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., §u 31 zák. ze dne 14. dubna 1920, č. 330, Sb. z. a n. a §u 31 zák. ze dne 14. července 1922, č. 126 Sb. z. a n. mění se podle ustanovení §u 1.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provésti jej přísluší ministru vnitra.

V roce 1928 podán byl v poslanecké sněmovně Národního shromáždění návrh, kterým se mění dosavadní ustanovení o zákazu čepovati, podávati a prodávati nápoje obsahující alkohol v den před volbou a v den volby do Národního shromáždění, do obcí, do zemských a okresních zastupitelstev a který podle §u 1 zakazoval čepování, podávání a prodávání nápojů alkohol obsahujících jen v den volby až do uplynutí dvou hodin po konečné hodině volby v úřední vyhlášce stanovené.

Návrh zákona přijat byl oběma sněmovnami, byl však vrácen 20. listopadu 1928 panem presidentem republiky s příslušnými připomínkami, hlavně, že administrativně působilo by jistě znané obtíže zabránit, aby čepování, podávání a prodávání alkoholických nápojů, na ten den povolené, neprotáhlo se přes 12. hodinu noční, tedy na sám den voleb.

V důsledku těchto připomínek podávají podepsaní návrh nový, v němž zákaz čepovati, podávati a prodávati nápoje obsahující alkohol stanoven jest v den před volbou na 20. hodinu, takže odstraněna jest obava, vyslovená v připomínkách, že čepování mohlo by se protáhnouti přes 12. hodinu noční, tedy na sám den voleb.

Zákaz čepování, podávání a prodávání nápojů obsahujících alkohol dej před volbami db Národního shromáždění, do obcí, do zemských a okresních zastupitelstev tak, jak dnes platí, je neodůvodněně přísný a míjí se ve svém poslání účinkem, jejž sleduje.

Poslední volby jasně ukázaly, že nelze jej udržeti z mnoha důvodů:

K odst. 1. §u 1.

Již několik dní přede dnem zákazu obecenstvo se nemírně zásobuje alkoholickými nápoji, takže v oba dva dny, kdy zákaz platí, má ve svých domácnostech všech možných nápojů alkohol obsahujících a intenci zákona tak nemůže býti v pravém slov a smyslu vyhověno. Zákon sleduje ten cíl, aby volič přistoupil k výkonu své občanské povinnosti střízliv, s vědomím toho, co činí, a aby nebylo lze na něho působiti alkoholem tak, že by nebyl svobodné vůle. Toho dosaženo bude jistě i tehdy, bude-li zákon platiti, jen v den před volbou do 20. hodiny večerní a v den volby do uplynutí 2 hodin po konečné hodině volby v úřední vyhlášce stanovené. Doba tato zajisté postačí, neboť dosavadní zkušenost učí - neprodlužovati zbytečně omezování občanstva v jeho požadavcích, neboť jen tak vzniká úmysl zákaz obházeti, čemuž má býti předloženou osnovou čeleno.

K odst. 2. §u 1.

Ustanovením tímto pamatuje osnova na případy, kdy podáním jediné kandidátní listiny volba v obci odpadne a nestává důvodů pro platnost zákazu.

Stav hostinských stávajícím neodůvodněně dlouho platným zákazem značně trpí, neboť volby konány jsou v neděli a hostinští i výčepníci přicházejí o největší tržbu týdenní za sobotu přede dnem volby a za neděli, kdy se volí. Ztráty hostinstva za posledních voleb odhadují se odbornými časopisy hostinskými na několik milionů.

Při restrikci zákazu na dobu do předlohy pojatou tyto ztráty byly by zmenšeny na minimum, při čemž však intenci zákona, bylo by plně vyhověno.

Podaný návrh stanoví počátek zákazu v den před volbou na 20. hodinu večerní z toho důvodu, aby umožněno bylo podávaní večeří i s nápoji všem těm, kdož odkázáni jsou na stravování se v hostinci, takže tím odpomoženo bude jak steskům hostů, tak i hostinstva.

Návrh budiž přikázán výboru iniciativnímu, pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností ústavně-právnímu; ježto návrh zákona finančního nákladu nevyžaduje, netřeba navrhovati úhradu.

V Praze, dne 13. prosince 1929.