ze dne .................................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro správu záležitostí souvisejících s vyživovací a cenovou politikou a zásobováním lidu nezbytnými potřebami zřizuje se "Státní hospodářský úřad republiky Československé" se sídlem v Praze.

§ 2.

Státní hospodářský úřad podřízen jest přímo vládě republiky. V čele jeho stojí předseda, jmenovaný na návrh vlády presidentem republiky. Předseda zastupuje úřad v ministerské radě a podává vždy nejméně ve dvou měsících zprávu o činnosti úřadu zásobovacímu výboru poslanecké sněmovny a národohospodářskému výboru senátu. Výbory tyto jsou kontrolními orgány Státního hospodářského úřadu a usnesením výborů musí se úřad tento přizpůsobiti.

§ 3.

K působnosti Státního hospodářského úřadu náleží organisace spotřeby a ochrana spotřebitelů, zejména dohled na výrobu a oběh statků po stránce výživy lidu a spotřeby, zjišťování cen a dohled na tvoření jich, právo zkoumati náklady výroby a oběhu statků i zisky z toho plynoucí a v případě potřeby stanoviti ceny předmětů spotřeby, dozor na trhy, potírání nedovolených způsobů obchodování a lichvy, jakož i falšování předmětů spotřeby, dozor na kartely, trusty, soukromé monopoly a tomu podobné útvary po stránce tvoření cen, studium výrobních a spotřebních otázek, organisace zásobování lidu za poruch zásobovacích a v dobách mimořádných poměrů, součinnost při vývozu a dovozu, při tarifně a celně-politických opatřeních a uzavírání obchodních smluv po stránce spotřeby a zásobování lidu, péče o hospodářské zájmy a duševní i hmotné povznesení veřejných a soukromých zaměstnanců vůbec a osob s pevnými platy a mzdami, usilovné zasahování čelící k snižování cen předmětů denní potřeby i finančním zákrokem úřadu a obstarávání všeho, co zájmy konsumentů vyžadují.

§ 4.

Státní hospodářský úřad jest oprávněn podávati vládě návrhy týkající se jeho působnosti, jakož i podávati dobrá zdán a posudky z oboru své činnosti.

§ 5.

Při Státním hospodářském úřadě zřízen budiž "Poradní sbor pro věci výživy lidu a spotřeby" jako pomocný orgán jeho.

§ 6.

Státní hospodářský úřad jest oprávněn dovolávati se v oboru své působnosti podpory a pomoci státních úřadů a jiných veřejných úřadů, korporací a organisací jež jsou povinny v rámci své kompetence je poskytnouti. Jemu podřízeny jsou zemské hospodářské úřady, po případě příslušná oddělení zemských úřadů, kde není oněch úřadů.

§ 7.

Kompetenční konflikty mezi Státním hospodářským úřadem a centrálními úřady rozhoduje vláda, pokud zákonem jinak není stanoveno. Při Státním hospodářském úřadě zřídí se potřebný počet úředníků, zřízenců, odborných pracovníků a jiných pomocných orgánů a sil dle zásad platných pro zaměstnance ústředních úřadů státních.

§ 8.

Zákon tento nabude účinnosti hned po svém vyhlášení ve Sbírce zákonů a nařízení. Provésti jej přísluší všem členům vlády. Vláda vydá také podrobné předpisy o vnitrní organisaci a činnosti Státního hospodářského úřadu dle jeho návrhů.

Již od nastoupení úřednické vlády v r. 1926 byla jasnou snaha měšťanských stran zlikvidovati poslední ochranu konsumentů, ministerstvo zásobování. Postupně se ministerstvu zmenšoval rozpočet, rozpouštěl zaměstnanecký aparát, ubírala pravomoc a zamezovala jakákoliv akce ve prospěch 60% obyvatelstva ze řad spotřebitelů.

Když nastoupila vláda výlučně měšťanských stran, akce tato se vystupňovala. Marně zástupci našeho poslaneckého klubu vystupovali ve sněmovně proti neslýchanému falšování mléka, másla aj. potravin. Ministerstvo zásobování nesmělo rozvinouti vážnou činnost proti porušovatelům lidského zdraví. Marně jsme zejména v r. 1929, když došlo k nebývalému cenovému poklesu zemědělských plodin na vesnicích, ukazovali, že z toho těží jen spekulace, ale ve městech a na venkově odběratelé že z poklesu nic nemají.

Ceny obilí, dobytka, řepy, chmele atd. klesly až o 30 - 40 i 50%. Ale ceny masa, tuků, cukru, piva aj. naopak značně stouply a ceny mouky, chleba a pečiva zůstaly z 90% stejné při zhoršené mnohdy jakosti. Marně reptali zemědělci venku a dělníci, gážisté a živnostníci ve městech. Na bursách rozhodovali jen spekulanti, na jatkách bohatí komisionáři, kartely uhelné, cukerní, obilní aj. měly v zdražování volné pole. Po požití falšovaného mléka umíraly v Praze děti, na jatkách velkořezníci zkažené, hnijící nebo uhrovité maso a sádlo, určené k zakopání, dávali do uzenářského zboží nebo je dodávali do humánních ústavů.

A na všechny tyto stížnosti a křivdy, páchané na bezbranných konsumentech, odpověděla česko-německá koalice měšťanských stran v r. 1929 tím, že navrhla - zrušení ministerstva zásobování. Stalo se tak v létě podáním iniciativního návrhu zákona. A jedině houževnatý odpor národně-sociálních poslanců a předčasné rozpuštění parlamentu znemožnilo toto nedomyšlené opatření.

Uznáváme, že ministerstvo zásobování je dnes velmi silně ochromeno stálým ubíráním agendy a propouštěním, anebo přesazováním personálu. Každý nepředpojatý občan musí však uznati, že 9 milionů konsumentů v našem státě má stejný nárok na ochranu a podporu státní správy, jako kruhy výrobní.

Mají-li výroba a obchod svoje bohatě dotovaná a velikou pravomocí nadaná ministerstva zemědělství a obchodu, průmyslu a živností, mají-li dále mocné Zemědělské rady, Obchodní a živnostenské komory aj. instituce, je nezbytně třeba k docílení vyrovnání vlivu a urovnání protiv, aby také spotřebitelé měli svoji oporu v komorách spotřebitelů a nějakém ústředním úřadě, který by měl dostatek moci, vlivu a kompetence, aby něco pro ně mohl vykonati.

Je zajímavo, že i výlučně měšťanská vláda sdílela aspoň částečně naše obavy a stížnosti. Proto sama nejen nepodala návrh na likvidaci ministerstva zásobování, ale naopak ve výboru zásobovacím zástupce vlády žádal za odklad projednávání předlohy. Vláda si byla vědoma, že zrušením ministerstva by teprve zdražování a lichva se rozbujela. Vedle toho vláda dobře věděla, že v řadě sousedních států zcela potichu si státní správy připravily a upravily dobré a zásobovací úřady nejen pro službu mírovou, ale i pro každý možný, eventuelní případ mezinárodního napjetí. Rok 1914 - 1918 naučil celý svět jednoduché pravdě, že vítězství a svoboda národů spočívají na dostatku chleba víc, než ve velikých armádách.

Proto se plán měšťanských stran na úplné odstranění zásobovacích a cenových úřadů nikdy nemůže podařiti, právě v zájmu státu. Naopak, je třeba, aby i v době mírové vykonaly svoje blahodárné poslání: Ochrániti zejména sociálně slabé před mocí kapitálu a bezohledností spekulace a nadati tyto úřady takovou pravomocí, aby zlo mohly lámati, nechť se objeví kdekoliv. Důležitost cenové a zásobovací politiky státní je zjevna z těch to příkladů:

V Maďarsku byly v červenci 1924 likvidovány cenová komise a protidrahotní úřady. Ve 24 hodinách po vyhlášení této likvidace nastalo mezi obyvatelstvem v Budapešti ohromné pobouření. Pekaři, uzenáři, řezníci, prodavači v tržnicích zvyšovali svoje ceny až o 50%. Po jich příkladu následovalo zdražení v kavárnách, restauracích, prodejnách obuvi a šatů a všech jiných výrobků, takže se rychle musila hledati jiná forma ochrany obyvatelstva. Z tohoto příkladu sousedního státu možno čerpati poučení, kam by to u nás došlo, kdyby činnost ministerstva pro zásobování lidu byla zrušena, nebo kdyby některý jiný úřad nechránil specielně konsumenta. Že konsument musí býti chráněn před spekulací a lichvou, jest viděti v opatření jiných států, která činí tyto k ochraně konsumujícího občanstva. Tak ve

na stoupání cen nejnutnějších životních potřeb odpověděla vláda stanovením maximálních cen na chleba a mouku a zřízením stálé meziministerské komise, složené ze zástupců ministerstva spravedlnosti, vnitra, financí, obchodu, orby a práce, která činí účinná opatření proti zdražování.

Současně objevil se v pařížských listech požadavek, aby zrušené ministerstvo pro zásobování bylo obnoveno, třeba i pod jiným jménem jako ministerstvo národního hospodářství. Tento požadavek pro zřízení nejvyššího úřadu, který by chránil široké vrstvy obyvatelstva před spekulací a vykořisťováním, objevuje se současně v Dánsku, v Anglii i ve Spojených Státech, kde poukazováno bylo na značně vzrůstající procento zprostředkovatelů, žijících na úkor konsumentů i producentů. Ke zvláště ostrým drahotním opa třením dochází právě proto, že tam mají slušně dotované úřady cenové.

Tam došlo od 1. října 1925 ke snížení daně z obratu s 1¹/₂% na 1%. Aby toto snížení přispělo k dobru konsumenta, zahájila říšská vláda pronikavou zlevňovací akci. V celé řadě měst došlo k značnému zlevnění různých potřeb. Textilie, obuv a kůže, surové železo, obilí,strojní a jiné zařízení, oleje a tuky, benzin, stavební hmoty a jiné předměty všeobecně značně zlevnily. Také bylo ostře zakročeno proti kartelům. 65 svazů vydalo prohlášení, že budou napříště účtovati jen v říšských markách a že přejdou k pevným cenám a sníží ceny svých výrobků nejméně o obnos daně obratové. Následkem poklesu cen obilí snížena byla na nátlak vlády cena chleba. Řezníkům pohroženo trestním stíháním a zavřením krámu, překročí-li přiměřené ceny masa. Zvláště ostře si počíná berlínské policejní presidium, neboť rozmnožilo svůj lichevní aparát a bezohledně kontroluje ceny v obchodech a zkoumá výrobní kalkulace všech důležitějších výrobků. V Berlíně od 1. října 1926 prodává se v obecních prodejnách zmrzlé maso za snížené ceny. Také cena cukru byla v Německu snížena. Německá společnost říšských drah snížila své základní sazby na nejdůležitější potraviny o 10%. Se společnostmi a obcemi zahájila vláda jednání za účelem snížení cen plynu, vody a elektřiny. Rovněž úrokové sazby na státní peníze, pokud jde o poštu, dráhy a říšské pojišťovny, budou sníženy. Banky se zavázaly snížiti úvěrní a akceptní provise o 20%. Říšská banka bude zvláště přísně zkoumati žádosti za úvěr těch kruhů, které mají snahu ceny zboží zvyšovati. O dalších protidrahotních opatřeních vyjednává německé ministerstvo výživy se zástupci říšského svazu průmyslu, zemědělců a bank. Říšský kancléř přijímá zástupce spotřebitelských družstev a zástupce sjezdu komunálních svazů a konferuje s nimi o otázkách protidrahotních.

bylo potřebí v poslední době zákroku vlády ve formě vyhlášení nejvyšších cen na ryby, neboť cena ryb, kde tyto jsou národním jídlem, hlavně v Římě stoupla, což způsobilo ve spotřebitelských vrstvách nebývalé rozhořčení. Zároveň bylo nařízeno nucené označování cen ryb. Proti odporu prodavačů, sabotujících vládní nařízení, vláda italská zakročila přísnými tresty, pokutami a vězením. Rovněž i

byla donucena k dalekosáhlým opatřením rázu protilichevního a protidrahotního. Ve volbách roku 1924 zavázala se konservativní strana, že činí opatření, aby snížila ceny potravin, jejichž indexní čísla tehdy neustále stoupala. Jedním z prvních aktů nové vlády bylo utvoření tzv. "Royal Foot Commision", které bylo dáno za úkol, aby šetřením, nahlédnutím do obchod. knih, informacemi o dopravních a provozovacích výlohách vyšetřila, zda ceny nejdůležitějších potravin v dobrém obchodu se netvoří pod vlivy spekulačními a podala dobrozdání, jakou cestou bylo by lze vykonávati tlak na snížení cen. Této komisi nepodařilo se přesně zachytiti všechny poměry spolupůsobící na tvoření cen, zvláště proto, že nechala bez povšimnutí okolnost, že značné procento cen spadá na účet sprostředkovatelů a překupníků. Dle jejího názoru ceny, které tehdy platily pro mouku, obilí, chléb a maso, byly výsledkem správného ocenění nákladů dopravních, provozovacích atd. plus zisk, odpovídající obchodním zvyklostem. Komise tato navrhla, aby byl utvořen zvláštní stálý výbor, nazvaný "Foot Council" (zásobovací rada). Tento výbor měl by za povinnost dohlížeti nad obchodem potravinami poskytoval informace o zásobách potravin v Anglii (vedl evidenci zásob), jejich cenách a vyšetřil za spolupůsobení příslušných výrobních nebo prodejních organisací, jakým způsobem by jejich činnost mohla býti provozována úsporněji. Zároveň má za úkol sledovati vývoj dopravních a uskladňovacích sazeb a podporu rozvoje Britských společností potud, aby se kapitálově súčastnily velkých potravinářských podniků zahraničních. Státní obchod, jak byl navrhován zástupci Labour Party, považovala komise za neproveditelný, ježto by vyžadoval utvoření administrativní organisace, která by postrádala potřebné pružnosti k obchodnímu podnikání, jakou má právě obchod soukromý. Zpráva komise byla přijata veřejností reservovaně, neboť všeobecně se očekávalo, že její posudek ponese se spíše v tom směru, jakým způsobem by ihned mohl býti vykonáván vliv na ceny. Na základě doporučení komise byl utvořen anglickou vládou koncem července 1925 "Foot Council" s uložením, aby podávala vládě zprávy o poměrech na trhu s potravinami denní spotřeby, jako jsou: Obilí, mouka, chléb, zelenina, maso, tuky, šunka, mléko, máslo, sýr, vejce, ryby, ovoce, cukr a čaj. Zásobovací radě zároveň uloženo pracovati v těsném styku jak s konsumenty tak s obchodníky a v případě nutnosti přibrati si znalce v jednotlivých oborech, jejichž posudky měly by příslušný vliv při posuzování cenové situace. Pokud se týče její pravomoci, nebyly jí dány prostředky, jimiž by mohla přiměti strany k tomu, aby předložily k nahlédnutí knihy a dostavily se k výslechům. Ve zvláštních případech však projevila vláda ochotu poskytnouti Radě donucovací právo, jestliže by došla k vážnému podezření, že jest pomoc odmítána proto, aby jí bylo zabráněno zjistiti nesprávnosti cenové, anebo spekulační vlivy. Rada zjistila, že v některých oborech ceny se tvoří na základě diktátu trustu, jest oprávněna vypracovati návrh, jenž bude předložen parlamentu ve formě zákonité předlohy. Zásobovací rada vynutila snížení 4 librového bochníku chleba s 10 d. na 8¹/₂ - 9 d. V tomto případě projevil se význam a váha Rady, neboť snížení bylo provedeno proti přání pekařských organisací, které se vůbec k výslechu nedostavily a prohlásily, že cena 10 d. ponechává jim jen minimální zisk Jelikož však porovnání výrobních a distribučních cen obilí s cenami na trhu zřejmě nasvědčovalo, že ceny mohou býti sníženy, neváhala komise informovati o tom veřejnost a mínění veřejnosti přinutilo napřed kooperativní společnosti, později i soukromý obchod k redukci cen. Jména firem, které do posledního okamžiku zdráhaly se tak učiniti, uveřejnila Zásobovací rada na zvláštní černé listině s doporučením, aby obecenstvo se těmto obchodům vyhýbalo. Nyní věnuje Potravní rada pozornost otázce, jak dalece trpí obecenstvo ztrácením na váze při nákupech potravin. Zpráva o této věci má býti vydána v nejbližší době. Vedle toho snaží se Zásobovací rada také o povznesení družstevnictví a o vytvoření organisací konsumentských, neboť dlužno Zásobovací radu považovati za zástupce konsumentů, která chrániti bude konsumní vrstvy proti jich vykořisťování a neomezí se jenom na potírání drahoty, ale je také důležitou institucí, aby dohlížela nad vnitřní kvalitou konsumovaných produktů, ať zemědělských nebo průmyslových. Tento zásobovací úřad a jeho snahy jsou jistě příznačné pro hospodářské poměry, jaké zavládají v Anglii, v zemi tak vyhraněné svobody podnikání. Za vlády Labour Party se ochrana konsumentů jistě velmi pronikavě zvýšila.

Jest nesporno, že zjevy právě uvedené, typicky se opakující ve všech státech Evropy, zaviněny jsou rozvratem hospodářským, který způsobila světová válka. Ale nejen ta, i uzavřený mír změnil značně politický obraz Evropy, a i tato změna měla nutně v zápětí ohromné nesnáze rázu hospodářského. Hospodářská stabilisace Evropy byla vyvrácena ze základu, a není myslitelno, že by v dohledné době poměry se zkonsolidovaly tak, aby bylo možno doufati v trvalou stabilisaci hospodářskou. Právě řečené vztahuje se plnoobsažně i na náš stát. Jako v jiných státech, i u nás bují nesolidnost podnikatelská i obchodní, nesoucí se k docílení lichvářských zisků se snahou nejrychlejšího zbohatnutí při bezohledném vykořisťování všech vrstev spotřebitelských. Neexistuje více zdravá obchodní soutěž ve smyslu předválečném, která byla hybnou pákou pro normální tvoření se cen a automatickou ochranou zájmů spotřebitelů. Právě opak se jeví: Zájmové svazy, kartely a všechny ostatní organisace rázu obchodního nebo hospodářského nesou na svém štítě snahu o docílení nejvyššího pospěchu; a i neorganisovaný obchod hledí vzájemnou dohodou, úmluvami - ať již okruhu širšího, nebo i jen místního - za předem smluvené ceny (tyto ovšem pokud možno nejvyšší) své zboží prodávati. Volání obchodníků a živnostníků po volném obchodu jest klamáním konsumentské veřejnosti, neboť směřuje namnoze jen k tomu cíli, aby organisované i neorganisované obchodnictvo a producenti měli volné ruce k docílení vyšších, lichvářských zisků.

U nás ministerstvo pro zásobování lidu své původní poslání, pokud se týkalo všeobecného zásobování, státního obhospodařování a distribuce, již splnilo. Otevřeným však zůstává celý problém drahoty a politika cenová. Disparita mezi cenami životních potřeb a mezi důchody nejširších vrstev obyvatelstva je taková, že není těmto nejširším vrstvám možno za stávající důchody nakoupiti nejnutněji tolik hodnot, co obnáší jejich spotřeba. Odstranění disparity této bez útvaru nadaného příslušnou administrativní a exekutivní mocí jest vyloučeno, naopak leží nabíledni, že ceny bez příslušného úředního dohledu státního budou, jak tomu ostatně i v ostatních státech Evropy bylo, vyhnány do výše. Prostředky, jimiž může býti docíleno snížení cen, jsou různé: Jest to především ostrý lichevní dozor, uzavírání obchodních smluv, regulace vývozu a dovozu s hlediska spotřebitelského, úprava celních otázek s příslušným zřetelem ochrany zájmů spotřebitelských, úprava veřejných poplatků, dopravních tarifů, opatření za účelem vyřazení zbytečných zdražovacích složek a to jak při procesu výrobním, tak i prodejním; podpora veřejných zařízení sloužících k lepšímu a snazšímu zásobování větších konsumních středisek, jako: mlékáren, obecních a družstevních výseků masa, jatek, mrazíren, chladíren, veřejných obchodních a transitních skladišť, péče o zlepšení jakosti potravin vůbec, dozor proti falšování potravin atd. Jest celá řada ještě jiných otázek v politice cenové, týkající se zvláště spotřebitelů a spotřebitelských organisací. S hlediska celostátního nelze přehlížeti poruchy zásobovací v míru a preventivní opatření pro zásobování obyvatelstva v případě mimořádných poměrů, které ovšem vyžaduje přesnou evidenci zásob potravin a zboží nutné spotřeby. K těmto všem úkolům jest třeba náležitě vybaveného útvaru státního. U nás takového útvaru není. Bude-li zde tlak, aby ministerstvo pro zásobování lidu v dohledné době bylo ještě více omezeno, aby na konec zbytek jeho přidělen byl do jednoho nebo více ministerstev, bude dosavadní, třebas i nedostatečná ochrana spotřebitelů rozbita, neboť nebude možno pracovati za určitým pevným cílem na základě programovém. Rovněž organisace spotřebitelské a připravované komory spotřeby bezesporně vyžadují ochrany státního výkonného útvaru, podobného, jaký mají zemědělské rady v ministerstvu zemědělství nebo obchodní komory v ministerstvu obchodu. Všechny okolnosti výše uvedené jsou takového rázu, že naprosto vylučují, aby ochrana konsumentů byla odstraněna, nebo roztříštěna, nýbrž jedině možné východisko, kterým možno čeliti hrozící drahotě, jest soustředění řádně vybavené ochrany spotřebitelů v jeden samostatný útvar.

Náš stát obklopený se všech stran státy více méně nepřátelskými a sám jsa ve výživě svého obyvatelstva nesoběstačným musí právě tím více hleděti, aby zabránil každému znepokojení obyvatelstva po stránce drahotní a výživy, čehož by zejména u nás se využilo se strany vnitřních nepřátel státu. Skutečností zůstane, že stoupající drahotou při poměrně nízkých důchodech vzmáhá se v nejširších vrstvách obyvatelstva roztrpčení a nespokojenost a tak přímo nedostatkem ochranných opatření státu ve výživě a protidrahotní politice nahání se masy obyvatelstva do stran státu nepřátelských. Jest tudíž tento problém rázu hospodářského eminentně důležitým problémem politickým a státním.

Pokud se týká předpisu dle § 41. odst. 2. Ústavní listiny republiky Československé, navrhujeme: Na úhradu zařizovacích výloh a potřebného rozpočtu vydání pro rok 1930 a příští léta v obnosu přiměřeně zvýšeném budiž použito části výnosu zemědělských cel. (Refundace navrhovaná klubem ve výboru rozpočtovém již v r. 1926.) Dále navrhujeme zavedení dávky 500 Kč ročně z každého ha půdy patřící církevním řádům a osobám, kterou platí držitelé majetku (ne nájemci). Rozpočty pro léta příští buďtež zahrnuty do řádného státního rozpočtu. Úhrada stejná, rozpočet dle potřeby. Pro rok 1930 budiž použit obnos 25 milionů Kč.

Návrh zákona budiž ve sněmovně přikázán výborům ústavněprávnímu, rozpočtovému a zásobovacímu.