Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Závěr § 10 budiž pozměněn takto:

"školní, dělnické lístky, jakož i jízdenky obchodních cestujících, zástupců a jednatelů, pracujících jménem a na učet jednoho nebo více podnikatelů, i když jsou ustanoveni pouze na provisi, jsou od dávky osvobozeny. Podrobnosti budou upraveny vládním nařízením."

Zákon nabývá ihned účinnosti a provedou jej všichni členové vlády.

V pozdních hodinách večerních projednával sociálně-politický výbor dne 17. prosince 1924 vládní návrh tisk č. 5010 zákona hořeji citovaného. Neobvyklá hodina jednání znemožnila povolaní zástupců jednotlivých ministerstev a mezi těmi, kteří scházeli, byli i zástupcové ministerstva železnic; jejich vyrozumění bylo technicky nemožné stelně jako u ostatních. § 10 osnovy dal navrhovateli možnost, rozvinouti akutní problém obchodního cestujícího a zástupce v našem hospodářském životě. Navrhovatel prokázal vývojem poměrů zproletarisování těchto osob, zejména pak těžké postavení provisních zástupců, kteří trpí nedostatky našeho ochranného zákonodárství a jsou donucováni hraditi veškeré cestovní výlohy, aniž by měli záruk honorování. Jejich činnost není odměněna ani tak jako práce akordantova, neboť výsledek jejich činnosti je odvislý od vyřízení objednávky a zaplacení příslušného účtu. Jakákoliv hospodářská krise vymstí se nejdříve na těchto zaměstnancích, kteří platí ze svého jízdu i ostatní výdaje a velmi často bez výsledku. Avšak i fixní plat obchodních cestujících není tak skvělý, aby opravňoval neinformovanou veřejnost o opulentních poměrech této kategorie zaměstnanecké. Opak je pravdou!

Z těchto příčin žádal navrhovatel, aby výhody, jež se poskytují školním a dělnickým lístkům, byly dány také obchodním cestujícím a jednatelům. Sociálně-politický výbor nezamítl tento oprávněný požadavek, vzhledem k tomu však, že příslušné oddělení ministerstva železnic nebylo ve schůzi zastoupeno, byl projeven souhlas, aby jinou cestou vyslovenému přání se vyhovělo.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny jednal taktéž o této záležitosti a jak protokol schůze ze dne 17. prosince 1924 praví, positivně:

"Pri § 10 hovorí poslanec Remeš za nezdraženie železničných lístkov pre obchodných cestujúcich a žiada úpravu tohoto uvedením v dôvodovej zpráve. Referent sa prispôsobil a § 10 prijíma sa v znení výboru soc. - pol.

Také senát o téže záležitosti jednal a podle tuku 2061 poznamenává:

"V § 10 zákona se podotýká, že ve schůzi rozpočtového výboru poslanecké sněmovny, konané dne 17. prosince 1924 byla vyslovena přání, aby 10% zdražení lístků na československých drahách netýkalo se lístků pro obchodní cestující, kteří cestují v námezdním - služebním poměru.

V plenu obou sněmoven bylo zpravodaji zvlášť a tomto usnesení referováno a v důsledku celého jednání vyhověli ministři železnic výnosy č. 9611/III./3 ze dne 28. března 1925, č. 53131/III./3 ze dne 18. prosince 1925, č. 53397/III./3 ze dne 11. prosince 1926.

Počínaje 1. lednem 1928 byly tyto výhody obchodním cestujícím a zástupcům odejmuty. Stalo se tak v době, kdy náš stát potřeboval a i dnes potřebuje nejagilnějšího působení těchto činitelů, kteří v našem národohospodářském životě hrají čím dále tím více svoji důležitou a významnou úlohu. Jsme státem exportníma proto je nutno neodepříti podporu těm, kteří přispívají podstatnou částí k aktivnosti naší obchodní bilance. Poukazujeme k různým projevům z poslední doby, tak zejména na elaborát ministerstva spravedlnosti k zákonu o zaměstnancích ve vyšších soukromých službách, kde se práce obchodního cestujícího správně oceňuje.

Budiž dále poznamenáno, že cizina velmi záhy vystihla nutnost podpory těchto osob a poskytují různé státy všemožné výhody ve výkonu distribučním u vědomí, že ukládají tento peníz na vysoký úrok.

Projednávání vládní osnovy zákona, jehož znění navrhujeme, je i mravním závazkem, který byl až do 31. prosince 1922 plněn a jsou navrhovatelé přesvědčeni, že strany, které zákon odhlasovaly, přejaly i ostatní povinnosti, které nejlépe plní nyní tím způsobem, že urychleně náš návrh projednají, aby nejdéle 1. března 1930 opravený zákon vstoupil v účinnost.

Úhrada nákladů, vyplývajících z tohoto návrhu; byla již opatřena dávkami, vyplývajícími z prvé části § 10 zákona č. 287/1924 Sb. z. a n.

Navrhujeme, aby tento návrh byl k projednání přikázán výborům sociálně-politickému a rozpočtovému.

V Praze, dne 10. prosince 1929.