Vysoké školy v Praze, ať byly zřízeny a vybudovány již před převratem nebo byly zřízeny teprve po něm, nemohou dosud vyhovovati potřebám a požadavkům, kladeným na vysoké školy hlavního města našeho státu. Jedenáct let jeho trvání je totiž příliš krátká doba k tomu, aby staré vysoké školy pražské, považované kdysi za provinciální a zanedbávané, byly - mnohdy od základu - přizpůsobeny novým poměrům, zvláště když budování nově zřízených vysokých škol nejen v Praze, ale i v Brně a v Bratislavě musí býti věnována vzhledem k jejich významu nezbytně také náležitá péče.

Ježto přebudování starých vysokých škol pražských podle nové situace se nemohlo díti pro krátkost doby a omezenost finančních prostředků tak rychle, jak toho vyžadoval nejen vzrůst jejich domácích posluchačů, ale i zvýšený zájem o ně u cizinců, který je jim i celému státu jen ke cti, octly se některé jejich fakulty, resp. odbory, v takové situaci, že jejich prostory a studijní prostředky nejsou úměrny počtu posluchačů na nich zapsaných nebo k zápisu se hlásících.

Ke srovnání vzrůstu počtu posluchačů poslouží tato statistická data, týkající se níže uvedených vysokých škol z doby před převratem a po něm.

Ačkoliv s tímto velikým vzrůstem počtu posluchačů nemohl se přirozeně rovnoměrně zvětšovati investiční náklad na vysoké školy, přece státní správa věnovala jen na vybudování a rozšíření všech vysokých škol za prvé desetiletí přes 460,000.000 Kč, tedy částku takovou, kterou sotva některý jiný i finančně silnější stát věnoval na své vysoké školy v tak krátké době.

Stísněné poměry, trvající na vysokých školách přes tyto velké finanční oběti, vedly nejdříve na lékařské fakultě university Karlovy v Praze k tomu, že domácí její posluchači se domáhali na manifestačních schůzích - bez přerušení přednášek - nápravy. Třeba však podotknouti, že vzrůst posluchačů v studijním roce 192930 není na této fakultě proti předchozímu roku nijak větší. Koncem zimního běhu 192829 bylo tu zapsáno celkem 2.035 posluchačů a z toho počtu bylo 427 cizinců; v roce 1929/30 podle hlášení ze dne 15. listopadu 1929 bylo zapsáno celkem všech posluchačů 2029 a z to, ho počtu bylo 444 cizinců. Se zřením však k její přeplněnosti byly dodatečné zápisy posluchačů do I. ročníku již dne 7. listopadu 1929 zastaveny opatřením, učiněným ve vlastní kompetenci jejího profesorského sboru, jak bylo též oficiálně zvlášť oznámeno v denních listech.

Konkrétní návrhy, jichž uskutečněním mají býti odstraněny neb alespoň zmírněny závady, jež se tu vyskytají, byly odevzdány dne 22. listopadu 1929 v ministerstvu školství a národní osvěty zástupci studentstva lékařské fakulty Karlovy university a je možno říci, že by jim bylo lze vyhověti v mezích možnosti, zejména finančních, předloží-li profesorský sbor její souhlasné návrhy, neboť o všech věcech, týkajících se vysokých škol, musí býti napřed většinou slyšeny příslušné vysoké školy. Totéž plsti obdobně i o konkrétních návrzích spolku posluchačů strojního a elektrotechnického inženýrství a spolku posluchačů inženýrství, jež byly rovněž dne 22. listopadu 1929 předloženy.

Hned po manifestacích na lékařské fakultě Karlovy university byly uspořádány na akademické půdě medicínské fakulty německé university v Praze a pražské německé vysoké školy technické projevy, avšak toho rázu, že rektoři zmíněných vysokých škol byli nuceni zastaviti konání přednášek na dva dny, po kteréžto době klid byl opět obnoven a přednášky znovu zahájeny. Také na medicínské fakultě německé university v Praze vzrůst posluchačů v r. 1929/30 není nikterak mimořádný, neboť v zimním semestru 1928/1929 bylo tu zapsáno celkem 1662 posluchačů a z toho počtu bylo 463 cizinců; v roce 1929/1930 podle stavu ze dne 18. listopadu 1929, kdy se konaly ještě dodatečné zápisy na této fakultě, bylo zapsáno celkem 1717 posluchačů a z toho 519 cizinců. Bezprostředním důvodem k projevům posluchačů na této fakultě nebyla jen - jak všeobecně známo - stísněnost poměrů a také posluchači těchto vysokých škol nepřednesli při svých manifestačních projevech konkrétních požadavků, vyjímajíc požadavek zavedení t. zv. numeru clausu.

Pokud jde o požadavek numeru clausu, lze jen poukázati na zásadní odmítavé stanovisko, odůvodněné principem reciprocity, svobody bádání a učení a demokracie, jež bylo již obsaženo v prohlášení ministerstva školství a národní osvěty, uveřejněném v denních listech dne 21. a 22. listopadu 1929.

Na konec třeba zvlášť zdůrazniti, že ministerstvo školství a národní osvěty sleduje pečlivě stálé i rychle se měnící potřeby vysokých škol. V nejbližší době předloží ministerstvo školství a národní osvěty zúčastněným ministerstvům a vládě podrobnou zprávu o dnešním stavu těchto škola o nejbližších jejích úkolech v budoucnosti. Ministerstvo školství a národní osvěty postará se také o řádnou informaci veřejnosti a doufá, že se za porozumění všech povolaných kruhů podaří získati návrhy a další nové prostředky, jimiž by přiměřené vybudování i vypravení našich vysokých škol bylo možno provésti se zřením k dané potřebě.

Pokud jde o události, které se udály dne 21. listopadu m. r., poukazuje se především na známé, též v denním tisku uveřejněné prohlášení, které v této záležitosti učinil ministr vnitra dne 13. prosince 1929 k deputaci Ústředního svazu čsl. studentstva, dostavivší se do sněmovny. Disciplinární řízení v tomto prohlášení zmíněné bylo již také zavedeno.

Průvod vysokoškolských studujících zakázalo policejní ředitelství v Praze, majíc důvodnou obavu, že průvodu zneužijí cizí živly k nepřípustným projevům. Zákaz vydalo však policejní ředitelství až po té, když po marném vyjednávání se zástupci studentstva nebylo lze docíliti toho, aby od průvodu bylo upuštěno.

Policejní ředitelství po dlouhá desetiletí zachovává tradiční ohled k akademické půdě. Jest však samozřejmo, že povolí-li akademické úřady jednotlivým spolkům, aby použily místností vysokých škol k svým účelům spolkovým, zejména k pořádání veřejných schůzí spolkových, nelze tvrditi, že nedotknutelnost akademické půdy byla porušena, byl-li podle platných předpisů vyslán k podobným spolkovým podnikům zástupce úřadu. Proti tomuto posléze zmíněnému a úřady stále zachovávanému postupu nebyla též dosud přednesena nějaká stížnost. V případech, kterých se interpelace týká, v tom oka. mžiku, když schůze, které byly ohlášeny původně jako schůze spolkové a jako takové měly býti na akademické půdě pořádány, byly odvolány a místo nich došlo ke schůzím fakultním, zástupci úřadu se s akademické půdy ihned vzdálili.

V Praze, dne 14. ledna 1930.

Tisková oprava:

V tisku 20 (nal. interp. posl. Stříbrného atd.) mezi podpisy: vypustiti jest čárku mezi slovy ťMikulᚍ ťPružinskýŤ a na konec doplniti jméno ťdr. RavaszŤ.