Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky československé, račiž se usnésti:

1.) Vláda se vyzývá, aby s největším možným urychlením vypracovala a zákonodárným sborům předložila návrh zákona, jímž se účelně soustřeďuje a vybuduje úvěrová organisace živnostenská v celostátním Ústředí.

Provozovacím kapitálem by byly dosavadní prostředky Zemského úvěrního fondu živnostenského, resp. Peněžního Ústředí živnostenského, dále svazů živnostenských záložen a družstev dle jednotlivých zemí, příspěvky, pokud se týče vklady státu a jednotlivých zemí, jejichž prostředky by byly pak ještě po 10 roků každoročně rozmnožovány částkou á 10,000,000,- Kč jakožto bezúročného a trvalého státního vkladu z volných státních pohotovostí.

2.) Hospodařením těmito peněžními prostředky budiž pověřen sbor, v němž by stát, země a zúčastněné svazové organisace poměrně svým zájmům byly zastoupeny.

Od prvého vstupu svých zástupců na půdu parlamentní domáhá se stav živnostenský řádného vybudování živnostenské úvěrové organisace a priměřené ochrany a podpory svého podnikání.

Tento každoročně opakovaný požadavek nedošel dosud realisace takovou formou, která by v dostatečné míře vyhovovala živnostenským úvěrovým potřebám a zejména, která by umožnila další rychlý rozvoj stávajících živnostenských svazových organisací a jím přičleněných živnostenských peněžních ústavů.

Ku posouzení finanční síly živnostenské úvěrové organisace a rozšíření mezi živnostenskými kruhy poznamenává se, že čítá dnes 6 družstevních svazů, ve kterých jsou sdruženy živnostenské záložny. Jsou to:

v Čechách: 1.) Ústřední jednota živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze, 2.) Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze, 3.) Deutscher gewerblicher Landes-Kredit Verband v Ústí nad Labem;

na Moravě; 1.) Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně, 2.) Zentralverband der deutschen gewerblichen Erwerbs und wirtschaftsgenossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei v Brně;

na Slovensku; Sväz živnostenských úverných ústavou a družstiev pre Slovensko a Podkarpatiskú Rus v Bratislave,

Dle poslední statistiky, kterou vydalo ministerstvo obchodu za rok 1927 byl počet živnostenských záložen dle jednotlivých zemí následující;

v Čechách bylo českých živnostenských záložen............ 182

v Čechách bylo německých živnostenských záložen............ 46

na Moravě bylo českých živnostenských záložen.............. 55

na Moravě bylo německých živnostenských záložen........... 47

na Slovensku a na Podkarpatské Rusi bylo živnostenských záložen...... 62

Celkový počet.......... 392.

Pokud mohlo býti zjištěno tou dobou, stoupl počet živnostenských záložen v letech 1928 a 1929 o více než 100 a jest dnes ca 500.

Po stránce finanční dosáhly živnostenské záložny vlastního jmění, pozůstávajícího ze splacených závodních podílů a reservních fandů, celkem Kč 37,336,114.-. Z tohoto obnosu připadalo ca Kč 26,000,000,- na splacené závodní podíly a Kč 11,400,000.- na nastřádané reservy.

O zdárném působení živnostenských záložen svědčí přírůstek vlastního jmění, který za rok 1927 obnášel 26% a vyjádřen v číslicích činí Kč 7,819,000,-.

Vedle jmění vlastního disponovaly živnostenské záložny svěřenými prostředky cizími v celkovém obnosu Kč 551,584,441,-.

Jmění svěřené pozůstávalo z 500,000,000,- Kč, t. j. 1/2 miliardy vkladů na knížky a v běžných účtech.

Výpůjček od jiných peněžních ústavů získáno Kč 52,000,000,-.

Celkový provozovací kapitál živnostenských záložen dosáhl koncem roku 1927 výše Kč 589,000,000,-. Stoupl v roce bilančním oproti minulému o Kč 138,000,000,-.

Naproti tomu vykazuje statistika živnostenských záložen stav poskytnutých zápůjček členům Kč 490,615,191,-, tedy bezmála 1/2 miliardy Kč.

Počet dlužníků u těchto ústavů byl v uvedeném roce 45,436. Průměrné zadlužení jednoho dlužníka jest Kč 10,200,-.

Bohužel nelze předložiti data novější následkem potíží při sestavování statistiky. Na základě dat u jednotlivých svazů možno však prohlásiti, že stav a obraty za poslední dva roky se skoro zdvojnásobily.

Částka, kterou zástupcově stavu živnostenského a obchodnického v poslanecké sněmovně a senátě žádali při příležitosti zahájených jednání o řešení hospodářské krise, doléhají na všechny výrobní složky ve státě Československém, byla by - podaří-li se ji k řečenému účelu co nejdříve uvolniti, jen nepatrnou splátkou na nároky živnostensko-obchodnického stavu zdůvodněné ochotným plněním povinností tohoto stavu ke státu a nemožností bez pomoci státu opatřiti si jakožto předpoklad řádného podnikání a východiska z těžké hospodářské situace potřebný kapitálový úvěr.

Návrh podává se v mezích nejkrajnější šetrnosti tak, aby s urychlením a bez průtahu mohl býti vyřízen bez ohrožení stability státního rozpočtu a aby bylo možno nalézti úhradu minimální alimentace živnostenského úvěrnictví.

V Praze dne 20. prosince 1929.