Dovozní listy obilní, upravené zákonem ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n. čl. VI., doznaly již v hospodářském období 1928/29 značné znehodnocení z toho důvodu; že podstatně se změnil poměr mezi skupinou zboží vývozního a skupinou zboží dovozního. Na jedné straně vývoz zboží vývozního, žita, ovsa, pšenice, souržice, špaldy a luštěnin značně stoupl, kdežto dovoz skupiny dovozní, zahrnující toto zboží a ještě kukuřici a rýži značně poklesl. Z toho důvodu se upotřebitelnost dovozních listů snížila a to mělo za následek částečný pokles cen obilních na domácím trhu a pokles vývozu přebytkových zásob, zejména u žita a ovsa.

Těmito nepříznivými důsledky přiostřila se cenová a odbytová krise našeho obilnařství. Za účelem odvrácení těchto nepříznivých důsledků bylo jednáno v Národním shromáždění v r. 1929 o vhodných opatřeních pro rozšíření upotřebitelnosti dovozních listů, a sice jak ohledně časové platnosti, tak i ohledně rozsahu skupiny dovozní.

Těmto podnětům vyhovělo opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, které prodloužilo platnost dovozních listů obilních do konce prosince 1929, pokud by platnost ta měla zaniknouti po vydání tohoto opatření. Dále používání dovozních listů bylo rozšířeno též na dovoz sádla (saz. číslo 89).

Vydané opatření Stálého výboru odpovídá s hlediska ústavně právního ustanovení § 54 ústavní listiny.

Při projednávání této záležitosti v zemědělském výboru bylo konstatováno, že toto opatření Stálého výboru sice zmírnilo naznačenou hospodářskou kalamitu a odvrátilo další znehodnocení dovozních listů, avšak nezjednalo jejich plné zhodnocení. Za tím účelem, aby národohospodářská funkce dovozních listů se plně osvědčila, jest třeba hledati další vhodné prostředky. Do té doby, než dojde k nové úpravě zvláštním zákonem, může vláda v cestě administrativní a nařizovací přispěti velmi účinně ku urychlenému a plnému zhodnocení dovozních listů.

Vycházeje z této úvahy, zemědělský výbor usnesl se na tom, doporučiti poslanecké sněmovně, aby schválila uvedené opatření Stálého výboru spolu s resolucí.

Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:

§ 1.

Platnost dovozních listů vydaných podle článku VI., č. 1., zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, prodlužuje se, pokud by byla zanikla po vydání tohoto opatření, do konce prosince 1929.

§ 2.

Použití dovozních listů vydaných podle čl. VI., č. 1., zák. č. 109/1926 Sb. z. a n. rozšiřuje se na dobu jednoho roku na dovoz vepřového sádla, též vyškvařeného, vepřové slaniny a husího sádla, též vyškvařeného. K tomuto účely lze takových dovozních listů použíti teprve po uplynutí tří měsíců jejich platnosti.

§ 3.

Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a s ministrem zemědělství.

Se zřetelem k tomu, že dovozní listy zůstávají stále značně znehodnocené a toto znehodnocení přiostřuje současnou krisi našeho obilnářství, ukládá se vládě, aby všemi vhodnými prostředky pečovala o urychlené plné zhodnocení dovozních listů.

V Praze dne 16. ledna 1930.

Rozpočtový výbor pojednal o Opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje se jejich použití. Používání dovozních listů vyplývá ze zákona č. 109 čl. VI. z roku 1926.

Po debatě připojil se rozpočtový výbor k výboru zemědělskému a doporučuje poslanecké sněmovně toto Opatření k ústavnímu schválení.

Resoluce zemědělského výboru nebyla předmětem jednání rozpočtového výboru.

V Praze dne 29. ledna 1930.