V ojennaa kommana v Chustě vystrojila na imjeniji Kompossessorata v Chustě pered něskoljkymy godamy, bez sprošenja, dozvolenija i odobrenija Kompossessorata, magazin dlja streljnych prypasov dlja 48-ho pěšoho polka, i territoriju pryblyzno 4kat, j, ohorodyla, něsmotrjana protest Kompossessorata. Eto postuplenije vojennoji kommandy bylo nezakonnóje i bezpravnoje, i lěhko dokazatj, čto ona ně doděržala zakonnoje predpysy, otnosjaščijesja k etomu dělu.

Vojennaja kommanda pered vystroenijem magazina dlja streljnych prypasov dolžna by byla obratytjsja k Kompossessoratu o pokuplenije ily najem etoj territoriji. - No vse taky vojennaja kommanda eto ne sčytala važnym, chotaj mohla znatj, čto bez sohlašenija vladilščyka ne vozmožno na jeho territoriji čto-nebudj dělatj.

Vojennaja kommanda dolžna byla znatj, čto strojitj i ohorodytj na territoriji možet tolgko v tom slučau, jesly Kompossessorat na pravyljnom sobraniji jako vladilščyk kritičnoj territoriji, po smysli zakona XIX, z. roku 1898 učreždennych i ministerskym adobrenijem snabžennych statutov, i to po smysli §a 20 dozvolyt a jesly 3ozvolenije po smysli §a 72 vysšyj urjad odobryt,

Prodaža ily najem stanět povynnym dla Kompossessorata, po smyslu §a 72, jesly obščoje sobranije eto pravosyljnym rišenijem odobryt a vysšyj urjad, v tom časi županskyj urjad, potverdyt. Eto zakonom predpysannoje pravosyljnoe rišenije i odobrenije županata vojennaja kommanda predložytj ne možet, potomu čto takoho i ne ijejet, o nesmotrja na eto na kritičnoj territorii magazin vystrojila i jei ohorodyla,

Mnohym pozdnějě vojennaja kommanda podala prošenije do župariata v Mukačevě o expropriaciju territoriji, kde ona magazin vybudovala i 4 kat. j. kotoroju ona ohorodyla.

Kompossessorat svoj protest protyv prošenija voennoji kommandy o expropriaciju podal dnja 2, III, 1927 do županata v Mukačevě do č, 2523/26. Kopiju protesta Kompossessorata predlahaju, Iz etoji lcopiji budět očevydnym, čto Kompossessorat protestoval soveršenno v pravi protyv expropriaciji, potomu čto vojennaja kommanda dala vybudovatj maazin bez pravosyljnoho rišenia Kompossessorta i toljko godamy pozdněje prosyt expropriaciju, to jest postavyla vsi faktory pered fait-accompli, nesmotrja na to, čto Erar v sosedstvě imjejet svoju sobstvennjuu territoriju v tak zvanom ťVárpatakuŤ, a po smysli zakona XLI z goda 1881 toljko v tom slučaju imějet města expropriacija jesly prosytelj ne imejet vlastnoji territoriji,

Kohda vseobšče izvistno, čto vojso dolžno pokazatj chorošyj prymir v doderžaniji zakonov, vse taky v etom slučaju na eto vojennaja kommanda voobšče ne obraščajet vnymanija, chotjaj zákon otnosytsja na každoho bez isključenija, i tohda samo soboju rozumijetsja, čto otnosytjsja takže i na vojennuju kommandu,

Vojennaja kommanda naj skažet, čto by ona zdělala, jesly by Kompossessorat počal na territoriji Erara budovati -, bez somněnijaeho by vyhnala i postrojky by zrušyla, Sprašyvaju, čy po zakonu by eto zdělala vojenska kommanda a jesly i po pravi, tak počemu ne možet Kompossessorat iz sobstvennoj territoriji odstranytj magazin? Jesly po pravi možet zaščyščatj vojsko svoje imjenije, počemu ne možet eto takže zdělatj i Kompossessorat?.

Po našym zakonam každyj odinakovo zaščyščn vo vladěniji svoho imjnija.

Kompossessorat, jako na statutach spočyvajuščoe juridičeskoje lycjo, vo svojej dějateljnosty predpysy zakonov, tak kak i ve svojej administraciji, vsehda povynen sochranytj, so vsěmy formalitamy, - tak čto soveršenno vpravi možet trebovatj, čtoby vojennaja kommanda ich protyv neho takže sochranyla.

Na protest, podannyj protyv expropriaciji, Kornpossessorat ješče do dnešnaho dnja ne dostal odpovidy, ne smotrja na eto znaju, čto ojennaja kommanda prodolžajet peregovory o expropriaciju i znaju, čto 10-ho maja dolžna vyjty komissija na kritičnuju territoriu. Ta teperj povtoryteljno protestuju proty expropriaciji, potomu čto sam Erar imjejet pry streljbyšči sobstvennuju territoriju, i někakych nt perpatstvij, čtoby na etoj territoriji ně mohla bytj postavlennaja budova dlja streljnych prypasov, i tak vojennaia kommanda ne imjejet prava i ně potrebujet expropriaciii.

Vojennaja kommanda na tom samom něstě nanimaet 25 kat. j. territoriju dlja vojcnnych upražnenij, za 80 Kč po kat, j, Vojennaja kommanda ponjatno i zděsj ně děržytjsj najemnoho dogovoru, potomu čto misto toho, čtoby děržala upražnenija na najmlennoj territoriji 25 kat. j., každodenno měnjajet město svojich upražnenij, ponjatno bezzakonno, ra 1700 kat, j, pastvyšča Kompossessorata i etym zapryčynjajet Kompossessoratu škodu, potomu čto měšajet pry pastbě i unyčtožajet pastbyšče, Kompossessorat svoje pastbyšče.

kotoroje jest očenj malym, upotrebljajet po ekonomyčnomu planu vykorystanija, i častj pastbyšča tak udobrjajet, čto na nkotory; čas odnu čast; pastbyšča lyšytj bez pastby, no eto jemu ne pozvoljajet vojskokotoroje deržytj svoji upražnenija po celoj territorii pastbyšča.

I zděsj bez subjektivity možno konstatirovaty, čto vojsko absolutno ne doderžyvajet dogovoru. I iz etoji pryčyny jesly dozvoljajetsa ne deržatjsja dosovoru najymajuščomu, počemu ne možet ne doderžatj dogovora dajuščyj v najem? Po predypsam našych zakonov odinakovo povynnym jst dlja obojich soron zaključennyj dogovor i potomu očenj pečalno kónstatovatj, čto kak raz vojsko dolžno bytj tym, kotoryj vobšče dogovora ne respektirujet.

Kompossessorat v Chustě pokazal svoju lojalitu vže tohda, kogda vydal v našem 25 kat. j. vojsku, a to kogda samomu neotminno naobylo koždoho najmenšóhokusků zemly, Vojennaja kommanda vměsto toho, etoby obratyla na eto vnimanija, nezakonno i bezpravno na novoj territorii strojitj magazin dlja streljnych prypasov i ohorodyt sebě 4 kat, j., a do toho mynuloho goda ješče novoj velykyj kusok zemly, bez sprošenija Kompossessorata, kak i do toho vremeny dělala, zadumala ohorodytj kak ťnebezpečný rajonŤ, Iz etych obstojatelstv Kompossessorat možet pravom dumatj, čto voennaja kommanda zamyšljajet prosto bez vsjakych otnjatj celoje pastbyšče Kompossessorata i ne možet ožydatj ot Kommandy nikakoho vnymanija ily poščady, tak kak vojsko i do teperj ne doderžalo zakonnych predpysov i zaključenny; vže najemnyj dogovor, i pnjatno čto i v budučnosty obetom takže i ne dumajet.

Sprašyvaju Ministerskoho Sověta chočetly zavesty izslědovanije, v kotorom posrednyčestvom vyslannych Kompossessoratom predsedajuščoho i 4 členov opredělytj, čto koho obremenjajet otvečateljnost; za nezakonnoje postrojenije masazina dlja streljnych prypasov?

Chočet-ly protyvo vynnyka zdělatj sootvětstvennyje šagy?

Chočet-ly razporjadytj, čtoby bezpravno vystrojennyj magazin byl zrušen i město bylo osvoboženo?

Chočet-ly prykazatj voznahradytj vsě do teperj zapryčynennyje škody?

Chočet-ly prykazatj kommandě pěšoho polka nomer 45, čtoby svoji upražnenija vojsko děržalo isključyteljno na najmlennych 25 kat. j.?

Chočet-ly vyslatj kommissiju, kotoraja by ocěnila, pomoščju predsidatelja i 4 členov, vyslannych Kompossessoratom, do teperj zdělannuju škodu na pastbyšču i etu škodu voznahradytj?

V Chustě, dnja 27, januaija 1930

Vojenské velitelství v Chustu vystavělo před několika lety bez dotazu, dovolení a schválení komposesorátu na majetku chustského komposesorátu skladiště pro zásoby střeliva pěšího pluku č. 45 a nepřihlížejíc k protestům komposesorátu pozemek ve výměře asi 4 katastrálních jiter ohradilo.

Tento postup vojenského velitelství byl nezákonitý a bezprávný a snadno lze dokázati, že nezachovalo příslušných zákonných předpisů.

Vojenské velitelství před stavbou ekrasitového skladiště mělo se obrátiti na komposesorát, aby od něho koupilo nebo najalo tento pozemek. Ale vojenské velitelství nepovažovalo to za potřebné, ačkoliv vědělo, že bez souhlasu majetníka půdy, komposesorátu, nemá práva něco podnikati na jeho pozemcích.

Vojenské velitelství mělo by věděti, že stavěti na pozemku a ohraditi jej může jen tehdy, když komposesorát na řádné schůzi jako vlastník tohoto pozemku podle svých stanov usnesených ve smyslu zák. čl. XIX. z roku 1898 a schválených ministerstvem, a to podle §u 20, k tomu svolí a když jeho dovolení vyšší úřad podle §u 72 schválí.

Prodej nebo pronájem stane se pro komposesorát závazným podle §u 72, když valná hromada to pravoplatným usnesením schválí, a vyšší úřad, tedy županský úřad, potvrdí. Tohoto zákonem předepsaného pravoplatného rozhodnutí a schválení županského úřadu vojenské velitelství nemůže předložiti, poněvadž ho ani nemá, ale přes to na tomto pozemku vystavělo skladiště a pozemek ohradilo.

Mnohem později vojenské velitelství podalo žádost mukačevskému županátu o vyvlastnění tohoto pozemku, kde vystavělo skladiště, a 4 kat. jiter, které ohradilo.

Komposesorát dne 2, března 1927 podal pod č. 2523/26 svůj protest mukačevskému županátu proti žádostí vojenského velitelství. Opis tohoto protestu komposesorátu přikládám. Z tohoto opisu bude zřejmo, že komposesorát úplně právem protestoval proti vyvlastnění, poněvadž vojenské velitelství dalo vystavěti skladiště bez pravoplatného rozhodnutí komposesorátu a teprve po letech žádalo o vyvlastnění, to jest postavilo všechny činitele před fait accompli, nehledě k tomu, že erár v sousedství komposesorátu má vlastní pozemek, tak zvaný ťVárpatakŤ, a podle zák. čl. XLI z r. 1881 vyvlastnění smí se provésti jen tehdy, když žadatel nemá vlastního pozemku.

Je-li všeobecně známo, že vojsko má dávati krásný příklad, pokud jde o dodržování zákonů, přece v tomto případě vojenské velitelství toho vůbec nedbá, ačkoliv se zákon vztahuje na každého bez výjimky, a pak se samo sebou rozumí, že se vztahuje i na vojenské velitelství.

Vojenské velitelství ať řekne, co by udělalo, kdyby komposesorát začal stavěti na pozemcích eráru, - nepochybně by jej vyhnalo a stavby by zbořilo. Táži se, učinilo-li by to vojenské velitelství podle zákona a kdyby to bylo správné, tedy proč nemůže komposesorát z vlastního pozemku odstraniti skladiště? Může-li právem vojsko hájiti svůj majetek, proč to nemůže dělati i komposesorát?

Podle naších zákonů každý jest stejně chráněn při rozhodování o svém majetku.

Komposesorát, jako právnická osoba opírající se o stanovy, vždy jest povinen ve své činností jako při své správě zachovávati předpisy zákonů se všemi formalitami, - takže úplně právem může žádati, aby vojenské velitelství vůči němu také je zachovávalo.

Na protest, podaný proti vyvlastnění, komposesorát do dneška nedostal odpovědi, nehledě k tomu, že vojenské velitelství pokračuje v jednání o vyvlastnění a vím, že 10. května má na tento pozemek přijití komise. Já nyní znovu protestuji proti vyvlastnění, poněvadž sám erár má u střelnice vlastní pozemek, a není překážek, aby na tomto pozemku mohlo býti postaveno skladiště pro zásoby střeliva, a tedy vojenské velitelství není v právu a nepotřebuje vyvlastnění.

Vojenské velitelství na tomtéž místě má najatých 25 kat. jiter pozemků pro vojenská cvičení, po 80 Kč za kat. jitro. Vojenské velitelství zřejmě i zde nezachovává nájemní smlouvu, poněvadž místo aby konalo cvičení na najatém pozemku ve výměře 25 kat. jiter, každodenně mění místo svých cvičení, zřejmě proti zákonu, na 1700 kat. jitrech pastvin komposesorátu a, tím působí komposesorátu škodu, poněvadž překáží pastvě a ničí pastvinu, Komposesorát užívá své pastviny, která jest velice malá, podle hospodářského plánu, a část jí hnojí tak, že jistý čas nepase na části pastviska, ale v tom mu překáží vojsko, které koná svoje cvičení na celém pastvisku.

I zde bez stranickosti lze konstatovati, že vojsko naprosto nedodržuje smlouvu. A proto, když se dovoluje najímateli nezachovávati smlouvu, proč by nemohl nezachovávati smlouvu i pronajímatel? Podle našich zákonů uzavřená smlouva váže stejně obě strany a proto jest velice smutné konstatovati, že právě vojsko musí býti tím, kdo vůbec smlouvy nedbá.

Chustský komposesorát ukázal svou loyalitu již tehdy, když vojsku pronajal 25 kat. jiter, a to když sám naléhavě potřeboval každého, sebemenšího kousku půdy. Vojenské velitelství, místo aby na to obrátilo svou pozornost, proti zákonu a právu na novém pozemku staví skladiště pro zásoby střeliva a ohradilo si 4. kat. jitra, a od loňska zamýšlí ještě jiný velký kus půdy, netážíc se komposesorátu, - jako to dosud dělalo - ohraditi jako ťnebezpečný rayonŤ. - Z těchto okolností komposesorát může právem usuzovati, že vojenské velitelství hodlá přímo beze všech okolků odníti mu celou pastvinu a nemůže očekávati od velitelství žádného porozumění ani šetrností, neboť stejně jako vojsko dosud nezachovávalo zákonitých předpisů a uzavřené již nájemné smlouvy, zřejmě i příště na to nepomýšlí.

Táží se vlády, hodlá-li zavésti vyšetřování, v němž se za účasti předsedy a 4 členů, vyslaných komposesorátem, zjistí, kdo jest odpovědný za nezákonitou stavbu skladiště pro zásoby střeliva?

Hodlá-li proti vinníkům přiměřeně zakročiti?

Hodlá-li naříditi, aby bezprávně vystavěné skladiště bylo zrušeni a místo uvolněno? Hodlá-li rozkázati, aby všechny dosud způsobené škody byly nahrazeny?

Hodlá-li přikázati velitelství pěšího pluku č. 45, aby vojsko konalo svoje cvičení výlučně na najatých 25 kat. jitrech?

Hodlá-li vyslati komisi, jež by za účasti předsedy a 4 členů vyslaných komposesorátem ocenila škodu dosud způsobenou na pastvisku a tuto škodu nahradíte?

V Praze dne 27. ledna 1930.