Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.


305.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne......................................................... 1930,

jimž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obili, mouky a mlýnských výrobků; a jímž se zakazuje chemická úprava mouky.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Jestliže průměrná cena pšenice, žita, ječmene nebo ovsa, nebo průměrná cena mouky a mlýnských výrobků z pšenice a žita (odst. 3) bude v jednom čtvrtletí nižší než průměrná cena příslušného domácího zboží, vypočtená dle záznamů plodinové bursy v Praze za pětiletí 1925-1929 pro zdravé zboží (pokud jde o obilí, s vyloučením výběru), parita bursa a zmenšená o 11%, zavede vláda nařízením k celním sazbám, uvedeným ve čl. I. a II. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., na obilí jmenovaných druhů a mouku a mlýnské výrobky všeho druhu celní přirážku. Přirážce nepodléhá semolina dovážená pro průmyslové závody za sníženou sazbu k výrobě těstovin podle poznámky za č. 33 celního sazebníku.

(2) Přirážku jest stanoviti v celých korunách ve výši rovnající se rozdílu mezi pětiletým podle odst. 1. vypočteným a sníženým průměrem a průměrnou cenou čtvrtletí, při čemž celní přirážka nesmí býti vyšší.

         

za 100 kg

u

saz.

č.

23

pšenice, souržice, špalda

než

25 Kč

"

"

"

24

žito

než

50 Kč

"

"

"

25

ječmen

než

36 Kč

"

"

"

26

oves

než

34 Kč

"

"

"

33

mouka a mlýn. výrobky

než

75 Kč


(3) Za průměrnou cenu mouky a mlýnských drobků (odst.1) se považuje průměr z cen mouky pšeničné a žitné.

(4) Čtvrtletím podle odst. 1. a 2. se rozumí období tří kalendářních měsíců předcházejících opatření vlády. Pro prvé opatření vlády podle odst. 1. a 2, jest vzíti za základ čtvrtletí, počínající dnem 1. prosince 1929.

(5) Způsob, jakým se vypočte průměrná cena dle odst. 1. a 2., určí se vládním nařízením. Po uplynutí každého kalendářního měsíce vyšetří se průměrná cena jednotlivých druhů zboží za uplynulé čtvrtletí. Jestliže rozdíl mezi touto cenou a základní průměrnou cenou (odst. 1) se změnil alespoň o celou korunu, upraví vláda přirážku pro dotyčný druh zboží nebo ji zruší, jestliže průměrná cena za uplynulé čtvrtletí byla vyšší než základní průměrná cena.

§ 2.

(1) Jakékoliv chemické upravování mouky (jako bílení a pod.), aby dodáno bylo jí lepšího vzhledu než má mouka vyrobená obvyklým mechanickým způsobem, jest považovati za falšování. Upravovati takto mouku a uváděti jí do oběhu jest trestné podle zákona ze dne 16. ledna 1896, č. 89 ř. z. z r. 1897, o obchodu potravinami a některými předměty užitnými, pokud se týče podle zák. čl. XLVI/1895, o zákazu falšování plodin, výrobků a potřeb polního hospodářství. Rovněž jest zakázáno takovou mouku dovážeti za účelem prodeje nebo živnostenského zpracování.

(2) Vláda stanoví nařízením výjimky, pokud jde o zásoby takové mouky z duby před účinností tohoto zákona.

§ 3.

Obchodními smlouvami nemohou býti ustanovení tohoto zákona, změněna.

§ 4.

Zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Provede jej ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a pro zásobování lidu.

Důvodová zpráva.

Krise, ve které jest naše obilní výroba, jest krisí cenovou a součástí všeobecné krise, která zachvátila obilní výrobu celého světa. Aby bylo čeleno této krisi, jest nutno zajistiti našemu zemědělství možnost zvýšení celní ochrany pro případ, že by cena obilí klesla tou měrou, že by toto nejdůležitější zemědělské výrobní odvětví a tím i existence statisíců zemědělských podnikatelů byla ohrožena, jako je tomu právě v době přítomné. Takovou možnost zvýšení celní ochrany poskytuje osnova, kterou předkládá vláda Národnímu shromáždění.

Podle této osnovy zavede vláda celní přirážku k platným celním sazbám obilním, a to jak k sazbám všeobecným, tak i k sazbám sníženým, jestliže průměrná cena toho kterého druhu obilí za čtvrtletí bude nižší než jeho cenový průměr za pětiletí 19251929, zmenšený o 11%. Výše přirážky není v osnově pevně stanovena, nýbrž jest jenom číselně v ní uvedena nejvyšší hranice přirážky. V mezích této hranice bude přirážku stanoviti vždy ve výši rozdílu mezi řečeným pětiletým cenovým průměrem, zmenšeným o 11%, a průměrnou cenou čtvrtletí. Tak na př. průměrná cena pšenice na plodinové burse v Praze za pětiletí 1925-1929 činí 215 Kč 54 hal.; tato cena se sníží o 11%, čili o 23 Kč 70 hal., takže průměrná základní cena, rozhodná pro stanovení přirážky, bude činiti 191 Kč 84 hal. Bude-li činiti průměrná cena pšenice v posledním čtvrtletí na př. 172 Kč 66 hal., zavede se přirážka ve výši rozdílu mezi oběma těmito průměrnými cenami, t. j. v daném příkladu 19 Kč 18 hal., která ovšem se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru nebo dolů, takže v tomto případu by činila 19 Kč. Průměrná cena žita v pětiletí 1925-1929 činí 185 Kč 75 hal., zmenšená o 11% 165 Kč 32 hal. Bude-li průměrná cena posledního čtvrtletí činiti na př. 110 Kč, bude rozdíl mezi oběma těmito cenami 55 Kč 32 hal. Zavede se tudíž celní přirážka k celní sazbě u žita, poněvadž přirážka ta nesmí býti vyšší než 50 Kč, pouze v této výši.

Podobně jest zavésti celní přirážku na mouku a mlýnské výrobky. Na rozdíl od přirážek obilních bude však vždy zavésti jednotnou přirážku pro všechny druhy mouky a mlýnských výrobků, neboť i celní sazba, k níž se přirážka zavádí, jest jednotná. Další rozdíl náloží v tom; že nebude tu rozhodovati cena jediného druhu, nýbrž průměr z cen mouky pšeničné a z cen mouky žitné. Bude tedy zjistiti jak ceny mouky pšeničné, tak i ceny mouky žitné. Průměr ze všech těchto cen bude pak rozhodující. Čtvrtletím rozumí osnova dobu tří kalendářních měsíců, a předcházejících před příslušným opatřením vlády. Ceny za uplynulé čtvrtletí budou měsíčně zjišťovány a podle výsledku bude rozhodnuta o ponechání, změně nebo zrušení stanovených přirážek.

Jak známo, uvádí se nyní do obchodu i mouka chemicky bílená. Tímto chemickým upravováním má se mouce dodati lepšího vzhledu. Mouka takto chemicky upravená ztěžuje pak ovšem odbyt mouky, jinak stejné nebo dokonce lepší jakosti, jež chemicky upravena nebyla. Tomu nutno učiniti přítrž již z uvedeného hospodářského důvodu, nehledíc ani k otázce, je-li takováto chemická úprava mouky nezávadná s hlediska zdravotního. Nemůže býti pochybnosti a tom, že řečená chemická úprava mouky má všechny znaky, jimiž v § 2 zák. čl. XLVI/1895 jest definován pojem "falšování". V zákonu z 16. ledna 1896, č. 89 ř. z. z r. 1897 však pojem falšování definován není. S hlediska tohoto zákona mohlo by býti tedy sporno, zda lze mouku řečeným způsobem chemicky upravenou pokládati za falšovanou. Tuto pochybnost vylučuje nyní výslovné ustanovení odst. 1., § 2 osnovy.

S hlediska zák. č. 89/1897 ř. z. lze tedy v tomto ustanovení osnovy spatřovati legální interpretaci řečené otázky. S hlediska zák. čl. XLVI/1895 nemá ovšem toto ustanovení osnovy povahu normy dispositivní, nýbrž jest jen konstatováním stavu platného práva. O dozor na zachováváni zák. č. 89/1897 ř. z. a zák. čl. XLVI/1895 jest postaráno již v právě uvedených zákonech a proto osnova nepotřebuje o dozoru zvláštních ustanovení. Jak řečeno, dnes mouky zmíněným způsobem upravené jsou u nás do obchodu, uváděny a k nám ze jména i dováženy. Aby obchodníci, kteří mají snad již v zásobě takovou mouku, nebyli poškozeni, zmocňuje osnova vládu, aby pro přechodnou dobu v nařízení stanovila výjimky, pokud jde o zásoby z doby před účinností zákona. Bude tedy stanoviti dobu, do kdy jest zásoby takové spotřebovati. Dovážeti mouku takovou nebo mouku takt upravovati po účinnosti zákona nebude ovšem již dovoleno.

Protože celní přirážky, které má navrhovaný zákon na zřeteli, jsou nezbytně nutné, má-li býti naše obilnářství chráněno před konkurencí cizího extensivně vyráběného obilí, není možno tohoto ochranného prostředku se vzdáti ani v mezistátních obchodních smlouvách, což osnova vyjadřuje výslovným ustanovením v § 3.

Provedení zákona bude vyžadovati některých příprav, jmenovitě bude třeba, aby byla vydáno a řádně ve známost uvedeno příslušné prováděcí nařízení. Proto osnova odsunuje účinnost zákona na,15. den po jeho vyhlášení.

Vláda doporučuje, aby tento návrh zákona byl předložen v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a zásobovacímu, v senátě pak výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

Praze, dne 20. března 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr financí:

Ministr zemědělství:

Dr Engliš v. r.

Bradáč v. r.


 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP