Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.


326.

Vládní návrh,

jímž se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje, podepsaná v Praze dne 12. prosince 1928, se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Návrh usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje, podepsanou v Praze dne 12. prosince 1928, i se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Důvodová zpráva.

Z toků, jimiž probíhá čsl.-rakouská hranice, jsou nejvýznačnější Dunaj, Morava a Dyje, tato zvláště v trati pod Břeclavou. Pokud jde o vodní hospodářství na těchto tocích, jest celkem 7.5 km dlouhá hraniční trať Dunaje tak dalece upravena, že pro budoucnost jest třeba postarati se toliko o provádění takových staveb nebo bagrování které mají za účel zlepšení plavební dráhy a o zajištění udržování v dobrém stavu staveb již provedených.

Zcela odlišný obraz skýtá 80.5 km dlouhá hraniční trať řeky Moravy. K odstranění škod, které velké vody v rozsáhlém inundačním území této hraniční trati každoročně již po věky způsobují, nebylo, a to hlavně na československé straně, doposud nic významnějšího provedeno. Příčinou tohoto neblahého stavu byla jednak nedostatečná péče, kterou bývalé rakouské, zvláště však maďarské vlády úpravě této řeky věnovaly, jednak poznovu se vyskytující ráznosti v názorech, pokud šlo o technické zásady, podle kterých by se tato úprava měla prováděti. Obdobný obraz a stav vykazuje i 18.5 km dlouhá hraniční trať Dyje pod Břeclavou.

Po převratu snažila se čsl. vláda vodohospodářské otázky v hraničním Dunaji řešiti v dohodě s Rakouskem případ od případu. Na hraniční Moravě podrobila dřívější technické podklady úpravy důkladnému přezkoušení jak s hlediska nejnovějších zkušeností získaných při regulaci řek obdobného druhu, tak i s hlediska krajního šetření zájmů postiženého obyvatelstva. Jednotlivé dílčí úpravy nebo břehová opevnění místního toliko významu byly po dohodě s Rakouskem provedeny tam, kde toho nejnutnější potřeba vyžadovala. Značnější regulační činnost bude možno vyvinouti po schválení povšechného projektu, který poskytne potřebné podklady pro takové provádění staveb, aby se situativně i výškově včleňovaly do jednotného rámce úpravy řeky Moravy a s touto související Dyje pod Břeclavou.

Snaha usnadniti dohodování obou států ve vodohospodářských věcech na shora uvedených hraničních tocích a vytvořiti podklady, které by byly zárukou účelného, hospodárného a technicky dokonalého provádění regulačních, ochranných a udržovacích prací na těchto řekách, jakož i potřeba nové úpravy podkladů pro udržování řeky Dyje v trati od obecní hranice Jaroslavice-Křídlovice po Alt Prerau jakož i v úvahu přicházejících pobočných toků, kteréžto udržování změnou státoprávních poměrů podle mor. zem. zákona z 10. prosince 1902 z. z. č. 1. z roku 1903 a dolno-rakouského zemského zákona ze dne 10. prosince 1902 z. z. č. 4 z roku 1903 není více účelně proveditelné, vedly k sjednání smlouvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje. Tato smlouva obsahuje 4 oddíly a závěrečný protokol.

Oddíl A (čl. 1-18) pojednává o zřizování a udržování staveb, vytyčování! plavebního koryta a o vyklizování řečiště.

Oddíl B (čl. 19-21) obsahuje zvláštní ustanovení pro bývalou dyjskou konkurenční trať.

Oddíl C (čl. 22-25) pojednává o společné technické komisi.

Oddíl D (čl. 26-30) obsahuje všeobecná a závěrečná ustanovení.

K jednotlivým článkům této smlouvy se připomíná tato:

K článku 1-3:

Tyto články obsahují zásadní ustanovení o provádění upravovacích a udržovacích prací, úhradě nákladů a o technické a finanční kontrole. Tato ustanovení jsou společná pro všechny hraniční tratě řek, o něž jde. Vodítkem při jejich sjednávání bylo dosažení nejkrajnější parity za šetření hospodářských zájmů obou států.

K článku 4-7:

Ustanovení těchto článků, týkající se výhradně upravovacích prací na hraničním Dunaji, obsahují jednak rozvedení pojmů těchto prací a jejich roztřídění podle účele, za kterým se provádějí, jednak předpisy pro vypracování dotyčných projektů, jejich schvalování, provádění a úhrady nákladů.

K článku 8-13.

Tyto články obsahují obdobná ustanovení pro udržovací práce na hraničním Dunaji jak rozvedena a určena byla v čl. 4-7 pro upravovací práce na tomto toku.

K článku 14-17:

Zde obsažená ustanovení berou zřetel na zvláštní potřeby a okolnosti vyskytující se na hraničních tratích Dyje pod Břeclavou a řeky Moravy a to pokud jde o pořizování a schvalování úpravných projektů, o jejich provádění a úhradu s opatřením projektů a prováděním staveb a udržovacích prací spojených nákladů. Na pohyblivost hranice v těchto řekách a její překládání do umělých průkopů upozorňuje článek 14., odst. 3.

K článku 18:

K vyloučení nesprávného výkladu ustanovení článku 14-17 se zde podotýká, že tato ustanovení neplatí pro konkurenční trať Dyje, o níž je řeč v oddíle B této smlouvy ani pro dyjskou trať od Čížova k Podmolí, o které jednají čl. 1-8 smlouvy o vedení československo-rakouské hranice a některých souvislých otázkách podepsané v Praze dne 10. března 1921 (Sb. z. a n. č. 288/1928).

K článku 19:

Podle moravského zemského zákona ze dne 10. XII. 1902 z. z. č. 1 z r. 1903 a dolno-rakouského zemského zákona ze dne 10. XII. 1902 z. z. č. 4 z r. 1903 obstarával udržování regulačních a ochranných staveb na řece Dyji od obecní hranice Jaroslavice-Křídlovice na Moravě až k dolno-rakouské zemské hranici u Alt-Prerau a na pobočních tocích ve jmenovaných zákonech blíže uvedených konkurenční výbor, složený ze nájemníků obou zemí, za vrchního dozoru dolno-rakouského zemského výboru. V důsledku vedení státní hranice nebylo lze předpisy zmíněných zákonů více užívati a proto byly tyto udržovací práce od r. 1922 na území každého z obou států prováděny samostatně. Za účelem úpravy těchto, jak hospodářským zájmům obou států, tak i věci samé na újmu jsoucích poměrů zavazují se oba státy, že provedou likvidaci konkurence podle zásad uvedených v odstavci 2. a že budou řečenou trať a dotyčné poboční toky udržovati podle klíče stanoveného v odstavci 3. za šetření podmínek obsažených v odstavci 4. a 5.

Aby úprava záležitostí, o nichž tento článek pojednává, byla úplná, vyrovnány byly i vzájemné pohledávky vyplývající z udržovacích prací, jež v letech 1922 až do doby, kdy tato smlouva vejde v platnost byly provedeny na řece Dyji v okruhu konkurence v odst. 1. blíže označené a na přítocích do této konkurence pojatých. Za šetření shora uvedenými zemskými zákony předepsaného klíče na rozdělení nákladů (53.33 Morava: 46.67 Dolní Rakousy) připadl k dobru Československa obnos 40.000 šilinků, který se Rakousko protokolárně zavázalo splatiti zemskému úřadu v Brně do 31. března 1929. Tento protokol byl schválen ministerskou radou.

K provedení ustanovení tohoto článku, jímž se oba státy zavazují učiniti potřebná opatření k likvidaci konkurence zřízené shora citovanými zemskými zákony, bude třeba zvláštních zákonitých opatření.

K článku 20:

Z nedostatku jiných pramenů dobývalo obyvatelstvo rakouských obcí, jež podle zákonů uvedených v čl. 19, odst. 1. byly pojaty do dyjské konkurence, štěrk a písek pro své potřeby z konkurenční tratě Dyje ležící nyní na československém území. Aby tito zájemníci vedením hranic nebyli poškozeni, zavazuje se československo, že toto dobývání řečeným rakouským obyvatelům v místech v tamto článku k tomu blíže určeních za šetření zákonitých ustanovení a při úhradě příspěvku na udržování příjezdných silnic, cest a ramp dovolí a že vývoz dobytého materiálu bude prost cla.. Bližší podmínky pro toto dobývání štěrku a písku z Dyje a jeho dovoz přes hranici sjednány byly za souhlasu v úvahu přicházejících čsl. obcí u příležitosti podpisu této smlouvy. Dotyčný protokol byl schválen ministerskou radou a obsahuje tato ustanovení:

I.

Obyvatelům rakouských obcí uvedených ve článku 20 shora zmíněné smlouvy jakož i statku Alt-Prerau jest dovoleno dobývati štěrk a písek z konkurenční trati řeky Dyje na československém území za těchto podmínek:

1. písek nebo štěrk může býti dobýván výhradně jen pro potřebu obyvatelů těchto obcí, jakož i pro potřebu statku Alt-Prerau a to pro domácí potřebu, účely stavební a živnostenské a pro veřejné práce; dobývání za účelem dalšího zcizení není přípustno;

2. při dobývání štěrku a písku může býti, jak níže uvedeno, použito výhradně jen určitých cest a to:

a) ke štěrkovišti u dyjského mostu při Trávním Dvoře (Trabinghof) mezi km 72 a 73 regulované Dyje: obecních cest vedoucích jednak od hraničního mezníku č. 1 za č. IX/35 a jednak od hraničního mezníku č. 0/6 za č. IX/33 přes jmenovaný most a dále po levé ochranné hrázi příjezdnou rampou k tomuto štěrkovišti;

b) ke štěrkovišti u Ruhovského brodu mezi km 76 a 77 regulované Dyje: obecních cest vedoucích od tohoto štěrkoviště jednak k hraničnímu mezníku č. IX/29, jednak k budově československého celního úřadu na okresní silnici Hevlín (Höflein)-Laa;

c) ke štěrkovišti u Anenského Dvora (Annahof) mezi km 80 a 81 regulované Dyje: cesta vedoucí od okresní silnice Hevlín (Höflein)-Laa kol Anenského Dvora (Annahof) k tomuto štěrkovišti (z části obecní, z části soukromá cesta);

d) ke třem štěrkovištím mezi km 84 a 85, km 85 a 86 a km 86 a 87 regulované Dyje obecních cest vedoucích od těchto štěrkovišť podél Dyje k okresní silnici Dyjákovice (Gross Tajax)-Wulzeshofen;

e) ke štěrkovišti u km 88 a ke štěrkovišti u km 89 regulované Dyje: obecní cesty vedoucí od hraničního mezníku č. 2 za č. IX/5 přes obecní most na Mlýnském potoku a přes obecní most přes Dyji k štěrkovišti u km 88, nebo obecní cesty vedoucí od uvedeného hraničního mezníku přes řečený most na Mlýnském po toku k štěrkovišti u km 89;

3. doprava štěrku nebo písku po cestách uvedených pod 2. jest přípustna toliko za suchého počasí;

4. při používání cest uvedených pod 2. jakož i mostů a příjezdných ramp budou obyvatelé rakouských obcí a statek Alt-Prerau používající povolení podle čl. 20 shora zmíněné smlouvy, platiti v každém jednotlivém případě poplatky, určené na udržování těchto cest, a to:

a) v případě zmíněném pod 2. a) poplatek 5 Kč (pět korun čsl.) za dvojspřežný a 3 Kč (tři koruny čsl.) za jednospřežný povoz obci Hrabětice (Grafendorf);

b) v případě zmíněném pod 2. b) stejné poplatky obci Hevlínu (Höflein);

c) v případě pod 2. c) poplatek 5 Kč (pět korun čsl.) za dvojspřežný a 3 Kč (tři koruny čsl.) za jednospřežný povoz; tyto poplatky, které připadají k dobru obce Hevlína (Höflein) a státního statku Anenský Dvůr (Annahof) jest uhraditi správě tohoto statku;

d) v případech zmíněných pod 2. d) poplatek 4 Kč (čtyři koruny čsl.) za jednospřežný nebo dvojspřežný povoz s výjimkou lihovaru a statku chemické továrny v Pernhofen, pro něž stanoven jest poplatek 6 Kč (šest korun čsl.) za jednospřežný nebo dvojspřežný povoz; poplatky tyto připadají obci Dyjákovice (Groß Tajax);

e) v případech zmíněných pod 2. e) poplatek 5 Kč (pět korun čsl.) za jednospřežný nebo dvojspřežný povoz, s výjimkou lihovaru a statku chemické továrny v Pernhofen, pro něž stanoven jest poplatek 8 Kč (osm korun čsl.) za jednospřežný nebo dvojspřežný povoz; poplatky tyto připadají obci Hrádku (Erdberg);

5. doprava štěrku a písku smí se díti toliko povozy označenými tabulkou se jménem majitele;

6. dobývání štěrku a písku bude dovoleno jenom tomu, kdo se prokáže:

a) potvrzením úřadu své obce, jež musí obsahovati: jednací číslo, jméno, příjmení a obydlí osoby,:pro kterou jest štěrk nebo písek určen, množství těchto hmot, které potřebuje, dále datum vystavení, obecní razítko a podpis starosty nebo některého z jeho náměstků;

b) potvrzením o zaplaceném poplatku podle příslušného ustanovení bodu 4.

II.

Bližší ustanovení o tom jak budou placeny poplatky uvedené pod 1.-4., ponechává se dohodě příslušných československých a rakouských obcí.

III.

Kontrolu nad zachováváním ustanovení uvedených pod I. provádí Československý celní úřady Hevlíně (Höflein) pokud bude štěrk a písek vyvážen po celní cestě Hevlín (Höflein)-Laa, jinak československá finanční stráž; vedle toho též československé obce Hrabětice (Grafendorf), Hevlín (Höflein), Dyjákovice (Groß Tajax) a Hrádek (Erdberg) pokud jde o štěrkoviště, která jsou v jejich katastrálním obvodu. Při statistickém hlášení vývozu štěrku a písku z československého celního území a placení statistických poplatků jest vývozce povinen zároveň prokázati zapravení poplatků uvedených pod 1.-4. Československé celní předpisy zejména též předpis o povinnosti včasného hlášení vývozu zboží po vedlejší cestě předem finanční stráži, zůstávají nedotčeny.

IV.

Povolení dobývati štěrk a písek zaniká pro jednotlivé obyvatele rakouských obcí uvedených v článku 20. shora zmíněné smlouvy, případné pro statek Alt-Prerau, jakmile o nich kontrolní orgány v předchozím odstavci uvedené, zjistí, že nedodrželi některou z podmínek pod 1. uvedených.

V.

Ujednání v tomto protokole obsažená zůstávají v účinnosti na dobu platnosti smlouvy mezi republikou československou a republikou Rakouskem o úpravě technicko-hospodářských otázek na pohraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje, nebudou-li již dříve obapolnou dohodou změněna.

K článku 21:

úlevy pro obec Laa při výkonu ochranné služby za velkých vod na čsl. území jsou odůvodněny místní potřebou.

K článku 22-25:

Obvyklý styk států cestou diplomatickou byl by na závadu včasnému provádění regulačních a udržovacích prací a to jak po stránce odborné tak i finanční. Z toho důvodu se k snadnějšímu provádění této smlouvy ustanovuje v čl. 22 společná technická komise. Jak již z názvu této komise vyplývá, jest její úkol blíže rozvedený v čl. 24 povahy odborně technické směřující k dosažení jednotnosti, urychlení postupu a k podpoře ústředních úřadů obou států, jež budou míti ve věci rozhodné slovo čl. 23-25 obsahují organisační ustanovení společné technické komise týkající se jejího složení, předsednictví při sezeních, času, míst, způsobu a protokolu jednání, jakož i ustanovení o rozvrhu výloh vzešlých z činnosti této komise.

K článku 26:

K usnadnění vzájemného styku dovoluje se tímto článkem úřadům, jež budou povolány k provádění této smlouvy a jež si oba státy navzájem oznámí, jakož i zmocněncům obou států ve společné technické komisi, aby si též přímo dopisovali.

K článku 27:

Pokud na tocích uvedených v této smlouvě jde o projednávání a rozhodování ve vodoprávních věcech, o zřizování mostů a přívozů přes hranici a prodlužování dosavadních povolení hraničních přívozů, o výhody nájemníků druhého státu po stránce materielního a procesuálního práva při projednávání vodoprávních věcí, o postup při instančním řízení a odvolávání se k rozhodčímu soudu, o opatření souvisejí se změnou státní hranice a o vodoprávním projednání děl, o nichž bylo mezi oběma státy docíleno dohody, jsou podle tohoto článku směrodatná ustanovení čl. 31. čsl.-rakouského hraničního statutu podepsaného v Praze dne 12. XII. 1928.

K článku 28:

Aby programy hrázových staveb v případě potřeby mohly býti vzájemně přizpůsobeny, zavazují se oba státy tímto článkem, že si je budou navzájem sdělovati nejméně rok před jejich prováděním.

K článku 29:

K usnadnění stavební a dozorčí činnosti na hraničních tratích řek, o něž v této smlouvě jde, přiznávajíc v tomto článku při této činnosti spolupůsobícím úředním orgánům, podnikatelům a jejich personálu, jakož i dělníkům pasové a celní výhody určené v čl. 68 čsl.-.rakouského hraničního statutu podepsaného v Praze 12. XII. 1928.

V odstavci 2. uvádí se celní úlevy pro dovoz stavebního materiálu potřebného pro práce, které budou prováděny jedním státem na území státu druhého a pro nářadí a nástroje při těchto pracech používané.

K dalšímu usnadnění stavební činnosti budou celní úlevy podle přípustnosti rozšířeny i na dopravu přes hranici stavebního materiálu, o nějž podle této smlouvy jde, jakož i potřebných nástrojů a nářadí.

K článku 30:

V tomto článku stanoví se ratifikace smlouvy, výměna ratifikačních listin ve Vídni, doba, kdy nabývá smlouva účinnosti a pokud zůstává v platnosti, jakož i původnost obou textů československého a německého.

V závěrečném protokolu se nejprve zdůrazňuje, že ustanoveními této smlouvy nemají býti dotčeny závazky smluvních států které jim vyplývají z jiných mezinárodních smluv a pak se uvádí, že pokud pro stručnost smlouva mluví o úhradě nákladů státy, není tímto rozuměti, že by oba státy byly povinny tyto náklady opatřiti z vlastních rozpočtových prostředků, nýbrž že bude věcí každého z nich, jak si tyto prostředky opatří a koho jimi zatíží.

Účelem smlouvy jest úprava a udržování hraničních toků Dunaje, Moravy a Dyje v této trati pod Břeclavou, jakož i udržování konkurenční tratě řeky Dyje od obecní hranice Jaroslavice-Křídlovice na Moravě až po státní hranici u Alt-Prerau, jakož i pobočních toků do konkurence pojatých. Prováděním smlouvy vzniknou pro stát břemena majetková a proto se tato smlouva předkládá podle § 64, odst. 1., bod 1. ústavní listiny Národnímu shromáždění.

V Praze dne 27. března 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

SMLOUVA

MEZI

REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

A

REPUBLIKOU RAKOUSKEM

O ÚPRAVĚ TECHNICKO-HOSPODÁŘSKÝCH OTÁZEK NA HRANIČNÍCH TRATÍCH DUNAJE, MORAVY A DYJE.

Smlouva

mezi

republikou Československou

a

republikou Rakouskem

o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje.

Podle článku 309 mírové smlouvy mezi státy spojenými a sdruženými a Rakouskem, podepsané dne 10. září 1919 v St. Germain en Laye, dohodli se

PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

s jedné strany

a

SPOLKOVÝ PRESIDENT REPUBLIKY RAKOUSKA

se strany druhé

ve snaze, aby upraveno bylo provádění oněch vodohospodářských prací v hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje, které by mohly míti patrný vliv na vodní hospodářství (régime des eaux) zmíněných řek, že sjednají o tom úmluvu a jmenovali svými plnomocníky:

President republiky Československé:

inženýra Václava Roubíka,

komisaře pro stanovení státních hranic,

Spolkový president republiky Rakouska:

inženýra Rudolfa Holeniu,

odborového přednostu ve spolkovém ministerstvu pro zemědělství a lesní hospodářství,

kteří, sdělivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se na těchtoustanoveních:

ODDÍL A.

Zřizováni a udržování staveb, vytyčování plavebního koryta, vyklizování řečiště.

DÍL I.

ZÁSADNÍ USTANOVENI.

Článek 1.

Zásada pro provádění staveb a úhradu nákladů.

(1) Pokud dále není jinak stanoveno, platí zásada, že veškeré v této smlouvě uvedené práce budou obstarávány oním smluvním státem, na jehož území mají býti provedeny, a to jeho nákladem.

(2) Vyskytnou-li se v rámci úpravního podniku práce, které mají býti provedeny na území obou smluvních států a jichž provádění z hospodárných anebo technických důvodů nelze děliti, platí zásada, že každému státu přísluší, aby prováděl stejné množství prací v přibližně stejných časových obdobích. Náklady na tyto práce uhradí oba smluvní státy stejným dílem. Oběma státům zůstává vyhrazeno, aby dodaly na staveniště na svůj náklad po polovině potřebného kamene; v takovém případě nebudou započítány do společného vyúčtování náklady za kámen, jejž oba státy dodaly ve stejném množství.

Článek 2.

Vzájemná technická a finanční kontrola.

Ve všech případech, kdy jedním státem budou prováděny práce na společný náklad obou států, zaručují si smluvní státy možnost provésti kdykoliv technickou a finanční kontrolu.

Článek 3.

Úhrada stavebních nákladů.

(1) Smluvní státy postarají se o úhradu výloh, které vzniknou prováděním stavebních programů sjednaných pro ten který rok.

(2) Každý smluvní stát se zavazuje, že na podkladě obapolně uznaného vyúčtování společných prací zaplatí část výloh na něj připadající druhému státu do dvou měsíců po uznání tohoto vyúčtování, a to v měně státu, jenž má větší pohledávku.

Díl II.

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO DUNAJ.

Hlava I.

ÚPRAVNÍ PRÁCE.

Článek 4.

Pojem úpravních prací.

Úpravní práce zahrnují veškerá opatření, mající za účel soustřediti odtok velkých, středních a malých vod, jakož i zlepšiti plavební koryto. Jsou to:

a) ochranné stavby proti velké vodě,

b) stavby na střední vodu,

c) stavby na malou vodu,

d) bagrování pro úpravní účele.

Článek 5.

Ochranné stavby proti velké vodě, stavby na střední vodu.

(1) Za ochranné stavby proti velké vodě pokládají se ony, jež ochraňují území před zátopami a soustřeďují odtok velkých vod.

(2) Za stavby na střední vodu pokládají se ony, jež mají za účel soustřediti střední vody.

(3) Ochranné stavby proti velké vodě a stavby na střední vodu budou prováděny na podkladě povšechných projektů, o nichž se dohodly oba smluvní státy. Stavby se provedou a jich náklady včetně projekčních výloh se uhradí podle ustanovení článku 1.

Článek 6.

Stavby na malou vodu.

(1) Za stavby na malou vodu pokládají se všecky stavby, jichž účelem jest soustřediti malé vody.

(2) Všechny projekty staveb na malou vodu v celé československo-rakouské hraniční trati Dunaje budou vypracovány v dohodě smluvních států. Každý stát ponese polovinu projekčních nákladů kromě osobních požitků úředníků zúčastněných na vypracování těchto projektů. Tyto osobní požitky hradí každý stát za své úředníky.

(3) Projekty vypracované podle odstavce 2 schvalují oba státy, a jsou pak pro ně závaznými. Každá zásadní změna projektu bude projednávána týmž způsobem, jako původní projekt. Při stavbě mohou býti provedeny změny, uznané za nutné oběma říčními stavebními úřady, spadají-li do rámce schváleného povšechného projektu; tyto změny podléhají však dodatečnému schválení příslušných ústředních úřadů obou států.

(4) Stavby na malou vodu budou zásadně prováděny každým smluvním státem na jeho vlastním území. Budou-li jednotlivé stavby na malou vodu ležeti na obou výsostních územích, přísluší jejich provádění tomu státu, na jehož území jest větší část této stavby.

(5) Náklady staveb na malou vodu uhradí smluvní státy stejným dílem; z toho jsou vyňaty náklady na stavební správu, které hradí ze svého smluvní stát, jenž stavební správu zřídil.

(6) Kámen potřebný ke stavbě dodá na staveniště, pokud nebude jinak smluveno, každý smluvní stát z polovice.

(7) Výlohy za pracovní úkony (pracovní mzdy, provozovací potřeby, doprava pracovních lodí k staveništi a od něho, doprava ostatních vozidel k lomu, z něhož se béře kámen, a od něho a pod.) budou vyúčtovány podle: původních výkazů. O udržování a umoření potřebného stavebního inventáře jest během provádění stavebních prací sjednati zvláštní dohody.

Článek 7.

Bagrování pro úpravní účely.

(1) Bagrování pro úpravní účely včetně skládky vybagrované hmoty bude prováděno na společný náklad a to tak, že oba smluvní státy vybagrují přibližně stejné množství hmoty každý stát má zásadně nárok na polovinu vybagrované hmoty.

(2) Vybagrovaná hmota bude ukládána podle úmluv smluvených projektů.

Hlava II.

UDRŽOVACÍ PRÁCE.

Článek 8.

Pojem udržovacích prací.

Udržovací práce jsou veškeré práce související s udržováním úpravních staveb a plavební dráhy, a to:

a) udržování ochranných staveb proti velké vodě,

b) udržování staveb na střední vodu,

c) udržování staveb na malou vodu,

d) vytyčení plavebního koryta,

e) vyklizování říčního koryta;

f) bagrování brodů.

Článek 9.

Udržování ochranných staveb proti velké vodě a staveb na střední vodu.

Pro udržování ochranných staveb proti velké vodě a staveb na střední vodu platí ustanovení článku 1, odstavec 1.

Článek 10.

Udržování staveb na malou vodu.

Výlohy za udržování staveb na malou vodu uhradí smluvní státy stejným dílem.

Článek 11.

Vytyčení plavebního koryta.

(1) Vytyčení plavebního koryta zahrnuje v sobě zjištění nejmenších plavebních hloubek a vyznačení plavebního koryta podle ustanovení Commission Internationale du Danube.

(2) Tyto práce budou smluvní státy prováděti střídavě v pětiletých časových obdobích. Bude-li nejpozději do šesti měsíců před uplynutím pětiletého období sjednána dohoda, může stát tyto práce právě provádějící býti pověřen dalším jejich prováděním v příštím časovém období. Výlohy vzniklé vytyčením plavebního koryta uhradí oba státy stejným dílem. K tomu účelu předloží stát práce obstarávající druhému smluvnímu státu ke konci každého roku účet o výlohách jemu vzešlých. Vyrovnání tohoto účtu děje se podle ustanovení článku 3.

Článek 12.

Vyklizování říčního koryta.

(1) Vyklizování říčního koryta bude prováděno oním státem., který vytyčuje plavební koryto.

(2) V ostatním platí obdobně ustanovení článku 11.

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP