Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.


386.

Interpelace:

I. posl. Polívku, Hrušovského a druhou min. železnic v záležitosti vrútockého nádražia a výtopní,

II. posl. dra Sterna a soudr. min. spravedlnosti a min. vnitra o porušení nejprostších práv obce Dřínova a o terorisování komunistické obecní praxe v Dřínově

III. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení tiskopisu ťDeutsch Nationaler Taschenzeitweiser 1930Ť (ročník 7.),

IV. posl. V. Beneše a soudruhů min. školství a nár. osvěty o protizákonné činnosti P. Richarda Weidlicha na školách ve Starých Hamrech,

V. posl. Čuříka a druhů min. financí o opětné sanaci velkých pražských bank,

VI. posl. Hokky a druhou min. vnútra vo veci zrušenia samosprávy obce Berehy a spravovania jej majetku vládnym komisarom,

VII. posl. Hokky a druhou min. vnútra z akej príčiny je nemovitosť lesného komposesorátu obce Vyškova zpravovaná už dlhú dobu vládnym komisarom,

VIII. posl. Hokky a druhou min. vnútra z akej príčiny je nemovitost lesného komposesorátu obce Tiačeva spravovaná už dlhú dobu vládnym komisarom,

IX. posl. Seidla, Bendy a soudruhů min. financí o úpravě kvalifikačního řízení pro členy finanční stráže na Slovensku ve smyslu platového zákona,

X. posl. Šamalíka a druhů min. financí o obnovení platnosti vyhlášky ministerstva financí ze dne 7. října 1922, čís. 73,490 9.425 ex 1922 a o obnovení platnosti §u 14, výnosu ministerstva financí ze dne 18. prosince 1920, čís. 115.805-IV A/11b ex 1920, v důsledku kterých byly přijímány žádosti za prominutí opětného placení obojí daně z masa na čáře u úřadů potravní daně na čáře tak, jako by byly tyto žádosti podány podle ustanovení §u 9, zákona o daní z masa u důchodkových kontrolních úřadů,

XI. posl. Slavíčka, Netolického a druhů min. zemědělství o rozdílení koloniálního zboží pro poškozené zemědělce živelní pohromou v jižních Čechách,

XII. posl. Windirsche a druhů min. sociální péče o zrušení ochrany nájemníků v obcích s méně než 2,000 obyvateli,

XIII. posl. Janalíka, dr Dolanského a druhů min. železnic o úpravě nádraží v Okříškách,

XIV. posl. Neumeistra, Polacha, Kučery a soudr. vládě o přídělu nedílu ze dvora Češkovice - statek Blansko.

386/I.

Interpelácia

poslanca V. Polívku, I. Hrušovského a druhov

ministru železníc

v záležitosti vrútockého nádražia a výtopní.

Četné zprávy rozširované tlačou určitej politickej strany na Slovensku naznačujú, že ministerstvo železníc zamýšľa vybudovať v Žiline, na pozemku obce Brodna veľké sriaďovacie nádražie a výtopne, čo má mať za následok odbúravanie vrútockej stanice i topiarne. Za košicko-bohuminskej železnice celý vozový park, aj nákladné vozy opravovaly sa v dielňach na Vrútkách. Po prevzatí koš. boh. dráhy do správy štátnej, započalo sa s postupným ich odbúravaním, vozový park nákladných vozov bol pridelený dielňam v Mor. Ostrave.

Všetky nákladné vlaky Vrútky - Bohumín, Žilina - Bohumín, boly pridelené vrútockej výtopni a dnes tieto vlaky sú pridelené bohumínskému, karvínskému, těšínskému a jablunkovskému personálu, takže vrútocká topiareň má dnes len jednu dvojicu nákladných vlakov po Bohumín a jednu po Čadcu.

Do samého prevratu bola na Vrútkach požičovňa vozov tak zvaných ťtáralovŤ ktorá je majetkom aj dnes železničnej správy. Tam bývalo zamestnaných v sezonne až 300 robotníkov zámočníkov, čím bola zmiernená bieda turčianského kraja. Dnes táto správkáreň bola zrušená.

Vrútky ako disposičná vlakotvorná stanica maly pre košicko riaditeľstvo tiež vlakový personál, ktorý bol ale postupne odbúraný a pridelený Žiline, a to bez všetkých dôvodov, na koľko musí každý nezaujatý železničný odborník uznať, že vlakové čaty patria tam, kde sa vlaky sriaďujú, to jest odkiaľ vychodia a nie aby vlakové čaty z druhej stanice si dochádzaly pre svoje vlaky. Tento postup je nehospodárny, robí veľké ťažkosti železničnej službe, spôsobuje nepravidelnú dopravu a časté, veľké oneskorenie nákladných vlakov.

Dnes zamýšľa sa vybudovaním moderného a veľkého sriaďovacího nádražia v Žiline koncentrovať sriadenie všetkých nákladných vlakov vo štyroch hlavných smeroch, z ktorých tri sú dnes na Vrútkach. Týmto zamýšľaným plánom prestaly by skutočné Vrútky existovať ako vlakotvorná stanica, a zbývajúce stroje aj značná časť personálu bola by pridelená do Žiliny, takže vo vrúteckej výtopni ostalo by len niekoľko málo strojov pre lokálne vlaky. Týmto odbudlo by Vrútkám asi 800 rodín, čo by znamenalo takmer úplné zničenie obce Vrútok i okolia i cítené poškodenie hospodárske i sociálne značne časti Turca. Systém jednotného nádražia sriaďovacieho v Žiline spôsobil by tiež zbytočné prevážanie záťaže na trati Vrútky Žilina zpäť, čo by bolo veľmi nehospodárne.

Všetky prázdne vozy, ktoré zo Zvolena idú na Vrútky a odtiaľ na Košice, musely by byľ prevážané zbytočne na trati 42 km. Aké by to malo následky, sú zkúsenosti z dôb minulých, keď sa zbytočne prevážaly vozy určené do Turč. Sv. Martina. Následkom tejto nehospodárností prirodzene vznikla automobilová konkurencie. Vrútky ležia v kotline turčianskej záhradky, ktorá je zo strategického stanoviska veľmi dôležitá nielen pre Slovensko, ale aj celý štát. V dobe mobilisácie slúžily by ako jediná spojka z tratí Plešivec -Vrútky a na smer Košice a Podkarpatská Rus. Z tých dôvodov bolo by najvýš prepotrebné, aby úsek železnice Vrútky - Žilina v najkratšej dobe bol vybudovaný na traf dvojkolajnú. Bez tejto prirodzenej podmienky nie je možné predstaviť si účelné vybudovanie pripraveného nádražia v Žiline.

Neurčité a dosiaľ nikým nevyvrátené povestí o budúcom odbúravaní vrútockého nádražia a výtopní, majú neblahý vliv na rozvoj stavebného ruchu nielen na Vrútkách, ale aj celom Turci. Bola by tým poškodená najchudobnejšia vrstva tamojšieho ľudu. Roku 1921 bolí železničiari na popud železničnej správy nútení vybudovať si rodinné domky na dlžobu i so štátnou subvenciou. Taktiež na základe novinárskych zpráv dnes mnohé banky nechcejú na stavby uvolniť pôžičky, stávajú sa prípady, že vypovedajú úvery, čo žene najchudobnejších zamestnancov do veľkej hospodárskej biedy.

Pripravované opatrenie ministerstva železníc postihly by Vrútky i celý kraj velice citeľne nielen po stránce hospodárskej, ale aj sociálnej. Veľká obec Vrútky poskytuje ministerstvu železníc k dispozícii veľké komplexy pôdy, ktoré na katastru Brodna musejú byť vykúpené s veľkými finančnými obetami. Terén Vrútok je ďaleko vhodnejší pre vybudovanie veľkých podnikov, pomôže sa tým aj samotnému mestu Turčianskému Svätému Martinu, ktoré za svoje vlastenecké a národné cítenie zaslúži, aby mu bola poskytnutá tiež podpora hospodárska i sociálna.

Obyvateľstvo vrútockého kraja je veľmi vzrušené a očakáva, že ministerstvo železníc bude riešiť otázku vybudovania sriaďovacího nádražia s vedomím veľkej zodpovednosti na základe odborných posudkov i projektov, aby skutočne naliehavá potreba železničnej správy bola účelne vyriešená.

Podpísaní dovoľujú sa uctive pána ministra dotazovať:

1.) Je ochotný pán minister vysloviť zcela určite a jasne názor v otázke vybudovania budúceho sríadovacího nádražia ohľadom Vrútok?

2.)Je si pán minister vedomý prípadných záväzných dôsledkov, ktoré by malo postupné odbúravanie vrútockého nádražia a dielmi do budúca?

3.) Akú náhradu hodlá pán minister poskytnúť Vrútkam v prípade, že by rozhodnutie padlo pre nich nepriaznivé?

V Prahe, dňa 4. apríla 1930.

Polívka, Hrušovský, Šmejcová, Lanc, Malý, Tykal, Netolický, inž. Záhorský, Bergmann, Pechmanová-Klosová, Špatný, Tučný, Knejzlík, David, Zeminová, Mikuláš, dr Patejdl, Sladký, Langr, Stejskal, Slavíček, dr Moudrý.

386/II (překlad).

Interpelace

poslance dra Sterna a soudruhů

ministrovi spravedlnosti

a ministrovi vnitra

o porušení nejprostších práv obce Dřínova a o terorisování komunistické obecní frakce v Dřínově.

V obci Dřínově v okrese chomutovském došlo pro usnesení obce o přídělu bytů v novém obecním domě ke sporu většiny obecního zastupitelstva s jeho českou občanskou frakcí. Česká obecní frakce, aby zajistila jedné české straně byt v obecním domě, popírala správnost zápisu příslušného usnesení. Obecní zastupitelstvo obíralo se tímto protestem a konstatovalo, že bylo učiněno skutečně takové usnesení, jak bylo zapsáno v zápisu. Jest samozřejmé, že obecní zastupitelstvo, které přece musilo věděti, o čem se usneslo, bylo oprávněno rozhodnouti, zda v zápisu jest usnesení uvedeno správně či nikoliv. Česká občanská obecní frakce podala stížnost chomutovskému okresnímu úřadu a úřad dopustil se skutečně neslýchané násilnosti, nařídil obci, aby zápis, jehož správnost byla konstatována, prohlásil za nesprávný. Stalo se to jedině proto, poněvadž úřadům zdá se uplatnění vůle české občanské menšiny důležitějším než zachování dokonce zákonů kapitalistického státu potlačujícího také menšinové národy. Tato násilnost má důležitý zásadní význam. Zvláště křiklavě ukazuje, že se fašisticko-sociál-fašistická vláda nespokojuje tím, že provádí fašistickou správní reformu, která beztoho již zničila poslední zbytky obecní samosprávy, nýbrž že i ve správě a v ničení všech práv obecních svazků jde při fašisaci ještě za platné zákony a že sociál-fašisté vstoupili do vlády, aby umožnili takovéto zostření fašistického kursu.

Proti této násilnosti zaujala komunistická frakce ve schůzi ze dne 8. prosince 1929 stanovisko podáním níže uvedené resoluce:

Resoluce.

Obecní zastupitelstvo ve Dřínově zaujalo ve schůzi dne 8. prosince 1929 ještě jednou stanovisko ve věci obsazení bytů v obecním domě a usnáší se na veřejném protestu proti postupu okresního úřadu, a to z těchto důvodů:

V této otázce jde o daleko více než o otázku, kdo má dostati tento byt.

Jde o zásadní otázku, má-li obec míti právo ověřovati své vlastní zápisy, či zda vláda jest dokonce oprávněna ustanovovati obsah zápisů podle svých zásad kapitalistického a národního vykořisťování a potlačování.

Tyto zásady projevují se také v nynějším rozhodnutí, které znamená věcné znásilnění z důvodů národních.

Fašistickou správní reformou byly uloupeny beztoho tíž poslední ubohé zbytky samosprávy. Tento případ ukazuje, jak se v praksi jde ještě mnohem dále a chce se obcí dokonce zakázati, aby konstatovala, o čem se vlastně usnesla, jestliže se to nehodí vládě finančního kapitálu, velkoagrárníků a národního utlačováni.

Ukazuje to, jak daleko se již jde ve fašisaci a dokazuje to, jak vážná jest situace, která buržoasií k tomu nutí.

Vidíme, jak vážné jest nebezpečí imperialistické války, především války proti sovětskému Rusku, ukazuje to, jak velice se buržoasie obává vzrůstajícího odporu dělníků a sedláků proti boji, proti jejím loupežným tažením a jak vládnoucí lidé připravují vše, aby jakékoliv hnutí odporu udusili krvavým násilím.

Ukazuje to, k jakému účelu jsou dnes sociálfašisté přibíráni do vlády. Obecní zastupitelstvo používá tohoto zdánlivě jen malého příkladu, aby upozornilo na strašlivá nebezpečí, která hrozí všem pracujícím lidem a pracujícím vrstvám potlačených národů a prohlašuje, že chce všemi prostředky podporovati boj, který musí zahájiti pracující lidé proti těmto nebezpečím pod vedením komunistické strany, jediné strany, která poctivě hájí zájmů pracujících lidí a také národně utlačených.

Žádáme, aby toto neslýchané rozhodnutí okresního úřadu bylo ihned zrušeno.

Za frakci komunistické strany:

Ferd. Thiel, Adam Bydvan, Anton Schinherr, Richard Thiel, Václav Bečka.

V Dřínově, dne 8. prosince 1929.

Tato resoluce byla také německými občanskými stranami s připojením sociálfašistů zamítnuta a mimo to česká občanská frakce učinila denunciační oznámení okresnímu úřadu, který byl vyzván, aby zakročil proti komunistickému obecnímu starostovi a proti obcí. Okresní úřad prohlásil, že proti obci zakročiti nemůže, poněvadž resoluce byla zamítnuta, učinil však oznámení s výzvou, aby bylo zahájeno řízení podle §u 300 trestního zákona a podle zákona na ochranu republiky a toto trestní řízení bylo také skutečně zahájeno.

Okresní hejtman dr Wagner v Chomutově tím ukázal, že by byl proti obcí zakročil, kdyby protest proti jeho fašistickému násilí byl býval přijat. Proti komunistickému obecnímu starostovi, který vykonávaje svou povinnost jako zástupce dělnických zájmů žádal, aby se obec postavila na obranu, přibil na pranýř pravé důvody fašistického převratu a vyzval pracující lidi k obraně, mobilisoval trestní soud. Tento postup tím sice dokazuje, jak správně v resoluci byly charakterisovány postup úřadu, nynější systém a jeho příčiny. Obce mají býti oloupeny již o taková práva jako rozhodovati o vlastním zápisu a pohrůžkou vězení má se zabrániti jakékoliv obraně proti takovémuto fašistickému znásilnění.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

Jest ochoten neprodleně zrušiti nařízení okresního hejtmana dra Wagnera týkající se zápisu? Jest ochoten tohoto okresního hejtmana neprodleně pohnati k odpovědnosti a pro jeho nařízení, jakož i pro podání trestního oznámení co nejpřísněji potrestati?

Tážeme se dále pana ministra spravedlnosti:

Jest ochoten ihned naříditi, aby bylo zastaveno trestní řízení proti komunistické obecní frakci?

V Praze, dne 26. března 1930.

Dr Stern, Šliwka, Hruška, Sedorjak, Rjevaj, Juran, Kubač, Hodinová, Hrubý, Kliment, K, Procházka, Novotný, Dvořák, Steiner, Tyll, Hadek, Barša, Vallo, Kuhn, Haiblick, Höhnel, Babel.

386/lII (překlad).

Interpelace

poslance dr E. Schollicha a druhů

ministrovi spravedlnosti

o zabavení tiskopisu ťDeutschnationaler Taschenzeitweiser 1930Ť (ročník 7).

Novojičínské státní zastupitelství nálezem ze dne 9. září 1929 zabavilo ze 7. ročníku tiskopisu ťDeutschnationaler TaschenzeitweiserŤ tato místa:

Z článku ťVelkoněmecká myšlenka v průběhu dějinŤ místa: ť.... jsou spolek pro Němectví v cizině (1881),.... udržeti a rozmnožiti jej jako drahocený odkaz velké minulosti, až nadejde doba třetí říše. Neboť jsme přesvědčeni, že na konci každého dějinného vývoje stojí nejen pravda, nýbrž i právo, jež nám musí přinésti uskutečnění naší velkoněmecké myšlenky....Ť.

Z článku ťDeset let německé národní práce v československém státěŤ místa; Na stránce 95 ťByly proti němu podány nehorázné žaloby pro vyzvědačství atp., byli povoláváni svědkové a zase svědkové, mezi nimi placení špehouni....Ť.

Z článku ťVýroky o židechŤ místo na stránce 136:

ťBěda národu židů, neboť jest špatný a věrolomný a vždy potměšilého srdce.

Merovinský král Guntram (Kolem r. 565 po Kr.):

Z kroniky Řehoře Tourského, kniha VIII., kap. 1.

Židé podvádějí lid a kazí národy a pustoší země lichvářstvím. Není horšího, lstivějšího, lakomějšího, necudnějšího, nestálejšího, otrávenějšího zlostnějšího, pyšnějšího, podvodnějšího, hanebnějšího národa, jenž nedochovává věrnosti lidem.

Petr Schwarz (1477)Ť.

Z kapitoly ťNěmecká hlavní pracovní místa v ciziněŤ místa: Na stránce 164. - ť2. Spolek pro Němectví v cizině (Německý školský spolek), hlavní jednatelství v Berlíně W 30, ulice Martina Luthera 97, dům V. D. A. Účel: Zříditi duševní svazek všech Němců tím, že se zřídí přes všechny hranice sahající osvětové národní společenství. Způsob práce: Podpora všech osvětových projevů německého života, výchovná práce ve smyslu citu pro národní soudružnost, zal. 1881 v Berlíně, členů 2 miliony, 27 zemských svazů, asi 7368 místních, školních, dorosteneckých a ženských skupin. Předseda: Svobodný pán von den Busche Haddenhausen, úřadující předseda; Konteradmiral m. s. Seebohm. Nejmenší příspěvek 3 zlaté marky ročně. Časopis: ťDeutsche ArbeitŤ, nakladatelství ťGrenze und AuslandŤ, Berlín W 30, ulice Martina Luthera 97, číslo 60 fen.; ťDeutsche WeltŤ, nakladatelství Drážďany A, Wilsdrufferstrasse 16, číslo M 1,50.Ť

Krajský jako tiskový soud v Novém Jičíně potvrdil ovšem zabavení nařízené státním zastupitelstvím a nalezl pro to tyto důvody:ťObsah článků blíže uvedených v předcházejícím výroku nebo jejich částí jest skutkovou podstatou výše uvedených přečinů, poněvadž se v nich ad 1) a) a 4) poukazuje na organisaci, jejímž účelem jest podvrátiti ústavní jednotnost státu, a tím se tato organisace v jejích podvratných snahách podporuje.

Ad 1) b) veřejně se pobuřuje proti ústavní jednotností státu.

Ad 2) činí se pokus tiskem a zkreslováním skutečnosti pobuřovati k záští proti státním úřadům.

Ad 3) veřejně se pobuřuje k zášti proti jednotlivým skupinám obyvatelstva pro jejich rasu a náboženství.Ť

Je zbytečno blíže se zabývati tímto nesmyslným postupem. Kdo bez předsudku čte výše uvedená místa, nemůže v nich naprosto nalézti to, co v nich nalezlo státní zastupitelství a tiskový soud. Označovati ťVerein für das Deutschtum im AuslandŤ za organisaci, jejímž účelem jest podvrátiti ústavní jednotnost státu, připisovati tomuto spolku úsilí o převrat, jest vyhrazeno československé censuře a hraničí již s chorobnou směšností. Kdyby odpovědní státní činitelé, kteří blednou úzkostí o trvání státu a považují jeho existencí za ohroženou několika nevinnými slovy, byli nahlédli do stanov a pohlédli na celou činnost tohoto spolku od jeho založení, byli by se poučili, že čistě kulturní činnost tohoto spolku není nebezpečím pro československou vládu s této strany. - Ani znění ostatních míst nikterak neodůvodňuje zabavení. Podepsaní se tedy táží pana ministra spravedlnosti, je-li ochoten vydati státnímu zastupitelství pokyny, aby příště dozor nad tiskem vykonávalo blahovolně, jak to odpovídá rázu státu jako svobodné vlády a upustilo od dosavadního malicherného pronásledování každého svobodného projevu mínění jako nedůstojného republiky?

V Praze, dne 3. února 1930.

Dr Schollich, inž. Kallina, Matzner, dr Jabloniczky, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, Fedor, Dobránsky, Hokky, inž. Jung, Simm, Knirsch, Köhler, Krebs, dr Hanreich, Horpynka, Geyer, dr Keibl, dr Szüllö, dr Hassold.

386/IV.

Interpelace

poslance Vojty Beneše a soudr.

ministru školství a národní osvěty

o protizákonné činností P. Richarda Weidlicha na školách ve Starých Hamrech.

Počátkem školního roku byl ustanoven na výpomoc při českých školách ve Starých Hamrech na Frýdecku P. Richard Weidlich, aby vyučoval katolickému náboženství. Týž byl již dříve pro svou výbojnost několikráte s místa na místo přesazován.

Kněz tento jest národnosti německé a z důvodu zaslepené klerikální vášně zapřisáhlým odpůrcem všeho, co jest velikého a každému posvátného na dějinách českého národa.

Od počátku svého působení na školách ve Starých Hamrech ničí klid potřebný k činností školské. Na důkaz toho uvádíme:

1. Způsobil hned v prvých dnech školního roku před žáky nepříjemný výstup s učitelem Rybou v Hamrovicích, protože týž učitel proti ohrazení P. Weidlicha půjčoval ze žákovské knihovny knihu ťZ minulosti a přítomnostiŤ, řádně do žákovské knihovny zařaděnou. Ve škole v Horních Starých Hamrech bez svolení učitelů (správce školy a učitele pověřeného vedením knihovny) vybral knihy podle jeho mínění závadné a odvezl je.

2. Na škole ve Gruni nařizoval dětem počátkem školního roku, aby při potkání žen s krátkými sukněmi a rukávy místo pozdravu plivly a řekly ťstrašákuŤ, jakož i aby při koupání zahnaly každého kamením, kdy by se na ně díval.

3. Zvláštní pozornost věnuje vyučování o době husitské a reformační. Zápisy v třídních knihách o tomto vyučování již způsobují rozčílení P. Weidlicha tou měrou, že se dopouští činů nejen pro školní praxi nepřístupných a urážejících, ale i činů protizákonných a protistátních, jak uvádíme příklady:

a) Dne 24. února 1930 roztrhal ve škole ve Starých Hamrech na Gruni jubilejní pohlednici M. Jana Husi, vydanou na památku pětistiletého jubilea (1415-1915) jako rouhavou a spálil ji.

b) Na škole ve Starých Hamrech zaškrtal tužkou v čítankách články o M. J. Husovi.

c) Na škole ve Starých Hamrech - Gruni nabádal děti, aby vytrhly obrázek Husův z čítanky Ráno II. díl. Namaloval prý ho hloupý člověk (Aleš) jen tak z hlavy. Poněvadž dětí přes to obrázek onen nezalepily, ani jej nevytrhly, učinil tak P. Weidlich v hodině náboženské dne 24. března 1930 sám, a to v jedné hodině ve 12 čítankách, v ostatních slíbil tak učiniti později, ježto neměl dostatek lepidla. Obrázky M. J. Husi zalepil nejen v čítankách, které vlastnily děti samy, ale i v těch, jež děti měly vypůjčeny jako školní majetek.

d) K výzdobě oslavného koutku k 80. narozeninám p. presidenta republiky T. G. Masaryka bylo použito též obrazů J. A. Komenského a M. J. Husi. Hned v pondělí po oslavě sňal P. Weidlich obraz M, Jana Husi se stěny se slovy, že ťHus měl černou duši, že měl v ní ďábla, a tato že šla hned při upálení do pekla.Ť Jestli pak třídní učitelka obraz tento do čtvrtka nespálí, že tak učiní sám. Děti ať nevěří učitelům, co jim vypravují, ale jedině knězi.

4. Na den 16. března 1930 svolal P. Weidlich na 1/2 3 hod, odpolední důvěrnou schůzí do místnosti p. Markurela s tematem: ťPronásledování křesťanství v RuskuŤ. Přednáška tato byla však jen předstírána, resp. schůze nebyla touto přednáškou vyčerpána, neboť P. Weidlich se obíral více místními poměry a štvaním proti škole, resp. místnímu učitelstvu (před Dr. M. Procházkou se vyjádřil, že musí stále potlačovati ten jed učitelský), čehož jest důkazem, že po schůzi přišla do školy 6členná deputace, která bouřlivým způsobem se domáhala:

a) aby byl odstraněn ze školy obraz M. J. Husi,

b) aby obraz M. J. Husi byl vytrhán z čítanek školních,

c) aby ve škole nebyla zpívána píseň ťKdož jste boží bojovníciŤ,

d) aby ve škole vůbec nebylo vyučováno o Husovi, neboť tím škola ruší vyučování kaplanovo,

e) aby učitelka přestala učiti podle čítanek ťRánoŤ.

K, tomu podotýkáme, že čítanka ťRánoŤ je učebnicí řádně schválenou ministerstvem školství a národní osvěty a že zpěvník, ve kterém je obsažena píseň ťKdož jste boží bojovníciŤ (Sládek díl V.), byl schválen i bývalým ministerstvem vyučování ve Vídni a vydán v roce 1913. (Během persekuce válečné bylo zastaveno jeho vydávání a užívání).

Tolik uvádíme zatím o činnosti P. R. Weidlicha. Jest zřejmo, že jeho činnost odporuje nejenom výnosům školními úřady vydaným, jako ku př. výnosu ministerstva školství a nár. osvěty ze dne 9. května 1919, č. 5125, podle něhož se očekává, že všechno učitelstvo světské i učitelé náboženství vážící si svobody vlastní šetřiti budou plnou měrou práva na svobodu přesvědčení i náboženských citů žactva i rodičů, a že jednostranné projevy do škol nenáleží, že škola Čsl. republiky prodchnuta duchem svobodné demokracie a poctivé pokrokové, vědecky založené práce bude vychovávati občany povznesené nad předsudky, občany, kteří v úctě mají poctivé přesvědčení jiné, tedy také náboženské, a že cíle tohoto dodělá se škola šetrným a taktním postupem při náležitém respektování místních poměrů, dále výnos ministerstva školství a nár. osvěty ze dne 7. srpna 1921, č. 37.715 podle něhož náleží zastupovati mínění občanstva v obci místní školní radě a není přípustno, aby se rozhodovalo pod nátlakem z vnějška (deputace ze schůze ze dne 16. března 1930), jakož i že odporuje zákonům, jako ku př. zákonu ze dne 3. dubna 1925, č. 65, podle jehož § 2, jest den 2. července, t. j. upálení M. Jana Husi památným dnem republiky československé, a dále předpisů § 119, 120, 121 a 129 řádu školního a vyučovacího.

Že tomu tak jest, o tom svědčí, že rodiče pro tuto nezákonnou a protistátní činnost odmítají posílati své děti do vyučování náboženského po dobu, pokud nebude p. R. Weidlich z úřadu katechety suspendován (manželé Charbulákovi).

Pozoruhodno jest, že příslušný okresní školní výbor ponechal stížnosti správy školní, místní školní rady a obecního zastupitelstva nevyřízeny, a tím způsobuje, že další výše vyznačená činnost P. R. Weidlicha nebyla zamezena, ba že naopak tento katecheta byl v ní nečinností okresního školního úřadu povzbuzován a posilován.

Podepsaní ptají se pana ministra školství a národní osvěty:

1) Jest panu ministrovi školství a národní osvěty tato činnost P. Richarda Weidlicha známa?

2) Hodlá pan ministr školství a národní osvěty případ tento co nejrychleji vyšetřiti a podati o výsledcích tohoto šetření zprávu?

3) Jaké opatření hodlá pan ministr škol tví a národní osvěty učiniti, aby další protizákonná činnost P. R. Weidlicha byla zamezena?

4) Hodlá pan ministr školství a národní osvěty donutiti podřízené úřady školní, aby v podobných přepadech se vším urychlením postupovaly a tím rozvrat ve vnitřních školních poměrech zamezily?

V Praze dne 8. dubna 1930.

V. Beneš, dr Markovič, Seidl, Hampl, dr Mareš, Benda, Nový, Jaša, Stivín, Klein, dr Winter, Srba, Biňovec, Kučera, Husnaj, Staněk, Chalupník, Vácha, Tomášek, Pík, Bečko, dr Macek, Remeš.

386/V.

Interpelace

poslance Antonína Čuříka a druhů

ministru financí

o opětné sanaci velkých pražských bank.

Z denního tisku se dovídáme, že Anglo-česká, Pražská úvěrní a Česká komerční banka spojí se v jeden finanční podnik pod názvem Anglo-československá banka. - Příčina toho spojení spočívá dle všeho ve špatném finančním stavu dotyčných bank, zejména České komerční banky. - Podle informací má se stát zúčastniti na provozu nové banky čtvrtinou akciového kapitálu a mimo toho má uložiti Kč 310 milionů na mírný, snad 1% úrok.

Nepochybuji, že podpora našeho peněžnictví je také národohospodářský zájem státu, je však otázka, zda-li touto bohatou státní dotací bude tento všeobecný, národohospodářský zájem podpořen a nebudou-li spíše kryty různé soukromé zájmy akcionářů a peněžníků.

Za dnešní krise a nezaměstnanosti, v době kdy stát snaží se všemožnými úsporami vymáhati na daních od těch nejchudších vrstev obyvatelstva všechny nedoplatky a kdy oddaluje se stále úprava platů státních zaměstnanců, přece jen zdá se tento krok vlády příliš riskantním a veřejným zájmům státu a jeho obyvatelstva málo Prospěšným,

I táží se podepsaní, jaký úkol sleduje p. ministr financí uvedenou akcí a jak budou zabezpečeny peníze státu v nové bance.

V Praze dne 31. března 1930.

Čuřík, Greif, Suroviak, Šalát, Kunz, Slušný, Sivák, dr Ravasz, dr Gažík, Grebáč-Orlov, Danihel, dr Fritz, dr Tiso, Hlinka, dr Pružinský, dr Polyák, Onderčo, Mojto, Macháček, dr Mederlý, dr Labaj.

386/VI (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov

ministrovi vnútra

vo vecí zrušenia samosprávy obce Berehy a spravovania jej majetku vládnym komisarom.

Pane minister!

Zastupiteľský sbor obce Berehy bolo na podzim roku 1928 rozpustené s tým ústne vyhláseným odôvodnením, že predstavenstvo a zastupiteľský sbor nespravujú riadne miliónové imanie obce. Po zrušení zastupiteľského sboru dozorčí úrad z častí z moci úradu, z častí následkom oznámení konalo niekoľkokrát prísne vyšetrovanie proti zrušenému zastupiteľskému sboru, poťažne proti predstavenstvu. Všetky tieto vyšetrovania dokázaly, že zastupiteľský sbor i predstavenstvo vo správe imania všetky príslušné predpisy bezvadne zachovávaly a že predstavenstvo obdržalo absolutorium.

Toto neodôvodnené zrušenie samosprávy obce Berehy a nastolenie vládneho komisara v čelo obce vyvolalo oprávnený nekľud v obcí Berehy. Správu obecného majetku, ktorý sa odhaduje na miliony, sveriť rukám jednotlivcovým s absolútnou mocou a tak, že on nie je zodpovedným voči obyvateľstvu obce, veľmi sa hodí k narušeniu verejného pokoja.

Už od rokov je aktuálnou otázkou obce Berehy, aby dozorčí úrad povolil mimo návodného plánu exploatáciu lesa asi vo výmere 300 jutár, ktorý je vlastníctvom obce; vyslaní odborníci oko lesného úradu berehovského tak i ministerstva zemedelstva už pred rokami zistili, že les už je dávno prezrály a dolej sa už nevyvinuje a s roka na rok ztráca na cene. Dozorčí úrad ani do dnes ešte nepovolil exploatáciu lesa.

S vecou tejto mimoriadnej exploatácie lesa zabýval sa v r. 1929 aj okresný úrad v Berehove, a okresný výbor v Berehove rozriešil otázku tak, že navrhuje síce, aby les mimo návodného plánu bol exploatovaný, avšak ku prevedeniu tohoto úkolu pokladá vládneho komisara obce Berehy za nevhodného, a povoľuje to iba tak, keby buďto restaurovaný bol ústavný stav v Berehách, alebo keby určitá komisia, sostavená z členov okresného zastupiteľského sboru plnila úkoly spojené s predajom lesa.

Ku charakteristike režimu vládneho komisara poslúži školským príkladom vyhláška, podpísaná, razítkovaná a vynesená vládnym komisarom a notárom obce Berehy, dľa ktorej obec Berehy sľubuje 10.000 korún prešovskému advokátovi dr Slávikovi, jestliže on do 20. marca 1930 vymôže povolenie pre mimoriadnu exploatáciu plochého lesa, ktorý je vlastníctvom obce Berehy. Na toto dožiadanie odpovedá dr. Slávik obcí Berehy v tom smysle, že výlučne vzhľadom na krátku dobu nemôže dostál tomuto úkolu.

Zastupiteľský sbor obce Berehy, zrušený na podzim r. 1928, zakúpil od bratov Weiszových s vedomím a svolením dozorčieho úradu 300 jutár lesa s tým úmyslom, že kupnú cenu lesa zaplatí z kupnej ceny, ktorú obdrží zo sľubovaného mimoriadneho odpredaja lesa. Mimoriadnu exploatáciu dozorčí úrad ani do dnes ešte nepovolil, naproti tomu obec Berehy následkom zakúpenia lesa, ku ktorému zakúpeniu dal iniciatívu zastupiteľský sbor a ktoré skoncoval vládny komisár, musela platiť a preto donútená bola obec vyzdvihnúť smenečnú pôžičku asi 1,000.000 korún, z čoho platí 12 úrokov. Obec Berehy, ktorá od doby čo existuje, nikdy daňových prirážok neplatila, ba v dobách minulých zo svojho kmeňového imania na kulturálné účele obrovské sumy obetovala, dnes bez vlastného zavinenia octla sa na svahu úplnej hmotnej ruiny.

Tážem sa pána ministra:

1. Či berie na seba odpovednosť za to, že okresné náčelníctvo v Berehove za takéhoto stavu veci, keď totiž vyšlo na javo, že ku zrušeniu autonomie obce nebolo žiadneho dôvodu, a keď je jasné, že vládny komisár nie je spôsobilý náležíte a prospešne obstarával veci obce, ani 00 prejavenom dobrozdaní okresného zastupiteľského sboru nezakročilo, aby mandát vládneho komisára bol zrušený.

2. Či je ochotný naliehave revidovať pomery v Berehách?

3. Či je ochotný reštaurovať samosprávu obce, keďže ku spravovaniu vecí a ku správe majetku obce povolaný je podľa zásad demokratickej samosprávy predsa len zastupiteľský sbor, volený obyvateľstvom obce, a keďže viera v demokraciu, vyznávaná už od rokov, nemôže byť režimom vládneho komisara udržovaná?

V Prahe, dňa 31. marca 1930.

Hokky, dr Szüllö, Fedor, Krumpe, Greif, Oehlinger, dr Petersilka, Zajíček, Kunz, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Keibl, dr Schollich, Horpynka, dr Hassold, Schubert, Dobránsky, Simm, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, Krebs, Scharnagl, Köhler, Kasper, inž. Jung, Matzner, Szentiványi, Geyer, Knirsch, dr Jabloniczky.

386/VII (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov

ministrovi vnútra,

z akej príčiny je nemovitosť lesného komposesorátu obce Vyškova spravovaná už dlhú dobu vládnym komisarom.

Pane minister!

Na meno lesného komposesorátu obce Vyškova je v pozemkovej knihe zapísané asi 4000 kat, jutár lesa. Lesný komposesorát vo Vyškove, ako autonomný sbor so štatútom, už od desaťročí spravuje svoje miliónové imanie svojím autonomným orgánom, t. j. výborom a predsedníctvom, voleným členami lesného komposesorátu, ktorí sú vedení v evidencii. Okresný náčelník v Huste v lete r. 1927 suspendoval samosprávu vyškovského lesného komposesorátu, a v jeho čelo postavil ako vládneho komisara Karla Stóka, bytom vo Vyškove.

Vládny komisar od r. 1927 absolutnou mocou spravuje lesnú nemovitosť členov vyškovského lesného komposesorátu, zaistenú i v pozemkovej knihe ako súkromné imanie; odpredáva lesy a vybranú kupnú cenu nevyúčtuje vlastníkom, akožto vládny komisár s absolutnou mocou, nezodpovedný voči vlastníkom. Rozhorčenie členov vyškovského lesného komposesorátu je nesmierné, lebo v tomto administratívnom opatrení spatrujú ukrivdenie svojho voľného práva dišpozičného i so svojím zákonite zaisteným súkromným vlastníctvom.

Tážem sa pána ministra:

Na jakom podklade došlo k suspenzií agendy a samosprávy majetku lesného komposesorátu vo Vyškove?

S úctou tážem sa ďalej, či pán minister vnútra vie o tom, že s majetkom členov vyškovského lesného komposesorátu, ktorý majetok je výlučným súkromným vlastníctvom týchto členov, disponuje jednotlivec, ktorý nemá zodpovednosti voči členom lesného komposesorátu, ako podielnym vlastníkom.

S úctou tážem sa, či Karol Stók zodpovedá a účtuje voči úradom?

S úctou tážem sa, či je pán minister ochotný súrne zakročiť, aby mandát Karla Stóka bol zrušený, on sám v dobe čo najkratšie bol zo správy odstránený, a aby restaurovaná bola samospráva lesného komposesorátu vo Vyškove a k tomu účelu svolané bola po prípade ihneď valné shromaždenie držiteľov, keďže sem vzťahujúci sa § 40, zák. čl. XIX, z r. 1898, zná iba vládny komisariát prezatýmnej povahy, správnejšie rečeno po odstránení samosprávy predsednícky mandát od úradu?

V Prahe dňa 31. marca 1930.

Hokky, Simm, Knirsch, Geyer, inž. Jung, dr Törköly, Kasper, Nitsch, Szentiványi, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Keibl, dr Schollich, Matzner, Horpynka, dr Hassold, Schubert, Krebs, Köhler, Dobránsky, dr Jabloniczky, dr Szüllö.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP