Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. 1.

Ustanovení § 19. a 34. zákona ze dne 23. července 1919 č. 443 se ruší a nahražují se předpisy §§ 4. - 18. platového zákona ze dne 24. VI. 1926 č. 103 Sb. z. a n. a musí se jimi veřejnoprávní obecní svazky bezpodmínečně říditi.

Čl. 2.

Nároky z tohoto zákona vyplývající počítají se od 1. ledna 1930 a musí se k tomuto dni převody a úpravy obecních definitivních úředníků provésti nejdéle do 3 měsíců po účinností tohoto zákona. Pro převody do nových platů platí pro samosprávné úředníky přechodná ustanovení částí sedmé obsažená v platovém zákoně č. 103 z r. 1926 (§ 166 a násl.). Ve sporných případech platí tu obdoba předpisů dle příslušných tabulek platných pro státní úředníky.

Čl. 3.

Zákon tento nabývá účinností dnem vyhlášení.

Čl. 4.

Ministru vnitra se ukládá, aby tento zákon ihned provedl.

Ježto systém hodnostních tříd státních úředníků, na který se odvolává § 19, zákona o úpravě služebních poměrů obecních úředníků v Čechách a v zemi Moravskoslezské byl platovým zákonem z r. 1926 č. 103 zrušen a ježto zákon ze dne 23. července 1919 č. 443 - který změnil a doplnil zákon ze dne 29, května 1908 č. 35 Sb. z. a n. o služebních poměrech obecních úředníků - zůstal dosud v platnosti, nastala v platovém zákoně mezera, která velmi vážně poškozuje po stránce právní i hmotné obecní úředníky. Tito, pokud je snad zastupitelstvo výjimečně dle § 212. plat. zákona č. 103 z r. 1926 nepostavilo dobrovolně svým usnesením a se schválením okresních úřadů na roveň postavení úředníků státních a pokud je dle příslušných tabulek nepřevedlo na novou soustavu státní dle platového zákona, - zůstávají ohledně svých služebních poměrů právních a hmotných mimo právo a nemají nikde zákonité právní opory.

Na platový zákon se nemohou dle § 19, zákona z r. 1919 č. 443 odvolávati, ježto dle nálezu správního dvoru soudního nenahradila soustava platového zákona "dosavadní systém hodnostních tříd úředníků státních", nýbrž byl tu přijat a uzákoněn úplně nový systém, s nímž bývalý systém hodnostních tříd nemá pranic společného. A na tento nový systém nemají obecní úředníci žádného práva se odvolávati dle § 19. dosud platného zákona z r. 1919 č. 443. Tím ocitli se obecní úředníci úplně bez závazné ochrany zákona a jsou odkázání jen na milost a nemilost svých veřejných zaměstnavatelů. Tito dle § 212. platového zákona mohou, ale nemusí upraviti plat a provésti převody svých zaměstnanců obcí a měst ve smyslu převodních tabulek platných pro státní úředníky dle platového zákona z r. 1926 č. 103. To je stav neprávní, nezákonný, neudržitelný, krajně nekorektní a nespravedlivý a musí se vhodnou novelou dle podaného návrhu s největším urychlením odstraniti. Tady musí býti hájeno právo a právní jistota i závaznost k úpravě a převodům obecními zastupitelstvy vůči obecnímu řádně ustanovenému úřednictvu. Obecní a státní úředníci tvoří dohromady veliký kádr úřednictva veřejného pro státní jednotnou správu vzájemně se doplňujícího a musí tudíž jeho právní a hmotné poměry být upraveny na jednotném právním a bezpečném podkladě.

Demokratické zřízení musí měřiti všem stejně a musí mít jasné, spravedlivé zákony, aby nebylo právní nejistoty, která u nás tolik zla natropila.

Má-li státní správa v užším slova smyslu pro své zaměstnance zákon zavazující a právní poměry kategorickým imperativem upravující, musí také ostatní veřejná správa tj. v první řadě obecní městská správa, jako součástka celkové republikánské mocí veřejné, míti zákon stejně zavazující a stejně bezpečně právní poměry obecních úředníků upravující. Proto měl by býti ihned zákon o služebních poměrech obecních úředníků z r. 1919 č. 443 novelisován dle našeho návrhu.

V Praze dne 21. května 1930.