Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	2. zasedání.

 

540.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o usnesení senátu (tisk sněm. 455)

k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 105 a 185)

o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách.

Vládní osnova zákona o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách odpovídá především časové potřebě poměry ty upraviti pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. V býv. Uhrách železniční knihy byly vedeny podle ustanovení zák. čl. I./1868 a LXI./1881 u ústředního knihovního úřadu v Budapešti a pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou není zákonného ustanovení o příslušnosti soudní pro vedení železničních knih. Úpravou vydání správních spisů sjednanou s královstvím maďarským (160/1927 Sb. z. a n.) a z toho vyplývajícím odevzdáním železničních knih republice, potřeba určení příslušnosti soudů se stala naléhavou. Této příležitosti užila také vláda k unifikaci našeho zákonodárství a upravuje právní poměry železničních knih a zástavních práv nabytých na drahách jednotně pro celou republiku. Unifikace provedena tím, že zásady zákona z 19. května 1874 čís. 70 ř. z. se rozšiřují, ovšem v nové úpravě, i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Zásady ty se osvědčily a osnova přejímá většinu paragrafů cit. zákona nezměněně upravujíc je pouze stylisticky, vynechávajíc ustanovení, která jsou už bezvýznamná (ustanovení přechodná) a přizpůsobujíc znění nového zákona některým novým právním normám. Ostatně právní principy, na nichž vybudován zákon čís. 70/1874 a na druhé straně zák. čl. I./1868 a LXI./1881 jsou zásadně shodné, takže se ani pro Slovensko a Podkarpatskou Rus z větší části nezavádí nic neznámého. Zejména v obou zákonodárstvích byla uplatněna zásada, že železniční knihy a další právní poměry ze zápisu do ní vyplývající mohou se týkati a sloužiti jenom drahám, určeným veřejné dopravě, jimž bylo povoleno právo vyvlastňovací.

Tato zásada je základem i vládní osnovy a usnesení senátu. Tedy nemohou býti předmětem zápisu do železničních knih dráhy (vlečné průmyslové tratě), jež jsou ve vlastnictví veřejných železničních podniků, avšak slouží účelům soukromým, stejně jako soukromé dráhy, vlečky atd. jednotlivých podniků průmyslových a pod. V osnově provedena je dosavadní zásada, že se zapisují do vložek pozemky, nikoliv snad jen koncesionářova práva.

Pro vedení železničních knih budou příslušny soudy vedoucí pozemkové knihy v sídlech zemských úřadů, tedy v Čechách a v zemi Moravskoslezské krajské soudy v Praze a v Brně, potom na Slovensku okresní soud v Bratislavě a na Podkarpatské Rusi okresní soud v Užhorodě, podle toho, v které zemi je dráha, a probíhá-li dráha více zeměmi, jeden z výše uvedených soudů podle žádosti podnikatelstva.

Odchylky proti zásadám dřívějšího práva uherského spočívají v tom, že v listě železniční podstaty neuvádí se výměra parcel z důvodů právní bezpečnosti a principu důvěry veřejných knih, dále že list podstaty železniční neobsahuje služebnosti zatěžující dráhu, což se bude zapisovati v druhém oddílu listu závad, který bude míti, jak to doposud platilo v zemích mimoslovenských, dvě oddělení, z nichž jedno je určeno pro břemena zatěžující celou knihovní jednotku, druhé pro břemena zatěžující jen určité parcely služebnostmi, pachty a pod. Dále se přejímá instituce vložky zatímní a definitivní a řízení o vyhledávání železničních pozemků se ponechává okresním soudům, v jejichž obvodu vyhledávané pozemky jsou a nikoliv, jak tomu bylo v Uhrách, jedné komisi Ústředního knihovního úřadu. Řízení se tím usnadní a urychlí.

Proti znění zákona čís. 70/1874 užívá osnova důsledně pojmu dráha. Výpočet obsahu vložky rozvedený v §u 5 cit. zákona shrnuje osnova v §u 5 v pojem "všechen materiál a jiné movitosti náležející podniku, které slouží k jeho zřízení a provozu, čítajíc v to práva a pohledávky související s podnikem." Definice tato je vyčerpávající. Výslovně se ustanovuje, že materiál, tedy příslušenství, se nezapisuje zvlášť do železniční vložky. § 41 osnovy pak expressis verbis ustanovuje, že na dráhu tvořící knihovní jednotku a veškeré příslušenství může býti vedena exekuce jen jako na celek. § 17 odst. 3. obsahuje výslovný zákaz zatímního převodu železničních pozemků do pozemkových knih s vkladem práva vlastnického pro podnikatelstvo. Tím se vyhýbá osnova nebezpečí dvojího zatížení, které by mohlo vzniknouti z toho, že by pozemky železniční tvořily součást jednak zatímní vložky, jednak součást obecných knih pozemkových. § 34 obsahuje určité úlevy v případě, že jde o převod jednotlivých parcel do vložek železniční knihy po skončeném řízení vyhledávacím. Převod ten se může díti podle zásad obecného knihovního zákona. V §u 18 se přihlíží k ustanovením zákona katastrálního čís. 177/27 Sb. z. a n., pokud jde o náležitosti listin, a v §u 42 k novým zákonům o dopravní dani a dávce z jízdného při rozvrhu nejvyššího podaní nebo výtěžku vnucené správy. Lhůta rekursní je stanovena na 15 dní.

Senát provedl v některých paragrafech (§§ 6, 9, 10, 12, 22, 23, 24, 39, 40) změny rázu stylistického nikoliv věcného. Změna zásadní proti vládní osnově je vtom, že v §u 50 byla vypuštěna první věta, podle níž měl zákon nabýti účinnosti vyhlášením, čímž nastoupila normální vacatia legis podle zákona z 13. III. 1919 čís. 139 Sb. z. a n.

Do §u 33 usnesení senátu se vloudila zřejmá tisková chyba: v druhém odst. místo slůvka "soudu" má státi "listu", jak jest z kontextu samozřejmé. Tuto chybu nutno opraviti.

Ústavně právní výbor projednav usnesení senátu ve své schůzi konané 12. června 1930 navrhuje, aby poslanecká sněmovna Národního shromáždění schválila návrh zákona o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách ve znění usneseném senátem s úvodní formulí rovněž stejnou a ovšem s opravou tiskové chyby, jak uvedeno v předešlém odstavci.

V Praze, dne 12. června 1930.

Dr. Černý v. r.,	Ferd. Richter v. r.,
místopředseda.	zpravodaj.

 

Zákon

ze dne............................ 1930

o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

I. O ZAKLÁDÁNÍ ŽELEZNIČNÍCH KNIH.

1. Všeobecná ustanovení.

§ 1.

(1) Pro dráhy, které mají sloužiti veřejné dopravě a k jichž zřízení jest propůjčeno vyvlastňovací právo, zakládají se železniční knihy.

(2) Železniční knihy vedené o drahách na území Československé republiky podle ustanovení, která dosud platila, buďte dále vedeny jako železniční knihy podle tohoto zákona. Potřebná úprava těchto knih bude stanovena vládním nařízením.

§ 2.

Železniční kniha skládá se ze železničních vložek a ze sbírky listin.

§ 3.

Do železniční vložky buďte zapsány všechny pozemky, které jsou ve vlastnictví železničního podnikatelstva; a jsou určeny k provazu dráhy (železniční pozemky).

§ 4.

(1) Pro každou dráhu nebo pro každou její část, která má býti naproti věřitelům celkem, buď zřízena vložka v železniční knize.

(2) Pro dráhy, které částí svých tratí přesahují hranice Československé republiky, jakož i pro cizí dráhy, které zasahují částí svých tratí do jejího území, budiž zřízena vložka o části probíhající jejím územím.

§ 5.

(1) Dráha, kterou obsahuje vložka, pokládá se za knihovní jednotku.

(2) Tato jednotka zahrnuje také, aniž se zapisují do železniční vložky, všechen materiál a jiné movitosti náležející podniku, které slouží k jeho zřízení a provozu, čítajíc v to práva a pohledávky související s podnikem.

(3) U cizích drah, které zasahují částí svých tratí do území československé republiky, nepokládá se za to, že vozidla všeho druhu patři ke knihovní jednotce, pokud není jinak ustanoveno dohodou s příslušným cizím státem.

§ 6.

(1) Na částech dráhy tvořící knihovní jednotku nelze nabýti zástavních práv.

(2) Naproti tomu nepřestává býti dráha, knihovní jednotkou proto, že některé části dráhy jsou v děleném vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví, nebo že váznou na některých částech jiná práva, omezující výkon vlastnického práva, jako pozemkové služebnosti, nájemní a pachtovní práva s účinkem věcných práv.

(3) Rovněž nevadí, aby dráha byla pokládána za knihovní jednotku, jestliže výkupní právo nebo právo nápadu pro stát se omezuje zákonem anebo smlouvou na předměty podrobené tomuto právu.

§ 7.

(1) Ode dne zřízení vložky, třebas i jen zatímní, pokládá se knihovní jednotka, pro kterou byla vložka zřízena, za knihovní těleso a vložka za knihovní vložku po rozumu knihovních předpisů.

(2) Pokud není v tamto zákoně jinak ustanoveno, platí o podmínkách a účincích zápisů do železniční knihy, jakož i odpisování a připisování ustanovena knihovního zákona (řádu).

§ 8.

(1) Vložka železniční knihy skládá se z listu železniční podstaty, listu vlastnictví a listu závad.

(2) List železniční podstaty má v nadpisu jméno a směr dráhy, a dělí se na dvě oddělení. V prvním oddělení buďtež zapsány železniční parcely i s těmi, které jsou v děleném vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví. V jeho prvním sloupci jsou řadová čísla, jednotlivých železničních parcel, ve druhém poznačení parcelním číslem a ve třetím označení druhu parcel (stavební místa, staniční budova, hlídačský domek, trať a pod.). Délka a plošná výměra parcel se nevyznačuje. Ve druhém oddělení buďtež uvedena věcná práva spojená s vlastnictvím dráhy nebo jednotlivých železničních pozemků, která příslušejí podnikatelstvu na cizích pozemcích.

(3) List vlastnictví obsahuje jméno (firmu) a sídlo podnikatelstva, jehož vlastnictvím jest dráha, tvořící obsah vložky, práva příslušející mu k celé knihovní jednotce a omezení těchto práv, zejména právo výkupní nebo právo nápadu pro stát.

(4) List závad dělí se na dvě oddělení. Do prvního oddělení buďte zapisovány závady, které se týkají celé knihovní jednotky, do druhého oddělení závady, které se vztahují na jednotlivé železniční pozemky, dále práva příslušející na takových pozemcích jiným osobám z děleného vlastnictví nebo ze spoluvlastnictví (§ 6, odst. 2.).

(5) Dokud nejsou železniční pozemky tvořící knihovní jednotku vyhledány a v prvním oddělení listu železniční podstaty zapsány, buď vložka pokládána za zatímní a fakta nápadně označena.

§ 9.

Právo vlastnické ke dráze může býti vloženo jen pro toho, komu se dostalo koncese pro tuto dráhu.

§ 10.

(1) Založiti a vésti železniční knihu jsou povolány:

1. pro dráhy, které nejdou přes hranice některé země, soud příslušný vésti pozemkové knihy o nemovitostech v soudním okresu ve kterém jest sídlo zemského úřadu,

2. pro dráhy, které vedou více než jednou zemí, ze soudů příslušných v těchto zemích podle čís. 1. ten soud, u kterého zažádá podnikatelstvo za zřízení vložky nebo, pokud jest vložka již zřízena, kterému byla vložka na návrh podnikatelstva k dalšímu vedení odevzdána.

(2) Dělí-li se železniční majetek podnikatelstva v několik knihovních jednotek, o kterých by se měly podle předcházejících ustanovení vésti železniční vložky u různých soudů, určí ministerstvo železnic, vyslechnouc podnikatelstvo, z těchto soudů ten, u kterého se mají zříditi a vésti vložky pro všechny knihovní jednotky náležející podnikatelstvu.

§ 11.

(1) Soud, u kterého se zřizuje vložka železniční knihy, jest ode dne zřízení zatímní vložky příslušný jako reální soud ve všech věcech, které se vztahují na knihovní jednotku jako celek.

(2) Pro věci, které se vztahují jen na jednotlivé železniční pozemky, počíná se příslušnost tohoto soudu jako reálního teprve dnem, kterého se zapíší železniční parcely do vložky železniční knihy.

2. Zvláštní ustanovení.

A. Zřízení zatímní vložky.

§ 12.

(1) Pro dráhy, pro které není dosud zřízena ani zatímní vložka a prsa které bylo již vydáno potvrzení podle § 13, odst. 1. čís. 1., nechť zažádá podnikatelstvo u příslušného soudu do tří měsíců po tom, kdy zákon nabude účinnosti, za zřízení zatímní vložky.

(2) Pro dráhy, pro něž potvrzení bude vydáno později, nechť podá podnikatelstvo žádost za zřízení zatímní vložky u příslušného soudu do tří měsíců po vydání tohoto potvrzení.

(3) Na zachování této lhůty dohlíží ministerstvo železnic a může liknavého podnikatele ke splnění této povinnosti poháněti peněžitými pořádkovými pokutami do 20.000 Kč.

§ 13.

(1) K žádosti za zřízení zatímní vložky buďtež přiloženy:

1. potvrzení vydané ministerstvem železnic anebo na jeho příkaz o směru dráhy a o příslušnosti soudu tím podmíněné, jakož i o tom, že má býti dráha podle § 1 předmětem železniční knihy;

2. přehledná mapa znázorňující trať dráhy, z které lze seznati obvody okresních soudů dotčené drahou se seznamem těchto okresů;

3. listiny jichž jest třeba, aby se mohlo posouditi utvoření knihovní jednotky a práva příslušející podnikatelstvu k této knihovní jednotce (koncesní listina, stanovy a pod.). U drah zřizovaných státem nahrazuje tyto listiny potvrzení vydané ministerstvem železnic.

(2) Listin uvedených pod č. 3. buďte předloženy jak prvopisy, tak i jednoduché opisy (otisky).

§ 14.

(1) Uzná-li se soud příslušným a shledá-li, že podaná žádost vyhovuje, neb odstraní-li se shledané vady, zřídí zatímní vložku.

(2) Při tom založí místo prvního oddělení listu železniční podstaty předložené potvrzení o směru dráhy s přehlednou mapou, a v listu vlastnictví zapíše vlastnické právo a po případě práva s ním spojená, příslušející podnikatelstvu k celku knihovního tělesa, které se má utvořiti, s omezeními vyplývajícími z předložených listin.

(3) Opisy listin, jichž souhlas s prvopisy potvrdí úředník vedoucí železniční knihu, buďtež uschovány ve sbírce liStin.

§ 15.

Den, kterým se zřizuje zatímní vložka, buď z úřední povinnosti oznámen podnikatelstvu a okresním soudům, a to i okresním soudům v sídle sborových soudů, jichž obvod jest dotčen drahou, a buď uveden ve známost vyhláškou, která se vyvěsí, na úřední desce všech těchto soudů a soudu příslušného pro knihovní vložku, a uveřejní jednou v úředním listu, určeném k úředním vyhláškám soudu.

§ 16.

(1) Zápis věcného práva vykonaný v zatímní vložce má účinek pro celý objem knihovní jednotky.

(2) Tento účinek počíná se u jednotlivého železničního pozemku, který se má zapsati do vložky, dobou, ve které podnikatelstvo nabylo pozemku, třebas nevymohlo ještě potřebného knihovního odepsání.

(3) Zápis vykonaný v zatímní vložce nemá však účinku na nabytí a trvání práv, která mají i dále trvati na železničním pozemku po tom, kdy byl zapsán do vložky železniční knihy.

(4) Také zůstávají až do zrušení nedotčena práva na železničním pozemku, která v čase jeho nabytí tu byla nebo později vznikají a k jichž zrušení má dojíti ještě před zápisem pozemku do vložky železniční knihy.

B. Vyhledávání železničních pozemků.

§ 17.

(1) Aby bylo zahájeno šetření k vyhledání železničních pozemků a tyto pozemky zapsány byly do vložky železniční knihy, má podnikatelstvo zažádati u okresních soudů, v jichž obvodu tyto pozemky leží.

(2) Náklady soudů a správních úřadů na úřední jednání, která se konají k vyhledávání železničních pozemků, hradí podnikatelstvo.

(3) Odpisovati železniční pozemky z jejich dosavadních vložek (zápisnic) pozemkových knih a zříditi pro ně nové vložky (zápisnice) pozemkových knih se vkladem vlastnického práva podnikatelstvu dráhy, není po účinnosti tohoto zákona dovoleno. Pozemky, které byly takto připsány podnikatelstvu dráhy, budou přeneseny na žádost podnikatelstva do vložky železniční knihy.

§ 18.

(1) Žádost za vyhledávání železničních pozemků buď podána do tří měsíců po ukončení výkupu pozemků v dotčeném obvodu okresního soudu, je-li však výkup v obvodu některého okresního soudu již skončen v době, kdy tento zákon nabude účinnosti, do tří měsíců po této době.

(2) Na zachování těchto lhůt dohlíží ministerstvo železnic a může liknavého podnikatele pobízeti k podání žádosti peněžitými pořádkovými pokutami do 20.000 Kč.

(3) K žádosti buďte připojeny:

1. seznamy nabytých pozemků nebo jejich částí seřazené podle katastrálních území po směru dráhy s udáním parcelního čísla, a vzdělávání u každého pozemku nebo části (neb u pozemku bez katastrálního výtěžku s jeho obecným označením anebo pojmenováním) podle pozemkového katastru a, kde nejsou dosud založeny vložky nových pozemkových knih, s připojením místopisného čísla podle pozemnoknižní zápisnice, dále s udáním předchůdců podnikatelstva; v držbě, seznamy věcných práv spojených s vlastnictvím dráhy nebo jednotlivých pozemků, která se mají vykonávati v obvodu tohoto okresního soudu, konečně seznamy závad váznoucích na jednotlivých pozemcích, které se mají přenésti do železniční vložky, jakož i práv příslušejících jiným osobám z děleného vlastnictví nebo ze spoluvlastnictví;

2. mapa znázorňující polohu a hranice nabytých pozemků;

3. listiny potřebné k posouzení udaných právních poměrů, zejména o nabytí pozemků a práv uvedených pod č. 1. a doklady k nim, zejména geometrické (polohopisné) plány podle § 42 zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n., a pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona);

4. potvrzení o držbě nabytých pozemků a práv s nimi spojených, nejsou-li tato potvrzení již obsažena v listinách prokazujících nabytí. Tato potvrzení vydá okresní úřad, bylo-li nabyto pozemků vyvlastněním, jinak obec, ve které leží.

(4) Jako mapa (odst. 3, č. 2.) předložen buď doplněný a ověřený otisk aneb ověřený snímek katastrální mapy s vyznačením nabytých pozemků nebo jejich částí nebo v územích, pro která není dosud katastrálních map, geometrický (polohopisný) plán všech nabytých pozemků nebo jejich částí vyhovující ustanovením katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. z. a n. Pro katastrální měřický úřad buď připojen snímek.

(5) Listiny prokazující nabytí musí míti náležitosti vkladných listin. Listiny uvedené pod č. 3. a 4. buďte předloženy v prvopisu spolu s jednoduchým opisem, geometrické (polohopisné) plány kromě toho s dalším otiskem (snímkem) pro katastrální měřický úřad.

§ 19.

(1) Zástavní práva a jiné závady, jichž realisace by mohla vésti k nucenému zcizení železničního pozemku o sobě, jsou vyloučeny ze zápisu do železniční vložky.

(2) Váznou-li takové závady na pozemku, kterého nebylo nabyto vyvlastněním, anebo žádá-li podnikatelstvo, aby nebyly zapisovány závady, které zapsati jest podle zákona přípustno, má podnikatelstvo buď prokázati vkladnými listinami svolení oprávněných osob k přenesení pozemku do železniční knihy bez závad, anebo dáti vyzvati soudem oprávněné, aby se vyjádřili o žádaném přenesení bez závad.

(3) V tomto případě buďte připojena k žádosti uvedené v § 17 záhlaví s údaji nutnými k uvědomění oprávněných, zejména s označením pozemku, který se má odepsati, a má-li se odepsati jen díl, s udáním výměry, a práva týkajícího se každého oprávněného.

§ 20.

Soud porovná žádost s veřejnou knihou nebo, vede-li se kniha o některých pozemcích u jiného soudu, dá ji porovnati tímto soudem a podle výsledku ji prozkoumá. Shledá-li nesprávnosti nebo je třeba vysvětlení, dá podnikatelstvu potřebné příkazy k odstranění vad.

§ 21.

(1) Shledá-li soud žádost správnou nebo byly-li odstraněny shledané vady, vyzve soud ty, kdož mají za to, že jsou postiženi žádostí podanou podnikatelstvem za přenesení železničních pozemků do vložky železniční knihy, aby u něho opověděli ve stanovené lhůtě své nároky.

(2) Lhůta k této opovědi buď určena alespoň na šest neděl a nejvýše na tři měsíce ode dne, kdy se vyvěsí vyhláška u soudu konajícího šetření, a její konec buď označen kalendářním dnem.

(3) Ve vyhlášce buďtež uvedeny železniční pozemky, které se mají přenésti, s udáním katastrálního označení a po případě místopisného čísla podle § 18, odstavce 3., č. 1, a jména přímých předchůdců podnikatelstva v držbě. Ve vyhlášce buď též oznámeno, že lze nahlédnouti u soudu do žádosti padané podnikatelstvem.

(4) Vyhláška buď vyvěšena u soudu konajícího šetření a, je-li jiný soud knihovním soudem, také u něho, a buď vyhlášena obvyklým způsobem v obcích, ve kterých leží železniční pozemky.

(5) Výpis z vyhlášky, ve kterém místo označení pozemků a předchůdců v držbě se udají jen směr dráhy a obce jí dotčené, budiž uveřejněn jednou v úředním listu určeném pro úřední vyhlášky soudu.

(6) Ti, jichž vyjádření se má vyžádati podle § 19, buďte zpraveni o tomto vyzvání doručením záhlaví pro ně určených s dodatkem, že se bude za to míti, že souhlasí s přenesením pozemků bez závad, jestliže se nevyjádří v stanovené lhůtě, a že jejich věcná práva na těchto pozemcích zaniknou dnem, kterého budou odepsány do vložky železniční knihy. Toto vyzvání budiž jim doručeno do vlastních rukou.

§ 22.

(1) Při zápise do vložky železniční knihy nepřihlíží se k věcným právům, kterých bylo nabyto teprve toho dne, kdy se vyvěsí vyhláška u okresního soudu konajícího vyhledávání nebo po tomto dnu na pozemcích, které mají býti zapsány do vložky železniční knihy, proti předchůdcům podnikatelstva v držbě.

(2) Tato věcná práva mají účinek jen, jestli a pokud sejde se zápisu pozemků do železniční knihy.

(3) Na to buď v usnesení a ve vyhlášce zvlášť upozorněno a buď udán den, kterého bude vyhláška vyvěšena u soudu konajícího vyhledávání.

§ 23.

Do žádosti s přílohami, která se podrží u soudu konajícího vyhledávání, i do jejich příloh může u soudu kdokoliv v úředních hodinách nahlédnouti.

§ 24.

(1) Lhůta stanovená k opovědi nemůže býti prodloužena; navrácení do stavu předešlého pro její zmeškání se nepovoluje.

(2) Opověď může býti učiněna písemně nebo ústně do soudního protokolu.

(3) Opožděná opověď buď z úřední povinnosti odmítnuta.

(4) K oprávněným, kteří nebyli podle § 21, odstavce 6., zpraveni alespoň čtrnáct dnů před uplynutím lhůty stanovené ve vyhlášce, hledí se, jako by byli opověděli odpor, ledaže jest tu jejich prohlášení, že souhlasí s odepsáním.

§ 25.

(1) O opovědi podané včas buď konán výslech účastníků. Konati se může na místě samém, je-li to účelné pro vyšetření věci.

(2) Při jednání buď učiněn pokus o dohodu účastníků. Nedojde-li k dohodě, buď nárok vznesený v opovědi dále vyšetřován jen v případech uvedených v §§ 26 až 28.

§ 26.

(1) Popírá-li se, že pozemky nabyté podnikatelstvem jsou v jeho držbě, neb odporuje-li se jejich místnímu ohraničení, a neodstraní-li se tento odpor předložením listiny vydané okresním úřadem o uvedení v držbu nebo jinou listinou úplně věrohodnou o pořádnosti držby, buď podnikatelstvo poukázáno, aby si vymohlo uvedení v držbu ve vyvlastňovacím řízení.

(2) Popírá-li se však toliko správnost pojmenování a čísel užitých v seznamech a mapách (plánech) k označení pozemků, buďte tato označení přezkoumána a, je-li třeba, opravena.

§ 27.

Uplatňuje-li se právo odvozované z děleného vlastnictví nebo ze spoluvlastnictví, pozemková služebnost anebo jiné věcné právo omezující výkon vlastnického práva k některému železničnímu pozemku, kteréž právo má býti zapsáno do vložky železniční knihy ale nebylo vůbec anebo správně udáno v seznamu předloženém od podnikatelstva, buď tento seznam opraven, prokáže-li se zápisem o politické pochůzce nebo potvrzením politických úřadů, neb uzná-li podnikatelstvo, že jest tu právo propůjčené za spolupůsobení úřadu. Opis listiny, která byla snad o tom předložena, se připojí ke spisům.

§ 28.

(1) Vznese-li se v opovědi odpor proti tomu, aby byl přenesen bez závad železniční pozemek, kterého nebylo nabyto vyvlastňovacím řízením, může býti tento odpor odstraněn zaplacením dluhu, jde-li o pohledávku číselně určenou. Věřitel musí přijmouti zaplacení i tedy, není-li pohledávka ještě splatná; zůstává mu však vyhrazeno osobní právo na náhradu škody, kterou snad utrpěl zaplacením před časem.

(2) Má-li býti odepsána do železniční knihy jen část zatíženého pozemku, může býti odpor vznesený proti přenesení bez závad uznán bezúčinným, nabude-li soud, prozkoumav cenové poměry, přesvědčení, že přeš odepsání železničního pozemku bez závad zůstane nedotčena zákonná jistota zbytkové zástavy, požadovaná pro sirotčí pohledávky nebo, jde-li o jiné věcné právo, že nemůže patrně býti ohrožena jeho jistota nebo jeho výkon odepsáním dotčen.

(3) Nemůže-li býti odpor, který byl vznesen proti přenesení pozemku bez závad, anebo který má býti pokládán za vznesený (§ 24, odst. 4.), odklizen ani zaplacením dluhu ani soudním rozhodnutím, buď podnikatelstvo poukázáno, aby vyvlastňovacím řízením vymohlo, aby železniční pozemek přešel na ně bez závad.

§ 29.

(1) Byly-li vzneseny jiné nároky, než které mají býti vyšetřeny podle §§ 26 až 28, zejména bylo-li odporováno nabývacím listinám, vyhovujícím ustanovením § 18, nebo nebyly-li nároky uvedené v § 27 úplně vyřízeny, mají strany na vůli aby tyto nároky uplatnily zákonným řízením před příslušným soudem aneb úřadem.

(2) To však nemůže zdržeti zápis železničních pozemků do vložky železniční knihy.

§ 30.

(1) Po uplynutí lhůty stanovené ve vyhlášce buďtež ihned z pozemkové knihy (vložky, zápisnice) odepsány z úřední povinnosti železniční pozemky, u kterých nebyl nárok opověděn.

(2) Byl-li opověděn nárok, buďte pozemky odepsány teprve, když byl nárok vyřízen dohodou stran (§ 25) anebo pravoplatným rozhodnutím v řízení uvedeném v tomto zákoně (§§ 26 až 28) anebo když se ukáže, že nárok není způsobilý, aby zdržel zápis železničních pozemků do vložky železniční knihy (§ 29). (3) Stejně buď také postupováno, pokud jde o opravy zápisu v jiných veřejných knihách, které se stanou nutnými zápisem do vložky železniční knihy.

(4) Nevede-li se veřejná kniha u okresního soudu, který projednával o zápisu železničních pozemků do vložky železniční knihy, opatří tento soud z úřední povinnosti potřebné zápisy u příslušného knihovního soudu.

§ 31.

(1) O vyřízení o-povědí zpraví soud jen podnikatelstvo a účastníky vyřízením dotčené. Vysloví-li se, že podnikatelstvo se odkazuje na vyvlastňovací řízeni, buď zpraven také vládní komisař jemu ustanovený.

(2) O zápisech ve veřejných knihách buďtež účastníci zpraveni podle ustanovení knihovního zákona (řádu).

§ 32.

(1) Když byly odklizeny překážky vadící zápisu do vložky železniční knihy, odepsány pozemky i z jiných veřejných knih a provedeny opravy v knihách, zašle soud seznamy předložené podnikatelstvem, které jest srovnati podle směru dráhy, a je-li třeba, opraviti, i s mapami, pak opisy listin, jichž souhlas s prvopisy potvrdí z úřední povinnosti, konečně ostatní spisy o projednávání soudu, u kterého byla zřízena zatímní vložka.

(2) Prvopisy listin, které snad zůstaly ve spisech, vrátí stranám.

§ 33.

(1) Soud příslušný vésti železniční knihy prozkoumá ihned, jakmile dojdou od některého soudu konajícího vyhledávání železničních pozemků spisy, zda bylo postupováno po zákonu a, je-li třeba, zařídí potřebné opravy nebo doplnění soudem, který vyhledávání konal.

(2) Seznamy, které byly shledány jako řádně sdělané, založí se do železniční vložky, a to seznam železničních pozemků v prvním oddělení listu železniční podstaty, seznam práv spojených s držbou dráhy nebo jednotlivých železničních pozemků v druhém oddělení téhož listu, a seznam závad váznoucích na jednotlivých železničních pozemcích a práv příslušejících jiným osobám z děleného vlastnictví nebo spoluvlastnictví v druhém oddělení listu závad.

(3) Opisy listin založí se i se spisy, jichž obsah jest podkladem zápisů obsažených v seznamech, do sbírky listin.

(4) Mapy jsou částí sbírky listin, buďte však odděleně uschovávány.

(5) Ostatní spisy buďtež uschovávány ve zvláštním oddělení knihovního soudu.

§ 34.

Nabude-li podnikatelstvo nových železničních pozemků v obvodu okresního soudu, ve kterém jsou již skončena šetření k vyhledávaní železničních pozemků, buď postupováno podle ustanovení o vyhledávání železničních pozemků. Jde-li jen o nabytí jednotlivých parcel pro dráhu, mohou býti na žádost podnikatelstva odepsány do železniční vložky podle ustanovení platných pro pozemkové knihy.