Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne ......................,

Národní shromáždění republiky Československá usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila průmyslové zpracování kukuřice na škrob a jeho deriváty stanovením nejvyššího ročního množství výrobků, určených pro tuzemskou spotřebu.

Výrobky určené pro vývoz do ciziny nepodléhají tomuto omezení.

Uvádění těchto výrobků do tuzemského oběhu podléhá kontrole.

§ 2.

Ustanovení zákona ze dne ........ června 1930, č. ........ Sb. z. a n., o dovozních listech rozšiřuje se též na bramborový škrob, syrob a dextriny. Dovozní listy vydávají se výrobcům za podmínek stanovených nařízením.

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení a provedou jej ministři financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství.

Zemědělská krise, jež dolehla těžce na pěstitele bramborů, jest zostřena ještě neutěšenými poměry panujícími v průmyslu škrobu bramborového. Tuzemský trh škrobu bramborového jest následkem nadvýroby škrobem tak zaplaven, že zůstane koncem této kampaně na neprodaných zásobách množství rovnající se jednoroční jeho spotřebě. Nadvýroba ta trvá již sice od skončení války, kdy veškeré podniky na vyrábění škrobu a jeho derivátů zůstaly na našem území, kdežto odbytiště v nástupnických státech byla zavedením ochranných cel ztracena v posledních letech, ale zostřena byla ještě zřízením velké továrny na výrobu škrobu kukuřičného, vyzbrojené cizím kapitálem a mohutnou výrobní kapacitou. Nyní přistoupila k tomu ještě nízká cena kukuřice v Jugoslavii a Rumunsku a snížení smluvní celní sazby na kukuřici ke krmným účelům z Kč 18.- na Kč 6.-, čímž snížila se i cena kukuřice k průmyslovému zpracování na domácím trhu. Následkem toho vznesli pěstitelé bramborů na jaře roku loňského žádost, aby výroba škrobu kukuřičného byla zatížena výrobní dávkou. Ačkoliv oprávněnost ochrany škrobu bramborového byla všeobecně uznávána, byly přece proti zavedení dávky vzneseny námitky se všeobecného hlediska hospodářského, jmenovitě z důvodů praejudicielních pro ostatní průmysly. Bylo tudíž nutným ohlédnouti se po jiné schůdnější cestě a ta byla nalezena v tom, když vláda resp. ministerstvo obchodu, průmyslu a živností bude zmocněno reglementovati výrobu průmyslu škrobařského kontingentací výroby škrobu kukuřičného. Škrob ten totiž používal se dosud pouze k určitým speciálním účelům, kdežto nyní postupně vytlačuje škrob bramborový z jeho dosavadních odbytišť a jmenovitě při výrobě dalších derivátů jej plně nahrazuje. Kontingentací výroby škrobu kukuřičného docílilo by se, že zůstal by škrob ten omezen na svá dosavadní odbytiště a nemohl by dále vytlačovati škrob bramborový. I s celkového hlediska národohospodářského byl by postup ten zcela správným, neboť škrob kukuřičný vyrábí se z cizí dovážené suroviny, kdežto škrob bramborový vyrábí se ze suroviny tuzemské, jíž jest velký nadbytek. Provedení kontingentace nenaráželo by na žádné zvláštní obtíže, poněvadž jedná se pouze o tři závody, mezi něž výroba lehce dala by se rozvrhnouti.

Než i když tímto způsobem bude škrobu bramborovému zachováno dosavadní tuzemské odbytiště, nezabrání se tím nadvýrobě; jež může se odstraniti pouze pomocí exportu. Export za stávajících poměrů vzhledem k teritoriální posici našeho státu a s tím spojeným velkým dopravním výlohám a vzhledem k vysokým ochranným clům sousedních států jest možným jen při zavedení dovozních listů na škrob bramborový. Exportu škrobu bramborového kladou se v cestu stále větší překážky, tak v posledních dnech byl podán v Rakousku návrh zákona na zvýšení cel na škrob bramborový a jeho deriváty na cirka trojnásobnou výši. I v Německu, kde výroba škrobu bramborového a jeho derivátů trpí obdobně jako u nás konkurencí škrobu kukuřičného, došlo se k náhledu, že export škrobu bramborového bez dovozních listů není možný a byla tam vláda zmocněna zavésti dovozní listy na bramborový škrob a jeho deriváty. Při tom jest trh tuzemský škrobu bramborového v Německu lépe chráněn před zničující konkurencí škrobu kukuřičného zavedením monopolu na kukuřici, čímž dána jest vládě možnost reglementovati výrobu škrobu kukuřičného. Zavedení dovozních listů na škrob bramborový a jeho deriváty nemělo by žádného nepříznivého vlivu na tuzemské spotřební průmysly, neboť škrob bramborový a jeho deriváty mohly by se vyvážeti jen, když by cena jich klesla pod světovou paritu, neboť hodnota dovozních listů byla by plně vyvážena ochrannými cly jednotlivých států. Z dosavadní zkušenosti jest též známo, že při nadvýrobě tuzemský výrobce prodá výrobek raději o něco levněji v tuzemsku, než by nesl risiko s exportem spojené. V letech neúrody bramborů, kdyby cena škrobu a jeho derivátů stoupla nad světovou paritu, nebylo by vývozu, poněvadž by export škrobu nebyl vůbec možným. Zavedení dovozních listů znamenalo by sice jistou oběť pro státní pokladnu, avšak oběť velmi nepatrnou, zejména když srovnávají se zde navrhované dovozní listy co do rozsahu s rozsahem dovozních listů v oborech ostatních, a i tato oběť by se vyrovnala brzy na straně jiné. Nemá-li dojíti k úplnému zániku domácího průmyslu škrobu bramborového a jeho derivátů a tím k ohrožení životních zájmů pěstitelů zemáků, jest nutno, aby navrhovaný zákon byl s největším urychlením projednán v Národním shromáždění.

Finanční zatížení státu zavedením dovozních listů bude uhrazeno z celních příjmů, jak to odpovídá povaze tohoto systému.

Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh zákona byl projednán v poslanecké sněmovně nejdříve ve výboru iniciativním, pak v zemědělském, v živnostensko-obchodním a rozpočtovém.

V Praze, dne 6. června 1930.