Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	2. zasedání.

 

549.

Odpovědi

I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Szüllö a druhů o nekvalifikovatelném popuzování proti národnosti a podněcování nenávisti, ke kterému došlo při skautské slavnosti, konané ve vládní budově v Bratislavě dne 26. ledna 1930 (tisk 174/XII.),

II. vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, aby byla co nejdříve vydána vládní nařízení k platovému zákonu 103/1926 (tisk 204/XXII.),

III. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Krebse a druhů, aby obec Streckenwald v okresu chabařovickém byla dodatečně pojata do seznamu obcí podle zákona o podomním obchodě (tisk 174/V.),

IV. min. financí na interp, posl. Wündirsche a druhů o průměrných čistých důchodech v zemědělství za rok 1929 podle § 327 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. (tisk 115/XI.),

V. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o výplatě platu při novém ustanovení (tisk 247/X.),

VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o poměrech školních inspektorů v Československu (tisk 402/VI.),

VII. min. vnitra na interp. posl. Neumeistra, Bečko, Bendy a soudr. o účasti četnictva a notáře na veřejné schůzi válečných poškozenců v Chynoranech dne 27. ledna 1930 (tisk 274/VIII.),

VIII. min. financí na interp. posl. Seidla, Bendy a soudr. o úpravě kvalifikačního řízení pro členy finanční stráže na Slovensku ve smyslu platového zákona (tisk 386/IX.),

IX. min. zemědělství na interp. posl. inž. Nečase a soudr. o státně zkoušených lesních hospodářích ve státní zemědělsko-lesnické službě dohlédací na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 402/XII.),

X. min. zahraničních věcí na interp. posl. Hokky a druhů o uvolnění urbariálního lesa obcí Černý Ardov a Tekovo (tisk 209/XXII.),

XI. min. financí na interp. posl. dr. Sterna, Štětky a soudr. o zákazu prodávati komunistické časopisy ve všech trafikách (tisk 41/X.),

XII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o docházce absolventů vyšších průmyslových škol na vysoké školy (tisk 209/VII.),

XIII. min. soc. péče na interp. posl. Kaspera a druhů o opatřeních, aby byla zachovávána osmihodinová pracovní doba a o povolování hodin přes čas (tisk 174/XV.),

XIV. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Simma a druhů o vydání zákona proti hospodářskému vyzvědačství a na ochranu vlastního průmyslu (tisk 115/II.)

XV. min. financí na interp. posl. Köhlera a druhů o vrácení poplatků zaplacených za úřední průkazy o konání vojenské služby za války k uplatňování nároku na státní příspěvek podle § 176 zák. č. 26/1929 (tisk 247/V.),

XVI. min. vnitra na interp. posl. Krumpe a druhů o pojmenování ulic v Terezíně (tisk 247/VII.),

XVII. min. veřejných prací na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o marném úsilí přiměti okresní úřad v Sušici, aby obecní úřad v Albrechticích u Sušice podle článku XVI. a §§ 103 a 104 obecného zřízení ze dne 16. dubna 1864 č. 7 splnil závazek uložený mu v §§ 18 a 19 stav. řádu (tisk 174/XIV.),

XVIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Geyera, inž. Junga a druhů o opožděném doručování poštovních zásilek v Železné Rudě (tisk 274/IV.),

XIX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Krumpe a druhů o poměrech u děčínského telefonního úřadu (tisk 295/XXV.),

XX. min. národní obrany na interp. posl. dr. Schollicha, Matznera a druhů, že pytlačící voják zastřelil v Gräfenbergu lázeňského hosta (tisk 209/VI.),

XXI. min. národní obrany na interp. posl. Geyera, Knirsche a druhů o prominutí cvičení ve zbrani (tisk 320/XV.),

XXII. min. financí na interp. posl. Böhma a druhů o postupu orgánů zemského finančního ředitelství vyměřujících paušalované sazby daně důchodové v zemědělství za rok 1929 (tisk 138/XII.).

 

549/I. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dr. Szüllö a druhů

o nekvalifikovatelném popuzování proti národnosti a podněcování nenávisti, ke kterému došlo při skautské slavnosti, konané ve vládní budově v Bratislavě dne 26. ledna 1930 (tisk 174/XII.).

Budiž především konstatováno, že skautské organisace nepodléhají kompetenci školské správy. Proto je zřejmo, že skautská slavnost, o níž se zmiňuje interpelace, konala se bez jakékoli ingerence nebo účasti školských úřadů.

Ministerstvo školství a národní osvěty zjistilo však z podnětu interpelace, že slavnost řečená konala se na přání všech skautských složek bratislavských a její program sestavovalo bez jakýchkoliv neshod pořadatelstvo, složené ze zástupců všech národnostních, resp. náboženských skautských skupin; všechny skupiny pracovaly svorně na přípravách slavnosti i na jejím provedení. Také skauti maďarské národnosti měli v pořadatelském výboru svého zástupce. Již tyto okolnosti svědčí o tom, že slavnost - která konána byla bez ingerence školských úřadů - neměla tendence národnostní.

Závěrečný živý obraz, proti němuž nebylo námitek ani při sestavování programu, ani při generální zkoušce, proveden byl oddílem katolických skautů bez jakýchkoliv úmyslů dotknouti se národnostních citů skautů maďarské národnosti, jak také zjistil zemský výkonný výbor Svazu skautů republiky Československé pro Slovensko, když za přítomnosti tajemníka maďarských skautů zabýval se vyšetřením věci, která byla též předmětem novinářských článků. Výsledek šetření, oznámený v časopisu maďarských skautů, byl přijat bez námitek nebo jakýchkoliv projevů nespokojenosti.

Ministerstvo školství a národní osvěty nemá proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze, dne 28. května 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer v. r.

 

549/II. (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů,

aby byla co nejdříve vydána vládní nařízení k platovému zákonu 103/1926 (tisk 204/XXII.).

Osnova vládního nařízení k § 67 a k některým jiným souvisejícím ustanovením platového zákona je připravena. Z právní povahy materie dotčené osnovu se však podává nezbytnost projednávati ji společně se souběžnou osnovou vládního nařízení o stanovení zvláštních podmínek pro ustanovení čekatelem a úředníkem ve smyslu §§ Z a 9 platového zákona. Poněvadž na dotčené osnovy bude míti vliv i letošní normalisace a systemisace služebních míst, bude možno jednání o těchto osnovách dokončiti teprve po schválení normalisace a systemisace vládou.

Započtení služební doby pro zvýšení služného podle § 142, odst. 2 platového zákona má býti rovněž provedeno vládním nařízením. Otázka týká se i zaměstnanectva jiných odvětví správy a musí býti tedy řešena celkově a s jednotných hledisek. Proto může ke konečnému vyřešení této otázky pro zaměstnance správy školské dojíti jen v souvislosti s úpravou i v ostatních oborech státní správy.

Platový zákon sám předvídal, že k této úpravě může dojíti až v době pozdější a proto, aby nenastala mezera, umožnil řešení aktuelních otázek sem náležejících cestou administrativní. Snahou vlády je urychliti konečné vyřešení otázky o započítávání pro zvýšení služného a přihlížeti při tom k oprávněným požadavkům zaměstnanců, pokud to dovolí meze vytčené zákonem a potřeba služby.

Pokud jde o vydání vládního nařízení k § 147 platového zákona, nebude se ono nařízení týkati jen státních zaměstnanců správy školské a osvětové, nýbrž bude otázku náhrad služebních výloh podle citovaného ustanovení platového zákona řešiti s jednotného hlediska všezaměstnaneckého. Příslušný materiál - velmi obsáhlý - jest předmětem projednávání.

V Praze, dne 4. června 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

 

549/III. (původní znění).

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností

na interpelaci poslance Krebse a druhů,

aby obec Streckenwald v okresu chabařovickém byla dodatečně pojata do seznamu obcí podle zákona o podomním obchodě (tisk 174/V.).

Před vypracováním vládního nařízení č. 21611926 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon č. 8711926 Sb. z. a n. o podomním obchodě, vykonalo ministerstvo průmyslu, obchodu a živností obsáhlé šetření prostřednictvím obchodních a živnostenských komor a úřadů živnostenských o tom, které obce by měly býti pojaty do seznamu obcí a míst, jejichž obyvatelé požívají zvláštních úlev při nastoupení a provozování podomního obchodu ve smyslu ustanovení §u 17. citovaného zákona.

Obec Streckenwald v okrese chabařovickém nebyla v tomto řízení vůbec navržena ani příslušným úřadem živnostenským ani obchodní a živnostenskou komorou. Nebyla proto do shora uvedeného seznamu pojata. Obec žádala dodatečně za zařazení do seznamu privilegovaných obcí a míst co do nastoupení a provozování podomního obchodu: Takovýchto žádostí došlo ještě více a ministerstvo obchodu koná o nich nové šetření, které není dosud skončeno. Podle jeho výsledků bude seznam případně doplněn o další obce a místa, jejichž obyvatelům dostane se výhod a úlev z obecných ustanovení zákona čís. 87/1926 Sb. z. a n. co do nastoupení a provozování podomního obchodu.

V Praze, dne 31. května 1930.

Ministr obchodu: Dr. Matoušek v. r.

 

549/IV. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Windirsche a druhů

o průměrných čistých důchodech v zemědělství za rok 1929 podle § 327 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. (tisk 115/XI.).

Finanční úřady II. stolice, které jsou podle odst. 15. prováděcího nařízení k § 327, odst. 1. a 2. z. o př. d. jedině oprávněny k stanovení zemědělských průměrů, braly při výpočtu průměrů na rok 1929 za základ skutečně v r. 1929 docílené ceny zemědělských produktu. Tím došla automaticky zemědělská krise k výrazu ve výši průměrů stanovených na rok 1929.

Pokud jde o stížnost na postup přednosty herní správu ve Stříbře při vypočtu průměrů na rok 1928, bylo vyšetřeno toto:

Přednosta berní správy pozval k jednání o zemědělských průměrech 13 zástupců zemědělců, z nichž se vsak na schůzi dostavili pouze 4 zástupci; pátý se dostavil teprve druhý den. Ježto dobrozdání tohoto nepatrného počtu zástupců nemohl úředník vedoucí jednání pokládati za dostatečné v záležitosti, dotýkající se celého velkého okresu, a ježto pro nutnost, průměry stanoviti co nejdříve, nebylo možno svolávati další poradu, vyžádal si zmíněný přednosta dobré zdání aspoň některých z ostatních pozvaných zástupci. Učinil tak návštěvou pěti zástupců, s nimiž sepsal protokolární dobrozdání. Žádný z nich svého podpisu neodepřel, takže zmíněný přednosta nikomu nevytýkal a ani vytýkati nemohl, že odepřením podpisu znemožnil dohodu a tím zavinil zdanění okresu stříbrského nejvyšší sazbou.

Rovněž neučinil přednosta berní správy ve Stříbře vytýkanému výroku, že dosažena většina neúčastí některých členů. Ostatně svědčí okolnost, že zmíněný přednosta osobně si vyžadoval dobrozdání nedostavivších se zemědělských zástupců, o tom, že neměl názor, jaký by z vytýkaného mu výroku vysvítal.

Poplatníci, uvedení v interpelaci, podali proti vyměření daně důchodové odvolání, při jichž vyřízení budou event. nesprávnosti odstraněny.

V Praze, dne 30. května 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

 

549/V. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů

o výplatě platu při novém ustanovení (tisk 247/X).

Na středních školách ustanovují se kandidáti profesury zásadně od prvého dne v měsíci a nežádá se na nich dřívější nastoupení. Jestliže kandidát profesury z vážných důvodů nemohl nastoupiti prvního dne v měsíci, a jde jen o několikadenní zmeškání, uděluje se mu na tu dobu služební dovolená.

Pokud interpelace se týče též národních škol, konstatuje se, že v oboru národních škol týká se prvé ustanovení zpravidla výpomocných učitelů. Těm přísluší odměna po dobu skutečné služby podle § 3, odst. 3. a 4. učitelského zákona č. 104/1926 Sb. z. a n. Proto bylo v čl. 22 prováděcího výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 4. XI. 1927, č. 123.439-I (Věstník ministerstva školství a národní osvěty IX., str. 459) nařízeno, aby v ustanovovacích dekretech takových učitelů bylo vždy uvedeno, že jim náleží odměna ode dne nastoupení služby.

Není proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze, dne 28. května 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer v. r.

 

549/VI. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů

o poměrech školních inspektorů v Československu (tisk 402/VI.).

.Návrh zákona o okresních školních inspektorech byl ministerstvem školství a národní osvěty předložen vládě, do jejíž působnosti podle ústavní listiny náleží předkládati návrhy zákonů Národnímu shromáždění.

V Praze, dne 31. května 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer v. r.

 

549/VII.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Františka Neumeistra, Jána Bečko, Ferdinanda Bendy a soudruhů

o účasti četnictva a notáře na veřejné schůzi válečných poškozenců v Chynoranech dne 27. ledna 1930 (tisk 274/VIII.)

Notářský adjunkt pověřený zastupováním okresního úřadu na této schůzi se dostavil na schůzi jen náhodou současně s dvojčlennou četnickou hlídkou; poněvadž hostinec, v němž se schůze konala, má pouze jediný vchod, takže četnická hlídka byla nucena před započetím schůze projíti místností, kde byli účastníci shromážděni. Nějaký rozruch z této příčiny mezi shromážděnými pozorovati nebylo. Četnická hlídka, která byla - jak obyčejně se děje - vyslána na schůzi, aby ji chránila proti případným rušitelům a zabezpečila veřejný pořádek, při schůzi samé přítomna nebyla.

Zástupce úřadu dal za schůze předsedajícím napomenouti řečníka jedině proto, že nepřípustným způsobem popouzel posluchače proti úředním činitelům, které obviňoval z nesprávného postupu vůči válečným poškozencům. Tím nebylo řečníku nikterak znemožněno poučiti shromážděné válečné poškozence o jich nárocích.

Vzhledem k uvedeným okolnostem neshledávám důvodu k nějakému opatření.

V Praze, dne 7. června 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

 

549/VIII.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Františka Seidla, F. Bendy a soudruhů

o úpravě kvalifikačního řízení pro členy finanční stráže na Slovensku ve smyslu platového zákona (tisk 386/IX.).

Otázku kvalifikace zřízenců finanční stráže včetně pomocných zřízenců finanční stráže upraví vládní nařízení o organisaci a služebních poměrech finanční stráže a to, pokud to ráz služby jakož i charakter ozbrojeného sboru připouštějí, analogicky podle předpisů o kvalifikaci úředníků. Kvalifikace bude zřízencům finanční stráže sdělována a poskytne se jim právo stížnosti proti takové kvalifikaci, která by měla za následek újmu v platovém postupu. Tím bude odstraněn dosavadní nedostatek, pokud jde o tzv. tajnou kvalifikaci zřízenců finanční stráže.

Toto vládní nařízení jest již připraveno a bude co nejdříve vydáno.

Nepovažuji proto v této době již za nutné, vyžádati si pro přechodnou dobu zmocnění ministerské rady k tomu, aby kvalifikační výsledky byly ještě před novou úpravou zaměstnancem finanční stráže oznamovány tak, aby postižení znali příčiny nižší kvalifikace a důvody vyloučení neb odkladu zvýšení služného.

V Praze, dne 5. června 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

 

549/IX.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance inž. Nečase a soudr.

o státně zkoušených lesních hospodářích ve státní zemědělsko-lesnické službě dohlédací na Slovensku a v Podk. Rusi (tisk 402/XII.).

V prvních letech popřevratových ustanoveno bylo v lesní službě dohlédací na Slovensku a v Podk. Rusi 40 absolventů vyšších lesnických ústavů. Devět z těchto úředníků jmenováno bylo lesmistry ve stavu lesnicko-technického personálu pro státní správu lesů obecních a jiných na Slovensku, po případě na Podk. Rusi .jez výslovného zařazení do některé skupiny časového postupu, kdežto ostatních 31 úředníků bylo jmenováno buď lesními správci nebo lesními asistenty s výslovným zařazením do skupiny "C" časového postupu.

Dekrety, v obou zmíněných případech vydané, staly se při propočtení, resp. započtení služebních let řečených úředníků předmětem stížností k nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud rozhodl v prvém případě, že stěžovatel následkem svého jmenování ve stavu lesnicko-technického personálu pro státní správu lesů obecních a jiných na Slovensku "jako lesní technik politické správy, patří do skupiny "A" státních úředníků. V důsledku toho přiznalo ministerstvo zemědělství též ostatním úředníkům, kteří ustanovovacím dekretem nebyli výslovně zařazeni do některé skupiny časového postupu, pokud o to žádali, skupinu "A" časového postupu.

V druhém případě rozhodl nejvyšší správní soud, že dekret o jmenování neobsahuje pouze jmenování ve stavu lesnicko-technického úřednictva státní lesní služby, nýbrž zároveň zařazení mília toho do skupiny "C" státních úředníků. Z toho jde, praví nejvyšší správní soud, že služební místo, stěžovateli propůjčené, bylo teprve utvořeno a charakterisováno tak, že nelze více pro ně hledati jiného zařazení podle nařízení z prvního února 1924 č. j. 34 ř. z.

Podle ustanovení §u 199 plat. zákona obdrží zaměstnanec při převodu do nových platů služební plat podle služební třídy, která odpovídá skupině časového postupu, k níž zaměstnanec v den účinnosti tohoto zákona přináleží. Poněvadž 31 zmíněných úředníků přináleželo v té době skupině "C" časového postupu, byl jim při převodu ku dni 1. ledna 1926 přiznán služební plat podle služební třídy II.

Vzhledem k tomu, že podle ustanovení §u 1. vlád. nař. ze dne 15. července 1927, č. 103 Sb. z. a n., pro obstarání úřednických výkonů v lesní službě dohlédací nebyla zřízena kategorie úředníků služební třídy II., do které by těchto 31 zaměstnanců vzhledem k jich vzdělání patřilo, nýbrž pouze kategorie úředníků služební třídy I. b) a služební třídy III., váží tito úředníci podle ustanovení §u 5. odst. 2. cit. nařízení a příslušného rozhodnutí vlády služební místa služební třídy I. b). V příčině jejich dosavadního titulu poukazuje se na ustanovení §u 11. odst. 2. téhož nařízení.

Ministerstvo zemědělství učinilo pro resystemisaci návrh, aby pro lesní službu dohlédací byla zřícena kategorie úředníků vyšší pomocné zemědělsko-technické služby (služ. tř. II.) s příslušným počtem služebních míst v 5., 6. a 7. platové stupnici. Podle dosavadních výsledků jednaní o restemisaci lze očekávati, že bude systemisace služebních míst v uvedené kategorii státní zemědělsko-technické služby dohlédací kvalitativně schválena a tím docíleno podstatného zlepšení v zařadění úředníků, o něž jde.

Pokud se interpelace odvolává na slib býv. přednosty oddělení 15., dlužno poukázati na stálou judikaturu nejvyššího správního soudu; podle níž ústní sliby nemohou nahraditi úředního aktu, který předpokládají příslušné právní normy.

Vzhledem k vylíčenému faktickému i právnímu stavu nepřicházejí opatření v interpelaci navrhovaná v uvalen.

V Praze, dne 12. června 1930.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

 

549/X. (původní znění).

Odpověď

ministra zahraničních věcí

na interpelaci poslance Hokky a druhů

o uvolnění urbariálního lesa obcí Černý Ardov a Tekovo (tisk 209/XXII.).

V dohodě s panem ministrem zemědělství podávám na interpelaci tuto odpověď:

Po stanovení hranic mezi Československem a Rumunskem zůstalo mnoho polního a lesního majetku našich občanů z Podkarpatské Rusi na území Rumunska. Aby českoslovenští občané mohli tohoto svého majetku v Rumunsku volně užívati, byl do obchodní úmluvy mezi Československou republikou a královstvím Rumunským, sjednané dne 23. dubna 1921 v Bukurešti (č. 80 Sb. z. a n. z r. 1923) vložen článek 17., podle něhož vzájemný styk v pohraničních pásmech je upraven zvláštními přílohami C a D této úmluvy.

Přes tato zvláštní ustanovení bylo ztěžovánu volné užívání majetku československých občanu v pohraničí, jsoucího v Rumunsku. Proto byla sjednána mezi Československou republikou a královstvím Rumunským detailní omluva týkající se specielně tohoto předmětu. Je to úmluva o pohraničním styku datovaná v Bukurešti dne 16. dubna 1925 a publikovaná pod č. 44 Sb. z. a n. z r. 1926.

Čl. III. této úmluvy praví:

"Ustanoveními tohoto protokolu nemění se ustanovení obsažená v zákonech, upravujících poměry zemědělské, platných v obou zemích. Aby však byli lépe zajištění drobní zemědělci, usedlí v pohraničním pásmu, obě vlády shodují se, že ustanovují maximální výměry, jež budou vyňaty z působnosti zákonů, upravujících poměry zemědělské, a to pro půdu ornou, louku, zahradu, zahrady zelinářské, zahrady ovocné, vinice, to jest vůbec pro všechny pozemky určené k zemědělské těžbě na 25 hektaru, pro lesy, pastviny, rybníky na 50 hektarů.

Majetky osob právních (to jest majetky obecní, městské a komposesoriální) jsou zcela vyjmuty z působnosti řečených zákonů, upravujících poměry zemědělské."

Majiteli lesů v Rumunsku zabraných, o které jde, jsou:

1.	bývalí		urbarialisti		obce		Bílý Potok (Trebuša)
2.	"		"		"		Luh,
3.	"		"		"		Černý Ardov,
4.	"		"		"		Tekovo,
5.	"		"		"		Sasovo,
6.	"		"		"		Ďakovo.
7.	Komposesorát obce Tačovo,
8.	Politická obec Tačovo.
9.	Školní	fond		obce		Tačovo,
10.	"	"		"		Bílý Potok,
11.	"	"		"		Luh.

 

Při provádění hořejší úmluvy se ukázalo, že opatřování listinného materiálu potřebného k jednání je velmi obtížné, poněvadž chybí hlavně kopie katastrálních map, částečně urbariální statuty a soupis podílníků urbariálních (evidence klíčů). Mnoho materiálu musí opatřovati na podkladě spisové rozluky příslušní českoslovenští delegáti.

Československé vyslanectví v Bukurešti zakročovalo vždy neprodleně v jednotlivých konkrétních stížnostech, jak je postižení interesenti ministerstvu zahraničních věcí oznámili. Při takovém zakročení dostalo se mu naposledy dne 5. února 1930 ujištění rumunské vlády, že rumunské ministerstvo zemědělství bylo poukázáno, aby čl. III. úmluvy ze 16. dubna 1925 o pohraničním styku byl rumunskými úřady dodržován.

Na zakročení našeho vyslanectví v Bukurešti, které poukazujíc na velikou důležitost této otázky pro obyvatelstvo pohraničního pásma, stále a stále naléhalo na to, aby věc byla co nejrychleji vyřízena, rozhodla vedle toho rumunská vláda, že přikročí k řešení celé otázky zvláštní smíšenou odbornou komisí. Ministerstvo zemědělství učiní všechny přípravy, aby tato smíšená odborná komise v dohodě s příslušnými rumunskými úřady svou činnost zahájila v nejbližší době.

V Praze, dne 26. května 1930.

Ministr zahraničních věcí:

Dr. Eduard Beneš v. r.

 

549/XI. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců dr. Sterna, Štětky a soudruhů

o zákazu prodávati komunistické časopisy ve všech trafikách (tisk 41/X.).

Ministerstvo financí je oprávněno podle posledního odstavce §u 7. přepisu pro trafikanty zakázati prodej určitých novin a periodických tiskopisu. Tohoto smluvního práva použilo ministerstvo i při vydání zákazu prodávati komunistické časopisy a komunistický tisk vůbec.

Zákaz byl vydán v srpnu 1929 v zájmu státním a proto zamýšlená intervence pánů poslanců nemohla způsobiti jakoukoliv změnu učiněného opatření.

Poněvadž pak poměry od doby zákazu se ještě nezměnily, není možno, abych opatření, jak žádáno, odvolal.

V Praze, dne 22. května 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.