Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.


 

557.

Interpelace:

I. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty, že jest nutno předložiti návrh zákona o pěstounkách mateřských škol,

II. posl. Nitsche a druhů min. vnitra, že se nedodržují ustanovení jazykového práva ve správních okresech s kvalifikovanou německou menšinou na Slovensku,

III. posl. Geyera a druhů min. vnitra o nesmírných a stálých přehmatech vrchního četnického strážmistra Karla Janusche z Německých Hořovic proti tamějšímu obyvatelstvu,

IV. posl. Nitsche a druhů min. školství a nár. osvěty o potrestáni německých dětí na slovenské občanské škole ve Staré Lubovni proto, že v přestávce mluvily německy,

V. posl. dr. Jabloniczkého a druhů min. vnitra, že okresní hejtman v Šale n. Váhom přestoupil svou úřední pravomoc,

VI. posl. Köhlera, Simma a druhů min. železnic o dopravních poměrech na železniční trati Praha - Seidenberg,

VII. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o zřízení české menšinové občanské školy v Zálesní Lhotě,

VIII. posl. dr. Hassolda a druhů min. školství a nár. osvěty o neustálém lapání duší školních dětí na Šumavě,

IX. posl. Nitsche a druhů min. financí o vymáhání daňových nedoplatků,

X. posl. Köhlera a druhů min. soc. péče o zřízení závodních výborů,

XI. posl. Simma a druhů min. soc. péče o nedostatečném provádění zákona ze dne 21. března 1929, č. 93 Sb. z. a n. o státní starobní podpoře,

XII. posl. inž. Kalliny a druhů min vnitra, že zemský úřad vykonává zákonem neodůvodněný vliv na obce, pokud jde o poskytování tzv. "dobrovolných příspěvků" pro "Červený Kříž",

XIII. posl. Seidla, V. Beneše, Chalupy a soudr. min. financí o zhodnocení pensijních premiových reserv převedených z pensijních ústavů na pensijní etát státní,

XIV. posl. Seidla, dr. Mareše a soudr. min. financí o zavedeni jednoduché frekvence u finančních úřadů v Jihlavě,

XV. posl. dr. Hassolda a druhů min. veřejných prací, že stát zakoupil v Mariánských Lázních lázeňský dům "Buen Retiro",

XVI. posl. Nitsche a druhů min. financí o protizákonném postupu při vyměřování daní,

XVII. posl. de Witte, Blatné a soudr. min. vnitra o průtazích při ustavení jáchymovského obecního zastupitelstva,

XVIII. posl. dr. Rosche, Hellera a druhů min železnic o nedostatečné propagandě cizineckého ruchu v severních Čechách,

XIX. posl. Krebse a druhů min. železnic o označení stanice na nádražní budově stanice Nýřan,

XX. posl. dr. Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Deutsche Volkswehr" ve Frýdku č. 23 ze dne 7. června 1930.

 

557/I. (překlad).

Interpelace

poslance H. Simma a druhů

ministrovi školství a národní osvěty,

že jest nutno předložiti návrh zákona o pěstounkách mateřských škol.

Na svou interpelaci ze dne 14, června 1928 (tisk 1623/VI.) někdejšímu ministrovi školství a národní osvěty, panu drn Milanu Hodžovi, že jest nutno předložiti návrh zákona o pěstounkách mateřských škol, dostal jsem dne 13. září 1928 tuto odpověď (tisk 1887/XIV.): "Osnova zákona o organisaci mateřského školství jest v ministerstvu školství a národní osvěty připravena. Osnova upravuje také právní poměry pěstounek. Nyní projednává se s ostatními ministerstvy, načež po tomto meziministerském jednání bude předložena prostřednictvím vlády Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání."

Nyní uplynula však již dvě léta, aniž se vláda zachovala v naznačeném smyslu. Většina pěstounek mateřských škol těžce trpí hmotnou nouzí, která z nedostatku zájmu o ně znamená pro ně ještě další duševní trýzeň.

Interpelanti pokládají za mimořádně naléhavé, aby pan ministr vyvinul v tomto smyslu iniciativu, aby požadovaný zákon, který má upraviti hmotné a právní poměry stavovské skupiny zasloužilé o výchovu malých dětí, konečně tak pracoval, aby byl způsobilý pro předložení národnímu shromáždění a táží se, je-li ochoten to učiniti.

V Praze, dne 27. května 1930.

Simm,

Kasper, Schubert, dr. Schollich, Geyer, Matzner, dr. Hanreich, Horpynka, dr. Keibl, inž. Kallina, dr. Hassold, Dobránsky, Hokky, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Köhler, Krebs, inž. Jung, Knirsch, Fedor, Szentiványi, dr. Törköly, Nitsch, dr. Holota.

 

557/II. (překlad).

Interpelace

poslance A. Nitsche a druhů

ministrovi vnitra,

že se nedodržují ustanovení jazykového práva ve správních okresech s kvalifikovanou německou menšinou na Slovensku.

Pane ministře!

Čl. 68 vládního nařízení o provedení jazykového zákona obsahuje slib, že v okresech s kvalifikovanou menšinou budou ustanoveni úředníci, kteří prokázali schopnost úřadovati a stýkati se se stranami i v jazyku jazykové menšiny. Ale na Slovensku zůstal tento slilo až dosud stále ještě většinou slibem a v opaku k tomuto ustanovení překládají se z okresů s německou menšinou ještě ti nečetní úředníci, kteří znají německy, do jiných okresů, kde tohoto jazyka nepotřebují a na jejich místo jsou jmenováni úředníci, kteří německy neumějí. Tak byl v poslední době z kežmarského okresu, kde jest více obyvatelů německého než slovenského jazyka, jediný konceptní úředník, který uměl také německy, přeložen do čistě slovenského okresu a na místo okresního účetního byl již dříve jmenován úředník, který vůbec neumí německy ani mluviti, natož teprve úřadovati. Při tom se, nejen v kežmarském, nýbrž i v jiných okresích s německou menšinou na každou jazykovou stížnost obyvatelstva stereotypně odpovídá, že bohužel není konceptních úředníků mluvících německy a že není ani jiného takového personálu.

Při tom jest dodržování ustanovení jazykového práva nejen právem národních menšin, zaručeným mírovými smlouvami a státními ústavními zákony, nýbrž trpí tím i správa, poněvadž se úředníci nemohou dorozumívati se stranami v jejich jazyku. Uznávajíce to, němečtí členové okresního zastupitelstva a obecní starostové okresu kežmarského podali nedávno zemskému úřadu pro Slovensko žádost, ve které žádají, aby okresní účetní, který němčiny naprosto nezná, byl nahrazen jiným úředníkem, který umí i německy. Ačkoliv tento požadavek jest pro řádné obecní hospodářství naprosto odůvodněný a důležitý, zemský úřad dosud ještě neučinil žádného opatření.

Táži se tedy:

1. Ví pan ministr, že se menšinovým okresům na Slovensku s německým obyvatelstvem odpírají jejich jazyková práva?

2. Ví pan ministr, že nečetní německy mluvící úředníci jsou z menšinových okresů překládáni a na jejich místa jmenováni úředníci, kteří němčiny naprosto neznají?

3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby do slovenských okresů s německou menšinou byl jmenován dostatečný počet odborných a konceptních úředníků a to takových, kteří umějí německy?

V Praze, dne 3. června 1930.

Nitsch,

inž. Kallina, dr. Törköly, Szentiványi, dr. Jabloniczky, inž. Jung, Krebs, Schubert, Kasper, Knirsch, Hokky, Fedor, dr. Szüllö, Simm, Köhler, dr. Holota, Dobránsky, Geyer, dr. Keibl, Matzner, dr. Hanreich, dr. Schollich, Horpynka, dr. Hassold.

 

557/III. (překlad).

Interpelace

poslance J. Geyera a druhů

ministrovi vnitra

o nesmírných a stálých přehmatech vrchního četnického strážmistra Karla Janusche z Německých Hořovic proti tamějšímu obyvatelstvu.

Již po měsíce chová se vrchní četnický strážmistr Karel Janusch v Německých Hořovicích proti tamějšímu, skorem výlučně německému obyvatelstvu tak stranicky a nenávistně, že skoro všichni obyvatelé vesnice žijí ve stálém strachu před nesmírným trýzněním z nejnicotnějších důvodů. Jeho samovláda jde tak daleko, že se vměšuje daleko za meze svého oprávnění i do rodinných věcí zcela nejintimnějšího rázu a považuje se za státního zástupce nebo inkvisitora. A.by se vysvětlilo rozčilení, ale také stísněnost a zoufalství obyvatelstva, budiž poukázáno na tyto jednotlivé případy:

1. Vrchní četnický strážmistr Karel Janusch rušil a poškozoval poslední dobou každou německou zábavu a slavnost tím, že udával děvčata, jimž sice scházelo ještě několik měsíců do dokonaného 16. roku věku, která se však účastnila zábavy v doprovodu rodičů jako členů spolku. Proto byly tyto mladistvé osoby potrestány pokutou 20 Kč. Proti zákonitosti těchto udání nelze ovšem nic namítati, ale proti tomu, že vrchní strážmistr Janusch postupuje takto jen u německých zábav, zatím co na českých plesích atd., na nichž jest sám přítomen, mohou se dívky stejného věku nebo ještě mladší podle chuti vydováděti, a nemusejí se obávati udání nebo napomenutí. Tak byly na př. na posledním plesu německého venkovského dorostu dvě německé dívky, a to Hilda Steinerová a Ida Paschková, udány a potrestány, zatím co o žáku obecné školy Jindřichu Hecklovi, rovněž přítomném, asi proto, že dochází do české menšinové školy, nebyla učiněna zmínka ani slovem a o potrestání nebylo již vůbec řeči. Pan vrchní strážmistr se rovněž živě zajímá i o barvy maškarních kostýmů a o případné studentské čepičky masek. Toto jednostranné špehování a dohlížení na německé zábavy a slavnosti má jistě jen ten účel, aby jejich návštěva byla rdoušena a podniky poškozovány a aby se návštěvníkům dělaly nepříjemnosti a aby se tak nepřímo postihl každý německý život spolkový a společenský.

2. Vrchní strážmistr Janusch zcela bezdůvodně udal okresnímu soudu v Jesenici své vlastní domácí, sestry Fauskovy, pro podvodnou zpronevěru daní a domnělou nenávist proti Čechům, ale nemohl svého obvinění nikterak dokázati, takže domácí, sestry fauskovy, v jejichž domě jest četnická stanice, musily býti osvobozeny.

3. Na pohřeb jednoho z domácích, poručíka v z., nejen že četnictvo, které jest v domě umístěno, nevyslalo žádného zástupce, nýbrž stanice dala si v v téže době ostentativně přinésti pivo. Toto jednání musilo pochopitelně vzbuditi největší nevoli obyvatelů vesnice. Že za těchto okolností domácí, sestry Fauskovy, které mohou vypravovati ještě o jiném týrání, trpí stanici ve svém domě jen pod nátlakem zákona na ochranu nájemníků, lze pochopiti a naprosto to nelze považovati za nepřátelství ke státu nebo k Čechům.

4. Sám přiměl majetníky, aby pro něj na svém dvoře stříleli holuby, poněvadž se jinak nedali chytiti, a potom je udal pro ohrožování života. (Viz případ majitele hospodářství Františka Egra.)

5. Vydávání zbrojních pasů německým žadatelům, aby se mohli účastniti honby, závisí vždy jen na jeho uvážení podle jeho domnělých šetření, jejichž znění nikdo nezná a jichž nikdo nemůže prozkoumati. Ve skutečnosti může takový zbrojní pas dostati zpravidla jen ten, kdo si získá blahovolnou přímluvu vrchního strážmistra. Stejně jest tomu s jeho posudky o válečných invalidech, z nichž mnozí, mezi nimi dokonce válečný slepec Berger z Hokova na zakročení tohoto četníka ztratil důchod.

6. Jakmile jde o Němce, využívá se každé maličkosti hned k nesmírnému obviňování, provádějí se výslechy a šetření, jen aby se lidem hodně drasticky ukázala panující všemoc, kdežto na české straně se o důležitých událostech nikdy nic neslyší. Tak na př. vloni na podzim na zbytkovém statku Šmikousech lidé ze dvora pronásledovali domnělého pytláka jménem Spitzera a jakýsi pan Vycpálek, který vůbec ani nemá zbrojního pasu, neoprávněně ho postřelil, takže zůstal ležeti a musí býti s místa odnesen. Ale s touto věcí se nedělal žádný hluk a neslyšelo se o ní nic bližšího. I dva mladíci z Bukova, které prý vrchní strážmistr zastihl na honbě s puškami bez zbrojního pasu a honebního lístku, nebyli udáni.

7. Za to však několikráte zmíněný vrchní strážmistr obvinil zkrátka německého kupce Emila Schindlera, k němuž se v noci někdo vloupal a jenž nebyl proti vloupání vůbec pojištěn, že vloupání předstíral, ačkoliv on projevil zcela jiné podezření.

8. Ze všech loupeží a krádeží, které se udály v Německých Hořovicích, nebyl ještě ani jediný případ odhalen úsilím vrchního strážmistra Janusche, jelikož, jak se zdá, nemá pro tuto svou vlastní povinnost ani zdaleka té energie a horlivosti, jako v případech soukromého trýznění.

9. Zcela zvlášť příznačné jest jednání, které projevil vrchní strážmistr Janusch, aby odstranil z vesnice všeobecně oblíbeného řídícího Josefa Vancuru. Poslal zemské školní radě udání na řídícího učitele Vancuru, které obsahovalo více než 20 bodů stížnosti, a skutečně dosáhl toho, že byl přeložen ze služebních ohledů, ačkoliv se v tomto případě nekonalo ani vyšetřování nebo disciplinární řízení. Když řídící učitel Vancura, jenž, si naprosto nechtěl mlčky dáti líbiti toto jednání, tuto věc oznámil mosteckému státnímu zastupitelství, aby ji vysvětlilo, uspořádal vrchní strážmistr Janusch pravé tažení proti tomuto řídícímu učiteli. Všemi prostředky se pokoušel nahromaditi zatěžující materiál proti řídícímu učiteli a proto všechny možné dívky a strany podrobil velmi trapnému výslechu i v cizích soukromých bytech. Mnoho stran, aniž o tom věděly, vrchní strážmistr obeslal k soudu jako svědky. Lze si vysvětliti, že toto jednání vzbudilo mezi obyvatelstvem oprávněné rozhořčení tím spíše, že lidé právě v době naléhavého osevu musili k soudu, odkud bez vyřízení byli znovu propuštěni. Nedostali ovšem žádné náhrady ani za dalekou cestu ani za ztrátu jednoho pracovního dne. I 8 - 10leté děti byly se svými rodiči na podnět vrchního strážmistra zcela bez důvodu obeslány k soudu. Jest dále příznačné, že vrchní strážmistr rozličnými tvrzeními při výslechu tak rozčílil svědka Josefa Schindlera, že dostal silné křeče a musil býti automobilem odvezen domů. Ale vrchní strážmistr měl ještě tolik smělosti, že tohoto svědka označil i vůči soudci jako simulanta, ačkoliv lékařský posudek plně potvrzuje jeho těžkou nemoc. Ke vší zlosti odvážil se několikráte zmíněný vrchní strážmistr služebně se tázati ošetřujícího lékaře dr. Dembitzkého, co svědku Josefu Schindlerovi vlastně schází.

10. Jakých neoprávněných přehmatů si dovolil ve službě vrchní strážmistr Janusch vůči praktickému lékaři dr. Leonovi Dembitzkému, aby zjistil nemoci rozličných pacientů, budiž vylíčeno takto:

Vrchní strážmistr Janusch dostavil se do ordinace MUDr. Leona Dembitzkého a uváděje, že přichází ve službě, a ozbrojen poboční zbraní a revolverem, žádal, aby mu oznámil, kdy asi před rokem jistý pacient onemocněl, co mu bylo, jak dlouho byl lékařem ošetřován atd. Lékař mu ovšem tuto zprávu odepřel.

Za krátko dostavil se k dr. Dembitzkému strážmistr Vojáček a žádal rovněž služebně a s po známkou, že ho poslal jeho představený vrchní strážmistr Janusch, aby mu lékař oznámil, od kdy a jak dlouho pan Josef Schindler trpí žaludečními křečemi. Dr. Dembitzký zcela rozhodně i tentokráte odepřel zprávu a zakázal si jednou provždy, aby se četnictvo pletlo do jeho lékařských věcí.

Nedávno paní Ida Schindlerová, manželka kupce v Německých Hořovicích, porodila dítě. Brzy po porodu vynutil si vrchní strážmistr Janusch uváděje, že přichází ve službě, přístup k loži nemocné a tázal se jí, co jí je, jak dlouho je nemocná a kdo ji ošetřuje. Když táž paní po půl roce onemocněla zánětem pohrudnice, dostavil se znovu, a žádal znovu o diagnosu.

Sl. Ida Schuldesová byla těhotná. Za několik dní po zjištění diagnosy dostavil se vrchní strážmistr Janusch znovu služebně do ordinace dr. Dembitzkého a chtěl se dověděti, je-li sl. Schuldesová těhotná a nechce-li si dáti plod vyhnati. I tentokráte odepřel lékař každou zprávu. Vrchní strážmistr Karel Janusch docházel nyní občas ke slečně Schuldesové a chtěl se od ní dověděti, dá-li si vyhnati plod. Tato neustálá muka nezůstala ovšem bez účinku a zanechala u těhotné velice tísnivý a zdraví škodlivý dojem. Dítě bylo po porodu také podle toho slabé. Přes to, že sl. Schuldesová normálně porodila, nedal jí vrchní strážmistr ani potom pokoje se svým pronásledováním.

Manželé Schindlerovi, domkáři, rodiče 14 dětí, byli několikráte zmíněným vrchním strážmistrem v týdnu předvoláni do obecní kanceláře a tam jménem zákona vyzváni, aby pověděli, co paní Schindlerové před rokem bylo atd. Zcela bezdůvodně udal manžele u státního zastupitelství pro vyhání plodu.

Všechny tyto přehmaty četnictva těžce poškozují pana MUDr. Leona Dembitzkého při vykonávání jeho lékařského povolání, neboť obyvatelstvo se přirozeně ostýchá docházeti k lékaři, který jest pod četnickou kontrolou. Toto mínění bylo lékaři řečeno přímo do obličeje. (Svědkové: paní Fanny Sperková, sl. Fausková, sl. Lifková aj.) Jelikož si dr. Dembitzký jen za nejtěžších obětí mohl založiti existenci, jeho praxe velice trpí, poněvadž se každý obává dostati se s četnictvem do konfliktu a proto raději dochází k lékaři 10 km vzdálenému. Vylíčenými přehmaty četnictva v Německých Hořovicích, jinak se nelze domnívati, má býti jeho praxe zničena.

11. Domkáři Josefu Schindlerovi jest vrchní strážmistr Janusch do dneška ještě dlužen mzdu za rozličné práce, které mu dříve konal, jako štípání dříví atd. a vrchní strážmistr, jak se zdá, žije v domnění, že z moci svého úřadu může donutiti chudého domkáře s četnou rodinou, aby mu konal práce zdarma.

12. Svědci mohou dokázati, že vrchní strážmistr úmyslně popíjel v obchodech s lahvovým pivem, ačkoliv měl a musil věděti, že jest zde čepování zakázáno.

13. I obecnímu zastupitelstvu způsobil vrchní strážmistr Janusch mnoho potíží četnými udáními týkajícími se obecního hřbitova a isolační místnosti, ačkoliv musil věděti, že za nynějšího finančního postavení obce, způsobeného účinky zákona o obecních financích, nelze pomýšleti na založení nového hřbitova. Příznačným pro náladu v obci proti vrchnímu strážmistrovi jest usnesení obecního zastupitelstva, na kterém se usneslo podle zápisu, že vrchnímu strážmistru Januschovi má se se zřetelem na jeho chování nanejvýš levné nájemné za jeho byt v obecním domě přiměřeně zvýšiti podle zákonitých ustanovení.

Interpelanti ještě poznamenávají, že počátkem dubna t. r., jak pan dr. Dembitzký tak i řídící učitel Vancura podali stížnosti proti vrchnímu strážmistru Karlu Januschovi velitelství oddílu v Chomutově. Na tyto stížnosti byl vyslán kapitán, aby provedl vyšetřování na místě a v obecním úřadě vyslechl všechny strany. O tomto výslechu byl sepsán zápis. Potom dostal vrchní strážmistr 4 nedělní dovolenou a všeobecně se mělo za to, že až tato dovolená uplyne, bude přeložen. Ale to se nestalo a vrchní strážmistr Janusch koná stejně jako dříve obvyklým způsobem svou službu. Lze si vysvětliti, že mnoho obyvatelů žije nyní ve stálém strachu před mstivostí vrchního strážmistra.

Na základě tohoto stavu věcí tíží se interpelanti pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti přehmaty v této interpelaci vylíčené a provinilého vrchního strážmistra za jeho přestupky náležitě potrestati?

2. Přeložením vrchního strážmistra Karla Janusche konečně zase poskytnouti obyvatelům Německých Hořovic klid k jejich práci a mír v rodině a společnosti?

V Praze, dne 3. června 1930.

Geyer,

Knirsch, Simm, inž. Jung, Krebs, Köhler, Kasper, dr. Schollich, Matzner, dr. Szüllö, Dobránsky, Fedor, Hokky, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly, Szentiványi, dr. Jabloniczky, dr. Hassold, dr. Keibl, dr. Hanreich, Horpynka, inž. Kallina, Schubert.

 

557/IV. (překlad).

Interpelace

poslance A. Nitsche a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o potrestání německých dětí na slovenské občanské škole ve Staré Lubovni proto, že v přestávce mluvily německy.

Pane ministře!

Tři žáci israelského vyznání a německého mateřského jazyka na státní občanské škole ve Staré Lubovni bavili se spolu v přestávce svým německým mateřským jazykem. Když to slyšel správce této školy, ředitel Rejtár, svolal učitele školy na konferenci a navrhl, aby se těmto dětem za to, že mluvily německy, dala z mravů špatná známka. Tento návrh byl také přijat proti hlasu učitele, který vyučoval němčině jako nepovinnému předmětu. Na písemné ohrazení učitele německého jazyka, jenž to považoval za ohrožení vážnosti vyučování a autority, dostavil se do školy kežmarský okresní školní inspektor Malik, vyšetřil tento případ, dal ředitelovi za pravdu a potvrdil rozhodnutí konference, načež děti dostaly skutečně špatnou známku z mravu.

Učitel němčiny vyvodil z toho důsledek, zastavil vyučování a od té doly se také němčině nevyučuje.

Tážeme se pana ministra:

1. Ví pan ministr o tomto pronásledování německých dětí, které pro nedostatek německých škol musejí docházeti do slovenských?

2. Schvaluje pan ministr jednání ředitele a učitelského sboru státní občanské školy ve Staré Lubovni a kežmarského okresního školního inspektora?

3. Neschvaluje-li, jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby bezpráví spáchané na dětech bylo napraveno a špatná známka zrušena?

4. Jest pan ministr ochoten vůbec naříditi, aby se znemožnilo takové pronásledování cizojazyčných dětí na slovenských školách?

V Praze, dne 5. června 1930.

Nitsch,

Geyer, Dobránsky, dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Simm, Fedor, inž. Jung, Matzner, Knirsch, Köhler, dr. Hanreich, dr. Hassold, Horpynka, dr. Schollich, Kasper, Schubert, Krebs, dr. Keibl, Hokky, dr. Szüllö, dr. Holota, inž. Kallina, Szentiványi.

 

557/IV. (překlad).

Interpelace

poslance dr. J. Jabloniczkého a druhů

ministrovi vnitra,

že okresní hejtman v Šale n. Váhom přestoupil svou úřední pravomoc.

Římsko-katolický kostel v Šale n. Váhom byl asi před 30 léty obnoven a znovu vymalován.

V předsíni kostela jest také vymalován obraz Sv. Štěpána, jak podává svou královskou korunu Panně Marii a obraz Sv. Ladislava, jak bije mečem do skály, aby vytryskla voda.

Okresní hejtman ze Šaly nad Váhom nyní nařídil, aby oba tyto obrazy byly přemalovány a toto nařízení vydal dovolávaje se vyššího rozkazu.

Nehledě ke všemu ostatnímu, dovoláváme se toho, že v Praze v několika kostelích jest bez závady namalována maďarská koruna i dnes ještě a Československá republika se proto nezbořila. Tážeme se pana ministra:

1. Která vrchnost uložila okresnímu Hejtmanovi ze Šaly n. Váhom, aby nařídil, aby svrchu uvedené umělecké dva svaté obrazy byly přemalovány?

2. Souhlasí pan ministr s tímto nařízením, které přece nemá zákonného podkladu?

3. Nesouhlasí-li s ním, jest pan ministr ochoten naříditi dotčenému okresnímu hejtmanovi, aby zachovával meze své úřední moci?

4. Jest pan ministr ochoten naříditi také všem svým ostatním podřízeným úřadům, aby chránily náboženských citů státních občanů národních menšin?

Žádáme, aby na tuto naši interpelaci bylo jasně odpověděno do dvou měsíců, jako jest předepsáno v jednacím řádu poslanecké sněmovny.

V Praze, dne 2. června 1930.

Dr. Jabloniczky,

Hokky, Dobránsky, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Petersilka, Fritscher, Krumpe, Greif, Oehlinger, Scharnagl, Matzner, Horpynka, dr. Hanreich, dr. Keibl, dr. Hassold, dr. Törköly, Kunz, dr. Szüllö, Fedor.

 

557/IV. (překlad).

Interpelace

poslanců R. Köhlera, H. Simma a druhů

ministrovi železnic

o dopravních poměrech na železniční trati Praha - Seidenberg.

Od té doby, co byly zastaveny přímé vlaky Liberec - Nymburk - Znojmo - Vídeň, jimiž bylo lze tuto cestu vykonati za osm hodin jízdou v přímých vozech, má Liberec jediné rychlíkové spojení s Vídní, a to přes Pardubice - Brno - Břeclav. Nejen, že na této trati není přímých vozů mezi Libercem a Vídní, přestupování a přistupování v Pardubicích do většinou velmi přeplněných vlaků hlavní trati Podmokly - Praha - Brno - Vídeň jest spojeno pro cestující se všemi možnými těžkostmi a nepříjemnostmi. Zvláště o jízdu v noci jest postaráno naprosto nedostatečně, takže cestující pro námahu s tím spojenou nemohou jí prakticky použíti. Spojení přes Mladou Boleslav - Nymburk - Znojmo bylo posledních létech stále více zhoršováno a již několikerým přestupováním působí cestujícím velké nepříjemnosti. Tohoto těžkého zanedbávání železniční dopravu ze severních Čech do Vídně a dále nelze dosti ostře odsouditi, poněvadž dokazuje, že příslušné železniční správy nemají nutného porozumění pro význam rychlé a poněkud pohodlné osolení dopravy, pro udržování obchodních styků s cizinou. Vídeň jest obchodním střediskem státu, který ještě dnes přijímá značnou část našeho vývozu, a to právě ze severočeských průmyslových měst. Nemůžeme tedy již déle snášeti umělé odříznutí Vídně a krajů ležících na jih a na jihovýchod, aniž jsme neutrpěli na našem hospodářství těžkých škod. Přes Vídeň vede také spojení na jih a při nedostatečných spojeních Prahy s Lincem a dále lze cestovati jedině tratěmi vedoucími do Vídně. V této souvislosti nelze se také nezmíniti, že cesta do Vídně přes Prahu jest také velmi zdlouhavá a nehospodárná, zvláště od té doby, co bylo zrušeno ve Všetatech přímé spojení na denní rychlík z Vídně do Liberce.

Největší a nejbolestnější překvapení přinesl však osobní dopravě nový letní jízdní řád, jmenovitě v dopravě z Liberce do Prahy a zpět. Osobní vlaky číslo 1103, 1110 a 1112 mají vesměs dobu jízdy o 22 až 30 minut delší, poněvadž zastávky ve Všetatech, Mladé Boleslavi, v Bukově a Turnově a v jiných stanicích byly dvojnásobně prodlouženy. Také rychlíky číslo 48 a 49 mají delší dobu jízdy, což působí tím podivněji, když v sousedním Německu se jízda zkracuje a také u nás poslední měsíce podaly důkaz, že v osobní a rychlíkové dopravě lze velmi dobře dodržovati dosavadní jízdní dobu. Průmyslové území liberecké, jablonecké a jeho další okolí potřebuje také v osobní dopravě rychlejší a spolehlivější obsluhy. Velmi silně se většinou užívalo tří uvedených osobních vlaků, poněvadž rychlíky nestačily zdolati dopravu a poněvadž osobní vlaky v Praze měly nepostrádatelné spojení na jiné trati a zpět.

Podepsaní se tedy táží pana ministra:

1. Ví o svrchu vylíčených poměrech?

2. Jest ochoten postarati se, aby se význačným průmyslovým krajům severních Čech dostalo konečně moderní dopravy ve spojení Prahy s Vídní?

V Praze, dne 3. června 1930.

Köhler, Simm,

Knirsch, Geyer, Schubert, inž. Jung, Krebs, dr. Keibl, dr. Schollich, inž. Kallina, dr. Hanreich, Horpynka, Matzner, Dobránsky, dr. Jabloniczky, Fedor, Kasper, dr. Hassold, dr. Szüllö, Hokky, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota.

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP