4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

V roce 1930 dosaženo bylo značných úspěchů v činnosti ministerstva zahraničních věcí, mající za úkol soustavné a trvalé prohlubování politických, právních, obchodních i administrativních styků Československé republiky s jinými státy, jakož i upevňování a udržování mezinárodního postavení republiky a obhajování jejích zájmů a potřeb.

Tak jako léta předchozí, vedena byla i v roce 1930 činnost ministerstva zahraničních věcí snahou po dosažení přátelského soužití se sousedy a úsilím, aby rozmnožením záruk bezpečnosti a pokojného rozvoje usnadnilo se řešení velikých problémů mezinárodních ve smyslu míru a vzájemného dorozumění.

Především upevněn byl v minulém roce malodohodový spojenecký svazek při konferenci Malé Dohody na Štrbě v červnu 1930 tím, že stanoven byl statut Malé Dohody.

V poměru k sousedním státům Německu, Polska a Rakousku zachovávala naše zahraniční politika dosavadní přátelský směr a snažila se jednáními o různých politických i hospodářských otázkách odstraňovati všechny překážky dobrých sousedských styků s nimi. Také o Maďarsku lze se nadíti, že ujednání pařížská, která rozřešila naše největší rozpory rázu politického a hospodářského, stanou se v budoucnu příznivou základnou pro pokojné soužití obou států.

Dohodou haagskou byly zlikvidovány naše válečné závazky k velmocem a některým jiným státům a tím posilněny přátelské vztahy mezi nimi a československou republikou. Kromě toho jednalo se dále se všemi státy o různých smlouvách a dohodách, majících za cíl úpravu poměrů politických, právních, hospodářských, obchodních a administrativních.

Na rok 1931 jsou na pořadu zvláště tato jednání:

1. s Afganistanem přátelská smlouva;

2. s Albanií smlouva o usazování a úmluva konsulární;

3. s Argentinou úmluva extradiční, smlouva arbitrážní a smlouva o vzájemném vyplácení úrazového odškodnění;

4. s Belgií úmluvy o pensijním pojištění horníků a o vzájemné podpoře nemajetných nemocných;

5. s Brasilií smlouva extradiční a úmluva právní pomoci ve věcech trestních;

6. s Bulharskem dohoda o výměně výtahů z matrik, úmluva o úpravě závazku vzniklých před válkou a za války mezi příslušníky československými a bulharskými a úmluva o splácení obligací bulharských a vyrovnání pohledávek ve starých korunách;

7. s Dánskem úmluva extradiční, o vzájemné podpoře osob nemajetných, smlouva o vojenských břemenech a o sociálním pojištění;

8. s Estonskem veterinární konvence;

9. s Egyptem obchodní smlouva;

10. s Finskem úmluva extradiční a o právní pomoci ve věcech trestních;

11. s Francií úmluva o vzájemné podpoře, nemajetných a úmluva exekuční;

12. s Chile obchodní dohoda a o úmluvě o právní pomoci;

13. s Italií úmluvy o vzájemné podpoře nemajetných, o vzájemném připouštění lékařů k lékařské praxi, o ochraně uměleckého majetku proti vývozu a o úmluvě o vzájemné pomoci právní;

14. s Kolumbií smlouva obchodní;

15. s Litvou smírčí a rozhodčí smlouva, úmluva konsulární a úmluva o úpravě právních styků ve věcech občanských, obchodních a nesporných, jakož i o vydávání zločinců a o právní pomoci ve věcech trestních;

16. s Lotyšskem smírčí a rozhodčí smlouva a úmluva o ochraně práva autorského;

17. s Maďarskem úmluva mezi ČSR a Maďarskem o provedení článku 249 odstavec 6, 7 a 8 mírové smlouvy Trianonské (nadace), úmluva o rozdělení majetku žup, měst a obcí proťatých státní hranicí, o archivech, úmluvy o vzájemné pomoci nemocným, o veřejné pomoci nemajetným, o přijetí a vydržování dětí opuštěných a odkázaných na výchovu z veřejných prostředků, o vzájemném přejímání vypověděných státních příslušníků a o společných pohraničních stanicích;

18. s Nizozemskem smlouva extradiční, smlouva o právní ochraně a pomoci ve věcech občanských a obchodních a úmluva o vzájemném uznání a vykonatelnosti exekučních titulů;

19. s Německem smlouva obchodní, úmluvy o výměně zpráv o infekčních lidských nemocech v pohraničních okresech, o poručenství a opatrovnictví, o věcech pozůstalostních, o úpravě otázek týkajících se pojištění na život, o potírání vztekliny, o úpravě pensí a zaopatřovacích požitků na Hlučínsku, a otázkách z oboru sociálního pojištění, o stíhání a vzájemné pomoci bezpečnostních orgánů a hlučínský statut;

20. s Norskem smírčí a rozhodčí smlouva a dohoda o výměně listin civilního stavu;

21. s Persií smlouva o usazování a o přátelství;

22. s Polskem hraniční statut československo-polský, konsulární úmluva, úmluva o vzájemné vykonatelnosti exekučních titulů a o vzájemnosti ve věcech konsulárních, pozůstalostní úmluva, úmluvy o hnanecké přepravě a o náhradě léčebného;

23. s Portugalskem smírčí a rozhodčí smlouva;

24. s Rakouskem úmluva mezi ČSR a Rakouskem o postihu a vzájemné pomoci bezpečnostních orgánů, dodatečná úmluva o provedení nucené dopravy, úmluva mezi ČSR a Rakouskem o vzájemném připuštění lékařů k výkonu lékařské praxe, úmluva o otázkách v oboru sociálního pojištění a o nadacích fondovních;

25. s Rumunskem pohraniční statut na Tise, úmluvy a společném užívání pohraničních bodů Halmi, Campolung a Valea Viseului k provádění celní a pasové prohlídky, o přejímání vypověděných státních příslušníků, o věcech finančně-právních, a úpravě transitní přepravy z Rumunska a do Rumunska přes Československo a Polsko, letecká konvence a úmluva o sociálním pojištění;

26. se Spojenými Státy Severoamerickými přátelská obchodní a konsulární smlouva;

27. s Jugoslavií úmluvy o vzájemné pomoci nemajetným nemocným, o přejímání vypověděných státních příslušníků, o zamezení dvojího zdanění a o právní ochraně ve věcech daňových, o řízení smírčím, rozhodčím a soudním a o sociálním pojištění;

28. se Švédskem úmluvy exekuční a extradiční, jakož i úmluva o právní ochraně a pomoci ve věcech občanských;

29. se Švýcarskem smlouva o usazování a úmluva o vzájemné pomoci nemajetných a jich repatriaci;

30. s Tureckem smlouva konsulární a úmluva o právní pomoci.

Kromě toho jedná se o smlouvy plurilaterální za účelem revise ženevské úmluvy z roku 1906 o zlepšení osudu raněných a nemocných, jakož i o připravovaném kodexu válečných zajatců.

Součinnost ve Společnosti Národů projevovala se také v roce 1930 značně ve všech oborech její působnosti.

Ministerstvo zahraničních věcí sledovalo veškerou činnost Společnosti Národů, Mezinárodního úřadu práce a Stálého dvoru Mezinárodní spravedlnosti a připravovalo Československou spolupráci v těchto institucích. Zvláště se nutno zmíniti o únorové mezinárodní konferenci o celním příměří, o schůzi komitétu pro arbitráž a bezpečnost, o konferenci pro kodifikaci mezinárodního práva a konečně o konferenci o unifikaci práva směnečného.

Kromě toho sledována byla jako obvykle činnost řádných orgánů Společnosti Národů (Shromáždění, Rady) i rozličných jejich ad hoc utvořených komitétů a subkomitétů.

V roce 1931 sejde se patrně nová konference pro kodifikaci mezinárodního práva, konference pro unifikaci šekového zákonodárství, konference pro zacházení s cizinci a ještě několik konferencí hospodářských, jichž svolání žádá "Protokol o programu budoucích hospodářských jednání", podepsaný v Ženevě v březnu 1930. V roce 1931 bude se též pokračovati v přípravě odzbrojovací konference, ve studiu technických hospodářských otázek (sjednocení celení nomenklatury, administrativního protekcionismu, označení původu zboží, veterinárních konvencí atd.) ve studiu otázek finančních (finanční pomoc napadeným státům) atd.

Vztahy Československé republiky k Vatikánu jsou určovány hlavně praktickým prováděním "modu vivendi". Proveden byl úplně jeho čl. II. tím, že pro správu sekvestrovaných církevních statků na Slovensku zřízena byla Správní komise pod předsednictvím slovenského episkopátu. Osamostatnění našich úřadů a kongregací podle čl. III. modu vivendi pokročilo tak, že bude v roce 1931 pravděpodobně dokončeno. Stejně tak pokročily přípravné práce k provedení čl. I. a lze očekávati, že v roce 1931 bude provedení tohoto článku dojednáno.

V oboru církve pravoslavné chystají se další jednání za účelem provedení autokefalie československé pravoslavné církve, která dosud závisí na církvi srbské.

V oboru obchodní politiky snažilo se ministerstvo zahraničních věcí jednak o další stabilisaci obchodně-politických poměrů sjednáváním definitivních smluv, jednak o prohloubení našich obchodních styků smlouvami celně-tarifními.

V tomto směru bylo překonávati značné potíže projevující se v ochranářské tendenci některých států, k níž hlavním podnětem byla krise zemědělská; této tendenci nedovedla čelili ani akce Společnosti Národů a celním příměří.

Z té příčiny nebylo také možno pokračovati v jednání s Německem o celně-tarifní obchodní smlouvu.

Nová úprava celních tarifů v některých státech jalo v Turecku, Egyptě a Rumunsku a připravované další zvýšení ochrany zemědělské i průmyslové v Rakousku vynutily si obchodně-politická jednání: a novou definitivní smlouvu s Tureckem, jež není dosud skončeno; jednání s Egyptem, jež skončila dohodou o úpravě obchodních styků a jednání s Rumunskem, které - vedeno v duchu snahy o intensivní hospodářské sblížení - skončilo sjednáním obchodní a plavební smlouvy na Štrbském Plese. Tato smlouva vychází již z nové úpravy našich zemědělských cel, jejímž cílem je zmírnění zemědělské krise. Z téže základny vychází též jednání o revisi obchodní smlouvy s Maďarskem, stejně jako jednání o revisi obchodní smlouvy s Rakouskem.

Snaha po upevnění a rozšíření našeho exportu na Dálný Východ projevila se sjednáním přátelské a obchodní smlouvy s Čínou, která čeká na svoji ratifikaci. V dohledné době bude též obnoveno jednání o obchodní smlouvu se Siamem.

Přípravy ke smluvnímu jednání se státy latinské Ameriky a to s Kubou, Argentinou a Chile byly již zahájeny.

V mezinárodních akcích byla provedena ratifikace úmluvy o zrušení zákazů dovozu a vývozu a zahájeny v součinnosti s příslušnými resorty přípravné práce a jednání o mezinárodním celním příměří.

V oboru politiky dopravní jest dojednána s Německem smlouva o pohraničních tratích železničních, dále sjednána byla smlouva československo-rumunská, jíž upraven byl zvláštní průvoz přes Československo a Polsko pro připojení rumunských železnic, ve styku s Polskem byla doplněna železniční smlouva z roku 1923 novou úpravou formálního postupu při celním odbavování.

Pokud jde a program pro nejbližší budoucnost, koná ministerstvo zahraničních věcí v součinnosti s příslušnými resorty přípravy k nové úpravě železniční smlouvy s Maďarskem o pohraničních stanicích a k jednání o revisi tarifních slev v železniční dopravě s Italií. V oboru mezinárodní úpravy dopravních poměrů ratifikována byla mezinárodní úmluva o jízdě automobilů a zkoumá se otázka přístupu československo k ženevské úmluvě a statutu o mezinárodním režimu na železnicích.

V oboru dopravy vodní byla skončena jednání s Německem o přístavních pásmech v Hamburku a ve Štětíně a vydáním rozsudku Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti v Haagu ve sporu o kompetenci Mezinárodní oderské komise umožněna pokračovati v jednání o plavební aktu oderskou.

V dopravě letecké přistoupilo Československo k Úmluvě pro sjednocení některých pravidel v mezinárodní letecké dopravě, sjednané ve Varšavě v roce 1929 a k Protokolu o změnách pařížské Úmluvy o úpravě letectví z roku 1919. Dále sjednána byla úmluva s Rumunskem o zřízení a provozu pravidelných leteckých tratí a Dodatkový protokol k československo-francouzské Dohodě o letecké dopravě.

V rámci naznačených cílů a směrnic politických a hospodářských, řízených zájmy a potřebami státu, vyvíjí se pravidelná činnost ministerstva zahraničních věcí po stránce administrativní.

Po stránce administrativní prostředkuje ministerstvo zahraničních věcí styk československých úřadů s úřady cizími ve věcech administrativně-právních, mezi něž lze uvésti otázky státního občanství (zjišťování, nabývání a pozbývání státní a domovské příslušnosti, multiplicita státního občanství atd.), zařizování zápisů do matrik, oprava matrik, výměna matrik s cizinou, věci extradiční a postrkové, opatřování osobních dokladů, zjišťování poměrů osobních a pátrání po nich, evidence čsl. příslušníků v cizině, ochrana čsl. příslušníků proti administrativním opatřením cizích států, pokud odporují platným zákonům, smlouvám nebo mezinárodnímu právu, záležitosti cizinců v Československé republice, věci vojenské čsl. příslušníků v cizině a jiné.

Jako další administrativní činnost ministerstva nutno uvésti právní ochranu o právní pomoc ve věcech občanských a trestních, řešení otázek týkajících se osobního stavu čsl. příslušníků v cizině (platnost manželství, rozluky, adopce, legitimace, prohlášení za mrtva), právní pomoc ve styku mezinárodním ve věcech soudních, obchodních a při vydávání a průvozu zločinců, dále záležitosti pozůstalostní, poručenské a opatrovnické, vedení rejstříku trestního čsl. příslušníků v cizině atd.

Dalším důležitým oborem administrativní činnosti jest péče o československé příslušníky v cizině, zejména péče o vystěhovalce. Ministerstvo zahraničních věcí sleduje v tomto směru zákonodárství cizích států a činnost Mezinárodního úřadu práce a Společnosti Národů, a jest ve stálém styku s korporacemi a institucemi, jež tuto péči mají v programu. Činnost ta projevuje se též ochranou československých příslušníků zaměstnaných trvale nebo přechodně v cizině, se zřetelem ke všem druhům sociálního pojištění a podpor v nezaměstnanosti a vztahuje se i na ochranu domácího trhu práce, na péči o čsl. mládež v cizině, na projednávání věcí zdravotnických ve styku s cizinou, a záležitosti dobročinných a výchovných organisací.

Do činnosti administrativní náleží konečně též jednání s cizími státy ve věcech pasových a visových.

V roce 1930 byla zrušena vilová povinnost s Uruguay, Lotyšskem, švédskem a Velkou Britanií a sjednáno bezplatné udělování vis na zájezdní soupisky s Polskem a Rumunskem, jakož i udílení bezplatných vis studentům v cestovním styku s oběma státy.

Zvýšené úkoly politické, obchodní, administrativní i propagační nutí ministerstvo zahraničních věcí k doplňování sítě zastupitelských úřadů a ke změnám v této síti, tak jak toho vyžaduje měnící se situace.

V dubě od 1. července 1929 do 30. června 1930 zřízeny byly skutečné konsuláty v Kalkuttě, Curychu, Dublině a v San Franciscu a honorární konsuláty v Adelaide, Adenu, Bagdadu, Karachi, Osace, Rhodu a Tampicu vedle honorárních místokonsulátů v Haifě, Christchurch, Konstanci a Korče.

Generální konsulát v Buenos Aires a konsulát v Teheráně přeměněny byly na vyslanectví. Skutečný konsulát v Záhřebu povýšen byl na generální konsulát.

Zrušeny byly: skutečný konsulát v Norimberku, honorární konsuláty v Curychu a v San Franciscu a honorární místokonsulát v Bulawayo.

Do programu činnosti na rok 1931 - pokud to dovolí úvěrové prostředky - zahrnuto bylo, kromě úřadů pojatých již do státního rozpočtu na rok 1930, zřízení nového vyslanectví v Oslo a skutečných konsulátů v Glasgowě, Lyonu a Singapoore.

Síť honorárních konsulátu, pokud jest toho naléhavá potřeba a pokud lze pro funkci honorárního konsula nalézti kvalifikovaného kandidáta, jest postupně doplňována.

Vývoj sítě zastupitelských úřadů v posledních letech jest patrný z této tabulky:

Úřady diplomatické		31./XII. 1927	1928	1929	1930
1	Vyslanectví	29	29	31	32
Úřady konsulární
2	Skutečné konsuláty	52	51	53	53
3	Zastupitelství	2	2	2	2
4	Konsuláty honor.	95	110	119	123
Celkový počet úřadů		178	192	205	210

 

Podle stavu k 1. červenci 1930 vykonávají tituláři 6ti vyslanectev z důvodů úsporných diplomatickou agendu současně ještě v 19ti státech, v nichž nemají stálého úředního sídla. Z těchže důvodů vykonává z počtu 32 vyslanectev 27 též agendu konsulární.

Pro rok 1931 preliminovány jsou výdaje částkou	170,070.400 Kč.
Pro rok 1930 preliminovány byly částkou	167,570.419 Kč.
Jest tedy rozpočet na rok 1931 vyšší o	2,499.981 Kč.

 

Zvýšení to vyplývá jednak z časového postupu při výdajích osobních - a to jak u položky služebních platů tak i přídavků zahraniční služby - jednak ze zvýšení rozpočtu Společnosti Národů v Ženevě a tím i zvýšeného příspěvku Československé republiky a konečně ze vzestupu některých nákladů věcných podmíněných rozvojem zahraniční služby a zamýšleným rozšířením sítě zastupitelských úřadů.

K přepočítání cizích měn použito bylo pevných přepočítacích kursů, které byly pro obor ministerstva zahraničních věcí zavedeny dnem 1. ledna 1928 v souhlase s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Příjmy preliminují se pro rok 1931 částkou 7,580.000 Kč, což jest o 6,500.000 Kč méně než v roce 1930. Snížení to vyplývá z úbytku příjmů zrušením visové povinnosti s většinou států po příp. udílením vis bezplatných.

5. Ministerstvo národní obrany.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

Výdaje.

V rozpočtu na rok 1931 preliminuje se	1.400 mil. Kč.
Osobní výdaje podle platových zákonů byly v rozpočtu na rok 1930 preliminovány částkou	466,303.600 Kč.
Do rozpočtu na rok 1931 zařaďuje se	466,091.400 Kč,
tudíž méně o	212.200 Kč.

 

Méně se vyžaduje:

o částku 640.000 Kč, kterou přispělo ministerstvo národní obrany z titulu 2., § 1., pol. 1., rozpočtu kapitoly 5.

na částečnou úhradu vánočního příspěvku	0,6 mil. Kč.
Více se vyžaduje na platech vojenských gážistů	0,1 mil. Kč,
a na platech občanských úředníků, kancelářského personálu a zřízenců	0,3 mil. Kč,
úhrnem	0,4 mil. Kč.

 

Ostatní osobní výdaje byly v rozpočtu na rok 1930 preliminovány částkou	157,852.210 Kč.
Do rozpočtu na rok 1931 se zařaďuje	159,397.400 Kč,
tudíž více o	1,545.190 Kč.

 

Více se vyžaduje na

zahraniční orgány	0,7 mil. Kč,
platy a mzdy občanských zaměstnanců přijatých podle individuální nebo kolektivní smlouvy a na pensijní, starobní a invalidní, nemocenské a úrazové pojištění těchto zaměstnanců	0,6 mil. Kč,
výcvik vojenských osob v záloze	1,5 mil. Kč,
úhrnem	28 mil. Kč.

 

Méně se preliminuje o částku 60.000 Kč, kterou přispělo ministerstvo národní obrany z titulu 1., § 2., pol. 2. a § 3., pol. 6. rozpočtu kapitoly 5. na částečnou úhradu vánočního příspěvku,

dále se vyžaduje méně na francouzskou vojenskou misi	1,3 mil. Kč.
Řádné výdaje věcné byly v rozpočtu na rok 1930 preliminovány částkou	763,728.230 Kč.
Do rozpočtu na rok 1931 se zařaďuje	761,724.700 Kč,
tudíž méně o	2,003.530 Kč.

 

Méně se vyžaduje na

paušály, služební předpisy a tiskoviny	2,9 mil. Kč,
naturálie	38,6 mil. Kč,
nákup koní	2,1 mil. Kč,
chov vojenských koní	0,4 mil. Kč,
zdravotnictví	1,2 mil. Kč,
ruční a sečně zbraně, ochrannou výzbroj, kulomety, děla a dělostřelecký vozatajský materiál	4,-- mil. Kč,
speciální výzbroj dělostřelectva	0,1 mil. Kč,
zbrojní dělostřelecké ústavy	1,-- mil. Kč,
muniční továrnu	0,3 mil. Kč,
vojenský technický ústav	0,4 mil. Kč,
různé potřeby a nepředvídané výdaje	0,4 mil. Kč,
francouzskou vojenskou misi	0,1 mil. Kč,
úhrnem	51,5 mil. Kč.

 

Více se vyžaduje na

vojenské proviantní sklady	0,1 mil. Kč,
letectví	29,4 mil. Kč,
telegraf a telefon	0,7 mil. Kč,
automobilnictví (pohonné hmoty pro letectvo)	3,7 mil. Kč,
střelivo a výbušiny	11,7 mil. Kč,
podporování déle sloužících v přípravě pro občanské povolání	0,2 mil. Kč,
památník osvobození	0,2 mil. Kč,
výcvik záložníků a cvičení vojsk	3,5 mil. Kč,
úhrnem	49,5 mil. Kč.

 

Mimořádné výdaje věcné byly v rozpočtu na rok 1930 preliminovány částkou	12,115.960 Kč.
Do rozpočtu na rok 1931 se zařaďuje	12,786.500 Kč,
tudíž více o	670.540 Kč.

 

Více se vyžaduje na

stavbu vleček k novým vojenskými budovám	0,2 mil. Kč,
postavení krytů a pozorovatelen na střelnicích v Malackách a Brdech	0,5 mil. Kč,
památník osvobození (nájemné)	0,7 mil. Kč,
úhrnem	1,4 mil. Kč.

 

Méně se vyžaduje na

stavbu telefonních ústředen a sítí	0,6 mil. Kč,
zařízení vojenských učilišť	0,2 mil. Kč,
úhrnem	0,8 mil. Kč.

 

Bližší odůvodnění zvětšení, resp. zmenšení jednotlivých rozpočtových paragrafů jest uvedeno ve všeobecné části důvodové zprávy a ve vysvětlivkách k rozpočtu kapitoly 5.

Příjmy.

V rozpočtu na rok 1930 bylo preliminováno	22,590.510 Kč.
V rozpočtu na rok 1931 se preliminuje	17,360.100 Kč,
tudíž méně o	5,230.410 Kč.

 

Očekává se menší příjem na nájemném z erárních pozemků, jichž bude dáno méně do pronájmu, za odprodaný hnůj v důsledku zemědělské krise, za služební předpisy, jichž bude méně vydáno než v předchozích létech, za vyřaděná vozidla a starý automobilní materiál, o nějž není již taková poptávka jako v minulých letech a dosahuje se proto menší prodejní cena, za součástky střeliva a prachu cizího původu, jelikož většina střeliva jest již desadjustována a staré střelivo rakouského původu je již buď vystříleno nebo bylo již zpeněženo, za výrobky vojenského zeměpisného ústavu, ježto tento ústav bude dodávati své výrobky vojenským útvarům za režijní cenu, za vstup do musea Památníku osvobození, ježto nové místnosti musea se teprve zařizují a sbírky budou proto přístupny veřejnosti teprve asi v letních měsících roku 1931. Výše položek "Nepotřebný materiál a nářadí" a "Různé příjmy" byla přizpůsobena výsledkům dosaženým v předchozích letech. Na položce "Poplatky za pronajaté automobily" se neočekává v roce žádný příjem, ježto v roce 1930 uplynou všechny nájemní smlouvy uzavřené s nájemci vojenských automobilů. Též na položce "Poplatky za rozbory a přezkoušení vzorků různého materiálu, jež provádí vojenský technický ústav", se neočekává žádný příjem, poněvadž jmenovaný ústav bude prováděti zkoušky pro vojenské útvary zdarma.

V oboru vojenské legislativy připravuje a projednává ministerstvo národní obrany tyto osnovy zákonů:

1. Osnovu zákona o ubytování vojska. Osnova tato byla již rozeslána ministerstvům k připomínkovému řízení a na jednotlivých ministerstvech bude záviseti doba, kdy další projednání osnovy, zvláště po stránce věcné a finanční pokročí tak, aby předloha mohla býti schválena vládou a předložena k projednávání zákonodárným sborům.

2. O novu zákona o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru, která je již až na menší podrobnosti meziministersky projednána. Zákonem tím bude nahrazen dosavadní zákon o poskytování vojenské přípřeže v míru. Národnímu shromáždění mohla by býti osnova tato předložena k projednání ještě v roce 1930.

3. Osnovu zákona o náležitostech vojenských osob z počtu mužstva, jakož i zaopatření déle sloužících, jež je již meziministersky pro jednána až na spornou otázku hodnocení vojenské služby a úhrady finančních nákladů. Na jejich vyřešení závisí, kdy bude osnova předložena Národnímu shromáždění k projednání. Úmyslem i přáním ministerstva národní obrany jest, aby se to stala ihned.

4. Z legislativních prací většího rozsahu třeba dále uvésti osnovu zákona o obraně státu, jejíž konečnou úpravu provádí meziministerský sbor pro věci obrany státu.

5. Ministerstvo národní obrany má dále zvláštní zájem na tom, aby byly uspořádány a zákonem souborně upraveny všechny otázky vlivu vykonávání branné povinnosti, zejména služby vojenské na civilní povolání (zaměstnání) dotčeného brance a zejména pak, aby byla upravena otázka spravedlivého hodnocení vojenské služby ve veřejných službách, obzvláště ve službě státní. Proto načrtlo nástin příslušné osnovy a doporučilo resortům v prvé řadě ve věcech státně-zaměstnaneckých příslušným, aby tento náčrt byl vzat za podklad dalšího projednávání.

Hlavní štáb zahájil roku 1930 studium změn organisace některých útvarů zbraní a služeb a hodlá je roku, 1931 uvésti v platnost.

Ve vojenské zdravotnické službě se především soustřeďovala veškerá snaha k tomu, aby bylo odpomožena trvalému nedostatku důstojníků zdravotnictva c povolání, jenž stále ohrožuje dokonalý chod této služby. Přirozený úbytek ve skupině důstojníků zdravotnictva z povolání za rok 1929 nevyrovnává počet lékařů, kteří se během téhož roku dali aktivovati. Ubylo 20 důstojníků zdravotnictva z povolání, aktivováno bylo toliko 18 (včetně tří opět do činné služby povolaných). Neutěšený tento stav se odráží i v počtu frekventantů vojenské lékařské školy. Kdežto v ročníku 1928/1929 byla frekventantů 22., klesl počet ročníku 1929/1930 na 15. S postupným zlepšováním lze počítati teprve počínajíc rokem 1935, kdy budou do činné služby povoláni první vojenští stipendisté, kterým udělilo ministerstvo národní obrany stipendium v I. semestru. V roce 1929 došlo 226 žádostí o stipendia. Bylo uděleno celkem 32 stipendií abiturientům a 5 stipendií posluchačům vyšších semestrů. K 30. červnu 1930 studuje na účet vojenské správy celkem 114 mediků. Od roku 1929 jeví se úbytek i ve skupině důstojníků lékárnictva.

V mezích finančních prostředků dělo se v roce 1930 opatřování zdravotnického materiálu pro mírovou i mobilisační potřebu. Doplňovací okresní velitelství vybavena potřebným zdravotnickým materiálem (osobní váhy, vyšetřovací stoly a pod.). I v roce 1931 jest na programu řádně vybaviti a doplniti potřebným lékařským inventářem a zdravotnickým materiálem ošetřovny chorých. Desinfekční výzbroj byla doplněna parními převoznými desinfektory a přístroji na rozprašování amoniaku.

V sociální péči o legionáře, jejich vdovy, sirotky a předky, pokud to finanční prostředky dovolovaly, pokračovala kancelář československých legií i v roce 1930. Při líčení její činnosti nutno v zásadních věcech poukázati na důvodovou zprávu finančních zákonů (část zvláštní, kap. 5.) z let minulých. Za účelem poskytování útulků a zaopatření práce neschopným a nemajetným legionářům - invalidům byl v roce 1925 zřízen "Domov čsl. legionářů - invalidů", na Jenerálce. Ježto ústav nepostačoval, najala kancelář čsl. legií od Podpůrného fondu legionářského při ministerstvu národní obrany dům se zahradou ve Veleslavíně a objekt s hospodářstvím v Bystřici pod Hostýnem. Na Jenerálce a v Bystřici pod Hostýnem je zavedena pracovní povinnost. Chovanci jsou zaměstnáváni podle své způsobilosti v hospodářství nebo v dílnách. Dne 30. června t. r. bylo na Jenerálce 79, v Bystřici pod Hostýnem 29 chovanců.

Legionářům - zemědělcům, kolonistům a přídělcům zabrané půdy poskytuje kancelář čsl. legií levný úvěr podle zákona č. 166/1920 Sb. z. a n., o úvěrové pomoci nabyvatelům půdy na zaplacení přídělové ceny a na vybudování kolonií. V době od 1. ledna do 30. června 1930 byl poskytnut levný úvěr Vodnímu družstvu kolonistů na Svobodě (150.000 Kč), legionářům - přídělcům zabrané půdy mimo kolonie na zaplacení 90% přídělové ceny a na pořízení hospodářských budov (2,005.484 Kč) a legionářům - kolonistům na Bozitě na zaplacení přidělené půdy Státním pozemkovým úřadem a na stavbu obytných a hospodářských budov (2,270.700 Kč). V roce 1931 hodlá kancelář čsl. legií poskytnouti levný úvěr drobným přídělcům na zaplacení přídělové ceny půdy (2,800.000 Kč) a na zaplacení přidělené půdy a vybudování kolonií v Čatě, Bíně, Pesvicích, Všestudech a Nehvizdech (5,200.000 Kč).

Legionářům - živnostníkům pomáhá se získáváním živností, živnostenských koncesí a tabákových prodejen i skladů, poskytováním bezúročných zápůjček k zařízení malé živnosti, k opatření prodejního stánku nebo k prvnímu nákupu kuřiva. V době od 1. ledna do 30. června 1930 bylo 104 uchazečům poskytnuto 400.000 Kč v bezúročných zápůjčkách, nepřesahujících zpravidla částku 5.000 Kč.

Nezaměstnaným legionářům pomáhá kancelář čsl. legií tím, že je informuje o možnostech k dosažení trvalých i přechodných zaměstnání. Kontroluje, zda ustanovení zákona č. 462/1919 Sb. z. a n. jsou úřady správně dodržována, případně podáním stížností sjednává nápravu tam, kde úřady jednají na úkor legionářů. V době od 1. ledna do 30. června 1930 bylo prostřednictvím kanceláře čsl. legií podáno celkem 1004 legionářských žádostí o místa a umístěno 558 legionářů ve službách státních, veřejných i soukromých. Za tutéž dobu došlo stížností, urgencí, dotazů a pod. celkem 5033.

Podpůrnou péči zmírňuje kancelář čsl. legií bídu legionářů - invalidů, kteří nedostávají vojenské zaopatřovací požitky, protože jejich nynější nezpůsobilost k práci nemá původ ve službě v legiích. Pomáhá penězi nebo naturáliemi. Podpory se udělují ve výši 30 Kč měsíčně jednotlivé osobě; u rodin podle počtu dítek se zvyšují podpory až do 200 Kč měsíčně. V žádném případě však nedostane pravidelnou podporu ten, kdo má alespoň 300 Kč měsíčně. V době od 1. ledna do 30. června 1930 poskytla vojenská správa na pravidelných podporách ve 2.616 případech 324.050 Kč, nezaměstnaným v 1.318 případech hotově 97.345 Kč, v naturáliích ve 131 případech 4.106 Kč, na ošacení v 37 případech 5.918 Kč, v nemoci ve 171 případech tuberkulosy 18.040 Kč, v 579 případech jiných nemocí 83.215 Kč, rodičkám (8) 720 Kč, na nájem (37) 3.480 Kč, na pohřeb (59) 19.400 Kč, při živelních pohromách (24) 2.810 Kč a v 78 různých případech 5.742 Kč, na studijních podporách bylo vyplaceno v 521 případech 25.600 Kč. Vedle toho přispívá kancelář čsl. legií částkou 1 mil. Kč. Podpůrnému fondu legionářskému při ministerstvu národní obrany, který se stará o sirotky a polosirotky, hlavně o ty, kteří nemají zákonitého nároku na sirotčí důchod od státu, a pečuje o legionářské děti nemocné a opuštěné. Průměrný měsíční stav dětí v péči Podpůrného fondu legionářského při ministerstvu národní obrany činil v roce 1926 - 425 dětí, 1927 - 489, 1928 - 622, 1929 - 750, 1930 - 818.

Přechodně provádí také výplatu pojistek italských legionářů. V době od 1. ledna do 30. června 1930 bylo proplaceno 56 pojistek částkou 51.843,45 Kč. V roce 1931 převezme výplatu pojistek pravděpodobně již italská vláda podle haagské dohady.

Situace vojenského letectví stává se svízelnou v důsledku nízkého rozpočtu a hlavně vzhledem k jeho snížení v roce 1926, tj. v době, kdy podmínky pro naše letectví byly úplně jiné než dnes, neboť cena moderních letounů se silnými motory značně stoupla. Této materiální situaci hodlá vojenská správa aspoň částečně odpomoci zvýšením přídělu v řádném rozpočtu na rok 1931 okrouhle o 29,6 milionů Kč, kteréžto zvýšení bylo ovšem možno provésti jen na úkor jiných položek vojenského rozpočtu, ježto limit celkového rozpočtu vojenské správy nesměl býti zvětšen.

I přes dosavadní nedostatečné prostředky finanční postarala se vojenská správa o to, aby nezanedbala péči o moderní vývoj letectva a zvláště aby udržela na světové úrovni jednotlivé druhy letounů. Bohužel, že finanční prostředky umožnily toliko opatřiti si typy těchto nejmodernějších druhů a nebylo možno přistoupiti k jich sériové výrobě, takže materiál v provozu jest vybaven namnoze zastaralými typy, které budou moci býti nahrazeny jen tehdy, bude-li letectvo po stránce finanční vybaveno dostatečnými prostředky. Opatřením těchto moderních prototypů byla dána vlastním továrnám jak na letecké motory tak na letadla možnost vyráběti stroje rovnající se svojí hodnotou moderním výrobkům cizím.

Jest v zájmu nejen vojenské správy, resp. obrany státu, ale také v zájmu hospodářském a sociálním, aby vojenské správě bylo co nejdříve umožněno zmodernisovati naše letectvo, neboť moderní stroje zaručují stále větší bezpečnost v létání a náš letecký průmysl dosáhl takové úrovně, že téměř 99% všech nákladů na letectvo zůstává ve státě a jen 1% plyne za hranice.

Byly objednány prototypy lehkých bombardovacích letounů jednomotorových a nové školní elementární letouny v pokusné sérii. Školní pokračovací letouny budou dodány a vyzkoušeny ještě v roce 1930. Konstrukce těžkých bombardovacích letounů čtyřmotorových nedospěla následkem vyskytnuvších se technických překážek do takového stadia, aby v dohledné době bylo možno počítati s jejich praktickým zkoušením. Z toho důvodu byla objednána pokusná série třímotorových letounů Fokker F-9. V kategorii stíhacích letounů vyhovuje jednosedadlový typ B. a. 33 s motorem škoda - L o 500 ks. a Š 31 s motorem Jupiter o 480 ks. a v kategorii pozorovacích letadel typ A-32 s motorem Jupiter, které objednány v sériích. Zvědné letouny Š 16 a A 30 byly objednány ve větších sériích. V domácím průmyslu staví se prototyp motoru Atlas, vzduchem chlazeného o 600 ks. a motoru Esso o 500 ks. Motory škoda 14 a 220 ks. a Škoda 20 o 300 ks. jsou ve stadiu zkoušek.

Stavební program letectva nebylo možno prováděti podle potřeb letecké zbraně, protože i tu nebylo dostatečných finančních prostředků. Tím značně trpělo tempo výzbroje letectva, ježto cenný letecký materiál není možno nechati bez přístřeší. Dokončena bude roku 1930 stavba železobetonových hangárů, skladiště parku a leteckých kasáren, strážnice a odvodnění letiště v Chebu. Provedeno bylo vyrovnání letištní plochy v Milovicích a v Malackách a vyvlastněno nové letiště v Nitře.

Pokračováno bude v úpravě letiště v Malackách a v Milovicích, přeneseny budou železné hangáry v Nitře ze starého letiště na nové a věnována bude zvýšená péče budování nouzových letišť.

Ve vojenském leteckém ústavě studijním provedla aerodynamická laboratoř zkoušky modelů letounů a profilů křídel pro nové bombardovací letouny. Motorové oddělení připravilo a zúčastnilo se homologace nových letadlových motorů dvou našich firem, pracovalo na převzetí motorů pro závod kolem Malé Dohody. Vyšetřilo, zjistilo a vyzkoušelo způsob odstranění příčin opětovaných závad na některých leteckých motorech. Letadlové oddělení provádělo statické a dynamické zkoušky na součástkách, trupech a nosných systémech nových letounů, studovalo a spolupracovalo na řešení bombardovacích letounů vícemístných a vícemotorových. Zúčastnilo se prací spojených se zkoušením a přejímáním padáků. Letecký zkušební oddíl prováděl praktické zkoušky různých letounů, měřících přístrojů a ostatní výstroje letounů za letu.

V roce 1931 mimo všestranné zkoušení prototypů letounů a homologační zkoušky nových letadlových motorů jest v programu tohoto ústavu zříditi stanici pro zkoušení vrtulí, podrobně se zabývati otázkou použití stejnotlakých výbušných motorů pro letouny, postaviti antimagnetickou laboratoř pro zkoušení kompasů, sledovati a případně realisovati letecký radiotelegrafní maják, pracovati na vytvoření automatické fotografické komory pro letouny a na fotokulometu a pokračovati ve zkouškách výstroje a, výzbroje letounů a motorů domácí provenience, které postupně nahrazují výrobky zahraniční.

V oboru dělostřelecko-zbrojním byly zahájeny přípravy pro reformu školení a výchovu důstojníků dělostřelecké a zbrojní služby. Pokračovalo se na vybudování střelnice v Brdech, která byla dána roku 1930 do provozu. Dále pracovalo se na vybudování polního a protiletadlového dělostřelectva podle programu. U protiletadlového dělostřelectva byly skončeny zkoušky s výškoměry a tyto zavedeny do výzbroje. Provedeny praktické zkoušky se zaměřovači pro kulomety pro střelbu na letadla a zpracovány prozatímní směrnice pro jejich použití taktické i technické. Pro dělostřeleckou balonovou rotu byl opatřen upoutaný balon domácí výroby, dále pracováno v součinnosti s vojenským technickým ústavem na zavedení nového typu balonového navíječe. Dokončena byla rekonstrukce všech dělostřeleckých vlaků BE, kterou se dosáhne rychlejší železniční dopravy. Většina traktorů Škoda "U" byla oráfována plnými pryžovými obručemi, čímž se docílí větší trvanlivosti, poněvadž celé zařízení netrpí takovými otřesy jako při železném oráfování.

Pracováno na zdokonalení výstroje a výzbroje jak obrněných-automobilů, tak i obrněných vlaků. Mimo to za součinnosti vojenského technického ústavu bylo studováno brnění lehkých šestikolových obrněných automobilů. Byly doplňovány zásahy plynových masek a jejich filtrů. Utvořen poradní sbor pasivní obrany a spolupracováno s komisí na ochraně civilního obyvatelstva proti plynové válce. Je úmyslem prohloubiti a organisovati spoluúčast obyvatelstva na pasivní obraně v rámci poradního sboru a spolupracovati s komisí na zajištění ochrany civilního obyvatelstva proti plynům.

Dále je v úmyslu projektovati zřízení stálé střelnice na Moravě, poněvadž ostrá střelba dělostřeleckých útvarů v oblasti zemského vojenského velitelství Brno na nahodilých střelnicích na Moravě naráží na odpor obyvatelstva. Mimo to zamýšlí se vybudovati stálou střelnici pro východní slovenské útvary.

Remontnictvo do 30. června 1930 zajistilo polovinu stanovené potřeby vojenských koní, jejichž nákup provedla remontní komise 1. v Praze s odbočkou v Žilině na svodech, koňských trzích, výstavách a u dodavatelů. Snahou těchto komisí jest zvýšiti výkup koní domácího chovu co nejvíce. Tak podařilo se nakoupiti v prvé polovině roku 1930 na Slovensku 110 hříbat oprati 59 zakoupeným za rok 1929. Také výkup remont ostatních kategorií je proti roku 1929 větší.

Chov vlastních remont roku 1930 byl velmi dobrý a vynikal hlavně korektností a mohutností koní. Do vlastního chovu bylo zařaděno 17 klisen. Ministerstvo zemědělství převzalo 9 hřebečků pro zemský chov. Předepsaný počet chovných klisen byl již v polovině roku až na 25 dosažen v obou hřebčínech; scházející budou postupně doplněny z vlastního chovu. Ve vojenské hříbárně dosažen byl skoro celý předepsaný počet hříbat a to hlavně nákupem hříbat domácího chovu. Celkově bylo letos zařaděno z ústavů remontní služby k útvarům a ústavům 258 remont.

Veterinářská služba. Vzhledem k nedostatku aktivního personálu bylo nutno udržovati několik smluvních občanských zvěrolékařů. Doplňování sboru veterinářských důstojníků vázne pro nedostatek schopného dorostu; příčinu lze přičísti zejména okolnosti, že pro veterináře nejsou povolena žádná studijní stipendia, ani náhrady za studia.

Dosavadní stabilita materiálního rozpočtového hospodaření byla v roce 1930 značně porušena nepředvídaným zvýšením výdajů na tlumení zvířecích nákaz, neboť již od roku 1929 se v neobvyklé míře vyskytují případy nové zhoubné choroby (smíšené infekce), jejíž příčiny, způsob šíření a její léčení nejsou dostatečně probádány, takže choroba vyžaduje rozsáhlá, kontumační opatření u postižených útvarů, nákladné pokusy s četnými léčebnými prostředky, intensivní výzkumnou práci ve vojenských laboratořích za účasti státního diagnostického veterinářského ústavu a vysoké školy zvěrolékařské, jakož i intervence vysokoškolských odborníků. Podle dosavadního výsledku bodání o nakažlivých chorobách bude zcela nezbytně zlepšiti hygienické poměry v ubytování koňstva, vybudovati nepostradatelné kontumační objekty u četných útvarů, adaptovati starší stájové objekty a vystavěti nové stáje.

Telegraf a telefon. V roce 1930 pokračovalo se velmi intensivně v doplňování spojovacího materiálu, jakož i v zařizování telefonních ústředen a stanic, v nových vojenských objektech a v budovách, kde dosud vůbec nebyla tato zařízení anebo tam, kde nevyhovuji. Vesměs zde běží o nejmodernější zařízení, tj. o systémy automatické.

V tomto směru bude pokračováno i v roce 1931, ve kterém je zamýšleno doplňovati scházející materiál a dále obměňovati starší téměř nepotřebné přístroje, zejména pak opatřiti potřebné množství kabelu, jehož nová konstrukce byla právě vyřešena. V roce 1931 bude také vyrobena řada nových radiostanic, kterých je nejvýše třeba, neboť dosavadní stanice starých vzorů se jen s největší námahou dosud udržují. Dále budou zdokonaleny optické signální přístroje, objednány pohonné stroje jak pro radiostanice, tak i jako proudové zdroje pro nabíjení akumulátorů, jejichž nový vzor ubyl právě objednán. Ve všech oborech spojovacího materiálu bude snaha využíti všech moderních zlepšení.

Mimo to bude zařízena řasa telefonních ústředen a stálé radiostanice přepracovány a některé vybaveny i novými přístroji.

Automobilní služba prováděla v roce 1930 běžný výcvik všeho personálu vlastních útvarů a ústavů a výcvik řidičů a motocyklistů všech útvarů (ústavů), pokud mají systemisována motorová vozidla. Ve vojenském automobilním učilišti byla pořádána řada škola kursů a to pro výcvik nejen vlastního automobilního personálu aktivního a záložního, nýbrž i pro příslušníky jiných zbraní. Kromě toho byl u vojenského automobilního učiliště prováděn motocyklový výcvik příslušníků četnictva pro pátrací stanice a konány přednášky pro frekventanty kursu kovářů při ústavě pro zvelebování živností v Praze.

Zlepšení ubytování automobilních útvarů v Praze nastává postupným budováním jednotlivých objektů pro automobilní zbrojovku v Přelouči, kde budou též sklady a dílny. Byl vyřešen nový typ: armádního kola za součinnosti vojenského technického ústavu. Dvě nákladní kolony budou za účelem zkušebním opatřeny vzduchokomorovými obručemi a prakticky zkoušeny. Spolupracovalo se na normalisaci automobilního materiálu. Byly prováděny další praktické zkoušky s hnědouhelným benzinem za součinnosti vojenského technického ústavu. Řeší se otázka jednotného oleje z tuzemské suroviny.

V roce 1931 bude se v rozsahu finančních možností pokračovati ve vybudování automobilní zbrojovky.

Stavební služba v roce 1930 se věnovala jednak normálnímu udržování všech vojenských i vojenskou správou užívaných objektů a prováděním mimořádných obnovovacích a zlepšovacích prací na těchto budovách. Větších prací bylo třeba k odstranění škod způsobených živelními vlivy v roce 1929.

Nové objekty pro potřeby vojenské správy byly stavěny jako pokračování dříve již započatého a stanoveného programu v 30 posádkách.

Nově bylo započato se stavbou budovy pro letecké kasárny, pěší kasárny v Jelšavě, skladiště na Slovensku a kanalisaci pro všechny státní budovy na pláni kbelsko-letňanské.

V roce 1931 jest v programu v prvé řadě pokračovati ve výstavbě započatých stavebních celků, poněvadž omezené finanční prostředky nedovolují zahájení větších dalších potřebných staveb pro ubytování armády. Dále se připravuje zahájení stavby Masarykovy vojenské nemocnice v Praze, která má býti náhradou za nynější budovy vojenské nemocnice na Karlově náměstí určené k rozšíření všeobecné veřejné nemocnice.