Byly zahájeny důkladné přípravy k pořádání mezinárodního zemědělského kongresu, který je k popudu ministerstva zemědělství a z usnesení vlády aranžován pro rok 1931 do Prahy.

V oboru výstavnictví účastnilo se ministerstvo na jarní hospodářské výstavě v Praze a na krajské výstavy v Příbrami jakož i na jiných výstavách ve všech zemích našeho státu. Připravováno jest řešení otázky vybudování pražského výstaviště.

V roce 1931 bude pokračováno o rozšíření změny celního sazebníku pro posílení zemědělského Stavu na obor zeleniny, ovoce a různých živočišných produktů, aby bylo čeleno zemědělské krisi v těchto oborech. Kromě toho jest připravovati materiál pro konečné vydání samostatného autonomního celního sazebníku.

Bude pokračováno v doplňování sítě obchodně-politických smluv za vedení ministerstva zahraničních věcí a budou účelně doplňována a revidována dojednání v obchodních smlouvách již dříve sjednaných, aby se umožnila žádoucí lepší ochrana pro rostlinnou i živočišnou produkci.

Bude třeba súčastňovati se všech prací spojených s akcemi řešenými kolektivně na mezinárodních forech, hlavně ve Společnosti Národů.

V rámci činnosti lesopolitické bylo v roce 1930 vydáno vládní nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 29. února 1928, čís. 37/1928 Sb. z. a n., o zatímní ochraně lesů. Nařízením tímto jsou normovány povinné hospodářské plány, jich náležitosti a způsob jejich pořizování, obnovování a schvalování. Kromě toho bylo pokračováno v přípravných pracích k osnově nového lesního zákona a projednány zásady pro jednotnou úpravu praktických státních lesních zkoušek.

Pokud se týče organisace státní lesní služby dohlédací; pracováno bylo na prohloubení státního dohledu nad lesy, zejména zmenšením dohlédacích obvodů. Po způsobu, provedeném již v letech dřívějších v zemi Moravskoslezské, rozmnožen byl počet dohlédacích obvodů lesní služby dohlédací v Čechách ze 14 na 19. Opatřením tímto bude průměrná výměra lesní plochy jednotlivých dohlédacích obvodů oproti stavu dosavadnímu podstatně zmenšena, což umožní zostření státního dohledu nad lesy.

Nemenší pozornost věnována, byla všeobecné péči o lesy. Během roku 1930 bylo systematicky pokračováno v provádění zalesňovacích akcí na ladem ležících plochách, zejména v obvodu Zalesňovacího spolku pro Českomoravskou vysočinu v Německém Brodě a Zalesňovacích spolků ve Strakonicích a Českých Budějovicích, dále v okolí Velké Prahy a v povodí Herní (Vsetínské) Bečvy. Potřebný zalesňovací materiál dodáván byl větším dílem zdarma ze státních lesních školek, spravovaných úřady zmíněné služby. Kromě toho dán byl podnět k vypracování dlouhodobého zalesňovacího programu holin na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Za účelem zvýšení nyní dosti nepatrného zájmu lidu na Slovensku o lesy přistoupeno bylo v r. 1930 k udílení peněžitých odměn za nejlépe provedené práce zalesňovací.

V dohodě se státními výzkumnými lesnickými ústavy kryla prováděna ochranná opatření za účelem hubení lesních škůdců, zejména mnišky a zavíječe modřínového.

Povolování mimořádných lesních těžeb dělo se jen v případech výjimečných a nutných podle prokázaných důvodů veřejných.

Přeměna lesních půd byla rovněž omezena jen na míru nezbytně nutnou a pokud byla v souladu se zemědělskými a národohospodářskými zájmy.

V péči státu o malý lesní majetek bylo spolupracováno se zemědělskými radami.

V r. 1931 a v letech příštích bude pokračováno v pracích na novém lesním zákonu, na jehož osnově se začalo již v r. 1930 pracovati.

Zásady pro úpravu praktických státních zkoušek lesnických byly již v r. 1930 projednány a jest naděje, že v r. 1931 bude o této otázce definitivně rozhodnuto.

Pokud se týče všeobecné péče o lesy; bude v příštím roce pokračováno v provádění zalesňovacích akcí na plochách ladem ležících a na pozemcích nehodících se ke kultuře jiné než lesní. Akce tato soustřeďuje se hlavně v obvodu Zalesňovacího spolku pro českomoravskou Vysočinu v Německém Brodě a Zalesňovacích spolků ve Strakonicích a českých Budějovicích, dále v okolí Velké Prahy a v povodí Horní (Vsetínské) Bečvy. Potřebný zalesňovací materiál dodáván bude jako dosud ze státních lesních školek spravovaných úřady lesní služby dohlédací.

Udržování státních lesních školek bude podrobeno řádné revisi; tyto školky budou vybudovány tak, aby se princip hospodárnosti při stejné, ne-li zvýšené jejich produkci, a princip racionalisace práce všestranně uplatnil ku prospěchu státních financí a věci samé.

Jedním z nejdůležitějších úkolů lesní služby dohlédací v r. 1931 a v letech příštích bude provádění připravených již dlouhodobých zalesňovacích programů holin na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Na provedení těchto prací naléhá mimo jiné Stálá technická komise pro vodní režim Dunajský, jejímiž členy jsou též zástupci ministerstva zemědělství, a stává se tudíž tato otázka více méně otázkou povahy mezinárodní.

V r. 1931 očekává lesopolitické úřady těžký úkol přezkoušení a schvalováni hospodářských lesních plánů po případě programů, pořízených ve smyslu vládního nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 29. února 1928, čís. 37/1928 Sb. z. a n., o zatímní ochraně lesů. Provedením těchto opatření očekává se jistá stabilisace lesního hospodářství, tolik žádoucí po provedení lesní pozemkové reformy.

K doplnění celkového obrazu normativní činnosti v oboru ministerstva zemědělství sluší ještě uvésti toto:

V roce 1930 byla projednána osnova zákona, kterým se upravuje užívání některých pastvin v zemích Slovenské a Podkarpatoruské v ročních pastevních obdobích 1930 až 1932; zákon publikován pod čís. 43/1930 Sb. z. a n.

Vládní návrh zákonů o veřejné stráži zemědělské a o ochraně polního majetku, které byly schváleny senátem již v r. 1928, dány byly v únoru 1930 znovu v poslanecké sněmovně na pořad jednání ve výboru ústavně-právním, avšak dosud nebyly dojednány.

Referentský návrh zákona o úpravě rybářství byl upraven podle připomínek podaných k němu jednotlivými ústředními a zemskými úřady, zemědělskými radami a rybářskými korporacemi. Meziministerské jednání o této osnově nebylo dosud skončeno.

V roce 1931 bude pokračováno na pracích, souvisejících s přípravou jednotného honebního zákona a zákona o ochraně ptactva; bude spolupůsobeno při pracích, vztahujících se k vydání jednotného lesního zákona a spolupracováno s ministerstvem vnitra na osnově zákona o týrání zvířat.

Bude připraven návrh prováděcího vládního nařízení a prováděcí ministerské instrukce k zákonu o úpravě rybářství. Posléze bude pracováno o osnově jednotného vodního zákona.

Celkové výdaje ministerstva zemědělství bez ústředního ředitelství státních lesů a statků (tit. 1., § 3.)

preliminují se na rok 1931 částkou	243,836.100 Kč,
tedy proti rozpočtu na rok 1930, který obnášel	242,636.088 Kč,
více o	1,200.012 Kč.

 

Osobní výdaje snižují se (67,793.850 Kč - 65,928.500 Kč) o 1,865.350 Kč; naproti tomu zvyšují se věcné výdaje (177,907.600 Kč - 174,842.238 Kč) o 3,065.362 Kč.

Snížení osobních výdajů stalo se jednak škrtnutím poloviny odměn k částečné úhradě vánočního příspěvku státním zaměstnancům podle výnosu ministerstva financí ze dne 16. června 1930, č. 67.627/30-I./2 b, jednak snížením preliminovaných úvěrů pro smluvní zaměstnance a konečně menším nákladem na položku "Platy stálých zaměstnanců".

U věcných výdajů nastalo zvýšení zejména u těchto položek:

v tit. 1., § 2., položka 18. "Zařízení ministerstva" o	2,073.000 Kč,
v tit. 2., § 2., položka 4. "Zemědělské musejnictví, Čsl. zemědělské museum, ústav pro studium a povznesení venkova v Praze s pobočnými ústavy o	180.000 Kč,
v tit. 3., § 3., položka 4 a "Subvence pro nákup strojů a soutěže strojů" o	300.000 Kč,
v tit. 4., § 3/II., položka 15. "Potřeby hospodářství polního, pastvinného, zelinářství atd." o	152.500 Kč,
v tit. 4., § 3/II., položka 23. "Doplnění plemenného materiálu" o	700.000 Kč,
v tit. 4., § 3/II., položka 20. "Udržování budov a cest a úprava pastvin" o	89.500 Kč,
v tit. 4., § 4/V., pol. 2. "Společné výdaje výzkumných ústavů v ústřední budově" o	50.000 Kč,
v tit. 4., § 5., položka 12. "Vydání na kursy podkovářské" o	25.000 Kč.

 

Do rozpočtu byla vložena nová položka "úrokové příspěvky a státní záruka podle opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, čís. 159 Sb. z. a n. v částce 2,500.000 Kč.

Snížení nastalo zejména u těchto položek:

v tit. 2., § 5., pol. 1. "Ruská pomocná akce" o	1,000.400 Kč,
v tit. 4., § 3/II., pol. 18. "Píce" o	1,541.900 Kč,
v tit. 5., § 1., pol. 2. "Výstavy" o	500.000 Kč.
Příjmy kap. 11. preliminují se v rozpočtu na rok 1931 částkou	12,676.300 Kč,
kdežto na rok 1930 byly preliminovány částkou	13,475.795 Kč,
takže se jeví příjmy na rok 1931 menší o	799.495 Kč.

 

Toto snížení vzniklo snížením příjmů v ústavech pro chov koní, ve zvěrolékařství a v lesní službě dohlédací.

V rozpočtu na rok 1931 byl vypuštěn příjem titulu 5., § 5. "Zveřejnění vodních parcel".

12. Státní pozemkový úřad.

Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.

Zákonem ze dne 11. června 1919 č. 330 Sb. z. a n. zřízen byl Státní pozemkový úřad a zahájil svou činnost 15. října 1919. Výsledky jeho činnosti obsaženy jsou v tomto stručném přehledu, který se opírá o předběžné údaje statistické k 1. lednu resp. k 30. červnu 1930. Tento přehled vypracován jest dle schematu let předešlých, což usnadňuje srovnání dat za jednotlivá léta.

Akce předběžné.

Kromě ústředí bylo zřízeno 11 obvodových úřadoven (Praha, Ml. Boleslav, Král. Hradec, České Budějovice, Plzeň, Brno, Olomouc, Bratislava, Zvoleň, Prešov a Užhorod). Jim jsou podřízeni příděloví komisaři, kterých jest v Čechách 21, na Moravě a ve Slezsku 11, na Slovensku 14 a na Podkarpatské Rusi 3, celkem tedy 49 stálých komisariátů. Kromě toho působí v Bratislavě od roku 1925 kolonisační referát, podřízený přímo ústředí.

Soupis zabraného majetku pozemkového proveden byl dle vlád. nař. ze dne 9. ledna 1.920 č. 61 Sb. z. a n.; dle něho podléhá v ČSR. záboru dle stavu k 1. lednu 1930

půdy zemědělské	1,284.980 ha
půdy lesní, vodní a jiné	2,763.559 ha
celkem	4,048.539 ha

 

tj. 28,8% veškeré půdy ve státě. Vlastníků ubraného majetku jest podle tohoto soupisu 1928. Původně zjištěný počet 1.730 vlastníků vzrostl tím, že některé zabrané vlastnické soubory uznány byly Nejvyšším správním soudem případně i S. P. Ú. za dva i více souborů, jakož i že zjištěny dodatečným šetřením úplně nové zabrané soubory.

V době, kdy zákonodárství o poz. reformě nebylo ještě úplně vybudováno, provedl S. P. Ú. tyto předběžné akce:

a) Příděl do vnuceného pachtu zemědělské zabrané půdy na základě § 63 přídělového zákona. Takto dostalo se na dobu šestiletou 141.172 ha půdy zabrané do nájmu 265.182 rodin drobných zemědělců a bezzemků. Tyto pachty skončily v roce 1928 a likvidují se při definitivním přídělu převodem do vlastnictví.

b) Příděl půdy stavební proveden byl ku zmírnění bytové krise na venkově, dále ke zřízení nebo rozšíření dvorů, zahrádek aj. Takto 32.651 malých zemědělců získalo 6.311 ha půdy.

c) Příděl půdy rozptýlené, při němž 17.588 zemědělců obdrželo do vlastnictví 9.302 ha zemědělské půdy; týká se rozptýlených parcel, které nesouvisely s vlastními objekty.

d) Kromě toho soudy provedly zákon ze dne 27. května 1919 č. 318 Sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům. Dle tohoto zákona vykoupilo 128.557 drobných zemědělce celkem dle sdělení ministerstva spravedlnosti ku konci roku 1921 101.119 ha půdy dlouhodobého pachtu za výkupní cenu 179,083.308 Kč. Z této výměry bylo asi 85.882 ha půdy zabrané. Přesná výměra dlouhodobých pachtů na půdě zabrané se právě zjišťuje. Původně uváděná výměra 80.895 ha byla dosud udávána odhadem ca 80% z neúplných dat ministerstva spravedlnosti. Výměra tato dozná pravděpodobně ještě další změny.

Definitivní příděl.

K definitivnímu přídělu bylo přikročeno v roce 1921 a do 1: ledna 1930 bylo přídělem (řádným řízením přídělovým) dotčeno 1.475 velkostatků, resp. 1.937 dvorů celých a 2.546 dvorů z části. Výsledky do 1. ledna 1930 jsou tyto:

Země	Převzato a přiděleno v ha	Z toho činí v ha
		drobný příděl	zbytkové statky	jiné větší objekty
Česká	239.444	169.203	63.919	6.322
Moravskoslezská	89.561	69.582	17.695	2.284
Slovenská	262.362	219.984	17.489	24.889
Podkarpatoruská	19.818	13.675	1.266	4.877
Č. S. R.	611.185	472.444	100.369	38.372

 

Data uvedená v této tabulce ve sloupcích 3-5 byla znovu upravena: z drobného přídělu a zbytkových statků vyloučeny jiné větší objekty (půdy nad 30 ha bez budov, zejména pak lesy a pastviny), následkem čehož výměry ve sloupcích 3 - 4 jsou oproti údajům v rozpočtu na rok 1930 menší.

Průměrná velikost drobného přídělu činí 1,46 ha, u zbytkového statku 79,8 ha a u jiného většího objektu 84,7 ha. Drobný příděl záležel hlavně v doplnění stávajících malozemědělských podniků na přiměřeně větší výměru. Všeobecnou právní formou tohoto přídělu jest vlastnictví.

Kolonisace: Součástí přídělu jest kolonisace, která vytvořuje nové soběstačné usedlosti. Dosud vytvořeno bylo 186 kolonisačních skupin, které zasahují do 184 obcí, z nichž 29 bylo nově vytvořeno. (1 v Čechách, 25 na Slovensku a 3 na Podkarpatské Rusi.) Usedlostí kolonisačních jest 2.857, z toho v zemi České 390, Moravskoslezské 191, Slovenské 2.054 a Podkarpatoruské 222. Tyto usedlosti mají celkovou výměru 33.544 ha a vedle toho obecní a společná půda kolonistů v zemi Slovenské a Podkarpatorus é činí výměru 2.511 ha, část kolonistů (1.221) opatřena byla stávajícími budovami, vhodné adaptovanými; větší počet 1.636;kolonistů byl nucen stavěti budovy obytné a hospodářské. Za podpory zákona o stavebním ruchu byla postaveno asi 500 usedlostí nákladem asi 57 mil. Kč. Kolonistům poskytnut byl S. P. Ú. celkem úvěr asi ve výši 238 mil. Kč.

Zbytkové statky a jiné větší objekty: Zbytkových statků (objekty přes 30 ha s hospodářskými budovami) bylo v téže době vytvořeno a přiděleno 1.258 o výměře 100.369 ha. Dalších 690 zbytkových statků o výměře 78.714 ha bylo prodáno novým nabyvatelům z volné ruky podle §u 7 zák. záb. se souhlasem S. P. Ú. Tím vzrostl počet zbytkových statků na 1.948 s výměrou 179.083 ha. Z nich jest v zemi České 1234, Moravskoslezské 369, Slovenské 327 a Podkarpatoruské 18.

Nabyvatelé zb. statků jsou osoby fysické (1.583) a osoby právnické a jiné (365). V prvé skupině obdrželi poškozenci poz. reformy 970 objektů (úředníci 523, zřízenci 29, nájemci dvorů 418), oprávnění uchazeči ze řad praktických zemědělců 510 (býv. nájemci dvorů 27, směny za půdu nezabranou 108, uchazeči s odbor. vzděláním zemědělským 80 a ostatní 295), legionáři 41, a ostatní oprávnění uchazeči 62. Ve druhé skupině obdrželi: stát 95 objektů, obce 54, okresy 5, země 18, zeměd. rady 8, veř. fondy 7, zaměst. družstva 37, zeměd. prům. družstva 6, ostatní družstva 55, humanitní a sociální ústavy 13, odborné korporace a školy 8, zeměd. průmysl. a akc. společnosti 59.

Jiných větších objektů (jimiž rozumí se výměra půdy větší než 30 ha a jež tvoří zejména menší lesní revíry a jich části, pastviny a v několika mála případech zeměd. půda bez budov) bylo vytvořeno a přiděleno 453 o celkové výměře 38.372 ha. Dalších 279 takových objektů o celkové výměře 44.908 ha bylo prodáno nabyvatelům z volné ruky dle §u 7. zák. záb. se souhlasem S. P. Ú. Tím vzrostl počet jiných větších objektů na 723 o celkové výměře 83.280 ha. Z nich jest v zemi České 101, Moravskoslezské 64, Slovenské 495 a Podkarpatoruské 63 objektů.

Nabyvatelé jich jsou rovněž osoby fysické (161) a osoby právnické a jiné (562). V prvé skupině obdrželi: poškozenci poz. reformy 4 objekty (úředníci 3, nájemci dvorů 1), oprávnění uchazeči ze řad prakt. zemědělců 15 (zemědělci s odbor. vzděláním zemědělským 3, ostatní 12), legionáři 1 a ostatní uchazeči 141. Ve druhé skupině obdrželi: země 4 objekty, okresy 9, obce 178, veř. fondy (úpravy řek) 1, družstva zaměstnanecká 1 a ostatní družstva (zejména pasienková) 345, ústavy humán. a sociál. 3, odbor. korporace a školy 4, a zeměd.-prům. a akc. společnosti 17.

Tím počet objektů nad 30 ha výměry (zb. statky a jiné větší objekty) stoupl na 2.671 o celkové výměře 262.363 ha půdy.

Ve výměře těchto objektů není však uvedena výměra 76ti zb. statků přidělených a 19ti zb. statků, odprodaných státu československému, jichž výměra činí 16.101 ha půdy veškeré, z toho 14.507 ha půdy zemědělské. Z toho připadá na zemi Českou 5.158 ha půdy veškeré (4.328 ha zem, půdy), Moravskoslezskou 3.393 půdy veškeré (3.173 ha zem. půdy), Slovenskou 3.937 ha půdy veškeré (3.690 ha z. p.) a Podkarpatskou 362 ha veškeré půdy (354 ha p.). Výměra těchto zbytkových statků obsažena jest v akci sestátňovací.

I zde jest patrno, že oproti údajům z rozpočtu na rok 1930 nastaly v těchto datech určité přesuny v důsledku rozvržení půdy, získané novými nabyvateli, na drobný příděl zbytkové statky, jiné větší objekty a akci zestátňovací.

Skupinové rozvrstvení půdy nabyté v pozemkové reformě znázorňuje následující tabulka:

Skupinové rozvrstvení půdy nabyté v pozemkové reformě.

(Stav k 30./VI. 1930.)

Země	Převedeno do vlastnictví celkem			Z toho
	počtu nových nabyvatelů	výměra ha půdy		I. v drobném přídělu			II. zbytkových statků				III. jiných větších objektů (nad 30 ha)				IV. sestátněno
				počtu nových nabyvatelů	výměra ha půdy		počet	počet nabyvatelů	výměra ha půdy		počet	počet nabyvatelů	výměra ha půdy		počet zbyt. statků	výměra ha půdy
		zeměď.	veškeré		zeměď.	veškeré			zeměď.	veškeré			zeměď.	veškeré		zeměď.	veškeré
Česká	251.948	372.673	593.405	250.755	267.152	288.922	1.184	1.100	91.117	105.298	101	93	2.759	17.301	50	11.645	181.884
Moravskoslezská	133.108	132.251	213.027	132.741	99.543	112.648	342	312	26.852	29.377	64	55	742	12.463	27	5.114	58.539
Slovenská	175.517	292.392	557.801	174.710	242.675	341.760	312	312	35.220	42.472	495	495	627	47.592	15	13.70	125.977
Podkarpatoruská	15.811	20.691	35.170	15.733	13.635	17.771	15	15	1.680	1.936	63	63	68	5.924	3	5.308	9.539
Celkem	576.384	818.007	1,399.403	573.939	623.005	761.101	1.853	1.739	154.869	179.083	723	706	4.196	83.280	95	35.937	375.939

 

Družstevnictví: Vedle přídělu individuelního připouští zákonodárství o naší pozemkové reformě také příděl družstevní. Stav družstev vytvořených v pozemkové reformě jest tento:

Druh družstva	V pozemkové reformě zřízena družstva o
	celkovém počtu	přidělené výměře ha	počtu členů
1. Všeobecně zemědělská:
a) zaměstnanecká	19	4.003	409
b) ostatní (incl. legionářská)	35	4.048	2.136
2. Specielní zemědělská:
a) pastvinářská	305	26.320	20.230
b) pěstitelská	7	903	1.688
3. Zemědělsko-průmyslová:
a) lihovarská	163	720	7.824
b) pivovarská aj.	8	30	650
4. Úvěrová	6	-	1.909
5. Různá:
a) stavební	25	494	7.159
b) vodní	206	10.809	10.259
c) lesní	38	2.803	2.336
d) jiná	3	294	2.137
Celkem	815	50.464	56.737

 

U družstev zaměstnaneckých původní počet 34 snížen na 19 družstev v důsledku likvidace a fuse některých družstev.

Zaměstnaneckým družstvům poskytl S. P. Ú. na úvěru:

držebnostním	6,6 mil. Kč
provozovacím	14,3 mil. Kč
krátkodobým poshověním nedoplatků ceny přídělové	8,6 mil. Kč
celkem	29,5 mil. Kč.

 

Z celkové výměry půdy, která dosud v poz. reformě dostala se novým nabyvatelům (1,399.403) činí výměra družstvům přidělená 3,6%.

Péče o zaměstnance: Zajištění oněch zaměstnanců zabraného majetku, kteří v důsledku pozemkové reformy ztratili svoje zaměstnání, děje se podle zákona:

1. přídělem půdy,

2. zajištěním dosavadního nebo opatřením náhradního zaměstnání,

3. peněžitým odškodněním,

4. v případě stáří nebo invalidity pensí.

Dosud zaopatřeno bylo při řádném řízení přídělovém celkem 60.217 bývalých zaměstnanců a to: přídělem půdy 15.745 (26,2%), dalším zaměstnáním 11.392 (18,9%). Celkem tedy na půdě 27.137 (45,1%). Půdy bylo jim přiděleno 61.681 ha a na splacení její ceny poskytl S. P. Ú. příspěvek 76.5 mil. Kč. Odškodnění peněžité zvolilo si 28.913 bývalých zaměstnanců (48%), což si vyžádalo nákladu 162.3 mil. Kč. Odškodnění toto podle zákonných předpisů zjišťuje se podle služebního postavení a délky služby, činíc průměrně u stálých dělníků 3.470,- Kč, u deputátníků 5.087,- Kč, u zřízenců 9.887,- Kč, a u úředníků 30.203,- Kč. Maximální výplaty jsou ovšem daleko vyšší. Pensí bylo zaopatřeno 4.167 (6,9%) bývalých zaměstnanců, kterým bylo vyplaceno na důchodu a drahotním přídavku na 45.3 mil. Kč. Bylo tedy již vynaložena na zajištění zaměstnanců na 284.1 mil. Kč. Na stěhovací výlohy zaměstnancům bylo dále vyplaceno přes ¹/₂ mil. Kč.

Rozdíl dat zde uvedených oproti datům z rozpočtu na rok 1930, pokud se celkového počtu zaměstnanců týče, vznikl tím, že zde jsou zahrnuty jen případy, kdy zaměstnanci byli zaopatřeni při provádění poz. reformy v řádném řízení přídělovém z prostředků S. P. Ú. Ostatní případy, kdy zaměstnanci zabezpečeni byli z prostředků vlastníků velkostatků (zkrácené řízení přídělové, odprodej půdy se souhlasem S. P. Ú. a pod.), jsou z přehledu tohoto vyloučeny. Materiál tento se právě zpracovává.

Výsledky akce úvěrové. Podle úvěrového zákona pečuje S. P. Ú. také o finanční stránku přídělu, aby nabyvatelé půdy zaplatili cenu přídělovou; aby nedostávající se jim prostředky byly opatřeny úvěrem státním nebo soukromým; aby na přidělené půdě bylo umožněno řádné hospodaření poskytnutím úvěru stavebního a provozovacího. Do 30. června byly výsledky tyto:

1. Úvěr držebnostní:
a) soukromý úvěr hypotekární u zpeněž. ústavů podle dohody s S. P. Ú.	208,000.000 Kč,
b) hypot. úvěr u soukr. věřitelů za podpůr. ručení státu za prokáz. ztráty	1,200.000 Kč,
c) krátkodobé poshovění příd. ceny S. P. Ú. při úrok. míře 5 - 6% (kromě dluhu státu)	264,320.000 Kč,
d) hypot. dlouhodobý úvěr Náhrad. bankou při úrok. míře 5%	40,797.918 Kč,
e) jiný státní úvěr (dle §u 33 zák. příd.)	2,300.000 Kč,
úhrn	516,617.918 Kč.
2. Úvěr provozovací:
a) soukromý úvěr provozovací s podpůr. ručením státu za prokáz. ztráty	4,053.442 Kč,
b) úvěr ze Všeob. fondu pro podporu vnitřní kolonisace do max. výšky 75% potřebného provoz. kapitálu	69,117.232 Kč,
c) úvěr z Fondu Čsl. legionářů při S. P. Ú.	1,781.425 Kč,
úhrn	74,952.099 Kč.
3. Úvěr stavební:
a) Podle zákona o staveb. ruchu poskytl S. P. Ú. na výstavbu kolonií	39,911.000 Kč,
b) podle §u 2. zák. úvěrového	37,500.000 Kč,
c) krátkodobý 6%ní stavební úvěr družstvům kolonistů	13,800.000 Kč,
úhrn	91,211.000 Kč.
4. Investiční úvěr kolonisační:
Dle §u 80. zák. náhr. poskytnuto S. P. Ú.	610.655 Kč.
Celkem poskytnuto úvěru za	683,391.672 Kč.

 

Z toho:	S. P. Ú. poskytl z vlastních prostředků úvěru za	470,138.23 Kč,
	S. P. Ú. sjednal úvěru za	213,253.442 Kč.

 

Bez úvěrové akce nemohla by pozemková reforma splniti svůj sociální úkol a její význam jest veřejností nedoceněn. O rozsahu této činnosti svědčí, že k 1. červenci 1930 vede S. P. Ú. asi 500.000 kont dlužníků - nabyvatelů půdy.

Lesní reforma. Pozemková reforma nevyčerpává se pouze přídělem půdy zemědělské (role, luka, zahrady, vinice a chmelnice), nýbrž zasahuje také do majetku lesního. Zákon záborový uvádí výslovně, že se jedná o "úpravu pozemkového vlastnictví", tedy na veškeré půdě.