Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	3. zasedání.

705.

Interpelace:

I. posl. Viereckla a druhů min. financí o chování přednosty berní správy Štrympla v Jáchymově,

II. posl. Kaspera a druhů min. železnic, že přednosta stanice v Radvanicích u Trutnova nesprávně odmítl dělnický týdenní lístek,

III. posl. Gläsela a druhů min. vnitra o zákazu turnéřského sletu pořádaného chebskou Jahnovou turnéřskou župou v neděli dne 5. října a spojenou s lidovou tělocvičnou hrou "Boj o žerď" v ašském okrese,

IV. posl. Hummelhanse, Brodeckého, Staňka a soudr. min. železnic o nebezpečném železničním podjezdu u stanice Běchovic,

V. posl. Gläsela a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Deutscher Landbote" v Karlových Varech,

VI. posl. Krumpe a druhů min. pošt a telegrafů o zaostalých poštovních poměrech v Schönbachu v okrese Německé Jablonné,

VII. posl. dra Kafky, dra Peterse a druhů min. financí o jazykové praxi berní správy v Německém Jablonném,

VIII. posl. Špatného, Zeminové, Bergmanna, Hatiny a druhů min. soc. péče o zlepšení pensijního pojištění soukromého úřednictva a zřízenectva,

IX. posl. Špatného, Zeminové, Hatiny a druhů min. soc. péče o stavbě nového paláce a léčeben Všeobecného pensijního ústavu,

X. posl. Bergmanna a druhů min. vnitra o sabotáži družstevního podnikání československého četnictva,

XI. posl. Bergmanna a druhů min. vnitra o domnělých krádežích spisů v četnickém oddělení min. vnitra,

XII. posl. Zeminové, Špatného, Bergmanna, Lance, Stejskala a druhů vládě o neudržitelné drahotě nejdůležitějších potřeb obyvatelstva,

XIII. posl. Netolického, Slavíčka, Tykala, Vaňka a druhů min. soc. péče o invalidním a starobním pojištění samostatně výdělečně činných,

XIV. posl. dra Staňka, Mašaty, Berana, Dubického, dra Kalaše a druhů min. vnitra, soc. péče a veřejných prací o postupu Městské spořitelny Pražské a Městské spořitelny na Král. Vinohradech v stavebním družstvu "Spořilov",

XV. posl. Horpynky a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Brüxer Volkszeitung".

 

705/I. (překlad).

Interpelace

poslance F. Viereckla a druhů

ministrovi financí

o chování přednosty berní správy Štrympla v Jáchymově.

V prvé polovici měsíce července zasedala daňová komise pro okres jáchymovský pro vyměření daně důchodové za rok 1929. Při tom předseda komise, přednosta Štrympl, choval se tak, že členové komise cítili se těžce dotčeni. U věcně odůvodněných návrzích nedal podle předpisu hlasovati, nýbrž přes ně přešel k pořadu. Na dotazy dostalo se některým členům komise odpovědí, které neodpovídají skutečnostem.

Zástupce zemědělství Edmund Wohlrab ze Stolzenhainu žádal, aby komisi byly oznámeny paušalované sazby daně důchodové, platné pro zemědělství pro rok 1928, aby členům komise mohl také číselně předvésti účinky agrární krise. Této žádosti bylo vyhověno teprve po dlouhém zdráhání a při tom úředně oznámeny vyšší sazby než byly skutečně pro rok 1928 sjednány a také předepsány. Tak na příklad pro rok 1928 v největší části okresu jáchymovského až do 1200 metrů nad mořem byla smluvena paušalovaná sazba 450 až 500 Kč; v komisi bylo však úředně oznámeno 800 Kč. Pro rok 1929 bylo v této skupině úředně navrženo 600 Kč. Tím měli býti členové komise zřejmě uvedeni v omyl, poněvadž věc měla býti vylíčena tak, že v roce 1928 platná sazba 800 Kč byla roku 1929 snížena na 600 Kč; ve skutečnosti bylo to však zvýšení ze 450 nebo 500 na 600 Kč. Podobně tomu bylo také při paušalovaných sazbách v ostatních územních skupinách okresu. Poté Wohlrab prohlásil, že v úředně navrhovaných sazbách pro rok 1929 se agrární krise neprojevuje ani v nejmenším, že sazby jsou příliš vysoké a že je musí odmítnouti. Přednosta úřadu jako předseda komise odmítl toto prohlášení zapsati do zápisu. Wohlrab cítil se jako člen komise dotčen ve svých právech a opustil schůzi. Rovněž také ostatní členové komise hrozili, že odejdou, nezmění-li předseda svého stanoviska a prohlásili se úplně solidárními s požadavky člena komise Wohlraba. Teprve po této pohrůžce projevil úřad ochotu vyhověti přáním zástupce zemědělství, načež se v schůzi mohlo pokračovati.

Členové komise se obávají, že takovýmto chováním přednosty úřadu komise Štrympla bude zdárná práce komise znemožněna.

Podepsaní se táží:

Ví již pan ministr o postupu přednosty úřadu Štrýmpla?

Jest pan ministr ochoten zakročiti, aby se nemohly opakovati případy jako svrchu vylíčené?

V Praze dne 2. října 1930.

Viereckl,

Hodina, Windirsch, Stenzl, Böllmann, dr. Szüllö, Eckert, Dobránsky, Böhm, dr. Kafka, Scharnagl, dr. Jabloniczky, Hokky, Fedor, dr. Petersilka, Prause, Nitsch, Heller, Gläsel, Halke, Platzer, Wagner, Jelinek, dr. Peters, Zierhut.

 

705/II. (překlad).

Interpelace

poslance R. Kaspera a druhů

ministrovi železnic,

že přednosta stanice v Radvanicích u Trutnova nesprávně odmítl dělnický týdenní lístek.

Dne 9. března 1930 chtěl dělník Bedřich Heisler z Radvanic u Trutnova na svůj dělnický týdenní lístek jeti ze stanice Radvanic trutnovsko-teplické dráhy do svého pracovního místa Poříčí. Ale při tom železniční zaměstnanec Stepan, konající službu na stanici Radvanicích, prohlásil tento dělnický týdenní lístek za neplatný a neuznal jej, poněvadž obecní razítko obecního úřadu radvanického bylo vytištěno tak, že německé znění dvoujazyčného obecního razítka přišlo nahoru a české tedy dolů. Tento železniční zaměstnanec Stepan cítil se nyní povolán, aby německé znění obecního razítka přeškrtl a týdenní lístek vrátil jeho držiteli jako neplatný, čímž mu způsobil četné nepříjemnosti.

Dlužno poznamenati, že majetník týdenního lístku jest Němec, že obec Radvanice jest čistě německá; neboť při posledním soupisu lidu přiznaly se jen 3 osoby k československé (vlastně české) národnosti. Dále dlužno poznamenati, že zmíněný železniční zaměstnanec neupozornil na se pro šovinistický postup po prvé, nýbrž že po této stránce dal již častěji podnět ke stížnostem. Lze až příliš dobře pochopiti, že se čistě německé obyvatelstvo obce Radvanic cítí uraženo a dotčeno tímto postupem železničního zaměstnance a proto jest nezbytně nutno, aby se proti němu zakročilo.

Podepsaní se tedy táží pana ministra železnic:

1. Je-li ochoten dáti tuto věc co nejpodrobněji vyšetřiti?

2. Je-li ochoten vysvětliti železničnímu zaměstnanci jeho nenáležité jednání a vštípiti mu, jak se má nakládati s německými cestujícími?

3. Je-li ochoten naříditi přeložení zaměstnance Stepana z Radvanic, aby přestalo napětí mezi ním a německým obyvatelstvem?

V Praze dne 10. října 1930.

Kasper,

Simm, Knirsch, Krebs, Geyer, Schubert, inž. Kallina, Köhler, inž. Jung, dr. Schollich, dr. Hassold, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, Dobránsky, Hokky, Fedor, dr. Jabloniczky, Horpynka, dr. Szüllo, dr. Keibl, Matzner, dr. Hanreich.

 

705/III. (překlad).

Interpelace

poslance Gläsela a druhů

ministrovi vnitra

o zákazu turnéřského sletu pořádaného chebskou Jahnovou turnéřskou župou v neděli dne 5. října a spojenou s lidovou tělocvičnou hrou "Boj o žerď" v ašském okrese.

Chebská Jahnova turnéřská župa Německého tělocvičného svazu zamýšlela dne 5. října t. r. uspořádati v ašském okrese větší slet, který měl býti zakončen lidovou hrou v přírodě "Boj o žerď". Tato slavnost slouží čistě tělocvičným cílům a jejím účelem jest dosíci větší zdatnosti mládeže podle tělocvičných pravidel.

Ašský okresní úřad zakázal tuto slavnost, že prý by mohla ohroziti veřejný pořádek a bezpečnost. Tento zákaz jest tím nepochopitelnější, když okresnímu úřadu v Aši nemohou býti takovéto tělocvičné podniky neznámé, poněvadž se již několikráte konaly. Jaké okolnosti by mohly ohroziti veřejný pořádek a bezpečnost, jest hádankou.

Německé tělocvičné hnutí nevytýčilo si jistě žádných jiných cílů, než jaké mají české sokolské spolky. Uvedená slavnost nemohla by se ani zdaleka srovnati se sokolským výletem do Chebu, který se kdysi také mohl konati, aniž to politické úřady shledaly závadným. Zákazem byly národní city obyvatelstva Chebska a Ašska zajisté zraněny, čemuž dlužno se právě v dnešní době za všech okolností vyhnouti. Tělocvičné župě, která hodlala slavnost uspořádati, ani zdaleka nenapadlo, že by takovýmito tělocvičnými cvičeními mohl býti ohrožen veřejný pořádek a bezpečnost, aniž chtěla zraniti něčí city. Zákaz pokládají podepsaní interpelanti za těžký přehmat a táží se tedy pana ministra vnitra:

Jest pan ministr ochoten poučiti ašský okresní úřad, že takováto úřední opatření nejsou v dnešní době naprosto vhodná?

V Praze dne 10. října 1930.

Gläsel,

Hokky, Zierhut, dr. Peters, dr. Kafka, Platzer, dr. Jabloniczky, Viereckl, Fedor, Wíndirsch, Stenzl, Hodina, Dobránsky, Böllmann, Heller, Eckert, Prause, dr. Szüllö, Böhm, Wagner, Halke.

 

705/IV.

Interpelace

poslanců F. Hummelhanse, V. Brodeckého, F. Staňka a soudruhů

ministru železnic

o nebezpečném železničním podjezdu u stanice Běchovic.

Panu ministru železnic jistě je známo, že u příležitosti návratu mládeže dělnických tělocvičných jednot ze slavností mládeže, konaných ve dnech 28. - 30. června 1930 v Praze, smrtelně zraněna byla dorostenka Anna Kutinová, jediné to dítě uvědomělých českých rodičů z Vídně. Smrtelné zranění způsobeno bylo nárazem na mostní pilíř při docela nepatrném vyklonění hlavy z okna vlaku ve chvíli, kdy vlak projížděl pod "viaduktem smrti" - jak lidově je nazýván! - u Běchovic. Kutinová svému zranění podlehla.

Neštěstí toto nebylo ojedinělé a jak nám oznámeno bylo, jde již asi o dvacátý případ lehkého i těžkého zranění na tomtéž místě, z nichž nejeden končil smrtí. Poněvadž jsme se sami při komisionelní prohlídce závadného místa na železniční trati přesvědčili, že pilíře mostu jsou jenom asi 22, pravíme dvacet dva cm vzdáleny od šíře vozu a poněvadž bílý nátěr pilíře není žádným odstraněním závady, tážeme se pana ministra železnic, co bylo podniknuto se strany, aby bylo zabráněno tomuto soustavnému zabíjení lidí, z nichž někteří byli i vlastní drážní zaměstnanci, vykonávající svou těžkou a odpovědnou službu?

Je pan ministr železnic ochoten okamžitě zjednati nápravu tím, že podjezd bude rozšířen a vadné pilíře odstraněny tak, aby bezpečnost cestujících i služebních orgánů byla zajištěna?

V Praze dne 18. října 1930.

Hummelhans, Brodecký, Staněk,

dr. Winter, Benda, Jaša, Biňovec, Tayerle, Pik, F. Svoboda, Kučera, Koudelka, Klein, Chalupník, Prokeš, Vácha, Stivín, Bečko, inž. Nečas, Srba, V. Beneš, Husnaj, Chalupa, Polach, Remeš.

 

705/V. (překlad).

Interpelace

poslance Gläsela a druhů

ministrovi spravedlnosti

o zabavení časopisu "Deutscher Landbote" v Karlových Varech.

Chebské státní zastupitelství návrhem ze dne 30. srpna 1930 zabavilo číslo °69 časopisu "Deutscher Landbote" pro tento článek:

"Pracovat a nekrást!" - Kdy konečně?

Člověk bývá mírněji naladěn k jistým zjevům, událostem a osobám, uváží-li, jak zde ve státě utrpěla veřejná morálka dřívějšími methodami sabotáže a "vlasteneckými" výpravami za kořistí. Na to si člověk vzpomene, zvláště když čte výborný článek senátora dra Františka Jessera "Dvě výstavy", v němž poukazuje na mezinárodní loveckou výstavu v Lipsku: "Československo vystavuje nádherné parohy ze státního majetku - ale jména střelců jsou - vyškrábána! Žádný nepřítel státu by si nemohl vymysliti účinnější propagandy než ti, kdož jsou za to odpovědni, neboť oni nutí návštěvníka výstavy k úsudku, že český stát chce utajiti něco, co dává podnět ke kritice. Ale každý lovec ví hned, co má býti zastřeno; neboť parohy pocházejí všechny ze soukromého majetku a pozemkovou reformou dostaly se do státního majetku.

Kdyby je byl stát nabyl podle práva koupí, mohl by to bez ostychu oznámiti. Ale že česká výstavní správa vyškrábala jména střelců, musí diváku vnutiti přesvědčení, že to při nabytí nešlo tak, jak jest zvykem v jiných kulturních státech.

Odpovědná místa pomohla státu k mezinárodní ostudě, která se důstojně řadí k odsouzení pozemkové reformy právnickou vědou velkých západních mocností, které dr. Beneš přiznal. Toto odsouzení způsobů pozemkové reformy projevuje se však i v usneseních haagských a pařížských, jest tedy také odsouzením politickým.

Bude se nám vyčítati, že poškozujeme vážnost státu. To jest nejoblíbenější úskok, jehož užívají lidé, kteří jsou si vědomi své viny. "Zde běží viník!" volají, aby odvrátili od sebe pozornost.

Zcela zvlášť neostýchavě choval se dvakrát degradovaný generál Gajda. Vystavuje svou "válečnou kořist"! Tato kořist pochází z ruského majetku státního a soukromého, jest částí kořisti, kterou vracející se legie přivezly domů ve 20.000 vagonech. Opakujeme: Tato kořist nepochází z nepřátelské země, nýbrž ze země velkého slovanského spojence!

Můžeme se jen diviti, jaké zmatení pojmů vládne ještě nyní v mnohých českých hlavách. Krade se v každé válce - bohužel! Ale soukromé osoby nevystavovaly svého "anektovaného" bohatství. To zůstalo vyhrazeno panu Gajdovi. A úřad mu k tomu povolení neodepřel!"

Znamenalo by zeslabovati účinek výtečných vývodů senátora dra Jessera, kdybychom chtěli k tomu ještě něco připojiti. Ony mluví jasně. Bude jich více dbáno než poselství presidentova "Pracovat a nekrást!"?

Tento článek byl uveřejněn v četných časopisech, tak dne 24. srpna 1930 v časopise "Abwehr" ve Varnsdorfu, dne 26. srpna 1930 v časopise "Rumburger Zeitung", dne 27. srpna 1930 v časopise "D. Westböhmische Stimmen" v Plané a v časopise "Deutsche Post" v Opavě, dne 28. srpna 1930 v časopise "Heimat" v Žatci, dne 28. srpna 1930 v časopise "Tag" v Ústí n. L. a mj., a nebyl zabaven, zůstalo vyhrazeno jen chebskému státnímu zastupitelství, aby ze zvláštní přemrštěné horlivosti zabavilo časopis "Deutscher Landbote", vycházející v Karlových Varech, krajský časopis Svazu zemědělců, a to s odůvodněním, že se uvedený článek příčí § 14 zákona na ochranu republiky a § 300 tr. z.

Zmíněný článek není přece takový, aby snižoval důstojnost republiky a ohrožoval všeobecný klid v republice a rovněž i její mezinárodní styky. Zabavení způsobilo časopisu mimořádnou škodu.

Podepsaní táží se tedy pana ministra spravedlnosti:

Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti pokyn chebskému státnímu zastupitelství; aby příště upustilo od podobného lehkomyslného zabavení?

V Praze dne 15. října 1930.

Gläsel,

Böllmann, Wagner, dr. Kafka, Hokky, Windirsch, Fedor, Halke, Heller, Böhm, Zierhut, Platzer, Jelinek, Hodina, Scharnagl, Viereckl, Dobránsky, Prause, dr. Szüllö, Stenzl, dr. Jabloniczky, Eckert, dr. Peters.

 

705/VI. (překlad).

Interpelace

poslance Krumpe a druhů

ministrovi pošt a telegrafů

o zaostalých poštovních poměrech v Schönbachu v okrese Německé Jablonné.

Obec Schönbach jest železniční stanicí (Schönbach - Žibřidice) na železniční trati Česká Lípa - Liberec. Schönbach nemá poštovního úřadu, ba nemá ani úřední poštovní sběrny, nýbrž jest přidělen k poštovnímu úřadu v Rynolticích, který jest vzdálen 9 km, v telegrafních věcech k poštovnímu úřadu v Křížanech. To má pro obecenstvo nepříjemný následek, že mnoho poštovních zásilek se tím neobyčejně zdražuje, že se ztěžuje doprava balíků a dopisy se dopravují pomalu a s překážkami.

Tak se platí za spěšný dopis nebo lístek 9 Kč doručného, za doručení telegramu 7.50 Kč. Poštovní balíky se musejí odnášeti z Rynoltic vzdálených 9 km, poněvadž se balíky přes 1 kg nedoručují. Od soboty poledne do pondělka poledne se pošta nevybírá, a když někdy na sobotu nebo pondělí připadne svátek, zůstávají dopisy tři dny nevybrány v poštovní schránce. Dopisy totiž nevybírá snad listonoš ze Žibřidic, který denně čtyřikrát prochází Schönbachem, nýbrž venkovský listonoš z Rynoltic. Poněvadž telegramy pro Schönbach nesmějí býti vypravovány poštovním a telegrafním úřadem v Rynolticích, nýbrž musejí býti vedeny teprve přes poštovní a telegrafní úřad v Křížanech, působí to velký zmatek a opožďování, neboť jednotliví telegrafní úředníci o tom nevědí. Schönbach jest od Rynoltic vzdálen 9 km, ale od poštovního úřadu v Žibřidicích jen 3 km.

Těmito zaostalými poštovními poměry jest Schönbach přímo odříznut od světa, neboť tím trpí zvláště doručování časopisů. Tím se brzdí vývoj tohoto místa jako letního sídla, k čemuž se svou polohou výtečně hodí.

Podepsaní se tedy táží:

1. Ví pan ministr o těchto okolnostech?

2. Jest pan ministr ochoten zříditi v Schönbachu vlastní poštovní úřad nebo aspoň úřední poštovní sběrnu?

3. Jest pan ministr ochoten, než bude konečně zřízen poštovní úřad, obec Schönbach odděliti od vzdáleného poštovního úřadu v Rynolticích a přiděliti ji k bližšímu poštovnímu úřadu?

V Praze dne 15. října 1930.

Krumpe,

Oehlinger, Greif, dr. Petersilka, dr. Luschka, Nitsch, Szentiványi, dr. Törköly, dr. Holota, dr. Mayr-Harting, Bobek, Zajiček, Kunz, Scharnagl, Fritscher, Fedor, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Dobránsky, Hokky, Eckert, Prause.

 

705/VII. (překlad).

Interpelace

poslanců dra Kafky, dra Peterse a druhů

ministrovi financí

o jazykové praxi berní správy v Německém Jablonném.

Jest asi známo, že k někdejšímu dočasnému zrušení dvojjazyčnosti v písemném úředním styku okresního úřadu v Německém Jablonném s obecními úřady v okresu zavdala podnět dozorčí stížnost berní správy v Německém Jablonném, v níž si stěžovala, že obecní úřady neodpovídají na dopisy sepsané státním jazykem.

Otázka dvoujazyčného úřadováni politického úřadu v Německém Jablonném s obecními úřady byla opatřením ministerstva vnitra upravena.

Podepsaní táží se pana ministra financí: Proč dosud nebyl vydán pokyn berní správě v Německém Jablonném shodující se s postupem ministerstva vnitra, přes to, že pan ministr financí slíbil, že v této věci bude postupovati v dohodě s ministerstvem vnitra?

Jest pan ministr financí ochoten vydati berní správě v Německém Jablonném příslušný pokyn, a to co nejrychleji?

V Praze dne 17. října 1930.

Dr. Kafka, dr. Peters,

Kaufmann, de Witte, Häusler, Kirpal, Roscher, Pohl, Dietl, Katz, Blatny, Schäfer, Hackenberg, Leibl, Schweichhart, Grünzner, Macoun, Taub, Heeger, Kremser, Jelinek.

 

705/VIII.

Interpelace

poslanců Emila Špatného, Fr. Zeminové, H. Bergmanna, A. Hatiny a druhů

ministru sociální péče

o zlepšení pensijního pojištění soukromého úřednictva a zřízenectva.

Počátkem letošního roku byla obnovena komise, svého času pověřená ministerstvem sociální péče přípravou reformy pensijního pojištění soukromých úředníků a zřízenců, aby vypracovala doplněk k pensijnímu zákonu, jímž by bylo umožněno nositelům pojištění započísti pojištěncům i dobu nepojištěnou, pokud nebyla již podle předpisů zákona čís. 2611929 započtena. Této komisi byl také svěřen úkol, aby dohodou se zástupci pojištěnců a zaměstnavatelů a za pomoci státu navrhla úhradu potřebného ročního nákladu. Od tohoto zákona, jehož příprava není ještě v ministerské komisi hotova, očekává velký počet pensijních důchodců zlepšení svých nedostatečných rent a mnoho starých zaměstnanců možnost pensionování.

Podepsaní táží se pana ministra sociální péče, je-li ochoten postarati se, aby příslušné práce byly urychleně dokončeny a osnova o doplnění pensijního zákona a zájmů nejstarších zaměstnanců předložena Národnímu shromáždění?

V Praze dne 21. října 1930.

Špatný, Zeminová, Bergmann, Hatina,

Sladký, Šeba, Jos. Tůma, Fiala, Netolický, Lanc, Mikuláš, dr. Moudrý, dr. Patejdl, inž. Záhorský, Slavíček, David, Vaněk, Tykal, Polívka, Richter, Tučný, Šmejcová, Pechmanová-Klosová.

 

705/IX.

Interpelace

poslanců Emila Špatného, Fr. Zeminové, Al. Hatiny a druhů

ministru sociální péče

o stavbě nového paláce a léčeben Všeobecného pensijního ústavu.

Všeobecný pensijní ústav se rozhodl postaviti novou palácovou budovu na pozemcích bývalé žižkovské plynárny jednak pro své účele úřední, jednak pro účele nájemní. Z námitek, které některé skupiny pojištěnců tohoto ústavu vznesly proti stavbě, jest vidno, že Všeobecný pensijní ústav vlastní v Praze dvě palácové budovy na Rašínově nábřeží a v Podskalské třídě, v nichž jest dosud 16 bytů, značných rozměrů, kterých opatřením náhradních, lze použíti za kanceláře. Pojištěnci právem poukazují na to, že Všeobecný pensijní ústav od převratu postavil pro své úřadovny již paláce v Praze, Brně, Bratislavě a opět již připravuje stavbu nových paláců v Praze a v Brně, zatím co pro své léčebné úkoly opatřil pojištěncům jen zotavovnu v Luhačovicích a nesplnil dosud jubilejní usnesení svých správních orgánů o stavbě sanatoria pro tuberkulosní, léčeben v Krkonoších a Tatrách, nemocnice pro léčbu rakoviny a pod.

Podepsaní se táží:

1. Chce pan ministr sociální péče vyšetřiti, je-li účelné a hospodárné, aby v době, kdy pensijní ústav dosavadních budov ani nevyužil, stavěl ohromným nákladem novou palácovou budovu?

2. Chce pan ministr sociální péče postarati se, aby Všeobecný pensijní ústav přikročil konečně ku stavbě sanatoria pro tuberkulosní úředníky a zřízence, ozdravovny v Krkonoších a Tatrách a léčeben jak o jubileu v roce 1928 a 1929 bylo rozhodnuto?

V Praze dne 21. října 1930.

Špatný, Zeminová, Hatina,

B. Procházka, Lanc, Vaněk, Knejzlík, Malý, inž. Záhorský, Sladký, dr. Stránský, Tykal, Stejskal, Fiala, Langr, Mikuláš, Polívka, David, Slavíček, dr. Patejdl, dr. Moudrý, Šeba.

 

705/X.

Interpelace

poslance Hugo Bergmanna a druhů

ministru vnitra

o sabotáži družstevního podnikání čsl. četnictva.

V měsíci květnu t. r. ustavilo se Nákupní a prodejní družstvo čsl. četnictva, které má již obchodním soudem schválené stanovy. Správa tohoto svépomocného podniku četnictva, jehož členy jsou zatím jen četničtí pensisté, požádala zemské četnické velitelství, aby laskavě ve svých denních rozkazech v obvyklé rubrice "Návěští" oznámilo ustavení družstva příslušníkům četnictva.

Předem upozorňujeme, že tato rubrika "Návěští" bývá vyplňována nabídkami různého zboží, knih atd., spolkovými oznámeními a velmi často i několikráte do roka jest tam doporučení různých firem, někdy i se stanoviska národního pochybných kvalit. Ku příkl. byla tam také uvedena ryze maďarská firma Vlasszlovics ze Štósu s nabídkou šavlí, německo-židovská firma Kühmajer z Bratislavy, firma Stein z Prahy jako dodavatelky stejnokrojových součástek, německá firma Gussek z Kroměříže a podobné.

Návěští Družstva čsl. četnictva však nebylo uveřejněno v denním rozkaze. Zemská četnická velitelství v Brně, Bratislavě a Užhorodě vůbec Družstvu na jeho prosbu neodpověděla. Zemské četnické velitelství v Praze vůbec uveřejnění návěští bez udání důvodů odmítlo.

Toto stanovisko četnické správy vůči vlastnímu četnickému svépomocnému družstvu skutečně až křiklavě překvapuje, obzvláště když zakladatelé jsou lidé v každém směru bezúhonní.

Družstvo také dopsalo Masarykovu četnickému vzdělávacímu a podpůrnému fondu v Praze, aby tento spolek, jakožto jediná spolčovací instituce četnictva v republice, buď převzal družstvo v rámci stanov za člena, anebo aspoň převzal dozor na tento podnik; aby četnictvo mělo jistotu, že družstvo není podnikem výdělečným, snad v zájmu jednotlivců, nýbrž že jest podnikem čistě svépomocným, nad jehož správou mají dozor zástupci zmíněného spolku. Předseda spolku pan generál Knobloch však jakoukoliv účast spolku na tomto svépomocném podniku odmítl s poukazem, že to není podle stanov spolku přípustno.

Toto tvrzení není správné, poněvadž ve stanovách tohoto spolku jest výslovné ustanovení, že spolek může zřizovati svépomocná družstva.

Toto jednání četnické správy není ničím odůvodněno a jest při nejmenším velmi podivným, když se podporují firmy jinonárodní, mezi nimiž byla dokonce jedna, jejíž majitel byl po převratě veden jako osoba republice a národu československému nepřátelská, o čemž se pan ministr může na Slovensku lehce přesvědčiti. Snad páni z četnické správy mají za uveřejňování návěští těchto firem jisté výhody, které ovšem družstvo dáti nemůže - v čemž nutno hledati příčinu příkrého stanoviska k zmíněnému družstvu. Takový postup zdá se jednostranným a svádí k různým domněnkám, neboť je nepochopitelno, z jakých důvodů jest vlastní svépomocný podnik četnictva ignorován a umlčován.

O nepřízni četnické správy vůči četnickému nákupnímu družstvu svědčí také to, že zakázalo vstup do četnických kasáren sice všem cestujícím, ale pro firmy, které jsme dříve jmenovali, tento zákaz neplatí.

Tážeme se proto pana ministra vnitra:

1. Jest panu ministrovi jednání četnické správy známo?

2. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby se takové odstrkování vlastních svépomocných podniků četnických vědělo?

3. Jest pan ministr ochoten jednostrannosti postupu vůči uvedenému družstvu vyšetřiti a zodpovědné činitele volati k zodpovědnosti?

4. Je pan ministr ochoten tuto křivdu vůči svépomocnému podniku čsl. četnictva napraviti tím, že dovolí, aby toto družstvo mohlo býti pod kontrolou četnického spolku "Masarykův četnický vzdělávací a podpůrný fond" a oprávnění zástupci tohoto svépomocného družstevního četnického podniku ze řad četnických pensistů mohli za účelem uzavírání objednávek do kasáren vstupovati?

5. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, anebo učiniti hodlá?

V Praze dne 21. října 1930.

Bergmann,

dr. Patejdl, Fiala, Tykal, Zeminová, Stejskal, dr. Stránský, Jos. Tůma, Mikuláš, Netolický, Lanc, Sladký, Polívka, inž. Záhorský, Vaněk, David, Richter, Šeba, Pechmanová-Klosová, Špatný, Hatina.

 

705/XI.

Interpelace

poslance Hugo Bergmanna a druhů

ministru vnitra

o domnělých krádežích spisů v četnickém oddělení min. vnitra.

V čísle 5. "Četnického Obzoru" z 10. února 1930, strana 46, byla uveřejněna zpráva, že v četnickém oddělení ministerstva vnitra se ztrácejí spisy a to dokonce z uzavřených schránek. V čís. 6. z 20. února 1930, strana 56 téhož časopisu je narážka na tyto krádeže. Dále byly narážky a zmínky o krádežích spisů v ministerstvu vnitra v číslech 21. z 25. srpna 1930 a 23. z 15. září 1930 "Četnického Obzoru". Ministerstvo vnitra tyto zprávy nedementovalo. Jest tedy veřejnost toho domnění, že tyto zprávy jsou pravdivé.

Tážeme se proto pana ministra vnitra:

1. Je-li panu ministrovi známo, že se v četnickém oddělení ministerstva vnitra ztrácejí spisy?

2. V kladném případě: Jaká opatření byla učiněna, aby se krádežím spisů zabránilo? V záporném případě: Jaká opatření budou učiněna, aby podobné zprávy, škodící prestiži ministerstva vnitra, nebyly rozšiřovány a zneklidňována veřejnost?

3. Jest pan ministr vnitra ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, anebo učiniti hodlá?

V Praze dne 21. října 1930.

Bergmann,

Zeminová, Vaněk, Netolický, dr. Stránský, Jos. Tůma, Hatina, Mikuláš, Pechmanová-Klosová, inž. Záhorský, Slavíček, dr. Patejdl, David, Sladký, Šeba, Richter, Tykal, Fiala, Polívka, Stejskal, Špatný, Lanc.