|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
720.
Návrh
poslanců Josefa Lance, Fr. Zeminové, Aloise Tučného a druhů
na vydání zákona o zřízení "Fondu pro sociální péči hornickou" při ministerstvu veřejných prací.
Zákon
ze dne ......................................
o zřízení "Fondu pro sociální péči hornickou" při ministerstvu veřejných prací.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
1. Při ministerstvu veřejných prací zřizuje se "Fond pro sociální péči hornickou", do kterého budou majitelé dolu odváděti příspěvek ve výši 10 haléřů z každého q v tuzemsku neb do ciziny prodaného uhlí, kteréhokoliv druhu.
2. Z každého q uhlí dovezeného z Polska do republiky Československé bude se při vydávání dovozních listů vybírati příspěvek v částce Kč 2.- a "Fondu pro sociální péči hornickou" odváděti.
3. Ustanoveni odst. 1. vztahuje se také na uhlí použité k výrobě koksu nebo briket.
4. Způsob odvádění příspěvku urči vládní nařízení. Odvádění příspěvku vymáhá se politickou exekucí.
§ 2.
1. Z "Fondu pro sociální péči hornickou", který spravuje ministerstvo veřejných prací, bude se poskytovati zaměstnancům uhelných dolů a skrývkovému dělnictvu každoročně vánoční příspěvek ve výši Kč 300.- pro svobodného dělníka neb svobodnou dělnici a Kč 500.- pro ženatého dělníka nebo vdanou dělnici.
2. Nárok na tento příspěvek má každý dělník neb dělnice uhelných dolů, který byl 7. prosince toho kterého roku zaměstnancem uhelných dolů. Za zaměstnance uhelných dolů ve smyslu tohoto ustanovení považují se dělníci a dělnice uhelných dolů, kteří jsou pojištěni u revírních bratrských pokladen a nemají stálého měsíčního platu.
3. Jestliže však někdo, byv aspoň 4 měsíce v tom kterém kalendářním roce zaměstnancem uhelných dolů ve smyslu předchozího odstavce, před 1. prosincem ze zaměstnání byl propuštěn pro nedostatek objednávek neb vystoupil z důvodů presenční služby vojenské, posuzuje se tak, jako by byl 1. prosince ještě zaměstnancem.
§ 3.
Ten, kdo maje nárok na vánoční příspěvek nebyl zaměstnancem uhelných dolů po celý kalendářní rok, obdrží poměrnou část příspěvku připadající na dobu, po kterou byl zaměstnancem uhelných dolů. Při tom se však doba presenční služby vojenské a doba, po kterou oprávněný nebyl zaměstnancem uhelných dolů jen proto, že byl propuštěn pro nedostatek objednávek, připočítává k době rozhodné pro výměru příspěvku.
§ 4.
Z částky, jež zbude po vyplacení vánočního příspěvku, bude se zaměstnancům uhelných dolů a skrývkovému dělnictvu poskytovati mimořádná finanční podpora v době odbytové krise a půjčky na stavbu rodinných domků.
§ 5.
Výplata vánočního příspěvku bude provedena prostřednictvím správ dolů za spolupůsobení závodních rad a to nejpozději do 23. prosince každého roku.
Správy dolů provedou za spolupůsobení závodních rad ku dni 1. prosince každého roku soupis všech oprávněných ve smyslu § 2 tohoto zákona, jehož opis s konečným součtem předloží správě "Fondu pro sociální péči hornickou", která rozhodne o nárocích na příspěvek a správám dolů poukáže potřebnou částku za účelem výplaty. Správy dolů ručí za správné vyplacení vánočního příspěvku a musí o provedení jeho podati správě fondu do 14ti dnů podrobnou zprávu. Provedení výplaty možno vymáhati politickou exekucí.
§ 6.
O způsobu poskytování mimořádné finanční podpory v době odbytové krise a půjček na stavbu rodinných domků (§ 4) rozhoduje ministr veřejných prací po slyšení poradního sboru, sestávajícího z jednoho zástupce ministerstva veřejných prací, ministerstva financí, ministerstva sociální péče, čtyř zástupců majitelů dolů a čtyř zástupců hornictva, které na návrh příslušných ministerstev, svazu majitelů dolů a odborových organisací hornických jmenuje ministr veřejných prací. Zástupce ministerstva veřejných prací jest předsedou poradního sboru.
§ 7.
Příspěvkem, který majitelé dolů mají odváděti do fondu podle § 1., nesmí býti stávající ceny uhlí zvýšeny ani nesmí býti důvodem snížení mezd.
§ 8.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr veřejných prací.
Důvodová zpráva.
Kdo sleduje vývoj uhelného průmyslu a poměry hornictva v republice Československé od roku 1919 do roku 1930, musí přiznati, že nevěnuje se u nás se strany povolaných činitelů otázce uhelné výroby a poměrům hornictva taková péče a pozornost, jak by toho zájem státu, spotřebitelů uhlí a poměry hornictva vyžadovaly.
Přehlížíme-li úřední statistiku o výrobě uhlí za poslední desítiletí, vidíme, že průměrný pracovní výkon v roce 1929 zvýšil se při dobývání kamenného uhlí o 4.47 q a při dobývání hnědého uhlí o 5.96 q na horníka a pracovní směnu oproti roku 1919. Vývojem technického zařízení a zvyšováním pracovního výkonu nezlepšovaly se však pracovní a existenční poměry hornictva a také ceny uhlí nebyly od roku 1923 sníženy, ba naopak v roce 1929 byly ceny některých druhů uhlí přemístěny a cena otopného uhlí ještě zvýšena. V každém demokratickém státě by mělo býti věcí samozřejmou, že ovoce technické vyspělosti musí sloužiti ku prospěchu veškerého obyvatelstva státu a nikoliv pouze ku prospěchu několika hospodářsky silných jedinců. Rovněž tak zvýšení výroby musí vésti ku zkrácení pracovní doby v uhelných dolech, nemalí-li horníci prožívati se svými rodinami katastrofální důsledky racionalisace v uhelném průmyslu. Tato samozřejmá zásada naplatí však v republice Československé, kde v době nadvýroby uhlí se cena otopného uhlí zvyšuje a horníci jsou za zvýšení pracovního výkonu ještě trestáni omezováním pracovních směn a propouštěním.
V dnešní době, kdy naše výroba uhlí převyšuje naši spotřebu přibližně o 4 miliony tun ročně, kdy v důsledku nedostatečného odbytu pracují horníci v hnědouhelném revíru severočeském od ledna letošního roku pouze 3 - 4 směny týdně a na některých dolech v kamenouhelném revíru ostravsko-karvínském dokonce 2 směny týdně, dováží se k nám z Polska a Německa přibližně asi 160.000 tun kamenného uhlí měsíčně a v hnědouhelném revíru severočeském drancuje se naše přírodní bohatství komorovým dolováním, ač jest povolaným činitelům známo, že lze tímto způsobem dolování získati nejvýše 40% ložného uhlí. Rovněž tak dobývání uhlí rýpadly v hnědouhelném revíru severočeském zvyšuje výrobu uhlí a připravuje tisíce horníků o zaměstnání. Nelze přehlížeti, že vymoženost technické vyspělosti, která má sloužiti ku prospěchu všeho obyvatelstva našeho státu, stává se v rukách několika hospodářsky silných jednotlivců nebezpečnou zbraní proti manuelním pracovníkům a vážně ohrožuje existenci hornických rodin.
Důsledky racionaliaace jsou správami dolů ještě uměle zvyšovány systematickým poškozováním horníků, hlavně dělníků pracujících za denní mzdu, tím způsobem, že ve dnech, kdy se na dolech následkem nedostatku objednávek ve smyslu § 182 obec. horního zákona nepracuje, objednají na směnu pouze asi 10% v úkolu zaměstnaných horníku k naplnění všech, v jámě se nalézajících prázdných vozíků. Tímto postupem docilují majitelé dolů zvýšení výroby při nižších výrobních nákladech na účet bídy hornických rodin.
A v této době, kdy horníci prožívají se svými rodinami katastrofální důsledky racionalisace v uhelném průmyslu, jež se projevují omezováním pracovních směni a propouštěním horníků, kdy dítky horníků podléhají následkem podvýživy zákeřné tuberkulose, vykazují uhelné společnosti ve svých výročních bilancích za rok 1929 zvýšení milionových zisků.
Poměry v uhelném průmyslu výstižně charakterisoval výborný znalec báňského průmyslu Adolf Damaschke, který již před lety napsal ve své knize "Die Bodenreform" toto:
"Kdo zmocní se uhelných dolů v některé zemi, ten může veškerému obyvatelstvu této země své podmínky diktovati. Ten může napřed určiti s jakými výrobními náklady celá industrie musí počítati. Nějaká konkurence jest nemožná, jelikož uhlí jest přírodní bohatství a pouze ten je těžiti může, v jehož rukou se nachází."
Hospodářské poměry v republice Československé a úřední statistika o výrobě uhlí a hornických mezd za rok 1929 tento názor plně potvrzuje.
V kamenouhelném revíru ostravsko-karvínském bylo v roce 1929 zaměstnáno 39.632 dělníků a 1665 dozorců. Výroba zužitkovatelného uhlí činila 12,485.84 tun. Počítáme-li, že jedna tuna uhlí byla prodána jen za průměrnou cenu Kč 121.- včetně dávek a daní, jak samotní majitelé dolů přiznali, činil celkový příjem za uhlí Kč 1.510,791.964.-.
Naproti tomu bylo vydání:
|
Mzda horníků se všemi příplatky za práci přes čas a naturální požitky |
Kč |
534,700.087.- |
|
Služné a naturální požitky dozorců |
" |
52,460.892.- |
|
Pojištění horníků |
" |
58,347.775.- |
|
Pojištění dozorců |
" |
6,303:620.- |
|
Veřejné dávky a daně |
" |
135,115.142.- |
|
Topivo |
" |
35,487.255.- |
|
Svítivo |
" |
2,319:821.- |
|
Pohonné látky |
" |
36,133.872.- |
|
Mazadla |
" |
4;610.985.- |
|
Důlní dříví |
" |
7,802.263.- |
|
Třaskaviny |
" |
13,756.282.- |
|
Zápalné látky |
" |
1,890.466.- |
|
Železné a ocelové potřeby |
" |
35;643.669.- |
|
Stavební látky |
" |
4,132.717.- |
|
Kč |
992,704.846.- |
Odpočítáme-li celkové vydání Kč 992,204:846.- od příjmu Kč 1.510,791.964.- zbývá majitelům ostravsko-karvínských dolů nevykázaná částka Kč 518,082.188.- V hnědouhelném revíru severočeském bylo v roce 1929 zaměstnáno 31.632 dělníků a 1.472 dozorců. Výroba zužitkovatelného uhlí činila 17,400.919 tun. Počítáme-li, že 1 tuna uhlí byla prodána jen za průměrnou cenu Kč 63.- včetně dávek a daní, jak samotní majitelé dolů přiznali, činil celkový příjem za uhlí Kč 1.096,252.892.-.
Naproti tomu bylo vydání:
|
Mzda horníků se všemi příplatky za práci přes čas a naturální požitky |
Kč |
398,828.905.- |
|
Služné a naturální požitky dozorců |
" |
32,923.854.- |
|
Pojištění horníků |
" |
42,644.443.- |
|
Pojištění dozorců |
" |
4,362.130.- |
|
Veřejné dávky a daně |
" |
123,109.766.- |
|
Topivo |
" |
22,073.223.- |
|
Svítivo |
" |
3,764.485.- |
|
Pohonné látky |
" |
17,44.734.- |
|
Mazadla |
" |
3,247.333.- |
|
Důlní dříví |
" |
48,384.685.- |
|
Třaskaviny |
" |
18,128.635.- |
|
Zápalné látky |
" |
5;283.248.- |
|
Železné a -ocelové potřeby |
" |
23,731.376.- |
|
Stavební látky |
" |
5,948.382.- |
|
Kč |
749,965.199.- |
Odečteme-li celkové vydání 249,965.199 Kč od příjmu Kč 1.096,252.892.- zbývá majitelům dolů v hnědouhelném revíru severočeském nevykázaná částka Kč 346;292:698.-.
V hnědouhelném revíru falknovsko-loketském bylo v roce 1929 zaměstnáno 6.334 dělníků a 292 dozorců. Výroba zužitkovatelného uhlí činila 4,260.039 tun. Počítáme-li, že 1 tuna uhlí byla prodána jen za průměrnou cenu Kč 45.- včetně dávek a daní, jak samotní majitelé dolů přiznali, činil celkový příjem za uhlí Kč 191,201.255.-.
Naproti tomu bylo vydání:
|
Mzda horníků se všemi příplatky za práci přes čas a naturální požitky |
Kč |
75,031.030.- |
|
Služné a naturální požitky dozorců |
" |
6,471.269.- |
|
Pojištění horníků |
" |
8,081.882.- |
|
Pojištění dozorců |
" |
832.804.- |
|
Veřejné dávky a daně |
" |
13,10.071.- |
|
Topivo |
" |
3,579.015.- |
|
Svítivo |
" |
185.288.- |
|
Pohonné látky |
" |
6,876.822.- |
|
Mazadla |
" |
769.927.- |
|
Důlní dříví |
16,536.174.- |
|
|
Třaskaviny |
" |
2,509.070.- |
|
Zápalné látky |
" |
706.274.- |
|
Železné a ocelové potřeby |
" |
4,331.688.- |
|
Stavební látky |
" |
600.984.- |
|
Kč |
140,614.298.- |
Odpočítáme-li celkové vydání Kč 140;614.298.- od příjmu Kč 191,701.755.- zbývá majitelům falknovsko-loketských dolů nevykázaná částka Kč 51,087.457.-.
V kamenouhelném revíru plzeňsko-radnickém bylo v roce 1929 zaměstnáno 4.222 dělníků a 142 dozorců. Výroba zužitkovatelného uhlí činila 1,011.110 tun. Počítáme-li, že 1 tuna uhlí byla prodána jen za průměrnou cenu Kč 134.- včetně dávek a daní, jak samotní majitelé dolů přiznali, činil příjem za uhlí Kč 135,488.240.-.
Naproti tomu bylo vydání:
|
Mzda horníků se všemi příplatky za práci přes čas a naturální požitky |
Kč |
56,833.186.- |
|
Služné a naturální požitky dozorců |
" |
3,120.351.- |
|
Pojištění horníků |
" |
5,147.433.- |
|
Pojištění dozorců |
" |
436.768.- |
|
Veřejné dávky a daně |
" |
10,698.137.- |
|
Topivo |
" |
4,382.062.- |
|
Svítivo |
" |
337.977.- |
|
Pohonné látky |
" |
3,684.623.- |
|
Mazadla |
" |
458.861.- |
|
Důlní dříví |
" |
11,193.571.- |
|
Třaskaviny |
" |
1.259.096. - |
|
Zápalné látky |
" |
348.340.- |
|
Železné a ocelové potřeby |
" |
3.283.901.- |
|
Stavební látky |
" |
175.369.- |
|
Kč |
101.909.725.- |
Odpočítáme-li celkové vydání Kč 101,909.725.- od příjmu Kč 135,488.740.- zbývá majitelům plzeňsko-radnických dolů nevykázaná částka Kč 33.529.015.-.
V kamenouhelném revíru kladensko-rakovnickém bylo v roce 1929 zaměstnáno 9.401 dělníků a 415 dozorců. Výroba zužitkovatelného uhlí činila 2 mil. 52.415 tun. Počítáme-li, že 1 tuna uhlí byla prodána jen za průměrnou cenu Kč 116.- včetně dávek a daní, jak samotní majitelé dolů přiznali, činil celkový příjem za uhlí Kč 238,080.140.-.
Naproti tomu bylo vydání:
|
Mzda horníků se všemi příplatky za práci přes čas a naturální požitky |
Kč |
56,833.186.- |
|
Služné a naturální požitky dozorců |
" |
10,286. 332.- |
|
Pojištění horníků |
" |
10,129.551.- |
|
Pojištění dozorců |
" |
977.616.- |
|
Veřejné dávky a daně |
" |
25,721.550.- |
|
Topivo |
" |
9,339.913.- |
|
Svítivo |
" |
1,106.674.- |
|
Pohonné látky |
" |
7,235.139.- |
|
Mazadla |
" |
811.803.- |
|
Důlní dříví |
" |
16,518.814.- |
|
Třaskaviny |
" |
3,446.948.- |
|
Zápalné látky |
" |
730.684.- |
|
Železné a ocelové potřeby |
" |
7,153:616.- |
|
Stavební látky |
" |
1,117.349.- |
|
Kč |
210,009.711.- |
Odpočítáme-li celkové vydání Kč 210,009.211.- od příjmu Kč 238,080.140.- zbývá majitelům kladensko-rakovnických dolů nevykázaná částka Kč 28 mil. 70.429.-.
Z celkového přehledu našeho uhelného hospodářství vysvítá, že majitelem uhelných dolit v uvedených pěti revírech zbývá po úhradě celkového vydání s dobýváním uhlí spojeného nevykázaná částka Kč 922,116.212.-. To dokazuje, že odváděním nepatrného příspěvku do "Fondu pro sociální péči hornickou" v částce 10 hal. z každého 1 q prodaného uhlí nebude prosperita uhelných dolů nikterak ohrožena, poněvadž milionové zisky, plynoucí z drancování našeho přírodního bohatství, zůstávají majitelům dolů, zatím co horníci prožívají se svými rodinami nezměrnou bídu.
Při sjednávání nebo prodlužování obchodních smluv, jednajících o dovozu uhlí, musíme si vždycky uvědomiti, že každá tuna kamenného uhlí, dovezeného do republiky Československé, znamená pro naše horníky ztrátu jedné pracovní směny. Při dnešním dovozu 160.000 tun měsíčně, ztrácí naši horníci v kamenouhelných dolech 160.000 pracovních směn měsíčně, což činí ztráta na mzdě průměrně Kč 86.800.000.- ročně. Jsme si vědomi, že při dovozu uhlí z Německa kompensuje se hlavně vývoz našeho hnědého uhlí, ale při dovozu uhlí z Polska nejedná se o kompensaci a proto nebude nikterak na závadu, když při vydávání dovozních listů bude se vybírati z každého 1 q uhlí do Československé republiky dovezeného příspěvek v částce Kč 2.- ve prospěch horníků, kteří jsou dovozem uhlí z ciziny poškozováni.
Přiletím tohoto návrhu nevzniknou státu žádné výdaje a proto odpadá otázka úhrady podle §u 41 jedn. ř.
Po stránce formální doporučujeme přikázání tohoto návrhu výboru sociálně-politickému k bezodkladnému projednání.
V Praze, dne 21. října 1930.
Lanc, Zeminová, Tučný,
Mikuláš, Josef Tůma, dr. Moudrý, David, dr. Stránský, Pechmanová-Klosová, Richter, Šeba, Polívka, dr. Patejdl, Stejskal, Tykal, Slavíček, inž. Záhorský, Vaněk, Sladký, Šmejcová, Langr, Fiala, Hatina.