|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
754.
Interpelace:
I. posl. Kopeckého, Gottwalda, Haiblicka, Śliwky, Sedorjaka, Vallo, Steinera a soudruhů min. vnitra o druhém sčítání lidu v ČSR,
II. posl. Hadka a soudruhů min. vnitra o pozemkové lichvě, na níž se usneslo okresní zastupitelstvo v Moravském Berouně,
III. posl. Horpynky a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o zabavení brožury "Světová politika a sudetskoněmecká otázka",
IV. posl. Seidla, Fr. Staňka, Tayerle a soudruhů předsedovi vlády o výkonné četnické službě četnických správních důstojníků,
V. posl. Seidla, Fr. Staňka, Tayerle a soudruhů ministru vnitra o ubytování a proti předpisovém zamítnutí nocležného četnickým gážistům, soustředěným při příležitosti cesty pana presidenta republiky do Slezska,
VI. posl. Hrušovského a druhov min. vnútra vo veci sčítania ľudu na Slovensku,
VII. posl. Stříbrného, dra Perglera a druhů předsedovi vlády a ministru školství a národní osvěty o zpolitisování ministerstva školství a národní osvěty,
VIII. posl. Köhlera a druhů min. železnic o zamýšleném zvýšení cen ročních a poloročních lístků,
IX. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o neoprávněném úřadování ašského okresního hejtmana,
X. posl. Prokeše, Chalupníka, Brožíka a soudr. min. předsedovi jako šéfovi vlády, min. financí a min. veř. prací o obrovských vodních zátopách na území města Moravské Ostravy a v celém povodí řeky Odry, Opavice a Moravice, čímž způsobeny byly obrovské škody na majetku i na nesklizených dosud plodinách polních, sta chudých rodin bylo přímo uvedeno v záhubu a povodeň ta zaviněna byla jen tím, že řeky Opavice a Odra nejsou ani v nejmenším, přes jejich časté ohromné zvodnění, jež zaplavuje celé poříčí, regulovány,
XI. posl. Kučery a soudruhů vládě o škodách způsobených povodní na severní a střední Moravě a pomoci postiženému obyvatelstvu,
XII. posl. Jaši a soudruhů vládě o způsobených škodách obyvatelstvu jižní a východní Moravy a přítoků, dále sněhovými vánicemi v karpatských obvodech Moravy a o potřebě rychlé pomoci postiženému obyvatelstvu.
754/I.
Interpelace
posl. Kopeckého, Gottwalda, Haiblicka, Śliwky, Sedorjaka, Vallo, Steinera a soudruhů
ministrovi vnitra
o druhém sčítání lidu v ČSR.
Dne 1. prosince t. r. má býti provedeno v ČSR sčítání lidu. Tento akt vědecky přesného zjištění poměrů veškerého obyvatelstva ve státě není zatím veden duchem, jenž by zaručoval vědeckou přesnost číslic, jež statisticky budou sčítáním zjištěny. Již dnes jeví se zcela zřetelně snaha státního aparátu, zkresliti toto sčítání politickým ovlivňováním jeho výsledků.
Především projevuje se to vydáním vládního nařízení ke sčítání lidu ze dne 26. července 1930. Zde se praví v § 9, odst. 5, že k přezkoumání sdělených údajů má sčítací komisař právo vyžádati si osobní doklady k nahlédnutí.
Toto ustanovení, bude-li se vztahovati i na zjištění náboženské příslušnosti, odporuje přímo i zákonu, který musí býti směrodatným přece i pro vládní nařízení demokratického státu. A v zákoně č. 96 ze dne 23. dubna 1925 o vzájemných poměrech náboženských obcí stojí výslovně, že vystupující obdrží o svém oznámení rozhodnutí do jednoho měsíce. Jelikož sčítání lidu bude zřejmě spojeno s přesuny v náboženském složení obyvatelstva jako při sčítání prvém, nutno počítati s tím, že bude celá řada nových osob bez vyznání, nemajíc o tom písemné doklady. Následkem toho budou sčítací komisaři klerikálního smýšlení míti příležitost zapisovat tyto bezkonfesní jako členy církví, ačkoliv podle uvedeného zákona stav "bez vyznání nastává dnem oznámení tohoto rozhodnutí úřadům."
Ani církve neodváží se tvrditi, že by výsledky posledního sčítání lidu po stránce náboženské vystihovaly skutečné poměry náboženské ve státě. Neboť ohromné procento osob domněle věřících patří k církvím pouze matrikově. Většina obyvatelstva, obzvláště dělnického, nevěří, třebaže z církve nevystoupila. Pro hodnocení skutečných náboženských poměrů ve státě nemá toto sčítání matrikových příslušníků církví žádné statistické ceny, jelikož skutečný souhlas nebo nesouhlas obyvatelstva s církvemi dá se spíše hodnotiti podle politického rozvrstvení, nežli podle úředního sčítání lidu. Je proto třeba, aby sčítání lidu zjišťovalo nikoliv formální stav objektivního členství v nějaké církvi, nýbrž právě stav subjektivní, zda a co občan věří.
A právě státní úřady chovají se zde přesně tak, jako za starého Rakouska, kdy protiklerikální práce byla hodnocena jako podrývání státu. Svědčí o tom chování se státních úřadů ve věci sčítání lidu a k práci bezvěrců vůbec.
Svaz proletářských bezvěrců vydal ke sčítání lidu plakáty s výzvou k vystoupení z církví. V Praze, která je v masách svého obyvatelstva pramálo nábožná, zabavilo policejní ředitelství na tomto plakátě větu:
"Souhlasíte s tím, aby statisíce práce schopných proletářů i se svými rodinami úpělo v bídě, zatím co 14.000 kněží, tyjících v nečinnosti a vlastnících na půl milionu hektarů nejlepší půdy, bralo z kapes poplatnictva přes půl miliardy Kč?"
Ovšem policejní řiditelství nemělo dosti odvahy zabaviti tuto vytištěnou pravdu, proto donutilo Svaz proletářských bezvěrců, aby větu na předložených plakátech začernil a pak velkomyslně povolilo plakát, který byl předložen zkomolený, ale byl shledán - po policejní censuře - bezzávadným.
Okresní úřad Praha - venkov původně dovolil vylepení těchto plakátů v plném znění, ale pak dodatečně zakázal výše uvedenou větu. Policejní ředitelství vůbec odepřelo sděliti důvody této konfiskace, kterou za konfiskaci neoznačilo. Okresní úřad Praha - venkov odůvodnil svůj zákaz dodatečně tím, že plakát obsahuje popuzování proti určitému stavu společnosti."
Tento zmrzačený plakát předložen byl celé řadě okresních úřadů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Celá řada úřadů vylepení plakátů zakázala. Důvody, jimiž tyto zákazy jsou odůvodňovány, jsou křiklavými důkazy, jak úřady republiky nadržují klerikální tmě, jež se roztahuje pod státní ochranou z peněz všeho poplatnictva. Neslýchanost těchto zákazů vysvitne, uvedeme-li zde text plakátu, o který se jedná:
"Občané, proletáři! Ven z církví! Uvažujte nad těmito čísly: Od r. 1924 vyplatila státní pokladna na statisíce chudé mládeže 141 milionů Kč, na podporu 2,540.000 nezaměstnaných 144 mil. Kč, na sociální pojištění 109 milionů Kč, pro 14.000 kněží všech vyznání 608,130.874 Kč! 84 klášterů, řádů a biskupství vlastní 481.817 ha půdy, 431.823 domkářů a malorolníků vlastní pouze 183.884 ha půdy. Chudoba je prý ctností. A mají na majetku za 4 miliardy Kč. (Následuje zabavený odstavec výše uvedený.) Vám při tom doporučují chudobu, pokoru a poslušnost jako ctnosti. Odpovězte po zásluze! Vystupte i s rodinami ze všech církví! Dne 1. prosince koná se druhé sčítání lidu. Ukažte kam patříte! Staňte se členy Svazu proletářských bezvěrců!" Zde následuje věcné poučení o právech a povinnostech členů tohoto spolku.
Tento plakát nemluví vůbec o náboženství. Mluví pouze o penězích a církvích, které něco jiného učí a něco jiného dělají. Jeho stylisace je věcná a nebezpečná nikoliv náboženskému smýšlení, nýbrž prostě klerikalismu a jeho nekulturní i politické moci. Neobsahuje nic, než pravdu, která prý v SR vítězí! Na žádost o vylepení těchto plakátů odpověděly okresní úřady v Hodoníně, Mor. Krumlově, Uher. Hradišti, N. Jičíně, Bílovci a ve Slaném zamítavě z důvodů veřejného klidu a pořádku.
Okresní úřad ve Vsetíně, ve Stříbře, Ledči n. S., Č. Těšíně, Týně n. Vlt., Litoměřicích, Holešově, N. Jičíně, Kralovicích, Uh. Brodě a v Jilemnici odůvodnily zákaz náboženským smýšlením většiny obyvatelstva na okrese, při čemž jsou zde okresy tak silně průmyslové jako Slaný a Těšín, ale ovšem všechny okresy, v nichž má silné posice strana lidová. Okresní úřad v Č. Brodě zakazuje vylepování těchto plakátů, že prý obsah jejich je obsahu protináboženského a závadného! Okresní úřad ve Žlutících shledává v nich výroky odporující § 14, odst. 3 zákona na ochranu republiky a v Benešově u Prahy přišli byrokrati na to, "že text plakátu je s to vzbuditi nenávist vůči náboženským vyznáním, státem uznaným". Okresní úřady ve Val. Meziříčí a Žatci nepokládaly vůbec za nutno zákaz nějak odůvodniti. Při tom se jedná o okresní úřady, které povolily celou řadu přednášek se světelnými obrazy i bez nich, s programem čistě protiklerikálním a v jichž obvodě téměř všude existuje organisované bezvěrecké hnutí.
Všechny tyto zákazy bez ohledu na jejich odůvodnění mají jednu jasnou tendenci, jež přirozeně v žádném úředním zákaze vyslovena není: "Chránit klerikalismus před vyrušením z klidu!" Okresní správcové vědí, že jediné překročení zákona, jež by při vylepování těchto plakátů v krajích klerikálních mohlo nastati, spočívalo by jedině v porušení soukromého majetku tím, že by klerikální fanatikové tu a tam vylepené plakáty prostě strhali z návěštních tabulí. Revoluce by z toho žádná nebyla, ale za to by se určitě stalo, že podle slov plakátu zamysleli by se mnozí dnes ještě věřící nad tím, jak veliká je kapsa církevních zřízenců a jak - u porovnání s výdaji na kultus - je sporá položka, určená na statisíce chudých dělníků, dětí a sociálních pojištěnců. Nejde zde o veřejný klid a pořádek, jde zde o vyložené nadržování státní moci klerikální reakcí.
Proto se podepsaní táží:
1. Je pan ministr neprodleně ochoten opraviti vládní nařízení k sčítání lidu, jehož prováděním je pověřen, v tomto smyslu:
a) Kněžím, vzhledem na nebezpečí mravního nátlaku na sčítané, nebude dovoleno zaujímati úřad sčítajících komisařů.
b) Pro zjištění přesného smýšlení obyvatelstva v ohledu náboženském bude se zjišťovati vedle příslušnosti k církvi, zda sčítaný vskutku věří tomu, co církev, ke které formálně náleží, k věření předpisuje.
c) Doklady o vystoupení z církve u osob, které vystoupí později než jeden měsíc před sčítáním lidu, nesmí býti požadovány.
2. Je pan ministr ochoten zrušiti zákazy vylepování zde citovaného plakátu, jenž byl předložen po zkomolení provedeném na nátlak policejního řiditelství v Praze, jakož i naříditi neprodlené odvolání tohoto zkomolení?
3. Je pan ministr ochoten zaručiti v každém ohledu svobodnou propagaci protiklerikálního světového názoru, která, jak vidno z uváděných příkladů, je uměle bržděna tím, že ve věcných výzvách rázu bezvěreckého je spatřováno dokonce i porušování zákona na ochranu republiky, jak obdobně bylo tomu za starého klerikálního Rakouska?
V Praze dne 22. října 1930.
Kopecký, Gottwald, Haiblick, Śliwka, Sedorjak, Vallo, Steiner,
Kliment, Čižinská, Dvořák, Babel, Kuhn, Rjevaj, K. Procházka, Krosnář, Hrubý, Barša, Major, Kubač, Zápotocký, Juran.
|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
754/II. (překlad).
Interpelace
poslance Hadka a soudruhů
ministru vnitra
o pozemkové lichvě, na níž se usneslo okresní zastupitelstvo v Moravském Berouně.
Obec Velká Střelná v okrese moravsko-berounském prodala v létech 1926 až 1930 asi 40 stavebních parcel s výhradou souhlasu moravsko-berounského okresního zastupitelstva za cenu v místě obvyklou 1 Kč za 1 m. Na těchto parcelách vystavěli si obytné domky vesměs dělníci. Vyměření těchto pozemků státním geometrem bylo však po léta protahováno a okresní zastupitelstvo z tohoto důvodu odprodej nepotvrzovalo.
Dne 20. června 1930 se však okresní zastupitelstvo usneslo, že se obecní pozemek v obcích od 1000 až 2000 obyvatelů smí prodati jen za cenu 2.50 Kč za 1 m2. Podle tohoto usnesení 40 dělníků, kteří od roku 1926 až 1930 získali od obce Velká Střelná pozemek za 1 Kč, má býti nyní nuceno doplatiti ještě za každý 1 m 1.50 Kč.
Toto usnesení členů okresního zastupitelstva v Moravském Berouně jest vyděračstvím nejhoršího druhu. Dělníci, kteří získali stavební parcely podle ceny v místě obvyklé, a vynakládajíce každou volnou hodinu vystavěli si malý domek, nyní, kdy jsou mimo to ještě těžce postižení hospodářskou krisí, mají býti tímto reakčním usnesením donuceni, aby doplatili ještě tisíce korun.
Tážeme se pana ministra:
Ví-li o tomto neslýchaném usnesení okresního zastupitelstva v Moravském Berouně, které znamená nejkřiklavější pozemkovou lichvu?
Jest ochoten toto usnesení neprodleně zrušiti?
Jest ochoten uložiti okresnímu zastupitelstvu v Moravském Berouně, aby neprodleně potvrdilo prodej pozemků za podmínek, které určila obec Velká Střelná?
V Praze dne 30. října 1930.
Hádek,
Hrubý, K. Procházka, Novotný, J. Svoboda, Tyll, Rjevaj, Major, Štětka, Čižinská, Zápotocký, Babel, Gottwald, Haiblick, Kuhn, Kliment, Hodinová, Höhnel, Krosnář, Barša, Vallo.
754/III. (překlad).
Interpelace
poslance O. Horpynky a druhů
ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti
o zabavení brožury, "Světová politika a sudetsko-německá otázka."
V periodickém tiskopise "Deutsche Volkszeitung" (vydává Německo-národní časopisecké nakladatelství z. sp. s r. o. v Mostě) 6. ročník, č. 52, 53, 55 - 63 vycházela na pokračování práce dra Jindřicha Brunara pod titulem "Postavení, směr a taktika", a politický okresní úřad ani státní zastupitelství v Mostě nezabavily ani jediného místa. Tento článek vydalo Německo-národní časopisecké nakladatelství z. sp. s r. o. v Mostě v září 1930 beze změny textu jako brožuru pod titulem "Světová politika a sudetsko-německá otázka. Postavení, směr a taktika. Od dra Jindřicha Brunara." Tato brožura vyšla asi za 14 dní po článku, jehož se užilo k této brožuře. Tytéž úřední osoby, které censurovaly článek v novinách a propustily jej bez zabavení, zabavily po několika dnech tato místa z brožury:
Stránka 1, sloupec 1: "... považujeme-li se za organickou součástku německého národa, nikoliv však za organickou součástku státu, do něhož jsme byli, a to chceme a musíme stále a stále zdůrazňovati, vnuceni proti své vůli."
Stránka 1, sloupec 2: "... a musíme si býti při tom vědomi vždy jednoho, že tato politika nesmí býti československá a sudetsko-německá, nýbrž politika německá s hlediska německého společného osudu."
(Týž censor ponechal tato dvě místa v časopise "Deutsche Volkszeitung", 6. ročník, č. 52 ze dne 2. července 1930 jako nezávadná.)
Stránka 14, sloupec 1: "Dále není v jejím politickém směru, aby konstruktivní spoluprací na státě, který se ztrnule brání každé revisi, zvyšovala jeho politickou a vojenskou průbojnost, poněvadž se tím zvyšuje síla odporu té skupiny států, která se všemi prostředky brání revisi."
(Tohoto místa neshledal censor závadným v časopise "Deutsche Volkszeitung", 6. ročník, č. 60 ze dne 30. července 1930.)
Stránka 17, sloupec 1: "... a státní loupežné výpravy do oboru soukromého hospodářství..."
(Toto místo nebylo dříve zabaveno v časopise "Deutsche Volkszeitung", 6. ročník, č. 62 ze dne 6. srpna 1930.)
Stránka 20, sloupec 1: "Překážkami na této cestě jsou však všechny státy, které se z důvodů dosti známých staví proti spravedlivému řešení otázek, které jako kameny leží na těto cestě a musí býti dříve odklizeny."
(Ani toto místo nebylo shledáno závadným v časopise "Deutsche Volkszeitung", 6. ročník, č. 64 ze dne 13. srpna 1930.)
Nelze pochopiti, jak týž censor neshledal výše uvedených míst v červenci a srpnu roku 1930 závadnými v časopise, ale v září 1930 tato místa v brožuře zabavil. Podle zkušenosti má časopis počtem svých předplatitelů a tím, že jest vyložen v čítárnách, restauracích a kavárnách, mnohem více čtenářů než brožura vydaná soukromým nákladem. Jest to tedy nepochopitelný rozpor, že týž censor se zřetelem na menší počet čtenářů brožury zabavuje stejný text jako státu nebezpečný, jako štvavé hanobení republiky, jako nebezpečný pro všeobecný mír v republice atd., zatím co jej pro větší počet čtenářů časopisu propouští jako nezávadný. Při tom se censor naprosto nemůže vymlouvati, že neznaje dostatečně německého jazyka, nepochopil správně smyslu zabavených míst. Neboť četl táž místa dvakrát a měl takto příležitost pochopiti správný smysl v souvislosti s celým textem. Pravděpodobně si censor ani v tomto případě nezadal, nýbrž jsa si vědom, že jeho zabavovací nařízení budou, krýti státní zastupitelství, krajský soud a případně i vrchní soud, učinil jedno z oněch trýznivých opatření, na něž censurní praxe v Československé republice jest tak bohatá a jež jsou spojena s hmotným poškozováním vydavatele.
Takové neudržitelné poměry vyžadují naléhavě nápravy. Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra a pana ministra spravedlnosti, jsou-li ochotni a hodlají-li zrušiti zabavení brožury "Světová politika a sudetsko-německá otázka" a naříditi, aby nakladatelství "Německo-národní časopisecké nakladatelství" z. sp. s r. o. v Mostě byly vráceny zabavené výtisky, a dále okresní úřad a státní zastupitelství v Mostě poučiti o nestranném a spravedlivém provádění censury?
V Praze dne 20. října 1930.
Horpynka,
dr. Keibl, Matzner, Szentiványi, dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Schubert, Köhler, Hokky, Dobránsky, Fedor, Knirsch, Geyer, Krebs, Kasper, Nitsch, dr. Szüllö, inž. Jung, dr. Holota, dr. Hassold, dr. Schollich, dr. Hanreich, inž. Kallina, Simm.
754/IV.
Interpelace
poslanců Fr. Seidla, Fr. Staňka, Rud. Tayerle a soudruhů
předsedovi vlády
o výkonné četnické službě četnických správních důstojníků.
Výnosem ministerstva vnitra ze dne 28. června 1930, číslo 25.251-13 pověřilo toto ministerstvo bez souhlasu vlády četnické důstojníky správní i úkoly nevojenskými, jako kontrolováním současně konané služby na místě samém v mimořádných a kriminálně zvlášť závažných případech a případným vydáním potřebných pokynů pro další postup služby.
Tímto výnosem porušen byl zákon o četnictvu ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n. i k němu vydané prováděcí nařízení (výnos ministerstva vnitra ze dne 8. června 1920, číslo 29.001-13), ve kterých se stanoví, že četničtí správní důstojníci jsou výhradně vojenskými představenými podřízeného jim četnictva.
Porušen byl i § 9 zákona o četnictvu, neboť citovaný výnos tanguje pravomoc soudů a soudců zákonitě jen těm orgánům přiznanou. Porušen byl i § 7 téhož zákona, neboť výnos svým zmocněním četnických správních důstojníků vydati pokyny pro další výkon služby ubírá zákonitou pravomoc okresním hejtmanům, jimž řízení četnické služby bezpečnosti jedině jest vyhrazeno (§ 2 zák. č. 299/20).
Citovaný výnos dotýká se rušivě i celé řady četnických předpisů služebních, jež ponechává vesměs neupraveny. Neupraveno zůstává však i služební postavení četnických důstojníků správních v této jejich nové funkci, rovněž i jejich osobní zodpovědnost z ní vyplývající, k níž je nemůže pohnati ani soud, ani politický úřad, ba snad ani jejich četnický představený a rovněž ne i vojenský soud.
Jelikož citovaným výnosem porušen byl zákon, vyvolána možnost kompetenčních třenic, chaosu a libovolných výkladů a zvýšením počtu cest četnických správních důstojníků se četnická služba nezměrně zdraží, nestrannost četnické služby ohrozí a protože osobní odpovědnost četníků bude neodpovědným správním důstojníkem zvýšena a četníci nebudou vázáni ve své službě pouze zákony a předpisy jako dosud, nýbrž i rozkazy nezodpovědných představených, jelikož dále ukládá se četníkům další úplně zbytečná kontrola třetí instancí (velitel stanice, okresní velitel, velitel oddělení) a tím čas a smysl četníků pro službu se zkracuje; dále pak ježto prospěšného účinku zásah právnický i kriminalisticky nezkušených důstojníků správních do četnické služby míti nemůže a konečně proto, že obecenstvo k takto nově upravené četnické službě nemá důvěru, jelikož skýtá možnost nezákonného útisku vrstev sociálně slabých, táží se podepsaní pana předsedy vlády:
1. Je vláda ochotna působiti k tomu, aby v četnické službě zjednán byl zákonitý stav -aneb aby na místa četnických správních důstojníků byli povoláni právníci?
2. Je vláda ochotna přihlédnouti k tomu, aby § 18. zákona o četnictvu nezůstával na papíře a aby četnické důstojnictvo bylo doplňováno v prvé řadě - jak tento paragraf určuje - postupným povyšováním v četnictvu?
3. Je vláda ochotna zakročiti, aby beztak enormní výlohy na cestovném a dietách četnických důstojníků správních novým ustanovením nebyly zvyšovány a aby výlohy ty jak v rozpočtu tak i v účetní uzávěrce byly vykazovány odděleně?
4. Je vláda ochotna působiti k tomu, aby přehlídky stanic četnickými správními důstojníky byly restringovány na jednou ročně?
V Praze dne 15. října 1930.
Seidl, Fr. Staněk, Tayerle,
Fr. Svoboda, Brodecký, Prokeš, Koudelka, Jaroš, Chalupa, Husnaj, V. Beneš, Remeš, Klein, Bečko, Polach, Hampl, Benda, Stivín, Vácha, Kučera, Nový, inž. Nečas, Chalupník, Pik.
754/V.
Interpelace
poslanců Frant. Seidla, Frant. Staňka, Rudolfa Tayerle a soudruhů
ministru vnitra
o ubytování a proti předpisovém zamítnutí nocležného četnickým gážistům, soustředěným při příležitosti cesty pana presidenta republiky do Slezska.
Při příležitosti cesty pana presidenta republiky do Slezska bylo ve Frýdku soustředěno několik desítek četnických gážistů, kteří poté byli tam ponecháni k udržení veřejného pořádku a bezpečnosti po 24 dnů v důsledku jiných událostí. Četničtí gážisté byli po celou tuto dobu ubytováni v neobydlené části staré radnice (v sále, na jevišti a v šatně), v místnostech to velmi vlhkých a nečistých, bez jakéhokoli opatření pro osobní potřeby (scházelo všechno i věšáky na oděv); při čemž se o čištění místnosti po celých 24 dnů nikdo nestaral a četníci musili si to sami obstarati a zaplatiti.
S počátku spalo 15 četníků po řadu dní v chodbě, opatřené dvěma dveřmi, tedy v trvalém průvanu, a za nevydržitelného zápachu ze záchodku, k němuž se touto chodbou procházelo. Při tom tito četníci spali na podlaze, po židlích a stolech, neměli slamníků, nýbrž jen docela málo slámou naplněných pytlů, přes které - aby sláma nevypadla - byl přehozen pouhý hadr. Ku přikrytí neměli četníci ničeho, spali v šatech a přikrývali se služebním pláštěm. Ložní prádlo, podhlavníky scházely jim docela. Nelze se uzavírati názoru, že takové ubytování bylo lidsky nedůstojné a zdraví škodlivé, jak o tom svědčí řada onemocněvších těchto četníků.
Soustředění četníci, považujíce právem tyto místnosti za místnosti pro službu pohotovostní, z níž musili ze svého platiti za úklid, účtovali dle platných předpisů za každou noc "nocležné" částkou 10 Kč. Četnická účtárna v Brně však odepřela jim vyplatiti toto nocležné. Zemské četnické velitelství zamítlo podanou stížnost do tohoto zkrácení četníků v právech, odvolavši se na zákon č. 28 z r. 1928, dle něhož prý pro přechodné ubytování četnictva v případě soustředění platí předpisy, vztahující se na přechodné ubytování vojska, tj. o ubytování má se postarati obec.
Podle platných předpisů o přechodném ubytování vojska smí ale býti ubytováni dva voj. gážisté m. služ. tř. v jednom pokoji. Ve Frýdku soustředění četníci však byli ubytováni po desítkách v neobyvatelných místnostech, dokonce 15 jich muselo noclehovati na chodbě ku záchodku. Už z této skutečnosti nutno právem dovoditi, že ani obec se o ubytování nepostarala a že vůbec se nejednalo o přechodné ubytování v rámci předpisů platných pro vojsko. To nutno usouditi i z toho, že okresní správa politická potvrdila všem soustředěným četníkům písemně, že přechodně obcí ubytováni nebyli.
Ostatně obec také ani o ubytování četníků těchto požádána býti nemohla, ježto do dneška platí výnos ministerstva vnitra, kterým bylo četnickým útvarům zakázáno požadovati na obcích přechodné ubytování po způsobu útvarů vojenských.
Ježto četnická účtárna všechny tyto skutečnosti vědomě přehlédla, zemské četnické velitelství v Brně svým zamítavým rozhodnutím její proti předpisové stanovisko schválilo, konečně proto, že je nezbytně nutno, aby právě při soustředění četníků bylo vždy postaráno buď o lidsky zdravé ubytování a tím o náhradu zvýšeně vyčerpaných sil, aneb aby bylo četnickým gážistům v zásadě přiznáno nocležné vždy, kdy je snad možno obci postarati se o místnost pohotovostní, ale není možno soustředěným četníkům obstarati přechodné ubytování, táží se podepsaní pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten naříditi četnické správě, aby při soustředění četníků v prvé řadě zajistila soustředěným ubytování lidsky důstojné a zdraví neškodné v rozsahu, jak je stanoveno pro rotmistry, tj. po dvou v jednom pokoji a není-li s to, aby prostě přenechala soustředěným četníkům, aby sami si potřebné přenocování obstarali, přiznavši jim bezpodmínečně právo na nocležné 10 Kč za jednu noc?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby zemské četnické velitelství v Brně respektovalo výnos, kterým je zakázáno ubytovati četnictvo v rámci předpisů o přechodném ubytování vojska a tak neztěžovati kritický stav obecních financí?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby podobné případy ubytování soustředěných četníků se napříště neopakovaly?
V Praze dne 15. října 1930.
Seidl, Fr. Staněk, Tayerle,
Pik, Brodecký, Klein, Fr. Svoboda, Inž. Nečas, V. Beneš, Nový, Benda, Remeš, Chalupa, Vácha, Jaroš, Kučera, Hampl, dr. Winter, Chalupník, Bečko, Biňovec, Jurnečková, Prokeš.
754/VI.
Interpelácia
posl. Igora Hrušovského a druhov
ministrovi vnútra
vo veci sčítania ľudu na Slovensku.
Z príležitosti nastávajúceho sčítania ľudu význační činitelia maďarskej kresťansko-sociálnej strany podnikli kroky, aby v jednotlivých obciach, obzvlášte na jazykovom rozhraní, ich vlivní príslušníci, menovite zo stavu kňažstva a taktiež početní prevzatí úradníci politickej správy vykonávali nátlak na obyvateľov v takýchto obciach, aby sa pri nastávajúcem sčítaní ľudu dali zapísať k národnosti maďarskej, respektíve udali za svoj materinský jazyk reč maďarskú, ačkolvek by ani neboli Maďarmi.
Vzhľadom k tomu, že pri poslednom sčítaní ľudu v r. 1921 vyskytlo sa podobných prípadov na južnom Slovensku cela rada, takže podľa posledného sčítania ľudu vykázaly mnohé obce slovenské majoritu maďarskú i tam, kde sčítanie ľudu prevedené v roku 1910 bývalou vládou uhorskou vykázalo majoritu slovenskú, je sa čo obávať, že zmienení činitelia zneužijú svojho vlivu a moci na zkreslenie pravého pomeru národnostnej príslušnosti v prospech národnosti maďarskej. K týmto obavám nás vedie i tá okolnosť, že nielen mnohí prevzatí notári na južnom Slovensku, ale i niektorí okresní náčalníci, obzvlášte tí, ktorí boli na svoje miesta úradne dosadení za éry zpolitisovania zemskej správy na Slovensku, v spoločnosti, v úradnom styku a obzvlášte v domácnosti svojej dosť neskryte prejavujú svoje smýšlanie namerané proti československej národnosti.
Pýtame sa preto pána ministra:
1. Či hodlá prísne zakročiť vo veci nastávajúceho sčítania ľudu na Slovensku, aby slovenské obyvateľstvo nebolo nútené v jazykovo smiešených krajoch udávať svoju materinskú reč za maďarskú?
2. Či sa chce postarať o to, aby sčítací komisári boli ľudia svedomití a spoľahliví?
V Prahe, dňa 4. novembra 1930.
Hrušovský,
Polívka, Šmejcová, Langr, David, dr. Patejdl, Bergmann, Vaněk, dr. Moudrý, Zeminová, Lanc, Jos. Tůma, Boh. Procházka, Sladký, Mikuláš, Tučný, Pechmanová-Klosová, Tykal, Richter, Fiala, Knejzlík, Stejskal.
754/VII.
Interpelace
posl. Jiří Stříbrného, dra K. Perglera a druhů
předsedovi vlády a
ministru školství a národní osvěty
o zpolitisování ministerstva školství a národní osvěty.
V ministerstvech a jiných úřadech jsou zavedeny funkce expertů. K nim povolávány jsou osobnosti z kruhů odborných, aby podávaly šéfům úřadů a referentům úředním ve věcech čistě odborných svoje znalecké posudky. Experti tito bývají, často na návrh odborných korporací a sborů, jmenováni ze své praxe a podávají svoje vota pravidelně na základě zkušeností a znalostí z výkonu svého životního povolání. Také v ministerstvu školství a národní osvěty je několik expertů, kteří vykonávají funkci poradců zejména ve věcech různého studia vysokoškolského, kde nemá ministerstvo školství vlastního pedagogického inspekčního orgánu, kompetentního k tomuto úkolu. Kompetence těchto expertů vymezena je jejich odborností ve věcech fakult, kterých se to týká.
Jakmile ujal se nynější pan ministr školství a národní osvěty dr. Ivan Dérer svého úřadu, jmenoval zvláštním presidiálním oběžníkem vrchního radu státního nakladatelství Josefa Kepla "expertem ministerstva školství a národní osvěty pro věci zvláště vyhrazené" a vybídl v oběžníku veškerý personál, aby tomuto expertovi vycházel všemožně vstříc.
Nový expert ministerstva školství a národní osvěty koná však funkci, která s pojmem funkce experta nemá vůbec ničeho společného a činnost tohoto experta je v naprostém kontrastu s organisací úřadu vůbec.
Není oboru činnosti ministerstva školství a národní osvěty, ať v národních, středních, odborných a vysokých školách, v umění a lidovýchově, který by zůstal ušetřen zásahu a spolučinnosti tohoto experta. Expert Josef Kepl projednává záležitosti všeho druhu nikoli jako poradce, nýbrž jako v ministerstvu školství a národní osvěty rozhodující činitel. Projednává s referenty spisy před vyřízením, předpisuje, jak spis má býti vyřízen, volá k sobě referenty a přednosty odborů, dává presidiu pokyny ve věcech personálních, projednává s presidiem resystemisaci a jmenování.
Rozhodující pravomoc tohoto experta týká se všech odborů i presidia. Kompetence přednostů odborů a presidia klesla na pouhé vykonavatele pokynů tohoto experta, jehož působnost porušuje dosavadní organisaci úřadu a působí v ní rozkladně. Funkce tohoto experta má ve svých důsledcích desorganisaci v úřadě a také demoralisaci, uváží-li se, že Josef Kepl povolán byl panem ministrem drem Dérerem jako příslušník strany pana ministra, a že o nějaké zvláštní odborné kvalifikaci, která by odůvodňovala jeho funkci, nemůže býti ani řeči. Nekoná-li "expert" ministerstva školství a národní osvěty Josef Kepl fakticky funkci experta, nemá tedy v ministerstvu školství a národní osvěty co činiti a to tím spíše, že je vedoucím úředníkem státního nakladatelství, který má povinnost v něm úřadovati. Je nám však známo, že Josef Kepl každodenně většinu úředního času ztráví v ministerstvu školství, ačkoli úřední hodiny v ministerstvu i státním nakladatelství jsou stejné.
Při rozsahu pravomoci uvedeného experta je dále zřejmo, že je tu neslučitelnost této funkce s úředním postavením šéfa státního nakladatelství, poněvadž následkem své posice v ministerstvu školství může ovlivňovati vyřízení aktů státního nakladatelství v ministerstvu školství.
Konečně odporuje tato funkce experta veškerým zásadám o organisaci ministerstev a státních úřadů. Tento expert nemá úřední ani ideové odpovědnosti.
Tím, že v ministerstvu školství a národní osvěty z příčin stranické politiky došlo dokonce k této formě zpolitisování, je tím spíše hodné politování, že se tím vytvořil nebezpečný prejudic pro bezohledné zpolitisování státní administrativy a zdiskreditování demokratických ideálů o úkolech státní administrativy.
Podepsaní táží se proto pana předsedy vlády a pana ministra školství a národní osvěty, zda znají skutečnosti, podepsanými tuto uvedené, a co hodlají učiniti,
1. aby v ministerstvu školství a národní osvěty byla zmíněná funkce experta, zřícená z politických důvodů, odstraněna, anebo aspoň omezena na odbornou stránku podle zásad o funkci expertově?
2. aby úředníci ministerstva školství a národní osvěty byli zbaveni povinnosti projednávati s tímto expertem záležitosti, kde jeho odborná kvalifikace zřejmě vylučuje možnost odborného posouzení případu?
3. aby zabezpečeno bylo vedení státního nakladatelství, jestliže nynější jeho ředitel úřaduje po většině úředního času v ministerstvu školství a národní osvěty?
V Praze dne 4. listopadu 1930.
Stříbrný, dr. Pergler,
Gajda, Mojto, Hlinka, dr. Tiso, dr. Fritz, dr. Gažík, Danihel, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, Šalát, dr. Mederlý, Suroviak, Slušný, Sivák, Onderčo, dr. Ravasz, dr. Pružinský, dr. Polyák, Macháček.