Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.


772.

Odpovědi:

I. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Husnaje a soudr. o obsazování uprázdněných učitelských míst na státních, obecných a měšťanských školách na Podk. Rusi (tisk 488/V.),

II. min. zemědělství na interp. posl. Husnaje a soudr. o pomoci postiženým živelní pohromou dne 3. června t. r. na Podkarp. Rusi (tisk 532/VI.),

III. min. zemědělství na interp. posl. Slavíčka, Netolického a druhů o rozdílení koloniálního zboží pro poškozené zemědělce živelní pohromou v jižních dechách (tisk 386/XI.),

IV. vlády na interp. posl. Dobránskeho a druhov vo veci opozdeného poukázania zákonom zabezpečenej kongruy duchovenstvu na Slovensku a Podkarp. Rusi (tisk 456/II.),

V. min. železnic na interp. posl. Knejzlíka, B. Procházky, Malého, Fialy a druhů o postavení obytných domů pro železniční zaměstnance v Přerově na Moravě (tisk 14/XIII.),

VI. vlády na interp. posl. inž. Nečase a soudr. ve věci legionářů, kteří jsou absolventy revírnických škol a slouží ve státní leso-technické dohlédací službě (tisk 628/I.),

VII. min. vnitra na interp. posl. Zajíčka a druhů o potrestání rakouského státního příslušníka Oty Teichta (tisk 675/IV.),

VIII. min. vnitra v dohodě s min. obchodu na interp. posl. Siváka a druhů ve věci podomních slovenských oknářů a sklářů (tisk 488/VII.),

IX. min. financí na interp. posl. Seidla, Chalupy, Tayerle a soudr. o jmenování kancelářských úředníků v obvodu zemského finančního ředitelství v Praze (tisk 628/IV.),

X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Čuříka a druhů o protizákonné a protikatolické činnosti pokrokových učitelů ve školách na Starých Hamrech (tisk 532/II.).

 

772/I.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Julia Husnaje a soudruhů

o obsazování uprázdněných učitelských míst na státních, obecných a měšťanských školách na Podk. Rusi (tisk 488/V).

Další rozepisování definitivních míst učitelských při státních národních školách v Podkarpatské Rusi bylo třeba dočasně přerušiti, aby nebyli poškozeni mnozí starší učitelé v této zemi působící, kteří dosud nemohli z důvodů formálních prokázati československou státní příslušnost a nemohli by se proto o definitivní propůjčení míst ucházeti s úspěchem ani proti mladším po př. méně vhodným žadatelům. Takových starších učitelů namnoze velmi schopných a zasloužilých je přes 150. Bylo však učiněno opatření, aby byly urychleně vyřizovány žádosti učitelů o vydání osvědčení o československém státním občanství.

Jinak se systemisovaná a uprázdněná místa učitelská při státních školách národních v Podkarpatské Rusi zpravidla neobsazují bez konkursu; ustanovují se ovšem i nadále definitivními učiteli v osobním stavu učitelů při uvedených školách, zatím bez určení stálého místa, ti učitelští čekatelé, kteří mají na takové ustanovení nárok podle § 4 učitelského zákona.

V Praze dne 8. října 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer, v. r.

 

772/II.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Julia Husnaje a soudruhů

o pomoci postiženým živelní pohromou dne 3. června t. r. na Podkarpatské Rusi (tisk 532/VI.).

Na Podkarpatské Rusi udělují se podpory zemědělcům postiženým živelní pohromou a náhrady pozemkové daně z fondů podpůrného a náhradového zřízených u Zemského úřadu v Užhorodu podle vládních nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 a 75 Sb. z. a n.

Podle hlášení tohoto zemského úřadu a jeho podřízených okresních úřadů poškodilo krupobití dne 3. června 1930 hlavně okres mukačevský a užhorodský. Okres berehovský nebyl živelní pohromou vůbec postižen, okres iršavský a sevljušský utrpěl škody v celku bezvýznamné. Škody v okresu mukačevském odhadují se asi na 15,000.000 Kč, v okresu užhorodském asi na 5,000.000 Kč.

Zemský úřad v Užhorodě povolil pro okres mukačevský 150.000 Kč na podzimní osivovou akci a na obdobnou akci v ostatních okresech, zejména v užhorodském, 100.000 Kč.

Zbytek peněz z fondů podpůrného a náhradového za r. 1930 bude věnován na jarní osivovou akci pro obce nejvíce postižené zmíněným krupobitím a pro pohořelé zemědělce v obci Chudlově a v Nov. Klenoucích.

V Praze, dne 27. října 1930.

Ministr zemědělství:

Bradáč, v. r.

 

772/III.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslanců Slavíčka, Netolického a druhů

o rozdílení koloniálního zboží pro poškozené zemědělce živelní pohromou v jižních Čechách (tisk 386/XI.).

Poskytování podpor zemědělcům, postiženým živelními pohromami jest upraveno §em 6 vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách a výnosem zemědělské rady v Praze ze dne 20. prosince 1929, č. 839/30, jímž bylo stanoveno, které naturalie mají se postiženým vydávati, a to osivo, hnojivo, krmivo, sadby a stavební materiál. Nevydal jsem ani já ani můj předchůdce žádného rozkazu, který by otázku tu upravoval, a zejména nikoliv rozkazu, aby se postiženým dodávalo zboží koloniální.

Dodávkou naturálií podle citovaných předpisů postiženým zemědělcům v r. 1929 bylo pověřeno v okresu píseckém Jihočeské hospodářské družstvo v Písku a Hospodářské družstvo ve Vodňanech. Ježto i Lidové nákupní a prodejní družstvo ve Vodňanech domáhalo se toho, aby i ono bylo pověřeno zmíněnou dodávkou, ponecháno bylo poděleným poškozencům na vůli, aby své potřeby si obstarali u kteréhokoliv ze tří jmenovaných družstev. Poněvadž však během dodací doby stěžovalo si Obchodní grémium ve Vodňanech na to, že Lidové nákupní a prodejní družstvo ve Vodňanech vydává poděleným poškozencům také cukr, připomněl okresní úřad v Písku všem třem družstvům znovu, které naturálie mají vydávati a výdej zboží koloniálního zakázal. Pokud zboží toto v několika málo případech vydáno bylo Jihočeským hospodářským družstvem v Písku, stalo se tak pouze prostřednictvím místních obchodníků, neboť družstvo samo detailním prodejem zboží koloniálního se nezabývá. Okresním úřadem bylo zjištěno, že zboží koloniální vydáno bylo v míře nepatrné, a to zejména těm zemědělcům, kteří byli poděleni menším obnosem 20 až 100 Kč, za kterýžto obnos nebylo dobře možno dodati poškozeným seťové obilí, zvláště když poškozený seťového obilí již nepotřeboval.

Po onom zákazu zboží koloniální již vydáváno nebylo. Hospodářské družstvo ve Vodňanech koloniálního zboží vůbec nevydávalo.

V okresu prachatickém uvedenou dodávkou naturálií pověřena byla Hospodářská družstva v Husinci, Netolicích a ve Volyni za dozoru členů okresní komise pro živelní pohromy. Na stížnost Obchodního grémia v Netolicích, že se vydává i zboží koloniální, vydal okresní úřad oběžník na uvedená družstva a členy okresní komise dozorem pověřené, v němž družstva tato důrazně upozorněna na zásadní nepřípustnost vydávati poškozeným zemědělcům zboží jiného druhu, než předepsané naturálie. Kromě toho konal okresní úřad prostřednictvím četnických stanic ve věci šetření, podle něhož zjištěno jen několik ojedinělých případů vydání zboží koloniálního u Hospodářského družstva v Netolicích.

V Praze, dne 23. října 1930.

Ministr zemědělství:

Bradáč, v. r.

 

772/IV.

Odpoveď

vlády

na interpeláciu poslanca J. Dobránskeho a druhov

vo veci opozdeného poukázania zákonom zabezpečenej konruy duchovenstvu na Slovensku a Podkarpatskej Rusi (tisk 456/II.).

Vládne nariadenie ku kongruovému zákonu bolo publikované dňa 1. augusta 1928 pod čis. 12428 Sb. z. a n.

Priznávky na prvé päťročie 1926 - 1930 maty byť podľa § 82 citovaného nariadenia podané do konca novembra 1928. Štátna kultová správa učinila ihneď opatrenie pre urýchlené vybavovanie týchto priznávok.

Novosť veci, rovnako i veľká komplikovanosť predpisov a veľký počet priznávok, s definitívnou úpravou ktorých mohlo byť započaté teprv koncom roku 1928, spôsobily síce, že najmä s počiatku bol postup adjustačných prací pomalý, boly však ihneď učinené ďalšie opatrenia, najmä na Slovensku, aby vo vybavovaní nenastaly zbytočné odklady a aby definitívna úprava priznávok bola všade ukončená do konca októbra tohoto roku.

Nakoľko interpelácia sa dotýka vydanie vládneho nariadenia podľa § 191 odst. 2 citov. nariadenia č. 12428 Sb. z. a n. (interpelácia cituje § 192 odst. 2), podotýka sa, že táto otázka súvisí s otázkou vydania vládneho nariadenia k § 142 odst. 2 platového zákona ako s otázkou povahy prejudiciálnej, takže pred vydaním posledne uvedeného vládneho nariadenia možno vo veci § 191 odst. 2 vlád. nar. č. 124/28 Sb. z. a n., konať zatým iba práce a opatrenia prípravné.

V Prahe, dňa 6. novembra 1930.

Predseda vlády:

Udržal, v. r.

 

772/V.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců J. Knejzlíka, Boh. Procházky, C. Malého, Č. Fialy a druhů

o postavení obytných domů pro železniční zaměstnance v Přerově na Moravě (tisk 14/XIII.).

Státní správa železniční rozhodla se postaviti v Přerově prozatím jeden obytný třípatrový dům pro železniční zaměstnance, o čemž byla městská rada v Přerově již zpravena.

V těchto dnech byla na stavbu rozepsána veřejná soutěž.

V Praze, dne 8. listopadu 1930.

Ministr železnic:

R. Mlčoch, v. r.

 

772/VI.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance inž. Nečase a soudruhů

ve věci legionářů, kteří jsou absolventy revírnických škol a slouží ve státní lesotechnické dohlédací službě (tisk 628/I.).

Pro obstarávání pomocné zemědělsko-technické lesní služby dohlédací u politických úřadů zřízena byla podle ustanovení § 1 vládního nařízení ze dne 15. července 1927, č. 103 Sb. z. a n., kategorie úředníků pomocné zemědělsko-technické služby (služební třída III.). Do této kategorie převedeni byli podle § 3 cit. nařízení býv. okresní lesní ve stavu politických úřadů, včetně zemědělského referátu civilní správy Podkarpatské Rusi v Užhorodě; poněvadž jim příslušel služební plat podle služební třídy III.

Úředníci tito nemají předběžného vzdělání předepsaného pro ustanovení ve II. služební třídě, nýbrž vykazují vesměs předběžné vzdělání předepsané pro ustanovení na služební místa uvedené úřednické kategorie ve III. služební třídě. Někteří z nich složili také státní zkoušku pro lesní hospodáře podle ustanovení nařízení býv. min. orby ze dne 3. února 1903, č. 30. ř. z. Zkouška ta nenahrazuje však absolvování střední školy, tudíž vzdělání předepsané pro zařadění do služební třídy II., a proto nelze dotčené úředníky zařaditi do této služební třídy. Ani u úředníků legionářů uvedené úřednické kategorie, kteří složili státní zkoušku pro lesní hospodáře, nelze činiti výjimky, neboť ani platový zákon, ani zákon o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů č. 282/19 Sb. z. a n., resp. zákon o propůjčování míst legionářům č. 462/1919 Sb. z. a n. a prov. nařízení k těmto zákonům vydaná, nepřipouští takové výjimky.

V Praze dne 7. listopadu 1930.

Předseda vlády:

Udržal, v. r.

 

772/VII. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Zajíčka a druhů o potrestání rakouského státního příslušníka Oty Teichta (tisk 675/IV.).

Rakouský státní příslušník Oto Teicht podal k zemskému úřadu v Brně odvolání proti trestu, který mu v případě v interpelaci zevrubně vylíčeném uložilo policejní komisařství ve Znojmě. O tomto odvolání nemohl zemský úřad dosud rozhodnouti, ježto není ještě skončeno zavedené odvolací řízení. Nelze se mi proto o věci blíže vysloviti, abych nepředbíhal rozhodování v řádném postupu instančním, a podotýkám pouze, že po skončeném řízení neopomene zemský úřad ve věci rozhodnouti s největší pečlivostí.

V Praze dne 3. listopadu 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik, v. r.

 

772/VIII.

Odpověď

ministra vnitra

v dohodě s ministrem obchodu

na interpelaci poslance Siváka a druhů

ve věci podomních slovenských oknářů a sklářů (tisk 488/VII.).

Městská rada v Brně jako politický úřad I. stolice v důsledku četných stížností na neoprávněné provozování podomního sklenářství provedla v oboru své působnosti za součinnosti policejního ředitelství v Brně kontrolu, zda osoby podomní sklenářství provozující vyhovují ustanovení § 4. zákona ze dne 23. června 1925, čís. 155 Sb. z. a n., podle něhož mohou živnostníci ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, kteří nabyli živnostenského oprávnění v době od 28. října 1918 do 31. května 1925, jen tehdy mimo Slovenska a Podkarpatskou Rus živnost provozovati, jestliže při nabytí živnostenského oprávnění měli v některé obci Slovenska nebo Podkarpatské Rusi právo domovské.

Za účelem provedení tohoto šetření předvedla stráž bezpečnosti živnostenskému úřady celkem 7 podomních sklářů, z nichž však nebyl nikdo vykázán z Brna neb pokutován, ježto prokázali, že splnili předpoklady shora citovaného zákonného ustanovení.

Postup stráže bezpečnosti byl dle konaného šetření korektní a neshledávám tudíž důvodů k opatření v interpelaci žádanému.

V Praze dne 8. listopadu 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik, v. r.

 

772/IX.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Seidla, Rud. Chalupy, Rud. Tayerle a soudruhů

o jmenování kancelářských úředníků v obvodu zemského finančního ředitelství v Praze (tisk 628/IV.).

Se svolením ministerstva financí vypsalo zemské finanční ředitelství v Praze v květnu 1929 ač k tomu nebylo povinno - veřejnou soutěž, na jejímž základě bylo koncem roku 1929 propůjčeno 16 a z jara roku 1930 dalších 10 služebních míst v 7. plat. stupnici s úředním titulem "kancelářský oficiál" v osobním stavu kancelářských úředníků pro obvod zemského finančního ředitelství v Praze.

Vypisovati novou veřejnou soutěž počátkem roku 1930 nepovažovalo ministerstvo financí účelným, ježto běželo o poměrně nepatrný počet míst uprázdněných brzy po vypsání soutěže a po propůjčení prvých 16 míst, neboť ze značného počtu (138) došlých žádostí bylo pouze 16 uchazečům možno vyhověti propůjčením tehdy volných systemisovaných služebních míst.

Soutěž byla uveřejněna v Úředním listě a o vypsání jejím uvědoměny všechny ústřední úřady a kancelář čsl. legií; publikování soutěže všem zemskému finančnímu ředitelství v Praze podřízeným úřadům nepokládalo toto ředitelství za nutno, ježto předpokládalo, že Úřední list jest interesovanými kandidáty čten.

Je ovšem zcela přivozeno, že při takto nepatrném množství volných systemisovaných služebních míst nebylo možno všechny uchazeče uspokojiti. O propůjčení zmíněných 26 služebních míst však rozhodovalo samo ministerstvo financí na návrh zemského finančního ředitelství v Praze, který byl vyhotoven přesně podle směrnic a pokynů daných mu předem ministerstvem financí. Místa ta, propůjčena byla nejzdatnějším vrchním kancelářským oficiantům, zejména bylo též přihlíženo při skutečně objektivním výběru uchazečů k zastávaným funkcím, služebnímu stáří a kvalifikaci.

Propůjčování služebních míst v 7. plat. stupnici v osobních stavech kancelářských úředníků vyhradilo si výslovně ministerstvo financí; čímž jest zaručen jednotný postup a naprostá objektivnost výběru.

Při provádění nové systemisace bude možno hledíc k zvýšenému množství služebních míst uspokojiti větší počet kancelářských zaměstnanců, pokud budou ovšem zastávati funkce odpovídající příslušným úřednickým místům.

V Praze, dne 15. listopadu 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš, v. r.

 

772/X.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Čuříka a druhů

o protizákonné a protikatolické činnosti pokrokových učitelů ve školách na Starých Hamrech (tisk 532/II.).

O konkrétních stížnostech v interpelaci uvedených byl okresní školní výbor ve Frýdku informován již dříve, zejména různými podáními kaplana Richarda Weidlicha ze Starých hamrů, a učinil také vhodná opatření. Příčinou nedorozumění a sporů na školách ve Starých Hamrech bylo působení jmenovaného člena duchovní správy Weidlicha, který však byl již církevními úřady zproštěn vyučování na těchto školách.

V Praze, dne 10. listopadu 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer, v. r.

 

Překlad ad 772/VII.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Abgeordneten Zajiček und Genossen

betreffend die Bestrafung des österreichischen Staatsangehörigen Otto Teicht (Druck 675/IV).

Der österreichische Staatsangehörige Otto Teicht hat gegen die Strafe, welche ihm vom Polizeikommissariate in Znaim in dem in der Interpellation ausführlich geschilderten Falle auferlegt worden ist, die Berufung an die Landesbehörde in Brünn eingebracht. Über diese Berufung hat die Landesbehörde bisher nicht entscheiden können, weil das eingeleitete Berufungsverfahren bisher noch nicht abgeschlossen ist. Ich bin daher nicht in der Lage, mich über die Angelegenheit näher zu äußern, um der Entscheidung im ordentlichen Instanzenwege nicht vorzugreifen, und bemerke bloß, daß die Landesbehörde nach Abschluß des Verfahrens es nicht unterlassen wird, in der Angelegenheit mit größter Sorgfalt zu entscheiden.

Prag, am 3. November 1930.

Der Minister des Innern:

Dr. Slávik, m. p.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP