Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930

III. volební období

3. zasedání

781.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 703),

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

Daňová reforma, jejíž součástí byl také zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., nepřispěla ve svých důsledcích k očekávanému ozdravění financí samosprávných svazků. Poněkud nízký limit přirážkový a nedostatečný příděl z vyrovnávacího fondu byly příčinou finanční krise obcí a okresů odkázaných na příděly z fondu. Vláda předložila tři osnovy zákonů, kterými mají býti opatřeny potřebné finanční prostředky pro samosprávné svazky a upraveno hospodaření samosprávy. Návrh zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy obsahuje proti dosavadnímu stavu tyto podstatné změny:

1. Dosavadní všeobecný limit přirážkový u obcí se zvyšuje ze 200 % na 250 % a v důsledku toho zvyšuje se též limit přirážek pro města se zvláštním statutem (se zřízeným magistrátem) ze 310 % na 360 % (součet limitu přirážky obecní 250% + limit přirážky okresní 110 %).

Za jistých formalit anebo při zadlužených obcích a okresích mohou býti zvýšeny obecní přirážky až do 350 %, okresní do 150 %.

Přípustným odstupňováním přirážek pro osady (části obcí), jež sice netvoří samostatné katastrální území, ale mají vlastní zvláště samostatně spravovaný majetek, vyhovuje se požadavku poplatnictva těchto osad (částí obcí), aby vzhledem k tomu, že výnosu osadního jmění jest použíti na úhradu obecních vydání na osadu připadajících, bylo umožněno snížení břemene přirážkového poplatníků takových osad.

2. Změnou předpisů o povolování přirážek a schvalování rozpočtů má býti vyhověno četným steskům do opožděného schvalování rozpočtů. Dosud podléhaly povolení obecní přirážky nad 100 %; novela ponechává obcím rozpočtovou volnost do 150 % přirážek. Na zemský výbor přenáší se působnost povolování přirážek a schvalování rozpočtů obcí, které jsou sídly okresních úřadů, nebo mají podle posledního úředního sčítání lidu více než 5.000 obyvatel, jde-li o přirážky nad 200 %, u všech ostatních obcí při přirážkách nad 250 % nebo žádají-li o zemský příspěvek.

Pro povolení přirážek a schválení rozpočtů stanovena pod sankcí pro okresy lhůta tříměsíční, pro země čtyři měsíce.

Neblahou finanční situací některých svazků zavinilo také opožděné schvalování rozpočtů a povolování nedostatečných přídělů. Obce a okresy hospodařily často celý rok bez schválených rozpočtů a podle nich realisovaly položky potřeby v očekávání, že jim bude zplna z fondu uhrazen požadovaný neuhrazený rozpočtový schodek. Když se jejich očekávání nesplnilo, octly se v krisi. Je proto nutno, aby byla stanovena přesná lhůta ke schválení rozpočtů se sankcí, že budou považovány rozpočty za schválené, nebude-li lhůta ta dodržena. Rozpočtový výbor navrhuje proto, aby první věta odst. 4. § 3 zákona čís. 77/1927, byla nahrazena tímto zněním:

"(4) Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení obecních a okresních přirážek a o schválení obecních a okresních rozpočtů jsou povinny rozhodnouti, jde-li o okresní výbor, nejdéle do tří, jde-li o zemský výbor, nejdéle do čtyř měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. V každé schůzi okresního (zemského) výboru budiž oznámeno, o kterých žádostech řádně doložených nebylo dosud rozhodnuto a v jakém stadiu jest řízení o nich. Žádosti náležitě doložené jest vésti ve zvláštním záznamu, z něhož výpis zašle se 1. a 15. každého měsíce nadřízenému úřadu. Nebyl-li návrh na rozhodnutí dán na denní pořad schůze konané nejpozději 6 neděl před uplynutím lhůty v první větě tohoto odstavce stanovené okresnímu (zemskému) výboru, jest stíhati podle platných předpisů toho, kdo nedodržení lhůty zavinil. Byl-li návrh na rozhodnutí dán teprve na denní pořad schůze konané později než 6 neděl před uplynutím lhůty stanovené v první větě tohoto odstavce a okresní (zemský) výbor nerozhodne do této lhůty, považují se přirážky za povolené a rozpočet za schválený; do dalších osmi dnů vyrozumí úřad o tom obec (okres) a odvolavší se strany."

V důsledku změny tohoto ustanovení též v § 20, odst. 3., poslední větu, která se odvolává na § 3, odst. 4., doporučuje rozpočtový výbor změniti takto: "Pokud nejde o schválení zápůjček přechodných, platí ustanovení § 3, odst. 4. věty čtvrté obdobně".

3. V obcích, které samy nesou veškerý školský náklad, aneb aspoň 80% jeho, budou upravovati rozpočty školní obecní zastupitelstva za podmínek platných pro jednání o rozpočtech obecních, při čemž školním orgánům, pověřeným sestavením rozpočtu, přísluší právo odvolací.

4. Zemská zastupitelstva vydají pro obce rozpočtové regulativy, čímž bude docílena jednotnost ve způsobu a formě rozpočtu všech obcí a dohlédacím úřadům umožněno bude urychlenější schvalování rozpočtů a povolení přirážek.

5. Podstatnou změnou proti dosavadnímu stavu je zrušení t. zv. vyrovnávacích fondů. Příděly, které se odváděly do těchto fondů, připadnou zemím s tím určením, že země musí z nich nejméně ⁴/₅ rozděliti na příspěvcích obcím a okresům. Mimo to se dostane zemím 24,6 % z výnosu nově upravené a zvýšené daně z piva, kterýžto podíl jest na jednotlivé země rozdělen pevnou procentuelní kvetou.

Podle osnovy lze příděly zemí odhadnouti takto:

Příděly zemím v roce 1931.

Země

Příděly:		Česká:	Moravsko- slezská:	Slovenská:	Podkarpato-ruská
z výnosu	1.	9,759.859	60,302.255	16,000.000	1,500.000
z daně z obratu	2.	88,926.990	40,482.258	14,54.000	1,410.700
Úhrn I.		98,686.849	100,784.513	30,564.000	2,910.700
z výnosu	1.	75,191.917	19,973.808	7,963.823	804.740
z daně z piva	2.	62,745.176	43,224.454	25,098.070	8,366.024
				3. 1,000.000	3. 200.000
Úhrn II.		137,937.093	63,198.262	34,061.893	9,370.764
Ostatní příděly podle § 10, odst. 2., lit. a), b), c) podle
r.1929:	1.	4,298.633	670.104	5,735.150	768.964
	2.	15,174.476	8,057.409	2,907.119	286.888
	3.	1,387.170	1,641.326	-	-
Úhrn III		20,860.279	10,368.839	8,642.269	1,055.852
Součet I.-III.		257,484.221	174,351.614	73,268.162	13,337.316
úhrnem		518,441.313

 

Pro další léta až do r. 1935 se příděly země Slovenské zvyšují vždy o 1,000.000 Kč ročně a příděly země Podkarpatoruské vždy o 200.000 Kč, takže počínaje rokem 1935 se příděly země Slovenské zvýší o 4,000.000 Kč a země Podkarpatoruské o 800.000 Kč.

Zemský výbor má spravovati příděly jednotně a má předem stanoviti pro poskytování příspěvků obcím a okresům všeobecné zásady. Úprava rozpočtů obecních a okresních a nucené zavádění dávek a poplatků odpadne, neboť se zrušují veškeré předpisy zákona týkající se této úpravy a zodpovědnosti obecního starosty za přesné a včasné plnění nařízení ve věcech těch mu daných.

Obce a okresy musí podati žádosti za příspěvek zemský do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Zásadně lze přiznati příspěvek jen těm okresům, které nemají rozpočtové rovnováhy ani s výnosem 110 %ní přirážky, resp. zadlužené okresy s výnosem 150 %ní přirážky, obcím, které vykazují schodek při vybírání 250 %ní resp. zadlužené obce při 300 %ní přirážce. Příspěvek může zemský výbor odepříti i těm okresům, které nejsou zadluženy a neusnesou se na 150 %ní okresní přirážce, nebo obcím, které nejsou zadluženy a neusnesou ³/₄ většinou zvýšené přirážky do 300 %, resp. jestliže zadlužené obce nezvýší přirážky do 350 % a to v těch případech, kde by poskytnutí příspěvku mělo za následek národohospodářsky neodůvodněné a sociálně nerovnoměrné zatížení poplatníků.

Podle § 10, odst. 5, vládního návrhu mohla být města, která jsou sídly zemských úřadů, požadovati podíl z uvedené částky 10,000.000 Kč teprve při využití nejvýše přípustných přirážek podle § 1, odst. 9. tj. 360 %.

Mimořádnému, významu a zvláštním úkolům těchto měst však odpovídá, aby pro ně možnost ucházeti se o příděl státní byla zajištěna již při nižších sazbách přirážek. Za přiměřenou jest považovati sazbu 210 %. Rozpočtový výbor navrhuje proto tuto stylisaci § 10, odst. 5.

"Ministr financí v dohodě s ministrem vnitra může rozděliti městům, která jsou sídly zemských úřadů a vybírají nejméně 210 %ní obecní přirážku k daním přímým uvedeným v § 1, odst. 1. mimo daň činžovní příděl z daně z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,000.000 Kč. Jednotlivé město může z této částky obdržeti nejvýše podíl, určený poměrem počtu jeho obyvatelstva podle posledního úředního sčítání lidu k úhrnnému počtu obyvatelstva všech měst, která jsou sídly zemských úřadů."

Aby se předešlo pochybnostem, jaká výše přirážek je podmínkou zemského příspěvku pro města s vlastním statutem, nebo se zřízeným magistrátem, navrhuje se, aby v čl. I. § 11, odst. 2, v řádce 7. vládního návrhu slova: "podle § 1, odst. 1., 2., 3. a 5." byla nahrazena slovy: "podle § 1, odst. 1., 2., 3., 5. a 9.", z čehož plyne, že pro tato města je podmínkou výše přirážek 360 %.

6. Zákon stanoví, jak mají svazky hospodařiti v době, dokud není rozpočet pravoplatně stanoven. Rozeznávati dlužno hospodaření řádné a mimořádné resp. investiční. Při hospodaření řádném může býti v té době hospodařeno jen v rámci pravoplatně stanoveného posledního rozpočtu a výjimečně mohou býti realisovány položky, k nimž jest svazek povinen ze zákona nebo z jiného právního titulu.

Při rozpočtovém hospodaření mimořádném a investičním rozeznává zákon hospodaření na úvěr od ostatního způsobu hospodaření "

Má-li býti opatřena úhrada výpůjčkou, nutno vyčkati schválení rozpočtu vyjímaje případy, když jde o nutné pokračování v pracích již řádně projednaných a započatých nebo o položky, pro něž úhrada zápůjčkou byla již opatřena.

K provádění jiných rozpočtových mimořádných a investičních prací smí se přikročovati teprve tehdy, když je pro ně již opatřena úhrada.

Podkladem pro hospodaření mimořádné a investiční jsou vždy data rozpočtová; co není v rozpočtu, nesmí býti vykonáno, leč by šla o výdaje na opravy, znovuvybudování zařízení poškozených vyšší mocí. Zákon prohlašuje za neplatná veškerá usnesení, která odporují svrchu uvedeným předpisům a ukládá povinnost ručení za škody funkcionářům, jakož i členům sborů, kteří pro ně hlasovali.

Veškeré předpisy o způsobu hospodaření a o ručení za škody platí také pro hospodaření místních školních orgánů. Účty školní schvalují úřady, jimž přísluší rozhodovati o odvolání proti školnímu rozpočtu.

7. Právo zadlužených obcí uzavírati výpůjčky se uvolňuje, zejména na zakoupení, vybudování, znovuzřízení nebo rozšíření obecně prospěšného zařízení nebo na zařízení, k jehož částečné úhradě jest slíbena subvence z veřejných prostředků nebo na koupi přidělených lesů státním pozemkovým úřadem.

Dále jest přípustno uzavírati zápůjčky na pokračování ve stavbách a zařízeních, s nimiž již bylo započato před účinností tohoto zákona, je-li dokončení nutné, aby nebyl znehodnocen dosavadní náklad.

Mění se dosavadní předpisy o schvalování zápůjček v tom směru, že i přechodné zápůjčky podléhají schválení a že zemskému výboru přísluší kromě dosavadní jeho kompetence také schvalování zápůjček těch obcí, které jsou sídly okresních úřadů nebo mají podle posledního úředního sčítání lidu více než 5000 obyvatel, vybírají-li více než 200% přirážek, u ostatních obcí, vybírají-li více než 250% přirážek, u všech obcí, které obdržely v minulém roce příspěvek.

Pro schvalování předchozích zápůjček jest stanovena 1měsíční lhůta, ostatních zápůjček 3měsíční lhůta, při čemž je táž sankce, jako u povolování přirážek a schválení rozpočtů. Malým venkovským obcím se vychází vstříc tím, že se jim povoluje uzavírati zápůjčky u úvěrních ústavů s neobmezeným ručením (kampeliček), při čemž se však obce nestávají členy společenstva a neručí za jeho dluhy.

Včasné placení úroků a splátek ze zápůjček obecních a okresních, jež budou uzavřeny za platnosti tohoto zákona, má býti zaručeno tím, že úřady výpůjčky povolující mají učiniti potřebná opatření, aby se k tomu použilo přirážek a zemských příspěvků, pokud ovšem k tomu není určena jiná úhrada.

8. Obcím se značně uleví tím, že budou sproštěny povinnosti platiti ošetřovně za své chudé příslušníky v ústavech pro choromyslné a že za léčení svých chudých příslušníků v nemocnicích a porodnicích budou hraditi 20% nákladů jen za dobu 4 týdnů.

9. Zatížení poplatnictva na Slovensku a v Podkarpatské Rusi církevními přirážkami k účelům školským jest důvodem, aby prodloužena byla výhoda započitatelnosti těchto přirážek do maxima přirážek, jichž vybírání opravňuje k požadování zemského příspěvku.

10. V zájmu racionelního a ekonomického vedení výdělečných podniků obcí jeví se nutným, aby bylo dohlédacímu úřadu umožněno obecnímu zastupitelstvu doporučiti vhodné a účelné změny ve správě podniků těch a aby o tom bylo vyvoláno usnesení zastupitelstva obce.

11. Výnosovou daň z pivovarů rozdělí vláda dle nekryté potřeby zemí a fondů. Rozpočtový výbor navrhuje, aby vládní návrh zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy byl poslaneckou sněmovnou přijat se změnami usnesenými rozpočtovým výborem.

V Praze dne 14. listopadu 1930.

Dr. Černý v. r.,	Dr. Kalaš v. r.,
předseda.	zpravodaj.

Zákon

ze dne……………………………,

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 77/1927 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

V § 1, odst. 1. doplňuje se touto větou:

Pro léta 1931 a další zvyšuje se nejvýše přípustná sazba obecních přirážek na 250%.

Odst. 5. bude zníti:

(5) Nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšších přirážek.přípustných podle odst. 1. a 2., pokud se týče 3., k úplné úhradě řádné rozpočtové potřeby a činí-li rozpočtová potřeba na úroky a splátky připadající na běžný rozpočtový rok z platně uzavřených zápůjček více než polovinu rozpočtové úhrady z těchto přirážek, smějí býti k úhradě rozpočtového schodku řádného hospodaření vybírány obecní přirážky až do sazby 300 %, okresní přirážky až do sazby 150 %. Při tom se nepřihlíží k potřebě na úroky a splátky ze zápůjček na stavby, podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a zařízení.

Za odst. 5. vkládají se další odstavce tohoto znění:

(6) I když nejsou s plněny podmínky předchozího odstavce, mohou býti vybírány obecní přirážky až do sazby 300%, okresní přirážky až do sazby 150%, usnese-li se na tom obecní (okresní) zastupitelstvo nejméně tříčtvrtinovou většinou všech členů.

(7) Nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšších přirážek přípustných podle odst. 1. a 2., pokud se týče 3., k úplné úhradě řádné rozpočtové potřeby a činí-li rozpočtová potřeba na úroky a splátky připadající na běžný rozpočtový rok ze zápůjček platně uzavřených do 1. ledna 1931 více než rozpočtová úhrada z těchto přirážek, smějí býti k úhradě rozpočtového schodku řádného hospodaření vybírány obecní přirážky až do sazby 350 %. Časové omezení do 1. ledna 1931 neplatí pro zápůjčky uzavřené obcí v důsledku toho, že neobdržela z vyrovnávacího fondu plné úhrady upraveného neuhrazeného rozpočtového schodku. Potřeba na úroky a splátky jiných zápůjček uzavřených po 1. lednu 1931 může býti důvodem vybírání obecních přirážek až do 350 %, usnese-li se na tom obecní zastupitelstvo nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů. Poslední věta odst. 5. platí obdobně.

(8) Na přirážky k dani činžovní se ustanovení odst. 5. až 7. o přípustnosti zvýšení přirážkové sazby nevztahují.

Dosavadní od.st. 6. se přečísluje na odst. 9.

Dosavadní odst. 7. se přečísluje na, odst. 10. a bude zníti:

(10) Nehledíc k ustanovení odst. 2., 3., 4, a 8. není odstupňování přirážek k přímým daním přípustno; toliko u obcí mohou býti odstupňovány přirážky dle jednotlivých osad (částí oblí), které mají vlastní, zvláště spravovaný majetek.

V § 3, odst. 1. věty 2. až 5. budou zníti:

Usnesení o vybírání nejvýše 150 %ní přirážky obecní, 50 %ní přirážky okresní a zemské nepotřebuje vyššího schválení.

Vyšší přirážky povaluje a rozpočty schvaluje zemím vláda, okresům a městům s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemský výbor, obcím, ,které jsou sídly okresních úřadů nebo mají podle posledního úředního sčítání lidu více než 5000 obyvatel, jde-li o přirážky do 200 %, okresní výbor, nad 200 % zemský výbor, ostatním obcím, jde-li o přirážky od 150 % do 250 %, okresní výbor, žádají-li o příspěvek podle § 11, odst. 2. nebo jde-li o přirážky nad 250 %, zemský výbor.

O odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje okresní výbor, v dalším pořadí zemský výbor; o odvolání proti usnesení o rozpočtu měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) a o rozpočtu okresním rozhoduje zemský výbor. Veškerá rozhodnutí a opatření zemského výboru podle tohoto odstavce mají platnost konečnou. Odvolání proti rozpočtu zemskému je nepřípustno.

V odst. 4. první věta nahrazuje se tímto ustanovením:

Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení obecních a. okresních přirážek a o schválení obecních a okresních rozpočtů jsou povinny rozhodnouti, jde-li o okresní výbor, nejdéle do tří, jde-li o zemský výbor, nejdéle do čtyř měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. V každé schůzi okresního (zemského) výboru budiž oznámeny o kterých žádostech řádně doložených nebylo dosud rozhodnuto a v jakém stadiu jest řízení o nich žádosti náležitě,doložené jest vésti ve zvláštním záznamu, z něhož výpis zašle se 1. a 15. každého měsíce nadřízenému úřadu.

Nebyl-li návrh na rozhodnutí dán na denní pořad schůze konané nejpozději šest neděl před uplynutím lhůty v první větě tohoto odstavce stanovené okresnímu (zemskému) výboru, jest stíhati podle platných předpisů toho, kdo nedodržení lhůty zavinil. Byl-li návrh na rozhodnutí dán teprve na denní pořad schůze konané později než šest neděl před uplynutím lhůty stanovené v první větě tohoto odstavce a okresní (zemský) výbor nerozhodne do této lhůty, považují se přirážky za povolené a rozpočet za schválený; do dalších osmi dnů vyrozumí úřad o tom obec (okres) a odvolavší se strany.

Odst. 6., 7. a 8, se vypouštějí.

V § 4, odst. 2. za slova "místní školní rady" vsouvají se slova "(městské školní výbory)".

Odst. 3. až 6. budou zníti:

(3) V obcích, které samy osobě tvoří školní obec nebo samostatný městský školní okres, přísluší obecnímu zastupitelstvu práva upraviti školní rozpočet po předchozím jeho projednání v obecní radě. O usnesení obecního zastupitelstva o úpravě školního rozpočtu platí obdobně § 6 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. s výjimkou věty 1. odst. 1. Usnesení o úpravě školního rozpočtu jest ihned sděliti orgánu, který sestavil školní rozpočet. Jemu přísluší právo proti usnesení tomu ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se odvolati.

(4) Jde-li a školní obec složenou z několika obcí místních nebo jejich částí a připadá-li na jednu z těchto obcí nejméně 80% schodku školního rozpočtu, přísluší této obci právo upraviti školní rozpočet podle předchozího odstavce. Ustanovení věty 3. a 4. předchozího odstavce platí obdobně. Usnesení o úpravě rozpočtu jest sděliti též ostatním přiškoleným obcím, jejichž obecním zastupitelstvům přísluší právo ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se odvolati.

(5) Nejde-li o případy odst. 3. a 4., jsou starostové obcí povinni školní rozpočet s rozvrhem schodku ihned po dobu 15 dnů veřejně vyložiti, a když byl prve s finanční komisí sdělen, aby se o něm vyjádřila, nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy jim byl dodán, předložiti obecním zastupitelstvům, aby se usnesla, má-li se proti školnímu rozpočtu nebo rozvrhu jeho schodku podati odvolání. Usnesené odvolání jest podati do 15 dnů ode dne usnesení. Proti školnímu rozpočtu nebo rozvrhu jeho schodku má práv o ve lhůtě vyložení podati odvolání také každý volič nebo poplatník v obci.

(6) O odvolání rozhoduje s konečnou platností okresní výbor, přísluší-li přiškolené obce do dvou nebo více okresů nebo jde-li o obce, které jsou samostatnými městskými školními okresy, zemský výbor. Úřady rozhodující o odvolání jsou povinny slyšeti příslušné okresní školní výbory.

V § 6 k odst. 1. připojuje se tato věta:

Jsou-li u obcí odstupňovány přirážky podle § 1, odst. 10., jest zároveň s oznámením sazeb předložiti doklady potřebné pro předpis a vybírání přirážek v osadách (částech obcí), jež netvoří samostatné katastrální území.

§ 8 bude zníti:

Zemské zastupitelstva vydá pro obce závazné předpisy, upravující formální způsob a postup rozpočtových prací (rozpočtový regulativ).

V § 9, odst. 2. citace § 1, odst. 7. nahrazuje se citací § 1, odst. 10.

§ 10 bude zníti:

Zemím se přidělují pro jejich vlastní potřebu tyto roční příděly:

	a) z výnosu dané z obratu a přepychové	b) z výnosu daně z piva podle zákona ze dne…………… č. ...... Sb. z. a n.
zemi České	9,759.859 Kč	75,191.917 Kč,
zemi Moravsko-slezské	60,302.255 Kč	19,973.808 Kč,
zemi Slovenské	16,000.000 Kč	7,963.823 Kč,
zemi Podkarpatoruské	1,500.000 Kč	804.740 Kč.

 

(2) Kromě toho přidělují se každé zemi:

a) splatná daň domovní, předepsaná na léta 1931 a další v obvodu té které země v obcích a osadách, které podle ustanovení § 9 nemají nároku na příděl z daně té;

b) 1,5 %, zvláštní příspěvek podle § 105, odst. 2. zákona o přímých daních, předepsaný na léta 1931 a další v obvodu té které země, po srážce částky přidělené fondu, označenému v § 108 zákona a přímých daních;

c) část obecních přirážek ku všeobecné a zvláštní dani výdělkové (§§ 58, odst. 6. a 85, odst. 6. zákona o přímých daních) v obvodu té které země na léta 1931 a další předepsaných a zaplacených;

d) tyto roční příděly z daně z obratu a přepychové:

zemi České	88,926.994 Kč,
zemi Moravskoslezské	40,482.258 Kč,
zemi Slovenské	14,564.000 Kč,
zemi Podkarpatoruské	1,410.700 Kč.

 

(3) Dále se přiděluje zemím. 24,6 % z výnosu daně z piva podle zákona č. Sb. z. a n.

Z tohoto přídělu obdrží:

země Česká	45 %,
země Moravskoslezská	31 %,
země Slovenská	18 %,
země Podkarpatoruská	6 %.

(4) K urychlenému rozvoji působnosti zemské samosprávy obdrží mimo to z výnosu daně z piva:

	země Slovenská	země Podkarpato-
		ruská
v roce 1931	1,000.000 Kč	200.400 Kč,
v roce 1932	2,000.000 Kč	400.040 Kč,
v roce 1933	3,000.000 Kč	600.000 Kč,
v roce 1934	4,000.000 Kč	800.040 Kč,

 

v dalších letech až do definitivní úpravy finančního hospodářství svazků územní samosprávy země Slovenská ročně po 5,000.000 Kč, země Podkarpatoruská ročně po 1,000.000 Kč.

(5) Ministr financí v dohodě s ministrem vnitra může rozděliti městům, která jsou sídly zemských úřadů a vybírají nejméně 210 %ní obecní přirážku k daním přímým uvedeným v § 1, odst. 1. mimo daň činžovní příděl z daně z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,400.000 Kč. Jednotlivé město může z této částky obdržeti nejvýše podíl, určený poměrem počtu jeho obyvatelstva podle posledního úředního sčítání lidu k úhrnnému počtu obyvatelstva všech měst, která jsou sídly zemských úřadů.

§ 11 bude zníti:

(1) Příděly podle § 10, odst. 2. a 3. spravuje jednotně zemský výbor.

(2) Zemím se ukládá, aby z přídělů jim podle § 10, odst. 2. a 3. připadajících poskytovaly příspěvky finančně slabým obcím a okresům svého obvodu, t. j. takovým, jichž rozpočtová potřeba není zcela uhrazena přes to, že plně využily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § 1, odst. 1., 2., 3., 5. a 9. a obce též zavedly vhodné dávky a poplatky, bylo-li by jinak ohroženo řádné a včasné plnění nutných úkolů těchto obcí a okresů.

(3) Do oboru působnosti zemí náleží i nadále podporovati nižší samosprávné svazky v plnění mimořádných úkolů (staveb škol, humanitních ústavů, kanalisací, elektrisací, vodovodů, cest atd.) a to především, pokud k plnění těchto úkolů je nižší svazek podle zákona nebo podle nařízení úřadu povinen a splnění úkolu přesahuje finanční jeho únosnost.

(4) Úhrnná částka určená v zemském rozpočtu na příspěvky obcím a okresům podle odst. 2. musí činiti v každé zemi nejméně čtyři pětiny přídělů podle § 10, odst. 2.

(5) O poskytnutí příspěvku podle odst. 2. jednotlivé obci neb okresu rozhoduje zemský výbor podle všeobecných zásad, jež k tomu cíli předem stanoví. Obce a. okresy žádající za zemský příspěvek jsou povinny předložiti svoje rozpočty zemskému úřadu v nepřekročitelné lhůtě do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Zemský výbor může ze závažných důvodů jednotlivé obci nebo okresu tuto lhůtu prodloužiti.

(6) Zemský výbor může obcím a okresům, které nevyužily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § 1, odst. 6. a 7., odepříti příspěvek, pokud by poskytnutí příspěvku mělo za následek nerovnoměrnost podmínek vlastní úhrady mezi jednotlivými svazky, není-li tato nerovnoměrnost odůvodněna zvláště závažnými poměry hospodářskými a sociálními v obvodu dotčeného o příspěvek se ucházejícího svazku.

(7) Vláda se zmocňuje stanoviti nařízením, za jakých podmínek mají zemské výbory před svým rozhodnutím o žádosti za příspěvek poskytovati obcím a okresům zálohy na požadovaný příspěvek.

(8) Zemské výbory jsou povinny předložiti každoročně do konce března ministerstvům vnitra a financí zprávu o zemských příjmech z přídělů podle § 10 a o příspěvcích obcím a okresům poskytnutých v předchozím roce. Podrobnosti určí vládní nařízení.

V § 12, odst. 1. citace §§ 9 až 11 nahrazuje se citací §§ 9 a 10.

K § 19 se připojují další odstavce tohoto znění:

(2) Není-li rozpočet na ten který rok pravoplatně stanoven, může býti hospodařeno jen v rámci posledního pravoplatně stanoveného rozpočtu, pokud nejsou položky potřeby tohoto rozpočtu vyšší než položky rozpočtu na běžný rozpočtový rok. Výdaje vyšší nebo v posledním pravoplatně stanoveném rozpočtu neuvedené mohou svazky konati jen tehdy, jsou-li k nim po zákonu nebo z jiného právního titulu povinny.

(3) K provádění mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby, které mají hrazeny býti zápůjčkami, nesmí býti přikročeno před schválením rozpočtu, leč by šlo o položky na nutné pokračování v mimořádných a investičních pracích dříve již řádně projednaných a započatých nebo o položky, pro něž již úhrada zápůjčkou byla pravoplatně povolena a opatřena. K provádění ostatních mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby smí býti přikročeno jen tehdy, je-li pro ně určená rozpočtová úhrada pravoplatně opatřena.

(4) Mimořádné a investiční výdaje v rozpočtu neobsažené nesmějí býti vůbec konány, leč v rozsahu nezbytně nutném v případech, kde jde o neodkladná opatření způsobená vyšší mocí.

(5) Usnesení odporující předpisům odst. 2., 3, a 4. jsou neplatná a nesmějí býti provedena. O ručení za škody z jejich provedení a o způsobu hlasování platí obdobně ustanovení § 10; odst. 3. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. O povinnosti k náhradě škody rozhoduje nadřízený orgán, jemuž přísluší schválení účtů. Do rozhodnutí okresního výboru o povinnosti k náhradě škody způsobené obci lze si stěžovati k zemskému výboru ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. O výši náhrady rozhodne řádný soud pořadem práva; rozhodnutím orgánu, jenž rozhodl pravoplatně o povinnosti k náhradě škody, je soud vázán. K příkazu tohoto orgánu musí žaloba býti podána. Povinnost k náhradě pomíjí, vyjímajíc případ činu trestného, dnem, kdy účty byly schváleny nebo se považují za schválené, nezanikla-li již dříve promlčením.

(6) Ustanovení odst. 2. až 5. platí obdobně pro hospodaření místních školních orgánů (§ 4). Jejich účty podléhají schválení orgánů, které jsou podle § 4 povolány k rozhodnutí o odvolání proti školnímu rozpočtu.

§ 20 bude zníti:

(1) Obce a okresy, jichž roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček vyžaduje kromě výtěžků kmenového jmění k tomu účelu použitých více než 50 % přirážkové základny v průměr u tří let, jež předcházejí rok, v němž se dotyčný svazek o zápůjčce usnáší, smějí nové zápůjčky uzavírati jen tehdy, jde-li o opatření úhrady na nutná vydání:

a) způsobená vyšší mocí;

b) k nimž obec neb okres jsou povinny podle nařízení nadřízených úřadů ze zákona k tomu oprávněných, které mají před vydáním nařízení vyžádati si souhlas zemského výboru, a jde-li o úřady ústřední, vyžádati si souhlas ministerstva vnitra a ministerstva financí;

c) jež obec (okres) hradí toliko zálohou;

d) na zařízení, o němž bude náležitě prokázáno, že jeho výnosem bude úrokování a splácení zápůjčky zaručeno;

e) na zakoupení, vybudování, znovuzřízení nebo rozšíření obecně prospěšného zařízení včetně zřízení nových komunikací (ulic), kanalisací a veřejného osvětlení. Podmínkou jest, že pravoplatné usnesení o opatřeních těch ubylo schválenou zemským výborem;

f) na zařízení, k jehož částečné úhradě jest zaručena subvence z prostředků státu, země nebo fondů jimi spravovaných ve výši alespoň 25% nákladu podle úředně schváleného rozpočtu, který je podkladem pro vyměření subvence;

g) na přídělovou cenu za lesy přidělené státním pozemkovým úřadem nebo na nabývací cenu za lesy získané ze zabraného majetku prostřednictvím státního pozemkového úřadu zkráceným řízením přídělovým.

K potřebě na úroky a splátky ze zápůjček na obecní a okresní stavby, podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, se při stanovení meze 50 % nehledí. Jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a jiných zařízení.

(2) Ustanovení předchozího odstavce nevylučuje uzavření zápůjčky, které je zapotřebí k další úhradě nákladu na zařízení, s jehož prováděním bylo započato před účinností tohoto zákona, je-li dokončení nutné, aby nebyl znehodnocen dosavadní náklad.

(3) K platnému uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí záruky je třeba schválení zemského výboru v těchto případech:

a) u měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem);

b) u obcí, které jsou sídly okresních úřadů nebo mají podle posledního úředního sčítání lidu více než 5.000 obyvatel, vybírají-li v rozpočtovém roce, ve kterém se obecní zastupitelstvo na zápůjčce usnáší, více než 200 % přirážek;

c) u ostatních obcí, vybírají-li v rozpočtovém roce, ve kterém se obecní zastupitelstvo na zápůjčce usnáší, více než 250 % přirážek;

d) u všech obcí, obdržely-li v předchozím roce příspěvek podle § 11.

V ostatních případech schvaluje uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí záruky okresní výbor. Úřady schvalující obecní zápůjčky jsou povinny rozhodnouti do 3 měsíců, jde-li o zápůjčky přechodné, do 1 měsíce ode dne, kdy náležitě doložená žádost o schválení k nim došla. Pokud nejde o schválení zápůjček přechodných, platí ustanovení § 3, odst. 4. věty čtvrté obdobně.

(4) Obec smí uzavříti zápůjčky také u úvěrních ústavů (společenstev) s neobmezeným ručením. V tomto případě nestává se obec členem ústavu, nepřejímá neobmezené ručení za jeho závazky a zápůjčka je platně uzavřena, i když by podle jeho stanov členství ve společenstvu bylo její podmínkou. V takových případech nepozbývají však tyto úvěrní ústavy práva na daňové a poplatkové výhody příslušející jim podle platných předpisů za podmínky, že obmezují svou činnost pouze na své členy.

(5) Úřady schvalující zápůjčky jsou povinny učiniti opatření, aby obce a okresy z výnosu přirážek a z příspěvků podle § 11 včas a plně zaplatily splatné úroky a splátky ze zápůjček.

K § 21 připojují se jako odst. 2. a 3. tato ustanovení:

(2) Příspěvková povinnost obcí podle předchozího odstavce omezuje se, pokud jde o útraty vzešlé počínajíc rokem 1931, na 20 % nedobytných ošetřovacích útrat ve veřejných nemocnicích a porodnicích pouze za dobu 4 týdnů. Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty vzešlé počínajíc rokem 1931 v ústavech pro choromyslné odpadá.

(3) Vysvědčení o majetkových poměrech osob k úhradě ošetřovného podle zákona povinných musí býti vždy potvrzeno politickým úřadem nadřízeným obci, jež vysvědčení vydává.

V § 22 vypouští se odst. 4.

V § 23 slova "tří let" nahrazují se slovy "šesti let" a slova "z fondu podle § 10" slovy "podle § 11".

§ 26 bude zníti:

Shledá-li dohlédací úřad při povolování přirážek a schvalování rozpočtu obce nebo při provádění revise obecního hospodářství, že výdělečný podnik obce (nesloužící veřejnému zájmu) trvale nevykazuje rozpočtové rovnováhy, může obci doporučiti vhodné změny v jeho vedení, organisaci neb určení a uložiti jí, aby o nich bylo v obecním zastupitelstvu jednáno a usnesení učiněno,

§ 27 bude zníti:

Vláda rozdělí zemím výnos zvláštní daně výnosové z piva za rok 1930 podle § 21 zákona č. …/1930 Sb. z. a n. přihlížejíc k neuhrazeným schodkům zemských rozpočtů na rok 1930 a k upraveným schodkům obecních a okresních rozpočtů na rok 19310, pokud nemohly býti uhrazeny z prostředků vyrovnávacích fondů.

Čl. II.

(1) Ustanovení tohoto zákona o přídělech zemím z výnosu daně z piva (čl. I., § 10, odst. 1., 3. a 4. a § 27) nabývají účinnosti současně se zákonem č. …/1930 Sb. z. a n. s tím, že z přídělů podle § 10, odst. 1. lit. b) obdrží každá země za rok 1930 jednu dvanáctinu.

(2) Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1931 s tou úchylkou, že opatření, jež tato ustanovení ku včasnému svému provedení předpokládají již v roce předchozím, budou podle nich učiněna ode dne vyhlášení tohoto, zákona.

(3) S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů upravených tímto zákonem. Doplatky po případě přeplatky přídělů vyrovnávacích fondů budou vyúčtovány se zeměmi na účet jejich přídělů podle čl. I. (§ 10).

(4) K podání žádosti obcí a okresů za zemský příspěvek podle čl. I. (§ 11, odst. 5.) pro rozpočtový rok 1931 stanoví se lhůta do konce prosince 1930.

Čl. III.

(1) Provedením tohoto zákona pověřují se ministři vnitra a financí.

(2) Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí sestavil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil znění zákona č. 77/1927 Sb. z. a n., jaké vyplývá ze změn předsevzatých tímto zákonem.