Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930

III. volební období

3. zasedání

790

Zpráva

výboru sociálně-politického a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 786),

kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.

I.

Sociálně politický výbor uváživ skutečné poměry, nemohl než uznati správnými důvody, které vedly vládu k novému prodloužení nejen ochrany nájemníků, nýbrž i ostatních termínovaných zákonů o bytové a stavební péči. Řešení celého bytového problému, které má upravovati bytové a stavební poměry pro celou řadu let a má za nezbytný předpoklad bezpečný úsudek o vývoji hospodářských poměrů nejen v době přítomné, nýbrž i do další budoucnosti. V době všeobecné hospodářské krise takové povahy, jako je přítomná krise cenová, z níž hledá se východisko všeobecným snižováním cen, nelze klásti základy pro definitivní úpravu ochrany nájemníků a stavebního ruchu, jejichž správné řešení je závislé v prvé řadě na správném vystižení budoucího vývoje cen. Při zralé úvaze skutečných poměrů nelze než smířiti se s nutností, vyčkati uklidnění hospodářské situace, dříve než se přistoupí k definitivní úpravě bytového problému. Mezičasí nutno ovšem použíti k pokračování v přípravných pracích, aby osnova definitivního zákona bytového byla v čas připravena.

Sociálně politický výbor pozdravuje, že prodloužení všech čtyř termínovaných zákonů bylo shrnuto v jednu osnovu, spatřuje v ní předzvěst budoucího jednotného bytového zákona.

Změny navrhované v dosavadním zákoně o ochraně nájemníků nejsou s hlediska cíle konečné úpravy bytové otázky takového rázu, aby sociálně politický výbor nemohl nimi souhlasiti. Je tomu tak nejen u nového výpovědního důvodu, nýbrž i u navrhovaného nového zvýšení nájemného. V obou směrech je vhodnými podmínkami postaráno o to, aby sociálně slabé vrstvy nájemnické nebyly vydány nebezpečí, že octnou se v hospodářské tísni.

Nový výpovědní důvod, uvedení v čl. I, § 2, osnovy zákona rozšiřuje sice výpovědní práva majitele domu, ale nikoli měrou, která by byla s to nějak patrně uvolniti ochranu nájemníků před výpovědí. Brání tomu podmínky, za kterých je výpověď z tohoto nového důvodu vůbec vyloučena. Nelze dáti výpověď, má-li pronajímatel nebo jeho ženatý syn nebo vdaná dcera, v jehož prospěch se dává výpověď, sám dostatečný byt vlastní, a nelze také dáti výpověď ve prospěch majitele domu, má-li v obci dům a v něm dostatečný byt, nepodléhající ochraně nájemníku, a konečně nelze dáti výpověď ve prospěch syna nebo dcery pronajimatelovy, má-li syn nebo dcera v obci vlastní dům a v něm dostatečný byt nepodléhající ochraně nájemníků nebo je-li takový byt v domě pronajimatelově.

Zvýšení nájemného je navrhováno v čl. I. v §§ 3 a 4 vesměs pro takové kategorie nájemníků, u nichž lze předpokládati, že je pro ně zvýšení nájemného hospodářsky únosné. Ve zvýšené míře to platí o místnostech užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu, t. j. o samostatných provozovnách. Ale i u osob se zdanitelným důchodem přes 45.000 Kč je rozlišováno podle sociálních hledisek. K ustanovení o zvýšení nájemného u místností pronajatých státu, zemím, okresům a obcím není třeba ničeho poznamenati.

Ustanovení čl. I, § 5, zabezpečuje, aby obecní dávka z nájemného nebyla zvyšována nad míru dosaženou v roce 1927, ustanovení čl. I, § 6, pak má za účel, aby nájemné nebylo nepřímo zvyšováno v důsledku zvýšení obecních přirážek k dani činžovní nad 200 %, k němuž by jinak v některých případech mohlo dojíti podle novely k zákonu č. 77/1927 Sb. z. a n.

Ustanovení dosavadních zákonů o odkladu exekučního vyklizení místností a o mimořádných opatřeních bytové péče zůstanou podle čl. II. a III. osnovy zákona beze změny. Oba tyto zákony, které sledují účel mírniti důsledky bytové tísně, tvoří svým obsahem nezbytný doplněk zákona o ochraně nájemníků, a je tedy odůvodněno, aby spolu s ním byly ponechány v účinnosti.

Prodloužením lhůty pro vyvlastňování pozemků stavebních do 30. listopadu 1931 a rozšířením státní podpory na stavby začaté do 31. prosince 1932 v čl. IV, §§ 1 a 2, získává se s dostatek času na přípravu projektu obytných staveb, a to jak staveb domů s malými byty a malými provozovnami, pro které bude žádáno o státní záruku, tak zejména, i staveb domů s nejmenšími byty, vyhovujících podmínkám pro udělení státního příspěvku.

Zvýšená částka 650,000.000 Kč, do které podle čl. IV, § 3, může býti převzata státní záruka, pravděpodobně stačí, aby do konce roku 1932 mohlo býti vyhověno všem oprávněným požadavkům kladeným na státní záruku.

Výbor sociálně-politický projednal shora jmenovaný návrh zákona a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně beze změny jak vládní návrh zákona tak i připojené 2 resoluce.

Tím současně se vyřizují petice čís. 234, 311, 360, 361, 389, 391, 420 a 421.

V Praze, dne 18. listopadu 1930.

Dr. Winter v. r.,	Langr v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

II.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi, konané dne 18. listopadu 1930, předložený vládní návrh a usnesl se připojiti se k usnesení výboru sociálně-politického a doporučiti poslanecké sněmovně jak vládní návrh zákona tak i resoluce ke schválení.

V Praze, dne 18. listopadu 1930.

Dr. Černý v. r.,	Adámek v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

Zákon

ze dne…………………………………,

kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.

Národní shromáždění republiky Československé usnesla se na tamto zákoně:

Čl. I.

§ 1.

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, ve znění zákona ze dne 27. března 1930, č. 30 Sb. z. a n., která byla prodloužena § 1 zákona č. 30/1930 Sb. z. a n. do 30. listopadu 1930, prodlužuje se se změnami uvedenými v §§ 2 až 6 do 30. listopadu 1931.

§ 2.

(1) Ustanovení § 1, odst. 2., doplňuje se tímto ustanovením:

"20. potřebuje-li pronajímatel bytu v domě, jehož vlastnictví nabyt nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď, pro sebe nebo pro své ženaté nebo vdané dítě nutně, protože nemá jeden nebo druhý dostatečného bytu vlastního, a neoctne-li se nájemník výpovědí neb opatřením dostatečného bytu jiného v hospodářské tísni. Ustanovení tohoto nelze užíti, má-li pronajímatel nebo jeho dítě, v jehož prospěch se dává výpověď, dostatečný byt vlastní nebo má-li ve svém domě v obci dostatečný byt nepodléhající ustanovením tohoto zákona. Byla-li z tohoto důvodu dána výpověď z jiného bytu v témže domě, nelze ho po dobu platnosti tohoto zákona již užíti. Tohoto výpovědního důvodu lze užíti pouze na místnosti užívané k účelům bytovým."

(2) V ustanovení § 1, odst. 3., vkládají se za slova "z důvodů uvedených v odst. 2. pod č. 10. až 16." slova "a 20."

§ 3.

Ustanovení § 9, odst. 1. a 2., doplňují se tímto ustanovením:

"3. od 1. března 1981

u místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 130 %, jde-li o malé provozovny,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 200 %, jde-li o střední provozovny,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 350 %, jde-li o velké provozovny."

§ 4.

Ustanovení 9, odst. 4., bude zníti takto:

"1. Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 60.000 Kč, může býti z bytů a jednotlivých částí bytu zvýšeno nájemné od 1. prosince 1930 na částku nepřevyšující základní nájemné,

nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, o 350 %,

má-li tři nezaopatřené děti, o 325 %,

má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí, o 300 %.

2. Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 45.000 Kč, může býti z bytů a jednotlivých částí bytu zvýšeno nájemné od 1. března 1931 na částku nepřevyšující základní nájemné,

nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, o 250 %,

má-li tři nezaopatřené děti, o 225 %,

má-li čtyři nebe více nezaopatřených dětí, o 200 %.

3. Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních zvláštní daň výdělková z ryzího výtěžku dani podrobeného přes 250.000 Kč, může býti z místností užívaných k výdělečné činnosti v ústředí, které nejsou částí bytu, výšeno nájemné od 1. prosince 1930 na částku nepřevyšující základní nájemné o 350 %. U cizozemských společností pokládá se za ústředí jejich sídlo v tuzemsku podle platných ustanovení daňových.

4. Rozhodným je poslední předpis, který nabyl právní moci, leč by dani podrobený důchod (ryzí výtěžek) podle pozdějšího předpisu, který nenabyl ještě právní moci, byl nižší. Vyměřovací úřady jsou povinny k dotazu soudu sděliti, zda dani podrobený důchod (ryzí výtěžek) nájemníkův podle rozhodného posledního předpisu převyšuje částku uvedenou pod č. 1. až 3. či nic.

5. U místností pronajatých státu, zemím, okresům, obcím a jejich podnikům jest obecně přípustno zvýšení nájemného od 1. března 1931 na částku nepřevyšující základní nájemné o 350 %."

§ 5.

Ustanovení § 10, odst. 2., platí také pro vyměřování dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) za rok 1931.

§ 6.

Na rok 1931 nelze obecní přirážky k dani činžovní zvýšiti nad 200 %, byť i sazby obecních přirážek přípustné podle všeobecných ustanovení byly vyšší.

Čl. II.

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, která byla prodloužena zákonem ze dne 27. března 1930, č. 31 Sb. z. a n., do 30. listopadu 1930, prodlužuje se do 30. listopadu 1931.

Čl. III.

Účinnost ustanovení §§ 1 až 16 zákona ze dne 11. července 1928, č. 118 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních bytové péče prodlužuje se do 30. listopadu 1931.

Čl. IV.

§ 1.

V ustanovení § 2, odst. 1., zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, nahrazují se slova "31. března 1931" slovy "30. listopadu 1931."

§ 2.

V ustanovení § 32 zákona č. 45/1930 Sb. z. a n. nahrazují se slova "31. prosince 1931" slovy "31. prosince 1932."

§ 3.

Částka 350,000.000 Kč, uvedená v ustanovení § 39 zákona č. 45/1930 Sb. z. a n., zvyšuje se na 650,000.000 Kč.

Čl. V.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1930.

Čl. VI.

Provésti tento zákon náleží ministru sociální péče spolu s ministry spravedlnosti, financí, vnitra a veřejných prací.

Čl. VII.

Ministru sociální péče se ukládá, aby sestavil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil znění zákona č. 44/1928 Sb. z. a n., jaké vyplývá ze změn předsevzatých zákonem č. 30/1930 Sb. z. a n. a tímto zákonem.

RESOLUCE.

1. Vládě se ukládá, aby neprodleně a se vším důrazem učinila všechna opatření, která jsou s to, aby způsobila snížení nákladů stavebních hmot (především cihel, cementu, vápna, železa) a znemožnila lichvu se stavebními místy.

2. Státní příspěvek může býti poskytnut v případech hodných zvláštního zřetele také pro domy, jejichž stavba byla započata před 25. dubnem 1930.