Nepřetržitými dešti a sněhovými spoustami rozvodnila se řeka Morava a všechny její přítoky. Voda stoupla v řekách více než 4 m nad normál. Celé kraje byly na několik kilometrů do šíře a mnoho kilometrů do dáli zaplaveny. Velká část polí, s nichž nebyla sklizena řepná a bramborová úroda stála několik dní pod vodou. Úroda byla místy úplně zničena, pozemky pak spláchnutím úrodné prsti a jinde nánosem štěrku značně znehodnoceny. Voda zatopila i celé vesnice a podemlela mnoho domů. Zatopeny byly příbytky lidí většinou chudých, jejichž domácí zařízení bylo vodou úplně zničeno. Mnoho domků bylo povodní podemleto a úplně zničeno, mnoho domů bylo tak značně vodou poškozena, že nebudou moci býti ani opraveny a budou muset býti strženy. Uvádíme jen obce Kvasnice, Spytihněv, Mor. Písek, Nedakonice, Uh. Ostroh a Veselí na Mor.

Zejména velmi těžce poškozen byl kraj od Kroměříže až po Břeclav, dále pak povodí Odry a Dřevnice. Způsobené škody byly v zemi Moravskoslezské úředně odhadnuty na 280 mil. Kč.

Tato povodeň zaviněna byla hlavně neprovedenou, ale tolik nutnou regulací řeky Moravy a jejich přítoků, jakož i nedostatečnou částečnou regulací dosavadní, prováděnou pouze na malou vodu.

V důsledku toho, že tak široký kraj není chráněn před katastrofálními povodněmi, není možno, aby se v něm usadily průmyslové závody, ačkoliv jinak všechny podmínky pro rozvoj průmyslu v kraji jsou. Průmyslu není prostě možno usazovati se v povodí Moravy, ač téměř každý průmyslový podnik potřebuje nezbytně blízkostí většího toku vodního. K odvrácení opět a opět se opakujících zátop jest naprosto nutno, aby regulace řeky Moravy a jejích přítoků byla co nejdříve soustavně a řádně provedena. Jest nutno, aby řečiště Moravy bylo rozšířeno a prohloubeno, poněvadž hráze naprosto dle dosavadních zkušeností nestačí k zabránění zátop.

Velmi ztíženo jest regulování Moravy tím, že nepatří do kompetence ministerstva veřejných prací, nýbrž do kompetence ministerstva zemědělství, které nechce míti porozumění pro nutnost regulace Moravy. Jest přímo nepochopitelným, že tak důležitá řeka, jako jest Morava, která přece musí v dozírné době nejenom z důvodů hospodářských, ale i z důvodů jiných býti aspoň částečně učiněna splavnou, nemá býti pojata do programu vodocestných prací ministerstva veřejných prací, ale má býti ponechána v kompetenci ministerstva zemědělství. K odčinění ohromných škod touto pohromou způsobených a zabránění dalších podobných v budoucnosti je třeba rychlé a vydatné podpory a účinných opatření státních.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

1. Regulace toku Moravy a její přítoků budiž přeřazena do kompetence ministerstva veřejných prací a příslušný obnos fondu tomuto ministerstvu přiděleného budiž zvýšen k těmto pracem o 60 mil. Kč ročně.

2. Ministerstvu veřejných prací se ukládá, aby s největším urychlením na náklad tohoto fondu provedla bez žádání příspěvků příslušných obcí řádnou regulaci řeky Moravy a jejích přítoků na vysokou vodu a současně splavnění Moravy od jejího ústí až k Olomouci.

3. Ministerstvu veřejných prací se ukládá, aby co nejdříve provedlo stavby nejnutnějších údolních přehraď a vodních nádrží k zachycení katastrofálních vod na Moravě i jejich přítocích.

4. Majitelům povodní zničených nebo poškozených domků budiž poskytnuta z prostředků státních vydatná podpora k novostavbě, neb opravě těchto domků.

5. Zemědělcům, kteří utrpěli škody na sklizni, nebo zničením a znehodnocením pozemků, budiž poskytnuta nejširší pomoc jednak ze živelních fondů, spravovaných zemědělskými radami, jednak náhradou pozemkové daně a jinými opatřeními.

6. Poškozeným zemědělcům budiž přiměřeně sníženy paušály daně obratové a důchodové a poskytnut jim odklad v placení předepsaných daní.

7. Drobným majitelům lesů stižených polomem, budiž přiděleny sazenice k znovuvysázení zničených lesních ploch. Úhradu potřebných nákladů navrhujeme z příslušných rozpočtových položek.

V ohledu formálním navrhujeme přidělení tohoto návrhu výboru iniciativnímu, zemědělskému a technicko-dopravnímu.

V Praze dne 18. listopadu 1930.