Die Beschäftigung von jugendlichen Personen im zarten Alter bis zu 18 Jahren in der ungesunden, verstaubten und oftmals vergasten Luft der Fabriksbetriebe ist für die Entwicklung des Körpers ungemein schädlich. Der im Wachstum befindliche Mensch ist in seinen Jugendjahren gegen die ungesunden, schädlichen Einflüsse einer Arbeit bei unreiner Luft, weitweniger widerstandsfähiger als der Erwachsene. Die Erhaltung der Gesundheit unserer Nachkommenschaft macht es der Gesetzgebung zur Pflicht durch Massnahmen gegen das Ueberhandnehmen der Beschäftigung bis zum 18. Lebensjahre in den Industriebetrieben einzuschreiten. Der Mangel einer fehlenden gesetzlichen Bestimmung hat dazu geführt, dass die Jugend die Arbeit in verstaubter Luft trotz niederer Bezahlung der Arbeit an frischer Luft den Vorzug bisher gegeben hat.

Die gegenwärtige schwere Wirtschaftskrise, wo Zehntausende Menschen keine Beschäftigung finden, wo die Zahl der Arbeitslosen von Woche zu Woche steigt, erfordert andererseits eine Regelung des Arbeitsmarktes und verlangt einen Ausgleich des Bedürfnisses und Ueberflusses an Arbeitkräften zwischen Industrie und Landwirtschaft nach Massgabe der Verhältnisse.

Der Familienvater ist arbeitslos, an seiner Stelle steht an der Maschine eine weibliche Hilfskraft im zartesten Alter, welche die Arbeit an frischer Luft und oft besserer Bezahlung in der Landwirtschaft verrichten könnte. Es sind unhaltbare Verhältnisse, wenn auf der einen Seite 300.000 Arbeitslose verzeichnet werden, bei der Landwirtschaft Not an Arbeitern vorherrscht, wodurch die allgemeine Krise noch bedenklich verschärft wird. Von der Hebung der landwirtschaftlichen Produktion kann insolange keine Rede sein, solange die notwendigen Arbeitskräfte fehlen.

Die Ergebnisse der Volkszählung in den landwirtschaftlichen Gebieten sind eine ernste Mahnung an die herrschenden Verhältnisse die sich dahin entwickelt haben, dass die gesunde, landwirtschaftliche Arbeit durch nichtbegründetes Vorurteil missachtet und gemieden wird. Die zunehmende Landflucht ist ein bedenkliches Zeichen der Zeit und verpflichtet; durch gesetzliche Bestimmungen der gesunden Landarbeit Arbeitskräfte zu erhalten, wodurch das Heer der arbeitslosen; hungernden Menschen die dem Lande den Rücken gekehrt und oft bittere Enttäuschungen erlebt, vermindert wird.

Durch Verbot der Fabriksarbeit für jene, denen der Fabriksbetrieb infolge ihrer Jugend in der Entwicklung schadet und frühzeitig krank macht, kann diesem Uebelstande abgeholfen werden.

Die Gefertigten stellen deshalb den Antrag:

Die Regierung wolle dem Abgeordnetenhause ein Gesetz vorlegen, mit welchem Personen unter 18 Jahren die Arbeiten in den Fabriksbetrieben verboten werden.

Prag, am 16. Jänner 1931.

Zaměstnávání mladistvých v útlém věku do 18 let v nezdravém vzduchu továren, plném prachu a často plném plynů, jest neobyčejně škodlivé pro tělesný vývoj. Člověk, který roste, jest v letech svého mládí mnohem méně schopný odporu proti nezdravým, škodlivým vlivům práce v nečistém vzduchu, než dospělý. Aby se udrželo zdraví našich potomků, jest zákonodárství povinno opatřeními zakročiti proti tomu, aby v průmyslových podnicích byli převážně zaměstnáváni mladiství do 18 let. Nedostatek příslušného ustanovení zákona vedl k tomu, že mládež dosud dávala přednost práci v zaprášeném vzduchu před prací na čerstvém vzduchu, přes to, že jest méně placena.

Nynější těžká hospodářská krise, kde desítky tisíc lidí nenalézají zaměstnání, kdy počet nezaměstnaných každého týdne stoupá, vyžaduje také úpravy pracovního trhu a vyrovnání potřeby a přebytku pracovních sil mezi průmyslem a zemědělstvím podle poměrů.

Otec rodiny jest bez zaměstnání, na jeho místo staví se ke stroji ženská pomocná síla v nejútlejším věku, která by mohla konati práci na čerstvém vzduchu a často lépe placenou v zemědělství. Jsou to neudržitelné poměry, když na jedné straně jest 300.000 nezaměstnaných, ale v zemědělství jest nouze o dělníky, čímž se všeobecná krise ještě povážlivě zvyšuje. O zvýšení zemědělské výroby nelze mluviti tak dlouho, dokud budou scházeti nutné pracovní síly.

Výsledky soupisu lidu v zemědělských územích jsou vážnou připomínkou panujících poměrů, které se vyvinuly v tom směru, že se zdravou zemědělskou prací pro ničím neodůvodněný předsudek pohrdá a že se jí lidé vyhýbají. Stoupající útěk z venkova jest povážlivé znamení doby a ukládá povinnost zákonnými ustanoveními udržeti pracovní síly pro zdravou venkovskou práci, čímž se zmenší zástup nezaměstnaných, hladovějících lidí, kteří se obrátili k venkovu zády a dožili se často trpkého zklamání.

Zákazem pracovati v továrnách pro ty, jimž tovární provoz pro jejich mládí škodí ve vývoji a předčasně je činí nemocnými, lze tomuto nešvaru čeliti.

Podepsaní tedy navrhují:

Vláda nechť předloží poslanecké sněmovně zákon, jímž se osobám pod 18 let zakazuje pracovati v továrních podnicích.

V Praze dne 16. ledna 1931.