|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1017.
Interpelace:
I. posl. dr. Hassolda a druhů min. pošt a telegrafů o čistě českém nápisu na poštovním úřadě v Železné Rudě,
II. posl. Geyera a druhů min. pošt a telegrafů o svévolném a nespravedlivém propuštění ze služby, III. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o úpravě právních poměrů okresních školních inspektorů,
IV. posl. dr. Holotu a druhou min. vnútra o vyhostení dekana - farára Antona Felixa Siposa a jeho sestry Anny Siposovej, ovdovelej Heimanovej a o ich násilnom dopravení na štátne hranice,
V. posl. dr. Hassolda a druhů min. železnic a min. pošt a telegrafů o vyplácení remunerací,
VI. posl. Slavíčka, Netolického a druhů min. národní obrany dr. Viškovskému o pořádání odborných kursů knihařských ve vojenském zátiší v Milovicích,
VII. posl. Gajdy a druhů vládě o přidělování lesů státním pozemkovým úřadem,
VIII. posl. Šeby, Polívky, Hrušovského a druhů vládě republiky Československé o stavbě nádraží v Košicích a vybudování druhé koleje v úseku Spiš. Nová Ves-Lipt. Sv. Mikuláš a Vrútky-Žilina,
IX. posl. Mojtu a druhov min. školstva a nár. osvety o zakúpení knihy Darvasa Sáadora, Surányiho Gézu a dra Váradiho Aladára: Masaryk G. T. élete, müködése és hatása ministerstvom školstva pre maďarské školy na Slovensku,
X. posl. Polacha, F. Svobody a soudr. min. školství a národní osvěty o nehospodářských poměrech a zlořádech na velkostatku v Kuřími u Brna a o nelidském jednání správce tohoto dvora pana prof. Kučery vůči dělnictvu a občanstvu,
XI. posl. Neumeistra, Polacha, Kučery a soudr. ministru financi v záležitosti povolení prodeje cigaret automatem soukromému spolku "Autoklubu" v Praze II., Lützowova ul.,
XII. posl. dr. Szüllö a druhov celej vláde o krivdivom vládnom dozore nad volným užívaním cirkevného majetku rímsko-katolického na Slovensku,
XIII. posl. dr. Schollicha a druhů min. národní obrany o smrtí vojína Rudolfa Traspela od pěšího pluku čís. 152 v Olomouci,
XIV. posl. Hadka a soudr. min. vnitra o bití u šumperské státní policie,
XV. posl. Geyera a druhů vládě o přijímání dělnic u československé tabákové režie,
XVI. posl. dr. Hassolda a druhů min. školství a nár. osvěty o občanské škole, která má býlí zřízena v Bělé nad Radbuzou v západních Čechách.
1017/I. (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Hassolda a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o čistě českém nápisu na poštovním úřadě v Železné Rudě.
Městys Železná Ruda na Šumavě jest v německém Jazykovém území a také jeho obyvatelstvo jest z velké většiny německé národnosti. Rovněž i zázemí a tamější pohraniční území obývají Němci. V tomto místě byla - ostatně na velmi okázalém místě - vystavěna nová velká budova, ve které má býti jednak poštovní úřad, jednak česká škola. Při volbě tohoto místa uprostřed osady na hlavní ulici bez nejmenšího školního nádvoří, cvičiště nebo Hřiště pro školu nerozhodovala, jak se zdá, ani tak vhodnost, jako spíše úmysl, aby co možno demonstrační české nápisy umístěny byly na místě co možno frekventovaném. Tak pohlíží na tuto vzdorostavbu i obyvatelstvo. Když tedy se již česká škola nespokojuje obvyklým štítem, nýbrž má na domě velký nápis, pak příčí se nejen pojmu dopravního podniku, nýbrž odporuje také platným jazykovým předpisům, že na poštovním úřadě jest pouze nápis Poštovní a telegrafní úřad. Neboť poštovní úřad jest zde i pro převážně německé obyvatelstvo a pro četné německé turisty a letní hosty a oni musí své poštovní poplatky právě tak platiti jako český zasilatel. Účelem poštovního úřadu není snad předstírati cizinci přicházejícímu do města, že jest v české krajině. Naopak jeho výlučným účelem jest zprostředkovati styk. Nejen s hlediska rozumu a dopravní potřeby. Jakož i s hlediska spravedlnosti vůči obyvatelstvu, nýbrž i podle předpisů jazykového zákona dlužno na tomto úřadě umístiti nápis jak v německém, tak i v českém jazyku.
Podepsaní dovolují si tedy tázati se:
1. Ví pan ministr o tomto protizákonném nápisu na poštovním úřadě městyse Železné Rudě?
2. zamýšlí pan ministr ihned vydati přiměřený pokyn, aby nezákonný stav byl napraven ať na poštovním úřadě v Železné Rudě byl umístěn německý nápis téhož druhu jako český?
3. Pan ministr se žádá, aby zjistil, na čí podmět přes zajištěnou znalost předpisů byl tam umístěn tento jednojazyčný český nápis?
V Praze, dne 27. února 1931.
Dr. Hassold,
dr. Keibl, Horpynka, dr. Hanreich, inž. Jung, Krebs, Krumpe, Kunz, dr. Schollich, Knirsch, Kasper, Köhler, Scharnagl, dr. Petersilka, inž. Kallina, Matzner, Schubert, Simm, Geyer, Greif, Oehlinger.
1017/II. (překlad).
Interpelace
poslance J. Geyera a druhů
ministrovi pošt a telegrafů
o svévolném a nespravedlivém propuštění ze služby.
U poštovního úřadu v Pleilu v okrese přísečnickém v Rudohoří byl asi 1 1/2 roku zaměstnán jako listonoš Roman Pfob. Počátkem prosince poštmistr tohoto úřadu, jménem Nachata, předložil mu listinu, kterou měl Pfob beze všeho, bez rozmýšlení a bez námitek podepsati. Byla sepsána česky a podle překladu pana poštmistra zněla německý asi takto: Poněvadž neznám ani částečně československého jazyka, zdráhám se vykonati jazykovou zkoušku. Pfob nepodepsal této listiny, poněvadž by tím byl potvrdil nepravdu. I když Pfob mluví jen špatně státním jazykem, nelze mu proto upírati vůle naučiti se mu, a ještě méně jest to nestranné jednání, když přednosta úřadu k dokladu nepravdivého stavu věci vykonává nátlak nebo v tomto případě hledá vyumělkovaný důvod k propuštění ze služby. Neboť tento úmysl dlužno vyvozovati ze slov, jež pak pronesl poštmistr k listonošovi a která zněla: I bez podpisů nebudete již dlouho ve službě. Skutečně se stal tento případ již v úterý, dne 20. ledna, kteréhožto dne Pfob byl poslán pryč a jiný zaměstnanec převzal jeho povinností. Abychom mohli označiti jednání poštmistra jako úplně neobjektivní a nesociální, musíme konstatovati, že Pfob ani nebyl vyzván, aby v určité době vykonal zkoušku ze státního jazyka, že také nedostal žádné obsílky, aby se dostavil ke zkušební komisi a že tedy v listině uvedené zdráhání vykonati jazykovou zkoušku mělo mu býti neprávem podvrženo. Nesociálním dlužno toto jednání nazvati proto, že tento člověk přes to, že bezvadně konal svou službu, byl po 1 1/2 roce vyhozen na ulici a v době zostřené hospodářské nouze, zvláště v Rudohoří, zůstal po celé týdny a měsíce bez povolání u chleba jen proto, že jest Němec. Postup proti tomuto německému zaměstnanci musí býti tím spíše označen jako šovinistické trýznění, když doručovací obvod, jejž Pfob obsluhoval, jest skoro výlučně německý a nedostatečná znalost státního jazyka při skoro čistě německém obyvatelstvu tohoto obvodu není oprávněným důvodem pro špatnou kvalifikaci.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1. Jest ochoten dáti tuto věc podrobně a nestranně vyšetřiti a spáchanou křivdu zase napraviti tím, že Roman Pfob bude opět přijat do služby?
2. Jest pan ministr ochoten uděliti pleilskému poštmistrovi přiměřené poučení a důtku pro jeho nesociální a nekorektní chování?
V Praze, dne 5. února 1931.
Geyer,
Simm, Krebs, Knirsch, Schubert, Köhler, Kasper, inž. Jung, Szenfiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly, dr. Hassold, dr. Keibl, Matzner, dr. Schollich, dr. Hanreich, inž. Kallina, Horpynka, d r. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Dobránsky.
1017/III. (překlad).
Interpelace
poslance dr. E. Schollicha a druhů ministrovi školství a národní osvěty o úpravě právních poměrů okresních školních inspektorů.
Již přes 20 let jest na denním pořadu školské politiky úprava právních poměrů okresních školních inspektorů. Ani v Československu, od vzniku tohoto státu, nescházelo na vážném úsilí se všech stran, aby tato nesnesitelná věc byla uspokojivě vyřešena. Ve schůzích kulturního výboru poslanecké sněmovny jsem několikráte použil příležitosti, a stále a stále se dožadoval naléhavého projednání této otázky a také bylo ohlášeno; že příslušný návrh zákona bude brzy předložen. Před lety prošla dokonce novinami zpráva, že ministr školství a národní osvěty předložil již vládě návrh zákona a že se bude projednávati v příští schůzi ministerské rady. Od té doby tato otázka opět utichla.
Nelze-li se již o právním postavení okresních školních inspektorů dohodnouti ve vládě nebo ve stranách na vládě zúčastněných, pak by se mělo aspoň usilovati o zatímní úpravu hmotných poměrů inspektorů. Místo toho musejí se neustále rok od roku spokojovati svými úplně nepostačitelnými platy z předválečné doby a nedůstojný mi odklady. Pod tlakem svrchované nouze budiž poukázáno hlavně na velké finanční zbídačení většiny inspektorů, kteří jsou nyní stlačeni na zcela nedůstojnou, hlubokou úroveň živobytí a jsou daleko pozadu dokonce za učiteli a profesory stejného stáří. Vždyť přece nelze trvale na inspektořích žádati, aby žili jen ideálním nadšením, které si ve zvlášť vysoké míře právě do tohoto stavu musí přinésti, a aby se vzdali částečného odškodnění za těžkou a vysilující práci. Při tom jest peněžní náklad na nutné zlepšení platových poměrů skutečně tak nepatrný, že při malém počtu příslušných osob asi 300 inspektorů - bylo by lze při dobré vůli beze všeho nalézti úhradu v ročním státním rozpočtu.
Podepsaní táží se tedy pána ministra školství a národní osvěty, je-li ochoten naříditi, aby příslušný návrh zákona byl co nejdříve poslanecké sněmovně předložen a co nejrychleji vyřízen?
V Praze, dne 12. února 1931.
Dr. Schollich,
Matzner, dr. Keibl, dr. Hanreich, Schubert, Simm, inž. Jung, dr. Petersilka, Zajíček, Bobek, Krebs, inž. Kallina, dr. Hassold, Horpynka, Köhler, Geyer, Kasper, Knirsch, Fritscher, dr. Mayr-Harting, Krumpe.
1017/IV. (překlad).
Interpelácia
poslanca dr. Holotu a druhov ministrovi vnútra
o vyhostení dekana-farára Antona Felixa Siposa a jeho sestry Anny Siposovej, ovdovelej Heimanozej a o ich násilnom dopravení na štátné hranice.
Dňa 20. februára t. r. o 11. hodine v noci obsadily četnícke hliadky neočakávane všetky dôležitejšie cesty obce Udvardu. Četnícka hliadka o štyroch mužoch vnikla do bytu dekana-farára, 62 roky starého Antona Felixa Siposa, kde jeho i sestru menovaného 63 roky starú vdovu Heimanovú četníci zbudili, naložili na voz a dopravili ich na železničnú stanicu v Udvarde, odkiaľ dopravili ich do Parkana, a potom ráno doprovodili ich četníci cez ostrihomský most na maďarské hranice tým cieľom, aby ich ako postrkom hnané osoby odovzdali vrchnému maďarskému veliteľstvu predmostia. Maďarské úrady však, vzhľadom na to, že ich nebolo možno uznať za maďarských štátnych občanov, zdráhaly sa ich prijať. Na to menovaní zasa boli četníckou asistenciou dopravení zpäť na faru v Udvarde.
Anton Sipos, dekan-farár, zdržuje sa na dnešnom území Československa od r. 1893, a pôsobí ako farár v Udvarde 15 rokov. Nepatrí ku žiadnej politickej stráne, politikou sa nezabýval a nezabýva, a žije len svojmu kňazskému povolaniu. O štátné občianstvo požiadal v r. 1927. Jeho žiadosť bola však zamietnutá, naproti tomu v novembri 1930 obdržal ako on, tak i jeho sestra vyhosťovacie usneseníe od okresného náčelníka v Starej Ďale. Na to nasledovalo potom jeho násilné odvlečenie 20. februára v nočnej dobe, ktoré ako v Udvarde, tak v celom okolí vyvolalo veľké rozhorčenie a nekľud, a to tým väčšmi, lebo tohoto neobvyklého a násilného úradného pokračovania, ktoré lzä kvalifikovať ako povláčenie, použité bolo voči počestnej duchovnej osobe a starej žene.
Tážem sa pána ministra vnútra:
1. Či má vedomosť o tomto premrštenom úradnom opatrení?
2. Či je ochotný tento prípad súrne vyšetriť a úradného orgána, ktorý tento nočný postrk nariadil, pohnať k odpovednosti?
3. Čo je ochotný učiniť, aby ukľudnil roztrpčenú náladu obyvateľstva udvardského, ktoré ma obavy o osud svojho farám?
4. Či je ochotný mimo poradu vyriešiť štátno-občiansku vec týchto povláčených osôb, aby bol expiovaný úradný akt, ku ktorému došlo?
Dr. Holota,
dr. Schollich, Horpynka, inž. Kallina. dr. Keibl, Matzner, Eckert, Prause, dr. Hanreich, Stenzl, Kasper, Hokky, Szentiványi, Nitsch. dr. Törköly, inž. Jung, Knirsch, Geyer, Krebs, Simm, dr. Szüllö.
1017/V. (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Hassolda a druhů ministrovi železnic a ministrovi
pošt a telegrafů
o vyplácení remunerací.
Zákonem o 13. měsíčním platu byly zrušeny všechny remunerace a má býti zaveden přesný a zákonem upravený pořádek co do vedlejších platů, vyplácených úředníkům vedle platů pravidelných. Bylo toho proto třeba, poněvadž u různých ministerstev a úřadů vyvinuly se již neudržitelné poměry, neboť o vánocích a Novém roce různí úředníci dostávali platu. zákonem neupravené, které až příliš musily buditi dojem korupce. Svrchu uvedený zákon měl zavésti pořádek v těchto neudržitelných poměrech a dáti zákonný podklad.
Nyní se však znovu proslýchá, že u železniční správy byly vlivným úředníků m vyplaceny remunerace, a to prý vysoké. Poněvadž v téže době tisíce smluvních zaměstnance bylo propuštěno ze železniční službu, prý z důvodů úspornosti, jest pochopitelné, že tvrzení o remuneracích, která nemají zákonného podkladu a jichž nelze kontrolovati, působí ve veřejnosti velké vzrušení. Jest tedy naléhavě nutno, aby tato otázka bula bezvadně vysvětlena.
Podepsaní se tedy táží pana ministra železnic:
1. Jest pravda, že přes zákon o 13. měsíčním plata byly některým železničním úředníkům letos opět vyplaceny remunerace?
2. Jest pan ministr ochoten oznámiti, o jaké částky v celku jde, kteří úředníci je dostali a podle jakých hledisek byly tyto peníze rozděleny?
3. Kolik smluvních zaměstnanců bylo od 1. prosince 1930 u železnic propuštěno?
V Praze, dne 17. února 1931.
Dr. Hassold,
inž. Kallina, dr. Hanreich, Köhler, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, inž. Jung, Schubert, Kasper, dr. Schollich, dr. Keibl, Matzner, Horpynka. Geyer, Knirsch, Bobek, Scharnagl, dr. Petersilka, Krebs, Simm.
1017/VI.
Interpelace
poslanců Slavíčka, Netolického a druhů ministru národní obrany
dru Viškovskému
o pořádání odborných kursů knihařských ve vojenském zátiší
v Milovicích.
Ve vojenském zátiší v Milovicích pořádány JSOU knihařské kursy a to hned ve dvou odděleních. V prvém kursu, který započal dne 27. ledna 1931, jest 40 žáků, v druhém kurse pro pokročilé 30 žáků a vyučuje se veškeré práci knihařské. Odbor knihařský je tak postižen nynější stagnací hospodářskou, že má ve svém oboru veliký počet nezaměstnaného dělnictva, které jest řemeslu knihařskému řádně vyučeno a pro něž knihařství znamená celou existenci. Vojenská správa již po několik roků poškozuje zájmy nejen samostatných mistrů knihařských, nýbrž i řádně vyučeného dělnictva knihařského tím, že jednak umožňuje vyučování v kursech a jednak tím, že trpí vykonávání knihařských prací u vojenských sborů. Interesované kruhy knihařské obrátily se proto deputací na bývalého pana ministra. národní obrany, nynějšího pana ministerského předsedu Udržala se žádostí, aby tuto činnost u vojenských sborů, zhoubnou pro živnost knihařskou, zamezil, což on přislíbil učiniti. Nyní však vojenské sbory zavádějí tuto praksi znova, jak výše uvedenými knihařskými kursy v Milovicích jest prokázáno.
Podepsaní se táží:
Jsou Vám, vážený pane ministře, tyto poměry známy, děje se tak s Vaším souhlasem aneb s Vaším nařízením?
Jste ochoten, vážený pane ministře, tuto činnost vojenských sborů zastaviti a umožniti tak existenci a výživu samostatných mistrů knihařských a řádně vyučeného dělnictva knihařského?
V Praze, dne 5. března 1931.
Slavíček; Netolický,
Tučný, Fiala, Stejskal, Jos. Tůma, Lanc, Tykal, špatný, Hatina, Pechmanová-Klosová, David, Richter, inž. Záhorský, Šeba, Šmejcová, Langr, Sladký, Knejzlík, dr. Moudrý, Vaněk, Polívka, Zeminová, Malý, Mikuláš, B. Procházka.
1017/VII.
Interpelace
poslance R. Gajdy a druhů vládě
o přidělování lesů Státním pozemkovým úřadem.
Obce Nesvačily, Podbrdy, Vyžina, Osov, Velký Chlumec, Běštiny, Hostomice v okresu hořovickém ucházely se o příděl lesů ze zabraného velkostatku Osov, který vlastnil velkostatkář Švarcenberk v Osově. Obce musely očekávati, že této žádosti bude tím spíše vyhověno, když pozemkové zákony výslovně ustanovují, že má býti dávána přednost obcím a že lesní majetek má rozmnožiti finanční příjem jejich, čímž by se dostalo výhod celkům, nikoliv však jednotlivci.
Celý komplex lesů byl však přidělen - až na nepatrnou část, kterou dostala obec Hostomice k arondaci vlastního lesa - býv. řed. Středočeského dřevoprůmysluŤ Palivcovi za ceny St. P. Ú. nadiktované.
Podepsaní táží se vlády:
1. Jak mohl býti les přidělen jednotlivci skoro přes noc, když jíž obce výnosem St. P. Ú. č. j. 90.742/30-IV. ze dne 9. července 1930 vyrozuměny byly, že se jim lesů dostane a přesto, že podle pozemkových zákonů má se předem přihlížeti k nárokům obcí?
2. Jakou záruku poskytuje p. Palivec, že se bude lesní hospodářství provozovati v duchu stávajících lesních zákonů?
3. Jak se odůvodní, že přednost dostal jedinec před všeobecnými veřejnými zájmy obcí?
4. Proč byly lesy odebrány velkostatkáři Švarcenberkovi, jehož rod po sta let skýtal výbornou záruku za spořádané lesní hospodářství a proč byly lesy přiděleny p. Palivci, obchodníku se dřívím, který tyto záruky skýtati nemůže?
3. Proč nebyla žádost obce Podbrd na St. P. Ú. řízená, ve které se všichni občané zavázali, že jsou ochotni dáti si zápůjčku na své vlastní nemovitosti vtěliti do pozemkových knih, Jako záruku za obec jako nabyvatelku lesů, vůbec St. P. Ú. vyřízena a celý komplex zabraných lesů ještě před vyřízením této žádosti Palivci přidělen?
6. Jest vláda ochotna zrušiti příděl řed. Palivci a přiděliti lesy obcím žadatelkám v duchu pozemkových zákonů?
V Praze, dne 4. března 1931.
Gajda,
Stříbrný, dr. Tiso, Hlinka, Danihel, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, dr. Mederlý, Galovič, Mojto, Onderčo, Čuřík, Salát, Suroviak, Slušný, Sivák, dr. Ravasz, dr. Pružínský, dr. Polyák, dr. Fritz.
1017/VIII.
Interpelace
poslanců Jana Šeby, Vladimíra Polívky, Igora Hrušovského a druhů vládě republiky Československé
o stavbě nádraží v Košicích a vybudování druhé koleje v úseku Spiš. Nová Ves-Lipt. Sv. Mikuláš a Vrútky-Žilina.
Zvláštní národohospodářské potřeby Slovenska vyžadují, aby státní železniční správa také v této části státu, dřívějším režimem velmi zanedbávané, plnila veškeré své povinnosti a to zejména ve směru tarifním, provozním a investičním.
Nerušený hospodářský rozvoj těchto krajů předpokládá uskutečnění všech projektů nových tratí a náležité vybudování a vystrojení železniční sítě, která zvláště na Slovensku nevyhovuje po stránce technické, hospodářské, strategické a právní. S hlediska dopravního jest žádoucí též náležitě vystrojiti a technicky zdokonaliti veškeré důležité spoje směrem od západu k východu a vybudovati všechny významnější železniční uzle.
V rámci investičního programu státní železniční správy jest projektováno i vybudování nového nádraží v Košicích, jehož stavba jest stále oddalovaná, ačkoliv nádraží jest dnes již ve stavu, který s hlediska stavebního možno označiti jako velmi nebezpečný. Nevhodné zařízení kolejové nevyhovuje naprosto pro výkony seřaďovací a komerční a v důsledku nedostatečných rozměrů jest i manipulace v něm neekonomická.
Provedení zmíněného projektu nemá význam jen lokální, nýbrž jest dosahu všeobecného a též jedním ze závažných předpokladů pro zvýšeni dopravy místní, dálkové a mezinárodní a nezbytné pro podporu obchodu exportního a štyků s východem. Nádraží košické v dosavadním uspořádání nevyhovuje ani bezpečnostně, ježto základní jeho vadou jest společné nádvoří pro dopravu osobní i nákladní. Z toho důvodu jeví se proto potřeba odděliti přepravu osobní od nákladní.
Košice, které jsou designovaným střediskem budoucích obchodních styků s východem, leží v blízkostí hranic tří států a tím jsou pro své příští významné určení obchodní nejpříznivějším místem a nejdůležitější železniční stanicí na jediné naší dopravní spojce západu s východem. K ním směřují též i některé nové projektované tratě a proto musí býti k úkolům budoucího rozmachu transitní dopravy náležitě vybaveny. Po realisaci projektované dráhy Červená Skála-Margecanv nádraží v Košicích pak naprosto nedostačí technickými zařízeními, rozměry kolejiště a manipulačními budovami. Proto musí býti otázka výstavby nádraží v Košicích posuzována jako zásadní nezbytnost provozní, která musí býti uskutečněna, má-li býti vyhověno všem podmínkám rychlé a bezpečné budoucí přepravy a průvozu. Neprodlené zahájení přípravných prací pro výstavbu tohoto nádraží jest tedy odůvodněno nejen dopravními poměry, ale také potřebami obchodu, podporou průmyslu a živností na vých. Slovensku, cizineckého a turistického ruchu (blízké Tatry) a posléze i nutností opatřiti práci pro slovenské podnikatele a čeliti nezaměstnanosti.
Zvýšená dopravní intensita na trati Košice-Žilina v letech dobré hospodářské konjuktury a při větších vojenských cvičeních, konaných loňského roku na východ. Slovensku, ukázala, že tato část trati nesnese dalšího zatížení bez vážného ohrožení bezpečnosti dopravy. Z toho důvodu jeví se též nutné přikročiti k vybudování druhé koleje v úseku Spišská Nová Ves-Lipt. Sv. Mikuláš a Vrútky-Žilina. Je-li odborně prokázáno, že provoz na této trati vykazuje i při normální dopravní výkonnosti mnohé nepravidelnosti, poruchy a zpožďování a tím značné snížení dopravní bezpečnosti, jest na snadě, že vybudování druhé koleje na jediném spoji západu s východem jest plně odůvodněno. Nehledě ani k zvláštním požadavkům vojenským a pro obranu státu, nelze ani za dnešního stavu při zvýšené osobní frekvenci rozmnožiti na této trati počet osobních vlaků a rychlovlaků a musí-li se tak státi, pak děje se to zpravidla na úkor dopravy nákladní, čímž samozřejmě pak nastává zdlouhavá přeprava zboží, zvláště v sezoně ovocné, vinné atd. Obtíže tyto se jistě zvětší při budoucím rozmachu obchodu a při sezonách lázeňských tak, že při maximu zatížení tohoto úseku jest vyloučeno provésti jakékoliv rozmnožení trap všech druhů vlaků. Realisace druhé koleje ve zmíněných úsecích jest rovněž aktuelní dopravní potřebou, která by odstranila nezaměstnanost v přilehlých krajích, nehledě k tomu, že jde o investice. Jež jsou produktivní a rentabilní.
Z těchto důvodů táží se proto podepsaní:
1. Jest vláda republiky ochotna poskytnouti k účelům výstavby nádraží v Košicích a k vybudování druhé koleje v úseku Spišská Nová Ves-Lipt. Sv. Mikuláš a Vrútky-Žilina, potřebnou částku ze státního investičního fondu?
2. Jest vláda republiky ochotna zaříditi, aby byly zahájeny přípravné práce pro stavbu nádraží a neprodleně započato s budováním druhé koleje ve zmíněném úseku?
3. Jest vláda republiky ochotna oznámiti podepsaným co v této věci zařídila nebo zaříditi hodlá?
V Praze, dne 5. března 1931.
Šeba, Polívka, Hrušovský,
dr. Patejdl, Malý, David, Netolický, Tykal, Jos. Tůma, Mikuláš, Fiala; Tučný, B. Procházka, inž. Záhorský, Vaněk, Knejzlík, Langr, Zeminová, Šmejcová, Pechmanová-Klosová, Richter, Stejskal, dr. Moudrý, Lanc.
1017/IX.
Interpelácia
poslanca Františka Mojtu a druhov ministrovi školstva a národnej osvety
o zakúpení knihy Darvasa Sándora, Surányiho Gézu a dr. Váradiho Aladára: ťMasaryk G. T. élete, múködése és hatásaŤ ministerstvom školstva pre maďarské školy na Slovensku.
Podľa novinárskych zpráv menovaní autori sostavily pamätnú knihu v maďarskej reči, ako je citovaná v nadpise interpelácie, k osemdesiatým narodeninám pána prezidenta republiky. V tejto knihe nachodia sa state z pera dra Jozefa Sebestyéna, ktoré sú urážlivé pre občanov republiky katolíckeho vierovyznania, ba sú urážlivé aj pre samého pána prezidenta republiky, ktorého stavia tento spis do svetla, akoby pán prezident pre svoje názory v mladom veku o veciach cirkve katolíckej nemal požívať všeobecnej úcty od príslušníkov tejto cirkve. Píše tam dr. Sebestyén: ťTizennégy esztendös volt Masaryk, amikor a csejkovici isliolában iisszeiitktizésbe keriilt az egyházzal, Inert arra tanitotta a gyermekeket, hogy a fiild forog a nap kriil és nem a nap a ftid körül. A papok elött még az Úr 1864 esztendejében is biin volt azt állitani hogy eppur si muove. Huszéves korában lepattantotta magáról a katolikus, egyház hilincseit.Ť
Je zatratenia hodné, aby boly školskej mládeži predkládané epizody z mladistvých rokov hlavy štátu s tendenciou, aby sa katolícke deti lžami od svojej cirkve odcudzovaly a nijako nemožno schvalovať zakúpenie takýchto spisov pre školské knižnice, naopak každú takú knihu treba zo školských knižníc vykázať, lebo do nepravdivého svetla stavajú hlavu štátu.
Podpísaní sa tážu pána ministra školstva:
1. Či je pravda, že ministerstvo školstva túto knihu zakúpilo pre žiakovské knižnice návodných u iných škôl s maďarskou vyučovacou rečou?
2. Či sa tak stalo so súhlasom alebo s vedomím pána ministra?
3. Ak áno, či je ochotný pán minister nariadiť, aby bola táto kniha zo školských knižnic vykázaná?
4. Aké opatrenie mieni urobiť pán minister, aby sa podobné veci v budúcnosti neopakovaly?
Praha, 6. marca 1931.
Mojto,
Sivák, Hlinka, dr. Tiso, dr. Gažík, dr. Fritz, dr. Mederlý, dr. Ravasz, Danihel, Slušný, dr. Polyák, dr. Labaj, dr. Pružinský, Čuřík, Galovič, Suroviak, Gajda, Grebáč-Orlov, Šalát, Stříbrný, Onderčo.