Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.


1025.

Zpráva

I. výboru zemědělského

II. technicko-dopravního výboru a

III. výboru rozpočtového

o vládním návrhu (tisk 961) zákona

o státním fondu pro vodohospodářské meliorace.

I.

Celý soubor vodohospodářských prací dělíme dle podstaty, účelu a způsobu provádění na dvě velké skupiny.

Ke skupině první patří úpravy vodních toků neb jejich tratí, které jsou již dnes splavné aneb které mají býti v blízké budoucnosti splavněny pro dopravu lodí, jakož i stavby údolních přehrad budovaných pro účely vodocestné neb využití vodních sil. Ku provádění těchto vodohospodářských staveb a prací má se zříditi při ministerstvu veřejných prací státní fond pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, krátce "fond vodocestný".

Ke skupině druhé patří všechny ostatní vodohospodářské práce, jichž účelem jest ochrana nemovitostí před škodami vodními, zvýšení výnosu půdy, hospodářské využití vodstva a zásobení obcí vodou. Ku provádění neb podpoře staveb a prací této druhé skupiny, které spadají do působnosti ministerstva zemědělství a které shrnujeme pod pojem "vodohospodářské meliorace", má býti dle předložené osnovy zřízen při ministerstvu zemědělství státní fond pro vodohospodářské meliorace.

Provádění vodohospodářských meliorací znamená v době popřevratové potěšitelný rozvoj v celé republice. Několik cifer nejlépe to osvětlí:

V oboru úprav vodních toků byly provedeny od převratu do konce noku 1929 regulační práce na vodních tocích, patřících nyní do působnosti ministerstva zemědělství, v délce 11.451 km s nákladem 520,000.000 Kč. V oboru hrazení bystřin byly provedeny zahrazovací práce v délce 241 km s nákladem 97,000.000 Kč a byly zahájeny tyto práce i na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde dříve práce toho druhu nebyly vůbec prováděny; ačkoliv jejich potřeba právě v karpatských oblastech obou těchto zemí jeví se zvlášť velikou, Stavební náklad na vodní nádrže prostavěný po převratě v působnosti ministerstva zemědělství činil celkem 18,900.000 Kč.

Plošné meliorace provedeny byly v letech 1919 až do konce roku 1929 ve výměře 161.220 ha se stavebním nákladem okr. 591,000.000 Kč.

Podniků vodovodních, jak pro jednotlivé obce, tak i skupinových, bylo provedeno za příspěvků ministerstva zemědělství a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a stavebním nákladu 357,000.000.

Celkem byl tedy prostavěn v době od noku 1919 do konce roku 1929 u všech těchto vodohospodářských staveb stavební náklad ve výši okr. 1.590,000.000 Kč a byly docíleny velmi pozoruhodné národohospodářské zisky vedle důležitého významu sociálního, záležejícího v zaměstnání velkého počtu dělnictva jak při samotném provádění zemních a stavebních prací, tak i při výrobě potřebných hmot stavebních. Nynější krise v zemědělství ukázala neutuchajícím ruchem melioračním, že zemědělci vidí v podnicích melioračních velkou oporu z toho důvodu, že si těmito pracemi zajišťují alespoň sklizeň, když ceny plodin jsou nepoměrně nízké.

V oboru půdních meliorací, které jak v horských tak i v nížinných oblastech jsou nejúčinnějším prostředkem a v četných případech hlavním podkladem pro zvýšení výnosu půdy a povznesení zemědělské výroby, byly dosud provedeny meliorační práce na ploše, která činí jen 15% výměry všech pozemků meliorace vyžadujících, takže zbývá ještě k meliorování plocha, okr. 1,850.000 ha.

V oboru zásobení obcí vodou pitnou a užitkovou byly dosud provedeny vodovodní stavby jen ve 12% celkového počtu obcí. Včetně vodovodů skupinových bylo prostavěno ročně podle průměru let 1925 až 1929 okrouhle 50,000.000 Kč.

Stavby vodohospodářských meliorací podporuje dosud ministerstvo zemědělství jednak ze státního melioračního fondu, jehož roční dotace činí 30 mil. Kč, jednak z úvěrních položek "meliorace pozemků a zásobování venkova vodou" (pro rok 1931 preliminována v státním rozpočtu 14 mil. Kč) a úprava vodních toků (pro rok 1931 preliminaváno v stát. rozpočtu 23 mil. Kč). Věnuje tudíž stát na podporu těchto národohospodářsky důležitých staveb ročně pouze 67 mil. Kč.

Tyto finanční prostředky jsou naprosto nedostatečné, takže nelze s nimi prováděti vodohospodářské meliorace v potřebném větším rozsahu a způsobem soustavnějším. Zatížení melioračního fondu a úvěrní položky "meliorace pozemků a zásobování venkova vodou" činilo ku dni 31. prosinci 1930 celkem 347 mil. Kč, z čehož 161 mil. Kč připadána výpůjčky uzavřené na účet příspěvků státního melioračního fondu.

Již v posledních letech jevila se potřeba finanční základnu nynějšího melioračního fondu rozšířiti, při čemž ukázalo se účelným soustřediti v něm také ostatní položky v rozpočtu ministerstva zemědělství mimo meliorační fond obsažené, zejména položky na úpravu větších toků a na vodovody.

Jest proto nejvýš odůvodněno zřízení nového státního fondu pro vodohospodářské meliorace, který má býti právním nástupcem dosavadního fondu melioračního; na rozdíl však od tohoto má míti jednak rozšířenou působnost, jednak má býti osobou právnickou, jež bude moci samostatně nabývati práv a se zavazovati při opatřování potřebných finančních prostředků.

Fond dělí se podle druhu staveb na dvě části odděleně spravované a účtované. První část fondu určena jest pro provádění a podporování staveb, které mají za účel převážně ochranu nemovitostí před škodami vodními. Jsou to: úpravy řek a vodních toků, pokud nejsou určeny pro plavbu lodí, neškodné svádění horských vod, zajištění svážných území, strží, hrazení bystřin, výstavby ochranných hrází a stavby vodních nádrží sloužících převážně uvedenému účelu.

Druhá část fondu určena jest pro podporování staveb, které mají za účel zvýšení výnosu půdy a hospodářské využití vodstva, jako jsou všechny druhy plošných meliorací půdy, dále zásobení obcí vodou pro účely zemědělsko-hospodářské a stavby těch vodních nádrží, které mají převážně za účel získání vody pro závlahu, zásobení obcí vodou neb pro jiné zemědělské potřeby.

Každé z obou částí fondu přikazují se zvláštní specifické příjmy plynoucí nejen z prostředků státních, nýbrž i z prostředků zájemníků súčastněných na provádění vodohospodářských meliorací. Tak přikazuje se první části fondu kromě roční dotace ze státních peněz v částce 37 mil. Kč polovice výtěžku daně z vodní síly ze všech vodních děl kromě oněch, která byla vybudována státem aneb budou vybudována ze státního fondu vodocestného, aneb za jeho účasti nebo podpory. Tento příjem fondu odhaduje se částkou 10 mil. Kč. Druhé části fondu přikazuje se roční dotace ze státních peněz v částce 30 mil. Kč a výtěžek zvláštní 25% přirážky k dani pozemkové, která však vzhledem k nynější zemědělské krisi nebude se vybírati až do konce roku 1937. Při tom se vláda zmocňuje, aby placení přirážky i po roce 1937 ještě dále odsunula, pak-li by se hospodářské poměry v zemědělství i po tomto roce nezlepšily. Náhradou za renta úbytek příjmů poskytne stát této části fondovní ze svých prostředků v roce 1931 částku 15 mil. Kč a v letech dalších až dno prvého vybírání přirážky roční částku 20 mil. Kč. Od nově zavedené přirážky k dani pozemkové budou však, i když dojde po roce 197 k jejímu vybírání, osvobozeny pozemky malých držitelů půdy.

Fond může si opatřiti prostředky potřebné na provádění neb podporování staveb první skupiny, t. j. na práce regulační, na stavby vodních nádrží a ochranných hrází výpůjčkami, zejména u zemských peněžních ústavů a u veřejnoprávních ústavů, sociálně-pojišťovacích (Ústřední sociální pojišťovna, Všeobecný pensijní ústav, Úrazová pojišť. dělnická, Pensijní ústav československého průmyslu cukrovarnického atd.). Aby byla těmto ústavům při poskytování úvěru dána plná záruba, že závazky fandu uzavřených výpůjček dojdou plné úhrady v prostředcích fondu zákonem zajištěných; stanoví se v osnově, že úhrnná, roční částka potřebná na úrok a úmor všech výpůjček tohoto duhu nesmí přesahovati 45 mil. Kč.

Ustanovení, že fond bude si moci sám opatřovati potřebné prostředky úvěrem, dlužno vřele vítati, poněvadž tak nebudou již napříště zatěžováni stavebníci, jak jest tomu dnes, matným opatřováním potřebného úvěru pro státní meliorační fond.

Naproti tomu nelze prostředky potřebné na podporu prací druhé skupiny, t. j. na plošné meliorace a vodovody, opatřovati výpůjčkami, nýbrž příspěvky na tyto práce smějí býti poskytovány jen z běžných příjmů příslušné části fondu. Výjimku činí pouze příspěvky povolené již přeci účinností tohoto zákona, jichž výplata může se provésti z prostředků, které si fond opatří úvěrem.

S ohledem na dosavadní rozvoj, potřebu a národohospodářkou prospěšnost vodohospodářských meliorací sestaven byl ministerstvem zemědělství stavební program pro nejbližší desetiletí pro celé území republiky československé, jehož provádění má se novým fondem zajistiti. Vzhledem na povahu fondu určeného z největší části k podpoře staveb prováděných jinými stavebníky než fondem a to hlavně u regulací a vodních nádrží zeměmi, u meliorací vodními družstvy a u vodovodů obcemi, nelze stanoviti však podrobný stavební program, jak jest tomu při fondu vodocestném, nýbrž jen celkový rozsah programu a stavebního nákladu pro nejbližší desetiletí. Podrobné programy staveb určovány budou každoročně v rámci celkového programu dohodou s jednotlivými zeměmi, z jejichž prostředků budou stavby tyto; jako dosud též podporovány.

Celkový program rozděluje se podle struktury nového fondu na část regulační a na část meliorační a vodovodní.

V části regulační stanoven jest rozsah stavebního programu tak, aby v nejbližším desetiletí provedeny byly pokud možno všechny naléhavé úpravní a zahrazovací práce na našich vodních tocích a počítá se tu s celkovým stavebním nákladem okrouhle 1.350 mil. Kč. Ročně počítá se tedy se stavebním nákladem 135 mil. Kč z čehož má připadnouti na zemi Českou 40 mil., na zemi Moravskoslezskou 48 mil., na zemi Slovenskou 35 mil. a na zemi Podkarpatoruskou 12 mil. Kč. Největší část staveb regulačních prováděna bude jako podniky zemské.

V druhé části staveb, které mají býti z nového fondu v nejbližším desetiletí podporovány, počítá se se stavebním programem ročně 1.40 mil. Kč při plošných melioracích a se stavebním programem ročně 80 mil. Kč při zásobení obcí vodou pro účely zemědělsko-hospodářské. Při plošných melioracích, hlavně odvodňování pozemků, počítá se s ročním výkonem v celé republice na 45.000 ha, z čehož připadalo by ročně na zemi českou 15.000, na zemi Moravskoslezskou 12.000, zemi Slovenskou 14.000 a zemi Podkarpatoruskou 4.000 ha.

Celkový stavební náklad programu staveb vodohospodářsko-melioračních v nejbližším desetiletí v celé republice má činiti okrouhle 3 1/2 miliardy Kč. Je nesporno, že jeho provedení bude možno čeliti nynější rostoucí nezaměstnanosti dělnictva v nejrůznějších oborech práce.

Osnova vychází ze zásady, žena stavby prováděné neb podporované z fandu přispěje jako dosud též příslušná země. Proto bude dlužno i nadále zařazovati do zemských rozpočtů příslušné datace na vodohospodářské meliorace. Dotace tyto činily pro všechny země Československé republiky v roce 1929 celkem 57 mil. Kč a v roce 1930 úhrnem 67 1/2 mil. Kč.

U prací regulačních a staveb vodních nádrží zvyšuje se v osnově procentní výměra státního podílu na stavebním nákladu proti nynějšímu stavu, hlavně za tím účelem, aby země mohly se s ohledem na finanční svou situaci súčastniti na soustavném programu staveb vodohospodářských meliorací. Proto také zmocňuje osnova země, aby mohly své příspěvky na tyto stavby opatřiti si podlé potřeby úvěrem, čímž se jim umožní podpořiti soustavný program vodohospodářských meliorací menšími prostředky hotovými, aniž by byla nutno zvyšovati poměrně dosavadní meliorační položky zemských rozpočtů.

U plošných meliorací a staveb vodovodů opírá se výměra podpor z fondu o dosavadní ustanovení nynějšího zákona melioračního, resp. o dosavadní s ministerstvem financí sjednané normy. U staveb melioračních a vodovodních o větším nákladu zavádí osnova nový způsob subvencování, který záleží v tom, že fond na místě poskytovaní kapitálových subvencí vyplácených v hotovostních splátkách přispívá stavebníkovi na zlevnění úroku placeného z celé půjčky, která se uzavře na stavbu. Tento nový způsob má své výhody, ale mohly by býti s ním spojeny i určité nevýhody. Jeho nespornou výhodou jest, že stavebníci nebudou museti napříště čekati na vyplácení subvencí, které za dnešního stavu při nedostatku prostředků děje se pravidelně se značným zpožděním a tím vyvarují se značného vzrůstu interkalárních úroků, které velmi často ztráví veliký díl povalených subvencí.

Naproti tomu vysloveny byly v zeměd. výboru obavy, že by novým způsobem subvencování ve výměře vládní osnovy mihli býti stavebníci za určitých okolností poškozeni oproti dosavadnímu způsobu subvencování. Proto zeměd. výbor vznesl apel na vládu, aby otázku výměry úroku státem převzatého znovu uvážila.

Zvlášť vítati nutno ustanovení osnovy o sdružování obcí jednoho nebo více okresů ve vodovodní svazy za účelem stavby a udržování skupinových vodovodů, které se v poslední době jíž nejen v Čechách, nýbrž i na Moravě a Slovensku velmi potěšitelně rozšiřují. Neboť dosavadní ustanovení zákona k tomu nedostačovala a bylo proto nutno upraviti tuto otázku v osnově při podporováni staveb vodovodů skupinových, které znamenají značnou úsporu stavebních nákladů, aby byl pro jejich provádění získán řádný právní subjekt.

Důležitá, jest pro zabezpečení trvalého prospěchu staveb vodohospodářských meliorací otázka zajištění řádného jich udržování. Osnova řeší věc na základce získaných zkušeností a upouští proti dosavadnímu stavu od obligatorního zřizování udržovacích fondu, vyhrožujíc rozhodnutí min. zemědělství a financí, má-li býti v konkrétních případech udržovací fond zřízen, či třeba-li se o udržování postarati způsobem jiným.

Pokud jde o výkonnou službu, byla vodohospodářská agenda soustředěna provedením zákona o organisaci politické správy u zemských úřadů, čímž bylo docíleno značného zjednodušení. Kdežto v zemích Moravskoslezské, Slovenské a Podkarpatoruské možno již znamenati, že toto soustředění služby zemědělsko-technické se osvědčila ku prospěchu zemědělsko-technického podnikání, naráží se ještě v zemi České na jisté organisační obtíže, které se jeví zejména v dosavadní roztříštěnosti, zaviněné nevhodnou dislokací jednotlivých oddělení zemského úřadu v několika čtvrtích pražských.

Dosavadní ustanovení o provádění a subvencování vodohospodářských meliorací roztříštěna jsou v celé řadě starých zákonů a nařízení rakouských a uherských. Dlužno proto pokládati za velikou přednost této osnovy, že ruší všechna ustanovení dosud platných zákonů rakouských a uherských a soustřeďuje velikou materii vodohospodářských meliorací do jednoho nového československého zákona.

Zemědělský výbor poslanecké sněmovny jednal o vládním návrhu zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace dne 3. března. Výbor všeobecně ocenil velký význam vládní osnovy pro zvelebení zemědělství a národního hospodářství celého státu.

Při jednání o § 6 schválil zemědělský výbor pro vyvarování pochybnostem a v souhlase s osnovou zákona o státním fondu vodocestném, aby § 6, odst. 1. bod 1. zněl takto:

"Polovice výtěžku daně z vodní síly ze všech vodních děl s výjimkou oněch, která byla vybudována státem, aneb budou vybudována ze státního fondu pro splavnění řek, vybudovaní přístavů, výstavbu, údolních přehrad a pro využitkování vodních snil, aneb za jeho účasti nebo podpory".

Při tom vysloveno bylo zemědělským výborem přání, aby dle dosavadní praxe byly z fondu poskytnuty jednotlivým zemím přiměřené příděly pro utvoření t. z.v. společných dotací, za účelem zjednodušení a urychlení podpory menších podniků melioračních.

Při jednání o § 10 vysloven požadavek, aby podniky jednotlivců byly podporovány výjimečně jen pokud jde a podniky vzorkové a jen v těch případech, kde nebylo možno utvořiti vodní družstvo neb jiné vodohospodářské sdružení.

§§ 11 a 12 byly upraveny v tom smyslu, že výše příspěvku se odstupňuje dle toho, jde-li o úpravu řek, větších štěrkonosných toků a stavbu větších vodních nádrží, aneb jde-li o úpravu toků menších a stavbu menších vodních nádrží. V souvislosti s oněmi změnami byla v § 10, odst. 1. škrtnuta citace "§ 11".

U § 15 změněna slova "neplodných a slinování" ve slova: "méně plodných a technického povážení pozemků" z důvodů jasnějšího výkladu tohoto druhu meliorací. V témže paragrafu bylo schváleno zvýšeni příspěvku na plošné meliorace pro účastníky hospodářsky zvlášť slabé a zvláště zřetele hodné výjimečně až do výměry 35%.

Aby personál ministerstva zemědělství a zemských úřadů nebyl zbytečně zatěžován formalitami, jakými jest uzavírání úmluv o podnicích vodohospodářských schválil zemědělský výbor, aby hranice stavebního nákladu pro tyto úmluvy byla zvýšena ze 300.000 Kč na 500.000 Kč a aby úmluvy nebyly uzavírány pro podniky prováděné fondem nebo zemí.

U § 22 schválena změna, že povolovati zemské podpory přísluší místa zemským zastupitelstvům zemským výborům, neboť tím bude, s ohledem na častější schůze zemského výboru a na velký počet podniků, vyřizování zemských podpor urychleno.

Zemědělský výbor se dále usnesl, aby jako nový § 28 zařazen byl paragraf tohoto znění:

(1) Při ministerstvu zemědělství zřídí se poradní sbor pro vodohospodářské meliorace, který jest povolán podávati posudky a návrhy o stavbách uvedených v § 3. Členství ve sboru jest funkcí čestnou.

(2) Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, o složení a jednání poradního sboru, vydány budou vládním nařízením. Při složení tohoto sboru bude dbáno zastoupení zemí a zájmů zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, jakož i zájmů zaměstnanectva.

V důsledcích zařazení tohoto nového paragrafu jsou následující paragrafy přečíslovány, takže poslední paragraf místo 31 dostane číslo 32.

Zprávou touto vyřizují se současně iniciativní návrhy č. tisku: 25, 795, 817 a petice č. 551.

Zemědělský výbor se usnesl, aby takto upravené osnově vládního návrhu zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace a přijatým 2 resolucím dostalo se ústavního schválení.

V Praze, dne 10. března 1931.

Jan Koudelka v. r.,

J. Dubický v. r.,

místopředseda.

zpravodaj.


II.

V době popřevratové možno znamenati rozvoj v celé republice československé v provádění vodohospodářských meliorací. Jsou to zejména kraje horské a země Slovenská a Podkarpatoruská, které byly dříve v tomto směru značně zanedbávány a kde ruch meliorační ad převratu řek ad roku stoupá.

Ministerstvo zemědělství má na provádění staveb vodohospodářských dosud k disposici jednak státní meliorační fond dotovaný ročně ze státních prostředků částkou 30 mil. Kč, jednak úvěrní položky "úprava vodních toků" a meliorace pozemků a zásobování venkova vadou". Úvěrní položka "úprava vodních toků" preliminována jest v státním rozpočtu pro rok 1931 23 mil. Kč a položka "meliorace pozemků a zásobování venkova vodou" částkou 14. mil. Kč. Má tedy ministerstvo zemědělství letos na provádění vodohospodářských meliorací k disposici celkem 67 mil. Kč.

Částka ta je však naprosto nedostatečná pro velký soustavný program nutných vodohospodářských meliorací. Z toho důvodu vypracována byla předložená osnova, kterou se zřizuje nový fond pro vodohospodářské meliorace.

Osnovou mají býti získány finanční prostředky pro provádění druhé skupiny vodohospodářských prací, které spadají do kompetence ministerstva zemědělství. V posledních letech se ukázala, že dosavadní prostředky, které mělo k disposici ministerstvo zemědělství pro tento účel, jsou nedostatečnými, zvláště s ohledem na to, že ruch vodohospodářských meliorací v poslední době se rozšířil také do oblastí, v nichž dříve byl málo známý, zejména do oblastí horských v obvodu jižních dech, Česko moravské vysočiny a celého Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Fond má býti podle osnovy samostatnou osobou právnickou, takže bude si moci opatřovati úvěrem potřebné prostředky na provádění velkého stavebního programu, uvažovaného částkou 3 1/2 miliardy Kč pro nejbližší desetiletí.

Podle druhu staveb dělí se fond na dvě části odděleně spravované a účtované.

První část fondu určena jest pro provádění a podporování regulací řek a vodních toků pokud nejsou splavné, neškodného svádění horských vod, zajištění svážného území, strží, hrazení bystřin, výstavby ochranných hrází a staveb vodních nádrží, které mají za účel převážně ochranu před škodami vodními.

Druhá část určena jest pro podporování všech druhů plošných meliorací půdy, zásobení obcí vodou pro účely zemědělskohospodářské a stavby vodních nádrží, které mají převážně za účel získání vody pro závlahu, zásobení obcí vodou nebo pro jiné zemědělské potřeby.

Oněma částem fandu přikazují se zvláštní příjmy plynoucí nejen z prostředků státních; nýbrž i z prostředků zájemníků zúčastněných na provádění vodohospodářských meliorací.

Stavební program pro nejbližší desetiletí pro celé území republiky Československé, jehož provádění má se novým fondem zajistiti, činí 3 1/2 miliardy Kč. Podle povahy nového fondu dělí se tento program na část regulační a na část meliorační a vodovodní.

V části regulační počítá se s celkovým stavebním nákladem okrouhle 1.350 mil. Kč, tedy ročně 135 mil. Kč. Z toho má připadnouti na zemi Českou 40 mil., na zemi Moravskoslezskou 48 mil., na zemi Slovenskou 5 mil. a na zemi Podkarpatoruskou 12 mil. Kč.

Při části meliorační a vodovodní počítá se pro nejbližší desetiletí se stavebním programem ročně 140 mil. Kč, při plošných melioracích a 80 mil. Kč při zásobení obcí vodou pro účely zemědělsko-hospodářské. U plošných meliorací, zejména odvodňování pozemků, uvažuje se roční výkon v celé republice 45.000 ha, z čehož připadlo by ročně na zemi Českou 15.000, na zemi Moravskoslezskou 12.000, zemi Slovenskou 14.000 a na zemi Podkarpatoruskou 4.000 ha.

Osnova soustřeďuje všechna dosavadní ustanovení o provádění a subvencování vodohospodářských meliorací, která jsou dosud roztříštěna v celé řadě starých zákonů a nařízení rakouských i uherských.

Zemědělský výbor projednával tuto osnovu dne 10. března 1931 a usnesl se na změnách; které jsou obsaženy v důvodové zprávě tohoto výboru. Vzhledem k tomu doporučuje technicko-dopravní výbor poslanecké sněmovně, aby osnovu tuto schválila i s připojenými resolucemi.

Tím současně vyřizuje se i iniciativní návrh tisk 795 a petice čís. 541.

V Praze, dne 11. března 1931.

G. Böllmann v. r.,

V. Košek v. r.,

předseda.

zpravodaj.


III.

Osnova zákona řadí se k obdobným zákonům o státních fondech, z nichž zákon o fondu silničním byl vyhlášen již v r. 192 a nyní jest novelisován, a zákon o fondu vodocestném jest současně předmětem jednání poslanecké sněmovny.

Jako fond silniční louží důležitému a naléhavému účelu reparací našich silnic státních a nestátních, jako fond vodocestný slouží vybudování velikých vodních děl, jež mají přispívati zejména k zdokonalení dopravy vodní, tak fond vodohospodářských meliorací má sloužiti důležitému úkolu národohospodářskému zvýšení výnosnosti půdy melioračními pracemi vodními všeho druhu a zřizováním vodovodů pro obce napomáhati racionelně zdokonalení zemědělské výroby. Také fond pro vodohospodářské meliorace se zřizuje jako samostatná právnická osoba práva veřejného, která zákonem dostává právo, aby byla subjektem práv a závazků, aby vedle příjmů, kterých se jí dostává ze zákona, opatřovala si samostatně další příjmy zápůjčkou a aby tuto zápůjčku samostatně zúrokovala a umořovala. Na tom nic nemění, že stát přijímá na sebe záruku za zápůjčky fondem uzavřené, neboť opatření ta slouží zvýšené úvěrní schopnosti fondu.

Meliorační fond dělí se na 2 samostatně spravované a účtované části: A a B. Rozdělení to souvisí s dvojí povahou vodohospodářských meliorací. Osnova se rozvrhuje na 2 hlavní kategorie:

Do první patří všechny práce, které se týkají úpravy vodních toků všeho druhu, s výjimkou splavných řek, jež mají zabrániti zhoubným účinkům vodního živlu na půdě zemědělské, polní či lesní.

Je to do jisté míry negativní funkce meliorační, chráníc výnos půdy před škodou.

Do druhé patří všechny práce, které sledují positivní funkci meliorační: zvýšiti vhodnými zařízeními rentabilitu půdy, ať zavlažováním či odvodňováním či jiným vhodným způsobem.

Sem patří nepřímo zásobování obcí vodou k účelům zemědělsko-hospodářským, počítajíc v to i skupinové vodovody a odvodnění obcí. Neboť i tato zařízení přispějí, třeba nepřímo, k zvýšení rentability zemědělství.

Zvláštností právní konstrukce fondu melioračního jest, že v rámci jeho mohou se vytvořiti jako právnické osoby tak zvané skupinové vodovody, které mohou býti zavedeny nejen pro oblasti několika obcí, ale i pro oblasti několika okresů.

I tyto t. zv. skupinové fondy budou osobou právnickou a budou moci samostatně nabývati práv a samostatně se zavazovati.

Rozpočtový výbor jednaje o osnově, sdílel názor výboru zemědělského i technicko-dopravního o účelnosti a prospěšnost osnovy.

Zkoumaje podrobně osnovu se stanoviska rozpočtu a úhrady, jakož i se stanoviska národohospodářského, dospěl k tomuto názoru:

Osnova zasahuje do státního rozpočtu potud, že stanoví pro příště nejenom sumu, která bude zařazována do rozpočtu na vodohospodářské práce meliorační, nýbrž že určuje blíže titul příslušné položky: fond pro vodohospodářské meliorace, jehož právním základem bude pro příště zákon o státním fondu pro vodohospodářské meliorace. Osnova disponuje dále určitými státními příjmy tím, že výnos jich určuje pro tento fond.

Pro část A bude to polovice výtěžku daně z vodní síly ze všech vodních děl, s výjimkou oněch, která byla vybudována státem nebo budou vybudována ze státního fondu vodocestného, nebo za jeho účasti nebo podpory.

Pro část B bude to 25% přirážka k dani pozemkové.

Se stanoviska finanční politiky státní jest účelně, když se ukládá těm, kdo budou míti v značné míře prospěch z melioračních prací, aby přispěli určitou kvotou na příjmy příslušného fondu. Na druhé straně je národohospodářsky pochopitelné, že vybírání daňové přirážky nemůže se s úspěchem prováděti v době, kdy naše zemědělství nalézá se ve vleklé a vážné krisi.

Zřetel národohospodářský odůvodňuje odročení vybírání 25% přirážky až do doby odstranění nebo podstatného zmírnění krise. Proto se lhůta k vybírání přirážky posunuje až do roku 1937, po případě v důsledku zmocnění vlády na dobu další a nahrazuje výnos daně zatím státním příspěvkem ročním 20 mil. Kč, respective 15 mil. Kč pro rok 1931.

Povaha fondu, jako státního fondu veřejného nezbytně žádá, aby hospodářství fondu bylo podrobeno parlamentní kontrole jako veškeré státní hospodářství.

Osnova tomuto požadavku vyhovuje ustanovením § 8, že ministr zemědělství, který fond spravuje v dohodě s ministrem financí, jest povinen předložiti každoročně Národnímu shromáždění roční rozpočet a uzávěrku účtů o hospodařeni fondovními prostředky a o stavu fondu k 31. prosinci, a že roční závěrka účtů jest součástí celkového státního závěrečného účtu. Závažné i prospěšné jest s hlediska parlamentní kontroly i další ustanovení §u 8 odst. 8., dle kterého fond podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu a že podmínkou platnosti dluhopisů fondových jest jejich kontrasignace předsedou nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Národohospodářský význam fondu záleží jednak v zaměstnanosti dělnictva i průmyslu za nynější hospodářské ochablosti a nezaměstnanosti a trvale ve větší bezpečnosti zemědělského podnikání a v podmínkách pro zvýšenou jeho rentabilitu.

Ovšem k úspěchu národohospodářskému bude třeba ještě více, zejména prozíravé obchodní politiky, která se přičiní o zvýšení rentability jednak zvýšením kupní síly spotřebitelů zemědělských výrobků a zvýšením našeho exportu.

Osnova vychází z předpokladu spolupráce druhých veřejno-právních svazků, zejména zemí, okresů a obcí.

Lze jen uvítati, že osnova dává možnost zemím, aby si obnosy potřebné ku příspěvkům na práce meliorační opatřily úvěrem, při čemž země na místě svého přímého příspěvku splácí zápůčku v annuitách.

Se změnou, kterou provedl výbor zemědělský, který přesunul kompetenci povolování zemských příspěvků ze zemských zastupitelstev na zemské výbory, lze z důvodu rychlého vyřizování povolování příspěvků plně souhlasiti.

Zemědělský výbor doplnil osnovu vsunutím nového § 28, jímž se zřizuje při ministerstvu zemědělství poradní sbor pro posudky a návrhy o stavbách melioračních dle § 3. Kromě toho pozměnil týž výbor § 20 osnovy tak, že úhrada nákladů staveb se schváleným rozpočtem, vyšším než 500.000 Kč, pokud nejde o stavbu prováděnou fondem neb zemí jako stavebníkem, bude upravena zvláštní úmluvou mezi fondem, zemí a zájemníky, v níž se zabezpečí subvencujícím činitelům (státu, zemi a j.) přiměřený vliv na provádění stavby a na její finanční a odborné zabezpečení a udržování v dobrém stavit.

Původní hranice 300.000 Kč byla zvýšena na 500.000 Kč za účelem urychleného vyřizování příslušným ministerstvem.

S touto změnou vyslovil výbor rozpočtový souhlas.

Pokud jde o další změny, provedené v osnově výborem zemědělským, odkazuje výbor na zprávu tohoto výboru.

Rozpočtový výbor doporučuje slavné poslanecké sněmovně, aby přijala vlídní návrh zákona se změnami, na nichž se usnesl výbor zemědělský i s resolucemi tímto výborem přijatými.

K urychlení a zjednodušení řízení podle tohoto zákona usnesl se rozpočtový výbor na příslušné resoluci, kterou doporučuje sněmovně ku schválení.

Tím současně se vyřizují iniciativní návrhy tisk č. 25, 795, 817 a petice číslo 541 a 551.

V Praze dne 13. března 1931.

Dr Černý v. r.,

Dr Josef Patejdl v. r.,

předseda.

zpravodaj.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP