Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ťVládě se ukládá, aby ve smyslu odst. 7, 12, platového zákona číslo 103/1926 Sb. z. a n. zařadila obec Slovenské Nové Město do vyšší skupiny činovného.Ť

Obec Slovenské Nové Město byla před 1. červencem 1928 přičleněna jako osada k maďarské obci Borši a od 1. července 1928 byla z rozhodnutí ministerstva vnitra v Praze z národnostních důvodů osamostatněna.

Obec tvoří na východě republiky při samých maďarských hranicích pilíř a klín, dělí ji pouze říčka Řoňva, jež jest přírodní hranicí od velkého města Satoraljaujhelyu (Maďarsko), čítajícího 19.000 obyvatel a obec Slovenské Nové Město tvořila před převratem tomuto městu předměstí (tovární čtvrt). Velkou část pozemků v obci vlastní až dosud obyvatelé ze Satoraljaujhelyu, kteří si úrodu z těchto pozemků odvážejí do Maďarska pro vlastní potřebu.

Dle posledního sčítání lidu má Slovenské Nove Město 720 obyvatel a z tohoto počtu je 70 % státních zaměstnanců a příslušníků jejich rodin.

Protože všechny životní potřeby není možno v obci obstarati u dvou maloobchodníků se smíšeným zbožím (více jich v obci není) pro někdy i nedostupné ceny, jakož i proto, že potřebné věci uvedení obchodníci nemají, jsou občané nuceni obstarávati tyto nákupy v nejbližších obchodních střediscích, jako v Košicích (65 km) a Užhorodě (65 km), takže tyto životní potřeby se takovým způsobem nesmírně zdraží. Chléb jest dovážen ponejvíce z Košic a vejce dodávají z okolí hospodyně, v létě za 70 haléřů kus, v zimě za 1 Kč i více.

Ku zvýšení této drahoty napomáhají i maďarští státní zaměstnanci, kteří jsou exponováni služebně do Slov. Nového Města proto, že obec Slov. N. Město jest přechodnou stanicí pohraniční, kde službu pro přechod cizinců vykonávají jak čsl. celní úředníci, tak i maďarští, finanční zaměstnanci obou států, rovněž i pasovou službu policejní kontrolní orgánové obou států a mimo to dojíždějí maďarské vlaky z Maďarska až na naši železniční stanici, rovněž i železniční personál. Pro přechod cizinců pěšky jest ustanoven silniční celní úřad, taktéž i pasová kontrola. Tito maďarští zaměstnanci dostávají od maďarské vlády zahraniční přídavek, na základě kterého mohou si dovoliti koupiti věci pro svoji rodinu i za zvýšené ceny.

V obci Slov. Nové Město nejsou zavedeny ani týdenní ani výroční trhy, které by umožnily rodinám výběr a koupi nezbytných životních potřeb za nižší ceny, takže hospodářské plodiny až na malé výjimky nejsou v místě k dostání vůbec.

Někteří státní zaměstnanci, kteří jsou ze služebních důvodů nuceni bydliti v soukromých domech, platí za jednu obytnou místnost 200 Kč i více měsíčně.

Odtržením od obce Borše ztrácí obec Slov. Nové Město nárok na přeřazení do vyšší skupiny míst činovného z moci úřední a tím jsou státní zaměstnanci hmotně poškozováni, vzhledem k výše uvedeným poměrům drahotním.

Rovněž o palivo jest v místě velká nouze, protože v blízkém okolí nelze palivové dříví v lesích dostati a jest nutno objednávati dříví ze vzdálenějších železničních stanic, čímž se značně zdraží (až 15 Kč za 100 kg). Obchod uhlím v obci ani v nejbližším okolí není.

Vzhledem k uvedeným důvodům doporučují podepsaní, aby Slovenské Nové Město bylo do vyšší třídy činovného přeřaděno.

Návrh tento budiž přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k ústavnímu projednání.

V Praze dne 17. března 1931.