Podepsaní navrhuji:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Živnost zahradnická, zahrnujíc v sobě oprávnění pěstování semen, rostlin, keřů, stromů, zeleniny, květin, různé sadby, dále vázání čerstvých květin, čerstvých věnců, kytic, zakládání sadů, zahrad a jiné obory zahradnické po živnostensku provozované, prohlašují se za živnost řemeslnou.

§ 2.

Průkaz způsobilosti podává se listem výučným a dále zaměstnáním (úhrnem 6letým) v takové živnosti potvrzeným příslušným společenstvem.

§ 3.

Od tohoto průkazu způsobilosti jest osvobozen:

a) kdo před účinností tohoto zákona samostatně na základě úřadem uděleného živnostenského listu provozoval živnost zahradnickou,

b) zelinářství polní,

c) úřady, obce, okresy, školy a ústavy veřejné i soukromé, které uvedené produkty pěstují pro vlastní potřebu, pro účely výchovné, pokusné a s nimi neobchodující.

§ 4.

Absolvování vyšších zahradnických škol nahražuje dobu praxe po vyučení.

§ 5.

Účinnost tohoto zákona nabývá platnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr obchodu, průmyslu a živností.

Československé zahradnictvo domáhá se této zákonité ochrany řadu let. Je nuceno k tomu dosavadními neujasněnými poměry, nerovnoprávností a nespravedlností, které je vysazeno. Až dosud živnost zahradnická jest živností svobodnou, ale není zákonitého ustanovení pro zahradnictví živnostenské a zahradnictví zemědělské. Tak se stává, že zahradník uznaný živnostníkem musí z nepatrné výměry půdy platiti obratovou daň dle výnosu, daň výdělkovou, dle toho i zvýšenou důchodovou vedle pozemkové. Druhý pěstuje totéž na výměře půdy několikanásobné a platí daň obratovou paušalovanou, výdělkovou vůbec ne a důchodovou také nižší dle zásad a odhadu pro ten který kraj určenou.

V prvním případě jest úhrn daní několikanásobně vyšší a oprávněné jest proto volání zahradníků-živnostníků po ochraně a rovnoprávnosti.

Tímto návrhem zákona mají dosavadní nesrovnalosti býti odstraněny.

Důležité jest však také to, že zahradnictví nejsouc chráněno, nemůže skýtati zabezpečené existence odborně nadanému a vychovanému dorostu. Místo produktů zahradnických vyvážíme schopné zahradníky, kteří svojí prací a schopností napomáhají zahradnictví cizímu k rozvoji a rozkvětu. A často i k tomu, že zdokonalené zahradnictví zahraniční dováží své zdokonalené produkty k nám.

Vidíme na našem ovocnářství, zelinářství, květinářství a semenářství, kolik potřebuje péče, porozumění a nákladů, aby bylo zvelebena, aby bylo soběstačné, ba více, aby mohlo s úspěchem soutěžiti s cizinou. Je to i důležitý moment národohospodářský.

Naše školství v tomto odvětví na př. v Troji u Prahy (2letá), Chrudim (2letá), Bohnice u Brna (2letá), na Mělníku (3letá), německé v Litoměřicích, Sednici a Brně, řada kombinovaných, dává svědectví, že máme podmínky, aby naše zahradnictví stálo na výši a bylo nám ke cti a prospěchu.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh byl přikázán k projednáni výboru živnostensko-obchodnímu.

V Praze dne 17. března 1931.