1037/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance inž. Kalliny a druhů
o průtazích s vydáním odškodňovacích dluhopisů osobám uvedeným v § 4 zákona ze dne 30. září 1924 (výměna válečných půjček za odškodňovací dluhopisy) (tisk 844/IV).
Přihlášky o výměnu válečných půjček za 3% odškodňovací dluhopisy byly již z největší části vyřízeny, takže finanční správa považuje tuto agendu zhruba za ukončenou. V obvodu jednotlivých okresních finančních ředitelství (finančních ředitelství) jest naprosto mizivý počet přihlášek dosud nevyřízený. Tyto přihlášky jednak nemohou býti vyřízeny pro překážky právní (výměr dávky z majetku nenabyl právní mafii), jednak z největší části by okamžité vyřízení znamenalo zamítnutí přihlášky, která není doložena předepsaným způsobem. Na dodatečné doplnění přihlášek podatelem čeká rozhodující úřad jen v zájmu podatelově. Jde tu hlavně o Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde přihlášky nebyly doloženy válečnými půjčkami odvlečenými svého času do Maďarska. Válečné půjčky byly teprve v poslední době opět převezeny do tuzemska. V jiných případech není ještě rozhodnuto o státním příslušenství majitele válečných půjček. Přihlášky řádně doplněné vyřizují finanční úřady bez jakéhokoliv zdržení. V žádném případě nejde o velké množství majitelů válečných půjček, jak uvádí interpelace, ale o počet poměrně tak malý, že ve srovnání s celou akcí nepadá na váhu.
Pokud se vydávají 3% odškodňovací dluhopisy po 31. prosinci 1930, bylo již dříve učiněno finanční správou opatření, aby kupony splatné 1. ledna 1925 byly majitelům vyplaceny. Obdobné opatření jest učiněno i pro případné další úrokové splatnosti.
Finanční správa nemůže činiti zvláštního opatření o vydávání 3% odškodňovacích dluhopisů, ježto vyřízení zbytku přihlášek a tudíž i urychlený výdej 3% odškodňovacích dluhopisů jest nezávislý na opatření finančních úřadů, rozhodujících o přihláškách.
V Praze dne 11. března 1931.
Ministr financí:
Dr. Engliš, v. r.
1037/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství a ministra pro zásobování lidu na interpelací poslance Gläsela
a druhů
o stanovení ceny mléka v okrese ašském (tisk 747/XIII).
Vyhláškou bývalé okresní správy politické v Aši ze dne 24. února 1926, č. 6767 byly na základě zmocnění ministerstva pro zásobování lidu v Praze ze dne 13. února 1926, č. 3682/301, odd. 3. ai 26 podle § 15. vlád. nařízení ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z. a n. stanoveny maximální ceny za mléko pro okres ašský až do dalšího opatření takto:
Za jeden litr plného mléka u rolníka ze stáje při prodeji obchodníku 1.80 Kč a za jeden litr plného mléka u obchodníka při prodeji konsumentu 2.20 Kč.
Podáním ze dne 4. prosince 1928, č. 402 oznámil Svaz ťLand- und forstwirtschaftlicher BezirksverbandŤ v Aši okresnímu úřadu v Aši, že v této vyhlášce stanovené maximální ceny nelze dodržeti pro nepříznivou úrodu krmiva v roce 1928, a že rolníci musejí zvýšiti od 15. prosince 1928 ceny mléka o 20 haléřů za jeden litr. Proti tomuto zvýšení cen konsumenti podali více stížností, ježto zároveň i mlékaři chtěli zvýšiti prodejní cenu v drobném prodeji o dalších 10 haléřů.
Okresní úřad v Aši svolal na den 28. prosince 1928 poradu k upravení cen a této ankety účastnili se zástupci zemědělců, konsumentů mlékařů. Při poradě bylo ujednáno, že pro nepříznivou úrodu krmiva v roce 1928 bude výjimečně cena mléka zvýšena a to na 2 Kč při prodeji mlékaři a na 2.40 Kč při prodeji konsumentům.
V roce 1929 dala městská rada v Aši podnět, aby ceny mléka byly opět sníženy, poněvadž v tomto roce byla zase dobrá úroda krmiva. Okresní Svaz zemědělců v Aši proti tomu protestoval a poněvadž další jednání ve věci se protáhlo do doby, kdy nastala opět doba pravidelné nouze o mléko, zůstaly zvýšené ceny i v tomto roce v platnosti.
Okresní úřad v Aši nařídil přípisem z 5. září 1930, č. 28655 všem obecním úřadům, aby ihned vhodným způsobem vyhlásily, že od 15. září 1930 ustanovuje se jako přiměřená cena mléka 1.80 Kč za jeden litr při prodeji od rolníka mlékaři a 2.20 Kč pro prodej u mlékaře konsumentům a že proti všem, kdo by těchto cen nedbali, bude zakročeno udáním u lichevního soudu. Od 15. září 1930 jsou tudíž v okresu ašském opět v platnosti ceny jak byly stanoveny vyhláškou ze dne 24. února 1926, č. 6767.
Ministerstvo pro zásobování lidu současně ukládá okresnímu úřadu v Aši, aby přezkoušel všechny kalkulační složky ceny mléka a zařídil pak v dohodě se všemi súčastněnými činiteli, čeho třeba, aby cena mléka odpovídala nynějším hospodářským poměrům tak, aby byly stejně sledovány zájmy jak výrobců, tak i spotřebitelů mléka, při čemž si ministerstvo pro zásobování lidu vyhražuje schváliti výsledek jednání o ceně mléka.
Obě súčastněná ministerstva nepřipustí poškození producentů mléka v okrese ašském nespravedlivým stanovením směrných cen mléka.
V Praze dne 19. února 1931.
Ministr zemědělství:
Bradáč, v. r.
Ministr pro zásobování lidu:
Rud. Bechyně, v. r.
1037/XV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance E. Zajička a druhů
o zřízení české menšinové občanské školy v Lubnici (tisk 79/XVIII).
Po provedeném úředním šetření byla zřízena výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 25. listopadu 1929, č. 156115/29, podle § 5 zákona č. 189/19 Sb. z. a n. občanská škola v Lubnici, jakožto přirozeném středu obcí, z nichž bylo žactvo pro školu tu přihlášeno. Školní obvod této školy tvoří obce: Bačkovice, Police, Kostníky, Uherčice, Lubnice, Korolupy, Vratěnín a Mešovice.
Všechny obce, z nichž žactvo do Lubnice dochází, mají s Lubnicí silniční spojení při vzdálenosti 3-4 km; jedině obec Kostníky jest od Lubnice vzdálena přes 5 km.
Docházka žactva jest velmi dobrá, což patrno též z toho, že v letošní zimě nebylo vyučování ani jedenkráte přerušeno.
Z okolních obcí jedině obec Police ucházela se též o zřízení měšťanské školy, když však seznala, že jde o školu obvodovou, uznala, že svou polohou by se pro takovou školu méně hodila a od své žádosti dobrovolně upustila.
Z uvedeného jest patrno, že škola byla zřízena, aby se umožnilo školním dětem z obce a okolí další školní vzdělání na základech školy obecné, a že při zřízení školy té se postupovalo podle platných předpisů.
V Praze dne 26. února 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer, v. r.
1037/XVI. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. R. Kaspera a druhů,
že přednosta stanice v Radvanicích u Trutnova nesprávně odmítl dělnický týdenní lístek (tisk 705/II).
Podle úředního vyšetření vůbec nerozhodovaly jazykové zřetele, když průkazka Heislerova nebyla uznána. Tento dělník opatřil si - patrně z neznalosti věci - průkazku na dělnické jízdenky týdenní místo průkazky na dělnické jízdy zpáteční, ač sotva mínil denně do práce a z práce dojížděti. Když pak v pondělí dne 17. února 1930, tudíž nikoli dne 9. března 1930, chtěl si na dělnickou průkazku, znějící na jízdenky týdenní, koupiti dělnickou jízdenku zpáteční, byl poučen, že podle ustanovení tarifních lze vydati zpáteční jízdenku dělnickou pouze na průkazku, opravňující k zakoupení dělnických jízdenek zpátečních.
Ježto tento cestující prohlásil, že míní dojížděti do práce a z práce pouze jednou v týdnu, byla průkazka jeho jako nepotřebná škrtem znehodnocena. Heisler si tuto průkazku ponechal jako vzorec pro vyplnění průkazky na dělnické jízdenky zpáteční, která mu byla později vystavena.
Za těchto okolností není důvodu k zakročení proti úředníku, v interpelaci uvedenému.
V Praze dne 4. března 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch, v. r.
1037/XVII. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. inž. R. Junga a druhů
o bezmyšlenkovitém postupu státních zástupců (tisk 844/III).
Státní zástupce je povinen podle oznámení jemu učiněného navrhnouti trestní stíhání, aniž může zkoumati, zda-li údaje, obsažené v oznámení, jsou správné.
Je věcí řízení konaného u soudu, aby zjistilo, zda-li oznámení je odůvodněno věcně i právně.
V Praze dne 28. února 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner, v. r.
1037/XVIII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o přidělení státních cen německým umělcům a spisovatelům (tisk 822/XIII).
Státní cena, o niž se zmiňuje interpelace; je určena podle výslovného znění stanov pro díla a výkony v jazyce německém. Uděluje se po návrhu nezávislé odborné poroty spisovatelům a umělcům bez rozdílu, k jakému náboženství neb uměleckému směru náleží cenou poctěný umělec. Pro členství v porotě rozhoduje odborná znalost těch, kteří jsou do ní jmenováni.
Také při udělení státní ceny pro rok 1930 postupovalo se přesně podle platných stanov a není proto důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 28. února 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer, v. r.
1037/XIX. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o zřízení české menšinové měšťanské školy v Zálesní Lhotě
(tisk 557/VII).
Obecná i měšťanská škola s československým jazykem vyučovacím ve Lhotě Zálesní jsou školy, spravované a vydržované státem ve smyslu zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., resp. 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n.
Obecná škola je v obci, již od roku 1919. Ve školním roce 1929/30 docházelo do ní celkem 23 dětí, z nichž bylo ze Zálesní Lhoty 17 dětí; z Rovnáčova byly jen 3 děti, které do školy v Zálesní Lhotě mají jen asi 13 minut, kdežto do studenecké školy by měly přes 30 minut cesty.
Měšťanská škola byla zřízena výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 21. června 1929, č. 80.529 a umístěna zatím - pro nedostatek vhodných místností - přechodně v sousedící osadě Rovnáčově.
V okolí jsou sice měšťanské školy téhož vyučovacího jazyka v Roztokách, Jilemnici, Čisté, Hor. Branné a ve Vrchlabí, ty jsou však vzdáleny 1-2 hodiny cesty, což však je vzdálenost příliš značná v neschůdném terénu podkrkonošském a v poměru k prostředí, z něhož žáci pocházejí, jdeť většinou o chudé tkalcovské děti. Jedině měšťanská škola v Roztokách je vzdálena řádnou cestou jen asi 1 hodinu cesty, avšak nevyhovující budova její jest dětmi přeplněna.
V právě provedené novostavbě školy v Zálesní Lhotě jest umístěna škola obecná a mateřská. Mimo byt správce školy není v ní jiných bytů ani poštovního úřadu.
V Praze dne 26. února 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer, v. r.
1037/XX.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců V. Knotka, V. Koška, J. Šamalíka a druhů
o vymáhání placení náhrady daně pozemkové a přirážek samosprávných u nabyvatelů drobných přídělů z pozemkové reformy (tisk 822/XI).
Ministerstvo financí, upravujíc před časem předpisování a vybírání pozemkové daně ze zabraného majetku pozemkového, uložilo podřízeným úřadům, aby přídělci zemědělské půdy byli za současného sdělení výše nedoplatků na dani pozemkové s přirážkami vyzváni, aby tyto nedoplatky do 30 dnů zaplatili nebo v téže lhůtě oznámili případné své námitky. Ve vyrozumění, které za tím účelem mělo, pokud se týče má, býti doručeno, upozorňují se tito výslovně, že mohou u příslušného berního úřadu zažádati za povolení přiměřených lhůt ku splácení nedoplatku, nejsou-li s to, aby celý nedoplatek najednou zaplatili. Při tom byl dán podřízeným úřadům pokyn, aby při rozhodování o žádostech za povolení splátek postupovaly blahovolně podle hospodářských poměrů žadatelů.
V Praze dne 17. března 1931.
Ministr financí:
Dr. Engliš, v. r.
1037/XXI. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. Hokkyho a druhů o případech udavších se v rusínské lidové škole v Mukačevě
(tisk 769/III).
Vykonaným šetřením bylo zjištěno, že ve školním roce 1930/31 nebylo na žádné z národních škol v Mukačevě zastaveno vyučování pro nedostatek paliva.
Co do úhrady věcného nákladu na národní školy v Mukačevě nutno podotknouti, že město Mukačevo jest podle smlouvy zavázáno přispívati značnou částkou na vydržování těchto škol a dodávati jim ročně 240 m palivového dřeva na otop, kteréžto povinnosti se však zdráhá plniti.
V Praze dne 26. února 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer, v. r.
1037/XXII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. Hokkyho a druhů
ve věci maďarské školy a zrušené maďarské dětské opatrovny v Slatinských Dolech (tisk 532/XIV).
Ve Slatinských Dolech jest římsko-katolická obecná škola erární; mající šest tříd s vyučovacím jazykem maďarským, v nichž šest učitelů vyučuje letos 333 dětí, a jednu pobočku s vyučovacím jazykem podkarpatoruským, kde jest 30 dětí vyučováno sedmým učitelem této školy. Škola je umístěna v erární budově, má místnosti vyhovující, prostorné a světlé.
V obci jest též státní (menšinová) škola s vyučovacím jazykem československým. Letos chodí do ní 148 dětí, jež bylo třeba rozděliti do čtyř tříd, protože škola - umístěná v najaté budově - má nedostatečné místnosti.
Opatrovna s výchovným jazykem československých je v budově, náležející báňskému ředitelství, a byla zřízena k žádosti rodičů. Docházka do ní je dobrovolná. Přes nejpřísnější vyšetřování nebylo zjištěno, že by se v opatrovně děti jiné národnosti počešťovaly anebo že by byly jakkoli trýzněny.
Opatrovna s maďarským jazykem výchovným nebyla zrušena, nebylo však dosud žádáno o obnovení její činnosti.
Z uvedeného jest patrno, že není důvodu k nějakým dalším opatřením.
V Praze dne 21. února 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer, v. r.