Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.


1060.

Interpelace:

I. posl. Štětky, Kopeckého a soudr. min. národní obrany o týrání vojáků v Písku,

II. posl. Štětky a soudr. min. spravedlnosti dru Meissnerovi o svévolném zdržení dopisu poslance Hadka krajským soudem v Olomouci,

III. posl. dra Schollicha, inž. Junga a druhů min. vnitra o zabavení č. 5 frýdeckého časopisu ťDeutsche VolkswehrŤ ze dne 31. ledna 1931.

IV. posl. dra Hassolda a druhů min. železnic o peněžní sbírce plzeňského ředitelství státních drah,

V. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. veřejných prací o nutných pracích na okrese hořickém,

VI. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudr. min. zemědělství a min. sociální péče o bezesmluvním stavu v zemědělství,

VII. posl. Dvořáka, Štětky a soudr. min. spravedlnosti o soustavné konfiskaci periodického časopisu ťŠkodovákŤ a ťPravdaŤ,

VIII. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o postupu karlovarských censurních orgánů (ťDeutsche TageszeitungŤ ze dne 25. února 1931).

1060/I.

Interpelace

poslanců Štětky, Kopeckého a soudruhů

ministru národní obrany

o týrání vojáků v Písku.

Dne 20. února v poledne vracela se 7. rota pěšího pluku číslo 11 domů ze cvičiště za železničním mostem v Písku. Na tak zv. ťPlazuŤ byly srovnány při cestě klády připravené na vory a tu podle rozkazu štábního rotmistra legionáře Kašpara museli vojáci lézti po těchto kládách.

Asi deset vojínů roty místo aby slézalo kluzké klády, šlo po cestě vedle nich. Když to spatřil pan štábní rotmistr Kašpar, strašně se rozlítil a letěl na nebohé vojáky. Dohnal posledního z nich, Dumena Vasila, vrátil ho a s rozkazem, aby lezl přes klády, dal Dumenovi takový políček, že se vojín zvrátil a padl naznak na zem.

Toto jednání pozorovali polní dělníci kolem místa a vyvolalo velké rozhořčení proti rotmistrovi. Tito všichni dělníci jsou ochotni jednání Kašparovo kdykoliv dosvědčiti.

Ptáme se ministra národní obrany:

Od které doby byla zavedena fackovací cvičební methoda ve vojsku?

Je v intencích páně ministrových, aby byli fackováni vojáci, kteří - - - chrání své zdravé údy před zbytečným nebezpečím poranění tím, že se sami vyhnou bláznovským kouskům, jako je zbytečné přelézání mokrých a kluzkých klád?

Jak potrestá štábního rotmistra Kašpara

a) za zbytečné honění vojáků na nebezpečná místa a

b) za fackování vojáka Dumena?

V Praze dne 27. února 1931.

Štětka, Kopecký,

Major, Krosnář, dr. Steru, Kuhn, Hruška, Kubač, Kliment, Zápotocký, Novotný, Barša, Čižinská, Höhnel, Steiner, K. Procházka, Vallo, Šllwka, Dvořák, Hodinová, Juran.

1060/II.

Interpelace

poslance Štětky a soudruhů

ministru spravedlnosti dru Alfrédu Meissnerovi

o svévolném zdržení dopisu poslance Radka krajským soudem v Olomouci.

Dne 2. března 1931 zaslal poslanec Radek, onoho času vyšetřovanec u krajského soudu v Olomouci, klubu komunistických poslanců dopis, ve kterém žádá, aby klub pověřil obhájce zastoupením jeho a ostatních dělníků uvězněných u krajského soudu v Olomouci.

Tento dopis byl po soudní censuře podle poštovního razítka dán na poštu teprve dne 13. (!) března 1931 a byl klubu komunistických poslanců doručen dne 14. března 1931.

Z toho je patrno, že krajský soud v Olomouci onen dopis úmyslně zdržel 11 dnů, aby posl. Radkovi a ostatním dělníkům nemohl být zjednán obhájce.

Poněvadž se podobné věci dějí také u ostatních soudů (případ dělníka Polaty u krajského trestního soudu v Praze), tážeme se pana ministra:

Jaké pokyny dal soudům, aby tak dlouho zdržovaly dopisy proletářských vězňů?

Kterým zákonným ustanovením odůvodňuje vylíčený - - - postup olomouckého soudu?

V Praze dne 16. března 1931.

Štětka, Gottwald, Tyll, Člžinská, Vallo, Babel, Hrubý, Steiner, Šliwka, Kliment, Kubač, Hruška, Kuhn, Hodinová, Zápotocký, Krosnář, Kopecký, Novotný, Major, K. Procházka, Juran.

1060/III. (překlad).

Interpelace

poslanců dra E. Schollicha, inž. R. Junga a druhů

ministru vnitra

o zabavení čísla 5 frýdeckého časopisu ťDeutsche VolkswehrŤ ze dne

31. ledna 1931.

Číslo 5 časopisu ťDeutsche VolkswehrŤ, vycházejícího ve Frýdku, ze dne 31. ledna 1931, okresní úřad zabavil výnosem ze dne 30. ledna a censurní úřad uznal závadným toto:

Z úvodníku nápis ťDomov, který se ztrácíŤ, v článku samém místa: ťa musil poznati, že cílem a účelem politických panovačných způsobů jest zbaviti nás domova v naší zemi...Ť ťponěvadž protivník, který má ještě skutečnou moc hráti si na našeho pána, připravuje nás v tomto boji o domov, domy a pole, o školu a pracovní místo. Boj o moc v říši našel by v boji o moc v našem domově jen pochopitelnou obdobu, kdybychom nebyli nuceni udržovati jednu frontu proti národnímu protivníkovi, jemuž tento stát, ve kterém jsme v přístřeší, byl darován mocenským rozhodnutím versailleským a saint-germainským a Na stránce 6 z článku: ťKaždého týdne deset nových spolubojovníků!Ť slova: ťDomov, který se ztrácí.Ť

V posledních letech měl jsem již častěji příležitost pojednati v interpelacích o zabavovací praksi frýdeckého censurního úřadu a poukázati, jak se nesmyslně a jednostranně postupuje proti tomuto neohroženému německému bojovnému listu východoslezského němectví, což musí vzbuditi dojem, že se takto má tento německý mluvčí hospodářsky těžce poškoditi a umlčeti. Toto zabavení musí se nazvati přímo nesmyslným, neboť již pouhé nápisy článků vzbuzují pocity obavy. Nehorázná však jest i nedbalost, s kterou se provádí censura, což jest zřejmo již z toho, že nápis ťDomov, který se ztrácíŤ byl vymýcen jak na prvé, tak i na šesté stránce, zatím co bezhlavý censor, politický komisař Jeřábek, který jako živnostenský a spolkový referent dosti ztrpčuje život německým živnostníkům a spolkům, na druhé stránce klidně nechal větu: ťDomov, který ztrácíme. Toto výstražné volání uvedli jsme před svým úvodníkem.Ť To se stalo jistě proto, aby čtenáři, které všemohoucí pan Jeřábek chrání před špatnými nápisy, přece se dověděli, co tak státu nebezpečného bylo vlastně zabaveno.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

Jste ochoten konečně učiniti přítrž šílenému a dlouholetému řádění frýdeckého censurního úřadu a podřízeným censurním úřadům dáti pokyny, aby se dozor nad časopisy vykonával způsobem rozumným, odpovídajícím demokratické době a liberálním?

V Praze dne 5. února 1931.

Dr. Schollich, inž. Jung,

inž. Kallina, dr. Keibl, Matzner, Schubert, Simm, Knirsch, Dobránsky, Szentiványi, dr. Szüllö; dr. Jabloniczky, Nitsch, dr. Törköly, Köhler, Geyer, Horpynka, dr. Hassold, dr. Hanreich, Krebs, dr. Holota, Kasper, Hokky, Fedor.

1060/IV. (překlad).

Interpelace

poslance dra F. Hassolda a druhů

ministrovi železnic

o peněžní sbírce plzeňského ředitelství státních drah.

Jak jsem se dověděl od železničních zaměstnanců a jak oznamuje i tisk, provedlo plzeňské ředitelství státních drah nedávno mezi svými zaměstnanci sbírku na podporu nezaměstnaných železničářů. Správněji řečeno, nešlo prý vlastně o dobrovolnou sbírku, nýbrž byl prý při této akci vykonáván jakýsi nátlak a zaměstnancům a úředníkům se prostě prováděly srážky z jejich požitků. Tak si opatřilo plzeňské ředitelství státních drah neméně než přes 95.000 Kč.

Vyžaduje-li již způsob, jakým jmenované ředitelství získalo peníze, vysvětlení, pak jest ještě nutnější veřejně a bezvadně složiti účet, jak se těchto peněz užilo, neboť ve veřejnosti a v tisku bylo oznámeno, že vybraných peněz se prý jen částečně užilo na podporu nezaměstnaných železničářů. Nezaměstnaným železničářům prý se vyplatilo 68.000 Kč, 5.000 Kč okresní péči o mládež (jistě jen české), zatím co značná částka 22.000 Kč byla rozdělena počešťovacím spolkům, Jednotám.

Samozřejmě netřeba dokazovati, že je nutno všemožně podporovati nezaměstnané. Ale jest to nehoráznost, když si ředitelství státních drah troufá jednostranně zasáhnouti do národního boje. Plzeňské ředitelství státních drah zahrnuje české a německé území. Vedle českých železničních úředníků a zaměstnanců jsou v tomto ředitelství zaměstnáni i němečtí úředníci a němečtí zaměstnanci. Při sbírce, která se prováděla s větším nebo menším nátlakem, jistě se nezapomnělo vybírati nebo srážeti z německých platů. Ale jest přímo nestoudné, když si ředitelství státních drah, neohlížejíc se na tyto Němce, dovolilo odevzdati sebrané peníze počešťovacím spolkům, Němcům nepřátelským, využívajíc toho a vědouc, že se přece německý zaměstnanec nesmí ani hnouti, poněvadž jinak bude chladnokrevně připraven o existenci a nanejvýš rozmnoží počet nezaměstnaných. Proto se domnívají, že si vůči Němcům lze dovoliti každou bezohlednost a urážku. Pro tak zvaný obchodní podnik, jakým dráhy přece chtějí a mají býti, jest to přímo neslýchané jednání, jednostranně se vměšovati do národního politického boje, - a to ještě s cizími penězi.

Musíme konstatovati, že užití veřejných peněz, které jsou určeny k účelu přesně uvedenému, k nějakým jiným účelům rovná se přímo jakémusi zpronevěření a že tito vinníci plně a docela ručí těm, kdož poskytli peníze, tedy všem, kteří ke sbírce přispěli, že pořadatelé sbírky jako vykonavatelé všechny sebrané peníze bez výjimky odevzdají také uvedenému účelu. Jest to tedy těžké porušení tohoto závazku důvěry, když se pod heslem podpory nezaměstnaným vybírají peníze na počešťování.

Podepsaní táží se tedy pana ministra železnic:

1. Ví pan ministr o těchto událostech u plzeňského ředitelství státních drah?

2. Jest pan ministr ochoten zahájiti ihned přísné vyšetřování a zjistiti osoby, odpovědné za sbírku a rozdělení peněz?

3. Jest pan ministr ochoten umožniti přesné prozkoumání této peněžní akce a uveřejniti podrobnou účetní zprávu, jak se užilo peněz sebraných nebo úředníkům s platu sražených?

4. Jest pan ministr ochoten přiměti příslušné osoby, aby peněz, určených pro nezaměstnané, také bez výhrady se dostalo nezaměstnaným státním zaměstnancům plzeňského ředitelství státních drah?

5. Co zamýšlí pan ministr železnic učiniti, drby připomenul příslušným úředníkům plzeňského ředitelství státních drah, že nejsou ustanoveni, aby provozovali šovinistickou činnost, nýbrž aby provozovali železniční dopravu?

V Praze dne 17. února 1931.

Dr. Hassold,

inž. Kallina, dr. Hanreich, dr. Schollich, Krebs, inž. Jung, Schubert, Bobek, Scharnagl, Knirsch; Kasper, Matzner, dr. Keibl, Horpynka, Köhler, Simm, Geyer, dr. Petersilka, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly.

1060/V.

Interpelace

post. J. Stejskala, J. Šeby a druhů

ministru veřejných prací

o nutných pracech na okrese hořickém.

Vzhledem k tíživé nezaměstnanosti pracujícího lidu v soudním okresu hořickém v Podkrkonoší, obracejí se podepsaní poslanci na ministerstvo veřejných prací a upozorňují na důležité projekty z oboru vodocestného, melioračního, silničního a veřejných staveb, které přicházejí v úvahu v okrese hořickém, a žádají za jejich realisování v zájmu řešení hospodářské krise a v zájmu produktivní péče a nezaměstnané.

I. V oboru vodocestném.

a) Regulace říčky Bystřice s naléhavým požadavkem urychleného zahájení prací na dílčím úseku v katastru obce Jeřic, vzhledem k jeho zcela připravenému projektu.

b) Dokončení regulace říčky Javorky se zvláštním zřetelem k úseku v oblasti obce Sobčic vodními přívaly nejvíce postihované.

c) Hrazení našich horských bystřin v jich horním toku údolními přehradami se zvláštním zřetelem k Újezdu Podhornímu.

V zájmu všeobecně zdravotním. žádáme za urychlené provádění projektovaných a připravovaných vodovodů v Miletíně a Ostroměři.

II. V oboru silničním.

a) Vybudování okresní silnice na projektované trati Holovousy-Chodovice-státní silnice s odbočkou Chodovice-Chlum.

b) Dokončení výstavby silnic:

1. Skála-Čenice-Želkovice.

2. Kal-Vřesník.

3. Polšt-Jeníkov.

c) Rekonstrukce silnic dálkových:

1. Státních v hranici okresu.

2. Okresní Hořice-Miletín (stará) s úpravou Riegrovy třídy v Hořicích.

3. Okresní Hořice-Jeřice-Třebovětice-Cerekvice-Zlatý Kříž.

4. Okresní Miletín-Bělohrad.

5. Okresní Šárovcova Lhota-Mlázovice.

6. Okresní Dachova-Červená Třemešná-Tetín.

d) Uválcování řady předmětných úseků silnic okresních jako: Hořiněves-Zelkovice-Čenice.

III. V oboru veřejných staveb:

a) Urychlené zahájení výstavby invalidního asylu v Hořicích.

b) Iniciativní zásah pro projektovanou výstavbu státní budovy pro státní úřady v Hořicích.

c) Provedení stavby čistící stanice odpadových vod města Hořic, vzhledem k poskytnuté státní subvenci městu Hořicům, která zavazuje město podmínečně s vybudováním této stanice.

Podepsaní se táží:

1. Jsou Vám, pane ministře, tyto potřeby okresu známé?

2. Hodlá ministerstvo veřejných prací působiti k tomu, aby tyto projekty byly realisovány a čeleno nezaměstnanosti produktivními pracemi?

V Praze dne 27. března 1931.

Stejskal, Šeba,

Bergmann, Polívka, Zeminová, Malý, dr. Moudrý, Šmejcová, Špatný, Vaněk, Pechmanová-Klosová, Mikuláš, Jos. Tůma, Hatina, dr. Patejdl, Fiala, inž. Záhorský, Hrušovský, Richter, dr. Stránský, David, Lanc, Langr, Sladký.

1060/VI.

Interpelace

posl. J. Koudelky, inž. J. Nečase, J. Bečko a soudruhů

ministrům zemědělství a sociální péče o bezesmluvním stavu v zemědělství.

Jednání v zemských poradních sborech pro záležitosti zemědělského dělnictva o kolektivní smlouvy (směrnice) pro zemědělské dělnictvo na rok 1931 úplně ztroskotalo a nastal v zemědělských podnicích bezesmluvní stav.

Jednání ztroskotalo o požadavek skupiny podnikatelů, aby mzda zemědělského dělnictva byla snížena. Nejprve požadovali zemědělští podnikatelé odejmutí 13tého služného kategorii deputátníků, dále zrušení řepařských přídavků dělnictvu v řepařské oblasti, u denního dělnictva snížení mezd o 20% a odstranění premií, vyplácených dosud v určitém množství brambor a obilí. I když tyto své návrhy omezili v posledním jednání na snížení mezd zemědělských denních dělníků cca o 18%, přece byl to požadavek toho druhu, že zástupci organisací dělnických nemohli jej přijmouti, nechtějíce ještě více snížiti životní úroveň beztak špatně placeného zemědělského dělnictva.

Tato tvrdošíjnost zemědělských podnikatelů způsobila bezesmluvní stav v zemědělství. Následky toho padají ovšem na vrub odpovědnosti zaměstnavatelů.

Podepsaní se proto táží:

1. Jsou pánům ministrům zemědělství a sociální péče známy tyto poměry?

2. Co hodlají učiniti páni ministři na ochranu existencí těžce pracujících a špatně odměňovaných zemědělských dělníků?

3. Co hodlá pan ministr učiniti na ochranu klidného chodu zemědělské výroby?

4. Je pan ministr zemědělství ochoten naříditi, aby v zemědělských podnicích státních a zemských ohledně mezd zemědělského dělnictva zachovány byly mzdy v míře neztenčené, tedy status quo?

V Praze dne 27. března 1931.

Koudelka, inž. Nečas, Bečko,

dr. Winter, dr. Mareš, Chalupník, Husnaj, Nový, Jurnečková, Vácha, Tayerle, V. Beneš, Prokeš, dr. Macek, Benda, dr. Markovič, Klein, Polach, Hampl, Pik, Kučera, Biňovec, Chalupa, Jaroš, Remeš.

1060/VII.

Interpelace

posl. Dvořáka, Štětky a soudruhů

ministru spravedlnosti

o soustavné konfiskaci periodického časopisu ťŠkodovákŤ a ťPravdaŤ.

V posledních dvou měsících státní zastupitelství v Plzni, společně s policejním ředitelstvím provádí systematicky konfiskace periodického časopisu ťŠkodováku a krajinského časopisu ťPravdaŤ.

Máme dojem, že censurní praxe nevychází již z platných nařízení trestních zákonů, nýbrž že je to organisovaný útok na hospodářské a finanční zničení jmenovaných listů. Při čtení zabavených citátů a článků stává se ťironiíŤ stať v ústavních zákonech tohoto státu pojednávající o ťdemokratickéŤ formě Československé republiky, neboť konfiskační metody užívané státním zastupitelstvím v Plzni překročily daleko rámec Bachova režimu ve starém bývalém Rakousku.

Tak zabaveno bylo oznámení legálního sjezdu nezaměstnaných, otištěné v 10. čísle periodického časopisu ťŠkodovákŤ ze dne 6. března 1931, které zní:

ťŘíšský sjezd nezaměstnaných 15. března v Praze. V neděli 15. března se sejde v Praze v Lidovém domě ve Vysočanech o 9. hodině dopolední první říšský sjezd nezaměstnaných s programem:

1. Masová nezaměstnanost a boj proti ní.

2. Organisování nezaměstnaných.

3. Volba ústředního akčního výboru.

Všechny akční výbory učiní ještě ve zbývajících dnech vše, aby masy nezaměstnaných zabývaly se říšským sjezdem a aby zajistily účast silných delegací ze svých krajů.

Ústředí Rudých odborů a Akční výbor

Velké Prahy.

Nebo konstatování fakta otištěné v 11. čísle periodického čas. ťPravdaŤ ze dne 14. března tohoto znění:

ťNezaměstnaný dělník, který nabízel svůj život za Haruse žalován Meissnerem.

Dne 24. března t. r. nabídl nezaměstnaný dělník Vladislav Adam z Č. Budějovic dopisem otištěným v našem listě svůj život za život uvězněného Jana Haruse. V těchto dnech byla jemu a odpovědnému redaktoru doručena žaloba, podle níž je stíhán ministrem spravedlnosti soc. dem. Meissnerem pro urážku, protože prý v dopise je viněn ministr Meissner z pomstychtivosti.Ť

Ptáme se pana ministra:

Nestydí se za takové podřízené, kteří svým postupem proti dělnickému tisku zastiňují staré monarchistické Rakousko?

Nebo snad pan ministr souhlasí s řáděním podřízených jemu censorů,.... ne-li, zakáže jim tento postup?

V Praze dne 20. března 1931.

Dvořák, Štětka,

Gottwald, Hruška, Novotný, Höhnel, Kuhn, J. Svoboda, K. Procházka, dr. Stern, Čižinská, Tyll, Haiblick, Kliment, Juran, Sliwka, Steiner, Barša, Kubač, Hrubý, Kopecký.

1060/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů

ministrovi vnitra

o postupu karlovarských censurních orgánů (ťDeutsche TageszeitungŤ ze dne 25. února 1931).

President státu Masaryk napsal ve své knize ťNová Evropan o politické samostatnosti národů, jako základu svobodného a pokojného vývoje, tato slova:

ťPolitická samostatnost jest pro národ uvědomělý, vzdělaný, životní potřebou - národ politicky podrobený i v nejkulturnějším státě je potlačen a hospodářsky a sociálně vykořisťován. Čím myslivější je národ, čím energičtější, tím tíže nese cizí nadvládu; a jsou případy, že politický pán je méně vzdělaný, méně zdatný než poddaný lid.Ť

A na jiném místě:

ťČeskoslovenský stát zaručí svobodu slova a tisku, svobodu shromažďovací a petiční.Ť

Musíme však nyní konstatovati, že censurní orgánové vědomě jednají proti těmto výrokům presidenta státu, jestliže na příklad v časopisu ťDeutsche TageszeitungŤ ze dne 25. února 1931, v čísle 47, vycházejícím v Karlových Varech, propadlo červené tužce censorově v článku: ť- - den smutku - - - den ctiŤ toto: ťTehdejší držitelé moci přešli v Paříži k dennímu pořadu přes svatě dané sliby, nedbajíce nejsvětějšího přirozeného práva národů, sebeurčení vlastního osudu a jedině ve střední Evropě podrobili 40 milionů lidí otroctví státu cizího národa. Od té doby těžce spočívá pěst nových státních nadvlád na územích cizího národa, přidělených jim tak nespravedlivě. Nevýslovná bída, těžká hmotná a duševní nouze zachvátila tyto miliony lidí, jejichž jedinou nadějí jest, že také pro ně udeří jednou hodina svobody. Vládnoucí státníci se stále ještě pokoušejí, udržujíce zdánlivou demokracii, která se opírá o hroty bodel, tento násilný stav nejen zachovati, nýbrž vylíčiti jej jako nejspravedlivější řešení. Musilo se sáhnouti ke lži o vině na válce, aby bylo Německo vsazeno do otrockých okovů. Tito podivu hodní snílkové o míru vybrali si z demokratické výzbroje zbraně, aby nyní, dovolávajíce se tak zvané menšinové zásady, odůvodnili potlačení 40 milionů lidí jako mravně spravedlivé, ba ve svém výsměchu jdou tak daleko, že nové mocenské metody směřující k odnárodnění líčí jako vrchol ideálu humanity. Surové mocenské metody, lež a klamání veřejnosti jsou základy této zvláštní poválečné demokracie. která vede k zbídačení velkých mas lidí a které mimo to způsobily hospodářskou krisi, projevující se navenek jedině ve střední Evropě 10 miliony nezaměstnaných.Ť

Zde vyjádřené myšlenky jsou dnes všeobecným statkem všech mírumilovných lidí, kteří dnes poctivě pečují o to, aby dopomohli k vítězství pravdě. Poznání, že lež o vině na válce, na které jest vybudována zotročovací politika versailleského mírového diktátu, namířená proti Německu, nedá se již nadále udržeti, zvítězilo již nejen u všech vědců, vůbec dnes již téměř u všech vedoucích státníků anglických, severoamerických a italských. Působí přímo směšně, domnívají-li se české censurní orgány, že mohou tento vývoj zadržeti svými praktikami.

Také nynější nezaměstnanosti nezabrání se tím, zabaví-li se konstatování, že jen Evropa má dnes 10 milionů nezaměstnaných.

Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten učiniti konečně všechna opatření, aby konečně jednou zmizely takovéto censurní metody, které byly neznámé dokonce i v době předbřeznové, a které jsou výsměchem vší demokracie a censurní orgány poučiti, že svobod slova a svoboda tisku má svůj základ ve státním základním zákoně a že tedy jí mají dbáti především censurní orgány.

V Praze dne 10. března 1931.

Inž. Kallina,

inž. Jung, Horpynka, Krebs, Köhler, dr. Keibl, Matzner, Simm, Kasper, dr. Hanreich, Schubert, dr. Schollich, Geyer, dr. Hassold, Knirsch, Hokky, dr. Szüllö, Fedor, dr. Holota, dr. Törköly, Nitsch, Szentiványi, dr. Jabloniczky, Dobránsky.

Původní znění ad 1060/III.

Interpellation

der Abgeordneten Dr. Ernst Schollich, Ing. Jung und Genossen

an den Minister des Innern

betreffend die Beschlagnahme der ťDeutschen VolkswehrŤ in Friedek Nr. 5 vom 31. Jänner 1931.

Die in Friedek erscheinende ťDeutsche VolkswehrŤ Nr. 5 vom 31. Jänner 1931 wurde von der Bezirksbehörde mit Erkenntnis vom 30. Jänner beschlagnahmt und zwar wurde von der Zensurbehörde beanständet:

Vom Leitartikel die Ueberschrift lautend Heimat, die verloren geht!Ť, beim Artikel selbst die Stellen: ťund er müsste erkannt haben, dass Ziel und Zweck der politischen Herrschermethoden es ist, uns zu Heitmatlosen in unserem Lande zu machen,Ť... ťweil der Gegner, der sich als unser Herr aufzuspielen noch die tatsächliche Macht hat, während dieses Kampfes uns um Heimat, Haus und Hof, um Schule und Arbeitsplatz bringt! Der Kampf um die Macht im Reiche fände im Kampfe um die Macht in unserer Heimat nur eine verständliche Analogie, wenn wir nicht eine Front gegen den nationalen Gegner, dem dieser Herbergstaat, in dem wir leben, durch den Machtspruch zu Versailles und Saint Germain geschenkt worden ist, zu erhalten gezwungen wären.Ť Seite 6 aus dem Artikel: Jede Woche zehn neue Mitkämpfer! die Worte: ťHeimat, die verloren geht!Ť

Ich habe in den letzten Jahren bereits des öfteren Gelegenheit gehabt, die Beschlagnahmepraxis der Friedeker Zensurbehörde in Interpellationen zu behandeln und darauf zu verweisen, wie unsinnig und einseitig gegen dieses unerschrockene deutsche Kampfblatt des ostschlesischen Deutschtums vorgegangen wird, was den Eindruck erwecken muss, dass man auf diesem Wege dieses deutsche Sprachorgan wirtschaftlich schwer schädigen und mundtot machen will. Die vorliegende Beschlagnahme ist geradezu widersinnig zu nennen, denn schon die blossen Titel von Aufsätzen erregen Angstgefühle, Unheimlich aber ist auch die Schlamperei, mit welcher die Zensur durchgeführt wird, was schon daraus ersichtlich ist, dass der Titel ťHeimat, die verloren gehtŤ, sowohl auf der ersten als auch auf der sechsten Seite ausgemerzt wurde, während der kopflose Zensor, der politische Kommissär Jeřábek, der als Gewerbe- und Vereinsreferent den deutschen Gewerbetreibenden und Vereinen das Leben sauer genug macht, auf der zweiten Seite ruhig den Satz stehen liess: ťHeimat, die uns verloren geht!Ť Diesen Warnungsruf stellten wir unserem Leitartikel voran. Dies geschah wohl deshalb, dass die vom allmächtigen Herrn Jeřábek vor den bösen Titeln geschützte Leserschaft doch noch erfährt, was denn eigentlich so Staatsgefährliches konfisziert worden ist.

Die Gefertigten fragen daher den Herrn Minister:

Sind Sie bereit dem wahnwitzigen und jahrelangen Treiben der Friedeker Zensurbehörde endlich ein Ende zu setzen und Weisungen am die unterstellten Zensurbehörden herauszugeben, dass die Aufsicht über die Zeitungen in einem vernünftigen der demokratischen Zeit entsprechenden liberalen Art und Weise ausgeführt wird?

Prag, am 5. Feber 1931.

Dr. Schollich, Ing. Jung,

Ing. Kallina, Dr. Keibl, Matzner, Schubert, Simm, Knirsch, Dobránsky, Szentiványi, Dr. Szüllö, Dr. Jabloniczky, Nitsch, Dr. Törköly, Horpynka, Köhler, Geyer, Dr. Hassold, Dr. Hanreich, Krebs, Kasper, Dr. Holota, Hokky, Fedor.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP