Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.


1306.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .................................. 1931

o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Pro zmírnění škod, způsobených živelními pohromami v roce 1931 na jakémkoliv majetku, přispěje stát těm, kdož byli těmito pohromami postiženi, s náležitým zřetelem na jejich hospodářské poměry tím způsobem, že převezme závazek platiti část úroků ze zápůjček nebo z jejich částí, jež jim poskytly nebo poskytnou na nápravu těchto škod peněžní ústavy zmocněné k tomu ministerstvem zemědělství nebo, pokud nejde o škody na zemědělském (lesním) majetku, ministerstvem vnitra.

(2) Úhrn zápůjček těchto nesmí přesahovati peníz 50,000.000 Kč a příspěvek státní na úrok činiti bude ročně 3% z poskytnutých zápůjček nebo z jejich částí, a to na dobu nejdéle 15 let.

§ 2.

(1) Ministerstvo zemědělství, pokud se týče ministerstvo vnitra (§ 1, odst. 1.) se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí převzalo státní záruku, a to na dobu nejdéle 15 let:

1. až do úhrnné výše 5,000.000 Kč za zápůjčky nebo jejich části, jež poskytnou peněžní ústavy uvedené v § 1, odst. 1. těm, kdož byli živelními pohromami v roce 1931 postiženi a jsou tím ohroženi na hospodářské existenci a nemohou proto dosíci úvěru na nezbytně nutnou nápravu škod, způsobených těmito živelními pohromami,

2. až do úhrnné výše 25,000.000 Kč za splacení peněz, které opatří si peněžní ústavy uvedené v § 1, odst. 1. nebo pro ně jejich ústředí na poskytování zápůjček podle tohoto zákona u veřejnoprávních peněžních a sociálně-pojišťovacích ústavů.

(2) Úroková míra zápůjček poskytovaných postiženým z peněz opatřených na základě státní záruky nesmí přesahovati úrokovou míru těchto peněz o více než 1/2%, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské o více než 1%.

(3) Zápůjčky, resp. závazky takto zaručené mají sirotčí jistotu a převzetí záruky, jde-li o zápůjčky hypotekární, poznamená se v pozemkové knize při zaručené zápůjčce.

§ 3.

Z úhrnu zápůjček (§ 1, odst. 2.) a státní záruky (§ 2) určí se dohodou ministrů zemědělství, vnitra, průmyslu, obchodu a živností a financí část, připadající jednak na zmírnění škod na majetku zemědělském (lesním), jednak na zmírnění škod ostatních se zřetelem na rozsah škod a hospodářské poměry poškozených.

§ 4.

Právní listiny, vysvědčení, podání, protokoly, přílohy, úřední výkony a vyhotovení, jež týkají se zápůjček a pomoci podle tohoto zákona zejména též pokud se týkají zajištění nebo zaručení poskytnutých zápůjček, jsou, když se jich nepoužije k jinému účelu "osvobozeny od kolků a poplatků.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři zemědělství, vnitra a průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí.

Důvodová zpráva.

Živelní pohromy v tomto roce vyskytly se opět v mimořádném rozsahu a způsobily těžké škody zejména na zemědělských pozemcích úplným nebo částečným zničením zemědělských kultur, anebo odplavením ornice. Jde o škody způsobené zejména krupobitím, vodním přívalem, povodněmi, mrazem, sněžnou plísní, suchem, hraboši a pod. Přesné číslice o výši škod nejsou dosud známy, poněvadž se předem musí provésti a ještě provádí příslušné šetření o škodách podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách, resp. pokud jde o nezemědělce, podle nouzového regulativu. Podle předběžných zpráv příslušných okresních úřadů možno usuzovati, že jde o škod mimořádného rozsahu, převyšující značnou měrou průměrný rozsah těchto škod z let minulých, vyjímajíc ovšem rok 1929, jenž byl v tom ohledu zcela mimořádný.

Škody, způsobené živelními pohromami, jsou pro zemědělce letos zvláště citelné, poněvadž na ně doléhá ještě mimořádně těžká tíseň způsobená hospodářskou krisí. Pokles cen zemědělských výrobků působí pokles čistého výnosu zemědělských podniků a z toho resultující pokles zemědělského důchodu působí silné zadlužení zemědělských podniků. Škody způsobené živelními pohromami zhoršují situaci zemědělců ještě dále tím, že zvyšují jejich zadlužení nad míru sotva snesitelnou.

Na zmírnění škod, způsobených živelními pohromami zemědělcům, jsou určeny podpory ze zvláštních fondů, zřízených u zemědělských rad (v zemi Podkarpatoruské u zemského úřadu), které se každý rok dotují částkou 8,000.000 Kč, jež je preliminována ve stáním rozpočtu v kap. 21., tit. 5, § 5, pol. 1. a držiteli půdy zvláštní přirážkou k dani pozemkové ve výši 12% státní daně. Na podpory nezemědělců je preliminováno v témže §u pol. 2. 1,500.000 Kč. S prostředky těmito možno vystačiti jen tehdy, neprojeví-li se živelní pohromy v tom kterém roce v mimořádném rozsahu ať co do své frekvence, tak co do intensity anebo územního rozsahu. Prostředky tyto však nemohou stačiti při mimořádném rozsahu živelních pohrom, ač-li by ovšem fondům byly k disposici reservy z let příznivějších. Bohužel podpůrné fondy nemohly si dosuď utvořiti reserv v žádoucí výši, poněvadž existují teprve od 1. ledna 1928 a jejich prostředky byly vyčerpány udělenými podporami, zejména pak v katastrofálním roce 1929. Se zřetelem na to prostředky, které mají fondy k disposici tohoto roku daleko nestačí, aby se z nich dostalo poškozeným zemědělcům v žádoucí míře potřebné pomoci, takže podpory, jež zemědělcům z fondů bude možno uděliti, budou míti většinou ráz jen skrovné a tím nedostačující výpomoci z nouze. Skrovné prostředky fondů nedovolují provésti větší pomocné akce zejména, pokud by šlo o snížení břemene vyplývajícího z vyššího zadlužení.

Pomoc státu, kterou vláda navrhuje, směřuje podle vzoru zákona ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách a opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 159 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1929, jednak ke zlevnění poskytnutého úvěru, jednak vůbec k umožnění úvěru.

V prvém ohledu má se postiženým, kteří uzavřeli nebo uzavrou zápůjčku, dostati státního příspěvku na zúročení, a to ve výši 3%. Úhrn zápůjček, na jejichž zúročení může býti příspěvek povolen, navrhuje vláda penízem 5,000.000 Kč, Příspěvek na zúročení má stát platiti podobně jako při citovaném opatření Stálého výboru č. 159/1929 Sb. z. a n. na dobu nejdéle 15 let.

Pokud jde o zmocnění peněžních ústavů ku poskytování zápůjček, bude postupováno týmž způsobem, jako při provádění zákona č. 118/1927 Sb. z. a n. a opatření Stálého výboru č. 159/1929 Sb. z. a n. a budou zmocněny ministerstvem zemědělství všeobecně ku poskytování zápůjček tyto peněžní ústavy:

Spořitelny podle zákona ze dne 14, dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., včetně spořitelen, uvedených v § 33, odst. 3. a § 21, odst. 1. téhož zákona, dále záložny utvořené z fondů kontribučenských a berních, pokud jsou pod veřejným dozorem, záložny, utvořené na základě spolkového zákona z 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z., úvěrní společenstva (družstva), zřízená podle zákona o výdělkových a hospodářských společenstvech z 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., úvěrní družstva, zřízená podle uh. zák. čl. XXXVII/1875, obchodního zákona nebo uh. zák. čl. XXIII/1898 o hospodářských a živnostenských společenstvech úvěrních a zemské ústavy úvěrní, oprávněné podle svých stanov poskytovati zápůjčky tohoto způsobu. Ministerstvem vnitra budou zmocněny mimo to i obchodní banky. V případě potřeby budou v individuelním případě ministerstvem zemědělství zmocněny ku poskytování zápůjček event. i banky, nemohl-li by dlužník jinak dosíci úvěru v okruhu svého bydliště, ovšem za podmínek, že úroky ze zápůjček budou smluveny v obdobné výši jako u ústavů dříve uvedených.

Zmocnění peněžních ústavů ku poskytování zápůjček bude všeobecně vázáno podmínkami, že úrok ze zápůjček placený nemá zpravidla převyšovati právě obvyklou úrokovou míru hypotekárních zápůjček spořitelen, které jsou nejblíže místu, kde byla škoda živelní pohromou způsobena, leč by vyšší úroková míra byla odůvodněna zvláštními poměry, a že roční, po celou neb obmezenou dobu trvání zápůjčky se opakující vedlejší platy ze zápůjčky jako správní, režijní nebo manipulační příspěvky a pod., nesmějí znamenati zvýšení úrokové míry její nad výši právě uvedenou.

V ohledu druhém navrhuje se, aby ve výjimečných případech, kdy poškozený je živelní pohromou ve své hospodářské existenci ohrožen, bylo mu umožněno uzavříti zápůjčku na záchranu hospodářské existence tím, že stát převezme záruku za uzavřenou zápůjčku. Podmínky státní pomoci v této formě jsou stanoveny stejně jako v citovaném opatření Stálého výboru, tj. ohrožení na hospodářské existenci a nemožnost dosíci úvěru na nezbytně nutnou nápravu škod způsobených živelními pohromami.

Oproti opatření Stálého výboru č. 159/1929 Sb. z. a n., navrhuje se nové ustanovení, podle něhož má býti umožněno převzíti státní záruku za splacení peněz, jež si opatří peněžní ústavy nebo pro ně jejich ústředí na poskytování zápůjček na nápravu škod způsobených živelními pohromami. Ustanovení toto má za účel umožniti peněžním ústavům, aby mohly obdržet, jako vklad peníze z ústavů veřejnoprávních nebo ze sociálně pojišťovacích ústavů, pro jejichž ukládání jsou příslušnými zákony stanoveny určité podmínky, kterým některé ústavy poskytující zemědělcům úvěr formálně nevyhovují. Těmito ústavy rozumí se poštovní spořitelna, zemské peněžní ústavy, ústřední sociální pojišťovna, všeobecný pensijní ústav a úrazové pojišťovny.

Aby zápůjčky státem zaručené mohly poskytovati též ústavy, které mohou podle svých stanov ukládati své přebytky jen na sirotčí jistotu; stanoví se v § 2 výslovně, že zápůjčky, resp. závazky státem zaručené mají sirotčí jistotu.

Aby obchod nemovitostmi byl orientován o pravé ceně nemovitostí, na nichž budou váznouti hypotekární zápůjčky státem zaručené, a aby neusuzoval na vyšší cenu nemovitostí, na nichž jsou hypotekární zápůjčky v zadnějším pořadí, stanoví se výslovně, že zaručení zápůjčky státem poznamená se v pozemkové knize.

Úhrn zápůjček poškozených, za něž bude lze převzíti státní záruku, stanoví se částkou 5,000.000 Kč, která pravděpodobně postačí; záruka za peněžní ústavy stanoví se částkou 25,000.000 Kč. V zájmu postižených stanoví osnova, že úroková míra zápůjček poskytovaných postiženým z peněz opatřených na základě státní záruky nesmí přesahovati úrokovou míru těchto peněz o více než 1/2%, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, kde poměry nesou sebou vyšší režii, o více než 1%.

Státní pomoc má se dostati zemědělcům i nezemědělcům, a proto obsahuje osnova ustanovení (§ 3), jakým způsobem státní pomoc má se rozvrhnouti na zmírnění škod na majetku zemědělském a nezemědělském.

Osnova konečně obsahuje obvyklé ustanovení o osvobození od kolků a poplatků.

Aby bylo dosaženo určité konformity při udělování státní pomoci a zejména, aby mohly býti urychleně vyřizovány žádosti o státní záruku, kde zákon vyžaduje dohody mezi ministerstvem zemědělství, pokud se týče ministerstvem vnitra s ministerstvem financí budou žádosti projednány ve zvláštní meziministerské komisi zástupců ministerstva zemědělství, vnitra, financí a obchodu. Tento způsob vyřizování se dobře osvědčil, zejména při provádění opatření Stálého výboru č. 159/1929 Sb. z. a n.

Úhrada nákladů, jež si vyžádá provedení zákona, bude provedeno v tomto a event. příštím roce podle ustanovení finančního zákona (čl. XI. a XII.) a v letech následujících bude o úhradu výdajů postaráno rozpočtově.

Vláda doporučuje, aby tento vládní návrh byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a rozpočtovému a v senátě výboru národohospodářskému a rozpočtovému ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší, a navrhuje aby byl projednán ve zkráceném řízení podle § 55 jednacích řádů sněmoven. Pilnost vládního návrhu zákona odůvodňuje se nutností, aby zákon co nejdříve nabyl účinnosti, aby mohla býti včas provedena podpůrná akce za účelem nápravy škod způsobených živelními pohromami.

V Praze, dne 26. června 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

 

Ministr zemědělství:

 

Bradáč v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP