1319/XIV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Vladimíra Polívky, Igora Hrušovského a druhů
o jmenování ředitele čs. státních drah v Košicích (tisk 1082/VIII).
Nutno předeslati, že objektivnost rozhodování o obsazení míst, zejména míst vedoucích, ve státní správě vyžaduje, aby dělo se podle určitých směrnic. Jednou z nich je, že při obsazení uvolněného místa má přednost plně kvalifikovaný úředník služebně starší, pokud ustanovení úředníka služebně mladšího není odůvodněno zvláštními věcnými zřeteli.
Také v konkretním případě byl ustanoven přednostou ředitelství státních drah v Košicích úředník služebním pořadím starší, než jsou techničtí náměstkové přednostů ředitelství v Bratislavě a v Košicích. Pro ustanovení úředníka služebně mladšího nebylo věcných důvodů, neboť odborná zdatnost nově jmenovaného ředitele, projevená nejen prakticky na různých místech dosavadního jeho přidělení, nýbrž i teoreticky odbornou, vědeckou jeho činností literární, zaručuje, že rozhodnutí železniční správy bude ku prospěchu ředitelství, v jehož obvodu jsou zvláště četné a důležité úkoly, pro které má vládní rada Ing. Burian mimořádnou kvalifikaci.
Státní správa železniční řídila se, jak patrno, při ustanovení nového přednosty ředitelství státních drah v Košicích ohledy na potřeby služby a dbala při tom též plně zvláštních potřeb ředitelského obvodu košického.
Ježto v interpelaci obsaženy jsou některé narážky, které by mohly vzbuditi pochybnost o bezvadnosti postupu při uvedeném jmenování, nutno zdůrazniti, že ke jmenování došlo po zralém uvážení všech okolností a že bylo provedeno k návrhu příslušných úředních míst dekretem, mnou podepsaným.
Stalo se tak za mého pobytu v cizině. Ač jsem byl i za své cesty ve styku s resortem, nebyl v době, kdy byl učiněn dotaz o obsazení místa ředitele, jmenovací dekret doručen, takže jmenování nebylo pravoplatné, pročež ministerstvo železnic muselo se nutně chovati při udělování informací tisku zdrženlivě. Jen nedorozuměním mohla býti tato zdrženlivost pokládána za nesprávné informování.
V Praze, dne 17. června 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.,
1319/XV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Polívky a druhů
o porušení interpelačního práva poslancova (tisk 851/X).
Dne 4. dubna 1930 podal poslanec Národního Shromáždění Igor Hrušovský dotaz, podle něhož velitel 20. pěší divise brigádní generál Miloš Žák prý se zúčastnil dne 23. března 1930 veřejné politické schůze v Nitře, svolané býv. poslancem Perglerem a později při společném obědě i politických debat, při kterých byla zlehčována hlava státu.
Na základě tohoto dotazu nařídil jsem administrativní vyšetřování proti jmenovanému veliteli. Je přirozeno, že týž musel býti o podstatě obvinění vyslechnut a že mu tato obvinění musela býti oznámena. Při tom vyšetřující velitel, aniž ovšem k tomu byl povinen, sdělil generálu žákovi i jméno poslance Hrušovského, jakožto podatele dotazu.
Generál Žák podal pak proti poslanci Hrušovskému žalobu pro urážku na cti. Zmocnění k podání této žaloby mu vojenskou správou dáno nebylo a také podle platných předpisů ho nebylo třeba, poněvadž nešlo o urážku spáchanou obsahem tiskopisu. Generál Žák použil tu svého občanského práva, které přísluší každému občanu republiky, i vůči členům Národního Shromáždění.
Ačkoliv písemné dotazy poslanců podle § 67 jednacího řádu poslanecké sněmovny požívají imunity podle § 23 ústavní listiny a trestní stíhání pro takový dotaz je vyloučeno, nelze již v pouhém podání soukromé žaloby, v němž soukromému žalobci, jak jsem již uvedl, nemohlo býti zabráněno, spatřovati porušení interpelačního práva člena Národního Shromáždění.
Pokud se týká zmíněného dotazu samého, bylo jím na jmenovaného generála Žáka vrženo závažné podezření, a proto jsem nařídil, aby bylo proti němu zavedeno řízení před kárným výborem u MNO. Bylo mojí snahou, aby v zájmu pravdy byla celá věc co nejdůkladněji vyšetřena. Jelikož toto řízení bylo již skončeno, podávám zároveň odpověď na dotaz poslance Hrušovského.
V Praze, dne 30. května 1931.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
1319/XVI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Slavíčka, Netolického a druhů
o pořádání odborných kursů knihařských ve vojenském zátiší v Milovicích (tisk 1017/VI).
Dovoluji si poukázati na odpověď č. t. 1241/II, kterou jsem podal na interpelaci poslance Petrovického a druhů, č. t. 973/X, téže věci se týkající.
V Praze, dne 26. června 1931.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
1319/XVII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o soustavném zakazování dělnických schůzí ve Strakonicích (tisk 1064/II).
Dle provedeného šetření je nesprávným tvrzení, že okresní úřad všeobecně a soustavně zakazuje schůze komunistické strany ve Strakonicích. Pokud byly některé schůze skutečně zakázány, nebylo v žádném případě proti zákazu podáno odvolání, takže svolavatelé schůzí vzdali se tak sami nároku, aby postup okresního úřadu byl přezkoumán v instančním pořadí.
Musím proto oba v interpelaci obsažené dotazy se vší rozhodností odmítnouti.
V Praze, dne 4. července 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1319/XVIII.
Odpověď vlády
vlády
na interpelaci poslanců H. Bergmanna, Fr. Zeminové, Al. Tučného a druhů
o přijímání čekatelů ke sboru uniformované stráže bezpečnosti (tisk 1174/V).
Ministerstvo vnitra vypsalo vyhláškou ze dne 11. listopadu 1930, čís. 71.608/5, soutěž na místa pomocných zřízenců strážní služby uniformované stráže bezpečnosti, ve které nebyla a nemohla býti uvedena podmínka svobodného stavu, poněvadž tehdy platný předpis § 14 vlád. nař. ze dne 5. října 1922, čís. 295 Sb. z. a n., této podmínky nevyžadoval. Z uchazečů, kteří se na soutěž přihlásili u policejního ředitelství v Praze v konkursní lhůtě, t. j. do 3. prosince 1930, podle tehdejšího právního stavu vyhovovalo pouze 526 uchazečů, nikoliv, jak se v interpelaci tvrdí, na 2000 uchazečů.
Než mohlo býti skončeno přípravné šetření, které vzhledem k značnému počtu uchazečů vyžadovalo samozřejmě delší doby, a o přijetí uchazečů na volná místa rozhodnuto, bylo vydáno vládní nařízení ze dne 19. prosince 1930, čís. 195 Sb. z. a n., které jako podmínku pro ustanovení čekatelem u sborů stráže bezpečnosti vyžaduje též svobodný stav, aniž připouští udělení dispense od splnění této podmínky. Poněvadž toto vládní nařízení nemá také nijaké výjimky pro žadatele ze shora zmíněné soutěže a pro jejich přijetí byly směrodatny právní předpisy v době, kdy se o jejich žádostech rozhodovalo a nikoli snad předpisy, které platily v době, kdy se soutěž vypisovala, bylo ministerstvo vnitra vázáno novým předpisem i při obsazování míst, na něž již v listopadu byla soutěž vypsána. Aby obsazení těchto míst bylo urychleno a na ty, kdož v této soutěži žádosti podali, mohl býti vzat zřetel, upustilo ministerstvo vnitra od vypsání nové soutěže a propůjčilo volná místa žadatelům, kteří za zmíněného právního řádu vyhovovali podmínkám pro přijetí k strážní službě.
Žadatelům, kteří byli úředním lékařem uznáni za schopné, nebylo dříve dodáno vyřízení, že budou přijati dne 1. ledna 1931, zejména nebyly již doručeny ihned po lékařské prohlídce přijímací listiny, nýbrž bylo rozhodnuto o žádostech teprve dne 19. ledna 1931. Předpokládali-li pak někteří žadatelé neb pojali-li naději, že budou přijati do strážní služby a následkem toho opustili nebo jiným způsobem pozbyli dosavadní zaměstnání, nepadá vina na úřad. Výdaje spojené s ucházením se o místo je povinen uchazeč o místo u sboru stráže bezpečnosti jako každý jiný uchazeč o kterékoliv místo do státní nebo jakékoliv jiné služby nésti ze svého.
Za tohoto stav u věci nelze z podnětu této interpelace nic zaříditi.
Poněvadž bezpečnostní služba vzhledem k své zvláštní povaze vyžaduje, aby nově přijatí členové stráže bezpečnosti byli společně kasernováni a školeni, nepřipouští již proto zájem služební, aby byla učiněna úchylka od ustanovení § 2, odst. 1, lit. b) cit. vládního nařízení, ani pro uchazeče z uvedené soutěže, při čemž se podotýká, že ani k četnictvu, ani k finanční stráži se ženatí uchazeči nepřijímají.
V Praze, dne 4. července 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1319/XIX.
Odpověď
ministra zemědělství a ministra vnitra
na interpelaci poslance Jul. Husnaje a soudruhů
o pastvinách v Novém Selu, okr. Berehovo (tisk 844/XVI).
Chovatelé dobytka v obci Nové Selo užívali podle zákona č. 87/1924 Sb. z. a n., cca 624 m. j. pastvin, které později přešly do vlastnictví Latorice, hospodářské a průmyslové akciové společnosti. K žádosti této firmy vyzval okresní úřad v Berehově, a to po komisionelním šetření, majitele dobytka v Novém Selu, výměrem ze dne 17. července 1928, č. j. 8038/28, aby do 26. července 1928 skosili na celé pastvině všechen plevel, hlavně sítinu, rákosí a bodlák a tento plevel v téže lhůtě spálili a do 15. října 1928 aby vykopali všechny trsy plevele a vyčistili příkopy, jinak že se bude postupovati podle § 6. odst. 3 zákona č. 87/1928 Sb. z. a n. Dne 16. října 1928 bylo zjištěno, že majitelé dobytka nevyhověli plně příkazu shora označenému, příkopy vyčistili pouze z části a trsy plevele nevykopali.
Když opětovně dne 5. června 1929 bylo komisionelně zjištěno, že pastviny - nebyly dány do úplného pořádku, okresní úřad v Berehově výměrem ze dne 10. června 1929, č. 7748/29, zakázal majitelům dobytka Nového Sela užívati pastvin shora označených. Pastviny byly zarostlé na 50% povrchu pcháčem rolním, jehož byly místy neprostupné skupiny. Tento plevel je místy až 1.30 m vysoký, statný; jeho plody roznáší po celém kraji vítr a voda a zaplevelují se nejen sousedící pozemky Latorice, ale též pozemky okolních obcí. Pcháč rolní, který rozšiřuje se hojnými plody, musí se zejména na pastvinách hubiti záhy z jara, ježto pak starší zraňuje dobytek a nelze jej proto spásti.
Proti zmíněnému výměru podal starosta Jan Puškáš a Šandor Molnár a Balint Toth odvolání k zemskému úřadu v Užhorodě, který výměrem ze dne 7. září 1929, čís. 94111-V/29, odvolání ta zamítl a okresnímu úřadu v Berehově vložil, aby o žádosti akciové společnosti ťLatoriceŤ za ponechání této pastviny podle § 6. odst. 3 cit. zákona, rozhodl v instančním pořadu.
Mezitím podali Šandór Molnár a Balinth Toth, zmocněni 222 chovateli dobytka, jakož i starosta Jan Puškáš, žádosti o zpětný příděl odebraných pastvin. Žádosti tyto zamítl okresní úřad v Berehově výměrem ze dne 5. května 1930, č. 9.405/30 a č. 2.830/30, s odůvodněním, že shora uvedeným rozhodnutím zemského úřadu bylo dosavadním uživatelům zakázáno pásti na této pastvině a že majitel pastviny následkem toho a podle zákona č. 43/1930 Sb. z. a n. není povinen pastvinu tu přenechati pastvě.
Proti tomuto rozhodnutí odvolal se Jan Puškáš a Bálint Toth k zemskému úřadu v Užhorodě, který rozhodnutím ze dne 20. září 1930, č. 67805/30, odvolání to zamítl jako bezdůvodné.
Přesto však majitelé dobytka samovolně vyhnali a po celý rok 1930 pásli dobytek na odebrané pastvině a byli žalováni ťLatoricíŤ pro rušení držby.
K žádosti okresního úřadu v Berehově jednala obvodová úřadovna státního pozemkového úřadu, jako dohlédací úřad nad Latoricí, dne 2. května 1930 s ředitelstvím této společnosti, při čemž bylo stanoveno, že zaplevelené pastviny musí býti v zájmu řádného hospodaření přeorány a navržena proto majitelům dobytka z Nového Sela náhradní, stejně veliká pastvina. Latorice učinila návrh na nájemné za 1 m. j. 75 Kč roku 1930 a v létech 1931 a 1932 100 Kč, při čemž bylo stanoveno, že za 1 m. j. bude se vybírati kauce 20 Kč, zajištující čištění příkopů, a 5 Kč jako veterinářský poplatek. Obdobná dohoda byla sjednána se 44 obcemi a nájemné stanoveno bylo 120 Kč za 1 m. j. Při stanovení nájemného bylo přihlíženo též k tomu, že ťLatoriceŤ měla povinnost upraviti náhradní pastviny a je z části oseti.
Majitelé dobytka odmítli návrh podepsati, ač jim jej obvodová úřadovna Státního pozemkového úřadu v Užhorodě přípisem ze dne 3. května 1930, čís. 2.094/30 doporučila. Státní pozemkový úřad v Praze zamítl výnosem ze dne 1. července 1930, č. 2.894/30, stížnost majitelů dobytka.
Ježto v současné době mají chovatelé dobytka odebranou pastvinu ve skutečné držbě a soudní spor o rušení držby není dosud vyřízen, předkládají se úřadům stále podání v této věci, v kterýchžto podáních chovatelé dobytka sami doznávají, že pastviny byly v zanedbaném stavu.
Odpor proti navrhovanému řešení vede několik jednotlivců, ač většina občanů souhlasí s návrhem ze dne 2. květina 1930, v předu uvedeným. Ani starosta obce, ani notář nemají odděleně pronajatých pastvin za levnější nájemné.
Pokud interpelace vytýká, že úřední rozhodnutí nebyla majitelům dobytka, resp. jejich zmocněncům řádně doručována, bylo zjištěno, že úřady považovaly starostu Jana Puškše, Šandora Molnára a Balinta Totha za zmocněnce majitelů dobytka. Kdož se snad cítili v tomto směru ve svých právech dotčeni, mohli se domáhati pořadem instancí nápravy.
Porušení úředních povinností, které by dávalo nadřízeným úřadům důvod k zakročení proti úřadům, resp. úředníkům pověřeným vyřízením věci, nebylo provedeným šetřením zjištěno.
V Praze, dne 23. června 1931.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
Překlad ad 1319/I.
Antwort
des Finanzministers und des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Hassold und Genossen
in Angelegenheit von Beiträgen aus dem Landesausgleichungsfonde (Druck 851/VIII).
Die Überprüfung und Regelung der Vorschläge der Bezirke und Gemeinden, die sich um Beiträge aus dem sog. Ausgleichungsfond nach § 10 d. Ges. Slg. d. G. u. V. Nr. 77/1927 beworben haben, sowie die Bewilligung der Beiträge aus diesem Fonds oblag dem Landesausschusse, welchem als Organ der Landesautonomie die Verwaltung des erwähnten Fonds übertragen war. Das Finanzministerium und das Ministerium des Innern hatten im Rahmen ihrer Amtsagenda Gelegenheit, sich an verschiedenen konkreten Fällen davon zu überzeugen, daß die Regelung der Bezirks- und Gemeindevoranschläge tatsächlich mit bedeutenden Verzögerungen vorgenommen worden ist. Deshalb haben diese beiden Ministerien bereits im Laufe des Jahres 1929 und auch später mehrere Male nachdrücklich die Landesbehörden und Landesausschüsse auf die ungünstigen Folgen der verspäteten Regelungen der Voranschläge für die Wirtschaft der betreffenden Bezirke und Gemeinden aufmerksam gemacht, und sind zum Zwecke der Schaffung einer Abhilfe eingeschritten.
Nach den durchgeführten Erhebungen sind die in der Interpellation genannten Voranschläge der Gemeinde Dobrzan zur Zeit der Interpellation durch den Landesausschuft bereits definitiv erledigt gewesen. Bei der Regelung dieser Voranschläge sowie bei der Festsetzung der Beiträge für die betreffenden Jahre für die Gemeinde Dobrzan ist nach den vom Landesausschusse beschlossenen allgemeinen Richtlinien in der gleichen Weise vorgegangen worden, wie allen übrigen Gemeinden gegenüber vorgegangen worden ist.
Die Verzögerungen, welche bei der Erledigung der Gemeinde- und Bezirksvoranschläge durch die übergeordneten Behörden vorgekommen sind, haben dazu geführt, daß mit dem Gesetze Slg. d. G. u. V. Nr. 169/1930, mit welchem gleichzeitig mit der Aufhebung der Ausgleichungsfonds, deren Funktion an die Länder übertragen worden ist, auch die direkte Regelung der Gemeinde- und Bezirksvoranschläge durch die übergeordneten Selbstverwaltungsorgane aufgehoben worden ist und diese nur zur Genehmigung der Bezirks- und Gemeindevoranschläge in gewissen Fällen berufen worden sind, der § 3, Abs. 4, des Gesetzes Nr. 77/1927 in der Richtung ergänzt und abgeändert worden ist, daß den über die Genehmigung der Bezirks- und Gemeindevoranschläge entscheidenden Behörden die diesbezügliche Entscheidung innerhalb einer bestimmten Frist auferlegt worden ist, deren Einhaltung einer besonderen strengen Sanktion unterstellt ist und deren Nichteinhaltung im übrigen unter bestimmten im Gesetze angeführten Umständen zur Folge hat, daß die vorgelegten Voranschläge als genehmigt angesehen werden.
Durch das genannte Gesetz Slg. d. G. u. V. Nr. 169/1930 sind die Finanzverhältnisse der territorialen Selbstverwaltungsverbände in zahlreichen Richtungen neugeregelt worden, den Gemeinden ist die Erhöhung des Zuschlages zu den direkten Steuern ermöglicht worden und die Länder haben erhöhte staatliche Überweisungen erhalten, wobei ihnen auferlegt worden ist, aus diesen Überweisungen den finanziell schwachen Gemeinden und Bezirken Beiträge zu gewähren, falls die ordnungsmäßige und rechtzeitige Erfüllung der notwendigen Aufgaben dieser Gemeinden und Bezirke dadurch gefährdet werden würde, daß ihre eigene Bedeckung nicht hinreicht. Auf diesem Wege kann auch die Stadt Dobrzan eine gewisse Hilfe erhalten, wenn bei ihr die Bedingungen für den Landesbeitrag erfüllt sein werden, worüber allerdings dem Landesausschusse die Entscheidung zusteht.
Prag, am 12. Juni 1931.
Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p.
Der Finanzminister:
Dr. Trapl m. p.