Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.


1379.

Interpelace:

I. posl. Netolického, Fialy, Slavíčka, Tykala, Vaňka a druhů min. spravedlnosti o provádění živnostenských prací v mužské trestnici na Borech v Plzni,

II. posl. Tykala, Netolického a druhů min. železnic o poškozování živnosti košíkářské a zúčastněných dělníků,

III. posl. Čuříka a druhů min. sociální péče dr Czechovi, min. veřejných prací inž. Dostálkovi, min. železnic Mlčochovi a min. unifikací dr Šrámkovi o porušování nedělního klidu při pracích, prováděných stavební společnosti Vl. Pokora a J. Skála v Mor. Ostravě na stavbě II. koleje na trati Brno-Břeclav,

IV. posl. Suroviaka a druhov vláde cielom revízie školského vzdelania štátnych úradníkov I. a II. služobnej triedy,

V. posl. Suroviaka a druhov vláde o znepokojovanie a uráženie vierovyznania obyvateľstva obce Nesluša správcom štátnej ludovej školy dr Jánom Havašom,

VI. posl. Jaši a soudr. min. předsedovi o stálých průtazích státního pozemkového úřadu při jednání o koupi stavebních míst pro družstvo ťSvépomiocŤ v Nezdenicích, okres Uh. Brod na Moravě,

VII. posl. Bergmanna, Sladkého a druhů min. financí o přiznání zahraničních přídavků zaměstnancům finanční správy československé, konajícím služby v zahraničí,

VIII. posl. Bečku, dr Ivaniku, Stundu, Lišku, dr Mičuru, Petroviča, Danihelu a druhov vláde republiky Československej, čo mieni podniknúť vo veci neprimeranej ceny traskavín,

IX. posl. Lišku, Bendu, Stundu, dr Ivanku, der Mičuru, Teplanského, dr Polyáka a druhov vláde republiky Československej vo veci evidiencie štátnych dodávok,

X. posl. Hrušovskébo, Polívku a druhov min. soc. pečlivosti vo veci zákona o zprostředkovaní práce,

XI. posl. Hrušovského, Polívku a druhov min. zásobovania o zdražovanie a falšovanie potravín a denních požívatin v Bratislave,

XII. posl. Šadáta a druhov min. financií v záležitosti obrany rolníckych poplatkov vo Svätom Kríži n./Hronom, okres Kremnica, oproti nesprávnemu vyrubovaniu obratnej dane expoziturou finančného riaditelstva vo Zvolene,

XIII. posl. dr Luschky a druhů min. vnitra a min. školství a nár. osvěty, že se novostavba školní budovy v Kravařích provádí proti předpisům,

XIV. posl. Krebse a druhů min., vnitra o opatření, které vydal zemský úřad pero Čechy stran pojmenování parku ťRosegger-ParkŤ v Ústí n. L.,

XV. posl., Kreb se a druhů min. vnitra o postupu četníků proti německým tělocvičným spolkům.

XVI. posl. Hatiny, Špatného a druhů vládě republiky Československé o rozhodčích soudech ťNemocenské pojišťovny soukromých úředníků a zřízenců v PrazeŤ a ťPrvní pražské nemocenské pojišťovny obchodních a soukromých zřízenců v PrazeŤ,

XVII. posl. Hadka a soudr. min. vnitra a min. soc. péče, že Vilému Dewesenovi v Tanvaldě bylo povoleno prodloužení pobytu na doporučení libereckého živnostenského inspektorátu,

XVIII. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení periodických tiskopisů ťSudetendeutsche VolkszeitungŤ v Brně, čís. 1395 a ťSüdmährerblattŤ v Brně, čís. 945,

XIX. posl. Hadka, dr Sterna a soudr. min. soc. péče o ostudném nakládání s válečným poškozencem Josefem Bartischem z Hejnice u Frýdlantu a o jeho prohlídce,

XX. posl. Hadka a soudr. min. soc. péče, že u okresní nemocenské pojišťovny v Jablonci n. N. byl ustanoven kontrolorem nemocných policejní špicl Fritz Breuer,

XXI. posl. der Keibla a druhů předsedovi vlády a vládě o neudržitelném zaopatření válečných slepců.

1379/I.

Interpelace

poslanců Josefa Netolického, Čeňka Fialy, Jana Slavíčka, Josefa Tykala, Josefa

Vaňka a druhů ministru spravedlnosti

o provádění živnostenských prací v mužské trestnici na Borech v Plzni.

Ředitelství státních drah v Plzni dne 19. listopadu 1929 zadalo správě trestnice pro muže, Plzeň-Bory na základě její nabídky na dobu od 1. ledna 1930 do 31. prosince 1930 1.000 uhelných košů, á 35 Kč franko Plzeň. Toto zadání práce košíkářské bylo provedeno v témže množství i v téže ceně i v r. 1931.

Jedná se o velké koše, jichž se užívá ve výtopnách k plnění lokomotiv uhlím. Kromě toho se trestnici zadávají i opravy těchto košů. Koše samotné jsou vyztužovány silným drátem, takže cena jejich Kč 35.- jest nepatrná.

Dříve se touto prací živila řada živnostníků a dělníků, kteří ovšem nyní nemohou s touto cenou konkurovati, neboť trestnice počítá pouze s cenou proutí a drátu a s denním nákladem na jednoho trestance a jeho mzdou, která nečiní ani tolik, co musí živnostník zaplatiti za svého dělníka na nemocenské a sociální pojištění. Na základě ztráty těchto státních dodávek museli živnostníci propustiti i své dělnictvo.

Mimo to jsou v téže trestnici vyráběny předměty pro obchodníky a ťvýrobceŤ, jež dostávají z trestnice výrobky za nepatrné ceny, takže každý živnostník nemůže absolutně s cenou jejich konkurovati. Jedná se o výrobu rohožek, brašen, mazacích polštářů a těsnících kroužků pro vozy státních drah. Obchodník a výrobce, který výhodnou smlouvou získal dodávání těchto výrobků, dosavadní své dělnictvo propustil, poněvadž nyní dostal dělníky trestance, kteří jsou lacinější, za které nemusí platiti nemocenské a starobní pojištění, daně atd. Postupem tímto však byli nuceni i jiní živnostníci ztrátou objednávek, následkem svých vyšších cen, propustiti také dělnictvo a sami ve svých živnostech hospodářsky strádají.

Jako doklady slouží další naše informace; Pro fu. Košťák v Plzni, maj. výroby rohožek a brašen, vyrábí v civilní trestnici na Borech rohožky, brašny a pod., stále na 50 trestanců. Firma tato v poslední době vzhledem k zvýšeným velkým objednávkám žádala na správě trestnice, aby počet trestanců pro tuto práci byl rozmnožen.

Pro fu Fr. Šindelář v Plzni vyrábí se v trestnici mazací polštáře a těsnící kroužky pro vozy čsl. stát. drah, které tato firma dodává nejen našim státním drahám, ale dodává tyto věci i do Jugoslavie. Firma tato propustila všechny svoje dělníky i dělnice, neboť jí postačí tyto výrobky dodávati a vyráběti trestanci na Borech.

Počínáním a povolením těchto prací nejen na jedné straně se rozmnožují řady nezaměstnaných, neboť poctiví dělníci jsou připravováni tímto o svoji práci, ale tímto systémem trpí i celá řada drobných živností, které jsou konkurencí ubíjeny.

Jestliže trestanci mají býti zaměstnáni plně, s tím souhlasíme, ale trváme na tom, aby se tak nedělo na úkor bezúhonných dělníků a živnostníků.

Proto dovolují si podepsaní tázati se pana ministra, zdali jest ochoten neprodleně celou věc vyšetřiti a naříditi, aby se podobné zjevy více neopakovaly.

V Praze, dne 10. července 1931.

Netolický, Fiala, Slavíček, Tykal, Vaněk,

dr Moudrý, Pechmanová-Klosová, Lanc, Solfronk, Tučný, Polívka, Langr, David, Richter, Malý, Bergmann, Hatina, Jos. Tůma, Sladký, Mikuláš, Stejskal, Šmejcová.

1379/II.

Interpelace

poslanců J. Tykala, J. Netolického a druhů ministru železnic

o poškozování živností košíkářské a zúčastněných dělníků.

Až do roku 1923 používaly naše dráhy na ukládání uhlí na stroje proutěných košů v počtu cirka 50,000 kusů.

Počínaje rokem 1923 používají dráhy naše výhradně košů rákosových v počtu asi 10,000 kusů. Rákosové koše vydrží sice déle, proto se jich spotřebuje také méně, avšak naše dráhy tím nic neušetří, poněvadž zaplatí za 10.000 košů rákosových tentýž obnos jako za 50.000 kusů košů proutěných. Připravují však tímto způsobem celou řadu našich živnostníků košíkářů a dělníků o zaměstnání.

Kdyby však naše dráhy nepřehlížely k tomu, že připravují sta našich košíkářů o zaměstnání, což v přítomné době nezaměstnanosti jistě velmi padá na váhu, mělo by ministerstvo železnic přihlédnouti alespoň k tomu, že rákos musíme dovážeti z ciziny, kdežto domácí produkt proutí nemáme na co zužitkovati. Je přece nanejvýš nehospodárné vydávati za rákos peníze do ciziny a nechati naše prutníky nezužitkované, nebo snad proutím topit, když je přece dobře známo, že na prutníky zužitkují se jinak neplodné pozemky v povodí našich řek.

Společenstva košíkářů okresu mělnického a brandýského podala opět posledně žádost na ministerstvo železnic ke konci roku 1929, aby v době hospodářské krise a nezaměstnanosti objednala správa drah koše proutěné. Přes urgenci této žádosti nedostala zmíněná společenstva vůbec odpovědi.

Mohou-li dráhy rakouské, polské, maďarské, jugoslávské a italské používati košů proutěných, proč by jich nemohly používati dráhy československé, zejména máme-li tak odborně vzdělané košíkáře a tak rozsáhlé prutníky.

Podepsaní se táží:

Jsou panu ministru známy okolnosti v této interpelaci uvedené?

Jest panu ministru známo, že největší část rákosových košů dodává statkář František Pokorný ze Semína a ne oprávněný živnostník?

Jest panu ministru známo, že v důsledku krise v košíkářství se zavírají košíkářské školy, poněvadž učňové z nich nemohou nalézti zaměstnání?

Co hodlá pan ministr pro podporu živnostníků košíkářů, košíkářského dělnictva a pro podporu domácí produkce učiniti?

V Praze dne 10. července 1931.

Tykal, Netolický,

Richter, Langr, Špatný, Bergmann, Fiala, David, Zeminová, Tučný, Malý, Hrušovský, Pechmanová-Klosová, Jos. Tůma, Hatina, Šmejcová, Polívka, Lanc, Solfronk, Vaněk, inž. Záhorský, Stejskal.

1379/III.

Interpelace

poslance Antonína Čuříka a druhů ministru sociální péče Dr. Czechovi, ministru veřejných prací Ing. Dostálkovi,

ministru železnic R. Mlčochovi

a ministru unifikací Dr. J. Šrámkovi

o porušování nedělního klidu při pracích, prováděných stavební společností Vl. Pokora a J. Skála v Mor. Ostravě na stavbě

II. koleje na trati Brno-Břeclav.

Provádění prací spojených se stavbou II. koleje na trati Brno-Břeclav jest z části svěřeno soukromé podnikatelské firmě, stavební společnosti s r. o. Vl. Pokora a J. Skála v Mor. Ostravě, která provádí nyní v úseku Podivín-Hustopeče kladení kolejí.

Přes to, že v kraji břeclavském jest velká nezaměstnanost, jsou dělníci, u jmenované firmy při kladení kolejnic zaměstnaní, nuceni pracovati i v neděli. Tato skutečnost, že v době krajní nezaměstnanosti pracuje uvedená firma na stavbě pro podnik státní i v neděli, čímž hrubým způsobem porušuje nedělní klid, nejen uráží city katolického lidu v kraji, ale vyvolává i roztrpčení a jitření nezaměstnaných, kteří se u jmenované stavební společnosti marně o přijetí do práce ucházeli.

Jmenovaná stavební společnost platí zaměstnancům při stavbě II. koleje mzdy velmi nízké (90 Kč týdně), těžké a namáhavé práci neodpovídající.

Proto táží se podepsaní:

Jest pánům ministrům známa skutečnost, že při práci pro podnik státní, v době velké nezaměstnanosti, jsou dělníci u společnosti Vl. Pokora a J. Skála, které bylo provádění stavby II. koleje na trati Brno-Břeclav svěřeno, placeni nedostatečně?

Jest pánům ministrům známo, že tito dělníci jsou nuceni pracovat bez ohledu na panující nezaměstnanost i v neděli?

Co hodlají páni ministři zaříditi, aby dělníkům u stavebních společností při stavbě II. koleje na trati Brno-Břeclav zaměstnaným byly placeny mzdy jejích namáhavé a vysilující práci odpovídající?

Co hodlají páni ministři zaříditi, aby nedělní klid při stavbě II. koleje na trati Brno-Břeclav nebyl stavební společností V. Pokora a J. Skála v Mor. Ostravě hrubým způsobem porušován?

V Praze, dne 9. července 1931.

Čuřík,

Hlinka, dr Tiso, dr Fritz, Danihel, dr Gažík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, dr Mederlý, Galovič, Mojto, Onderčo, dr Polyák, dr Pružínský, dr Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, Gajda, Scharnagl, Bobek, Fritscher, Greif, Krumpe, Kunz, dr Luschka, Oehlinger, Zajíček, dr Mayr-Harting.

1379/IV.

Interpelácia

poslanca Suroviaka a druhov vláde

cieľom revízie školského vzdelania štátnych úradníkov I. a II. služobnej triedy.

V poslednej dobe verejnosť bola pobúrená prípadom štátneho úradníka vo Zvolene, ktorého jedno ministerstvo v roku 1919 prijalo ako inžiniera bez toho, žeby bolo žiadalo od neho doklad o školskom vzdelaní, kdežto on nemal ani len stredoškolské vzdelanie.

Dotyčný vyhrážal sa tým, že prezradí mnohých úradníkov nemajúcich diplomu, alebo nesprávnou cestou nadobudnutých, ktorí udajne i dnes sú v štátnych službách na miestach systemizovaných pre úradníkov služobnej triedy I. a ktorí neoprávnene upotrebujú titulu Dr. alebo Ing. a platy berú tiež zodpovedajúce spomenutej služobnej triede vzdor tomu, že školské vzdelanie nezodpovedá ani pre II. služobnú triedu.

Vzhľadom na terajšiu hospodársku krízu, potrebné je zrevidovať školské vzdelania spoločne so školskými ústavmi preto, aby niekto nebral neoprávnene vysoké čiastky zo štátnej pokladnice.

Preto pýtame sa vlády:

1.) či vie o prípadoch, ktoré sa podobajú zvolenskému?

2.) ak nie, či je ochotná zrevidovať školské vzdelanie všetkých štátnych úradníkov služobnej triedy I. a II., prijatých po prevrate?

V Prahe, dňa 10. júla 1931.

Suroviak,

Kunz, Greif, Scharnagl, Hlinka, dr Tiso, dr Fritz, Danihel, dr Gažík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, dr Mederlý, Galovič, Mojto, Onderčo, dr Polyák, dr Pružinský, dr Ravasz, Sivák, Slušný, Šalát, Gajda.

1379/V.

Interpelácia

poslanca Štefana Suroviaka a druhov vláde

o znepokojovanie a urážanie vierovyznania obyvateľstva obce Nesluša správcom štátnej ľudovej školy Dr. Jánom Havašom.

Ešte dňa 31. októbra 1930 bol podaný dotaz na vládu vo veci neznalosti vyučovacieho jazyka, nemravného chovania a zlého vychovávanie školských dietok Dr. Jánom Havašom správcom-učiteľom na štátnej ľudovej škole v Nesluši.

Spomenutý správca vo svojich neprístojnostiach ešte i dnes pokračuje natoľko, že členom učiteľského sboru vyhlásil, žeby sa varovali jakýchkoľvek stykov s občanmi, lebo sú to vraj indolentní, zaostalí a zpiatočníci, taktiež učiteľom rozkázal, aby odučili žiakov od kresťanského pozdravu a ktorí žiaci sa predsa pozdravia kresťanský, tých fackuje, alebo vyháňa z učebnej siene. Obec Neslušu, skoro 100% vyznania rím. katolíckeho, vymenovanie správcu školy, ktorý je bez vyznania, prekvapilo a občianstvo považovalo túto okolnosť za viac ako náhodilú, hoci aj k tomu osobnému názoru, je celkom znášanlivé.

Avšak na základe poznatkov, ktoré - hoci sú tiež čisto vecou súkromnou - z neurovnaného pomeru rodinného nadobudlo presvedčenia, že beznábožensky názor správcu školy a jeho prevádzanie v živote nemôže byť nijakým spôsobom vzorom pre obyvateľov jako by sa to od vedúceho vzdelanca malo očakávať.

Najväčšie pohoršenie v obci spôsobil porod slečny učiteľky, s ktorou žije v spoločnej domácnosti, a jeho prevedenie, ktorého priebeh snáď nemlčaním obecnej porodnej baby dostal sa do verejnosti. Ako táto tvrdila, správca nepripustil babicu k zákroku, ale sám prevzal tento, úkon, čo malo za následok, že k záchrane rodičky musel byť povolaný lekár. Úkon tento pozorovaly školské deti cez okno. Samozrejme, že okolnosť táto okrem toho, že sa jednalo o nemanželské dieťa manžela žijúcej zákonitej ženy, - pôsobila v obci pohoršenie a všeobecný odpor.

Ináče neprístojnosťami tohoto správcu zaoberal sa cirkevný výbor, ba i obecné zastupiteľstvo, čo dokazujú vláde priložené odpisy zápisníc. Keďže občania obce Nesluša sa cítia urazenými jak vo svojich citoch náboženských, tak i občianských a keď spomenutý správca ako neslovák, narodený v Ostrihome, - nehodí sa na čisto slovenský kraj a tak obyvateľstvo i z pohnútok národných, bez rozdielu politického presvedčenia, žiada okamžité jeho odstránenie.

Preto pýtame sa vlády:

1.) či vie o tom, že napredošlom jeho pôsobišti učil deti nedospelé stykom pohlavným?

2.) či je ochotná v záujme uspokojenia pobúreného obyvateľstva Dr. Jána Havaša, správcu-učiteľa a to štátnej školy, vyučovania dietok sprostiť a preložiť na kraj, ktorý by odpovedal jeho nacionálnosti?

V Prahe, dňa 10. júla 1931.

Suroviak,

Hlinka, dr Tiso, dr Fritz, Danihel, dr Gažík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, dr Mederlý, Galovič, Mojto, Onderčo, dr Polyák, dr Pružínský, dr Ravasz, Sivák, Slušný, Šalát, Gajda, Scharnagl, Bobek, Fritscher, Greif, Krumpe, Kunz, dr Luschka, Oehlinger, Zajíček, dr Mayr-Harting.

1379/VI.

Interpelace

poslanče Václava Jaši a soudruhů ministerskému předsedovi

o stálých průtazích státního pozemkového úřadu při jednání o koupi stavebních míst pro družstvo ťSvépomocŤ v Nezdenicích, okres Uh. Brod na Moravě.

V obci Nezdenicích před léty utvořilo se stavební družstvo ťSvépomocŤ, které r. 1924 požádalo o příděl pozemků z tamního dvora. Prodej tamního deskového statku provádí po Pozemkové bance v likvidaci Syndikát řepařů v Hodoníně.

Syndikát převzal velkostatek v Nezelenících s podmínkou, že 600 měříc rozparceluje mezi drobné žadatele. Družstvo se včasně s jinými žadateli přihlásilo o příděl, bylo však zamítnuto s poukazem zažádati o stavební pozemky mimo příděl.

Podle protokolu ze dne 4. února 1925 sepsaného u obvodové úřadovny v Brně dohodli se zástupci družstva a zástupce syndikátu řepařů o koupi resp. prodej pozemků úhrnem 3 ha za cenu Kč 1,50 za m2. Zavázali se, že do 1 měsíce předloží originál trhově smlouvy, při čemž si vymínili obapolně, že mohou zcizovanou výměru zmenšiti. Dohoda byla učiněna na základě požadavků zástupce syndikátu a přípisu, doručeného týmž zástupcem, od syndikátu, kde syndikát žádá nahoře uvedenou cenu. Zástupce obce vyslovil s prodejem plný souhlas. Družstvo pak dodalo trhovou smlouvu.

Ku smlouvě však nedošlo. Syndikát tvrdí, že nedal žádného slibu, aniž se zavázal, že odprodá pozemky na stavbu z parcel č. k, 311 a 315, neboť zástupce syndikátu, který při jednání u obvodové úřadovny v Brně byl, neměl prý plné moci a vyhradil si schválení předsednictva syndikátu, kterého však nedocílil.

Tvrzení syndikátu neodpovídá skutečnosti. Syndikát původně projevil ochotu pozemky ty odprodati. Zástupce syndikátu přijednání ze dne 4. února 1925 žádné výhrady neučinil. Dohoda byla perfektní beze všech výhrad. Družstvo Svépomoc je v držení přípisu syndikátu, který jeho zástupce při témž jednání předložil, kde syndikát požaduje uvedenou cenu, jiných podmínek nebo výhrad v přípise není. Ve skutečnosti stalo se tak na přání nabyvateli zbytkového statku, o němž syndikát tvrdí, že by prodejem pozemku č. k. 311/2 a 315 byl poškozen. Syndikát v tomto případě neváhal pro osobní zájem jednotlivce porušit dohodu, uzavřenou pravoplatně svým zástupcem s členy všeobecně prospěšného družstva.

Na místo uvedených pozemků nabízí syndikát jiné, pro stavební účele nevhodné, p. č. 368, kteroužto nabídku družstvo odmítlo. Jednak není příčiny, proč by docílenou dohodu, jejíž protokol byl zástupcem Syndikátu pravoplatně schválen bez výhrad, rušilo, dále protože nabízený pozemek syndikátem a držitelem zbytkového statku se k účelům družstva vůbec nehodí. Jest jen ve dvou bodech (rozích) přístupný a proto by družstvo musilo svým nákladem zřizovati potřebné cesty a tyto by zabraly celou jednu čtvrtinu pozemku a pro stavby by málo zbylo. Pozemek ten je zamořen už od nepamětných dob hnojovicí z výše položeného dvora, hnojovice ta podtéká a časem zaplavuje pozemek povrchově, proto s vhodnou úpravou studní nelze vůbec počítati. Důvod syndikátu, že členové družstva jsou dělníci a s pozemku č. k. 363 budou míti blíže na nádraží, je nicotný, poněvadž i vzdálenost pozemků č. k. 311/2 a 315 od nádraží je nepatrná a nepadá pro členy družstva vůbec v úvahu. Naopak pozemky ty jsou položeny u veřejné cesty, pro stavby velmi příznivě, možno skoro celou plochu využitkovati ku stavbám, jest dostatek pitné vody. Pozemek ten však není nejlepším z pozemků zbytkového statku, jak uvádí souhlasně syndikát i nabyvatel zbytkového statku. Družstvo žádá nyní 1 1/2 ha. Celý zbytkový statek měří 62 ha, po přídělu družstvu zbude zbytkáři ještě 60 1/2 ha.

Družstvo jest dle svých stanov podnikem dobročinným a nikoliv výdělečným a proto zasluhuje podpory.

Podepsaní se proto táží, zda pozemkový úřad hodlá záležitost tuto konečně v zájmu veřejném a nikoliv jednotlivce rozhodnouti a příznivě ukončiti tak, aby členové družstva konečně po sedmiletém marném čekání mohli se stavbami započíti.

V Praze dne 8. července 1931.

Jaša,

Stivín, Husnaj, Chalupník, Jurnečková-Vorlová, F. Svoboda, Srba, Chalupa, dr Macek, dr Markovič, dr Jinter, Nový, Polach, Staněk, dr Mareš, Kučera, Klein, Pik, Vácha, Benda, Biňovec, inž. Nečas, Neumeister, Koudelka.

1379/VII.

Interpelace

poslanců Hugo Bergmanna, V. Sladkého a druhů

ministru financí

o přiznání zahraničních přídavků zaměstnancům finanční správy československé, konajícím službu v zahraničí.

Na interpelaci, podanou ve věci přiznání zahraničních přídavků zaměstnancům finační správy československé, konajícím službu v zahraničí, tisk čís. 1595/V ze dne 12. června 1928 odpověděl pan ministr financí dne 29. října 1928 čís. 1957/V takto:

Zaměstnancům, jejichž trvalé působiště je mimo území Československé republiky, přísluší od 1. ledna 1926 činovné podle skupiny míst A, tedy nejvyšší možné činovné, čímž jejich platové poměry jsou značně zvýhodněny oproti obdobným zaměstnancům ve vnitrozemské službě. Tím bylo řešení otázky zahraničních přídavků zaměstnancům finanční správy přiděleným k úřadům v cizině jaksi anticipováno samým zákonem; proto nebyla považována otázka zahraničních přídavků za tak naléhavou, jako jiné palčivější personální otázky, volající po neodkladném, v zákoně prováděcím předpisům vyhraženém řešení, tím spíše, když se při udílení odměn ze státního podílu na přebytcích trestních pokut důchodkových béře zvláštní zřetel na dotyčné zaměstnance. Ministerstvo financí nepouští však tuto otázku se zřetele, jak patrno z příslušných šetření, jež v tomto směru koná, a hodlá jí řešiti podle výsledků těchto šetření v souvislosti s jinými služebními přídavky v oboru správní služby.Ť

Jde zejména o úředníky celní a finanční stráž, konající službu ve výstupních stanicích sousedních států, ku př. v Ziegenhalsu, Žebřidovicích. Polském Těšíně atd. Otázka tato dosud nebyla řešena, ačkoliv je všeobecně známo, že přiznání činovného skupiny A těmto zaměstnancům nemůže naprosto nahraditi zvláštní vydání, spojená s výkonem služby v cizím státě a nuceným tam pobytem, nehledě ke ztrátě výhod, jichž mohou zaměstnanci v tuzemsku býti účastni.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra financí:

1) Jest ochoten přiznati těmto zaměstnancům finanční správy, přiděleným k úřadům v zahraničí, zvláštní zahraniční přídavky, jakých požívají zaměstnanci států sousedících na našem území?

2) Jest ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, anebo učiniti hodlá?

V Praze, dne 8. července 1931.

Bergmann, Sladký,

Fiala, Tučný, Jos. Tůma, Slavíček, inž. Záhorský, Polívka, Malý, Solfronk, Šmejcová, Richter, Pechmanová-Klosová, Hatina, Šeba, Lanc, Zeminová, Stejskal, Netolický, Tykal, Vaněk, Mikuláš.

1379/VIII.

Interpelácia

poslancov J. Bečku, Dr. Ivánku, Stundu, J. Lišku, Dra. Mičuru, J. Petroviča, Danihela a druhov

vláde republiky Československej,

čo mieni podniknúť vo veci neprimeranej ceny traskavín.

Traskaviny sú podľa zákona č. 414/1919 Sb. z. a n. predmetom šťátneho monopolu. Spotrebná dávka monopolná činí značný zlomok predajnej ceny, totiž 20% a viac. Okrem toho štátna finančná správa konceduje továrni na výrobu traskavín kalkulovať tak, aby sa jej zaistil výnos včetne úmoru kapitálu investovaného za doby vysokých hospodárskych čísiel, ač od doby investície už uplynulo viac ako 10 rokov. Následkom toho pohybuje sa cena traskavín v Československu vysoko nad paritou medzinárodnou, ako dokazuje následujúca tabuľka:

štát

traskavina

v čsl. mene

 

dynamit I

30.- Kč

Československo

dynamon

23,50 Kč

 

methanit N

27,- Kč

Švédsko

dynamit I

15,38-18.10 Kč;

 

dynamit I

14,49 Kč

Nemecko

dynamit III

13,40 Kč

 

dynamit V

12.31 Kč

Maďarsko

paxit (dynamon)

15.05 Kč


Výdaje za traskaviny sú dôležitou položkou v baníctve zvlášť v rudnom, kde činia asi 10% výrobnej ceny, v slovenskom baníctve rudnom až 12%. Dynamit je jediným nepostrádateľným tovarom, ktorý je dnes ešte 16-raz tak drahý, ako pred vojnou.

Rudné baníctvo iných štátov profituje nielen z ďaleko nižších výrobných cien výbušín, ale je, s ohľadom na jeho význam, namnoho aj priamo podporované (na pr. subsidie pre baníctvo na rudu železnú v krajoch Siegen, Lahn a Dill v Nemecku, nesplatné pôžičky pre baníctvo medenné tamtiež). Ďalší náskok má baníctvo ostatných štátov v tom, že neplatí vôbec dávky monopolnej, nakoľko traskaviny nie sú v cudzine predmetom štátneho monopolu. Kým inde sa štátne monopoly obmedzujú na predmety k tomu vhodné (soľ, tabák, zápalky, lieh), udržuje sa u nás tento škodlivý monopol, ktorý má povahu nesnesiteľnej obchodnej, výrobu rdúšiacej dane.

Podpísaní robia dotaz:

1.) Či sú vláde a menovite pánu ministrovi financií a verejných prác tieto pomery známe?

2.) Je vláde známo, že naše dolovanie na rudy, ač hospodársky tak významné, je týmto v značnej nevýhode?

3.) Je vláda ochotná zrušiť monopolnú dávku traskavinovú vôbec, alebo - keď to stav štátnych financií nedovoľuje - aspoň pre odber baní, ktoré dolujú na rudu?

4.) Je vláda ochotná postarať sa o také zľavnenie výroby výbušných látok, aby predajná cena klesla na úroveň ako v ostatných smerodatných štátoch?

V Prahe, dňa 13. júna 1931.

Bečko, dr Ivanka, Stunda, Liška, dr Mičura,

Petrovič, Danihel, Dorič, Sivák, Rázus, Kaliňák, Grebáč-Orlov, dr Fritz, Šalát, dr Labaj, Suroviak, Hlinka, dr Tiso, dr Gažík, dr Mederlý, Galovič, Mojto, dr Polyák, dr Pružinský, dr Ravasz.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP