Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1393.

Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. dr. Sterna, Höhnela a soudr. o zákazu schůzi stávkujících a jiném neslýchaném omezování práva na stávku v Boru u České Lípy a Liberci (tisk 1035/II),

II. min. zemědělství na interp. posl. Špatného, dr. Patejdla, Bergmanna, Zeminové, Mikuláše, Polívky a druhů o živelních škodách v okresu říčanském, jílovském, v okolí Lučence na Slovensku, v okrese Brandýs n. Labem a na Dobříšsku (tisk 1205/I),

III. min. vnitra na interp. posl. Matznera a druhů o neslýchaných přehmatech četnictva v Bruntále (tisk 1045/XVII),

IV. min. zemědělství na interp. posl. Husnaje a soudr. o snížení úkolových mezd u ředitelství státních lesů a statků v Užhorodě (tisk 1210/I),

V. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta a druhů o vyřízení žádostí obcí o příděly lesních a pasienkových ploch ze státní půdy ležících v obvodě ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici (tisk 1045/XV),

VI. min. vnitra na interp. posl. dr. Keibla a druhů o událostech, které se staly na sjezdu venkovského lidu dne 6. dubna v Dubé (tisk 1082/X),

VII. min. vnitra na interp. posl. Hrušovského a druhů ve věci filiálek českých a moravských spořitelen na Slovensku (tisk 1205/VII),

VIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Hassolda a druhů o trýznění knihkupce Hanuše Rossy v Jihlavě (tisk 1210/IV),

IX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr. Peterse a druhů o krutých ustanoveních prováděcího nařízení k zákonu o úpravě požitků staropensistů (tisk 1064/VII),

X. min. zemědělství na interp. posl. dr. Patejdla a druhů o nutnosti regulace řek Terebly a Riky v zemi Podkarpatoruské (tisk 1082/IV),

XI. min. financí na interp. posl. Schuberta a druhů o poškození úředníků finanční stráže a celních úředníků novým pensijním zákonem č. 70/1930 Sb. z. a n. (tisk 851/IV),

XII. min. zahraničních věcí na interp. posl. Šaláta a druhů o účinné ochraně chudých slovenských dělníků, vystěhovalců, poškozených ve Francii bankami "Banque Commerciale de Prague" v Paříži, 27, rue de Turbico, a Gardelles (ruskou bankou) roku 1929 (tisk 769/XIV),

XIII. min. zemědělství na interp. posl. dr. Daňka a druhů o zalesnění parcel v katastrálním území obce Všechovice, náležejících Františku Klepárníkovi, majiteli autodopravy v Uníně (tisk 1157/II),

XIV. vlády na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Tučného a druhů o provádění zákona č. 70/1930 Sb. z. a n. (staropansisté) tisk 844/V),

XV. min. soc. péče na interp. posl. dra B. Kafky a druhů o prováděcím nařízení k § 176, zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců (tisk 247/III),

XVI. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. dr. J. Tiso a druhů ve věci snížení cen tabulového skla (tisk 1268/XVI),

XVII. vlády na interp. posl. dra Szüllö a druhů o liknavém poukazování jednotných pensí (tisk 938/XVI),

XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hokkyho a druhů o přenesení pozemkových knih V. Bočkova ze sousedního Rumunska (tisk 1240/XVI).

1393/I. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců dr. Sterna, Höhnela a soudruhů

o zákazu schůzí stávkujících a jiném neslýchaném omezování práva na stávku v Boru u České Lípy a Liberci

(tisk 1035/II).

Když vznikla stávka sklářského dělnictva v Boru u České Lípy, nečinil z tohoto důvodu okresní úřad v Č. Lípě stávkujícímu dělnictvu v jeho poradách žádných překážek a připustil ku př. schůzi stávkujících v Boru dne 23. února 1931. Značné výtržnosti, k nimž došlo v Boru a v okolí dne 25. února 1931 při tak řečeném mezinárodním dnu nezaměstnanosti, způsobily však ve zmíněné sklářské oblasti tak velké zneklidnění, že okresní úřad musil zakázati schůzi, ohlášenou na den 28. února 1931 v Arnultovicích, maje obavu, že na schůzi bude ve výtržnostech pokračováno; proti zákazu nebylo podáno ani odvolání.

Tento stav přiměl též okresního Hejtmana v České Lípě vůči intervenujícímu poslanci dru Sternovi k prohlášení, že pokud se poměry neuklidní, nebude ve smyslu platných předpisů úřadu lze připustiti žádné veřejné projevu vzhledem k možnému porušení veřejného klidu a pořádku. Při té příležitosti okresní hejtman jen doporučil, aby úřadu byla dána vědomost i o tak řečených schůzích důvěrných, ale jedině proto, aby bylo lze informovati bezpečnostní orgány, o jakou schůzi jde a aby se tak předešlo event. nedorozumění.

Rovněž policejní ředitelství v Liberci zakázalo schůze v interpelaci dále uvedené jedině proto, že se při nich důvodně obávalo porušení veřejného klidu a pořádku. Proti zákazu nebylo co do schůzí, ohlášených na den 2., 4. a 5. února, vůbec podáno odvolání, takže svolavatel vzdal se tak sám nároku, aby postup policejního ředitelství byl nadřízeným úřadem přezkoumán; pokud pak odvolání bylo podáno o schůzích, ohlášených na den 26. února, bylo toto zamítnuto zemským úřadem, který tak uznal důvodnost zákazu.

O právu na stávku vyslovil se okresní hejtman pouze v tom smyslu, že nelze jím rozuměti libovolné pořádání veřejných projevů stávkujícími, nýbrž že směrodatnými zůstávají tu nadále ustanovení shromažďovacího a spolkového zákona a že úřadu přísluší rozhodovati, zda veřejné projevy mohou býti povoleny s ohledem na veřejný pořádek, při čemž svolavateli je možno odvolati se proti zákazu k nadřízenému úřadu. Veškerá opačná v interpelaci obsažená tvrzení o výrocích jmenovaného úředníka jsou nepravdivá a stejně nemá podkladu také tvrzení o vědomém zasahování úřadů ve prospěch podnikatelů, které vyvrací zejména skutečnost, že mzdové jednání za vedení okresního hejtmana skončilo dohodou, při které podnikatelé učinili též podstatné ústupky ve prospěch sklářského dělnictva.

Z uvedených okolností je patrno, že o nějakém provinění úředních orgánů nebo o jejich působení ve prospěch podnikatelů nelze v tomto případě vůbec mluviti a nemám proto důvodu k dalšímu opatření.

V Praze, dne 13. července 1931.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

1393/II.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslanců Emila špatného, dr. Jos. Patejdla, H. Bergmanna, Fr. Zeminové, Václava Mikuláše, Vl. Polívky a druhů

o živelních škodách v okresu říčanském, jílovském, v okolí Lučence na Slovensku, v okresu Brandýs n. Labem a na Dobříšsku (tisk 1205/I).

Se zřetelem na mimořádný rozsah škod, způsobených letošního roku živelními pohromami, které byly hlášeny nejen z míst uvedených v interpelaci, nýbrž z celé řady krajů všech zemí státu, předložil jsem vládě ke schválení osnovu vládního návrhu zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931. Osnova byla vládou schválena a předložena poslanecké sněmovně dne 26. června 1931, jako vládní návrh, tisk 1306. Tento vládní návrh obsahuje pomoc státu také ve způsobu tříprocentního příspěvku na zúročení zápůjček, uzavřených postiženými na nápravu škod způsobených jim živelními pohromami tohoto roku.

Poukázal jsem i mimo to příslušné zemědělské radu, aby s urychlením provedly řízení, aby postiženým, uvedeným v interpelaci, mohlo se v brzku dostati podpor podle zákona ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách.

V Praze, dne 8. července 1931.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

1393/III. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Matznera a druhů

o neslýchaných přehmatech četnictva v Bruntále (tisk 1045/XVII).

Události, jež zavdaly podnět k této interpelaci, jsou mi známy a sběhly se podle výsledku konaného šetření takto:

Dne 17. března 1931 před ukončením práce v továrně Marburgově vytáhli stávkující dělníci z dělnického domu v Bruntále k této továrně. Asi 40 osob se zastavilo na mostě přes Schwarzbach, kdežto asi 100 osob blokovalo silnici za mostem a menší hloučky byly též na tovární silnici.

Výhrůžné výkřiky stávkujících, jako: ťKommt nur, wir werden euch in die Mangel nehmen,Ť nepřipouštěly pochybnosti o tom, že se chystají k násilnostem proti těm, kdož měli z továrny vycházeti z práce.

Proto vyšel velitel četnictva, umístěného v továrně, z továrny a vyzval srocené stávkující dělníky dvakráte bez úspěchu k rozchodu. Stávkující vrátili se sice s mostu na silnici, tam se však zastavili a z davu bylo slyšeti výkřiky: ťAushalten, kommt nur, feige HundeŤ a pod.

Velitel četnictva dal proto rozkaz, aby byla silnice uvolněna. Četnictvo postupovalo proti davu pomalým krokem ve dvou řadách, z nichž první byla vyzbrojena obušky, druhá měla pušku na bodák. Poněvadž dav setrval renitentně na místě, muselo četnictvo k jeho rozptýlení a k uvolnění cesty použíti obušků. Obušků užilo 7 četníků proti účastníkům shluknutí, z nichž byl identifikován na místě jen jediný, dělník Heřmanu Englisch.

Obušků bylo užito jen proti osobám, které odepřely uposlechnouti výzvy k rozchodu a které se stavěly četnictvu na odpor.

Pokud jde o případ mladíka, proti kterému podle tvrzení interpelace četnictvo zakročilo užitím obušku, když chtěl jít do Mexika, bylo šetřením zjištěno, že jde o 17letého tkalce Josefa Riedla z Bruntálu, který neuposlechl při vyklizování ulice výzvy četníka, aby se vrátil a kladl tím četnictvu odpor. Obušku bylo užito jen v míře nutné k překonání jeho odporu, čemuž nasvědčuje okolnost, že úřední lékař, který je prohlédl a vyšetřil dne 20. března 1931, nezjisti na něm žádných známek po zranění.

Dělník Heřmanu Englisch si počínal mezi srocenými dělníky nejvýbojněji a křičel na stávkující, ukazuje na četnictvo: ťLauft nicht davon, die können nichts machen, velitel oddílu dal proto rozkaz k jeho zatčení.

Englisch se však vzpouzel a plival kolem sebe, takže strážmistr Josef Zapletal, který jej prohlásil zatčeným, musel proti němu užíti obušku. Englisch na to prchl a vtlačil se do davu. Když se později snažila četnická hlídka se ho zmocniti u domu čp. 18 ve Schwarzbachgasse, uskočil do zahrádky, aby tudy uprchl. Ježto mu v tom bylo četnictvem bráněno, stavěl se na odpor, který bylo nutno zlomiti opět užitím obušku. Englisch se zachytil, vzpíraje se četnictvu, plotu a způsobil si sám tyčkou oděrky na ruce.

Poněvadž nebylo lze jej dopraviti hned k okresnímu soudu, byl prozatím odveden do továrny Marburgovy, při čemž mu ani po cestě, ani v továrně nebylo žádným způsobem ublíženo a nebylo také proti němu znovu použito obušku. Rovněž nebylo zjištěno; že by byl vrážen mezi pracující dělníky a vystaven smíchu a insultům pracujících dělníků a továrníka Marburga. Englisch sám potvrdil, že byl pouze veden četníky pod paží, poněvadž se vzpíral jíti. Při vzpouzení se četníkům natrhl si na rameně starou, obnošenou košili. Šaty nebyly mu roztrhány.

Dav ustupoval před četnictvem po Schwarzbachgasse za stálých výkřiků ťfeige Hunde, ihr GaunerŤ a pod. Vrchní strážmistr Gotschlich s 10 četníky zatlačil při rozptylování hloučků dělníky do dělnického domu, ale když dal rozkaz k návratu na Schwarzbachgasse, vyběhli dělníci opět z dělnického domu a počali na četnictvo provokativně pokřikovati. Když týž četník vyzval je k rozchodu, přiblížil se k němu dělník Rudolf Bauer s provokativním výrokem: ťIch kann stehen, wo ich will, das ist nicht alles, ihr werdet noch angespuckt von uns.Ť Byl proto prohlášen za zatčena a vyzván k udání jména. Chtěje se zatčení vyhnouti, vběhl Bauer do dělnického domu a běžel o schodech do prvního poschodí. Vrchní strážmistr Gotschlich se dvěma četníky jej pronásledoval a uchopil na schodech za pásek kabátu. Bauer se však vytrhl a skočil ještě po několika schodech, ale upadl a zranil se při tom lehce na čele. Byl dopraven k výslechu na strážnici městské policie.

Že by četníci byli použili při této příležitosti obušků vůbec, zvláště pak i proti dělníkům, kteří vyhověli jejich výzvě, nebylo zjištěno.

Rovněž nebylo zjištěno, že by bylo užito obušku proti v interpelaci uvedenému cyklistovi, v němž byl zjištěn Josef Kutschker.

Zástupci dělnictva, shluknuvšího se o 19. hod. před policejní strážnicí, Ullmann a Fischer, žádali, aby zatčený Bauer byl propuštěn a dodán do nemocnice. Přítomný okresní četnický velitel odpověděl, že rozhodne úřední lékař o tom, může-li být zatčený vzhledem k svému zranění dán do vazby či nikoliv.

Opatření četnictva odpovídalo platným předpisům, a okresní úřad neměl důvodu k nějakému opatření.

Proti dělníku Alfredu Steinovi nebylo, jak on sám také potvrdil, obušku vůbec použito, a nebyl tudíž zraněn. Zatčen byl proto, že vyzýval kolem stojící dělníky ke společné pomoci zatčenému Englischovi, když byl četníky odváděn.

Se zatčenými dělníky Englischem, Bauerem a Steinem bylo zacházeno podle předpisů, jimiž Je upraveno i stravování zatčených. Všichni tři jsou stíháni státním zastupitelstvím pro přečin shluknutí a přestupek urážky stráže.

Podle toho, co uvedeno, nemám příčiny k nějakému opatření z podnětu interpelace.

V Praze, dne 10. července 1931.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

1393/IV.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance J. Husnaje a soudruhů

o snížení úkolových mezd u ředitelství státních lesů a statků v Užhorodě

(tisk 1210/I).

Ředitelstvím státních lesů a statků v Užhorodě vydaný oběžník ze dne 15. dubna 1931, čís. řed. 3214-IV/31, o snížení denních a úkolových mezd, který je předmětem interpelace pana poslance Husnaje a soudruha, byl uveřejněn v neúplném znění též již deníkem ťPrávo LiduŤ v čís. 100, ze dne 28. dubna t. r., s kritikou tohoto opatření.

Po seznání obsahu oběžníku uložilo ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) bezodkladně ředitelství v Užhorodě, aby vyrozumělo veškeré orgány, kterým byl tento oběžník intimován, že snižování mezd musí býti prováděno zcela individuelně a tak opatrně, aby nedošlo v nynější hospodářsky těžké situaci k stížnostem na postup správy státních lesů a statků.

Ředitelstvím v Užhorodě vydaný oběžník měl býti vzhledem k velikému poklesu cen dříví (o 40-50%) popudem ku postupnému snižování mezd, které by byly všem úměrny poklesu nákupních cen životních potřeb; podle zjištění nenarazilo toto snížení mezd na žádné zřejmé potíže, neboť bylo ředitelstvím předem ústně projednáno i s úřadem práce v Užhorodě.

Dosud byly sníženy úkolové a denní mzdy většinou o 10% a jsou i tak vyšší nežli mzdy, které jsou placeny v daleko vyspělejších krajích republiky s vyšší výkonností i životní úrovní lesního dělnictva.

V Praze, dne 7. července 1931.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

1393/V.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Antona Šaláta a druhů

o vyřízení žádostí obcí o příděly lesních a pasienkových ploch ze státní půdy, ležících v obvodě ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici (tisk 1045/XV).

V obvodu ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici byla na státním majetku prováděna pozemková reforma v tak zv. akci směnné ve smyslu usnesení vlády ze dne 1. srpna 1923, č. S 8884/1592/23 m. r.

S akcí touto započato bylo r. 1924 a do letošního roku bylo postoupeno celkem 6882 kat. Jitra půdy a to lak půdy zemědělské, tak i relativní půdy lesní vhodné pro přeměnu na půdu polnohospodářskou. Tímto opatřením je také provádění pozemkové reformy na tomto velkostatku až na menší výjimky zhruba ukončeno.

Při provádění pozemkové reformy v akci směnné bylo snahou ministerstva zemědělství poskytnouti obcím veškerou postradatelnou půdu zemědělskou a také i vhodnou půdu lesní, pokud jetí přeměna na půdu zemědělskou skýtala záruky řádného hospodaření bez obavy jejího znehodnocení. Jen v nejnutnější míře byl brán zřetel také na zájmy vlastního hospodaření na zbývajícím státním pozemkovém majetku, jak to směrnice pro tuto akci vládou schválené předpisují.

Výběr pozemků vhodných pro účele pozemkové reformy prováděn byl zvláštní komisi ministerstva zemědělství, která jen v krajních případech vyloučila z přídělové akce takové pozemky, jež pro účely vlastního hospodaření jsou nezbytně potřebné. Jsou to zejména pozemky deputátní vlastních zaměstnanců, pozemky potřebné k udržování režijních potahu, jakož i půda poskytovaná lesním dělníkům a povozníkům, na které je ředitelství případě potřeby odkázáno. V několika případech nebylo možno z důvodů hospodářských a nutné ochrany lesa některé vtroušené enklávy z uceleného majetku lesního vyloučiti, aby nebyla porušena zákonitá ustanovení a zásady o zcelování pozemků.

V těch případech, kde bylo požadováno přidělení absolutní lesní půdy, t. j. takové lesní půdu, která vzhledem ku své strmosti, povaze, vysoké poloze a složení půdy nezaručovala úspěšnou přeměnu na půdu zemědělskou a kde naopak bylo očekávati, že případným odlesněním této absolutní lesní půdy nastalo by znehodnocení pozemku, bylo nutno k přeměně zaujmouti stanovisko zamítavé a to nejen v zájmu vlastním, nýbrž i v zájmu žadatelově a v obecném zájmu národohospodářském.

Příděl pozemků provádí S. P. Ú. jednotlivým obcím ve smyslu zákonných předpisů.

K požadavkům jednotlivých obcí v interpelaci číslo 1045/15 uvedených, podotýká se v záležitosti provedeného přídělu půdy toto:

Příděl pozemků obci Šváb nemohl býti uskutečněn vzhledem k tomu, že příslušná komise zjištěním na místě samém uznala nevhodnost požadovaných pozemků pro přeměnu na půdu zemědělskou v důsledku strmosti a svahovitosti terrainu a nepříznivého půdního složení. O žádosti obce Hornejsa v záležitosti přídělu půdy není ministerstvu zemědělství ničeho známo.

Pokud se týče požadovaného přídělu lesa pro utvoření obecního lesa obce Šváb, podotýká se zároveň, že státní lesy nemohou býti podle platných předpisů a podle zákonů o pozemkové reformě - pokud se týče v akci směnné - zcizeny a mohou býti uchazeči získány jen v tom případě, když proti tomuto zcizení není námitek s hlediska hospodářského a arondačního a to pouze z volné ruky za cenu obecnou, schválenou ministerstvem financí, pokud se týče rozhodnutím sborů zákonodárných.

Obec Kassa-Lehotka, která spadá do obvodu ředitelství státních lesů a statku v B. Bystřici, má obdržeti do přídělu 15 kat. jiter půdy. Státní pozemkový úřad příděl dosud provésti nemohl, jelikož tato obec neměla k disposici potřebné finanční prostředky a vyžádala si lhůtu pro pozdější sdělení svého stanoviska v této věci. V případě, že se jmenovaná obec pro nedostatek finančních prostředků přídělu zřekne, budou jí pronajaty menší pasienkové plochy za přiměřené nájemné.

Obce Laz Snohy, Vrch. Slatina a Biele Vody jsou osady položené uprostřed státních lesu ve výšce 800-1000 m n. m. Tyto obce mají mimo pozemky vlastní od ředitelství státních lesů a statků v nájmu roztroušené, na vhodných místech utvořené lesní enklávy, v následujících výměrách: obec Biele Vody 47.40 ha, Vrch. Slatina 40.67 ha, Snoha 144.21 ha půdy. Úhrnem tudíž 232.28 ha a to z části role, větším dílem lesní louky a pastviny. Orná půda je těmto obcím pronajata do r. 1935, pastviny do r. 1932. Podle zjištění není ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici ničeho známo, že by tyto nájmy měly býti vypovězeny a že by pronajaté plochy měly býti zalesněny. Naopak byly zmíněným obcím z příkazu ministerstva zemědělství minulého roku poskytnuty další vhodné plochy v rozloze asi 16.5 ha do dlouholetého nájmu.

O zajištění životní existence občanů těchto obcí je tímto opatřením vhodně a v dostatečné míře postaráno, ježto kromě hospodárného využití vlastních pozemků a najmuté půdy má obyvatelstvo také možnost nalézti v okolních blízkých státních lesích s nejintensivnějším hospodářstvím a provozem zajištěný a trvalý výdělek i pro dalekou budoucnost.

Přidělení pronajatých pozemků do vlastnictví obce není možné z důvodů, že pozemky tyto netvoří souvislé plochy, připojené na vlastní majetek osad, ale jsou roztříštěny po různu ve formě enklav na výhodných místech lesa a odděleny od sebe mnohde strmými svahy, jež tvoří absolutní lesní půdu vyšších poloh, pokrytých nejslibnějšími porosty jehličnatými.

Z důvodů nutné ochrany lesa a možného provádění řádné těžby nemohou býti tuto enklávy zcizeny, nehledí-li se ani na zákonité ustanovení o zcelování pozemků a žádoucí vykoupení cizích enkláv v uceleném komplexu lesního majetku.

Lazy Slanec a Jarabová mají příležitost bráti účast na přídělech zajištěných pro obec Hriňová, ve výměře cca 116 k. j.

Obci Stožok bylo přiděleno v přídělové akci směnné od velkostatku Vigláš asi 290 k. j. půdy a od velkostatku rodiny Žichy cca 350 k. j. pozemků. Z úhrnného tohoto přídělu připadla asi 1/2 výměry na les.

Lesní část Ostrožk, kterou obec Stožok k dalšímu přídělu požaduje, je absolutní lesní půda s cennými jehličnatými porosty v nadmořské výšce asi 800 m, kde přeměna kultury není možnou. Nehledě ani na tuto okolnost, nemůže býti tato část lesů obci přidělena, ježto státní lesní majetek nepodléhá ustanovením zákonů o pozemkové reformě a státní lesy nejsou také předmětem přídělového řízení v tak zv. akci směnné, jak bylo již shora uvedeno u obce šváby.

Obci Vigláš-Huta bylo v r. 1926 při provádění pozemkové reformy přiděleno asi cca 221 k. j. půdy. Obdržela tedy obec takový příděl, že nemůže nyní ani vyrovnati přejímací cenu za poskytnutou půdu, stanovenou Státním pozemkovým úřadem.

Pokud se týče provedení přídělu půdy pro kat. obec Hrabičov a Žarnovickou Huť se poznamenává, že ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici podalo příslušné žádosti o povolení mimořádné těžby na příslušných - k přeměně kultury vhodných lesních plohách zemskému úřadu v Bratislavě již v r. 1928.

Na podkladě těchto žádostí provedlo lesní oddělení okresního úřadu v Nové Bani v r. 1929 místní šetření a bylo učiněno patřičné opatření, aby žádosti o uvedenou těžbu byly se vším urychlením vyřízeny. Včasnému vyřízení těchto žádostí bránily poměry, které vznikly v prvé době při provádění organisačního zákona čís. 125/1927 Sb. z. a n., kdy byly likvidovány župní úřady.

Povolení pastvy v lese je bráněno ustanovením §§ 100-105 zák. čl. XXXI z r. 1879 a nemůže býti proto pastva v lese ani dovolena, ani trpěna již vzhledem k tomu, že příslušná dohlédací lesní oddělení okresních úřadů dbají toho, aby se škody v lesích pastvou nečinily a státní lesy se tím neznehodnocovaly.

Pokud jde o náhradu, již má ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici poskytnouti občanům za pozemky postoupené pro lesní dráhy Žarnovica-Brod, poukazuje se na to, že majitelé. vyvlastněných pozemků obdrželi již náhradou pozemky ze státní půdu ve výměře až dvojnásobné, jichž také nerušeně ke svému prospěchu užívají. Nevyskytují se tudíž žádné stížnosti a žádné spory v této záležitosti. Obyvatelstvo uznává také z vlastních zkušeností obtíže, jaké činí jen vyšetření vlastnických poměrů pozemkových parcel jednotlivých majitelů v nepřehledných pozemkových knihách a nedostatečných komassačních mapách příslušných katastralních a pozemnoknižních úřadů, když se jedná o převody práva vlastnického a o novou úpravu držby pozemkové. Přes tyto velké nesnáze byly již ředitelstvím provedeny pracné zaměřovací operáty zabraných i náhradou postoupených pozemků pro katastrální obec Žarnovica a byly postoupeny generálnímu finančnímu ředitelství pro Slovensko v Bratislavě ku schválení za účelem provedení příslušných vkladů vlastnického práva v příslušných pozemkových knihách. V době asi 2 měsíců budou následovati další měřičské operáty katastrálních obcí Horní Hamry a Hrabicov, které o schválení rovněž umožní vklad vlastnického práva k přiděleným pozemkům, které již interesenti užívají náhradou za pozemky, jež pro účele dráhy svého času dobrovolně postoupili.

Z uvedeného vysvítá, že bylo četným žádostem slovenských obcí postoupením vhodné půdy lesní i zemědělské do krajní možnosti již vyhověno, přihlíží-li se zejména k tomu, že v důsledku provedené pozemkové reformy v akci směnné bylo vlastní hospodaření ve státních lesích uvedeného ředitelství omezeno téměř jenom na absolutní lesní půdu vysokých a strmých poloh, jejíž další drobení nemůže býti nijakým způsobem odůvodněno, nemá-li tím těžko dosažitelná soběstačnost po provedených již přídělích jak po stránce hospodářské a finanční, tak i po stránce správně-organisační utrpěti v budoucnu značnou újmu.

Další drobení státního majetku bylo by proto velmi nebezpečné a mělo by také nepříznivý vliv i na činnost investiční tohoto ředitelství vzhledem k podstatně sníženém u čistému výnosu.

Ježto ve smyslu příslušných finančních zákonů byla pro tuto činnost zajištěna určitá částka čistého výnosu ředitelství, která slouží k doplnění nedostatečných a naléhavě nutných zařízení hospodářských a provozních a tím také k částečnému zmírnění nezaměstnanosti v kraji, byla při nižším čistém zisku kvota investiční na ředitelství připadající v podstatě nižší, čímž provádění větších prací by bylo ohroženo.

Ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici nedošly nové žádosti o příděl půdy, kterého by se jednotlivé obce dále dožadovaly. Žádosti obcí v této věci svého času předložené byly v ukončených etapách přídělového řízení v akci směnné oblasti tohoto ředitelství již vyřízeny.

Pokud by v některém případě příděl pozemků určených již k přídělu nebul dosud proveden, budou učiněna v dohodě se státním pozemkovým úřadem v tom směru příslušná opatření.

V Praze, dne 7. července 1931.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

1393/VI. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance dr. Keibla a druhů

o událostech, které se staly na sjezdu venkovského lidu dne 6. dubna v Dubé (tisk 1082/X).

V interpelaci uvedený sjezd byl okresním úřadem v Dubé povolen s výslovnou podmínkou, ze při sjezdu nesmí býti účastníky používáno praporů, šerp a pod. v jiných barvách než v barvě zelené. Tuto podmínku pořadatelé také přijali, nepodavše proti dotyčnému obmezení odvolání, a bylo pak vzhledem k příslušným předpisům shromažďovacího zákona jich povinností, postarati se každým způsobem o to, aby účastníci sjezdu proti zmíněné podmínce nejednali.

Některé skupiny účastníků nezachovaly však - ubírajíce se na shromaždiště - stanovené podmínky, a měly sebou nejenom prapory a vlajky v různých barvách, ale vystoupily i jinak způsobem, přesahujícím rámec uděleného povolení, neboť dostavily se do Dubé s bubeníky, trubači a pištci a byly i po způsobu zcela vojenském opatřeny polními lopatami a tornistrami. To platí zejména o skupině ťDer jungvölkische BundŤ z České Kamenice. O účasti některých těchto skupin neměli ani zodpovědní pořadatelé vědomost.

Intervenující úředník vida, že by za těchto okolností snadno mohl povolený průvod nabýti nepřípustného rázu, nařídil odstranění praporů a hudebních nástrojů, a když účastníci se zdráhali uposlechnouti, vyvolávajíce slovní půtky s četnictvem, byly jim odebrány dva prapory, dva bubny a dvě trubky. Chování účastníků nabylo na to rázu vyslovené demonstrace. Intervenující úředník rozpustil proto dílčí průvody, ubírající se ke shromaždišti, a když účastníci neustávali ve výtržnosti a hrozilo vážné porušení veřejného klidu a pořádku, zakázal i konání hlavního průvodu a jakékoliv srocování.

V interpelaci jmenovaný Illchmann mísil se při zakročení intervenujícího úředníka do úředního výkonu a bylo proto, vzhledem k okolnostem případu, odůvodněno jeho zatčení na místě.

Pokud jde o oznámení, které učinil dle interpelace ťDer Jungvölkische BundŤ z České Kamenice okresnímu úřadu v Děčíně. podotýká se, že toto oznámení bylo jednak učiněno na místě nesprávném (průvod se konal v Duhé mimo obvod okresního úřadu v Děčíně), jednak nebylo učiněno ve lhůtě předepsané shromažďovacím zákonem.

Že by byl úředník v interpelaci jmenovaný pronesl výroky v interpelaci mu přikládané, nebylo zjištěno.

Zabavené prapory a hudební nástroje budou u okresního úřadu v Dubé ponechánu až do skončení administrativního trestního řízení, které bylo ve věci zavedeno, načež bude též o těchto předmětech dle platných předpisů rozhodnuto.

Z vylíčených okolností je patrno, že vytýkané zakročení úředních orgánů bylo okolnostmi případu zcela odůvodněno, a neshledávám proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze, dne 14. července 1931.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.