Pro povyšování úředníků československých státních drah jest podle předpisů vládního nařízení číslo 15/1927 Sb. z. a n., vydaného na základě zákona čís. 1031926 Sb. z. a n., rozhodna platná systemisace. Provedení systemisace míst a jejich změn náleží do působnosti vlády.

Z některých zjevů při posledním povýšení nelze ještě usuzovati, že vyhlídky železničních úředníků na povýšení byly by nestejnoměrné ku prospěchu úřednictva výkonné služby železniční. Ze systemisace pro podnik "Československé státní dráhy", schválené usnesením vlády z 24. října 1930, jest naopak patrno, že úředníkům ústředních úřadů železničního podniku jest vyhrazen poměrně i percentuelně větší počet míst ve vyšších platových stupnicích, než úředníkům stejné služební třídy ve službě výkonné. Jest to důsledkem zásady, provedené v platové úpravě, že systemisačně výše jsou hodnocena místa větší důležitosti a širší odpovědnosti, jichž větší počet se ovšem vyskytuje v úřadech služby ústřední. Podle jiné stěžejní zásady platové úpravy jsou tato místa svěřována zaměstnancům vykazujícím zvláštní způsobilost, upotřebitelnost a důvěryhodnost pro místo, s nímž jest spojeno jejich povýšení. Nelze tudíž povyšovati úředníky jen podle jejich služebního pořadí, jak žádá interpelace.

Vázání míst úředníky služebně staršími zkresluje ovšem stav zamýšlený platovou úpravou, avšak obtíže se postupně zmenší odchodem úřednictva do výslužby a úmrtím. Důsledné provedení pensionování šedesátiletých, kterýžto požadavek sama interpelace označuje za opatření radikální, bylo by však spojeno se zvýšenými výdaji na odpočivné požitky, jimiž za nynější neutěšené finanční situace nelze důvodně zatěžovati železniční podnik.

V Praze dne 2. září 1931.