Osobní doprava na trati Nový Dvůr - Bezdružice se pravidelně obstarává motorovými vlaky, kromě nichž jsou o nedělích a svátcích vedeny ještě dvě dvojice vlaků parních. V nich zařazeny jsou náležité osobní vozy II. a III. třídy.

O svatodušních svátcích 24. a 25. května t. r., kdy byla zvláště silná frekvence, - nikoli ovšem frekvence cizozemských lázeňských hostí, která v té době nepřichází ještě v úvahu, - bylo nutno zcela výjimečně zesíliti soupravy u dvou osobních vlaků dvěma tak zv. sanitními vozy. Tyto vozy nejsou obyčejné vagony nákladní, tím méně vagony, kterých by se používalo k přepravě zvířat, nýbrž jsou to vozy opatřené pohodlnými, lakem napuštěnými lavicemi; pro vzdušnost se používají k přepravě výletníků a turistů, po příp. dělníků, z kterýchžto cestujících se také skládalo obecenstvo, které jich použilo k jízdě do Konstantinových Lázní a zpět.

Státní správa železniční však sama sleduje snahu, aby těchto vozů se používalo v osobní dopravě jen v krajní nouzi, kdy by nebylo možno osobní dopravu obstarati vozy osobními; ředitelství státních drah v Plzni vydalo proto již dne 29. května 1931, tudíž ještě dříve, než vzneseny byly stížnosti, pokyn, aby vozů, jichž se interpelace týká, nepoužívalo se pro dopravu na zmíněné trati.

Pokud jde o obsah vývěsek ve vozech, jimiž prý železniční správa odmítla jakoukoli odpovědnost za úrazy, nutno uvésti, že vývěskami dostalo se cestujícímu obecenstvu pouze výstrahy, aby se za jízdy nezdržovalo v otevřených dveřích vozů, a to slovy: "Prodlévati mezi dveřmi vozu jest životu nebezpečno."

Úředním vyšetřováním nebyla pak zjištěna nějaká neochota orgánů ředitelství státních drah při projednávání stížností, vztahujících se k této věci. Jeden stěžovatel byl vyzván, aby podal písemnou stížnost proto, že úředník, u kterého intervenoval, nastupoval právě zdravotní dovolenou a mínil udělením této rady přispěti pouze k urychlení příp. nápravy, aby s projednáváním stížnosti ústně přednesené nemusilo se vyčkávati jeho návratu do služby.

V Praze dne 2. září 1931.

Auf der Strecke Neuhof - Weseritz wird die Personenbeförderung regelmäßig durch Motorzüge besorgt, außerdem werden an Sonn- und Feiertagen noch zwei Zugspaare mit Dampfbetrieb geführt. In diese sind normale Personenwagen II. und III. Klasse eingereiht.

Während der Pfingstfeiertage am 24. und 25. Mai d. J., als eine besonders starke Frequenz herrschte - allerdings keine Frequenz ausländischer Badegäste, welche zu dieser Zeit noch nicht in Betracht kommt - mußten die Garnituren bei den zwei Personenzügen ganz ausnahmsweise durch zwei sog. Sanitätswagen verstärkt werden. Diese Wagen sind nicht gewöhnliche Lastwaggons, umso weniger Waggons, welche zum Transporte von Tieren benützt werden, sondern es sind dies Wagen, welche mit bequemen, mit Lack eingelassenen Bänken versehen sind; sie werden, weil sie luftig sind, zur Beförderung von Ausflüglern und Touristen, bezw. Arbeitern verwendet, aus welchen Reisenden sich auch das Publikum zusammengesetzt hat, das sie zur Fahrt nach Konstantinsbad und retour benützt hat.

Die staatliche Eisenbahnverwaltung verfolgt jedoch selbst das Bestreben, daß diese Wagen im Personentransporte nur im äußersten Notfalle benützt werden, wo der Personentransport mit Personenwagen nicht bewältigt werden könnte; die Direktion der Staatsbahnen in Pilsen hat deshalb bereits am 29. Mai 1931, also noch früher, als Beschwerden vorgebracht worden sind, die Weisung erteilt, daß die die Interpellation betreffenden Wagen für die Beförderung auf der erwähnten Strecke nicht benützt werden. Was den Inhalt der Aushänge in den Wagen anbelangt, womit die Eisenbahnverwaltung angeblich jede Verantwortung für Unfälle abgelehnt hat, muß angeführt werden, daß durch diese Aushänge das reisende Publikum dahin gewarnt wurde, sich während der Fahrt nicht innerhalb der offenen Waggontüren aufzuhalten, und zwar mit den Worten: "Der Aufenthalt zwischen den Waggontüren ist lebensgefährlich."

Durch amtliche Erhebungen ist irgendeine mangelnde Bereitwilligkeit der Organe der Direktion der Staatsbahnen bei der Behandlung von Beschwerden, die sich auf diese Angelegenheit beziehen, nicht festgestellt worden. Ein Beschwerdeführer ist aufgefordert worden, eine schriftliche Beschwerde einzubringen, und zwar deshalb, weil der Beamte, bei welchem er interveniert hat, gerade einen Gesundheitsurlaub angetreten hat und mit der Erteilung dieses Rates bloß zu einer Beschleunigung der eventl. Abhilfe beitragen wollte, damit mit der Behandlung der mündlich vorgebrachten Beschwerde nicht bis zu seiner Rückkehr in den Dienst zugewartet werden müsse.

Prag, am 2. September 1931.