Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
1421.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. inž. Nečase, Koudelky, Stivína a soudr. o pomoci obcím Břístev, Budčeves (s osadou Nečas) a Chotěšice, při vysoušení rybníku »Nečas« (tisk 1210/XIII),
II. min. financí na interp. posl. Pika a soudr. o dnešní praxi doplňování katastrálních map a
parcelních protokolů obcí (tisk 1130/V),
III. min. vnitra na interp. posl. Seidla, dr Mareše a soudr. o konečné úpravě služebních a platových poměrů bývalých samosprávných zaměstnanců, převedených do služeb státních a urychleném vyřizování personálních otázek vůbec (tisk 1174/II),
IV. min. národní obrany na interp. posl. V. Beneše a soudr. o ztýrání vojína Grubera v posádce klatovské (tisk 1035/IX),
V. min. národní obrany na interp. posl. Richtra, Malého, dr Stránského, Davida a druhů o pro-
pouštění dělnictva v brněnské Zbrojovce (tisk 1305/I),
VI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Jurana a soudr. o neslýchaném vykořisťování a bezdůvodném propuštění poštovní poslice Antonie Juřicové z Rosic (tisk 1240/II),
VII. min. sociální péče, min. veřejných prací a min. vnitra na interp. posl. Hrušky, Kopeckého a soudr. o provokativním postupu státního aparátu proti dělnictvu zaměstnanému na regulaci Labe v Brandýse nad Labem a neslýchaném vykořisťování dělníků na této stavbě firmou inž. Bukovský (tisk 532/XV),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Koudelky a soudr. o bezdůvodném zatčení a spoutání Josefa Mordycha, malorolníka v Libodřicích u Kolína (tisk 1045/XIV),
IX. min. vnútra na interp. posl. Bečku a druhov vo věci povoľovania sriadenia městských sporitelien na Slovensku (tisk 1240/XVIII).
X. min. financí na interp. posl. Bergmanna, Sladkého a druhů o přiznání zahraničních přídav-
ků zaměstnancům finanční správy Československé, konajícím službu v zahraničí (tisk 1379/VII),
XI. vlády na interp. posl. Fialy a druhů o neustanovování smluvních zaměstnanců, kteří při provádění restrikčního zákona byli ze služeb dráhy vyřazeni proto, že neměli vyřízené žádosti o státní příslušnost (tisk 1240/III),.
XII. min. železnic na interp. posl. Janalíka, dr Dolanského a druhů o úpravě nádraží v Okříškách (tisk 386/XIII),
XIII. min. železnic na interp. posl. Barši, Jurana a soudruhů o nutné změně nařízení, opatřiti si novou průkazku pro slevu na drahách při změně zaměstnání (tisk 1064/I),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Sterna a soudruhů o nezákonném postupu broumovskěho okresního soudu a královéhradeckého krajského soudu (tisk 1157/VIII),
XV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o Bláhově německé učebnici těsnopisu (tisk 973/XIV) a na interp. posl. inž. Junga, Simma a druhů v téže věci (tisk 973/XII),
XVI. min. financi na interp. posl. dr Holoty a druhů, aby zastaveny byly bezohledné berní
exekuce vedené proti zemědělskému obyvatelstvu v obcích okresu Vráble (tisk 1210/III),
XVII. min. sociální péče na interp. posl. Köhlera, Kaspera a druhů o zavedení zákonitého pětidenního pracovního týdne po 40 hodinách při stejných mzdách a o předložení zákona o kolektivních smlouvách a dohodčích úřadech (tisk 1097/VII),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů o rozpuštění štěpánkovické místní skupiny kulturního svazu (tisk 1305/XIII),
XIX. min. vnitra na interp. posl. dr Mayr-Hartinga a druhů o bezpečnostních poměrech v obci Schwaderbachu v okrese kraslickém (tisk 1305/XI),
XX. min. sociální péče na interp. posl. Krumpe a druhů, jak teplický úřad pro péči o válečné poškozence nakládá s válečnými poškozenci (tisk 174/XXX).
1421/1.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců inž. Jar. Nečase, J. Koudelky, J. Stivína a soudruhů
o pomoci obcím Břístev, Budčeves (s osadou Nečas) a Chotěšice, při vysoušení rybníku »Nečas« (tisk 1210/XIII
1. Vodoprávní povolení k opětnému napuštěni rybníka »Nečas« v kat. obci Budčeves (okr. Jičín), bylo uděleno výměrem byv. okresního hejtmanství v Jičíně ze dne 1. prosince 1900, č. 36404. Do tohoto výměru podala stížnost obec Budčeves, osada Nečas a několik místních osadníků, avšak všichni tito stěžovatelé od svých stížností bez výhrad upustili, takže nebylo třeba o nich rozhodovati.
Kolaudační vodoprávní řízení o rybníku »Nečas« a zároveň normování tohoto rybníka bylo provedeno dne 29. května 1902. Při tom-bylo zjištěno na místě samém, že při znovunapuštění rybníka bylo vyhověno všem podmínkám pravoplatného povolovacího výměru. Při řízení zástupce obce Budčeves a osady Nečas prohlásil, že nemá námitek proti zjištění komise; soukromí zájemníci se pak k jednání vůbec nedostavili.
Proti kolaudačnímu výměru býv. okresního hejtmanství v Jičíně ze dne 4. června 1902, č.
34. 323 nebyla stížnost ani podána, takže výměr vešel v moc práva. Roku 1929 byl na místě starého sešlého jezu v rybníku »Nečas« postaven splav nový. Při vodoprávním komisionelním řízení konaném dne 10. června 1929 na místě samém bylo zjištěno, že rekonstruovaný splav vyhovuje kolaudačnímu výměru z roku 1902, a to jak situačně a co do délky přepadové hrany, tak i výškově. Koruna splavu byla snížena o 4 cm proti stavu vodoprávně schválenému a vypouštěcí zařízení byla zlepšena. Na základě výsledku tohoto komisionelního jednání bude vydán vodoprávní výměr v nejbližší době.
2. Bude věcí osob, jichž práva nebo zájmy by byly nepříznivě dotčeny, aby použily zákonných opravných prostředků proti tomuto vodoprávnímu výměru. Stane-li se tento výměr pravoplatným, mohla by v případě zjištěných závad býti zjednán? náprava jedině za podmínek § 22 čes. vodního zákona ze dne 28. srpna 1870, čís. 71 z. z.
3. Podpory ze státního fondu pro vodohospodářské meliorace lze uděliti pouze na stavby uvedené v zákoně ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., a to způsobem v zákoně uvedeným.
V Praze dne 14. září 1931.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.
1421/II.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Luďka Pika a soudruhů
o dnešní praxi doplňování katastrálních
map a parcelních protokolů obcí
(tisk 1130 V).
K vyřizování objednávek otisků katastrálních map, opisů parcelních protokolů a k doplňováni těchto podle platných katastrálních operátů byl a je příslušným archiv map katastrálních; tento je povinen podle ustanovení § 4 instrukce o odběru kopií katastrálních operátů z roku 1912 - není-li možno vyříditi objednávku do Šesti týdnů oznámiti objednavateli dobu, kdy objednávka bude moci býti vyřízena.
Opožděné vyřízení objednávek města Plzně, jež je předmětem interpelace, bylo zaviněno tím, že výkonné katastrální úřady nepostupovaly podle platných předpisů. Ministerstvo financí proto zároveň zařizuje, aby takové opožděné vyřizování objednávek kopií z pozemkového katastru a jich doplňování se napříště již neopakovalo.
Pokud jde o poplatky za kopie z pozemkového katastru a jich doplňování nepovažuji za spravedlivé, aby pro větší objednávky byly zavedeny nižší sazby, tudíž výhody stranám zpravidla finančně silnějším, a to tím spíše, že sazby jsou jednotkové a jsou stanoveny podle skutečných výdajů, které vzniknou finanční správě vyřizováním objednávek.
Aby obce měly opisy parcelních protokolů pro svoji úřední potřebu stále po ruce a nemusely je zasílati za účelem doplňování příslušnému archivu map katastrálních, stanovilo ministerstvo financí výnosem ze dne 8. července 1929, čís. 62. 346/28-III/6 (uveřejněným v srpnovém čísle Věstníku ministerstva financí, ročník 1929), sazbu též za vyhotovení opisů nebo výpisů z výkazů změn. Tím jest umožněno obcím, aby si vyžádaly za poplatek podle sazby opisy nebo výpisy z výkazů změn, podle nichž mohou pak odborní úředníci obce provést sami doplnění opisů parcelních protokolů.
Ministerstvo financí má samo z důvodů úsporných zájem na tom, aby opisy parcelních protokolů a otisky katastrálních map, jež si obce opatřily, byly pravidelné a včas doplňovány změnami podle katastrálních operátů. Finanční správa vychází proto objednavatelům kopií z pozemkového katastru všemožně vstříc a bude tak činiti i nadále.
Podotýkám, že od roku 1912, kdy byla vydána výše uvedená instrukce, nebyla zavedena v postupu výkonných katastrálních úřadů při vyřizování objednávek žádná nová praxe.
V Praze dne 20. září 1931.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1421/III
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Františka Seidla, dra Josefa Mareše a soudruhů
o konečné úpravě služebních a platových poměrů bývalých samosprávných zaměstnanců, převedených do služeb státních a urychleném vyřizováni personálních otázek vůbec (tisk 1174/II).
Stížnosti na zdlouhavé vyřizováni personální agendy u zemských úřadů a zejména na průtahy v úpravě služebních a platových poměrů zaměstnanců bývalých samosprávných korporaci, kteří podle § 10 zákona o organisaci politické správy přešli do státní služby, zřejmě spočívají na nesprávných informacích.
V zemi Moravskoslezské, kterou mají páni interpelanti v prvé řadě na mysli, byly již všem zaměstnancům, kteří přešli do státní služby, upraveny jejich služební platy a byly jim o tom vesměs i vydány řádně dekrety, takže právě v tomto správním obvodu jest věc dávno úplné vyřízena. Poukazuje-li se v interpelaci na některé zaměstnance bývalých moravských silničních okresů, jimž prý dosud nebyly jejich platy dle § 10 org. zákona upraveny, dlužno naproti tomu uvésti, že dotčení zaměstnanci byli před reorganisací veřejné správy, jak zjištěno, zaměstnáni přímo ve správě (provozu) okresních silnic, takže podle organisačního zákona do státní služby vúbec ani přejíti nemohli, nýbrž stali se zaměstnanci nových okresů a zůstali tudíž ve službě autonomní. Zemský úřad v Brně jim proto ani nemůže upraviti jejich platy, neboť by tím zasáhl do kompetence příslušných okresních zastupitelstev. Poněvadž však někteří z řečených zaměstnanců jsou vůči okresům toliko ve smluvním služebním poměru, snaží se zemský úřad umístiti je, pokud o to žádají, na systemisovaných služebních místech, ať již v okresní, ať v zemské nebo ve státní službě. Pokud ovšem taková volná systemisovaná služební místa nejsou k disposici, nemůže ani zemský úřad, ani ministerstvo vnitra ničeho ve věci zaříditi.
Pokud nastaly v agendě, kterou mají páni interpelanti na mysli, skutečně v některých případech průtahy, byla toho příčinou hlavně ta okolnost, že bývalé samosprávné korporace neprovedly nepopulární ustanovení § 3 zákona č. 495/1921 Sb. z. a n., § 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n. a § 212 zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., takže zemské úřady, dříve než mohly přikročiti k úpravě platů převzatých zaměstnanců dle § 10 organisačního zákona a podle vlád. nařízení č. 163/1930 Sb. z. a n., byly především nuceny plniti zákonnou povinnost svých právních předchůdců.
Bezvadnému chodu úřední agendy v resortu ministerstva vnitra vůbec a zejména hladkému a rychlému vyřizování personální agendy věnoval jsem vždy plnou pozornost a nemám příčiny činiti z podnětu této interpelace ještě nějaká další opatření.
V Praze dne 30. září 1931.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1421/IV.
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci poslance V. Beneše a soudruhů
o ztýrání vojína Grubera v posádce klatovské (tisk 1035/ IX).
Jelikož František Horáček, bývalý četařdélesloužící, jako zástupce velitele 2. čety 1. eskadrony jezdeckého pluku 4 překročoval častěji svoji služební pravomoc a nepřístojným způsobem zacházel s vojíny, byl rozsudkem divisního soudu v Plzni čj. Dtr 101/31/76 odsouzen k trestu degradace na vojína a k trestu vězení v trvání tří měsíců pro zločin nešetření všeobecných služebních předpisů podle § 289 a) vojenského trestního zákona a pro kázeňský přestupek podle § 11 Služ. řádu A-I-1.
Přesto že Horáček až dosud byl zachovalý, byl vzhledem k povaze trestných činů a jich opakováni odsouzen nepodminečně a trest odpykal.
Vojín Ondřej Gruber, který byl původně obžalován pro zločin zběhnutí podle § 183 a 199 voj. tr. z., byl odsouzen toliko pro přečin samovolného vzdálení podle § 212 voj. tr. z. k trestu vězení v trvání jednoho týdne rovněž nepodminečně.
V Praze dne 30. září 1931.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský, v. r.
1421/V.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Richtra, Malého, dra Stránského, Davida a druhů
o propouštěni dělnictva v brněnské Zbrojovce (tisk 1305/1).
Počátkem roku 1930 získala Zbrojovka větší zahraniční dodávku terminovanou do konce roku 1930. Jelikož za dosavadního stavu dělnictva nemohlo býti zaručeno, že krátká dodací lhůta bude skutečně dodržena, přijala Zbrojovka určitý počet sezónních dělníků s výhradou budoucího propuštění, jakmile bude dodávka vyřízena. Podle toho, jak byla dodávka postupně uskutečňována, klesala ovšem i zaměstnanost podniku a bylo nutno dělnictvo propouštěti.
Avšak obavy projevené interpelací, že v létě tohoto roku mělo býti propuštěno 750 až 800 dělníků, nebyly důvodné, neboť ve skutečnosti po dohodě s odborovými organisacemi a závodním výborem bylo v červenci t. r. propuštěno toliko ca 250 dělníků přechodně přijatých, a další propouštění bylo zastaveno.
Ačkoli i po vyřízení této objednávky vlivem všeobecné hospodářské krise a také pro nedostatek finančních prostředků přímých zájemců o zbraně zaměstnanost továrny dále citelně klesala, přesto ředitelství Zbrojovky neprovedlo další propuštění zaměstnanců a udržuje jejich počet na výši, jaká byla na konci roku 1929. Jelikož však snížení zaměstnanosti bylo příliš veliké, musilo ředitelství alespoň redukovati pracovní dobu na čtyři dny v týdnu, čímž jedině bylo umožněno, aby dalších asi 500 dělníků přebytečných mohlo býti nadále ponecháno v práci.
Jinak ministerstvu národní obrany jsou dobře známy neutěšené poměry pracovního trhu na Brněnsku i jinde a to zejména v kovoprůmyslu. Ministerstvo národní obrany se snaží, aby tuto situaci podle své kompetence a svých finančních prostředků zlepšilo. V těchto intencích jest snahou i všech vedoucích činitelů čsl. Zbrojovky čeliti nezaměstnanosti, zejména získáváním co největšího počtu exportních dodávek a tím zaměstnanost továrny nejen udržeti, nýbrž i zlepšiti. Zbrojovka snaží se udržeti kontinuelní výrobu také tím. že jednajíc o zahraničních dodávkách hledí dosáhnouti co nejdelších dodacích lhůt. jak správně se navrhuje také v interpelaci. Bohužel není jedině v její moci dosíci tohoto cíle. neboť jest obyčejně nucena přizpůsobiti se přáním zahraničních zákazníků, kteří vyžadují dodací lhůty co nejkratší a jejich splnění zajišťují dokonce pe-
nálem. V opačném případě by od objednávky upustili, čímž by ovšem domácí trh práce utrpěl Škody daleko větší.
Také o ostatních význačných námětech, které interpelace obsahuje, a které sledují cíl zaměstnanost továrny zlepšiti, bude ministerstvo národní obrany zevrubné uvažovati a vynasnaží se v dohodě s podnikem nalézti vhodný způsob, jak by mohly býti uskutečněny.
V Praze dne 25. září 1931.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský. v. r.
1421/VI.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů na interpelaci poslance jurana a soudruhů
o neslýchaném vykořisťování a bezdůvodném propuštění poštovní poslice Antonie Juřicové z Rosic (tisk 1240/11).
Stížnost na vykořisťování a propuštění neplně zaměstnané poštovní poslice Antonie Juřicové z Rosic není odůvodněna.
Zevrubným šetřením bylo zjištěno, že jmenovaná nebyla propuštěna bezdůvodně.
Propuštění Juřicové, k němuž bezprostředním podnětem bylo trestní oznámení četnické stanice v Rosicích, bylo i s hlediska všech ostatních okolností, které případ provázely, v souhlase s příslušným ustanovením § 71., odst. 2., vládního nařízení z 5. března 1927, čís. 17 Sb. z. a n., a nemám proto důvodu, abych je snad rušil.
Juřicová nebyla také, jak z jejích vlastních protokolárních výpovědí vysvítá, ať již ve své vlastnosti jako síla výměrková nebo jako neplně zaměstnaná poštovní poslice, nijak vykořisťována, takže mně případ, - o nějž jde, nedává příčiny k nějakému preventivnímu opatření.
V Praze dne 30. září 1931.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.
1421/VII
Odpověď
ministra sociální péče,
ministra veřejných prací a
ministra vnitra
na interpelaci posl. Hrušky, Kopeckého a soudruhů
o provokativním postupu státního aparátu proti dělnictvu zaměstnanému na regulaci Labe v Brandýse nad Labem a neslýchaném vykořisťováni dělníků na této stavbě firmou inž. Bukovský (tisk 532/XV).
Opravní práce na Labi u Brandýsa nad Labem byly zadány firmě inž. Bukovský za pevné jednotkově ceny, takže státní správa přejímá od podnikatele hotovou práci a platí ji podle nezměnitelných jednotkových cen, jež byly podnikatelstvím nabídnuty. Tyto jednotkové ceny nejsou odvislé od toho, zdali během stavby mzdy dělnické nebo ceny potřebných hmot stoupají či klesají.
Po dobu stávky učinil okresní úřad v Brandýse nad Labem potřebná bezpečnostní opatřeni. Tvrzení interpelace o úmyslu četnictva dovésti náhradní dělnictvo násilím na pracovní místo neodpovídá skutečnosti.
Pokud jde o resort ministerstva sociální péče dlužno uvésti, že státní správa neuložila podnikateli žádné práce přes čas. Až do zahájení stávky nebyly v tom ohledu předneseny žádné stížnosti. O této otázce bylo po prvé jednáno před stávkou při schůzce obou stran u okresního úřadu v Brandýse nad Labem dne 22. května 1930. Před znovuzahájením prací nestěžoval si u okresního úřadu nikdo ani z důvěrníků ani z dělníků do překročování osmihodinové doby pracovní. Stížnost do porušování zákonných předpisů o pracovní době, která došla dne 17. července 1930, byla okresním úřadem v Brandýse nad Labem projednána a firma byla potrestána pokutou pro přestupek § 1. zákona č. 91/1918 Sb. z. a n.
V Praze dne 14. září 1931.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek, v. r.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1421/VIII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Koudelky a soudruhů
o bezdůvodném zatčení a spoutání Josefa
Mordycha, malorolníka v Libodřicich
u Kolína (tisk 1045 XIV).
Zatčeni Josefa Mordycha, malorolníka z Libodřic, dne 18. března 1931 četnictvem z Polních Voděrad v případu odcizení sochy Sv. Jana Nepomuckého a přiložení mu svěracích řetízků při eskortování z vazby okresního soudu v Kouřimi do vazby krajského soudu v Kutné Hoře nebylo podle zjištěných okolností, ani podle platných předpisů plně odůvodněno.
Šetřením nevyšly na jevo zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly obavu, že by Mordych hleděl působením na svědky ztížit trestní řízení, ani nebyla obava útěku nebo ohrožení osobní bezpečnosti četníků pří eskortě Mordychově ke krajskému sondu v Kutné Hoře.
Učinil jsem proto opatření, aby se podobný případ napříště neopakoval.
Vzhledem k tomu, že k zatčeni Mordycha a k Jeho dopravováni k soudu ve svěracích řetízcích došlo podle výsledku šetřeni jediné z přílišné služební horlivosti a osobni zaujatost nebo dokonce msta velitele četnické stanice v Polních Voděradech vůči Mordychovi, jak interpelace uvádí, nebyla provedeným šetřením prokázána, upustil jsem od dalších opatření proti súčastněným četníkum.
V Praze dne 3. října 1931.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1421/IX.
Odpověď
ministra vnútra na interpeláciu poslanca Bečku a druhov
vo veci povoľovania sriadenia městských sporitelien na Slovensku (tisk 1240/XVIII).
Ministerstvu vnútra, do výhradnej posobnosti ktorého patria věci městských sporitelien, je dobré známa dôležitosť sporiteľníctva pře Sloven-
sko a snaží sa tieto záležitosti urychlené vybavovať.
Vybavenie tých vyžaduje si však vždy určitého času, poneváč nestačí púhe splnenie podmienok právnych, ale je třeba do ohľadu vziať tak poměry miestné, od ktorých závisí prosperita tej ktorej spořitelně, ako aj zvláštně okolnosti toho ktorého případu, ktorý třeba vždy bedlivé vyšetriť.
Vzhľadom k tomu nie je možné stanoviť přesné směrnice pre rychle schvalovanie zakladania městských sporitelien, učinil som však opatrenia, aby žiadosti takéto boly vedené v presnej evidencii a jako súrné boly vybaveně.
Pokiaľ sa jedná o konkrétny případ sriadenia mestskej spořitelně vo Zvolené, vyslovilo ministerstvo vnútra už výnosem zo dňa 16. juna 1931 číslo 38914/1931 ochotu povolit sriadenie tejto spořitelně, akonáhle obec splní určité podmienky.
V Prahe, dňa 3. októbra 1931.
Minister vnútra: Dr. Slávik, v. r.
1421/X.
Odpověď
ministra financí
na Interpelaci poslanců Hugo Bergmanna, V. Sladkého a druhů
o přiznání zahraničních přídavků zaměstnancům finanční správy československé, konajícím službu v zahraničí (tisk 1379/VII).
Ve smyslu odpovědi svého předchůdce na interpelaci poslanců H. Bergmanna, Fr. Buřívala a druhů (č. t. 1957/V) navrhl jsem vládě v dohodě s ministry železnic a vnitra ke schválení předpisy o povolování služebních přídavků zahraničních v oboru ministerstev financi, železnic a vnitra pro ty zaměstnance zmíněných resortů, kteří jsou trvale ustanoveni u československého státního úřadu (služebny, stanoviště), položeného na cizím státním území, vykonávají tam skutečně službu a trvale tam bydlí. Vláda usnesením ze dne 10. července 1931 tyto předpisy schválila, čímž bylo přání vyslovenému v interpelaci vyhověno.
V Praze dne 1. října 1931.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1421/XI.
Odpověď
Vlády na Interpelaci poslance Fiaty a druhů
o neustanovováni smluvních zaměstnanců, kteří při prevádění restrikčního zákona byli ze služeb dráhy vyřazeni proto, že neměli vyřízené žádosti o statni příslušnost (tisk 1246/III).
V případech, o nichž se zmiňuje interpelace, došlo k restrikci způsobem, vyhovujícím platným právním předpisům.
Vláda nemůže připustiti všeobecnější restringovaných zaměstnanců, neměl-li by býti rušen ve svých účincích účel restrikce, zejména nikoliv v době, kdy mimořádný pokles železniční přepravy nikterak neodůvodňuje rozmnožení počtu stálých železničních zaměstnanců a kdy jest naopak jejich počet podle možnosti obmezován,
O znovuustanovení lze rozhodovati pouze zcela výjimečně v jednotlivých případech podle individuelní způsobilosti uchazečů a skutečné potřeby železničního podniku.
V Praxe dne 14. října 1931.
Předseda vlády: Udržal. v. r.
1421/XII. Odpověď
ministra železnic
na Interpelaci poslanců Fr. Janalika, dra Jos. Dolanského a druhů
O úpravě nádráží V Okříškách (tisk 386/XIII).
Přistup cestujících do nádražní budovy v Okřiškách bude usnadněn a zabezpečen zřízením potřebné lávky přes koleje tak zv. státní dráhy.
Pokud jde o ostatní stavební úpravy ve stanici, jichž se interpelace týká a za jejichž provedení se přimlouvá, nepustí státní správa železniční se zřetele a bude hleděti je uskutečniti, jakmile to dovolí poměry.
V Praze dne 15. října 1931.
Ministr železnic: R. Mlčoch, v. r.
l
1421/XIII.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Barši, Jurana a soudruhů
o nutné změně nařízení, opatřiti si novou
průkazku pro slevu na drahách při změně
zaměstnání (tisk 1064/1).
Výdej dělnických železničních průkazek nutno vázati na splnění určitých formalit proto, aby bylo zamezeno zneužití této mimořádně značné jízdní výhody, poskytované dělnictvu. Opatření dělnické průkazky není však tak obtížné, jak se uvádí v interpelaci.
Podle ustanovení železničního tarifu cestujících, platného od 1. října 1928, stačí pro Ověření údajů v průkazce potvrzení obecního úřadu místa bydliště dělníkova, potvrzení zaměstnavateľovo a potvrzení stanice, nejbližší místu dělníkova bydliště. Potvrzování stanicí místa pracovního a potvrzení nemocenskou pokladnou bylo zrušeno.
Tiskopisy dělnických průkazek i s otiskem tarifních ustanovení nestojí pak 5 Kč, nýbrž prodávají se pouze po 1. 50 Kč,
Tato usnadněni, která byla zavedená novým tarifem cestujících pro snazší opatření průkazek, lze pokládati za dostatečná a poměrúm vyhovující.
V P r a z e dne 2. října 1931.
Ministr železnic: R. Mlčoch, v. r.
1421/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Sterna a soudruhů
o nezákonném postupu broumovského
okresního soudu a královéhradeckého
krajského soudu (tisk 1157/VIII).
Osvobozující rozsudek v interpelaci uvedený, je právoplatný, zakládá se na volném soudcovském přesvědčení a generální prokuratura, byvši dotázána, neshledala, že by zákon byl porušen.
V P r a z e dne 22. září 1931.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
1421 XV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o Bláhově německé učebnici těsnopisu
(tisk 973/XIV) a na interpelaci poslanců
inž. R. Junga, H. Simma a druhů v téže
věci (tisk 973/XII).
V interpelacích uváděná kniha má název: »Učebná kniha českého těsnopisu dle soustavy Gabelsbergerpvy zvláště pro samouky«. Byla vydána v dobách předválečných a nebyla nikdy školními úřady jako školní učebnice schválena; také nebyla na školách jako učebnice používána ani trpěna. Autor knihy, Karel Bláha, již dávno zemřel.
Vyšetřováním na všech pražských soukromých obchodních školách bylo zjištěno, že uvedené knihy bylo použito z nedostatku, resp. po vyprodáni, schválených učebnic těsnopisu pouze na jedné pražské soukromé obchodní Škole ve večerním kursu šestiměsíčním, který navštěvovalo 17 posluchačů; mezi nimi byla jedna posluchačka německé národnosti.
Učinil jsem opatření, aby uvedené knihy nebylo ani na soukromých obchodních školách používáno.
V P r a z e dne 22. září 1931.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.
1421/XVI. (původní znění. )
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Holoty a druhů,
aby zastaveny byly bezohledné berní exekuce vedené proti zemědělskému obyvatelstvu v obcích okresu Vráble (tisk 1210/III).
Tvrzeni interpelace, že počátkem května t. r. tsi 5-6 berních vykonavatelů berního úřadu ve
Vráblích zahájilo v obcích vrábelského okresu svoje působení hromadným prováděním exekucí proti zemědělskému obyvatelstvu spočívá na nesprávné informaci, neboť berní úřad ve Vráblích měl pouze 2 berní vykonavatele, z nichž jeden byl zmíněnému bernímu úřadu dočasně přidělen na výpomoc od 6. dubna 1931 vzhledem k velkému počtu starých nedoplatků a k zanedbanému stavu exekuční agendy.
V obci Tehla byly na počátku měsíce května vypsány dražby v několika případech, ale vesměs jen pro nedoplatky velmi staré (pro přímé daně do roku 1922 a pro dávku z majetku), jichž vybráni právě pro jejich stáří jest velmi naléhavě. Dražba nebyla však provedena ani v jednom případě.
V obci Beša nepracovali tři berní vykonavatelé, nýbrž jeden vykonavatel provedl tam zabaveni movitostí u nejliknavějších poplatníků pro nedoplatky již několik roků staré. Zabavené movitosti nebyly dlužníkům odebrány, nýbrž byly u nich ponechány. Zabavení nařídil berní úřad proto, aby v podzimním posklizňovém období mohl vynutiti zaplacení těchto starých nedoplatků.
Nedoplatky nebyly tedy bezohledně vymáhány, důrazněji zakročeno nanejvýš proti těm poplatníkům, kteří po léta daně jim předepsané dobrovolně neplatili, ač nebylo u nich důvodů s placením daní otáleti.
K požadavku, vyslovému v bodu 2. ) interpelace podotýkám, že již v minulém roce byly podřízeným úřadům dány pokyny, aby upomínání a vymáhání daní a dávek (poplatků) u zemědělců, kteří jsou co do svých příjmů odkázáni výhradně nebo převážně na výnos sklizně, bylo až na další odloženo na dobu po sklizni, tedy na podzimní a zimní měsíce. Pokyn ten byl letošního roku znovu připomenut.
K požadavku, obsaženému v bodu 3. ) interpelace připomínám, že poplatníkům, u nichž okamžité zaplacení splatné daně s přirážkami a příslušenstvím by bylo spojeno s vážnou újmou nebo s vážnými obtížemi, může podle § 283 zák. o přímých daních na žádost býti povoleno úplně nebo částečné posečkáni nedoplatků. Je tudíž věcí jednotlivých poplatníků, aby za příročí u příslušného vyměřovacího úřadu požádali. Není proto potřebí, aby žádaně nařízení bylo vydáno.
V Praze dne 1. října 1931.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.