Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III volební období.

5. zasedáni.

1422.

Interpelace:

I. posl. inž. Nečase, Koudelky, Bečko a soudr. min. financí dr Traplovi o zabránění škod, jež vznikají státu a zemědělství nedostatečným prováděním katastrálních prací a o úpravě poměrů zaměstnanců katastrálních úřadů a já jich hromadném překládáni, II. posl. Windirsche a druhů min vnitra o zákazu zájezdu na jazykové hranice do Hodikovic

v Čechách dne 20. záři 1931, III. posl. Malého a druhů min. zemědělství o šikanování a zbavení -služeb myslivce Emericha Ba-

láše z Barlabaše na Podkarpatské Rusi,

IV. posl. Malého a druhů min. financí o propůjčení společenství na prodeji kolíků v justičním paláci v Brně,

V. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. železnic vo veci zrušenia miestnej elektrickej dráhy Teplá-Trenčianske Teplice, VI. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. železníc vo veci nedostatočného zabezpečenia že-

lezničných prejazdov,

VII. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhu vládě republiky Československé o poměrech a platech dílovedoucích čsl. tabákové režie,

VIII. posl. Hadka a soudr. ministru sociální péče že vítkovický pensijní ústav neuznal pensijního nároku Josefa Niesnera ze Starého Města u Bruntálu,.

IX. posl. Hadka a soudr. min. spravedlnosti a min. národní obrany o rozhodnutí levočského státního zastupitelství ve věci zemřelého vojína Rudolfa Svárovského,

X. posl. Nejezchleb-Marchy a druhů vládě republiky Československé o neudržitelných poměrech ve vinařství na Moravě, v Čechách, na Slovensku a Podkarpatské Rusi,

XI. posl. dra Danka a druhů mm. soc. péče o poskytování darů a půjček válečným poškozencům, XII. posl. dra Holotu a druhov min. zemedelstva a vnútra o nedopatreniach, ku ktorým došla pri akcii pridelu osiva poukázaného malorolníkom v Bešeňove,

XIII. posl. dra Holotu a druhov. min. financů o neprospešnom vybavovaní žiadostí o odklad plátení daní, povolený haspodárom postihnutým tohoročnou planou úrodou,

XIV. posl. Hlinku a druhov vláde republiky Československej o zastavenie výroby vo filiálke Slovenskej papierne v Demčinách,

XV. posl. Novotného a soudr. min. vnitra o katastrofě u Světlé n. Sázavou, XVI. posl. Hrubého a soudr. min. spravedlnosti o soudní praxi v Písku,

XVII. posl. Jurana, Barši a soudr. mim. sociální péče v záležitosti V. konference Mezinárodní Ústředny svazu nemocenských pojišťoven a pomocných spolků,

XVIII. posl. Sliwky a soudruhů min. zemědělství o povodních na slezských řekách a jejich regulacích,

XIX posl. Šamalíka, Bezděka a druhů min. spravedlnosti o způsobu vyřizováni trestní věci proti funkcionářům rolnického družstevního lihovaru v Tišnově pro Obvinění ze zločinu zpronevěry, resp. zločinu krádeže,

XX. posl. F. Svobody, Polacha a soudr. min. spravedlnosti o způsobu vyřizování trestní věci proti funkcionářům rolnického družstevního lihovaru v Tišnově pro obvinění ze zločinu zpronevěry, resp. zločinu krádeže,

XXI. posl. dr Stránského, Bergmanna, dr Patejdla a druhů min. vnitra o bezpečnostních poměrech ve Velké Praze a o nezákonném postupu nadřízených úřadů vůči členům bezpečnostní služby.

1422/1.

Interpelace

poslanců inž. J. Nečase, J. Koudelky, J.

Bečko a soudruhů ministru financí dru Traplovi o zabránění škod, jež vznikají státu a zemědělství nedostatečným prováděním katastrálních prací a o úpravě poměrů zaměstnanců katastrálních úřadů a jejích hromadném překládání.

Práce katastrálních úřadů v celé republice je velké důležitosti, nebot je neracionelní a neúčelné, když se provádějí velké práce meliorační, vodocestné a scelovaci a když těmto práčem nepředcházejí provedené práce katastrální, nebo když se alespoň v souvislosti s uvedenými pracemi katastrálními nepostupuje současně. Vznikají tím a budou povstávat v budoucnosti velmi často různé komplikace a zbytečné potíže i zbytečné výlohy.

Na Slovensku a P. Rusi má nedostatečné provádění katastrálních prací v zápětí, že drobní zemědělci nemohou dostat za nynějšího stavu pozemkových knih levný hypotékami úvěr a že jsou nuceni si vypůjčovat na vysoké lichvářské úroky.

Na Slovensku a Podk. Rusi bylo do nedávná 150 míst u katastrálních úřadů neobsazeno. Nedostatečně upraveně poměry zaměstnanců a obtížnost služby působily, že nastal takový nedostatek zaměstnanců této služby.

Dle vládního nařízeni ke katastrálnímu zákonu měly by býti katastrální práce skončeny v r. 1949. Za dnešního stavu zaměstnanectva by se tomuto úkolu nemohlo dostát.

Aby práce katastrální mohly být prováděny klidně a nerušené a v měřítku, jak toho vládní nařízení ke katastrálnímu zákonu vyžaduje, považujeme za nutné:

1. ) Zvětšení mimořádných požitků pro zaměstnance rysech katastrálních úřadů, zvláště však v obvodu finančního ředitelství v Bratislavě a v Užhorodě, kde pro nevýhodnost postavení a obtížnost a komplikovanost prací byla značná část míst neobsazena.

2. ) Přejmenování do III služební třídy a zařazení do vyšších platových stupnic těch kancelářských zaměstnanců katastralistů, kteří fakticky službu po léta konají a v ní se osvědčili.

3. ) Zamezení, aby se víckrát neopakovalo letošní hromadné přesazování zaměstnanců katastrálních úřadů při provádění resystemisace nebo jiného podobného opatřeni Státní pokladna trpí škodu tím, že při hromadnum přesazováni nenajde se hned vhodný byt a stát musí platit příplatek na vedení dvojí domácnosti. Jenom v Čechách byla přeřazena celá polovina zaměstnanců katastr, úřadů a příplatky činily pak 1 1/2 milionu Kč, vyplývající z titulu vedení dvojí domácnosti. Práce katastrálních úřadů je dále specielního rázu, vyžaduje velkých zvláštních znalostí místních, které se pracně po

letech praxe získávají. V Jičíně na příkl. nezůstal z původního personálu nikdo a v době tří měsíců byla všichni zapracovaní zaměstnanci přeloženi. Bude přirozeně vyžadovati dlouhého času, než se toto nové úřednictvo obeznámí v novém působišti s potřebami úřadu i kraje. Aby se formálně vyhovělo ustanovením resystemisačním, vznikají státu i zaměstnancům značné škody. Při nejmenším je nutno v podobných případech uvažovati o přechodných opatřeních.

Schvalujíce mimořádná a úspěšná opatření ministerstva financí, jež se týkají udělování stipendii a zvláštních některých úprav hmotných poměrů zaměstnanců katastrálních úřadů na Slovensku a Podk. Rusi upozorňujeme statni finanční správu naléhavě na nedostatky výše uvedené, jakož i na okolnost, že dosavadní ustanovení nedostačují stále ani ustanovením katastrálního zákona a prováděcímu nařízeni k němu, ani zvláštním potřebám, jež vyplývají ze zvýšeného provádění prací vodocestných, regulačních a melioračních, umožněných fondy vodocestným a melioračním. Podepsaní táži se pana ministra financi: l. Zda je ochotna státní finanční správa předloložit výkaz o dosavadní práci v oboru katastrálním a zejména o tom, zda zjednány jsou už dostatečné předpoklady pro provádění zákona katastrálního?

2) Zda bylo uvažováno o podnětech v této interpelaci obsažených a zda byla učiněna na základě jich vhodná opatření?

V Praze, dne 9. října 1931.

Inž. Nečas, Koudelka, Bečko, Tayerle, Husnaj, Jaša, Brodecký, Nový, dr Winter, Biňovec, dr Markovič, Chalupa, Vácha, dr Mareš, Jurnečková-Vorlová, Neumeister, V. Beneš, Pik, Kučera, dr Macek, Klein, F. Svoboda, Chalupník, Brožík.

1422/II (překlad).

Interpelace

poslance Wíndirsche a druhů

ministrovi vnitra

o zákazu zájezdu na jazykové hraníce do Hodkovic v Cechách dne 20. září 1931.

Německé spolky v Liberci zamýšlely dne 20. září 1931 uspořádati společný zájezd k návštěvě německého města Hodkovic, ležícího na jazykových hranicích. Tento úmysl znemožnil však zákaz libereckého okresního úřadu, vydaný několik dni před tím. Zákaz jest nepochopitelný, poněvadž šlo o návštěvu německého místa, v němž německé obyvatelstvo má převahu, poněvadž proti 2500 Němcům jest tam jen 500 Čechů. Při zamýšleném výletu do Hodkovic šlo o to, posíliti cit německé pospolitosti. Hodkovické německé obyvatelstvo

po týdny a měsíce se namáhalo, aby připravilo hostům, kteří měli přijeti dne 20. záři 1931 na společnou lidovou slavnost v Hodkovicích, důstojné a slavnostní přijetí. Tento úmysl zmařil zákaz libereckého okresního úřadu. Hmotná škoda, kterou hodkovičtí němečtí občané utrpěli vydaným nákazem, jest neobyčejně veliká. Obyvateľstvo města i okresu libereckého pociťuje zákaz zájezdu na jazykové hranice do Hodkovic jako těžkou urážku a důkaz, že úřad, který má býlí ke všem vrstvám obyvatelstva nestranný, znemožňuje Němcům, aby se mohli v německém jazykovém území svobodně pohybovati.

Tážeme se pana ministra vnitra:

1. ) Proč byl zakázán zájezd na jazykové hranice do Hodkovic?

2. ) Tážeme se, když se již zamýšlelo zakázati zájezd na jazykové hranice do Hodkovic, proč tento zákaz byl vydán, teprve přímo před slavností?

3. ) Tážeme se pana ministra, je-li ochoten, uložiti podřízeným úřadům, aby nespravedlivě nepřekážely německým podnikům?

V Praze, dne 26. září 1931.

Windirsch,

Viereckl, Böllmann, Heller, Oehlinger, Bobek, Krumpe, Böhm, dr Luschka, Zierhut, Greíf, Wagner, Gläsel, Scharnagl, Zajíček, Platzer, Kunz, dr Petersilka, Hodina, dr Mayr-Harting, Halke.

1422/III.

Interpelace

poslance Cyrila Malého a druhů

ministru zemědělství

o šikanování a zbavení služeb myslivce Emerícha Baláše z Barlabaše na Podkarpatské Rusí.

Válečný poškozence Emerich Baláš po ukončení světové války hlásil, se o zpětné přijetí u okresního úřadu v Uh. Skalici, kde před válkou byl zaměstnán po 11 let. Pro osobní zaujatost přednosty okresního úřadu musel ono místo opustili.

Byl přijat do. služeb pana Jiřího Daubka, velkostatkáře v Litni u Berouna v Čechách, jako myslivec, ježto p. Daubek má pronajatu honitbu od Státních lesů a statků na Rachovsku na Podkarpatské Rusi. Balaš u p. Daubka byl zaměstnán po 10 let k jeho úplné spokojenosti.

V létě roku 1929 dlel Balaš se svojí rodinou na Slovensku. Ku opatrování jeho domácnosti zanechal pomocnici v domácnosti Markétu Risanovu. Lesní p. Pošusta násilně vniknul do domku, proti vůli Risanové chtěl ji pohlavně zneužíti. Činem tímto dopustil se pokusu násilného smilstva. Teprve příchodem výpravčího p. Jeřábka od st. úř. v Barlabaši, služebné přednosty téže stanice Heleny Valenčikové, domek p. Baláše opustil. Pokus usku-

tečniti zvrhlý čin opakoval o půlnoci, do domku se však nedostal.

Po návratu z dovolené p. Baláš stěžoval si na lesného Pošustu u správce lesního úřadu. Ten žádal, aby lesní Pošusta nebyl existenčně zničen, by věc. soudu udávána nebyla, že postará se o přeložení lesního Pošusty. Správce lesního úřadu byl ze služebních důvodu přeložen na jiné místo, lesní Pošusta v Barlabaši zůstal. Baláš celou věc oznámil ministerstvu zemědělství, hledaje ochranu před mstou lesního Pošusty. Ředitelství státních lesů a statků nevyšetřilo stížnost p. Baláše objektivně, nemravný čin lesního Pošusty zůstal před spravedlností utajen.

Myslivec Baláš byl u svého zaměstnavatele donucován, později proti němu vykonstruován zločin pro lesní pych, jehož se nedopustil, byl okresním úřadem v Rachovo in kontumaciam odsouzen. Žádal o obnovu řízení, ježto ničeho se nedopustil. Okresní úřad v Rachovo, ani Zemský úřad v Užhorodě, jenž byl min. vnitra přípisem z 6. 'VI. 1931 č. 838 MS-31 na věc Balášovu upozorněn, dosud neučinily ničeho.

28. ledna žádost Balášem o obnovu řízeni podána, jež bylo provedeno č. j. II 6255 1959. 15. července t. r. písemně jsem žádal Okresní úřad v Rachovo o provedení obnovy vyšetřování ve věci p. Baláše, odpověď dosud nemám, nove šetření provedeno nebylo. Navrhovaní svědkové p. Balášem nebyli k výslechu povoláni, do protokolu zapsány při prvním šetření výroky, vyslýchanými nepronesené. Toto zjištěno dotazy na svědky p. Drem. Molnárem před veřejným notářem učiněnými.

Zaměstnavateli p. Baláše oznámeno, že správou Státních lesů a statků má jeho myslivec zakázán vstup do lesů a působeno na něho, aby myslivce Baláše ze svých služeb propustil. Velkostatkář p. Daubek nátlaku neodolal a myslivce p. Baláše ze svých služeb propustiti musel. Po řadu měsíců je Baláš bez zaměstnáni a je se svojí rodinou uvržen do veliké bídy a nedostatku, ježto pro vleklou hospodářskou krisi zaměstnáni nalézti nemůže.

Myslivci Balážovi vznikla nejen veliká hmotná škoda na ušlém služném, nýbrž také morálně velmi utrpěl jako člověk žádného přečinu se nedopustivši. Při neobyčejné troufalosti některých pánů lesních Státních statků a lesů na Podkarpatské Rusi, domnívajících se býti imunními za různé těžké přečiny, nepřekvapovalo bv, kdyby opakoval se případ odehravší se v minulém roce v Bočkově, kde lesní Hilvert, notorický alkoholik, svojí láskou pronásledoval ženu hajného. Týž domlouval Hilvertovi, by dal jeho ženě pokoj, Hilvert vytáhnul z kapsy browning a hajného zastřelil. Byl prohlášen za blázna, dnes tento vrah je lesním na jiném místě.

Podobným zločinům na Podkarpatské Rusi nutno všemi zákonitými prostředky zabrániti. Je nanejvýš na čase, aby na Podkarpatsku byly zachovávány právní poměry, zákon porušivší lidé byli přísně potrestáni a veškeré přečiny v zárodku potlačovány. Pouze tímto způsobem lze důvěru tamního lidu k úřadům republiky získati.

Podepsaní táží se pana ministra zemědělství: 1. Jest pan ministr ochoten případ myslivce p. Emericha Baláše dáti přísně a objektivně vyšetřiti?

2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby hmotná škoda vzniknuvší Balašovi jeho propuštěním 7: služeb byla nesvédomitymi úředníky jeho martyrium zavinivšími v plném rozsahu nahražena?

V Praze, dne 14. října 1931

C. Malý,

Sladký, Solfronk, Pechmanová-Klosnová, inž. Záhorský, Polívka, Netolický, Šmejcová, Lanc, Slavíček, Špatný, Hatina, Šeba, dr Stránský, Jos. Tůma, Richter, Stejskal, B. Procházka, Mikuláš, Bergrmann, Tykal, Zeminová, Vaněk, Langr, dr Moudrý, Tučný.

1422/IV.

Interpelace

poslance Cyrila Malého a druhů

ministru financí

o propůjčeni společenství na prodeji kolků v justičním paláci v Brně.

Úmrtím p. Hitla, společníka shora uvedené prodejny kolků, uvolněno jedno místo pro těžkého válečného poškozence. O uvolnivši se místo podal žádost u Okresního finančního ředitelství v Brně p. Josef Grábner, bytem Brno, Stavební ul. č 15.

Žadatel je 85% válečným invalidou, má prolhesy na obou nohou. Je ženat, otcem dvou dítek ve siárí 12-15 let, úplně nemajetný, odkázán s 95" na válečnou pensi Kč 674 - měsíčně Jeho manželka má oprávněni k prodeji ovoce po 3 dny v týdnu v kiosku před nádražím brněnským. Toto zaměstnání nelze uznati za výdělečné. Některý den nepřesahuje denní tržba Kč 30- Z uvedeného je zřejmo, že p. Grábner v plné mi vzhledem na své neutěšené hospodářské poměry zasluhuje mnoho ohleduplnosti.

Jako společník do prodejny kolku byl přijat válečný poškozence p. Stanislav Gabriel Jeho invalidita je odhadnuta na 50",, mi amputovánu jednu nohu. Je sice také ženat, má dvě dítky ve stáři 7-9 let, je však dle informací zaměstnán v nějakém družstvu v Brně. Je tedy nejen lehčím válečným invalidou, nýbrž také lepe hospodářsky situován. Žádost o přijetí za společníka téže prodejny podánu neměl. Žádal o pronájem trafiky benevolentně dostal něco lepšího.

Při osobních intervencích na Okresním a Zemském finančním řed. v Brně seznal jsem, že p. Grábner přižni přednosty prvého uradu se netěší. V roce 1924 nalezl si vhodný průjezd domu na Francouzské ulici v Brně, oprávnění k prodeji tabáku dostal jiný válečný poškozence Před krátkou dobou dostal nevýnosnou trafiku, již se musel zbaviti, neb nevydělal ani na jízdu elektrikou.

Nepřijeti p. Grábnera za společníka prodejny kolků a udělení téhož místa válečnému invalidovi s menší invaliditou o 35% a člověku lépe hospo-

dářsky situovanému považuji za hrubé a vědomé porušení zákona o válečných poškozencich a nedodrženi "směrnic pro zadáváni podobných prodejen.

Proto táži se podepsaní pana ministra financi: Je pan ministr ochoten naříditi zrušeni piopůjčení společenství na prodeji kolků v justičním paláci v Brně, jež propůjčeno bvlo Okres. fin. řed p. Stanislavu Gabrielovi a propůjčiti společenství žadateli těžšímu válečnému poškozenci a hospodářsky potřebnějšímu p. Grabnerovi?

V Praze, dne 11. října 1931

Malý,

Sladký, Solfronk, Polívka, Richter, Šmejcová, dr Stránský, Lanc, Bergmann, Špatný, Stejskal, B. Procházka, Mikuláš, Jos. Tůma, Tykal, Netolický, Slavíček, Pechrmanová-Klosová, Šeba, Vaněk, Langr, Hatina, Zeminová, inž. Záhorský, dr Moudrý, Tučný, dr Patejdl.

1422/V.

Interpelácia

poslancov Vlád. Polívku, Igora Hrušovské-

ho a druhov ministru železníc

vo veci zrušenia miestnej elektrickej dráhy Teplá-Trenčianske Teplice.

Trenčianske Teplice vzrastly po prevrate na svetové kúpele ich ďalší vývoj a rozvoj v budúcnosti je veľmi ohrozený pripravovaným zrušením miestnej elektrickej drahý. Má byť zavedená autobusová doprava. Uznávame určité prednosti autobusovej dopravy, ale v tomto prípade znamenalo by to citeľne poškodenie záujmov svetových lazní Trenčianskych Teplíc.

Zachovanie miestnej elektrickej dráhy do Teplíc je nevy hnuteľné potrebné - nielen z komunikačného ohľadu, ale aj zdravotného a národohospodárskeho

V kúpeľoch sa poriada každoročne niekoľko veľkých podnikov národopisných, sjazdy a pracovne konferencie korporácií, ktorých sa sučastňuju tisíce hosfov a ľudu z okolitých oblastí. Vtedy elektrická dráha plne splňuje svoj úkol dopravný Prekonáva ohromne návaly obecenstva. Každoročne sa zvyšuje počet hostí ako aj nedelná návšteva hosti z okolia a celého Považia. Dopravu obecenstva, chorých aj potrebnej batožiny obstaráva veľmi uspokojivé dráha Pri zrušení elektrickej drahy musel by štát vybudovať ohromným nákladom veľké autobusové nádražie s garážami autobusov, ktoré by nemohly byť vo strede lázenskeho ruchu, ale len na periférii lazenskej obce Pre chorých, ktorí hladaju v lazňach uzdravenia, je doprava autobusom z Trenčianskej Teplej nemožná, najmä keď potrebujú prenosu a zvláštneho opatrenia.

V Trenčianskych Tepliciach je tiež mešt škola, ktorá sa stane obvodovou Denne do ne) dochadza elektrickou dráhou vyše 60 žiakov. V budúcnosti počet sa zvýši, podobne aj počet žiakov navštevujúcich školy v Trenčíne Zrušením výhodného spojenia elektrickou drahou bola by mládež veľmi citlivé postihnutá Treba aj uvažit vyznám elektrickej drahý pre poštovnú dopravu ako aj pre miestne živnostnictvo

Miestna elektrická drahá bola medzi tými, ktoré malý byť postupne soštatnene Je tu povinnosť správy železničnej splniť platnosť zákona Soštátnením možno zcela bezpečne zaistit výnosnosť drahý, lebo je odborníkmi dokázané, že investícia ulomená do elektrickej drahý je dávno zaplatená a možno rozumne kalkulovať rentabilne Keby dnes elektrickej železnice nebolo, sme presvedčení, že by pomery si ju vynutily k uskutočneniu

Je treba tiež uvažit, že k vybudovaniu uvedenej elektrickej drahý veľmi platne prispely obceTrenčianska Tepla, Trenčianske Teplica ako aj kúpelne riaditeľstvo a komissia Trenčianske Teplice postavili elektráreň za tým účelom, aby poskytly drahe lacný prúd Majú byť tieto investície vykonané v r. 1909 úplne znehodnotené?

Trenčianske Teplice sú dnes svetovými lazňami, vyžiaduju zvláštneho mimoriadneho ohladu najmä od správy čs železníc Rušit to, čo znamená hodnoty, pokladáme za hriech verejný Dnes je poplašnými zpravami o zrušení elektrickej drahý rozrušený cely kraj Považia a toto spravodlivé rozhorčene z nepredloženého opatrenia železničnej správy rozšíri sa po celom Slovensku Rozvratné živly budú sa usilovať využiť tejto nálady agitačne a nijako sa tým neprispeje ku konsolidácii pomerov na Slovensku. Zahraniční naši protivníci - najmä v Maďarsku - budú sa usilovať využiť celkovej nálady protištátne Nem možne, abv československej správe železničnej tieto momenty boly úplne ľahostajne.

Obyvateľstvo kraja ako aj predstavitelia samosprávnych celkov a korporácií, škôl, lazeřska sprava atď. obrátili sa na ministerstvo železnic a vládu ako aj celej československej verejnosti zvlaštnym memorandom, v ktorom naznačujú všetky škody a dôsledky nepredloženého prípadného zrušenia miestnej elektrickej dráhy a. nahradenie jej autobusovou dopravou Memorandum je živým apelom na železničnú správu, aby učinila všetko k záchrane miestnej elektrickej drahy Trenčianska Tepla - Trenčianske Teplice

Československá verejnosť, vláda a najmä ministerstvo železníc musí učiniť všetko k záchrane uvedenej drahy

Podpísaní sa údive dotazuju pána ministra.

1 ) Vie pán minister o úmyslu železničnej správy zrušiť miestnu električku dráhu Trenčianska Tepla - Trenčianske Teplice?

2 ) Je si vedomý toho, čo by spôsobilo pripadne zrušenie uvedenej elektrickej drahý pre svetové lazne Trenčianske Teplice a cely kraj?

3) Je ochotný pán minister pričiniť sa o to, aby draha bola zachovaná a v dobe najskoršej soštatnena?

V Prahe, dňa 14 Októbra 1931.

Polivka, Hrušovský,

Fiala, Tučný, Stejskal, inž Záhorský, Sláviček, Zeminová, Hatína, Jos. Tůma, Mikuláš, Solironk, Malý, Sladký, Tykal, dr Moudrý, B. Procházka, d r Patejdl, Richter, Netolický, Špatný, Lanc, Šeba.

1422/ VI.

Interpelácia

poslancov Vlad. Polívku, Igora Hrušovské-

ho a druhov ministru železníc

vo veci nedostatočného zabezpečenia železničných prejazdov.

V posledných dobách zaznamenávaný je všestranný rozvoj automobilizmu Automobilová doprava nie je užívaná snáď len k luxusným výletom, ale stáva sa nesporne významným činiteľom obchodným Rýchla doprava autom získava obchodníkom čas v ich podnikaní Dnes preniká automobilizm aj do odľahlých kútov zapadlych svetov horských, ktoré pred časom boly úplne odrezane od sveta V suvislosti s radostným rozmachom automobilizmu badame cely rad nešťastí, na ktorých bohužiaľ aj železničná sprava ma čiastočný podiel.

Časopisy takmer denne zaznamenávajú nešťastia , i srážky aut s motorovými vozidlami železničnými na nechránených prejazdoch železničných Sprava železníc vedená snahou po úsporách a nevhodnom šetrení zrušila na mnohých frekventovaných prejazdoch železničných závory a nahradila ich prostou tabulkou výstražnou - »Pozor na vlak Ponechala pri prejazdoch strážne domky, v ktorých sa služba nekoná a ktoré na mnohych miestach síce zarastene stromami, znemožnuju prehľad primeraného úseku železničnej trate. Šoféri nemajú aj pri sebaopatrnejšej jazde prehľadu o železničnej trati a tak prichádza k nešťastiam, ktoré iste nie su žiaduce, najmä od šoférov Predsa je nemyslitelne, že by šofer alebo vlastník auta "svevoľne sa vrhal do nešťastia a usiloval o prejazd trate vtedy, keď prichádza vlak.

Posledne nešťastie na trati Lučenec-Breznička pri Brezničke, kde bol zabitý istý obchodník, dosvedčuje, ako je nevhodná a riskantná úsporná snaha železničnej spravy Komisionelne bolo zistené odborníkmi, za nestastie nezavinil neopatrný šofér, ale úspornosť železničnej správy

Je verejným záujmom, aby verejní doprava bola bezpečná nielen na železnici, ale aj v aute Verejni činitelia nesmú zanedbávať opatrenia, ktoré zvýšia bezpečnost dopravy vzájomnej Železničná

správa musí dbať, aby svojimi opatreniami úspornými na prejazdoch železnic neprispievala k úrazom pri dopravě automobilovej, Život ľudský je velká hodnota, nevyváži ju žiadna úspora na zavorách.

Podpísaní 53 pýtajú pána ministra železnic:

1. Sú mu známe případy nešťastí při prejazdoch železničných?

2. Je ochotný pracovať k nápravě úsporných opatření železničněj správy ?

V Prahe, dňa 14. Októbra 1931.

Polívka, Hrušovský,

dr Patejdl, Netolický, Vaněk, Solironk, Zeminová, Malý, Hatina, Richter, inž, Záhorský, Sladký, Šeba, Špatný, Langr, B. Procházka, Tučný, Stejskal, Mikuláš, Jos. Tůma, Tykal, Slavíček, Fiala, Lanc, dr Moudrý.

1422/ VII.

Interpelace

poslanců Hugo Bergmanna, Aloise Tučného, Bob. Procházky a druhů vládě republiky československé

o poměrech a platech dílovedoucích čsl. tabákové režie.

Dílovedoucí tabákové režie byly za rakouské vlády za své odborné služby v oboru tabákového monopolu zařaděni výnosem ministerstva financi ze dne 28. ledna 1914, č. 23019 12 (příloha č. 4 k Věstníku ministerstva financi ex 1910) do vyšších platových stupnic, než státní podúřednici, takže měli tyto platové stupnice:

platový stupeň:	fabrikační:	truhlářský:	elektrotechnický: zámečn.:
	K'	K	K
1.	1. 120. -	1. 320 -	1. 520. -
2.	1 240. -	1. 440. -	1. 610. -
3.	1. 360. -	1. 560. -	1. 760. -
4	1. 480. -	1. 680. -	1. 880. -
5.	1. 600. -	1. 800. -	2 000. -
6.	1. 700. -	1. 900. -	2. 100. -

Československý stát převzal po státnim převratu vůči všem státním zaměstnancům veškeré závazky a tedy i vůči dílovedoucím tabákové režie

Vůči dílovedoucím tabákové režie nebyly tyto závazky splněny, neboř již zákonem ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z a n. byli lito dilovedouci zařazeni do kategorie poduředniku a tím na svých dosud nabytých platových právech zkráceni, ačkoliv citovaný zákon ve svém článku X. měl usta-

noveni, že v důsledku tohoto zákona upraví se poměry a požitky veškerých ostatních zaměstnanců ve státních úřadech, v podnicích a fondech státem spravovaných, kteří nespadají pod ustanovení zákona ze dne 25. ledna 1914, čís. 15 ř. z. (služební pragmatika), podle zásad, na nichž byl vybudován zákon č. 541/1919.

Poněvadž dilovedouci tabákové režie nepodléhali služební pragmatice podle výnosu bývalého ministerstva financí ze dne 28. ledna 1914, č. 25. 019, měly jejich platy býti v důsledku zákona čís. 541/ 1919 upraveny vládním nařízením, což se nestalo, a marně se toho dilovedouci domáhali.

Doufali, že tato křivda bude napravena zákonem ze dne 24. června 1926, čí. s. 103 Sb. z. a n., a že předválečné platy jejich budou valorisovány stejným násobkem 6. 3 - 9X, jako u státních podúredniků, jak lze usuzovati z § 210 cit. zákona, který praví, že platové a služební poměry zaměstnanců v podnicích stolních nebo státem spravovaných upraví se se zřetelem k zvláštním poměrům a potřebám těchto podniků.

Bylo by tudíž bývalo spravedlivo, aby počátečni služné fabrikačnich dílovedoucích bylo stanoveno částkou 7. 056 Kč ročně (1. 120X6. 3), ' truhlářských dilovedoucích 8. 316 Kč (1. 320X 6. 3), elektrotech. a zámečnických dílovedoucích 9. 516 Kč (1. 520 X 6 3', a v ostatních stupních platových valorisovány podle sazeb předválečných stejným násobkem, jako u státních podúředniků.

Poněvadž se tak nestalo, cítí se býti v počátečních platech zkráceni dílovedoucí fabrikační o 756 Kč, truhlářští o 2. 016 Kč a elektrotech. a zámečničtí o 3. 276 Kč ročně. Tuto okolnost přiznal sám pan ministr financí Dr. Engliš 14. února t. r. ve své odpovědi na podanou interpelaci. Poněvadž dilovedouci tabákové režie, jako odborné síly státního, velmi dobře prosperujícího podniku, pomáhají tabákové režii svými dlouholetými odbornými zkušenostmi k velkému zisku, což bylo rakouskou tabákovou režií oceňováno vyššími platy oproti státním podúřednikům, a jelikož žádná jiná kategorie státnich zřízenců a podúředniků nebyla citovanými zákony tak citelně, hmotně i mravně poškozena, očekávají dilovedoucí tabákové režie, že bude tato křivda konečně odčiněna a služné jejich upraveno tak, aby odpovídalo valorisovaným platům předválečným takovým násobkem, jak o něm mluví důvodová zpráva k zákonu čís. 103, 1926 a jakého bylo použito pro valorisaci platů jiných kategorií.

Z těchto důvodů táží. se podepsaní vlády: 1. ) Je-li ochotna vpředu uvedené příkoří, které se stalo dílovedoucím tabákové režie, napraviti?

2. ) Je-li ochotna. sděliti podepsaným, co v této věciÍ zařídila, nebo hodlá zaříditi?

V Praze, dne 14. října 1931.

Bergmann, Tučný, B. Procházka, Malý, Vaněk, Šmejcová, Sladký, dr Patejdl, Hatina, Langr, Solfronk, Pechmanová-Klosová, Rich ter, Polívka, Šeba, dr Moudrý, Láne, inž. Záhorský, dr Stránský, Slavíček, Netolický, Špatný, Tykal, Jos. Tůma, Mikuláš, Stejskal.